Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Belgie

Obnovit Uložit jako PDF

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud povinný nesplní soudní rozhodnutí dobrovolně, může oprávněný vymáhat jeho splnění u soudů; to se nazývá nuceným výkonem rozhodnutí. K tomu je zapotřebí exekuční titul (článek 1386 soudního řádu), jelikož to znamená zásah do osobní právní sféry povinného. Tímto titulem je obvykle soudní rozhodnutí nebo notářská listina. Kvůli respektování soukromí povinného není titul v určitých okamžicích vykonatelný (článek 1387 soudního řádu). Titul vykonává soudní vykonavatel.

Nucený výkon rozhodnutí se obvykle používá k vymáhání peněžních částek, lze jej však využít i za účelem provedení určitého úkonu, či zdržení se určitého jednání.

Dalším důležitým hlediskem je peněžitá sankce (článek 1385a soudního řádu). Jedná se o prostředek k vyvinutí tlaku na odsouzenou osobu s cílem podpořit splnění soudního rozhodnutí. V určitých případech však nelze peněžitou sankci uložit: pokud bylo dotyčné osobě nařízeno zaplacení určité peněžní částky nebo dodržení pracovní smlouvy a pokud by se to neslučovalo s lidskou důstojností. Peněžitá sankce se vymáhá na základě titulu umožňujícího uložení pokuty, a žádný další titul není tudíž zapotřebí.

Je-li dotyčné osobě nařízeno uhrazení určité peněžní částky, vymáhá se pohledávka z majetku povinného, na což se odkazuje jako na zabavení majetku. Rozlišuje se mezi druhem zabavených věcí (movité či nemovité) a povahou zabavení (předběžné zabavení a zabavení při výkonu rozhodnutí). Předběžné zabavení se používá v naléhavých případech k umístění věcí pod soudní ochranu: tím je zajištěna situace, která umožňuje provést následně výkon rozhodnutí. Osoba, jejíž majetek byl zabaven, již nemá nad věcmi kontrolu a nemůže je prodat ani se jich zbavit. Je-li při výkonu rozhodnutí zabaven majetek povinného, je následně prodán a výtěžek z prodeje je předán oprávněnému. Oprávněný nemá nárok na samotné zabavené věci, pouze na výtěžek z jejich prodeje.

Při použití článku 1445 a násl. soudního řádu existuje rovněž příkaz k zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) (viz níže).

Kromě obvyklého předběžného zabavení a zabavení movitého a nemovitého majetku při výkonu rozhodnutí existují rovněž zvláštní pravidla pro zabavení plavidel (články 1467 až 1480 a články 1545 až 1559 soudního řádu), exekuci (pandbeslag) (článek 1461 soudního řádu), vydání obstaveného majetku proti záruce (beslag tot terugvordering) (články 1462 až 1466 soudního řádu) a zabavení nesklizeného ovoce a plodin (články 1529 až 1538 soudního řádu). Ve zbývající části tohoto dokumentu se budeme zabývat pouze běžným zabavením.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé a soudci nařizující zabavení. Soudci nařizující zabavení jsou příslušní k rozhodování sporů týkajících se výkonu rozhodnutí.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

2.1.1 Předběžné zabavení

V případě předběžného zabavení se v zásadě vyžaduje souhlas soudce nařizujícího zabavení a musí existovat důvod naléhavosti (článek 1413 soudního řádu). Povolení se vydává na návrh jedné ze stran (článek 1417 soudního řádu). Stejný návrh nelze použít současně k zabavení movitého i nemovitého majetku. K zabavení nemovitého majetku se každopádně vždy vyžaduje samostatný návrh.

Soudce nařizující zabavení vydá rozhodnutí nejpozději do osmi dnů od podání návrhu (článek 1418 soudního řádu). Soudce může rozhodnout, že povolení nevydá, nebo jej může oprávněnému vydat v plném rozsahu nebo částečně. Rozhodnutí soudce nařizujícího zabavení musí být doručeno povinnému. Rozhodnutí se předá soudnímu vykonavateli, který podnikne nezbytné kroky k jeho doručení.

Z tohoto pravidla existuje jedna důležitá výjimka, kdy se povolení soudce nařizujícího zabavení nevyžaduje: každé soudní rozhodnutí představuje povolení k předběžnému zabavení majetku s ohledem na vydaný výrok (článek 1414 soudního řádu). I v tomto případě se musí jednat o naléhavou záležitost. Soudní rozhodnutí je třeba předat soudnímu vykonavateli, který podnikne potřebné kroky k zabavení věcí.

Předběžné zabavení se může změnit na zabavení při výkonu rozhodnutí (články 1489 až 1493 soudního řádu).

2.1.2 Zabavení při výkonu rozhodnutí

A. Obecné poznámky

Zabavení při výkonu rozhodnutí je možno provést pouze na základě exekučního titulu (článek 1494 soudního řádu). Soudní rozhodnutí a listiny lze vykonat pouze při předložení ověřené kopie nebo prvopisu, k nimž je připojena doložka vykonatelnosti stanovená v královské vyhlášce.

Rozhodnutí soudu je žalovanému doručeno předem (článek 1495 soudního řádu). Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí, je předchozí doručení povinné v každém případě za účelem vyrozumění dlužníka. Je-li však exekučním titulem listina, není doručení nutné, jelikož dlužník již o titulu ví. Lhůta pro přezkum nebo pro odvolání začíná běžet v okamžiku doručení soudního rozhodnutí. Lhůta pro odvolání vede k odkladu zabavení v rámci výkonu rozhodnutí (nikoli předběžného zabavení) v případech, kdy bylo jedné ze stran nařízeno uhrazení určité peněžní částky. Předběžný výkon (soudní rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné) představuje výjimku z odkladného účinku přezkumného nebo odvolacího řízení.

Druhou fází úsilí oprávněného o prosazení prodeje majetku je platební příkaz (článek 1499 soudního řádu). Jedná se o první úkon v rámci výkonu rozhodnutí a poslední varování pro povinného, který se v této fázi ještě může zabavení vyhnout. Po vydání platebního příkazu následuje čekací doba v délce jednoho dne v případě zabavení movitého majetku (článek 1499 soudního řádu) a patnácti dnů v případě nemovitého majetku (článek 1566 soudního řádu). Příkaz musí být doručen povinnému a představuje oznámení o prodlení a žádost o platbu. Nucený výkon rozhodnutí slouží pouze k získání částek uvedených v platebním příkazu.

Na konci čekací doby lze věci zabavit. To se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele. Výkon rozhodnutí se tudíž provádí prostřednictvím příslušného úředníka. Tento úředník se považuje za zástupce oprávněného; jeho funkce je stanovena zákonem a působí pod soudním dohledem. Má smluvní odpovědnost vůči oprávněnému a mimosmluvní odpovědnost vůči třetím stranám (ze zákona a na základě porušení obecné povinnosti řádné péče).

Do tří pracovních dnů zašle soudní vykonavatel oznámení o zabavení do centrálního registru oznámení o zabavení, přenesení pravomoci, postoupení, kolektivním vypořádání dluhů a protestu (Centraal Bestand van berichten van beslag, delegatie, overdracht en collectieve schuldenregeling en van protest) (čl. 1390 odst. 1 soudního řádu). Oznámení je povinné v případě movitých i nemovitých věcí. Zabavení při výkonu rozhodnutí ani rozdělení výtěžku nelze provést bez předchozího seznámení se s oznámeními o zabavení majetku v centrálním registru oznámení (čl. 1391 odst. 2 soudního řádu). Toto pravidlo bylo zavedeno s cílem zabránit zbytečným případům zabavení majetku a posílit kolektivní rozměr zabavení.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí: movité věci

K zabavení movitých věcí při výkonu rozhodnutí je zapotřebí příkaz, proti němuž může povinný vznést námitku. Zabavení se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele a jedná se v prvé řadě o předběžné opatření: s věcmi se nehýbá a nedochází ke změně v jejich vlastnictví ani užívání. Věci lze zabavit i na jiném místě než v bydlišti povinného a v prostorách třetí strany.

V případě movitého majetku není zabavení omezeno pouze na jedno řízení, z praktického hlediska však nemá význam vydávat druhý příkaz k zabavení stejného majetku vzhledem k nákladům s tím spojeným. Dojde-li k poměrnému dělení výtěžku z prodeje věcí povinného, bude se týkat i jiných oprávněných než toho, který zabavení prováděl (článek 1627 a násl. soudního řádu).

O zabavení se vyhotoví úřední zpráva. Zabavené věci se prodají nejdříve jeden měsíc po doručení nebo oznámení kopie úřední zprávy o zabavení majetku. Tato časová prodleva má povinnému poskytnout poslední možnost zabránit prodeji. Prodej je třeba oznámit veřejnosti vyhláškou a oznámeními v tisku. Prodej probíhá v aukční síni nebo na veřejném trhu, pokud se nepožaduje jiné vhodnější místo. Provádí jej soudní vykonavatel, který vyhotoví úřední zápis a inkasuje výtěžek z prodeje. Do patnácti dnů pak soudní vykonavatel rozdělí výtěžek poměrným dílem (článek 1627 a násl. soudního řádu). Tento postup obvykle proběhne smírnou cestou, v opačném případě je věc postoupena soudci nařizujícímu zabavení.

C. Zabavení při výkonu rozhodnutí: nemovitý majetek (články 1560 až 1626 soudního řádu)

Výkon začíná doručením platebního příkazu.

Zabavení se poté provede nejdříve za patnáct dní a nejpozději do šesti měsíců, poté přestává příkaz platit. Příkaz k zabavení musí být pak do patnácti dnů zanesen do záznamů registru hypoték a do šesti měsíců musí být doručen. Zápisem příkazu do rejstříku je dlužník zbaven práva na výnosy z majetku a tento zápis platí nejvýše šest měsíců. Není-li příkaz do registru zapsán, není zabavení platné. Na rozdíl od movitého majetku platí v případě nemovitého majetku zásada pouze jednoho zabavení majetku (majetek, který byl jednou zabaven, nemůže být zabaven podruhé).

Posledním krokem je podání návrhu soudci nařizujícímu zabavení, aby jmenoval notáře, který provede prodej věcí a sestaví pořadí věřitelů. Proti úkonům ustanoveného notáře může povinný podat soudci nařizujícímu zabavení prohlášení o námitce. Podrobná pravidla pro prodej věcí jsou jednoznačně stanovena v zákoně (viz článek 1582 a násl. soudního řádu). Prodej je obvykle veřejný, z podnětu soudce nebo na žádost oprávněného, který zabavení provádí, však lze uskutečnit i soukromý prodej. Výtěžek z prodeje se pak rozdělí mezi jednotlivé věřitele podle schváleného pořadí (viz články 1639 až 1654 soudního řádu). Spory týkající se stanoveného pořadí věřitelů jsou postoupeny soudci nařizujícímu zabavení.

2.1.3 Zabavení pohledávek poddlužníků

Jedná se o zabavení pohledávek, které má povinný u třetí strany (např. obstavení mzdy od zaměstnavatele). Tato třetí strana je tudíž vedlejším dlužníkem oprávněného, který zabavení provádí. Zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) není totéž, co zabavení věcí povinného, jelikož k němu dochází v prostorách třetí strany (beslag bij derden).

Pohledávkou, která je základem pro zabavení, je pohledávka věřitele navrhujícího výkon rozhodnutí vůči dlužníkovi, proti němuž výkon směřuje. Pohledávkou, která je zabavena, je pohledávka, kterou má povinný u třetí strany / vedlejšího dlužníka.

Podrobná pravidla týkající se zabavení pohledávek poddlužníků jsou obsažena v článcích 1445 až 1460 soudního řádu (předběžné zabavení) a v článcích 1539 až 1544 soudního řádu (zabavení při výkonu rozhodnutí).

2.1.4 Náklady

Kromě soudních výdajů je v případě zabavení nutno vzít v úvahu i náklady soudního vykonavatele. Poplatky za úřední služby soudního vykonavatele stanoví královská vyhláška ze dne 30. listopadu 1976, kterou se stanoví sazby za úkony soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a výše určitých přirážek (Koninklijk Besluit van 30 november 1976 tot vaststelling van het tarief voor akten van gerechtsdeurwaarders in burgerlijke en handelszaken en van het tarief van sommige toelagen) (viz Federální úřad pro spravedlnost (Service public fédérale Justice/Federale Overheidsdienst Justitie)).

3.2 Hlavní podmínky

A. Předběžné zabavení

Oprávněný, který má pohledávku s určitými vlastnostmi, může provést předběžné zabavení bez ohledu na hodnotu zabavených věcí a výši pohledávky (viz článek 1413 soudního řádu).

První podmínkou pro tento druh zabavení je naléhavost: musí být ohrožena platební schopnost povinného, která může vést k ohrožení následného prodeje majetku. Rozhodnutí ohledně splnění této podmínky učiní soud na základě objektivních kritérií. Naléhavost musí existovat nejen v okamžiku provedení zabavení, nýbrž také při posouzení nutnosti pokračovat v zabavení. Z této podmínky existuje několik výjimek: zabavení v případě padělání, zabavení v případě směnečných dluhů a výkon cizího rozhodnutí.

Druhou podmínkou pro předběžné zabavení je existence pohledávky oprávněného. Vyžaduje-li se pohledávka, musí splňovat určité podmínky (článek 1415 soudního řádu): musí být konečná (nikoli podmíněná), splatná (to platí i pro záruky za budoucí pohledávky) a pevně stanovená (její výše je určená nebo ji lze určit). Povaha a výše pohledávky nejsou na druhou stranu podstatné. Soudce nařizující zabavení rozhodne o tom, zda byly tyto podmínky splněny, avšak soud, který danou věc následně projednává, není tímto rozhodnutím vázán.

Za třetí, oprávněný, který chce dosáhnout předběžného zabavení, k tomu musí být způsobilý. Jedná se o akt kontroly (nikoli užívání), který může v případě potřeby provést právní zástupce.

Vyžaduje se povolení soudce nařizujícího zabavení, ledaže oprávněný již obdržel soudní rozhodnutí (viz výše). To se však nevyžaduje v případě předběžného zabavení pohledávek poddlužníků nebo exekuce (pandbeslag) nebo v případě oprávněných, kteří již získali soudní rozhodnutí (článek 1414 soudního řádu: exekuční titul představuje každé soudní rozhodnutí). Exekučním titulem jsou i notářské listiny.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

I v případě zabavení při výkonu rozhodnutí se vyžaduje exekuční titul (článek 1494 soudního řádu). Může se jednat o soudní rozhodnutí, veřejnou listinu, příkaz k exekuci vydaný daňovými orgány, cizí rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti atd.

Pohledávka musí být doložena v listině splňující určitá kritéria. Stejně jako v případě předběžného zabavení musí být pohledávka určitá, pevně stanovená a splatná. Druhý odstavec článku 1494 soudního řádu uvádí, že zabavení provedené s cílem získat dlužné částky ve splátkách platí i pro budoucí splátky, jakmile se stanou splatnými.

Titul musí být rovněž platný. Soudce nařizující zabavení nebude považovat titul za platný, pokud zástavní věřitel již není oprávněným nebo pokud pohledávka nebo její část již zanikla (jelikož je promlčená, byla uhrazena či jinak vyrovnaná).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

A. Obecné podmínky

Zabavit lze pouze movité a nemovité věci ve vlastnictví povinného. Věci náležející třetí straně zabavit nelze, ačkoli není podstatné, kdo má věci povinného v držení v okamžiku zabavení. Zabavit proto lze i věci v prostorách třetí strany, a to na základě soudního povolení (článek 1503 soudního řádu).

Oprávněný může v zásadě získat dluh zpět pouze z likvidního majetku povinného. Jen v případě, že se dlužník stane insolventním podvodně, je možné zabavit i jeho bývalý majetek. Zabavení budoucího majetku je obvykle rovněž vyloučeno s výjimkou budoucích pohledávek.

Výtěžek ze zabavených věcí zůstává v případě předběžného zabavení v zásadě u povinného. V případě zabavení při výkonu rozhodnutí je však výtěžek rovněž předmětem zabavení, a přechází proto na zástavního věřitele.

Je možné zabavit nerozdělený majetek, nucený prodej majetku se však odloží do doby jeho rozdělení (viz například článek 1561 soudního řádu). Pro manžele platí zvláštní pravidla.

B. Věci, které lze zabavit

Věci musí být způsobilé k zabavení. Některé věci zabavit nelze. Jejich vyloučení ze zabavení musí být podloženo zákonným ustanovením, povahou věci nebo skutečností, že jsou úzce osobně spojeny s povinným. Věci nelze vyloučit ze zabavení například pouze kvůli účelu. Pro zabavení proto nejsou způsobilé tyto věci:

  • Věci uvedené v článku 1408 soudního řádu. Toto omezení bylo zavedeno s cílem zaručit přiměřené životní podmínky pro dlužníka a jeho rodinu.
  • Věci, které nemají žádnou prodejní hodnotu, a jsou tudíž pro oprávněného nepoužitelné.
  • Věci, které nelze zcizit, jelikož jsou příliš úzce spjaty s osobou povinného.
  • Věci vyloučené ze zabavení zvláštními právními předpisy (např. příjem a mzdy nezletilých osob, nevydané knihy a hudba, příjmy osob ve výkonu trestu odnětí svobody z vězeňské práce).
  • Mzdy (obstavení výdělku) a podobné nároky lze obvykle zabavit pouze v omezeném rozsahu (viz články 1409, 1409a a čl. 1410 odst. 1 soudního řádu). To zahrnuje například platby výživného, které soud přiznal manželovi, jenž se neprovinil. Některé platby, například částky životního minima, jsou ze zabavení vyloučeny úplně (čl. 1410 odst. 2 soudního řádu). Omezení týkající se způsobilosti k zabavení se však nevztahují na oprávněné, kteří se snaží získat pohledávku výživného a jejichž pohledávky mají přednost (viz článek 1412 soudního řádu).

V minulosti požívala vláda v souvislosti s výkonem rozhodnutí imunity, takže majetek vlády nebylo možné zabavit. To se nyní na základě článku 1412a soudního zákoníku poněkud změnilo.

Existují zvláštní pravidla, která upravují zabavení plavidel a letadel (pokud jde o předběžné zabavení, viz články 1467 až 1480 soudního řádu, a v případě zabavení při výkonu rozhodnutí viz články 1545 až 1559 soudního řádu).

C. Kantonnement (soudní kauce)

Je-li nějaká věc zabavena, vztahuje se zabavení obvykle na danou věc jako celek, i když její hodnota převyšuje výši pohledávky. To je pro povinného velmi nevýhodné, jelikož daná věc je pro něj zcela nedostupná. Belgický zákonodárce proto umožnil ujednání o soudní kauci (kantonnement): povinný složí určitou částku a může svůj majetek znovu užívat (viz články 1403 až 1407 soudního řádu).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

A. Zabavení

Od okamžiku, kdy jsou věci zabaveny, ztrácí povinný právo s nimi nakládat. Zabavení však nepřiznává zástavnímu věřiteli přednostní nárok. Nezpůsobilost znamená, že povinný nesmí věci zcizit, ani je zatížit. Věci však zůstávají v držení povinného. Z praktického hlediska nedošlo ke změně situace; právní stav je však odlišný.

Sankcí za porušení této nezpůsobilosti je to, že úkony povinného nejsou pro zástavního věřitele závazné.

Tato nezpůsobilost je však pouze relativní v tom smyslu, že se vztahuje pouze na výhodu zástavního věřitele. Ostatní oprávnění se musí i nadále vyrovnat se změnami majetku dlužníka. Je však pro ně snadné připojit se k zabavení, které již bylo povoleno.

Nezpůsobilost je při prodeji majetku prvním stupněm. Věci přecházejí pod kontrolu soudu. Zabavení při výkonu rozhodnutí má tudíž v prvním stupni rovněž předběžný charakter.

B. Zabavení pohledávek poddlužníků

Tato forma zabavení zbavuje kontroly nad celou zabavenou pohledávkou bez ohledu na hodnotu pohledávky, která byla základem pro zabavení. Poddlužník může provést částečnou platbu (kantonneren). Úkony, které pohledávku narušují, nejsou vůči zástavnímu věřiteli vymahatelné. Jakmile bylo rozhodnutí o zabavení pohledávky poddlužníka doručeno, není další vyrovnání mezi povinným a poddlužníkem možné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

A. Předběžné zabavení

Předběžné zabavení je platné po dobu až tří let. V případě zabavení movitého majetku a pohledávek poddlužníků začíná tříleté období běžet ode dne vystavení usnesení nebo příkazu (články 1425 a 1458 soudního řádu). V případě zabavení nemovitého majetku označuje začátek tříletého období datum zápisu do registru hypoték (článek 1436 soudního řádu).

Lhůtu lze prodloužit, jsou-li k tomu oprávněné důvody (články 1426, 1459 a 1437 soudního řádu).

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

V případě zabavení při výkonu rozhodnutí podléhá maximální lhůtě platnosti pouze příkaz, který zabavení předchází. U tohoto druhu zabavení platí v případě movitého majetku desetiletá lhůta (běžná lhůta, jelikož neplatí žádná zvláštní ustanovení) a v případě movitého majetku šestiměsíční lhůta (článek 1567 soudního řádu). V případě zabavení plavidel činí lhůta jeden rok (článek 1549 soudního řádu).

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

A. Předběžné zabavení

Pokud soudce nařizující zabavení odmítne povolit předběžné zabavení, může navrhovatel (tj. oprávněný) proti tomuto rozhodnutí podat do jednoho měsíce opravný prostředek u odvolacího soudu. Jedná se o postup na návrh jedné ze stran. Je-li i po odvolání zabavení přípustné, může povinný podat proti tomuto rozhodnutí intervenční žalobu (viz článek 1419 soudního řádu).

Pokud soudce nařizující zabavení povolí předběžné zabavení, může proti tomuto rozhodnutí povinný nebo jiná zúčastněná strana podat intervenční žalobu. Lhůta pro podání této žaloby činí jeden měsíc a řízení se zahajuje u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud poté rozhodne ve sporném řízení. Intervenční žaloba obvykle nemá odkladný účinek (viz články 1419 a 1033 soudního řádu).

Jestliže lze předběžné zabavení uložit bez soudního povolení, může povinný podat opravný prostředek a soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení zrušil (článek 1420 soudního řádu). Jedná se o postup pro podání námitky proti zabavení, při němž se postupuje jako v předběžném řízení, v případě potřeby ve spojení s uložením peněžité sankce. Důvodem návrhu může být nedostatečná naléhavost (Cass. 14. září 1984, Arr. Cass. 1984-85, 87).

V případě změny okolností může povinný, jemuž byl zabaven majetek (předvoláním všech stran před soudce nařizujícího zabavení), nebo zástavní věřitel nebo prostředník (na návrh) soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení pozměnil nebo zrušil.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

Povinný může podat prohlášení o námitce proti platebnímu příkazu, čímž zpochybní jeho právní platnost. Pro vznesení námitky není stanovena žádná zákonná lhůta a námitka nemá odkladný účinek. Důvody pro podání námitky zahrnují procesní vady a žádost o odklad (je-li exekučním titulem notářská listina).

Povinný může podat soudci nařizujícímu zabavení námitku proti prodeji svých věcí, ani tato námitka však nemá odkladný účinek.

Jiní oprávnění než zástavní věřitel mohou podat námitku proti prodejní ceně, nikoli však proti samotnému prodeji.

Rovněž třetí strana, která tvrdí, že je vlastníkem zabavených věcí, může podat námitku u soudce nařizujícího zabavení (článek 1514 soudního řádu). Jedná se o řízení o vydání věci. Tato námitka má odkladný účinek.

Strana, která žádá o výkon rozhodnutí, obdrží pouze jednu ověřenou kopii. Tu vydává soudní kancelář po uhrazení poplatku (poplatek za vydání).

Znění exekučního příkazu:

„My Filip, král Belgičanů,

dáváme na vědomost všem současným a budoucím:

  • nařizujeme a rozkazujeme, aby všichni soudní vykonavatelé, kteří o to byli požádáni, vykonali tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listinu;
  • aby jej naši generální prokurátoři a státní zástupci uplatnili u soudů prvního stupně a aby všichni vedoucí a úředníci orgánů veřejné moci poskytli svou pomoc, pokud to od nich vyžaduje zákon;
  • na důkaz čehož byly tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listina podepsány a opatřeny pečetí soudu nebo notáře.“

V případě žalob spojených s výkonem soudního rozhodnutí nebo listiny podléhá soudní vykonavatel soudci nařizujícímu zabavení. Ve věcech etiky je odpovědný úřadu státního zástupce a regionální pobočce komory soudních vykonavatelů.

Registr v místě, kde se věci nacházejí (článek 1565 soudního řádu). Registr poskytuje informace o nemovitém majetku, například o vlastnických právech či hypotékách, kterými je tento majetek zatížen.

Tj. jehož se účastní všechny strany sporu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soudní řád obsahuje různá pravidla týkající se věcí, které nelze postihnout (články 1408 až 1412c soudního řádu).

Věřitelé nemohou uplatnit nároky na určité hmotné věci movité: které jsou nezbytné pro každodenní život povinných, jejichž majetek byl zabaven, a jejich rodin; pro výkon jejich povolání nebo pro pokračování odborné přípravy či studia povinného, jehož majetek byl zabaven, nebo jeho závislých dětí žijících s ním ve společné domácnosti (viz článek 1408 soudního řádu). Částečné vyloučení ze zabavení a převodu se vztahuje na příjmy z pracovní a jiné činnosti, jakož i na příspěvky, důchody a jiné příjmy.

Prahové hodnoty, na nichž se zakládá úplné či částečné vyloučení ze zabavení, jsou stanoveny v čl. 1409 odst. 1 soudního řádu a každoročně jsou indexovány. Má-li povinný závislé děti, postupné výše rozmezí částek způsobilých pro zabavení nebo převod se zvyšují.

Návrh na výkon soudního rozhodnutí podléhá v zásadě obecné promlčecí lhůtě v délce deseti let.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 03/08/2017