Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Obecné soudy - Finsko

Upozorňujeme, že výchozí finština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

V tomto oddíle najdete informace o organizaci obecných soudů ve Finsku.


Obecné soudy – úvod

Soudy ve Finsku lze rozdělit na obecné soudy pro občanskoprávní a trestní věci, správní soudy pro správní věci a specializované soudy.

Termínem „obecné soudy“ se označují soudy, jejichž jurisdikce je obecná. Jinými slovy projednávají právní spory, které nespadají do kompetence některých jiných soudů. Obecnými soudy jsou:

  • okresní soudy (käräjäoikeus/tingsrätt) (v současné době jich existuje 51, v roce 2010 se jejich počet sníží na 27)
  • odvolací soudy (hovioikeus, hovrätt, 6)
  • Nejvyšší soud (Korkein oikeus/ Högsta domstolen)

Obecnými správními soudy jsou správními soudy (hallinto-oikeus/förvaltningsdomstol, 8). Nejvyšším správním soudem je Nejvyšší správní soud (Korkein hallinto-oikeus/Högsta förvaltningsdomstolen).

Okresní soudy

Místní nebo okresní soudy plní úlohu obecných soudů první instance. Projednávají občanskoprávní a trestní případy a záležitosti týkající se zástavních práv (majetkových daní) a vlastnictví nemovitostí (hypoték a záznamy o právních titulech týkajících se majetku). V současné době existuje ve Finsku 51 takových soudů. Ve velikosti se značně liší. Největší z nich mají kolem 80 soudců a přibližně 250 pracovníků celkem včetně tajemníků, soudních vykonavatelů a mladých právníků absolvujících soudní průpravu. Nejmenší soudy mají dva stálé soudce a přibližně deset dalších státních zaměstnanců.

Ustanovení, jimiž se činnost a správa těchto soudů řídí, se nacházejí v zákoně o okresních soudech a prováděcí vyhlášce, v příslušných nařízení a dále ve zvláštních předpisech a pokynech vyplývajících ze služebního řádu. Soudce, který je předsedou soudu první instance, je podle zákona rovněž vedoucím správy daného úřadu.

Členy okresních soudů jsou také laici, kteří se účastní především projednávání trestních případů. Laičtí členové jsou voleni obecními radami. Ministerstvo spravedlnosti schvaluje počet laických členů, který mají obce zvolit. Jejich odměny jsou hrazeny ze státních prostředků.

Postup při řízení u okresních soudů

Občanskoprávní věc se u okresního soudu rozděluje na dvě fáze: předběžnou přípravu a hlavní jednání. Předběžná příprava se zahajuje podáním písemných sdělení stran. Řada případů – týkajících se vymáhání pohledávek – je rozhodnuta v této fázi. Příprava se projednává ústně za účasti jednoho soudce, který schůzi předsedá.

Pokud nelze případ v této fázi rozhodnout, naplánuje se samostatné hlavní jednání. Složení okresního soudu nyní sestává buď z jednoho, nebo ze tří soudců s výjimkou případů rodinného práva, kdy soud sestává výhradně z jednoho soudce. Soudní řízení trvá dle potřeby.

trestních věcech se složení okresního soudu liší v závislosti na předmětném trestném činu. Případy bagatelních trestných činů či přečinů jsou vyslechnuty jedním soudcem, vážnější trestné činy pak senátem tvořeným z jednoho soudce a třech laických soudců.

Trestní řízení se řídí stejnými zásadami jako občanskoprávní. Soud může obžalovaného požádat, aby před hlavním přelíčením vznesl námitku. Řízení probíhá ústně a rozhodnutí vychází z faktických skutečností, se kterými strany soud osobně seznámily. Veškeré důkazy se provádějí při hlavním přelíčení. Soudní řízení rovněž trvá tak dlouho, jak je potřeba. Složení soudu nelze v průběhu hlavního přelíčení měnit.

Pokud soud nedosáhne konsenzu ohledně rozhodnutí, o rozhodnutí se hlasuje. Každý člen sboru má jeden samostatný hlas. V případě nerozhodného výsledku u občanskoprávní věci vysloví konečný názor soudce, u trestní věci je pak rozhodující mírnější alternativa.

Ve výroku rozsudku okresního soudu se uvádí způsob, jakým byl případ vyřešen, a dále rozsudek obsahuje řádné odůvodnění. Ve většině případů strany vyhotovení rozsudku obdrží hned po skončení hlavního jednání. U rozsáhlejších či jinak komplikovaných případu se však vyhotovení rozsudku může zpozdit, a to maximálně o dva týdny s tím, že toto rozhodnutí písemně doručí kancelář soudu.

Odvolací soud

Finsko má šest odvolacích soudů. Jakožto soudy druhé instance projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů. V některých případech odvolací soudy jednají také jako soudy první instance: např. při obvinění soudce nižšího soudu nebo vysoce postavených státních zaměstnanců.

Odvolací soudy jsou rovněž zodpovědné za dohled nad aplikací práva ze strany okresních soudů a za některé záležitosti vztahující se k soudní správě. Konkrétně se jedná především o správní záležitosti týkající se žadatelů, kteří se ucházejí o místo soudce u okresního nebo odvolacího soudu, jež vyžadují vydání stanoviska soudní výběrové komise. Stanovisko vydává komise pověřeného odvolacího soudu. Předseda (nejvyšší soudce) odvolacího soudu je odpovědný za správu a efektivitu tohoto soudu.

Odvolací soud se dělí na oddělení, v jejichž čele stojí vrchní soudce, který spolupracuje s dalšími soudci. Věci obyčejně řeší senát odvolacího soudu sestávající ze tří soudců.

Postup při řízení u odvolacího soudu

Řízení u odvolacího soudu probíhala do dubna 1998 především v písemné formě. Při takovýchto řízeních jsou případy projednávány a rozhodovány na základě písemných důkazů předložených soudu. V důsledku reformy soudních řízení u odvolacího soudu se zvýšil počet ústních jednání. Přísedící a vrchní tajemníci soudu nyní plní funkci referendářů.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud představuje nejvyšší odvolací instanci. Stejně jako odvolací soud se i Nejvyšší soud dělí na senáty, které, aby byly právně způsobilé, sestávají z pěti členů.

Aby bylo možné se s případem obrátit na nejvyšší soud, musí zainteresovaná nebo zúčastněná strana podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu. Na základě přijetí žádosti o tento opravný prostředek nejvyšší soud prověří, zda lze žádosti vyhovět či nikoliv. Tuto záležitost posuzuje senát dvou nebo tří osob. Žádosti lze vyhovět pouze ze zákonem stanovených důvodů.

Nejvyšší soud je od roku 1980 institucí vytvářející precedenty. Případ, jenž rozhodl nejvyšší soud, dává v podstatě vznik právní normě, kterou se v podobných případech musí řídit ostatní soudy. V případě, že odvolací soud vystupuje jako soud první instance, není nutné žádat o připuštění opravného prostředku.

V čele nejvyššího soudu stojí jeho předseda. Členové nejvyššího soudu se nazývají soudci nejvyššího soudu. Vedoucí tajemník, asistent vedoucích tajemníků, nižší nebo vrchní tajemníci soudu mohou plnit funkci referendářů.

Kromě projednávání zákonných záležitostí nejvyšší soud jmenuje soudce do dočasných funkcí na období nejméně jednoho roku. Nejvyšší soud se rovněž vyjadřuje k navrhovaným právním předpisům a žádostem o milost zaslaným prezidentu Finska.

Řízení u nejvyššího soudu probíhá obyčejně písemnou formou. Nařízeno však může být i ústní jednání, je-li považováno za nezbytné.

Právní databáze

Název a URL databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky finského soudnictví

Je přístup do databáze zdarma?

Přístup do databáze je zdarma.

 Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudní moci Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích, kancelářích právní pomoci a ostatních státních orgánech zabývajících se ve Finsku výkonem spravedlnosti.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 08/02/2018