Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Procesní lhůty - Maďarsko

OBSAH

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní opatření a úkony je nutné obvykle vykonat v zákoně stanovené lhůtě, aby měly požadovaný právní účinek. Lhůty jsou upraveny jak právu hmotném, tak procesním.

Příslušné podmínky týkající se hmotného práva jsou zčásti stanoveny v pravidlech pro řízení před soudy a zčásti úpravou promlčení, které vymezují lhůty pro zahájení řízení v občanskoprávních věcech. Zákon stanovuje výjimky z těchto omezení pouze tehdy, pokud chce zaručit bezpodmínečnost některých nároků (např. v souvislosti s majetkovými nároky). Některé procesní úkony lze zákonně provést pouze v určitém časovém období (lhůtě). Trvání této lhůty je v určitých případech jasně stanoveno zákonem, např. podání opravného prostředku (zákonná lhůta), zatímco v jiných případech – např. odstranění nedostatků žaloby – závisí na rozhodnutí soudu (soudcovská lhůta).

Způsob výpočtu používaný při stanovování lhůt v oblasti hmotného práva se zásadně liší od způsobu výpočtu v oblasti procesního práva, a stejně tak se liší právní následky nedodržení těchto dvou druhů lhůt. Nedodržení lhůty v hmotném právu má za následek zánik práva a nelze jej napravit poskytnutím odůvodnění. „Omluvu“ lze akceptovat pouze u promlčecí lhůty, a to pouze v souladu s příslušnými pravidly hmotného práva. U procesních lhůt je nutno rozlišovat lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Mezi subjektivní lhůty patří ty lhůty, v jejichž případě začíná lhůta běžet, jakmile dotčená strana obdržela oznámení, a jejichž nedodržení lze obvykle napravit prostřednictvím žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum), zatímco objektivní lhůty nezávisí na přijetí oznámení dotčenou stranou a jejich nedodržení nelze napravit podáním žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V souladu s článkem 102 odst. 1 zákona č. I z roku 2012 (zákoník práce) jsou za dny pracovního klidu považovány následující dny: 1. leden, 15. březen, Velikonoční pondělí, 1. květen, Svatodušní pondělí, 20. srpen, 23. říjen, 1. listopad a 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Lhůty se počítají ve dnech, měsících nebo letech. Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den. Počáteční dnem je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení běhu lhůty. Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce. Je-li poslední den lhůty dnem pracovního klidu, je posledním dnem lhůty až nejbližší následující pracovní den. Lhůta uplyne na konci posledního dne, nicméně lhůty stanovené pro podání k soudu nebo pro úkony, které mají být vykonány u soudu, uplynou již na konci úřední doby soudu. Obecná pravidla pro lhůty ve všech ostatních občanskoprávních řízeních jsou stanovena v článcích 103 až 112 zákona č. III z roku 1952 – občanského soudního řádu (dále jen „občanský soudní řád“).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátečním dnem lhůty je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení běhu lhůty. Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Pokud jde o počítání lhůt, občanský soudní řád nijak nerozlišuje mezi různými způsoby doručování písemností. Při elektronické výměně dokumentů se však platí některá zvláštní ustanovení. Znalcům jsou některé dokumenty zasílány v tištěné podobě, i když znalec se soudem komunikuje elektronicky: soud znalci poskytne přílohy soudních písemností v listinné podobě nebo na jiném nosiči dat, pokud by jejich digitalizace vzhledem k velkému objemu příloh nebo povaze nosiče dat znamenala neúměrnou nebo nepřekonatelnou zátěž, nebo v případě pochybností o pravosti písemnosti. Pokud jsou z výše uvedených důvodů k elektronickým dokumentům, která zasílá soud, připojeny přílohy v listinné podobě, je základem pro výpočet lhůty datum přijetí této přílohy. K podáním v soudním řízení a k doručování soudních písemností v případech, které stanoví občanský soudní řád, již dochází elektronicky. Dny, v nichž je systém doručující dokumenty pro tyto účely mimo provoz po dobu nejméně čtyř hodin, se do lhůty stanovené zákonem nebo soudem nezapočítávají.

Probíhá-li komunikace v rámci řízení elektronicky, nelze uplatnit následky nedodržení lhůt, pokud bylo podání k soudu učiněno elektronicky nejpozději poslední den lhůty v souladu s požadavky v oblasti IT. Pokud jde o výpočet lhůty, považuje se podání za doručené poté, co IT systém soudu zašle potvrzení o přijetí v souladu s ustanoveními právních předpisů. Předseda Národního soudního úřadu stanoví formulář pro podání na úložných médiích. Úložné médium musí být soudu předáno osobně nebo poštou nejpozději tři pracovní dny poté, co kontaktní osoba pro elektronická podání obdržela potvrzení o přijetí formuláře soudem. Soud zašle prostřednictvím doručovacího systému automaticky kontaktní osobě pro elektronická podání potvrzení o přijetí úložného média. Podání se považuje za doručené soudu k datu uvedenému v potvrzení o přijetí formuláře soudem.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den lhůty. Počátečním dnem je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, znamená uvedený počet dnů dny kalendářní. Jestliže je však poslední den lhůty dnem pracovního klidu, je posledním dnem této lhůty až nejbližší následující pracovní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Kromě výše uvedených případů může soud z jakéhokoli důležitého důvodu jím stanovenou lhůtu prodloužit, avšak pouze jednou; tato lhůta – včetně jejího prodloužení – nesmí přesáhnout čtyřicet pět dní, není-li nutné lhůtu prodloužit pro účely předložení znaleckého posudku. Zákonné lhůty lze prodloužit pouze v případech stanovených zákonem. Období od 15. července do 20. srpna každého roku se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává (z důvodu soudních prázdnin). Pokud by měla lhůta vyjádřená v měsících nebo letech uplynout v průběhu soudních prázdnin, uplyne toho dne následujícího měsíce, který se svým označením shoduje s počátkem běhu lhůty, případně pokud i tento den spadá do období soudních prázdnin, prvního dne následujícího po uplynutí soudních prázdnin. Zákon také stanoví výjimky ze soudních prázdnin. Soud musí strany sporu na tyto výjimky výslovně upozornit. V mimosoudních řízeních, která neupravuje občanský soudní řád, lze ustanovení o soudních prázdninách použít pouze v případě, že tak stanoví zvláštní zákon.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Platí obecné pravidlo, že odvolání je možné podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, v případech týkajících se směnek do tří dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud může z jakéhokoli důležitého důvodu jím stanovenou lhůtu prodloužit, avšak pouze jednou; tato lhůta – včetně jejího prodloužení – nesmí přesáhnout čtyřicet pět dní, není-li nutné lhůtu prodloužit pro účely předložení znaleckého posudku. Zákonné lhůty lze prodloužit pouze v případech stanovených zákonem.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pravidla maďarského občanského soudního řízení nestanoví možnost prodloužit lhůtu z důvodu bydliště stran. Nedodržení lhůty však lze prominout v případě, že strany nebyly z omluvitelného důvodu dosažitelné na adrese uvedené v rejstříku osobních údajů a adres.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nestanoví-li zákon jinak, nemohou účastníci řízení platně provést již zmeškané úkony. Následky neprovedení těchto úkonů – s výjimkou případů stanovených zákonem – nastávají automaticky bez předchozího oznámení. Jestliže podle zákona následky zmeškání nastávají pouze v případě předchozího oznámení nebo na základě žádosti protistrany, lze zmeškaný úkon provést během doby uvedené v oznámení, nebo do podání žádosti, případně pokud je tato žádost předložena při jednání, do doby, než je přijato příslušné rozhodnutí. Bude-li některému účastníku řízení bránit v provedení úkonu obecně známá přírodní událost nebo jiná překážka vyšší moci, nepovažuje se to za nedodržení lhůty. Lhůta je dodržena, pokud bylo podání zasláno soudu doporučeným dopisem nejpozději v poslední den lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastníci řízení mohou podat žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum), aby bylo prominuto nedodržení lhůty. Soud musí o této žádosti spravedlivě rozhodnout.

V případě, že se účastník řízení nebo jeho zástupce nedostaví daný den k jednání u soudu nebo pokud zmešká lhůtu z důvodu vyšší moci, lze následky nedostavení se – s výjimkou případů uvedených níže – napravit předložením řádných omluvných důvodů pro nedostavení se. Omluvit se není možné, pokud to zákon vylučuje, pokud lze následkům nedostavení se předejít bez nutnosti předložit omluvné důvody nebo v případě, že s nedostavením se není spojena žádná újma vyjádřená v rozhodnutí soudu, či v případě, že účastník řízení nedodrží novou lhůtu stanovenou na základě žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum).

Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) lze podat do patnácti dnů. Tato lhůta počíná běžet od zmeškaného konečného data nebo posledního dne zmeškané lhůty. Pokud se však účastník řízení nebo jeho zástupce dozví o zmeškání lhůty později nebo pokud překážka zapříčiňující zmeškání lhůty odpadne později, začíná lhůta pro podání žádosti o navrácení do lhůty od okamžiku, kdy se účastník řízení o zmeškání lhůty dozvěděl, nebo od okamžiku odpadnutí překážky. Žádost o navrácení do lhůty nelze podat po uplynutí tří měsíců od data zmeškání lhůty.

Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) musí uvádět příčiny zmeškání a okolnosti, které prokazují důvodnost neúmyslnosti zmeškání. V případě zmeškání lhůty by měl být současně s podáním žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav proveden také zmeškaný úkon.

Pokud je možnost omluvit zmeškání lhůty vyloučena zákonem nebo v případě, že žádost navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) byla podána opožděně, musí být žádost odmítnuta, aniž bude posuzováno meritum věci. Totéž platí, pokud v případě nedodržení lhůty účastník řízení, který podává žádost o prodloužení, neprovedl při podání žádosti zmeškaný úkon.

Proti odmítnutí žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav je možné podat opravný prostředek.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/02/2021