Procesní lhůty

Vedete-li občanskoprávní spor a zvažujete-li soudní řízení, musíte si být vědomi toho, že žalobu je nutno podat v určité lhůtě.


Všechny moderní právní systémy, včetně systémů 28 členských států, stanoví časové omezení pro občanskoprávní nároky. Právní předpisy upravující promlčecí nebo prekluzivní doby se značně liší, pokud jde o délku lhůty, kdy přesně začíná a jaký úkon nebo událost tuto lhůtu pozastavuje nebo přerušuje. Právní předpisy rozhodné pro dotyčný nárok upravují i promlčecí lhůtu pro tento nárok.

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 18/01/2019

Procesní lhůty - Bulharsko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

A) Právo na soudní ochranu subjektivních hmotných práv se řídí zákonem stanovenými promlčecími a prekluzivními lhůtami.

Promlčecí lhůta je období nečinnosti držitele hmotného práva, po jehož uplynutí zaniká možnost požadovat o právní ochranu tohoto práva. Po uplynutí takovéto promlčecí lhůty zaniká nejen hmotné právo, nýbrž rovněž související právo podat žalobu a právo na výkon rozhodnutí. Promlčení se neuplatňuje oficiálně, nýbrž pouze na základě námitky dlužníka podané u příslušného soudu nebo soudního vykonavatele.

Pravidla týkající se doby trvání, stavení a přerušení běhu promlčecích lhůt jsou stanovena v zákoně o závazcích a smlouvách (dále jen „zákon“). Pro všechny nároky bez zvláštních lhůt je stanovena obecná pětiletá promlčecí lhůta (článek 110 zákona).

Tříletá promlčecí lhůta je stanovena pro tři skupiny nároků (článek 111 zákona):

  • Mzdové nároky, u nichž není stanovena jiná promlčecí lhůta
  • nároky na odškodnění a náhradu škody vyplývající z nesplněných smluv
  • nároky na nájemné, úroky a jiné pravidelné platby

Tříletá promlčecí lhůta je stanovena rovněž pro právo požadovat prohlášení smluv uzavřených omylem nebo v důsledku podvodu či hrozby a smluv, které uzavřely nezpůsobilé osoby nebo jejich zástupci, aniž by byly splněny příslušné požadavky, za neplatné.

Jednoletá promlčecí lhůta je stanovena pro právo požadovat prohlášení za neplatnou smlouvu uzavřenou v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek (článek 33 zákona).

Šestiměsíční promlčecí lhůta je stanovena u nároků souvisejících s vadami při prodeji movitých věcí nebo s nedostatečnou odborností při zhotovování zakázky s výjimkou stavebních prací, u nichž nárok zaniká po uplynutí obecné pětileté lhůty (článek 265 zákona).

Promlčecí lhůta začíná běžet v době vzniku práva podat žalobu, což závisí na povaze dotyčného hmotného práva. Může se jednat o dobu, kdy se stal splatným smluvní závazek, nebo dobu spáchání protiprávního činu nebo dobu určení pachatele deliktu či dobu předání věci, s ohledem na niž se uplatňuje nárok z vad atd.

Promlčecí lhůtu nelze dohodou stran zkrátit ani prodloužit.

Promlčecí lhůtu lze stavět nebo přerušit.

Promlčecí lhůta se staví v případech, které jsou stanoveny taxativně v článku 115 zákona:

  • mezi dětmi a rodiči, dokud tito vykonávají svá rodičovská práva,
  • mezi osobami, jimž bylo ustanoveno opatrovnictví nebo poručnictví, a jejich opatrovníky nebo poručníky po dobu trvání opatrovnictví nebo poručnictví,
  • mezi manžely,
  • u nároků osob, jejichž majetek podléhá ze zákona nebo na základě soudního nařízení správě, vůči správci po dobu trvání této správy,
  • u nároků na odškodnění právnických osob uplatňovaných vůči jejich vedoucím pracovníkům po dobu výkonu funkce,
  • u nároků nezletilých osob a osob zbavených svéprávnosti po dobu, kdy není k dispozici právní zástupce nebo poručník, a po dobu 6 měsíců od ustanovení takovéto osoby, nebo poté, co nezpůsobilost skončila,
  • po dobu konání řízení o žalobě.

V těchto případech je účastník dočasně zbaven právně možnosti uplatnit své právo podat žalobu. Promlčecí lhůta, která běžela do stavení, zůstává v platnosti a po skončení okolnosti, která vedla ke stavení lhůty, běží lhůta dále.

Promlčecí lhůta se přeruší v těchto případech:

  • při uznání pohledávky ze strany dlužníka
  • při podání žaloby nebo námitky nebo žádosti o smír; není-li však žalobě nebo námitce vyhověno, promlčecí lhůta se nepovažuje za přerušenou
  • při uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení
  • při přijetí opatření k výkonu rozhodnutí

V těchto případech pozbývá doba, která běžela od vzniku práva podat žalobu do přerušení promlčecí lhůty, právní význam a začíná běžet nová promlčecí lhůta. Dojde-li k přerušení běhu lhůty podáním žaloby nebo námitky, stanoví zákon rovněž další důležitý důsledek: nová promlčecí lhůta, která začíná běžet po přerušení, činí vždy pět let.

Absolutní (prekluzivní) lhůty jsou lhůty, po jejichž uplynutí zanikají samotná hmotná práva. Tyto lhůty začínají běžet od vzniku hmotného práva, a nikoli od vzniku práva podat žalobu.

Absolutní lhůty nelze stavět nebo přerušit jako promlčecí lhůty.

Uplatňuje je oficiálně soud nebo soudní vykonavatel, pokud dlužník nepodá námitku.

K těmto lhůtám patří: tříměsíční lhůta, ve které může zástavní nebo hypoteční věřitel podat námitku, je-li pojistné plnění vyplaceno vlastníkovi věci, a nikoli jemu; dvouměsíční lhůta, ve které může spoluvlastník podat žalobu kvůli koupi věci ve spoluvlastnictví, pokud druhý spoluvlastník prodal svůj podíl třetí osobě; lhůta v délce jednoho roku pro podání žaloby na zrušení darovací smlouvy atd.

B) Lhůty pro provedení určitých procesních úkonů účastníky a soudem v řízení o žalobě a ve vykonávacích řízeních jsou stanoveny v občanském soudním řádu (dále jen „OSŘ“). Lhůty pro provedení procesních úkonů v insolvenčním řízení jsou stanoveny v obchodním zákoníku (dále jen „zákoník“).

Co se týká účastníků, zmeškání lhůty má za následek zánik práva na provedení příslušného procesního úkonu. Nedodržení lhůty ze strany soudu nepředstavuje překážku pro provedení procesního úkonu později, jestliže je nutné jej vykonat.

Lhůtami pro provedení procesních úkonů účastníky jsou lhůty, které jsou stanoveny zákonem, a lhůty stanovené soudem.

Ke lhůtám stanoveným zákonem (zákonným lhůtám) patří:

  • lhůta pro odstranění vad v žalobě (jeden týden od vyrozumění dotyčného účastníka – čl. 129 odst. 2 OSŘ)
  • lhůta pro odpověď žalovaného, upřesnění důkazů, zpochybnění věrohodnosti důkazů uvedených v žalobě, podání vzájemné žaloby, přizvání třetích stran (vedlejších účastníků) žalovaným a podání žaloby na tyto strany a pro podání námitky proti postupu stanovenému soudem za účelem uvážení řízení. Tato lhůta začíná běžet od obdržení kopie žaloby žalovaným a činí jeden měsíc nebo dva týdny v závislosti na tom, zda se jedná o běžné řízení nebo zvláštní řízení o žalobě (články 131, 133, 367 OSŘ)
  • lhůta pro uplatnění dalšího žalobního důvodu ze strany žalobce v řízení o obchodních sporech – dvoutýdenní lhůta od obdržení odpovědi žalovaného (článek 372 OSŘ)
  • lhůta pro odpověď žalovaného na další žalobu v řízení o obchodních sporech – dvoutýdenní lhůta od obdržení další žaloby (článek 373 OSŘ)
  • lhůta na odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem – dvoutýdenní lhůta od doručení rozsudku účastníkovi (článek 259 OSŘ)
  • lhůta pro odpověď druhého účastníka na odvolání a pro podání protiodvolání – dvoutýdenní lhůta od obdržení kopie odvolání (článek 263 OSŘ)
  • lhůta pro podání kasačního opravného prostředku proti rozsudkům vyneseným soudem – lhůta v délce jednoho měsíce od doručení rozsudku účastníkovi (článek 283 OSŘ)
  • lhůta pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem – lhůta v délce jednoho týdne od jejich sdělení účastníkovi, a pokud byly vyneseny během soudního jednání, k němuž se dotyčný účastník dostavil, běží lhůta ode dne tohoto jednání (článek 275 OSŘ)
  • lhůta pro podání návrhu na zrušení exekučního rozhodnutí – tříměsíční lhůta od vzniku důvodu pro jeho zrušení (článek 305 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník požádat o odstoupení soudce – první soudní jednání po vzniku důvodu pro odstoupení, nebo poté, co se o něm účastník dověděl (článek 23 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat námitku pro neexistenci výlučné příslušnosti – do ukončení řízení ve druhém stupni (článek 119 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat námitku pro neexistenci místní příslušnosti podle místa, kde se nachází nemovitost – do skončení soudního přezkumu v prvním stupni (článek 119 OSŘ) a ve všech ostatních případech porušení pravidel týkajících se místní příslušnosti může námitku podat pouze žalovaný ve lhůtě pro žalobní odpověď (článek 119 OSŘ)
  • lhůta, ve které může žalobce stáhnout žalobu bez souhlasu žalovaného – do ukončení prvního soudního jednání (článek 232 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat incidenční žalobu – během prvního jednání v případě žalobce a ve lhůtě pro odpověď žalovaného na žalobu (článek 212 OSŘ)
  • lhůta pro zpochybnění pravdivosti písemnosti – nejpozději při reakci na právní úkon, při němž je tato písemnost předložena, a v případě jejího předložení spolu se žalobou by ji měl žalovaný napadnout ve své písemné odpovědi (článek 193 OSŘ)
  • lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu – dvoutýdenní lhůta od jeho doručení (článek 414 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání platebního rozkazu – lhůta v délce jednoho týdne od vyrozumění navrhovatele (článek 413 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí – dvoutýdenní lhůta, která běží od doručení usnesení v případě navrhovatele a od doručení žádosti o dobrovolný výkon rozhodnutí v případě dlužníka (článek 407 OSŘ)
  • lhůta pro dobrovolné plnění dlužníka v exekučním řízení – dvoutýdenní lhůta od doručení žádosti soudním exekutorem (428 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti úkonům soudního exekutora – lhůta v délce jednoho týdne od provedení úkonu, pokud byl účastník provedení tohoto úkonu přítomen, nebo pokud byl řádně předvolán, a v ostatních případech – ode dne oznámení (článek 436 OSŘ)
  • lhůta pro přihlášení pohledávky v insolvenčním řízení – do jednoho měsíce resp. do tří měsíců ode dne zápisu rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení do obchodního rejstříku (články 685 a 688 zákoníku)
  • lhůta pro podání žádosti o schválení plánu splácení – do jednoho měsíce ode dne zápisu soudního rozhodnutí o schválení seznamu uznaných pohledávek do obchodního rejstříku (článek 696 zákoníku)
  • lhůta pro podání námitek proti seznamu uznaných pohledávek – sedmidenní lhůta od zveřejnění seznamu v obchodním rejstříku (článek 690 zákoníku)
  • lhůta pro podání námitek proti rozvrhu plateb, který vyhotovil insolvenční správce – čtrnáctidenní lhůta ode dne zápisu rozvrhu do obchodního rejstříku (článek 727 zákoníku)
  • ostatní

K lhůtám stanoveným soudem patří:

  • lhůta pro získání důkazů (článek 157 OSŘ)
  • lhůta pro vyrovnání nákladů na získání důkazů (předvolání svědků, uhrazení odměny znalců atd. – článek 160 OSŘ)
  • lhůta pro odstranění vad procesního úkonu provedeného účastníkem (článek 101 OSŘ)
  • ostatní

Lhůty jsou rozděleny na dva druhy rovněž v závislosti na tom, zda je může soud prodloužit, nebo zda je tato možnost vyloučena.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Státní svátky jsou tyto:

1. leden – Nový rok,

3. březen – Den osvobození – státní svátek,

1. květen – Svátek práce,

6. květen – Den sv. Jiří a Den chrabrosti a bulharské armády,

24. květen – Den bulharského vzdělávání a kultury a slovanského písemnictví,

6. září – Den sjednocení,

22. září – Den nezávislosti,

1. listopad – Den vůdců národního obrození – den pracovního klidu pro všechny vzdělávací instituce,

24. prosinec – Štědrý den, 25. a 26. prosinec – Vánoce,

Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle – dva dny (neděle a pondělí), které jsou stanoveny v příslušném roce.

Rada ministrů může pouze jednou vyhlásit i jiné dny za svátky a dny oslavy určitých povolání a rozhodnout o přesunu dnů pracovního klidu během roku.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecná pravidla týkající se lhůt pro provedení procesních úkonů účastníky a soudem v řízení o žalobě a v exekučních (vykonávacích) řízeních jsou stanoveny v občanském soudním řádu z roku 2007 („OSŘ“). Podrobné informace o obecných pravidlech obsažených v kapitole sedm občanského soudního řádu nazvané „Lhůty a obnova lhůt“ jsou uvedeny v odpovědích na otázky č. 4. 5 a 6.

Obecná pravidla týkající se promlčecích lhůt jsou obsažena v článku 110 a následujících článcích zákona o závazcích a smlouvách. Podrobné informace o těchto lhůtách jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Obecná pravidla týkající se lhůt pro splnění povinností vyplývajících ze závazkových vztahů jsou stanovena v článcích 69–72 zákona o závazcích a smlouvách.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem běhu lhůty pro provedení určitého procesního úkonu je obvykle datum, kdy byl účastník informován, že by měl daný úkon provést, nebo kdy mu byl oznámen vynesený akt soudu, proti němuž lze podat stížnost.

  • Lhůta pro odstranění vad žaloby začíná běžet ode dne, kdy byly účastníkovi sděleny příslušné pokyny soudu.
  • Lhůta pro písemnou odpověď žalovaného na žalobu běží od obdržení kopie žaloby a připojených důkazů a v oznámení, kterým soud zasílá žalovanému kopie, musí uvést lhůtu pro žalobní odpověď a důsledky v případě, že tak neučiní.
  • Lhůta pro podání odvoláníá proti rozsudku běží ode dne jeho doručení účastníkovi.
  • Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku vynesenému ve věci projednané ve „zkráceném řízení“ (část tři kapitola 25 občanského soudního řádu) běží ode dne, kdy soud oznámil zveřejnění rozsudku.
  • Lhůta pro podání odvolání proti rozsudku běží od jeho oznámení účastníkovi a v případě rozsudku vyneseného během soudního jednání v přítomnosti účastníka běží lhůta ode dne soudního jednání.
  • Opravný prostředek proti úkonům soudního exekutora se podává ve lhůtě jednoho týdne od provedení úkonu, byl-li účastník úkonu přítomen, nebo pokud byl řádně předvolán, a v ostatních případech – ode dne oznámení.
  • Lhůty v insolvenčních řízeních běží od zveřejnění příslušného úkonu insolvenčního správce (např. vypracování seznamu věřitelů s uznanými pohledávkami) nebo úkonu soudu v obchodním rejstříku.

Existují rovněž lhůty, které začínají běžet od okamžiku zahájení řízení o žalobě, jelikož zákon stanoví pouze konečnou lhůtu pro provedení.

Například:

  • žalobce může změnit důvody nebo návrh uvedený v žalobě nebo může žalobu stáhnout bez souhlasu žalovaného do doby ukončení prvního soudního jednání v dané věci,
  • každý z nástupců v řízení o rozdělení majetku může do doby prvního jednání podat písemný návrh na zařazení dalšího majetku jako předmětu rozdělení atd.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Lhůta běží od okamžiku vyrozumění účastníka. Okamžik, k němuž se má za to, že účastníkovi bylo oznámení řádně doručeno, se stanoví různě podle způsobu oznámení. Kapitola VI „Oznámení a předvolání“ v občanském soudním řádu obsahuje pravidla týkající se způsobu doručování oznámení a předvolání účastníkům řízení a rovněž okamžiku, k němuž se oznámení považuje za řádně doručené.

Je-li oznámení doručeno osobně adresátovi nebo jeho zástupci resp. jiné osobě, která žije nebo pracuje na dané adrese, musí být v předvolání uvedeno datum, kdy dotyčná osoba oznámení obdržela, bez ohledu na to, zda je doručil soudní doručovatel nebo pracovník pošty. Od tohoto dne začínají běžet lhůty pro provedení příslušného procesního úkonu.

Oznámení lze doručit rovněž na e-mailovou adresu, kterou účastník uvedl. Má se se to, že oznámení byla doručena v okamžiku jejich zápisu do určeného informačního systému.

Jsou-li splněny právní podmínky (např. účastník změnil adresu, kterou uvedl pro účely řízení, aniž by vyrozuměl soud), může soud nařídit, aby se doručení uskutečnilo připojením oznámení ke spisu, lhůta poté začíná běžet ode dne připojení.

Není-li žalovaný zastižen ve svém trvalém bydlišti a není-li přítomna ani žádná jiná osoba, která by oznámení přijala, musí doručovatel vylepit na dveře nebo vhodit do poštovní schránky oznámení, v němž se uvádí, že písemnosti byly uloženy na podatelně soudu a že si je lze vyzvednout do dvou týdnů ode dne oznámení. Jestliže se v tomto případě žalovaný nedostaví a nevyzvedne si je, považují se oznámení a související písemnosti za doručené uplynutím lhůty pro jejich přijetí.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta se počítá v rocích, týdnech a dnech. Lhůta vyjádřená ve dnech se počítá ode dne následujícího po dni, k němuž lhůta začíná běžet, a vyprší na konci posledního dne. Pokud je například účastníkovi nařízeno odstranit vady úkonu do sedmi dnů a oznámení je doručeno 1. června, jedná se o datum, k němuž začíná lhůta běžet, počítání lhůty však začíná následující kalendářní den, tj. 2. června, a lhůta vyprší 8. června.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty se počítají v kalendářních dnech.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta, která se počítá v týdnech, vyprší příslušný den posledního týdne. Je-li například účastníkovi nařízeno odstranit vady žaloby do jednoho týdne a související oznámení je doručeno v pátek, jedná se o den, k němuž začíná lhůta běžet, a lhůta vyprší v pátek následujícího týdne.

Lhůta, která se počítá v měsících, vyprší příslušný den posledního měsíce, a není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce.

Lhůta, která se počítá v rocích, vyprší příslušný den posledního roku, a není-li takový den v posledním roce, vyprší lhůta v jeho poslední den.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz odpověď na otázku č. 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu, vyprší lhůta vždy první následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Soud nemůže prodloužit pouze lhůty pro podání odvolání proti rozsudkům a usnesením a pro podání návrhů na zrušení vykonaného rozsudku, jakož i lhůtu pro podání odporu proti platebnímu rozkazu.

Všechny ostatní zákonné lhůty a lhůty stanovené soudem může soud na návrh dotčeného účastníka, který je podán před uplynutím lhůty, prodloužit, existují-li k tomu oprávněné důvody (článek 63 OSŘ). Nově stanovená lhůta nesmí být kratší než původní lhůta. Prodloužená lhůta běží od okamžiku vypršení původní lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Občanský soudní řád obsahuje obecná pravidla pro podávání opravných prostředků (odvolání) proti rozsudkům a usnesením v občanských a obchodních věcech a stanoví:

  • dvoutýdenní lhůtu pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží od doručení rozsudku účastníkovi
  • lhůtu v délce jednoho týdne pro podání kasačního opravného prostředku proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží od doručení rozsudku účastníkovi
  • lhůtu v délce jednoho týdne pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží ode dne jejich sdělení účastníkovi, a je-li rozsudek vynesen během soudního jednání v přítomnosti účastníka, běží lhůta ode dne soudního jednání

Výjimky z těchto obecných pravidel jsou taxativně stanoveny zákonem a zakládají se na zvláštních znacích příslušného řízení. Tyto výjimky jsou stanoveny pro:

  • rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, proti nimž se podává opravný prostředek do sedmi dnů ode dne jejich zápisu do obchodního rejstříku,
  • rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení, proti nimž se podává opravný prostředek do sedmi dnů ode dne oznámení postupem stanoveným v občanském soudním řádu,
  • rozhodnutí v řízení o rozdělení majetku, které soud vydá s ohledem na návrhy spolumajitelů účtů, rozhodnutí o nabídnutí nedělitelné nemovitosti k veřejnému prodeji, rozhodnutí o přidělení nedělitelné nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků a rozhodnutí o zveřejnění konečného protokolu o rozdělení majetku lze napadnout společnou stížností ve lhůtě pro podání opravného prostředku proti poslednímu rozhodnutí
  • proti rozhodnutí vydanému v nepřítomnosti se nelze odvolat, avšak do jednoho měsíce od jeho doručení může účastník, v jehož neprospěch bylo toto rozhodnutí vydáno, požádat odvolací soud, aby rozhodnutí zrušil, pokud se řízení nemohl zúčastnit
  • proti rozhodnutí o rozvodu manželství dohodou se nelze odvolat,
  • v ostatních případech je podání opravného prostředku výslovně stanoveno zákonem.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Neexistuje ustanovení, které by soudu umožňovalo soudcovské nebo zákonné lhůty zkrátit, na žádost účastníků však může lhůty prodloužit. Soud nemůže prodloužit pouze lhůty pro podání odvolání proti rozsudkům a usnesením a pro podání návrhů na zrušení vykonaného rozsudku, jakož i lhůtu pro podání odporu proti platebnímu rozkazu.

Na straně soudu však neexistuje žádná překážka, pokud jde o změnu data soudního jednání z jeho vlastního podnětu nebo na návrh jednoho z účastníků a jeho naplánování na dřívější nebo pozdější datum, vyžadují-li to důležité okolnosti. V těchto případech by však soud měl účastníkům řízení oznámit nové datum a oznámení by mělo být doručeno nejpozději jeden týden přede dnem konání soudního jednání.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Procesní pravidla občanského soudního řádu, včetně pravidel týkajících se prodloužení lhůty, se vztahují na všechny účastníky řízení bez ohledu na místo jejich bydliště.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Společnou zásadou je to, že procesní úkony provedené po vypršení lhůt nebere soud v úvahu. Kromě tohoto pravidla OSŘ výslovně stanoví, že nejsou-li vady žaloby odstraněny včas, je žaloba vrácena; v případě opravného prostředku, návrhu na zrušení nebo námitky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podaných po vypršení lhůty jsou tyto vráceny jako opžděné; pokud účastník nepředloží včas důkazy, které má k dispozici, nebudou v řízení uznány, ledaže je zmeškání zapříčiněno zvláštními nepředvídanými okolnostmi.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastník, který nedodržel lhůtu stanovenou zákonem nebo soudem, může požádat o její obnovení, pokud prokáže, že nedodržení lhůty bylo způsobeno zvláštními nepředvídanými okolnostmi, které nemohl ovlivnit. Obnovení není přípustné, pokud bylo možno povolit prodloužení lhůty k provedení procesního úkonu.

Žádost o obnovení lhůty musí být podána do jednoho týdne od oznámení o jejím nedodržení s uvedením všech okolností, které obnovení lhůty odůvodňují, a důkazů o opodstatněnosti žádosti. Žádost je nutno podat soudu, u něhož měl být příslušný procesní úkon proveden. Spolu s žádostí o obnovení lhůty se předkládají i písemnosti, s ohledem na něž se požaduje obnovení lhůty, a týká-li se lhůta uhrazení výdajů, stanoví soud novou lhůtu pro jejich předložení.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 28/09/2018

Procesní lhůty - Česká republika

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůty uplatňované v občanskoprávních řízeních lze obecně rozlišit na procesní a hmotněprávní.

Procesní lhůty jsou dvojí: zákonné a soudcovské.

Zákonné lhůty jsou stanoveny zákonem. Nedodržení zákonné procesní lhůty má vždy nějaké procesní důsledky (např. ztrátu možnosti provést s úspěchem určitý úkon, uložení pořádkové pokuty). Zmeškání zákonné lhůty je možné na návrh prominout (viz § 58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů), jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do 15 dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.

Nestanoví-li lhůty k provedení úkonu přímo zákon, určuje je předseda senátu (samosoudce). Předseda senátu (samosoudce) je oprávněn lhůtu určit nejen v případech zákonem předvídaných, ale též tehdy, vyžaduje-li to hospodárný a rychlý průběh řízení. Soudcovskou lhůtu může soud podle okolností prodloužit (viz § 55 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Prominutí zmeškání lhůty nepřichází v úvahu.

Procesními lhůtami nejsou lhůty adresované soudu např. k vydání rozhodnutí; takové lhůty jsou lhůtami pořádkovými.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok: 1. leden

Velikonoční pondělí: datum se mění, ale obvykle tento svátek spadá na konec března nebo začátek dubna

Svátek práce: 1. květen

Den vítězství: 8. květen

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje: 5. červenec

Den upálení mistra Jana Husa: 6. červenec

Den české státnosti: 28. září

Den vzniku samostatného československého státu: 28. říjen

Den boje za svobodu a demokracii: 17. listopad

Štědrý den: 24. prosinec

1. svátek vánoční: 25. prosinec

2. svátek vánoční: 26. prosinec

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Zákonná pravidla pro počítání lhůt stanoví §§ 55-58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů.

Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce.

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

Procesní lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, tj. nejčastěji držiteli poštovní licence.

Jestliže dojde k přerušení řízení, přerušuje se i běh procesních lhůt (viz § 111 odst. 1 občanského soudního řádu). Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůta tedy běží obecně ode dne, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro běh lhůty (viz § 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ne.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (viz § 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Do běhu lhůty se započítávají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty určené podle týdnů se v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyskytují jen zřídka (např. § 260 odst. 3, § 295 odst. 1, § 295 odst. 2), častěji se objevují v soudní praxi jako lhůty soudcovské.

Lhůty určené podle měsíců se v občanském soudním řádu vyskytují jako lhůty jednoměsíční (např. § 82 odst. 3, § 336m odst. 2, § 338za odst. 2), dvouměsíční (např. § 240 odst. 1, § 247 odst. 1), tříměsíční (např. § 111 odst. 3, § 233 odst. 1, § 234 odst. 1) a šestiměsíční (např. § 77a odst. 2, § 260g odst. 3).

Lhůty určené podle let jsou v občanském soudním řádu dvojího druhu, a to lhůta 1 roku (např. § 111 odst. 3) a lhůta 3 let (např. § 99 odst. 3, § 233 odst. 2, § 234 odst. 2).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce (viz § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano (viz § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Zákonné procesní lhůty nelze měnit rozhodnutím soudu.

Soudcovskou procesní lhůtu může soud podle okolností prodloužit.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje (viz § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Do běhu lhůty pro podání odvolání se nezapočítává den, kdy bylo rozhodnutí účastníkovi doručeno. K dodržení této procesní lhůty stačí, je-li odvolání podáno orgánu, který má povinnost podání doručit (zejména držitel poštovní licence, věznice pro osoby ve výkonu trestu nebo ve vazbě, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy pro osoby v nich umístěné, apod.) nebo u soudu poslední den jejího běhu.

Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta od právní moci opravného rozhodnutí (viz § 204 odst. 1 občanského soudního řádu).

Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.

Bylo-li ve věci rozhodnuto platebním rozkazem, lze zabránit účinkům platebního rozkazu jedině včasným podáním odporu žalovaným v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu u soudu, který platební rozkaz vydal (viz § 172 odst. 1 občanského soudního řádu). Podáním odporu se platební rozkaz ruší a soud nařídí jednání. Pouze proti výroku o nákladech řízení se však podává odvolání, které samozřejmě platební rozkaz neruší.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) umožňuje z důležitých důvodů jednání odročit, není-li možné věc projednat a rozhodnout při jediném jednání (viz § 119 občanského soudního řádu). Důležitým důvodem k odročení jednání může být například skutečnost, že se k jednání nedostavil některý z účastníků řízení, není-li možné jednat v jeho nepřítomnosti (viz § 101 odst. 3 občanského soudního řádu), nebo neměl-li některý z účastníků dostatek času k přípravě na jednání, neboť mu předvolání nebylo doručeno s potřebným předstihem, anebo z jiných důležitých důvodů.

Účastník může o odročení jednání předem požádat soud. O žádosti účastníka o odročení jednání předem soud rozhodne podle závažnosti uplatňovaného důvodu. Pokud soud žádosti účastníka nevyhoví, je účastník povinen se k jednání dostavit.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Český právní řád takovouto situaci výslovně neupravuje.

V případě řízení s mezinárodním prvkem, v jehož průběhu bude doručováno účastníkovi do ciziny, bude v řízení postupováno podle procesních pravidel lex fori, tj. procesních pravidel soudu, do jehož pravomoci případ spadá.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení procesních lhůt má vždy nějaké procesní důsledky.

Pokud občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví určitou lhůtu k provedení úkonu (např. odvolání, dovolání), pak nedodržení lhůty má za následek ztrátu možnosti provést s úspěchem takový úkon. Zmeškání této lhůty je možné prominout, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu (např. pro náhlé onemocnění, úraz apod.), a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší (viz § 58 občanského soudního řádu), není-li však prominutí zmeškání určité lhůty občanským soudním řádem vyloučeno (prominutí zmeškání lhůty je např. dle § 235 odst. 1 občanského soudního řádu vyloučeno u podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost). Jde-li o lhůtu ke splnění nějaké povinnosti, pak nedodržení lhůty má za následek určitou sankci (např. uložení pořádkové pokuty).

Se zmeškáním soudcovské procesní lhůty zákon spojuje v jednotlivých případech určité právní následky. Soudcovskou lhůtu může předseda senátu (samosoudce) prodloužit. Prominutí zmeškání soudcovské lhůty nepřichází v úvahu.

Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, nabývá účinků pravomocného a vykonatelného rozsudku (viz § 174 odst. 1 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jiné důsledky než zmeškání lhůty má zmeškání jednání. Jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti (viz § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) a popřípadě za podmínek § 153b občanského soudního řádu rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí ve věci jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (viz § 153b odst. 4 občanského soudního řádu).

Proti rozsudku pro zmeškání o věci samé je přípustné též odvolání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží (viz § 153b odst. 5 občanského soudního řádu).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/07/2019

Procesní lhůty - Řecko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůtami jsou časová období, ve kterých je nutno provést určitý úkon nebo která musí uplynout před projednáním dané věci nebo před provedením úkonu. Zavedení lhůt má zajistit rychlý výkon spravedlnosti a zaručit právo být vyslechnut. Procesními lhůtami jsou lhůty, jejichž dodržení či nedodržení má procesní důsledky. Rozlišují se dvě hlavní kategorie: 1. stanovenou lhůtou pro provedení ÚKONU je lhůta, ve které je nutno provést daný procesní úkon, například zákonná lhůta pro podání opravného prostředku (viz čl. 318 odst. 1 OSŘ), a 2. PŘÍPRAVNÝMI lhůtami jsou lhůty, po jejichž uplynutí musí být procesní úkon proveden. Tyto lhůty, například lhůta pro předvolání žalovaného (viz článek 228 OSŘ), jsou obvykle stanoveny ve prospěch žalovaných, jelikož poskytují čas na přípravu. Toto rozlišení je důležité, jelikož lhůty pro provedení úkonu mohou být na základě vzájemné dohody účastníků prodlouženy, zatímco přípravné lhůty prodloužit nelze. Lhůty pro provedení úkonu vyprší následující pracovní den, připadá-li den vypršení lhůty na den pracovního klidu, zatímco přípravné lhůty uplynou ke dni jejich vypršení bez ohledu na to, zda je tento den svátkem či dnem pracovního klidu. Důležitými procesními lhůtami podle občanského soudního řádu (OSŘ) jsou orientačně tyto lhůty:

  1. Lhůta pro předvolání účastníků po podání žaloby (šedesát [60] dní před soudním jednáním, ledaže účastník má bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní před soudním jednáním – viz článek 228 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku (patnáct [15] dní ode dne doručení rozhodnutí, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  3. Lhůty pro podání opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení pravomocného rozsudku, má-li účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v Řecku, pokud má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta šedesát [60] dní od doručení pravomocného rozsudku. Není-li pravomocný rozsudek doručen, činí lhůta pro podání opravného prostředku tři [3] roky ode dne zveřejnění rozsudku – viz článek 518 OSŘ).
  4. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník, který podává návrh na obnovu řízení, bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který podává návrh na zahájení řízení, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek  545 OSŘ).
  5. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Není-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

OSŘ stanoví rovněž procesní lhůty pro jiná řízení, jako je řízení ve věcech manželských (rozvod, prohlášení manželství za neplatné atd.), řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu a odporu proti tomuto návrhu (viz článek  632 OSŘ), řízení ve sporech v souvislosti s nájmem, pracovněprávní spory, řízení týkající se předběžných opatření, exekuční řízení a řízení o námitce proti exekučnímu řízení.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Řecku jsou svátky stanoveny v zákoně č. 1157/1981, přičemž tento seznam není úplný. Kritériem pro zjištění existence svátku je neprovádění transakcí obecně, a tudíž svátky týkající se zvláštních povolání či služeb nejsou podstatné. Může se jednat o státní, náboženské či jiné svátky, a to i svátky místní nebo svátky, které nemají trvalou povahu. Svátky pro veřejné služby jsou dny pracovního klidu. Za svátky se považují tyto dny: 25. březen (státní svátek), 28. říjen (státní svátek), Nový rok, Tři králové (6. leden), Velký pátek, Bílá sobota, 1. květen, 15. srpen, 1. a 2. svátek vánoční, Svatodušní pondělí, Čisté pondělí (první den půstu před Velikonocemi), Velikonoční pondělí a všechny neděle.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Procesní lhůty jsou uvedeny v článcích 144–151 OSŘ. V závislosti na zdroji, který určuje jejich dobu trvání, se rozlišují lhůty zákonné (stanovené v právních předpisech, jako jsou například lhůty pro podání žaloby), soudcovské (lhůty, které stanoví soud projednávající danou věc, jako je například lhůta pro dostavení se účastníků k soudu – viz článek 245 OSŘ), odkladné (jejichž nedodržení je sankcionováno odročením jednání) a prekluzivní lhůty (jejichž nedodržení může být sankcionováno zánikem daného práva). Počátek a konec lhůt budou zmíněny níže. Běh lhůty je přerušen, pokud účastník během doby jejího trvání zemře. Začíná-li běh lhůty doručením písemnosti, počíná ode dne opětovného doručení písemnosti právním nástupcům zesnulé osoby běžet nová lhůta. Pokud počátek běhu lhůty určuje jiná skutečnost, začíná nová lhůta běžet ode dne doručení příslušného prohlášení výše zmíněným osobám. Přerušení soudního řízení během doby trvání lhůty přerušuje běh lhůty a ode dne obnovy řízení běží nová lhůta. Období od 1. do 31. srpna se do lhůt pro provedení úkonů uvedených v čl. 147 odst. 7 OSŘ nezapočítává. Jedná se o lhůty pro podání žaloby a lhůty pro podání odporu.

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen po vzájemné dohodě účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Zákonné i soudcovské lhůty mohou být prodlouženy s tím omezením, že tímto nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout. To znamená, že účastníci musí vždy uvést důvody, které prodloužení lhůty odůvodňují. Lhůta může být soudním rozhodnutím se souhlasem účastníků zkrácena. Zkrátit lze všechny zákonné lhůty s výjimkou lhůty pro podání žaloby.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta běží ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty (a momento ad momentum).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Občanský soudní řád nestanoví možnost prodloužení nebo zkrácení lhůty v případě, jsou-li písemnosti předány nebo zaslány poštou či jiným druhem dopravy.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Den, kdy nastala skutečnost určující počátek běhu lhůty, může být do běhu lhůty započítán pouze tehdy, je-li tak výslovně stanoveno v zákoně, rozsudku nebo smlouvě. Ustanovení, že určitá lhůta běží ode dne doručení, takovýto případ nepředstavuje. Rozhodující lhůty pro podání odvolání, dalšího opravného prostředku nebo odporu proto běží ode dne následujícího po dni doručení nebo zveřejnění rozsudku. Je-li však stanoveno, že lhůta běží od určitého dne, bere se tento den při počítání lhůty v potaz. Je-li skutečností, která určuje počátek běhu lhůty, doručení písemnosti, není jakýkoli jiný způsob obdržení oznámení o obsahu písemnosti, která má být doručena, pro počítání lhůty podstatný.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Skutečnost, že mezitím jsou svátky, není podstatná. Při počítání lhůt se berou v úvahu pracovní dny pouze tehdy, je-li to výslovně stanoveno (například v případě lhůty pro podání opravného prostředku proti platebnímu rozkazu).

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Stejně tak není v případě, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, podstatné, zda jsou mezitím svátky, či nikoli, ledaže zákon výslovně stanoví, že se lhůta týká pracovních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li lhůta vyjádřena v rocích, vyprší uplynutím příslušného dne posledního roku. Upozorňuje se, že pro počítání lhůt není podstatné, zda se mezitím vyskytuje přestupný rok, či nikoli.

Je-li lhůta vyjádřena v měsících, vyprší uplynutím dne posledního měsíce, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den, použije se poslední den měsíce. Upozorňuje se, že počet dnů v jednotlivých měsících není podstatný.

Lhůta v délce poloviny roku se použije jako lhůta v délce šesti (6) měsíců a lhůta v délce poloviny měsíce se použije jako lhůta v délce patnácti (15) dnů.

Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, vyprší uplynutím odpovídajícího dne týdne, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá; pokud určitá skutečnost nastala konkrétně v pondělí, vyprší týdenní lhůta následující pondělí.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek či den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen na základě vzájemné dohody účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Prodloužit lze zákonné i soudcovské lhůty s tím omezením, že tím nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

  1. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku [patnáct [15] dní od doručení rozsudku, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání opravného prostředku (odvolání) je stanovena v čl. 518 odst. 1 OSŘ. Pokud má odvolatel bydliště v Řecku, činí tato lhůta třicet (30) dní, a má-li bydliště v zahraničí nebo není-li jeho bydliště známo, činí šedesát (60) dní. Lhůta v délce šedesáti (60) dní se netýká osob, které pobývají v zahraničí dočasně (dovolená, několikadenní nepřítomnost kvůli zvláštnímu účelu), nýbrž se jedná o pobyt určité délky, který souvisí s jejich povoláním nebo rodinným stavem.
  3. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek 545 OSŘ).
  4. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající opravný prostředek bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Nebyl-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Nárok na soudní ochranu podle řeckých právních předpisů zahrnuje bez ohledu na povahu sporu trvalou i předběžnou soudní ochranu. Případy, kdy soudy mohou vzhledem k naléhavosti dané věci nebo za účelem zabránění bezprostřednímu ohrožení nařídit opatření k zajištění nebo ochraně práva nebo k úpravě situace, tato opatření změnit nebo zrušit, se projednávají ve zkráceném řízení (podle článků 682–738 OSŘ). Vzhledem k jejich naléhavosti má soudce, který jedná s cílem zajistit rychlé vyřešení a přihlíží k právu účastníků být vyslechnut, pravomoc stanovit dobu a místo projednání návrhu na předběžná opatření. Soudce může tudíž dle svého uvážení zvolit způsob vydání předvolání a lhůtu pro dostavení se k soudu i pro osoby pobývající v zahraničí nebo osoby, jejichž bydliště není známo. Datum soudního jednání může být stanoveno rovněž na neděli nebo ve svátek. Výše uvedené lhůty se vztahují na veškerá občanskoprávní řízení kromě předběžných opatření, aniž by bylo možné jejich prodloužení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

V řeckých právních předpisech takové ustanovení neexistuje.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení lhůt týkajících se činnosti soudu nemá procesní důsledky. Překročení lhůty pro podání žaloby proti úkonům účastníků má za následek zánik práva, zatímco v případě přípravných lhůt vznikají jiné druhy důsledků, jako je nepřípustnost projednání (viz čl. 271 odst. 1 OSŘ).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Restitutio in integrum je prostředek nápravy stanovený v ústavě, jehož prostřednictvím může účastník, který nedodržel lhůtu z důvodu vyšší moci nebo kvůli podvodnému úmyslu druhého účastníka, požádat o navrácení v předešlý stav, který existoval před vypršením lhůty.

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, kdy odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, k němuž odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/06/2018

Procesní lhůty - Francie

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Kromě procesních lhůt existují ve francouzském právu promlčecí lhůty a prekluzivní lhůty.

Promlčecí lhůta je časová lhůta, po jejímž uplynutí může osoba nabýt věcného práva (mluví se tedy o „lhůtě vydržení“ (prescription acquisitive)), nebo držitel nějakého práva může toto právo ztratit, protože jej nevyužíval (mluví se tedy o lhůtě promlčení ve vlastním slova smyslu (prescription extinctive)). Promlčecí lhůtu lze pozastavit a přerušit.

Prekluzivní lhůta (délai de forclusion) představuje omezení doby uplatnění nároku. Odpovídá anglosaskému právnímu pojmu „limitation of action“. Prekluzivní lhůty nemohou být pozastaveny. V zásadě nemohou být také přerušeny. Nicméně na základě článků 2241 a 2244 občanského zákoníku určité úkony, jako je předvolání k soudu nebo výkon rozhodnutí (například exekuce), tyto lhůty přerušují.

Procesní lhůty jsou lhůty, které se uplatňují na úkony v rámci řízení, jakmile bylo řízení zahájeno. Jsou stanoveny zákonem nebo uloženy soudem. Na rozdíl od promlčecích lhůt neomezují možnost podat žalobu. Tyto lhůty nelze pozastavit ani přerušit.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Na základě současně platného znění zákona jsou dny pracovního klidu:

  • neděle,
  • 1. ledna,
  • Velikonoční pondělí,
  • 1. května,
  • 8. května,
  • svátek Nanebevstoupení Páně,
  • Svatodušní pondělí,
  • 14. července,
  • svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna),
  • svátek Všech svatých (1. listopadu),
  • 11. listopadu,
  • Boží hod vánoční (25. prosince).

V určitých departmentech a územně správních celcích byly ustanoveny dny pracovního klidu jako připomenutí zrušení otroctví: 27. květen na Guadeloupu, 10. červen na Guyaně, 22. květen na Martiniku, 20. prosinec na Réunionu a 27. duben na Mayotte.

V departmentech Alsasko-Moselle jsou dny pracovního klidu 2. svátek vánoční a Velký pátek.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Od doby, kdy vstoupil v platnost zákon č. 2008-561 ze dne 17. června 2008 (který obsahuje přechodná ustanovení), činí obecná promlčecí lhůta 5 let (dříve byla 30 let).

Nicméně existují četné výjimky, zejména u žalob na určení občanskoprávní odpovědnosti vzniklých na základě události, které měla za následek újmu na zdraví, u nichž je promlčecí lhůta stanovena na 10 let počítáno od stabilizace stavu nebo jeho zhoršení, nebo u žalob pro určení vlastnictví nemovitosti, které se promlčují po 30 letech.

Doba trvání prekluzivních lhůt a procesních lhůt se mění v závislosti na předmětu vztahu a řízeních.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

U procesních lhůt na základě článku 640 občanského soudního řádu, pokud musí být vykonán nějaký úkon či splněna formalita do skončení platnosti lhůty, začíná lhůta běžet od data listiny, události, rozhodnutí nebo doručení poštou.

Na promlčecí lhůty se toto pravidlo uplatňuje rovněž s výhradou zvláštních ustanovení. Takže na základě článku 2226 občanského zákoníku se promlčují žaloby na určení občanskoprávní odpovědnosti ve věci újmy na zdraví po deseti letech počítáno od projevení škody nebo od jejího zhoršení.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Na základě článku 664-1 občanského soudního řádu, pokud je doručení vykonáno úkonem soudního vykonavatele, je okamžik doručení den, kdy došlo k doručení osobě, do bydliště, do místa pobytu nebo do zařízení uvedeného v protokole, kterým soudní vykonavatel popisuje úsilí vynaložené k vyhledání adresáta písemnosti. Okamžik doručení elektronickou cestou jsou datum a hodina zaslání listiny jejímu adresátovi.

Na základě článků 668 a 669 občanského soudního řádu je okamžik doručení poštou pro osobu, jež jej provádí, datum zaslání, a pro osobu, jíž se doručuje, je to datum přijetí dopisu. Datum zaslání doručované listiny prováděné poštou je datum uvedené na razítku odesílacího úřadu. Datum předání je datum na potvrzení nebo na okraji dokladu. Datem přijetí při doručování doporučeným dopisem se žádostí o potvrzení přijetí je datum, které je vyznačeno poštovní m doručovatelem při předávání dopisu jeho adresátovi.

Odchylně od těchto ustanovení stanoví článek 647-1 občanského soudního řádu, že datum doručení písemnosti do zámořského územně správního celku, na Novou Kaledonii nebo do ciziny je pro osobu, jež jej provádí, datum odeslání listiny soudním vykonavatelem nebo soudním úředníkem nebo, chybí-li, datum přijetí příslušným státním zastupitelstvím.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Na základě článku 641 občanského soudního řádu se do lhůty nezapočítává datum písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, které běh lhůty spouští, pokud je lhůta vyjádřena ve dnech.

Počátek běhu lhůty není ovlivněn způsobem doručování. Avšak nebyla-li písemnost odevzdána přímo dané osobě, určitá ustanovení umožňují časově odlišit počátek lhůty od lhůty doručení listiny přímo dané osobě nebo od přijetí opatření nuceného výkonu rozhodnutí na základě písemnosti.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Na základě článku 642 občanského soudního řádu se lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo klidu, prodlužuje až do následujícího prvního pracovního dne.

Z toho vyplývá, že lhůta dále běží o nedělích a ve dnech pracovního klidu, ale je prodloužena, pokud by její normální konec připadl na sobotu, neděli, den pracovního volna nebo den pracovního klidu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Na základě článku 641 občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích, pak tato lhůta uplyne v den posledního měsíce nebo posledního roku, který má totéž označení dne v měsíci jako den písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, jímž lhůta počíná běžet. Není-li označení dne v měsíci totožné, pak lhůta uplyne poslední den měsíce.

Pokud je lhůta vyjádřena v měsících a dnech, jsou nejdříve odečteny měsíce a pak dny.

Pravidlo dané článkem 642 občanského soudního řádu (viz předchozí otázka) se vztahuje na každou lhůtu, ať už je vyjádřena ve dnech, v měsících nebo v rocích.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Jak bylo výše vysvětleno na základě článku 642 občanského soudního řádu, každá lhůta uplyne poslední den ve dvacet čtyři hodin kromě prodloužení, pokud by lhůta měla normálně uplynout v sobotu, v neděli či v den pracovního volna nebo pracovního klidu.

Jak bylo výše vysvětleno, každá lhůta má jako počátek svého běhu datum listiny, události, rozhodnutí, doručované písemnosti, od kterých počíná běžet.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jak bylo výše vysvětleno, lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo pracovního klidu, je prodloužena až do následujícího prvního pracovního dne.

Počátek lhůty je nutně určen nebo musí být určitelný. Eventuálně může být posouzen soudem. Tudíž prodloužení lhůty na následující první pracovní den se vztahuje na všechny záležitosti a na všechna řízení.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Na základě článku 643 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána k soudu, který má sídlo v metropolitní Francii, pak lhůty předvolání, odvolání, podání odporu, obnovy řízení a dovolání se prodlužují:

  • o jeden měsíc pro osoby, které pobývají v zámořském departmentu či v zámořském území nebo v zámořském územně správním celku;
  • o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.

Na základě článku 644 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána k soudu, který má sídlo v zámořských územních celcích, pak lhůty předvolání, odvolání, podání odporu, obnovy řízení a dovolání se prodlužují:

  • o jeden měsíc pro osoby, které nepobývají v zámořském územním celku v obvodu, kde má soudní orgán své sídlo;
  • o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

V zásadě na základě článku 538 občanského soudního řádu je odvolací lhůta jeden měsíc ve sporných věcech a patnáct dnů v nesporných věcech. Avšak několik právních předpisů se odchyluje od této zásady. Odvolací lhůta tudíž činí patnáct dnů, jedná-li se o usnesení o předběžném opatření, rozhodnutí exekučního soudce, usnesení soudce pro rodinné věci, rozhodnutí soudce pro děti ve věci výchovné pomoci atd.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

V naléhavých případech mohou soudci zkrátit lhůty k zaslání předvolání a umožnit předvolání na přesně stanovený den. Naopak soudci mohou také odložit posouzení případu na pozdější datum, aby zajistili, že se účastníci dostaví.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na základě článku 647 občanského soudního řádu, pokud je písemnost určená jednomu z účastníků, který bydlí na místě, kde může požívat výhody prodloužené lhůty, doručena přímo jemu na místě, kde ti, kteří tam bydlí, by nemohli prodloužení žádném případě využít, pak se při tomto doručení uplatní lhůty platné pro osoby, které nemohou prodloužení využít.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Dojde-li k promlčení nebo k uplynutí prekluzivní lhůty, přestává existovat žalobní nárok a takové situace jsou postiženy námitkou nepřípustnosti, což má za následek, že žaloba je prohlášena za nepřípustnou, aniž by byla zkoumána věc sama.

Důsledky nedodržení procesní lhůty stanovené zákonem nebo soudcem se mění podle úlohy, kterou má lhůta, a podle úkonu, který je třeba vykonat. Nedodržení lhůty k zaslání předvolání ruší rozsudek vynesený před jejím uplynutím, pokud se žalovaný nedostavil. Nedostatek řádné péče ze strany účastníků má obecně za následek výmaz. Nevykonání procesních úkonů v řízení je postiženo neplatností úkonu.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Žádné ustanovení neumožňuje zvrátit zánik nároku podat žalobu, který je právním účinkem vzniku promlčení nebo prekluze.

Nicméně pokud to znění předpisu předpokládá, má soudce možnost zrušit účastníkovi prekluzi, která vyplývá z uplynutí lhůty. Takže článek 540 občanského soudního řádu stanoví možnost, že vůči účastníkovi budou zrušeny účinky prekluze, které vyplývají z uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku vynesenému pro zmeškání nebo rozsudku, který byl vyhlášen jako kontradiktorní, pokud účastník, aniž by to jím bylo zaviněno, nevěděl o rozsudku včas, aby mohl uplatnit svůj opravný prostředek, nebo pokud nemohl jednat.

Rozhodnutí soudce, který prohlásí nějaký procesní úkon za neplatný, může být předmětem opravného prostředku nebo žádosti o jeho odvolání. Navíc propadnutí lhůty ukončuje dané řízení, ale ponechává právo na podání další žaloby. Může být tedy podána nová žaloba, dokud nenastal žádný důvod pro zánik nároku, zejména promlčení.

Proti rozhodnutí o výmazu ze soudního rejstříku není možné podat opravný prostředek. Avšak výmaz ponechá dále v platnosti řízení. V důsledku toho přetrvávají účinky přerušení běhu promlčení nebo prekluze vyplývající z předvolání soudním vykonavatelem. Splnění formality, žádost o obnovení věci v soudním rejstříku, umožňuje ukončit pozastavení řízení v důsledku výmazu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky Legifrance – občanský soudní řád

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky Legifrance – občanský soudní řád v angličtině a ve španělštině

Odkaz se otevře v novém okně.Webové stránky Legifrance – dny pracovního klidu


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/07/2018

Procesní lhůty - Chorvatsko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V Chorvatské republice jsou lhůty v občanskoprávním řízení upraveny v ustanoveních článků 111–114 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 25/13 a 89/14; dále jen „ZPP“).

Lhůtou je určitý časový úsek, během nějž lze provést procesní úkon, nebo před jehož uplynutím nelze úkon provést.

Chorvatské procesní právo rozeznává několik druhů lhůt:

• zákonné (zakonski) a soudcovské (sudski) lhůty – doba trvání zákonných lhůt je stanovena zákonem a soud ani účastníci ji nemohou změnit, a doba trvání soudcovských lhůt je stanovena soudem v každém jednotlivém případě podle jeho uvážení, a to na základě zákonného zmocnění,

• prodloužitelné (produživi) a neprodloužitelné (neproduživi) lhůty – zákonné lhůty jsou neprodloužitelné, zatímco soudcovské lhůty prodloužit lze, o čemž rozhoduje soud, avšak pouze na návrh dotčené osoby, pokud k tomu existují oprávněné důvody (čl. 111 odst. 2 ZPP),

• subjektivní (subjektivni) a objektivní (objektivni) lhůty – subjektivními lhůtami jsou lhůty, jejichž počátek závisí na tom, že se oprávněná osoba dozví o skutečnosti, která je důležitá pro výpočet lhůty, a objektivní lhůty se počítají ode dne, kdy nastala příslušná skutečnost, bez ohledu na to, zda se o ní oprávněná osoba dověděla,

• prekluzivní (prekluzivni) a pořádkové (instruktivni) lhůty – nedodržení prekluzivní lhůty má za následek ztrátu práva provést procesní úkon později, zatímco nedodržení pořádkové lhůty nevede k takovýmto nepříznivým důsledkům a procesní úkon je možné provést dodatečně,

• minimální (dilatorni) a prováděcí (paricijski) lhůty – minimální lhůta znamená, že procesní úkon nelze provést před uplynutím určité doby, zatímco lhůty pro provedení znamenají, že soud nemůže určitou činnost provést před uplynutím prováděcí lhůty,

• občanskoprávní (građanskopravni) a procesní (procesnopravni) lhůty – občanskoprávními lhůtami jsou lhůty, které stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z občanského práva hmotného, zatímco procesní lhůty stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z (občanského) práva procesního.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Chorvatské republice je seznam dnů pracovního klidu upraven v zákoně o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v Chorvatské republice (Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj) (NN č. 33/96, 96/01, 13/02, 136/02, 112/05, 59/06, 55/08, 74/11, 130/11).

Státní svátky jsou v Chorvatské republice tyto:

1. leden – Nový rok

6. leden – Tři králové

Velikonoční neděle a pondělí

Boží tělo

1. květen – Svátek práce

22. červen – Den boje proti fašismu

25. červen – Den státnosti

5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání a Den válečných veteránů

15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie

8. říjen – Den nezávislosti

1. listopad – svátek Všech svatých

25. prosinec – 1. svátek vánoční

26. prosinec – 2. svátek vánoční / den sv. Štěpána

V Chorvatské republice jsou státní svátky dny pracovního klidu.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích.

Pravidla pro počítání lhůt se vztahují na všechny lhůty. Lhůty se počítají v celých dnech, od půlnoci do půlnoci (computatio civilis, a die ad diem), a nikoli od určitého okamžiku počítáním hodin a minut (computation naturalis, a momento ad momentum). Více informací o obecných pravidlech viz odpověď v bodě 1.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem lhůty je datum zahájení řízení nebo provedení některého jiného úkonu (např. doručení, oznámení) a od tohoto okamžiku je nutno počítat dobu trvání lhůty. Počáteční den se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává. Za počátek lhůty se považuje první následující den.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Obecným pravidlem pro doručování je to, že doručení je nutno uskutečnit v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny v místě bydliště nebo pracoviště osoby, jíž má být písemnost doručena, nebo na soudu, pokud se tam dotčená osoba nachází. Výjimkou z výše uvedeného pravidla je to, že se požadavek na doručení v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny nevztahuje na doručování poštou nebo notářem.

Se souhlasem osoby, jíž má být písemnost doručena, se doručení může uskutečnit i v jiném čase a na jiném místě.

Pokládá-li to soud za nutné, vydá příkaz k doručení na jiném místě nebo v jiném čase. V případě této formy doručování musí být osobě, jíž je písemnost doručena, předána kopie soudního usnesení, kterým bylo toto nařízeno. Toto usnesení nemusí být odůvodněno.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta počítána ve dnech, nezapočítává se do běhu této lhůty den, kdy se uskutečnilo doručení nebo oznámení, ani den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Lhůta začíná běžet první následující pracovní den.

Nastane-li například skutečnost, od níž se počítá 15denní lhůta, 5. února, vyprší 15denní lhůta 20. února o půlnoci.

Počítání lhůty tudíž nezačíná dnem, kdy dotyčná skutečnost nastala (dies a quo), nýbrž následující den.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, udaný počet dnů odkazuje na kalendářní dny. Připadá-li však poslední den lhůty na státní svátek nebo neděli či jiný den, kdy soud neúřaduje, vyprší tato lhůta na konci prvního následujícího pracovního dne.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty počítané v měsících nebo rocích končí na konci dne posledního měsíce nebo roku, který se číslem shoduje se dnem, k němuž lhůta začala běžet.

Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz bod 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

Návrh je nutno podat před vypršením lhůty, o jejíž prodloužení se žádá.

Proti usnesení o prodloužení lhůty nelze podat opravný prostředek.

Prodloužená lhůta začíná běžet první následující den po vypršení lhůty, jejíž prodloužení se požadovalo.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně do patnácti dnů ode dne, k němuž je doručena kopie rozsudku, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. Ve sporech týkajících se šeků a směnek činí tato lhůta osm dní.

V řízení o drobných nárocích, v řízení u obchodních soudů a v pracovněprávních sporech činí lhůta pro podání opravného prostředku osm dní.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pravidla občanského soudního řízení v Chorvatské republice neumožňují prodloužení lhůty z důvodu místa bydliště účastníků.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledky závisejí na právní povaze lhůt, tj. v případě zákonných lhůt, které nelze prodloužit, má neprovedení procesního úkonu ze strany účastníka ve stanovené lhůtě za následek ztrátu práva provést dotyčný procesní úkon později.

Na druhé straně existují lhůty, jejichž nedodržení nevede ke ztrátě práva na pozdější provedení úkonu, a tyto lhůty se označují jako pořádkové.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud se účastník nedostaví k soudnímu jednání nebo nedodrží lhůtu pro provedení úkonu v řízení a z tohoto důvodu ztrácí právo provést dotyčný úkon, může soud tomuto účastníkovi na jeho návrh povolit, aby provedl tento úkon později (návrh na navrácení v předešlý stav), pakliže se domnívá, že pro zmeškání lhůty existovaly oprávněné důvody.

Návrh je třeba podat do osmi dnů ode dne, k němuž pominul důvod zmeškání lhůty; pokud se účastník dozvěděl o zmeškání později, začíná výše uvedená lhůta běžet ode dne, kdy se o něm dozvěděl. Po uplynutí dvou měsíců ode dne zmeškání lhůty nelze návrh na navrácení v předešlý stav podat.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/08/2018

Procesní lhůty - Litva

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Občanský zákoník (Civilinis kodeksas) stanoví obecné promlčecí lhůty a kratší promlčecí lhůty. Promlčecí lhůty mohou být obnovitelné, nabývající nebo rozvazující.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Neděle,

1. leden: Nový rok,

16. únor: Den obnovení Litevského státu,

11. březen: Den obnovení nezávislosti Litvy,

Velikonoční neděle a pondělí (podle západní tradice),

1. květen: Mezinárodní svátek práce,

první neděle v květnu: Svátek matek,

první neděle v červnu: Den otců,

24. červen: letní slunovrat, svátek sv. Jana,

6. červenec: Den státu (korunovace velkoknížete Mindaugase),

15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie,

1. listopad: svátek Všech svatých,

24. prosinec: Štědrý den,

25. a 26. prosinec: vánoční svátky.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Promlčecí lhůta stanovená zákonem, smlouvou nebo soudním orgánem je vyjádřena kalendářním datem nebo počtem roků, měsíců, týdnů, dnů nebo hodin.

Promlčecí lhůta může být vymezené rovněž událostí, která musí nevyhnutelně nastat. Lhůta může být obnovitelná nabývající nebo rozvazující. Obnovitelnou lhůtou je lhůta, kterou může soud po jejím vypršení obnovit, jestliže byla lhůta zmeškána ze závažných důvodů. Nabývající promlčecí lhůtou je lhůta, na jejímž konci vzniká (je získán) určité právo nebo povinnost. Rozvazující promlčecí lhůtou je lhůta, na jejímž konci určité právo nebo povinnost zanikají. Rozvazující promlčecí lhůty nelze v soudním ani rozhodčím řízení obnovit.

Obecná promlčecí lhůta činí deset let.

Litevské právní předpisy stanoví u určitých druhů nároků kratší lhůty.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho měsíce se vztahuje na nároky vyplývající ze zadávání veřejných zakázek.

Kratší tříměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na nároky týkající se možnosti nechat prohlásit rozhodnutí orgánů právnické osoby za neplatná.

Kratší šestiměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na:

  1. nároky týkající se vymáhání sankcí (pokuta, úroky z prodlení),
  2. nároky týkající se vad prodaných věcí.

Kratší šestiměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na nároky vyplývající ze vztahů mezi zasílateli a jejich zákazníky, co se týká zásilek přepravovaných v rámci Litvy, zatímco na zahraniční zásilky se vztahuje promlčecí lhůta v délce jednoho roku.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho roku se vztahuje na pojistné nároky.

Kratší tříletá promlčecí lhůta se vztahuje na nároky na náhradu škody, včetně nároků na náhradu škody vyplývajících z nevyhovující jakosti výrobků.

Kratší pětiletá promlčecí lhůta se vztahuje na nároky týkající se vymáhání úroků a jiných pravidelných plateb.

10. Nároky týkající se vad provedených stavebních prací podléhají kratším promlčecím lhůtám.

Nároky vyplývající z přepravy nákladu, osob a zavazadel podléhají promlčecím lhůtám stanoveným v předpisech (zákonech) vztahujících se na konkrétní druhy dopravy.

Promlčecí lhůtu nebo pravidla pro počítání této lhůty nelze měnit dohodou stran.

Promlčecí lhůta se neuplatňuje na:

1. nároky plynoucí z porušení osobních nemajetkových práv s výjimkou případů stanovených zákonem;

2. nároky vkladatelů na vrácení vkladů uložených v bance nebo jiné úvěrové instituci;

3. ostatní nároky na náhradu škody vyplývající z níže uvedených trestných činů stanovených v Odkaz se otevře v novém okně.trestním zákoníku (Baudžiamasis kodeksas):

1. genocida (článek 99);

2. zacházení s lidmi, které je zakázáno podle mezinárodního práva (článek 100);

3. zabití osob, na které se vztahuje ochrana podle mezinárodního humanitárního práva (článek 101);

4. deportace nebo odsun civilistů (článek 102);

5. ublížení na těle, mučení či jiné nelidské zacházení s osobami, na které se vztahuje ochrana podle mezinárodního humanitárního práva (článek 103);

6. nucené nasazení civilistů nebo válečných zajatců v ozbrojených silách nepřítele (článek 105);

7. ničení chráněných předmětů nebo plenění národních kulturních pokladů (článek 106);

8. agrese (článek 110);

9. zakázané vojenské útoky (článek 111);

10. použití zakázaných způsobů vedení boje (článek 112);

11. nedbalé plnění povinností velitele.

4. případy uvedené v jiných právních předpisech a ostatní nároky.

Lhůty vztahující se na projednávání občanských věcí. Soud musí usilovat o projednání občanské věci co nejrychleji, zabránit prodlevám a zajistit, aby se ve věci rozhodlo na jediném soudním jednání.

Pro určité kategorie občanských věcí mohou právní předpisy stanovit zvláštní lhůty. Jestliže soud prvního stupně neprovede procesní úkon, který se vyžaduje podle občanského zákoníku, může účastník řízení, v jehož zájmu je provedení tohoto úkonu, požádat odvolací soud o stanovení lhůty pro jeho provedení. Žádost je nutno podat prostřednictvím soudu, který danou věc projednává, a tento soud musí rozhodnout o její přípustnosti nejpozději následující pracovní den po jejím obdržení. Pokud soud, který neprovedl procesní úkon vedoucí k podání žádosti, učiní dotyčné úkony do sedmi pracovních dnů od obdržení žádosti, má se za to, že dotyčný účastník od žádosti upustil. V opačném případě je žádost postoupena odvolacímu soudu do sedmi pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Tyto žádosti jsou obvykle přezkoumány písemným postupem, aniž by byli účastníci vyrozuměni o času a místě konání jednání nebo aniž by byli k němu předvoláni. Žádost musí odvolací soud posoudit do sedmi pracovních dnů od jejího obdržení. Žádost musí posoudit a rozhodnutí přijmout předseda odvolacího soudu, předseda občanskoprávního úseku nebo jimi určený soudce. Vydané usnesení nelze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Má se za to, že písemné návrhy a oznámení zaslané poštou, telegraficky nebo jinými komunikačními prostředky před půlnocí posledního dne lhůty byly odeslány včas (článek 1.122 občanského zákoníku).

V čl. 123 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas) je stanoveno, že pokud osoba doručující procesní písemnost nezastihne adresáta v místě bydliště či pracoviště, musí být písemnost doručena dospělému rodinnému příslušníkovi, který s ním žije ve společné domácnosti (dětem (dětem v pěstounské péči), rodičům (pěstounům), manželovi atd.), nemají-li rodinní příslušníci na výsledku řízení opačný právní zájem, nebo pokud nejsou rovněž zastiženi, vedení pracoviště.

Pokud osoba doručující procesní písemnost nezastihne adresáta v sídle právnické osoby či na jiném místě, které právnická osoba uvede, musí být procesní písemnost doručena kterémukoli zaměstnanci právnické osoby, který je přítomen v místě doručení. Není-li procesní písemnost doručena způsobem popsaným v tomto odstavci, musí být zaslána na adresu sídla právnické osoby poštou, a má se za to, že byla doručena deset dnů ode dne odeslání.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak (článek 73 občanského soudního řádu).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Promlčecí lhůta se počítá v kalendářních dnech. Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Procesní lhůta vyjádřena v rocích, měsících, týdnech nebo dnech začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne posledního týdne započítaného ve lhůtě. Lhůta vyjádřená v měsících vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne posledního měsíce započítaného ve lhůtě. Lhůta vyjádřená v rocích vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne příslušného měsíce posledního roku započítaného ve lhůtě. Vyprší-li lhůta vyjádřená v rocích nebo měsících v měsíci, který dotyčné datum neobsahuje, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Do běhu lhůty se započítávají státní svátky a dny pracovního klidu. Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu nebo státní svátek, má se za to, že lhůta vyprší následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Obnovení procesních lhůt. Osobám, které zmeškají lhůtu stanovenou zákonem nebo soudem z důvodů, které soud uzná jako závažné, lze dotyčnou lhůtu obnovit. Soud má právo lhůtu obnovit z vlastního podnětu, pokud ze spisu vyplývá, že dotyčná lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů.

Žádost o obnovení lhůty je nutno podat soudu, u něhož měl být procesní úkon proveden. Žádost bude posouzena písemným postupem. Současně s podáním žádosti musí být proveden procesní úkon (podání žaloby, předložení písemností nebo provedení jiných úkonů), s ohledem na nějž byla lhůta zmeškána. Žádost o obnovení lhůty je třeba odůvodnit. Je nutné k ní připojit důkazy dokládající potřebu jejího obnovení.

Procesní lhůtu lze obnovit soudním rozhodnutím. Žádost o obnovení procesní lhůty je zamítnuta formou odůvodněného soudního rozhodnutí. Soudní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovení zmeškané procesní lhůty lze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku krajského soudu lze podat do 30 dnů od vynesení dotyčného rozsudku soudem prvního stupně.

Samostatné odvolání proti rozhodnutí krajského soudu lze podat:

  • do 7 dní ode dne vydání rozhodnutí v případech, kdy bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž odvolání směřuje, vydáno na jednání,
  • do 7 dní ode dne doručení ověřené kopie rozhodnutí v případech, kdy bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž odvolání směřuje, vydáno v písemném řízení.

Odvolání lze podat proti rozsudkům krajských soudů v řízeních ve věci samé, zatímco samostatné opravné prostředky je možné podat proti rozhodnutím krajských soudů o předběžných opatřeních, jež jsou výslovně uvedena v občanském soudním řádu (např. proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu procesní lhůty (čl. 78 odst. 6 občanského soudního řádu), proti rozhodnutí o nákladech řízení (článek 100 občanského soudního řádu) nebo rozhodnutí, které brání dalšímu řízení).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud jednání se musí v každém případě vést nepřetržitě s výjimkou případu, že se oznámí odročení, a to nejvýše o pět pracovních dní. Odročení může být oznámeno z toho důvodu, aby si soud a účastníci řízení mohli odpočinout od zdlouhavého soudního jednání a získat případné chybějící důkazy, aby bylo tudíž zaručeno, že daná věc je vyřešena co nejrychleji.

Pokud soud jednání odročí, musí stanovit datum dalšího jednání a oznámit je účastníkům, kteří přijetí oznámení musí potvrdit podpisem. Osoby, které se k soudu nedostaví nebo které jsou novými účastníky řízení, jsou o době konání příštího soudního jednání vyrozuměny v souladu s občanským soudním řádem.

V určitých situacích může soud projednávání přerušit. Toto přerušení znamená, že procesní úkony, které mají být provedeny s cílem rozhodnout ve věci samé, jsou dočasně odloženy na dobu neurčitou. Řízení lze přerušit z objektivních důvodů uvedených ve zvláštních právních předpisech, které brání projednání občanské věci a které nepodléhají uvážení ze strany účastníků řízení ani soudu, nebo v případě situace, která není ve zvláštních právních předpisech stanovena, brání však soudu v projednání věci samé.

Soud musí projednávání přerušit za těchto okolností:

  • v případě úmrtí fyzické osoby nebo likvidace právnické osoby, která byla účastníkem řízení, je-li vzhledem k právním vztahům, jichž se spor týká, přípustné právní nástupnictví; ztratí-li jeden z účastníků právní způsobilost, musí být řízení přerušeno do doby, než je určen nástupce zesnulé fyzické osoby nebo zrušené právnické osoby nebo objasněny okolnosti mající za následek neexistenci právního nástupnictví, nebo než je určen zákonný zástupce fyzické osoby, která byla zbavena právní způsobilosti;
  • nelze-li určitou věc projednat do doby, než bude rozhodnuto v jiné věci, bude občanskoprávní, trestní nebo správní řízení přerušeno do doby, než soudní rozhodnutí, rozsudek, nařízení nebo usnesení nabude účinnosti, nebo než bude vydáno rozhodnutí ve správním řízení;
  • vyjde-li v řízení týkajícím se majetkových nároků vůči žalovanému najevo, že uspokojení těchto majetkových nároků souvisí s projednáním trestní věci, bude řízení přerušeno do doby ukončení trestního řízení nebo zrušení dočasného omezení vlastnických práv; ve zvláštních právních předpisech jsou uvedeny i jiné okolnosti.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nepoužitelné.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud promlčecí lhůta uplyne před podáním žaloby, žaloba se zamítne.

Jestliže soud uzná, že lhůta byla zmeškána ze závažného důvodu, musí být porušené právo chráněno a dotyčná promlčecí lhůta musí být obnovena.

Majetkoprávní otázky související s majetkem, na jehož vymáhání se vztahuje promlčecí lhůta, která již uplynula, se řeší v souladu s ustanoveními svazku IV občanského zákoníku.

Právo vykonat procesní úkon zaniká vypršením lhůty stanovené zákonem nebo soudem. Všechny procesní písemnosti podané po vypršení lhůty se vracejí navrhovatelům. Nedodržení lhůty na vykonání určité procesní povinnosti dotyčnou osobu této povinnosti neosvobozuje.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud byly lhůty zmeškány ze závažných důvodů a od vynesení soudního rozsudku neuplynulo více než tři měsíce, může soud na návrh odvolatele příslušnou lhůtu obnovit. Lhůtu pro podání odvolání lze obnovit, pokud soud uzná, že příslušná lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů. Soudní rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o obnovení lhůty pro podání odvolání, lze napadnout podáním samostatným odvoláním. Pokud odvolací soud samostatnému odvolání vyhoví a lhůtu pro podání odvolání obnoví, musí předseda občanskoprávního úseku odvolacího soudu předat odvolání spolu se spisem senátu odvolacího soudu, nebo postoupit otázku přípustnosti odvolání zpět soudu prvního stupně, aby vydal rozhodnutí. Je-li za této situace soudní spis předán senátu odvolacího soudu, musí odvolací soud zaslat kopie odvolání a jeho přílohy účastníkům řízení do tří pracovních dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto, že odvolání je přípustné. Po uplynutí lhůty pro napadení rozsudku nebo pro odpověď na odvolání, zašle soud prvního stupně věc odvolacímu soudu do sedmi dnů a vyrozumí o tom účastníky řízení. Když je věc postoupena odvolacímu soudu a ten rozhodne, že lhůta pro podání odvolání nebyla dodržena, může soud lhůtu obnovit z vlastního podnětu (ex officio) za předpokladu, že v soudním spisu je jednoznačně uvedeno, že lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů, nebo může účastníkovi řízení navrhnout, aby podal žádost o obnovení lhůty pro podání odvolání (čl. 307 odst. 2 a 3, články 338 a 78 občanského soudního řádu). Rozhodnutí o zamítnutí žádosti odvolatele o obnovení lhůty lze napadnout podáním samostatného odvolání (čl. 78 odst. 6 občanského soudního řádu).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 28/06/2018

Procesní lhůty - Lucembursko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Mezi procesní lhůty patří podle lucemburského práva lhůty pro podání opravného prostředku, lhůty pro splnění procesních náležitostí, lhůty pro zaslání předvolání, lhůty z důvodu vzdálenosti atd.

Do tohoto přehledu nespadají promlčecí a prekluzivní lhůty, neboť se jedná o lhůty, které nemají čistě procesní povahu.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se kromě sobot a nedělí považují následující zákonem stanovené svátky:

  • Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. května, Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, státní svátek stanovený na 23. června,
  • Nanebevzetí Panny Marie, svátek Všech svatých a 1. a 2. svátek vánoční.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Procesní lhůty se mohou lišit podle předmětné věci a podle druhu řízení.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta běží od půlnoci dne, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení písemnosti.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano, a sice v případech, kdy zákon ukládá, že písemnost musí být doručena soudním doručovatelem nebo vedoucím soudní kanceláře, takže lze mít za to, že k doručení došlo jiného dne, než kdy byla písemnost skutečně předána dotyčné osobě do vlastních rukou (např. v případě odmítnutí písemnosti nebo v případě doručení do místa bydliště atd.).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Všechny procesní lhůty se počítají od půlnoci dne, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které jsou rozhodující pro běh lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Do běhu lhůty se zahrnují i zákonem stanovené svátky, soboty a neděle.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Do běhu lhůty se zahrnují i zákonem stanovené svátky, soboty a neděle.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Všechny procesní lhůty končí posledního dne o půlnoci.

Lhůta určená podle týdnů skončí v den, který se v posledním týdnu shoduje jménem se dnem, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které byly rozhodující pro běh lhůty.

Lhůta určená podle měsíců či let skončí v den, který se v posledním měsíci či v posledním roku shoduje číslem se dnem, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které byly rozhodující pro běh lhůty. Pokud takového dne není, lhůta skončí v poslední den měsíce.

Pokud je lhůta určena podle měsíců a dnů nebo částí měsíců, počítají se nejprve celé měsíce a poté dny nebo části měsíce; pro výpočet částí měsíce se použije měsíc dlouhý třicet dnů.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Veškeré lhůty, které mají skončit v sobotu, v neděli, v zákonem stanovený svátek nebo v náhradní svátek, se prodlužují do prvního následujícího pracovního dne. Stejně je tomu i v případě doručování prostřednictvím vyvěšení na úřední desce v budově místního úřadu, v případě, že jsou jeho oddělení v poslední den lhůty zavřena pro veřejnost.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Pokud je k lucemburskému soudu podána žaloba na osoby pobývající v zahraničí, tyto osoby mohou využít lhůtu z důvodu vzdálenosti. Délka této lhůty je od patnácti do třiceti pěti dnů, podle místa bydliště obeslané osoby.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta k podání odvolání trvá zpravidla čtyřicet dnů a osobám pobývajícím v zahraničí může být prodloužena o lhůtu z důvodu vzdálenosti. Odvolání proti rozsudku, který není předběžně vykonatelný, lze však podat až po uplynutí jednoho týdne.

Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku pro zmeškání činí patnáct dnů a běží ode dne doručení (signification/notification) rozsudku.

Odvolání proti usnesení o předběžném opatření musí být podáno do patnácti dnů od jeho doručení. Pokud není podáno odvolání, lze proti tomuto usnesení podat námitky, a to do osmi dnů od jeho doručení. Lhůta pro podání námitek běží současně se lhůtou pro podání odvolání.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

U předběžných opatření jsou návrhy podávány formou předvolání k jednání, které se za tímto účelem koná v den a hodinu, které jsou vymezeny pro tento druh řízení. Vyžadují-li okolnosti rychlejší postup, může předseda nebo soudce, který jej zastupuje, povolit, aby byly osoby předvolány na určenou hodinu buď k jednání, nebo k přijetí, a to i ve svátky a v neúřední dny.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pokud se písemnost zasílá osobě, která má bydliště mimo území Lucemburského velkovévodství, ale oznámení je učiněno přímo na území velkovévodství, uplatní se pouze řádné lhůty, ledaže by soud povolil v odůvodněných případech jejich prodloužení.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledkem uplynutí lhůty k podání opravného prostředku je prekluze, propadnutí práv. Důsledkem uplynutí lhůty ke splnění procesních náležitostí bývá zpravidla promlčení či výmaz (radiation du rôle).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jestliže osoba nereaguje ve stanovené lhůtě, je vždy přípustné, aby došlo k prominutí nemožnosti uplatnit práva v důsledku zmeškání lhůty, pokud se daná osoba bez vlastního zavinění nedozvěděla včas o existenci písemnosti, která byla rozhodující pro běh lhůty, nebo pokud byla nezpůsobilá k jednání. Žádost o navrácení lhůty je nutné podat do patnácti dnů od okamžiku, kdy se dotyčná osoba dozvěděla o existenci písemnosti, která byla rozhodující pro běh lhůty, nebo od okamžiku, kdy pominula nezpůsobilost k jednání. Po uplynutí více než jednoho roku od uplynutí lhůty, která by měla za normálních okolností na základě dané písemnosti běžet, již není žádost o navrácení lhůty přípustná. Uvedené lhůty nemají odkladný účinek.

V případě, že v řízení není během tří let učiněn žádný procesní úkon, je řízení zrušeno. Tuto lhůtu lze prodloužit o šest měsíců, je-li podán návrh na obnovení řízení nebo na ustanovení nového právního zástupce. Nezaniká tím samotný nárok, nýbrž pouze možnost uplatňovat jej v předmětném řízení. Osoba, která hodlá nárok dále uplatňovat, musí podat novou žalobu, není-li právo uplatňovat daný nárok již promlčeno.

Proti nařízení výmazu na základě nedodržení určených lhůt ze strany advokátů nelze podat opravný prostředek.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.lu/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 30/04/2019

Procesní lhůty - Malta

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Obecný postup podle kapitoly 12 Sbírky zákonů Malty stanoví, že osoba má na předložení odpovědi dvacet dnů ode dne doručení žaloby. Existují však zvláštní právní předpisy, které určují jiné lhůty. Pokud je například podána žaloba k soudu pro drobné nároky (Tribunal għal Talbiet Żgħar), má žalovaný na předložení odpovědi osmnáct dnů ode dne doručení žaloby.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 .

1. ledna, 10. února, 19. března, 31. března, Velký pátek, 1. května, 7. června, 29. června, 15. srpna, 8. září, 21. září, 8. prosince, 13. prosince, 25. prosince.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecně platí, že osoba, proti níž byla podána občanskoprávní žaloba, má dvacet dnů na předložení své odpovědi u soudu. Existují však zvláštní právní předpisy, které případně stanoví kratší nebo delší lhůty.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Ode dne doručení.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ne, metoda předání nemá vliv na počátek lhůty. V úvahu se bere den doručení.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta obecně začíná plynout od následujícího dne. Právní předpis nebo soud však mohou stanovit lhůtu tak, že se při jejím výpočtu zohlední den doručení.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Pokud není výslovně uvedeno, že právní předpis odkazuje na pracovní dny, rozumí se v maltském právu dnem kalendářní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Při výpočtu lhůty se dnem rozumí 24hodinové období, zatímco měsíce a roky jsou počítány podle kalendáře.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Při výpočtu lhůty se dnem rozumí 24hodinové období, zatímco měsíce a roky jsou počítány podle kalendáře.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, pokud lhůta končí v den, který není pracovním dnem (tj. sobota, neděle nebo státní svátek), prodlouží se do dalšího pracovního dne v souladu s oddílem 108 kapitoly 12 Sbírky zákonů Malty.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůtu je možné prodloužit (navrátit) pouze se schválením soudu a dotyčná osoba může předložit odpověď tehdy, pokud způsobem, který je pro soud uspokojivý, prokáže řádný důvod, proč zmeškala lhůtu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Poté, co soud první instance vydá rozsudek, lze se proti němu odvolat do dvaceti (kalendářních) dnů od data jeho doručení. Protistrana má dvacet dnů na odpověď. Pokud byla v ústavních věcech žaloba podána prostřednictvím návrhu, je lhůta pro podání odvolání dvacet dnů od doručení rozsudku. Pokud je věc předána ústavnímu soudu jiným soudem, musí být opravný prostředek podán do osmi pracovních dnů. Protistrana v ústavní věci má osm pracovních dnů na odpověď. Pokud je proti rozhodnutí podán opravný prostředek před vynesením konečného rozsudku, musí být tento opravný prostředek podán do šesti dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí vyhlášeno na veřejném jednání. To je obecný postup. Je však třeba poznamenat, že existují zvláštní právní předpisy, které stanovují jiné lhůty pro opravné prostředky podávané k jiným soudům, než které jsou uvedeny výše. Například opravný prostředek týkající se rozhodnutí soudu pro drobné nároky musí být podán do osmnácti dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

U všech obecných občanskoprávních věcí musí být jednání nařízeno do dvou měsíců a musí se konat každé dva měsíce. Soud se může rozhodnout neplánovat žádná jednání v období od 16. července do 15. září každého roku.

V ústavních věcech musí soud stanovit datum jednání, které spadá do období osmi pracovních dnů od data podání žaloby nebo od předložení odpovědi odvolatelem ve stanovené lhůtě, nebo v případě, že není předložena odpověď, od konce této lhůty.

V případě zkráceného nebo zvláštního řízení je žalovaný předvolán k soudu nejdříve patnáct dnů a nejpozději třicet dnů od doručení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na Maltě neexistuje žádné místo, kde by rezident mohl těžit z prodloužení lhůty.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud lhůta není dodržena, má se za to, že dotčený účastník řízení pohrdá soudem a ztrácí právo předložit odpověď a důkazy. Před vynesením rozsudku nicméně soud poskytne žalovanému určité krátké období na předložení písemné obhajoby vůči nároku žalobce. Účastníku řízení pohrdajícímu soudem zůstává právo podat opravný prostředek proti konečnému rozsudku, pokud tento rozsudek nebude vynesen v jeho prospěch.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Mají povinnost odůvodnit své zmeškání lhůty. Pokud soud rozhodne, že pro zmeškání lhůty existoval dostatečný důvod, může lhůtu navrátit a povolit předložení odpovědi.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/03/2017

Procesní lhůty - Nizozemí

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůty, které se používají v občanském právu procesním, lze obecně seskupit takto:

a. Minimální lhůty pro předvolání druhého účastníka řízení a případně třetích stran a svědků k soudnímu řízení. Tato lhůta činí zpravidla jeden týden. Lhůta v délce nejméně jednoho týdne se obvykle použije rovněž pro předvolání zúčastněných stran k řízení o návrhu, ledaže soud stanoví jinak (články 114–119 a 276 (předvolání účastníků řízení a třetích stran) a články 170 a  284 (předvolání svědků) občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)). Je důležité uvést, že má-li žalovaný známou adresu mimo Nizozemsko nebo je-li známo, že žalovaný momentálně pobývá mimo Nizozemsko, činí lhůta pro předvolání tohoto účastníka nejméně 4 týdny (článek 115 občanského soudního řádu).

b. Maximální lhůty pro podání opravných prostředků. Opravný prostředek v podobě odporu (verzet) je obvykle nutno podat do 4 týdnů. Lhůty v délce 3 měsíců se obvykle vztahují na odvolání (hoger beroep), dovolání k Nejvyššímu soudu (cassatie) a žalobu na zrušení pravomocného rozsudku (herroeping) (viz článek 143 (odpor), články 339 a 358 (odvolání), články 402 a 426 (dovolání k Nejvyššímu soudu) a články 383 a  391 (zrušení pravomocného rozsudku) občanského soudního řádu).

c. Lhůty pro provedení procesních úkonů ze strany účastníků řízení a soudu. Tyto lhůty jsou obvykle v rozmezí od dvou do šesti týdnů. Za určitých okolností může soud povolit odklad provedení procesního úkonu.

d. Promlčecí lhůty pro zahájení soudního řízení a uplatnění práva na výkon rozhodnutí. Obecná promlčecí lhůta činí 20 let. V mnoha případech se však použije kratší promlčecí lhůta v délce 5 let. Platby rostoucího penále se promlčí po 6 měsících ode dne jejejich vzniku. Promlčecí lhůta, která již běží, může být přerušena, načež může začít běžet nová promlčecí lhůta. Například promlčecí lhůta, která se vztahuje na právo na výkon rozhodnutí, může být přerušena doručením rozsudku nebo jiným opatřením k výkonu rozhodnutí (články 306–325, svazek 3 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek).

Na zákonné lhůty se vztahují rovněž pravidla stanovená v zákoně o obecném prodloužení lhůt (Odkaz se otevře v novém okně.Algemene Termijnenwet).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Kromě sobot a nedělí stanoví Odkaz se otevře v novém okně.zákon o obecném prodloužení lhůt tyto dny jako všeobecně uznávané státní svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po Velikonocích
  • Nanebevstoupení Páně: čtvrtek 40 dní po Velikonocích
  • Den panovníka: 27. duben
  • Den osvobození: 5. květen
  • Svatodušní pondělí: pondělí po Svatodušní neděli
  • 1. a 2. svátek vánoční: 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Na zákonné lhůty se vztahují pravidla stanovená v zákoně o obecném prodloužení lhůt. Tento zákon stanoví, že lhůta uvedená v určité písemnosti, která končí v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek. V případě potřeby se lhůta zahrnující nejméně 3 dny prodlužuje tak, aby zahrnovala nejméně 2 dny, kterými není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek.

Ve vnitrostátních procesních pravidlech pro občanskoprávní řízení zahájená předvoláním k soudu (Landelijk procesreglement voor civiele dagvaardingen bij de rechtbanken) se lhůta 6 týdnů bere jako počátek pro provedení procesních úkonů účastníky řízení a vyhlášení rozsudku. V souladu s pravidly občanskoprávního řízení pro okresní soudní oblasti (Landelijk reglement voor de civiele rol van de kantonsectoren) uplatňují okresní soudy v zásadě lhůty v délce 4 týdnů (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.rechtspraak.nl/).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem lhůty je vždy první den následující po rozhodné skutečnosti.

Předvolání

Není použitelné.

Opravné prostředky

Lhůta pro podání opravného prostředku ve formě odporu (což je možné pouze proti rozsudkům v nepřítomnosti) má tři různé počáteční doby:

  1. okamžik, k němuž je rozsudek osobně doručen odsouzenému;
  2. v případě, že se použije jiný způsob doručení: okamžik, k němuž odsouzený provede úkon prokazující, že si je rozsudku vědom, nebo zahájení výkonu rozhodnutí, a
  3. v ostatních případech: okamžik, k němuž je výkon rozhodnutí ukončen.

Běh lhůty pro podání odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudkům se počítá ode dne, k němuž je rozsudek doručen. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení rozsudku. Viz rovněž odpověď na otázku č. 12.

Lhůta pro odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozhodnutím se počítá:

  • ode dne, k němuž bylo rozhodnutí doručeno, v případě žalobce a zúčastněných stran, kteří se dostavili na jednání, a
  • doručení či jiného oznámení v případě ostatních zúčastněných stran.

Lhůta pro podání žaloby na zrušení rozsudku nebo rozhodnutí, které nabylo právní moci, začíná běžet ode dne, kdy nastal důvod pro zrušení a žalobce nebo navrhovatel se o něm dověděl, každopádně však nikoli dříve, než rozsudek nebo rozhodnutí nabude právní moci, tj. již je nelze zrušit podáním odporu, odvolání nebo dovolání k Nejvyššímu soudu.

Procesní úkony

Lhůty stanovené pro provedení procesních úkonů se obvykle počítají od předchozího dne v rozvrhu projednávání v celých týdnech. Příklad: podle rozvrhu projednávání je soudní jednání, které se konalo ve středu, uvedeno v rozvrhu projednávání znovu ve středu o 4 týdny později a lhůta pro podání je stanovena na 10 h. Je-li například určitá věc z rozvrhu projednávání vyškrtnuta, určí soud datum, k němuž bude do rozvrhu projednávání opět zařazena.

Promlčecí lhůty

Počátek promlčecích lhůt, které se vztahují na podání žalob, závisí na povaze žaloby. Například právo podat žalobu, kterou se vymáhá splnění smluvní povinnosti něco poskytnout nebo učinit, vyprší 5 let od začátku dne následujícího po dni, kdy se nárok stal vymahatelným. Příklad: právo podat žalobu na ukončení nezákonného stavu zaniká 5 let od začátku dne následujícího po dni, k němuž lze požadovat okamžité ukončení daného stavu.

Výkon rozhodnutí

Právo na výkon rozhodnutí zaniká zpravidla 20 let od začátku dne následujícího po dni, kdy byl rozsudek vynesen.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli. V některých případech však způsob, jakým se účastník o rozsudku dozvěděl, ovlivňuje počátek běhu lhůty pro podání opravného prostředku, např. pro podání odporu. Viz rovněž otázka č. 4.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy daná skutečnost nastala.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Není-li uvedeno jinak, používají se v nizozemském právním řádu kalendářní dny. Zákon o obecném prodloužení lhůt stanoví, že lhůta, která končí v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek.

V případě potřeby se lhůta zahrnující nejméně 3 dny prodlužuje tak, aby zahrnovala nejméně 2 dny, kterými není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný svátek.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Ty se vztahují rovněž na kalendářní měsíce a kalendářní roky.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Předvolání

Není použitelné.

Opravné prostředky

V řízení na základě předvolání se opravné prostředky uplatňují vydáním předvolání. Pokud to nepovolí soud, k němuž se má předvolaný účastník dostavit, nemůže soudní vykonavatel vydat oznámení po 20.00 hod. Lhůta proto ve skutečnosti končí poslední den ve 20.00 hod. V těchto řízeních je třeba mít rovněž na paměti, že se do běhu lhůty pro předvolání nezapočítává den vydání předvolání ani den, k němuž je účastník předvolán, aby se dostavil k soudu (první den v rozvrhu projednávání). Minimální lhůta je proto v rozmezí mezi těmito dvěma daty.

V řízení o návrhu se opravné prostředky uplatňují podáním návrhu na podatelně soudu. To lze učinit poštou nebo osobně během úředních hodin podatelny, nebo faxem do půlnoci posledního dne lhůty.

U opravných prostředků v rodinných věcech se počátek lhůty mírně liší od lhůty vztahující se na opravné prostředky v ostatních řízeních o návrhu (viz rovněž otázka č. 4 „Opravné prostředky“). Navrhovatel může podat opravný prostředek do 3 měsíců ode dne vynesení rozsudku. Ostatní zúčastněné strany mohou opravný prostředek podat do 3 měsíců ode dne, kdy jim bylo rozhodnutí doručeno nebo jinak oznámeno.

Procesní úkony

Je-li věc uvedena v rozvrhu projednávání, vztahuje se na podání písemností níže uvedené. Písemnost určená pro den v rozvrhu projednávání se podává podatelně soudu ve lhůtě pro předložení. To je nejzazší termín, k němuž musí být veškeré písemnosti s výjimkou předvolání a zpráv k dispozici soudu. V souladu s vnitrostátními procesními pravidly je příslušným dnem a časem pro předložení písemností: středa v 10.00 hod. Nekoná-li se soudní jednání, jelikož věc je projednávána písemně, jsou písemnosti předloženy podatelně soudu v den uvedený v rozvrhu projednávání nebo před tímto dnem. U okresního soudu se vždy koná soudní jednání, přičemž v tomto případě mohou být procesní úkony učiněny i ústně. Písemnosti musí být předloženy podatelně soudu nejpozději v den, který předchází dni uvedenému v rozvrhu projednávání. To lze učinit poštou nebo osobně během úředních hodin podatelny, nebo faxem do půlnoci dotyčného dne.

Promlčecí lhůty

Viz rovněž „Promlčecí lhůty“ v otázce č. 4. U některých práv na podání žaloby je důležitý okamžik, kdy se účastník dozví o určité skutečnosti. Příklad: právo podat žalobu k vymáhání splatné platby zaniká 5 let od začátku dne následujícího po dni, kdy se věřitel dozvěděl o existenci pohledávky a o totožnosti příjemce, v každém případě 20 let po vzniku nároku.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, lhůta, která vyprší v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek. Podle zákona o obecném prodloužení lhůt se to však nevztahuje na lhůty stanovené zpětným počítáním od určitého okamžiku nebo skutečnosti. Jinými slovy, toto pravidlo platí pro maximální lhůty, a nikoli pro minimální lhůty.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

V některých případech umožňuje zákon prodloužení lhůty. Pokud například strana, která neměla ve věci úspěch, během lhůty pro podání opravného prostředku zemře a její dědicové chtějí být jejím nástupcem v odvolacím řízení, uplatní se nová tříměsíční lhůta.

Pravidla týkající se lhůt se obvykle striktně prosazují, ačkoliv nizozemský Nejvyšší soud (Hoge Raad der Nederlanden) stanovil výjimku pro případy, kdy odvolateli nebyl bezodkladně oznámen rozsudek z důvodu chyby či opomenutí na straně soudu. V tomto případě dotyčná strana zmeškala lhůtu nikoli vlastní vinou a udělí se mu krátké prodloužení lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro podání opravného prostředku (odvolání) činí obvykle 3 měsíce. V určitých občanskoprávních řízeních, jako je řízení o předběžném opatření (zrychlené řízení), se na odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu vztahují kratší lhůty, a to 4 týdny resp. 8 týdnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Všechny lhůty týkající se dostavení k soudu jsou minimálními lhůtami. Maximální lhůta není stanovena.

Předvolání

Lhůty pro předvolání účastníka může soud na návrh žalobce zkrátit, je-li to nezbytné, s výhradou určitých podmínek. V řízení o předběžném opatření je předvolání vydáno až poté, co soudce stanovil datum a čas soudního jednání, které se může konat i v neděli. V případě potřeby lze účastníka předvolat ve velmi krátké lhůtě. Soud může stanovit kratší lhůtu pro předvolání účastníka rovněž v řízení o návrhu (žalobě).

Soud nemůže lhůtu pro předvolání účastníka prodloužit, ačkoli v řízení o návrhu (žalobě) může stanovit delší lhůtu pro dostavení se k soudu (viz otázky č. 7 a 8).

Procesní úkony

Soud může prodloužit lhůty, v nichž musí účastníci provést procesní úkony, pokud o to společně požádají. Je-li žádost podána jednostranně, odklad je povolen pouze na základě pádných důvodů či vyšší moci. K pádným důvodům patří například skutková nebo právní složitost dané věci, potřeba vyčkat na rozsudek v jiném souvisejícím řízení nebo situace, kdy jsou účastník nebo jeho právní zástupce nemocní či na dovolené.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nizozemský právní řád neobsahuje ustanovení pro takovou situaci.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Předvolání

Je-li účastník předvolán v nedostatečné lhůtě, je předvolání neplatné, pokud se žalovaný nedostaví k soudu, a za neplatné je prohlásí soud. Neplatným se nestává automaticky. Žalobce může tuto vadu napravit vydáním pozměněného oznámení soudního vykonavatele před prvním datem v rozvrhu projednávání.

Jestliže se žalovaný nedostaví k soudu první den podle rozvrhu projednávání, zkontroluje se, zda předvolání nemá vady, které mohou vést k jeho neplatnosti. Je-li předvolání v pořádku, žalovaný je prohlášen za nepřítomného kvůli nedostavení se k soudu a žalobě je obvykle vyhověno pro zmeškání. Pokud se žalovaný nedostaví a je pravděpodobné, že oznámení soudního vykonavatele neobdržel v důsledku vady, prohlásí soud oznámení za neplatné.

Jestliže se žalovaný nedostaví k soudu ani nepověří právního zástupce, ačkoliv byl v předvolání k tomu vyzván, a pokud se ukáže, že oznámení soudního vykonavatele obsahovalo vadu, která má za následek jeho neplatnost, není žalovaný prohlášen za nepřítomného kvůli nedostavení se k soudu. Soud stanoví v rozvrhu projednávání nové datum a nařídí, aby byla vada odstraněna na náklady žalobce. Pokud se žalovaný dostaví k soudu a nedovolává se vady, považuje se předvolání za správné.

Opravné prostředky

Je-li překročena lhůta pro podání opravného prostředku, je příslušnou sankcí odmítnutí odvolání. Příslušné soudní rozhodnutí se poté stává pravomocným, tj. nelze je zrušit podáním odporu, odvolání či dovolání k Nejvyššímu soudu.

Procesní úkony

Není-li procesní úkon proveden ve stanovené lhůtě, lze za určitých podmínek dosáhnout odkladu (viz otázka č. 10). Není-li možné odklad získat, právo na provedení procesního úkonu zaniká.

Promlčecí lhůty

Pokud zúčastněná strana nechala uplynout lhůtu pro zahájení soudního řízení, existuje právo, jehož se žaloba týkala, i nadále. Nelze je však již uplatnit u soudů.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastníci, kteří zmeškali lhůty, mají k dispozici tyto opravné prostředky.

Předvolání

Žalovaný, který se nedostaví k soudu první den podle rozvrhu projednávání, je obvykle odsouzen v nepřítomnosti. Dokud nebyl vynesen pravomocný rozsudek, může žalovaný zabránit rozsudku pro zmeškání tím, že se dostaví k soudu jako účastník řízení. Po vynesení pravomocného rozsudku může účastník, který byl odsouzen v nepřítomnosti, podat opravný prostředek ve formě odporu. V řízení o návrhu se rozsudek pro zmeškání, zabránění rozsudku pro zmeškání dostavením se k soudu a odpor nepoužijí. V těchto případech může zúčastněná strana, která se nedostavila k soudu, podat odvolání.

Opravné prostředky

Lhůty pro podání opravného prostředku prosazuje soud bez návrhu. Lhůty pro podání odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu jsou závazné. Soudy postupují při uplatňování těchto lhůt v zájmu právní jistoty velmi striktně. Nizozemský Nejvyšší soud však zavedl určitou flexibilitu s ohledem na odvolání v řízení o návrhu. V oznámení o odvolání musí být uvedeny důvody odvolání, v případech, kdy bylo rozhodnutí vydáno, dosud však nebylo zasláno, a odvolatel proto nemá k odůvodnění přístup, je však přípustné uvést důvody odvolání v následném, doplňujícím oznámení o odvolání. Samotné odvolání je však třeba podat ve stanovené lhůtě. Pouze ve výjimečných případech, kdy se soud dopustil dvojí chyby, se lhůta prodlužuje o 14 dní od obdržení rozhodnutí. Tak je tomu v případě, že účastník podávající odvolání nevěděl a nemohl vědět, kdy bude rozhodnutí vyneseno, v důsledku chyby na straně soudu (nebo soudního tajemníka) a rozhodnutí bylo zasláno nebo vydáno až poté, co vypršela lhůta pro odvolání, v důsledku chyby, kterou nelze přičíst odvolateli. V řízení na základě předvolání nemusí být v oznámení o odvolání uvedeny jeho důvody. Ty jsou uvedeny teprve v pozdější fázi řízení.

Procesní úkony

Za určitých okolností lze požádat o odklad provedení procesních úkonů (viz otázka č. 13). Není-li odklad získán, právo na provedení procesního úkonu zaniká.

Promlčecí lhůty

S ohledem na vypršení promlčecích lhůt není k dispozici jiný opravný prostředek než jejich včasné přerušení (viz otázka č. 1 písm. d.). Ve velmi výjimečných případech však může soud rozhodnout, že promlčení je v rozporu se zásadami přiměřenosti a spravedlnosti.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 12/09/2018

Procesní lhůty - Rakousko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Podle rakouského práva existují různé druhy lhůt.

Rozlišuje se jednak mezi procesními a hmotněprávními lhůtami. Procesní lhůty jsou lhůty, v nichž může nebo musí účastník nebo jiná osoba zúčastněná na řízení provést určitý procesní úkon. Hmotněprávní lhůty jsou lhůty, ve kterých musí nastat určité události, pokud s ní má právní řád spojovat určité hmotněprávní následky (např. lhůta pro podání žaloby na rušení práv z držby podle § 454 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO) nebo lhůty pro podání výpovědi v nájemních vztazích podle § 560 občanského soudního řádu). Důležité je, že doba, po kterou je poštovní zásilka doručována, se do procesních lhůt nezahrnuje, zatímco v případě hmotněprávních lhůt je situace opačná. To znamená, že pokud se jedná o procesní lhůtu, je žaloba podána včas i tehdy, pokud je podání odevzdáno na poště poslední den stanovené lhůty (datum je uvedeno na poštovním razítku), i když je soudu doručeno až dlouhou dobu po uplynutí lhůty.

Podle rakouského práva se rozlišuje také mezi lhůtou, která je stanovena přímo zákonem (např. lhůty pro podání opravného prostředku), a mezi lhůtou stanovenou soudcem podle potřeby jednotlivých případů (např. lhůta pro složení žalobní jistoty). Vyšetřovací lhůty představují kombinaci obou situací. V tomto případě zákon pouze stanoví určitý rámec (minimální nebo maximální délku, resp. přibližnou délku, např. § 257 odst. 1 občanského soudního řádu pro stanovení data přípravného jednání).

Absolutní lhůty jsou vymezeny dobou, ve které končí (obvykle kalendářní den), zatímco v případě relativních lhůt je stanoven začátek a délka trvání.

Lhůty mohou být zpravidla prodlouženy soudcem (prodloužitelné lhůty). Jestliže zákon ve výjimečných případech prodloužení lhůty zakazuje, jedná se o neprodloužitelné nebo povinné lhůty (např. lhůty pro podání opravného prostředku).

Rozlišování mezi obnovitelnými a neobnovitelnými lhůtami vychází z toho, zda je v případě nedodržení lhůty možné uvedení věci do předešlého stavu. Obecně platí, že lhůty navrátit lze; pokud však je uvedení do předešlého stavu výjimečně zakázáno, označuje se lhůta jako prekluzívní nebo propadná. Procesní prekluzívní lhůty zahrnují například lhůtu pro podání žaloby na neplatnost nebo pro podání žaloby na obnovu řízení (§ 534 občanského soudního řádu).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dnem pracovního klidu se v Rakousku rozumí sobota, neděle, Velký pátek a zákonem stanovené svátky. Zákonem stanoveným svátkem je v Rakousku Nový rok (1. ledna), Tři králové (6. ledna), Velikonoční pondělí, Státní svátek (1. května), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna), Den státnosti Rakouska (26. října), Den všech svatých (1. listopadu), svátek Neposkvrněného početí (8. prosince), Boží hod vánoční (25. prosince) a svátek sv. Štěpána (26. prosince).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Většina ustanovení týkající se lhůt se nachází v § 123 až § 129 a § 140 až § 143 občanského soudního řádu (ZPO) a v § 89 zákona o organizaci soudů (Gerichtsorganisationsgesetz, GOG).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet obvykle okamžikem, kdy je doručeno rozhodnutí stanovující lhůtu nebo znamenající počátek běhu lhůty. V ostatních případech jde o okamžik, kdy je vyhlášeno rozhodnutí (§ 124 občanského soudního řádu).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ne. Jak bylo uvedeno v bodu 4, je počátkem běhu procesní lhůty obvykle den doručení. Počátek běhu lhůty nezávisí na tom, jakým způsobem bude doručení provedeno.

Lhůta začíná běžet okamžikem doručení nebo vyhlášení rozhodnutí stanovujícího lhůtu nebo znamenající počátek běhu lhůty.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Ne. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (např. doručení).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty se počítají v kalendářních dnech.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Rovněž v těchto případech se lhůty počítají v kalendářních dnech.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

U lhůt počítaných podle týdnů, měsíců nebo let připadá konec lhůty na den posledního týdnu nebo měsíce, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (§ 125 odst. 2 občanského soudního řádu). Pokud žádný takový den v posledním měsíci dotčené lhůty není (pokud např. jednoměsíční lhůta počíná běžet dnem 31. ledna), skončí lhůta posledním dnem příslušného měsíce (§ 125 odst. 2 občanského soudního řádu). Dny pracovního klidu nemají žádný vliv na počátek a dobu trvání lhůt.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano. Pokud připadá konec lhůty na sobotu, neděli, státní svátek nebo na Velký pátek, skončí lhůta až následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Mezi 15. červencem a 17. srpnem a mezi 24. prosincem a 6. lednem dochází ke stavení povinných lhůt v řízeních o opravných prostředcích. V případě, že počátek tohoto období spadá do běhu takovéto povinné lhůty, nebo počátek takovéto povinné lhůty spadá do tohoto období, bude tato povinná lhůta prodloužena o celou dobu, nebo o zbývající část tohoto období.

Výše uvedené však neplatí v případě zvláštních řízení, především ve sporech týkajících se rušení práva držby, výživného, exekučních žalob, předběžných opatření a rozsudků pro zmeškání a rozsudku pro uznání.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůty pro podání opravného prostředku závisí zásadně na formě rozhodnutí (rozsudek nebo usnesení) a na povaze případu. V občanskoprávních sporech činí lhůta pro odvolání proti usnesení (Rekurs) obvykle 14 dní, zatímco lhůta pro odvolání proti rozsudku (Berufung) činí čtyři týdny.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Lhůty mohou být zpravidla prodlouženy soudcem (prodloužitelné lhůty). Jestliže zákon ve výjimečných případech prodloužení lhůty zakazuje, jedná se o neprodloužitelné nebo povinné lhůty (např. lhůty pro podání opravného prostředku).

Všechny lhůty mohou být zkráceny dohodou mezi účastníky řízení, přičemž tato dohoda musí být doložena listinou. Soud může rozhodnout o zkrácení lhůty na základě návrhu účastníka, pokud je věrohodně prokázáno, že takovéto zkrácení je nezbytné pro odvrácení hrozící značné újmy, a pokud je účastník, pro jehož jednání je tato lhůta stanovena, schopen bez obtíží provést příslušný procesní úkon ve zkrácené lhůtě (§ 129 občanského soudního řádu).

Lhůtu lze prodloužit na návrh účastníka, pokud má účastník, kterému prodloužení svědčí, neodvratitelné nebo velmi závažné důvody, proč nemůže včas provést procesní úkon, na něž se lhůta vztahuje, a zejména pokud by utrpěl nenapravitelnou škodu v případě, že by lhůta nebyla prodloužena (§ 128 odst. 2 občanského soudního řádu). Prodloužení lhůty na základě dohody mezi stranami je nepřípustné (§ 128 odst. 1 občanského soudního řádu).

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, protože se zde jedná o včasnost procesního úkonu ve vztahu k rakouskému soudu.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Obecně platí, že zmeškání některého procesního úkonu má pro účastníka ten následek, že již nemůže tento procesní úkon učinit (prekluzívní účinek, § 144 občanského soudního řádu). Výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny například v ustanovení § 289 odst. 2 občanského soudního řádu (následky nedostavení se k dokazování) a v § 491 občanského soudního řádu (následky nedostavení se k jednání o odvolání).

Opožděně učiněné procesní úkony jsou obvykle ze zákona odmítnuty, v některých případech však mohou být odmítnuty pouze na návrh.

Prodlení může mít kromě obecných důsledků také zvláštní důsledky, které v určitých případech přistupují k těm obecným. Zvláštní důsledky jsou velmi různorodé. Nejvýznamnějším zvláštním důsledkem prodlení je to, že jestliže je účastník v prodlení, může druhý účastník požádat o vydání rozsudku pro zmeškání (§ 396 a § 442 občanského soudního řádu). Další příklady: Podle § 170 občanského soudního řádu vede nedostavení se obou stran k soudu k přípravnému jednání ke klidu řízení (po dobu alespoň tří měsíců). Jestliže se žalobce nedostaví k soudu v řízení ve věcech manželských, prohlásí soud na návrh žalovaného žalobu za vzatou zpět bez zřeknutí se nároku (§ 460 bod 5 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Následující opravné prostředky jsou k dispozici pro odstranění právních důsledků nedostavení se k soudu nebo nevykonání procesního úkonu:

Uvedení do předešlého stavu (§ 146 a násl. občanského soudního řádu):

Uvedení do předešlého stavu (navrácení lhůty) je opravný prostředek proti následkům nedostavení se k soudu nebo neprovedení procesního úkonu podléhajícího lhůtě, který je přípustný v těch případech, kdy strana nebo její zástupce nesplnili svou povinnost z důvodu nepředvídatelné nebo neodvratitelné události, přičemž strana nebo její zástupce nenesou za prodlení žádnou odpovědnost nebo pouze v malé míře (lehká nedbalost). Tento opravný prostředek musí být podán do čtrnácti dnů od odpadnutí překážky.

Odpor (Widerspruch) (§ 397a a § 442a občanského soudního řádu):

Odpor (Widerspruch) je opravný prostředek určený pro zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 396, resp. podle § 442 občanského soudního řádu. V zásadě je odpor třeba podat u soudu prvního stupně ve formě přípravného podání v neprodloužitelné lhůtě 14 dnů od doručení rozsudku pro zmeškání.

Odvolání (Berufung) (§ 461 a násl. občanského soudního řádu):

Odvolání (Berufung) lze podat proti rozsudku pro zmeškání především z toho důvodu, že k žádnému zmeškání nedošlo, jelikož existuje jeden z důvodů zmatečnosti uvedených v § 477 odst. 1 bodu 4 a bodu 5 občanského soudního řádu (nesprávné doručení, resp. nezastoupení účastníka řízení).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 24/09/2018

Procesní lhůty - Polsko

Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V polském občanskoprávním řízení existují 1. zákonné, soudcovské a smluvní lhůty pro procesní úkony, které mají provést účastníci, a 2. pořádkové lhůty pro procesní úkony, jež má provést soud.

Zákonné a soudcovské lhůty jsou konečné a nelze je prodloužit.

Zákonné lhůty, které jsou definovány jako prekluzivní lhůty (což znamená, že jejich nedodržení má za následek neplatnost daného procesního úkonu), jsou stanoveny v právních předpisech. Tyto lhůty nelze prodloužit ani zkrátit. Zákonné lhůty začínají běžet okamžikem, který je stanoven v zákoně. Existují dva druhy zákonných lhůt: lhůty, před jejichž vypršením musí být daný úkon proveden, a lhůty, po jejichž uplynutí je možné úkon provést. Zákonné lhůty zahrnují lhůty pro podání opravných prostředků, například lhůtu pro podání odvolání nebo stížnosti.

Soudcovské lhůty jsou rovněž definovány jako prekluzivní lhůty, stanoví je však soud nebo soudce. Soudcovské lhůty lze prodloužit nebo zkrátit, avšak pouze ze závažného důvodu a na návrh podaný před uplynutím lhůty, a to i bez vyslechnutí protistrany. Tyto lhůty začínají běžet od okamžiku vydání rozhodnutí nebo příkazu za tímto účelem; pokud občanský soudní řád stanoví automatické doručení, počíná jejich běh doručením rozhodnutí nebo příkazu. Soudcovské lhůty zahrnují lhůty na odstranění chyb týkajících se soudní nebo procesní nezpůsobilosti nebo odstranění formálních nedostatků odvolání či stížnosti.

Smluvní lhůty jsou stanoveny dohodou stran, jak vyplývá z jejich názvu. Klasickým příkladem je přerušení řízení na základě společného návrhu stran. Jestliže účastníci podají takovýto návrh, soud může (avšak nemusí) řízení přerušit. Uplatnění lhůty tohoto druhu závisí výlučně na vůli samotných účastníků.

Pořádkové lhůty jsou obvykle určeny soudním orgánům (soudům), nikoliv účastníkům. Jejich nedodržení nemá nepříznivé procesní důsledky. Jejich základním účelem je uplatnění zásady rychlého řízení. Příkladem takovéto lhůty je lhůta, ve které musí soud vyhotovit odůvodnění rozsudku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971 .

Podle zákona ze dne 18. ledna 1951 o dnech pracovního klidu se uplatňují tyto zákonem stanovené dny pracovního klidu:

  • všechny neděle (soboty nejsou zákonem stanovenými dny pracovního klidu),
  • 1. leden – Nový rok,
  • 6. leden – Tři králové,
  • Velikonoční neděle,
  • Velikonoční pondělí,
  • 1. květen – Svátek práce,
  • 3. květen – Svátek ústavy,
  • Svatodušní neděle,
  • Boží tělo,
  • 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie,
  • 1. listopad – svátek Všech svatých,
  • 11. listopad – Den nezávislosti,
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční,
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

V roce 2017 připadá Velikonoční neděle na 16. dubna, Velikonoční pondělí na 17. dubna, Svatodušní neděle na 4. června a Boží tělo na 15. června.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

V občanském právu může mít pojem „lhůta“ dva významy. Může se jednat o určitý okamžik (např. 5. dubna 2017), nebo o určitou dobu, která má svůj počátek a konec (např. 14 dnů).

Je-li stanovena konečná lhůta (den, do kterého je třeba něco učinit), je rozhodující přesný okamžik, kdy daná lhůta vyprší. Lhůta nemusí být stanovena jako určitý den, nýbrž může být určena událostí, která se vyskytne v konkrétní situaci určené smluvními stranami.

Procesní lhůty jsou stanoveny v jednotkách času jako den, týden, měsíc nebo rok. Podle článku 165 občanského soudního řádu je způsob počítání lhůt v občanskoprávním řízení upraven ustanoveními občanského zákoníku, která se týkají lhůt, pokud zákon, usnesení soudu či rozhodnutí jiného státního orgánu nebo právní akt stanoví lhůtu, aniž by byl upřesněn způsob jejího počítání (článek 110 občanského zákoníku). Podání procesní písemnosti na přepážce Polské pošty nebo na přepážce poskytovatele všeobecné poštovní služby v jiném členském státě Evropské unie se považuje za rovnocenné podání procesní písemnosti na soudu. Totéž platí pro podání písemnosti vojákem velitelství útvaru, osobou ve výkonu trestu správě věznice nebo členem posádky polského námořního plavidla veliteli tohoto plavidla.

Den má 24 hodin a začíná a končí ve 24.00 h. Lhůta stanovená ve dnech uplyne na konci posledního dne. Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích uplyne na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce. Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce, přičemž polovina měsíce odpovídá 15 dnům. Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala. Pokud například soud doručil účastníkovi řízení procesní předvolání, v němž byl vyzván k provedení určitého úkonu v sedmidenní lhůtě, dne 11. ledna 2017, vypršela tato lhůta o půlnoci (24:00) 18. ledna 2017.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Soud může doručit písemnost řadou způsobů: prostřednictvím pošty, soudního vykonavatele, soudního úředníka nebo soudní doručovací služby. Doručení adresátovi se může uskutečnit rovněž předáním písemnosti adresátovi na podatelně soudu. Byla-li písemnost řádně doručena, jsou všechny tyto způsoby stejně platné a volba jednoho z nich nemá na běh lhůt vliv.

Od 8. září 2016 umožňují předpisy soudům doručovat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, pokud adresát podal písemnosti prostřednictvím tohoto systému nebo si zvolil tuto možnost. Adresát, který se rozhodl podat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, si může zvolit elektronické doručení.

Písemnost doručená elektronickými prostředky se považuje za doručenou ke dni, který je uveden v elektronickém potvrzení o přijetí korespondence, a to i v případě, připadá-li tento den na zákonem stanovený den pracovního klidu. Na účinnost doručení nemá vliv skutečnost, že elektronická korespondence je přijata v noci. Není-li elektronické potvrzení o přijetí korespondence k dispozici, má se za to, že doručení nastalo 14 dní ode dne, kdy byl dokument nahrán do systému přenosu dat. Výše uvedená pravidla vyžadují, aby účastníci kontrolovali svůj elektronický účet nejméně každých 14 dnů.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty stanovené ve dnech jsou vyjádřeny v kalendářních dnech. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužit nebo zkrátit lze pouze soudcovské lhůty, tj. lhůty stanovené soudem nebo předsedou senátu. Rozhodnutí o prodloužení nebo zkrácení lhůty může vydat předseda senátu nebo soud, avšak pouze ze závažných důvodů, přičemž posouzení důvodů je ponecháno na jejich uvážení.

Lhůtu lze prodloužit nebo zkrátit pouze na návrh strany, účastníka nesporného řízení, vedlejšího účastníka, státního zástupce, inspektora práce, veřejného ochránce práv spotřebitelů, nevládní organizace, soudem ustanoveného znalce nebo svědka, pokud se lhůta týká jejich úkonů. Toto rozhodnutí nemůže být přijato z vlastního podnětu soudu nebo soudce.

Návrh je třeba podat před vypršením lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Polský občanský soudní řád stanoví zákonné procesní lhůty pro podání opravných prostředků podle druhu soudního rozhodnutí (rozsudek (wyrok), rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení (postanowienie co do istoty sprawy w postępowaniu nieprocesowym), rozsudek pro zmeškání (wyrok zaoczny), platební rozkaz v upomínacím řízení (nakaz zapłaty w postępowaniu upominawczym), platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu (nakaz zapłaty w postępowaniu nakazowym) a rozhodnutí (postanowienie)). Stanoveny jsou konkrétně tyto zákonné lhůty:

  • rozsudek a rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení: odůvodnění rozsudku musí být vyhotoveno písemně na návrh účastníka na doručení rozsudku a odůvodnění, který je podán do jednoho týdne ode dne vyhlášení výroku, a ve dvou případech (1. pokud účastník jednající bez advokáta, právního poradce nebo patentového zástupce nebyl přítomen vynesení rozsudku, neboť byl zbaven osobní svobody, a 2. pokud byl rozsudek vynesen na neveřejném zasedání) do jednoho týdne ode dne doručení výroku rozsudku. Odvolání lze podat soudu, který napadený rozsudek vydal, do dvou týdnů od doručení rozsudku a odůvodnění odvolateli. Jestliže účastník nepožádal do jednoho týdne ode dne vyhlášení výroku o doručení rozsudku a odůvodnění, běží lhůta pro podání odvolání ode dne, kdy vyprší lhůta pro podání návrhu;
  • rozhodnutí: lhůta pro podání stížnosti činí jeden týden a začíná plynout od doručení rozhodnutí, nebo pokud účastník ve stanovené lhůtě nepožádal o doručení rozhodnutí přijatého na jednání, od vyhlášení rozhodnutí;
  • rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalovanému: žalovaný, proti němuž byl rozsudek pro zmeškání vynesen, může podat odpor do dvou týdnů od doručení rozsudku;
  • rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalobci: soud uvede odůvodnění rozsudku pro zmeškání, pokud byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu nebo zčásti, a žalobce požádal o poskytnutí odůvodnění do jednoho týdne od doručení rozsudku, nebo pokud žalobce, který takovouto žádost nepředložil, podal ve stanovené lhůtě odvolání;
  • platební rozkaz v upomínacím řízení: žalovaný je v platebním rozkazu požádán, aby uspokojil pohledávku v plné výši spolu s náklady, nebo aby do dvou týdnů od doručení platebního rozkazu podal odpor;
  • platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu: při vydávání platebního rozkazu soud rozhodne, že žalovaný musí uspokojit pohledávku v plné výši spolu s náklady do dvou týdnů od doručení platebního rozkazu, nebo podat v této lhůtě námitku.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Svědek nebo účastník řízení má absolutní povinnost dostavit se k soudu. Svědek se musí dostavit k soudu i tehdy, není-li mu o okolnostech případu nic známo, nebo pokud se již rozhodl uplatnit své právo na odepření svědecké výpovědi. Svědek musí svou nepřítomnost (nedostavení se k soudu) omluvit písemně přede dnem soudního jednání. Předložení omluvy pro nedostavení se soudu k pozdějšímu dni nebrání soudu v tom, aby svědkovi uložil během soudního jednání pokutu. Svědek by měl k písemné omluvě připojit doklad potvrzující důvod jeho nedostavení se k soudu. Nedostavení se svědka k soudu lze omluvit z důvodu nemoci, důležité služební cesty nebo vážné nepředvídané události. Je-li jako důvod pro nedostavení se na základě předvolání uplatněna nemoc, musí osvědčení potvrzující nezpůsobilost dostavit se k soudu vydat soudní lékař. V tomto případě stanoví soud jiné datum pro dostavení se k soudu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na účastníka nebo svědka se vztahují pravidla občanského soudního řádu uplatňovaná soudním orgánem (soudem).

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Procesní úkon, který účastník provede po vypršení lhůty, je neplatný. Tato zásada se vztahuje na zákonné i soudcovské lhůty. Neplatnost procesního úkonu znamená, že procesní úkon, který byl proveden pozdě, nemá právní účinky, jež jsou podle zákona s jeho provedením spojeny. Procesní úkon provedený po vypršení lhůty je neplatný i v případě, že soud dosud nevydal rozhodnutí v důsledku vypršení lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Je-li lhůta překročena, může účastník požádat o její obnovení, nebo podat návrh na obnovu řízení.

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro provedení procesního úkonu bez svého zavinění, obnoví soud lhůtu na jeho návrh. Obnovení lhůty však není přípustné, nemá-li nedodržení lhůty pro účastníka nepříznivé procesní důsledky. Písemnost s návrhem na obnovení lhůty je nutno podat soudu, u něhož měl být úkon proveden, nejpozději jeden týden poté, co zanikl důvod pro nedodržení lhůty. V písemnosti je třeba doložit skutečnosti odůvodňující návrh. Účastník by měl provést procesní úkon současně s podáním návrhu. Po jednom roce od zmeškání lhůty ji lze obnovit pouze ve výjimečných případech. Obnovení lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku o prohlášení manželství za neplatné nebo o rozvodu manželství či neexistenci manželství není přípustné v případě, že jeden z účastníků uzavřel poté, co rozsudek nabyl právní moci, nové manželství. Návrh na obnovení lhůty, který je podán pozdě nebo který je podle zákona nepřípustný, soud odmítne. Skutečnost, že byla podána žádost o obnovení lhůty, nemá za následek zastavení řízení nebo výkonu rozhodnutí. Soud však může podle okolností řízení nebo výkon rozhodnutí zastavit. Je-li návrhu vyhověno, může soud neprodleně přikročit k projednání dané věci.

Obnova řízení umožňuje projednat znovu věc, která byla ukončena pravomocným rozhodnutím. Návrh, v němž se požaduje obnova řízení, se často považuje za mimořádný opravný prostředek, který se používá k napadení pravomocných rozhodnutí, na rozdíl od řádných opravných prostředků (jež se uplatňují ve vztahu k rozhodnutím, která dosud nejsou pravomocná). O obnovu řízení lze požádat z toho důvodu, že se rozsudek zakládal na padělané nebo pozměněné listině nebo na odsouzení v trestním řízení, jež bylo následně zrušeno, nebo že rozsudku bylo dosaženo prostřednictvím trestného činu. O obnovu řízení lze požádat rovněž v těchto případech: je-li později odhaleno, že existuje pravomocný rozsudek týkající se téhož právního vztahu, nebo jsou-li zjištěny skutkové okolnosti či důkazy, které mohly ovlivnit výsledek řízení a které nemohl účastník uplatnit v předchozím řízení; pokud byl obsah rozsudku ovlivněn rozhodnutím, kterým nebylo ukončeno řízení ve věci samé a které bylo vydáno na základě normativního aktu uznaného Ústavním soudem za akt, který je v rozporu s Odkaz se otevře v novém okně.Ústavou, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem (zrušeným nebo pozměněným v souladu s občanským soudním řádem).

O obnovu řízení nelze požádat po uplynutí více než deseti let ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci (vyjma případu, kdy účastník nemohl jednat nebo nebyl náležitě zastoupen).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/06/2018

Procesní lhůty - Rumunsko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Z procesního hlediska je podle obecné definice procesní lhůtou časový úsek, během něhož musí být určité procesní úkony provedeny, nebo jsou naopak zakázány. Lhůty jsou upraveny v článcích 180–186 zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (který vstoupil v platnost dne 15. února 2013).

Co se týká různých druhů lhůt, které jsou použitelné v občanskoprávním řízení, všechny tyto lhůty jsou klasifikovány podle způsobu, jakým jsou stanoveny, a to jako zákonné, soudcovské nebo smluvní (bez ohledu na jejich povahu). Zákonnými lhůtami jsou lhůty výslovně stanovené v zákoně, které jsou v zásadě pevné, takže je soudce nebo účastníci nemohou zkrátit či prodloužit (například pětidenní lhůta pro doručení předvolání). Zákon výjimečně umožňuje prodloužení nebo zkrácení určitých zákonných lhůt. Soudcovskými lhůtami jsou lhůty, které soud stanoví během projednávání věci, a to pro dostavení se účastníků k soudu, výslech svědků, poskytnutí jiných důkazů, tj. písemností, znaleckých posudků atd. Smluvními lhůtami jsou lhůty, které mohou stanovit účastníci během projednávání sporů a které nevyžadují schválení soudního orgánu.

V závislosti na druhu jsou procesní lhůty závazné (prekluzivní) a prohibitivní (odkladné), přičemž prvními lhůtami jsou lhůty, během nichž musí být proveden určitý procesní úkon (např. lhůty pro podání opravného prostředku – odvolání, dovolání atd.), a druhými lhůtami lhůty, během nichž zákon procesní úkony zakazuje.

Další kritérium pro klasifikaci lhůt souvisí se sankcí, která je použitelná v případě jejich nedodržení, přičemž lhůty jsou absolutní a relativní. Nejsou-li dodrženy absolutní lhůty, má to nepříznivý dopad na platnost procesních úkonů, zatímco nedodržení relativních lhůt může mít i v případě, že nevede nutně k neplatnosti procesních úkonů, za následek uložení disciplinárních nebo finančních sankcí provinilým účastníkům (lhůta pro vydání rozhodnutí, přípravná lhůta atd.).

V souvislosti s dobou trvání mohou být lhůty vyjádřeny v hodinách, dnech, týdnech, měsících a rocích a tato klasifikace je stanovena rovněž v článku 181 občanského soudního řádu. Mimoto existují zvláštní případy, kdy zákon výslovně nestanoví určitý druh lhůty (v hodinách, dnech atd.), nýbrž okamžik pro provedení procesního úkonu (například v případě námitky proti výkonu rozhodnutí, kterou lze podat do doby provedení posledního opatření k výkonu rozhodnutí), nebo obsahuje ustanovení, která udávají, že úkon je třeba provést „neprodleně“ nebo „co nejdříve“ či „bezodkladně“.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle rumunského právního řádu jsou dny pracovního klidu všechny soboty a neděle, které jsou doplněny o státní svátky (Národní den – 1. prosinec, Svátek práce – 1. květen) a významné náboženské svátky (Vánoce – 25. a 26. prosinec, Velikonoce – dva dny a svatodušní svátky – jeden den v závislosti na kalendářních datech, Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpen, svátek sv. Ondřeje – 30. listopad), Nový rok – 1. a 2. leden.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Platná pravidla týkající se lhůt jsou obsažena v článcích 180–186 občanského soudního řádu.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Každá lhůta má počátek a konec a dobu trvání mezitím.

Co se týká počátku lhůty, v čl. 184 odst. 1 občanského soudního řádu je stanoveno, že lhůty začínají běžet ode dne doručení procesních písemností, nestanoví-li zákon jinak.

Existují však rovněž případy, kdy lze doručení procesní písemnosti, které je stanoveno jako počátek běhu lhůty, nahradit rovnocennými procesními úkony (případy rovnocennosti). Doručení procesní písemnosti, kterým začíná běh lhůty, je tudíž v některých případech nahrazeno jinými postupy, které určují počátek lhůty (např. žádost o doručení procesních písemností odpůrci, podání opravného prostředku nebo doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).

Odchylně od obecného pravidla existují rovněž případy, kdy lhůty začínají běžet od jiného okamžiku, než je doručení, konkrétně od vydání usnesení (konstatování vypršení promlčecí lhůty, doplnění rozsudku); od uznání důkazů (pro předložení požadovaných částek nebo seznamu svědků do pěti dnů), od zveřejnění určitých písemností (pro oznámení o prodeji budovy do pěti dnů).

Co se týká konce lhůty, ten je vymezen jako okamžik, kdy je dosaženo účinku lhůty, což je konec možnosti provést úkon, pro nějž byla lhůta stanovena (povinné lhůty), nebo naopak který určuje/označuje okamžik, kdy vzniká právo provést určité procesní úkony (u prohibitivních lhůt).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Mezi počátkem a koncem běží lhůty v zásadě nepřetržitě, aniž by bylo možné jejich přerušení nebo stavení. Důvodem pro přerušení procesních lhůt je však překážka způsobená okolností, která je mimo vůli účastníka, jak je stanoveno v článku 186 občanského soudního řádu. Kromě tohoto případu existují s ohledem na přerušení lhůty další zvláštní okolnosti: (například přerušení odvolací lhůty – článek 469 občanského soudního řádu). Zákon současně stanoví, že procesní lhůtu lze i stavět (například v případě promlčecí lhůty – článek 418 občanského soudního řádu). Je-li běh lhůty přerušen podle článku 186 občanského soudního řádu, začíná po odpadnutí překážky běžet neměnná lhůta v délce 15 dnů bez ohledu na dobu trvání přerušeného běhu lhůty. V případě stavení lhůty pokračuje běh lhůty od okamžiku, kdy bylo stavení ukončeno, a započítává se i doba, která uplynula před jejím stavením.

Podle článku 183 občanského soudního řádu se má za to, že procesní písemnost podaná v zákonné lhůtě doporučeně na poště nebo u expresní kurýrní služby či zvláštní doručovací služby byla podána ve stanovené lhůtě. Rovněž písemnost, kterou zúčastněná strana podá v zákonné lhůtě u vojenského útvaru nebo na správním úřadě v místě, kde je dotyčná osoba zadržena, se považuje za podanou ve stanovené lhůtě. Jako doklad o dni, kdy zúčastněná strana zahájila úkon, se uznává stvrzenka pošty a registrace nebo potvrzení expresní kurýrní služby, zvláštní doručovací služby, vojenského útvaru nebo případně správního úřadu v místě zadržení zúčastněné osoby na podané písemnosti.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Podle článku 181 občanského soudního řádu se lhůty vyjádřené ve dnech počítají podle výlučného systému, tj. podle volných dnů, nezapočítává se den, kdy lhůta začíná běžet (dies a quo), ani den, kdy končí (dies ad quem), a použitelnými pravidly jsou pravidla stanovená v souvislosti s počátkem lhůty, která jsou uvedena v bodě 4.

Lhůty vyjádřené ve dnech se počítají vždy v celých dnech, písemnost však lze podat pouze během úřední doby podatelny soudu. Toto zkrácení lhůty však lze eliminovat zasláním procesní písemnosti poštou, přičemž pracovník pošty uvede datum a způsob doručení písemnosti příjemci. Viz rovněž odpověď na otázku č. 4.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li například určité osobě doručena písemnost v pondělí 4. dubna 2005 a má-li tato odpovědět do 14 dní od doručení, znamená to, že dotyčná osoba musí odpovědět do:

i) pondělí 18. dubna (kalendářní dny) nebo

ii) pátku 22. dubna (pracovní dny)?

Správná odpověď je ta, že stanovený počet dnů zahrnuje kalendářní dny. Dotyčná osoba musí účinně jednat do 18. dubna včetně.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

V souladu s článkem 182 občanského soudního řadu končí lhůty vyjádřené v rocích, měsících nebo týdnech dnem roku, měsíce nebo týdne, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá.

Má se za to, že pokud lhůta začínající 29., 30. nebo 31. den měsíce končí v měsíci bez takového dne, vyprší předchozí den v měsíci.

Lhůta končící v zákonem stanovený svátek nebo v době, kdy služba není dostupná, se prodlužuje do konce prvního následujícího pracovního dne.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší příslušný den v posledním týdnu nebo měsíci či v posledním roce. Nemá-li poslední měsíc den, který se shoduje se dnem, kdy lhůta začala běžet, končí lhůta poslední den tohoto měsíce. Připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do prvního následujícího pracovního dne.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do prvního následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Článek 184 občanského soudního řádu stanoví, že procesní lhůta je přerušena a ode dne nového doručení začíná běžet nová lhůta v těchto případech:

  • pokud zemřel některý z účastníků; v tomto případě je nová písemnost doručena do místa posledního bydliště zesnulého účastníka jeho dědici, aniž by bylo uvedeno jméno a postavení každého dědice;
  • pokud zemřel zástupce některého z účastníků; v tomto případě je nová písemnost doručena dotčenému účastníkovi.

S ohledem na účastníka, který není způsobilý jednat nebo má omezenou způsobilost jednat, nezačne procesní lhůta běžet, a pokud již začala běžet, je přerušena do doby, než je ustanovena osoba, která dotyčného účastníka zastupuje, případně mu je nápomocna.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Ano, pro jednotlivé oblasti práva byly stanoveny zvláštní lhůty. Obecné lhůty pro odvolání a dovolání činí podle občanského soudního řádu 30 dní. V určitých věcech (zvláštní řízení), například v případě nařízení prezidenta, činí lhůta pro odvolání pět dní, což je kratší lhůta než lhůta pro podání opravného prostředku podle obecného práva.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Odpověď je kladná, což znamená, že v určitých výjimečných případech zákon soudci umožňuje lhůtu prodloužit (např. o pět dní podle článků 469 a 490 občanského soudního řádu s ohledem na odvolání resp. dovolání), nebo ji zkrátit (např. podle článku 159 občanského soudního řádu v souvislosti s lhůtou pro doručení předvolání pět dní přede dnem soudního jednání).

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Podle článku 1087 občanského soudního řádu uplatní soud v občanskoprávním řízení s mezinárodním prvkem rumunské procesní právo s výhradou ustanovení, která výslovně stanoví jinak. Viz rovněž odpověď na otázky č. 5, 11 a 16.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Jak bylo uvedeno výše, nedodržení absolutní lhůty ovlivňuje nepříznivě platnost postupu, zatímco nedodržení relativních lhůt může mít i v případě, že nevede nutně k neplatnosti procesních úkonů, za následek uložení disciplinárních nebo finančních sankcí provinilým účastníkům (lhůty pro vydání rozhodnutí, přípravné lhůty atd.).

Nedodržení procesních lhůt povede pravděpodobně k uplatnění různých sankcí, například:

  • neplatnosti procesního úkonu,
  • ztrátě lhůty stanovené pro provedení procesního úkonu,
  • vypršení platnosti žádosti předložené soudu,
  • vypršení promlčecí lhůty s ohledem na nárok na nucený výkon rozhodnutí,
  • finančním sankcím,
  • disciplinárním sankcím,
  • povinnosti provést znovu nebo pozměnit úkon provedený bez právních náležitostí,
  • povinnosti poskytnout poškozené straně náhradu škody za porušení procesních náležitostí.

Článek 185 občanského soudního řádu stanoví, že musí-li být procesní právo uplatněno v určité lhůtě, vede nesplnění této povinnosti k zániku nároku, nestanoví-li zákon jinak. Procesní úkon, který byl proveden po vypršení lhůty, je neplatný. Pokud zákon stanoví odklad procesního úkonu o určitou dobu, úkon provedený před skončením lhůty může být na žádost zúčastněné strany prohlášen za neplatný.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

V článku 186 občanského soudního řádu je stanoveno, že účastníkovi, který zmeškal procesní lhůtu, bude stanovena nová lhůta, pokud prokáže, že prodlení je řádně odůvodněno. Dotyčný účastník provede procesní úkon nejpozději do 15 dní ode dne, kdy zanikl důvod zmeškání lhůty, a současně požádá o stanovení nové lhůty. Chce-li uplatnit právní prostředky, je tato lhůta stejná jako lhůta stanovená pro podání odvolání. Žádost o novou lhůtu posoudí příslušný soud projednávající žádost týkající se práva, které nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. Je-li zavinění na straně účastníka, procesní prostředky nápravy nejsou dostupné.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 27/06/2018

Procesní lhůty - Slovensko

OBSAH


1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

a) zákonné – jejich doba trvání je stanovena zákonem;

b) soudcovské – soud může na žádost dotčeného subjektu lhůtu prodloužit.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dny pracovního klidu jsou dny, na něž připadá nepřetržitý odpočinek pracujících v týdnu, a svátky.

a) Dny pracovního klidu ve Slovenské republice: 6. leden, Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí, 1. květen, 8. květen, 15. září, 1. listopad, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.

b) Státní svátky ve Slovenské republice: 1. leden, 5. červenec, 29. srpen, 1. září, 17. listopad.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

a) Podle zákona č. 160/2015, občanský soudní řád (zákon č. 160/2015 Civilný sporový poriadok) (dále jen „OSŘ“) určí lhůtu pro provedení úkonu soud, není-li stanoveno jinak. Do běhu lhůty určené ve dnech se nezapočítává den, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

b) Lhůta neplyne tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo jednat u soudu (§ 119 OSŘ).

c) Pokud do řízení vstoupí nový účastník, právní zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od okamžiku, kdy do řízení vstoupili (§ 120 OSŘ).

d) Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon na soudu nebo podání předáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 121 odst. 5 OSŘ).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Při počítání běhu lhůty se používají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty určené v týdnech, měsících a rocích se rovněž počítají podle kalendářních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty určené v týdnech, měsících nebo rocích končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadá-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den (§ 121°OSŘ).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Nestanoví-li lhůtu pro provedení úkonu zákon, určí ji v případě potřeby soud. Soud může lhůtu, kterou stanovil, rovněž prodloužit (§ 118 odst. 2 OSŘ)

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek (odvolání) se podává do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 362 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Ano, avšak pouze lhůtu týkající se informativního výslechu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledkem nedodržení lhůty je její zmeškání.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Soud může zmeškání lhůty prominout, pokud ji účastník nebo jeho zástupce zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, k jehož provedení byl oprávněn. Návrh je třeba podat do 15 dnů od odpadnutí překážky a současně je třeba zmeškaný úkon provést (§ 122 OSŘ). Posouzení omluvitelnosti důvodu, kvůli němuž účastník nebo jeho zástupce zmeškal zákonnou lhůtu, je plně na uvážení soudu.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 14/01/2019