Cesta

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Slovinsko

Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

V Republice Slovinsko je výkon rozhodnutí jednotně upraven v zákoně o výkonu občanskoprávních nároků a zajišťovacích opatřeních (Zakon o izvršbi in zavarovanju – ZIZ). Výkonem rozhodnutí se rozumí výkon exekučního titulu soudem, který nařídí splnění nároku (a to vydání určité věci, provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání nebo strpění něčeho). Exekuce na peněžitou pohledávku je přípustná rovněž na základě veřejné listiny. Výjimečně, a to v rodinných věcech, se může výkon rozhodnutí týkat i nároků s ohledem na osobní stav.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Příslušné pro povolení výkonu rozhodnutí a jeho provedení jsou soudy, zejména okresní soudy (okrajna sodišča).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soud povolí výkon rozhodnutí na základě exekučního titulu.

K exekučním titulům patří:

  • vykonatelné soudní rozhodnutí (rozsudek nebo rozhodčí nález, rozhodnutí, platební rozkaz nebo jiný příkaz soudu či rozhodčího orgánu) a soudní smír (uzavřený u soudu),
  • vykonatelný notářský zápis a
  • jiné vykonatelné rozhodnutí nebo listina, jež jsou v zákoně stanoveny jako exekuční tituly, ratifikovaná a zveřejněná mezinárodní smlouva nebo právní akt Evropské unie, který je přímo použitelný v Republice Slovinsko.

Exekuční titul lze vykonat, pokud obsahuje informace o oprávněném, povinném a předmětu, druhu, rozsahu a době plnění závazku (čl. 21 odst. 1 ZIZ). Je-li exekučním titulem rozhodnutí, které nestanoví lhůtu pro dobrovolné splnění závazku, stanoví lhůtu soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

3.1 Řízení

Řízení o výkonu a řízení o zajištění je zahájeno na návrh oprávněného. Návrh může podat přímo oprávněný, jelikož právní zastoupení není povinné. Tyto návrhy na výkon rozhodnutí jsou obvykle podávány prostřednictvím právníka, který má příslušné právní znalosti. K projednání těchto věcí je příslušný okresní soud. Bez ohledu na ustanovení o místní příslušnosti jsou návrhy na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny podávány okresnímu soudu v Lublani (Okrajno sodišče v Ljubljani), který o těchto návrzích rozhoduje. Co se týká možnosti nebo nutnosti podávat návrhy v řízení o výkonu elektronicky, viz oddíl týkající se „automatického zpracování“.

V okamžiku podání návrhu na výkon rozhodnutí či námitky nebo odvolání proti výkonu je nutno uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek je třeba zaplatit do osmi dnů od doručení příkazu k úhradě soudního poplatku. Není-li soudní poplatek uhrazen v této lhůtě a neexistují-li podmínky pro osvobození od poplatku nebo pro odklad platby či úhradu ve splátkách, považuje se podání za vzaté zpět.

Obdrží-li soud návrh na výkon rozhodnutí, ověří, zda návrh obsahuje všechny požadované údaje, a poté vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, kterým se povoluje exekuce, nebo kterým se návrh na výkon rozhodnutí zamítá (z toho důvodu, že je neopodstatněný) či odmítá (z procesních důvodů). Soud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí oprávněnému a povinnému, je-li výkon rozhodnutí povolen, a pouze oprávněnému, je-li zamítnut. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jimž je ustanoven exekutor, nebo rozhodnutí o ustanovení exekutora doručí soud exekutorovi spolu s kopiemi všech písemností potřebných pro výkon exekuce.

Soud může v případě peněžité pohledávky povolit exekuci způsoby a s ohledem na předměty, které jsou uvedeny v návrhu na výkon rozhodnutí. Před ukončením řízení o výkonu může soud na návrh oprávněného povolit exekuci dalšími způsoby a na jiné předměty.

Soud může nařídit výkon rozhodnutí jiným způsobem, než jaký požadoval oprávněný, pokud tento jiný způsob postačuje k uhrazení pohledávky. Proti rozhodnutí, kterým se návrh oprávněného na výkon rozhodnutí zamítá, nelze odvolání podat.

Exekuce nabývá právního účinku dříve, než se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stane pravomocným, nestanoví-li zákon u konkrétních exekučních opatření jinak. Platbu ve prospěch oprávněného nelze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, s výjimkou exekuce založené na exekučním titulu vztahujícím se na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (exekuce na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul.

V rozhodnutích, kterými se povoluje exekuce vyžadující přímá exekuční opatření, ustanoví soud exekutora.

Exekutoři

Exekutoři jsou osoby, které provádějí přímá exekuční a zajišťovací opatření (provádějí fyzicky exekuci – tj. zabavují majetek, stanoví jistotu atd.). Exekutory jmenuje ministr spravedlnosti. Jejich počet a místo působnosti určuje ministr spravedlnosti tak, aby byl v obvodu každého krajského soudu (okrožno sodiščo) k dispozici nejméně jeden exekutor, přičemž ostatní exekutoři jsou přiděleni v jednotlivých obvodech krajského soudu podle počtu exekucí projednávaných okresními soudy v každém obvodu krajského soudu. V jednotlivých případech výkonu rozhodnutí je exekutor ustanoven rozhodnutím soudu, oprávněný však může navrhnout konkrétního exekutora. Exekutor může v každém případě provádět opatření na celém území Republiky Slovinsko. Služba exekutorů se považuje za veřejnou službu, kterou tito vykonávají jako nezávislou činnost.

Exekutoři odpovídají za veškeré škody, které při provádění exekučních a zajišťovacích opatření způsobí svými úkony či neplněním svých povinností, které jsou jim uloženy podle zákona, prováděcích předpisů a soudních příkazů.

V případě vážného porušení svých povinností mohou být exekutoři ministrem spravedlnosti odvoláni.

Náklady výkonu rozhodnutí

Náklady výkonu rozhodnutí hradí nejdříve oprávněný. Oprávněný musí také uhradit zálohu na náklady exekučních opatření, a to ve výši a ve lhůtách, které stanoví soud. Jestliže oprávněný jistotu nesloží, soud exekuci zastaví. Povinný musí na návrh oprávněného uhradit náklady oprávněného v případě, byly-li tyto náklady nezbytné při výkonu rozhodnutí, včetně nákladů souvisejících se zjištěním majetku povinného a nákladů řízení, které soud zahájí bez návrhu. Soud musí o nákladech rozhodnout do osmi dnů od obdržení návrhu.

K zajištění platby za svou práci a uhrazení nákladů může exekutor oprávněného požádat o složení jistoty ve lhůtě a ve výši stanovené v sazebníku. Exekutor musí oprávněnému doručit výzvu k složení jistoty osobně a tato výzva musí obsahovat rovněž upozornění na důsledky v případě, že jistota není složena včas a exekutorovi není předložen doklad o platbě. Exekutor musí upozornit rovněž na své právo požádat soud, aby rozhodl o jistotě.

Pokud oprávněný nesouhlasí se způsobem platby, lhůtou nebo výší jistoty, může do osmi dnů od obdržení výzvy exekutorovi navrhnout, aby o dané záležitosti rozhodl soud. Exekutor musí zaslat návrh neprodleně soudu, který musí v dané věci rozhodnout do osmi dnů od jeho obdržení.

Jestliže oprávněný nesloží jistotu způsobem a ve lhůtě stanovené exekutorem nebo soudem nebo pokud nepředloží doklad o platbě, informuje exekutor soud, který exekuci zastaví.

3.2 Hlavní podmínky

První podmínkou pro povolení výkonu rozhodnutí je existence titulu pro výkon rozhodnutí. V souladu s právními předpisy se může jednat o exekuční titul nebo veřejnou listinu.

Vykonatelnost soudních rozhodnutí:

Soudní rozhodnutí je vykonatelné, jakmile nabude právní moci a pokud uplynula lhůta pro dobrovolné splnění závazků povinného. Lhůta pro dobrovolné splnění závazků začíná běžet ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí povinnému. Soud může povolit výkon pouze části rozhodnutí, je-li tato část vykonatelná.
Soud povolí exekuci na základě soudního rozhodnutí, které není dosud pravomocné, je-li v zákoně stanoveno, že podáním odvolání není dotčen jeho výkon.

Vykonatelnost soudního smíru:

Soudní smír je vykonatelný, je-li pohledávka, které se smír týká, splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v protokolu o smíru, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Nelze-li splatnost prokázat tímto způsobem, je prokázána v pravomocném rozhodnutí vydaném v občanskoprávním řízení, kdy je zjišťována splatnost pohledávky.

Vykonatelný notářský zápis:

Notářský zápis je vykonatelný, pokud povinný v zápisu souhlasil s jeho přímou vykonatelností a je-li pohledávka uvedená v notářském zápisu splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v notářském zápisu, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Pokud splatnost pohledávky nezávisí na uplynutí určité lhůty, nýbrž na jiné skutečnosti uvedené v notářském zápisu, musí notář strany informovat o tom, co představuje dostatečný důkaz k prokázání splatnosti pohledávky: písemné prohlášení oprávněného určené povinnému, že pohledávka je splatná, s uvedením data splatnosti a doklad o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Notář musí stranám sdělit, že jej mohou zmocnit k tomu, aby informoval povinného o splatnosti pohledávky, namísto předložení dokladu o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Písemné prohlášení oprávněného či oznámení notáře se doručuje doporučeným dopisem.

Druhou podmínkou pro to, aby soud exekuci povolil, je podání návrhu na výkon rozhodnutí, který musí obsahovat informace o oprávněném a povinném včetně příslušných identifikačních údajů, exekuční titul nebo veřejnou listinu, závazek povinného, způsob a předmět výkonu rozhodnutí a další informace potřebné k výkonu rozhodnutí (návrh na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny musí obsahovat rovněž žádost, aby soud povinnému nařídil uhradit pohledávku spolu s odhadovanými náklady do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí, nebo do tří dnů v případě sporů týkajících se směnek nebo šeků). V návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný jednoznačně určit exekuční titul, na jehož základě se požaduje výkon, a uvést, že bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti.

Pohledávka musí být splatná a musí uplynout lhůta pro dobrovolné splnění závazku (dobrovolná lhůta).

Povinný musí být v exekučním titulu nebo veřejné listině jednoznačně identifikován. V návrhu na výkon rozhodnutí musí být povinný identifikován rovněž pomocí jména a adresy (nebo místa podnikání). Návrh na výkon rozhodnutí musí uvádět jednoznačně identifikační údaje povinného (a oprávněného), které se liší v závislosti na tom, zda se jedná o fyzické osoby, právnické osoby, podnikatele nebo soukromé osoby.

Povinným musí být existující subjekt (nesmí se jednat o zesnulou osobu nebo subjekt vyškrtnutý ze soudního rejstříku). Je-li podán návrh na výkon rozhodnutí směřující proti neexistujícímu subjektu, musí být zamítnut, a skutečnost, že subjekt během řízení o výkonu zanikl, je důvodem pro zastavení řízení podle zákona (a není nutné vydat zvláštní rozhodnutí).

Předpoklady (způsobilost k právům a právním úkonům) se v řízení o výkonu vztahují stejně na povinného i oprávněného, jelikož v případě občanskoprávního řízení jsou stanoveny v občanském soudním řádu (Zakon o pravdnem postopku) s odkazem na článek 15 ZIZ.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Účelem exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného.

Exekuční opatření v případě uhrazení peněžitých pohledávek jsou tato: prodej movitého majetku povinného, prodej nemovitostí, převod peněžité pohledávky povinného, zrušení jiných vlastnických nebo věcných práv a zaknihovaných cenných papírů, prodej obchodního podílu společníka a převod peněžních prostředků uložených u platebních institucí (tj. bank).

Exekuční opatření v případě plnění nepeněžitých pohledávek jsou tato: převzetí a vydání movitých věcí, vyklizení a převzetí nemovitostí, náhradní plnění na účet povinného, donucení povinného jednat prostřednictvím finančních sankcí, návrat pracovníka do zaměstnání, rozdělení movitých věcí, projev vůle a převzetí dítěte.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výše uvedená exekuční opatření umožňují výkon rozhodnutí vztahující se na jakýkoli předmět exekuce (na jakoukoli věc nebo vlastnické či věcné právo povinného), ledaže je dotyčný předmět podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen, nebo je-li exekuce na danou věc podle zákona omezena – článek 32 ZIZ.

Výkonu rozhodnutí nemohou podléhat:

  • předměty, s nimiž se neobchoduje,
  • nerostné suroviny a další přírodní zdroje,
  • zařízení, přístroje a jiné předměty, které stát nebo místní samosprávná jednotka potřebuje k plnění svých úkolů, a movité a nemovité věci určené k obraně státu,
  • zařízení, přístroje a jiné předměty, které povinný potřebuje k poskytování veřejné služby, a
  • jiné předměty a práva stanovená v zákoně (např. peněžní prostředky určené na výživu dítěte, věci výslovně osobní povahy, příjem ze sociální pomoci, rodičovské příspěvky, přídavky na děti, invalidní dávky, potraviny, topivo, zvířata využívaná k tahu a plemenná zvířata, řády, medaile, pomůcky pro zdravotně postižené osoby, zemědělská půda a prostředky, které zemědělci potřebují pro vlastní obživu atd.).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Hlavním účelem všech exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného. Účinky exekučních opatření závisejí na druhu použitého exekučního opatření.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ PENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

  • Exekuce na movité věci se provádí zabavením a prodejem movité věci. Oprávněný získává k zabaveným předmětům zástavní právo.
  • Exekuce na peněžité pohledávky povinného se provádí zabavením a převodem pohledávek. V rozhodnutí, v němž je povoleno zabavení peněžitých pohledávek (rozhodnutí o zabavení), zakáže soud dlužníkovi povinného zaplatit dluh povinnému a povinnému vymáhat pohledávky, včetně ze zástavního práva poskytnutého jako zajištění, nebo nakládat s pohledávkami jiným způsobem. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení doručeno dlužníkovi povinného. Zabavením pohledávek povinného, které na návrh oprávněného schválí soud, získává oprávněný zástavní právo k zabaveným pohledávkám.
  • Exekuce na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce: V usnesení o nařízení exekuce na peněžní prostředky, které povinný uložil u platební instituce, soud platební instituci nařídí, aby na všech účtech zablokovala peněžní prostředky povinného, a to do výše splatné podle usnesení o nařízení exekuce, a aby poté, co usnesení nabude právní moci, vyplatila tuto částku oprávněnému. Účinkem usnesení je zabavení a převod za účelem splnění pohledávky. Jakmile usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, soud vyrozumí platební instituci. Po vyplacení peněžních prostředků oprávněnému informuje platební instituce neprodleně soud.
  • Exekuce v případě pohledávky, kdy jsou převzaty nebo dodány movité věci nebo kdy je poskytnuta nemovitost, se provádí zabavením této pohledávky a jejím převedením na oprávněného, načež následuje její prodej. Účinkem převodu zabavené pohledávky povinného je převod peněžité pohledávky povinného.
  • Zajištění jiných vlastnických nebo věcných práv se provádí zajištěním daného práva a zpeněžením movité věci. Zajištění nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zajištění doručeno povinnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, v němž je povoleno zajištění, zakáže soud povinnému nakládat s daným právem. Po zajištění práva získává oprávněný zástavní právo.
  • Exekuce na zaknihované cenné papíry: Exekuce na zaknihované cenné papíry, s nimiž se obchoduje na burze, se provádí zabavením a prodejem zaknihovaných cenných papírů a vyplacením částky získané jejich prodejem oprávněnému. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení zaregistrováno v centrálním depozitáři zaknihovaných cenných papírů.
  • Exekuce na obchodní podíl společníka se provádí zaregistrováním usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, prodejem podílu a vyplacením částky získané jeho prodejem oprávněnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud společníkovi nakládat s obchodním podílem. Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí společnosti a zaregistruje je v soudním rejstříku. Touto registrací získává oprávněný zástavní právo k obchodnímu podílu společníka, což má účinek rovněž vůči osobě, která tento podíl získá posléze.
  • Exekuce na nemovitosti se provádí zápisem usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do katastru nemovitostí, stanovením hodnoty nemovitosti, jejím prodejem a vyplacením částky získané jejím prodejem oprávněnému. Soud zapíše usnesení o nařízení exekuce na nemovitost do katastru nemovitostí. Tímto zápisem získává oprávněný zástavní právo k nemovitosti, což má účinek rovněž vůči osobě, která posléze získá vlastnické právo k této nemovitosti. Oprávněný, který podává návrh na výkon rozhodnutí, dosud však nezískal zástavní právo nebo nárok na pozemek, nabývá registrací usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právo na obdržení peněžních prostředků plynoucích z nemovitosti před osobou, která získala zástavní právo nebo nárok na pozemek později.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ NEPENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

  • Postup vydání a dodání movitých věcí provádí exekutor, který převezme předmět od povinného a oproti stvrzence jej předá oprávněnému.
  • Postup vyklizení a převzetí nemovitosti provádí exekutor tak, že převezme nemovitost pro oprávněného poté, co z ní byly vystěhovány osoby a věci. Vyklizení a převzetí nemovitosti je přípustné osm dnů poté, co je povinnému doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
  • Postup k splnění povinnosti provést určitý úkon, něco strpět nebo zdržet se určitého jednání lze provést ve spolupráci s exekutorem, a to způsobem, který určí soud. Na základě exekučního titulu, podle něhož musí povinný provést určitý úkon, který může učinit jiná osoba, se výkon rozhodnutí uskuteční tak, že soud povolí oprávněnému, aby tento úkol svěřil někomu jinému, a to na náklady povinného, nebo aby jej učinil sám (náhradní výkon na účet povinného). Musí-li povinný provést na základě exekučního titulu určitý úkon, který nemůže učinit jiná osoba, stanoví soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vhodnou lhůtu pro splnění této povinnosti, a uloží pokutu, pokud povinný závazek ve stanovené lhůtě nesplní (donucení povinného prostřednictvím pokuty).
  • Návrat pracovníka do zaměstnání zajišťuje soud stanovením vhodné lhůty pro splnění povinností v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí uloží soud rovněž pokutu, pokud povinný povinnost ve stanovené lhůtě nesplní.
  • Rozdělení věcí se může uskutečnit skutečným fyzickým rozdělením, je-li toto rozdělení stanoveno v exekučním titulu, nebo prodejem daného předmětu.
  • Projev vůle znamená povinnost uskutečnit projev vůle vůči katastru nemovitostí nebo jinému subjektu stanovený v rozhodnutí, jež představuje exekuční titul, která se považuje za splněnou, jakmile rozhodnutí nabude právní moci.
  • Při výkonu rozhodnutí v případech týkajících se péče o děti nebo výchovy dětí a osobního styku s dětmi soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stanoví, že dotyčná osoba musí dítě předat. Soud stanoví lhůtu pro předání dítěte nebo rozhodne o tom, že dítě musí být předáno neprodleně. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je povinnost předat dítě uložena osobě, jíž se exekuční titul týká, osobě, na jejíž vůli předání dítěte závisí, a osobě, u níž se dítě nachází v době vydání usnesení. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud stanoví, aby povinnost předat dítě nabyla účinku vůči osobě, u níž se dítě nachází v době výkonu rozhodnutí.

Exekuční soud může uložit pokutu povinnému, který jedná v rozporu s rozhodnutím soudu, například tím, že zatají, poškodí nebo zničí svůj majetek, dopustí se jednání, jež mohlo oprávněnému způsobit nenapravitelnou škodu nebo škodu, kterou lze obtížně nahradit, brání exekutorovi v provedení exekučních nebo zajišťovacích opatření, jedná v rozporu s rozhodnutím o zajištění, brání znalci nebo platební instituci v jejich činnosti, brání zaměstnavateli nebo jiné oprávněné osobě podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v provedení exekuce nebo brání prohlídce a ocenění nemovitostí či je zakáže.

Jestliže povinný jedná v rozporu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí a nakládá se svým majetkem, je tato transakce platná pouze tehdy, pokud se dotyčný právní úkon uskutečnil za úplatu a pokud druhá strana v době převodu nebo zatížení jednala v dobré víře (tj. nevěděla nebo nemohla vědět, že povinný není oprávněn nakládat se svým majetkem).

Povinný, který zničí, poškodí, převede nebo zatají část svého majetku s úmyslem zabránit platbě ve prospěch oprávněného a tím jej poškodí, je trestně odpovědný a bude mu uložena pokuta nebo trest odnětí svobody v délce až jednoho roku.

Banka musí na žádost soudu poskytnout vysvětlení a dokumentaci, která prokazuje, zda a jak provedla usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí a jak uplatnila příkaz k splacení pohledávek, jak je stanoveno v zákoně. Banka musí oprávněným a soudu zaslat rovněž informace o bankovních účtech povinného. Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí banka zablokovat peněžní prostředky povinného uložené v bance ve výši stanovené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a poté tuto částku vyplatit oprávněnému.

Na návrh oprávněného může soud bance, která v rozporu s rozhodnutím soudu neprovedla zabavení, převod či vyplacení splatné částky, nařídit, aby tuto částku vyplatila oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V takovém případě odpovídá banka oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednala v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo porušením zákonných ustanovení o povinnosti poskytnout informace a o dodržení pořadí platebních příkazů, výše a způsobu splnění závazku podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí zaměstnavatel povinného vyplatit oprávněnému jednorázovou peněžní částku nebo platit oprávněnému pravidelně peněžní částky, na něž by měl jinak nárok povinný jako na mzdu. Povinný však musí obdržet nejméně 70 % minimální měsíční mzdy. Na návrh oprávněného může soud zaměstnavateli, který v rozporu s rozhodnutím soudu nezadržel a nevyplatil splatné částky, nařídit, aby tyto částky vyplatil oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V tomto případě odpovídá zaměstnavatel oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednal v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí.

Dlužník povinného musí prohlásit, zda uznává zabavenou pohledávku a v jaké výši a zda je jeho povinnost uhradit pohledávku povinného podmíněna splněním jiného závazku. Pokud toto prohlášení neučiní, nebo pokud vydá nepravdivé prohlášení, odpovídá oprávněnému za škodu.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Doba platnosti konkrétního opatření exekučního soudu závisí na povaze opatření. Řízení o výkonu (a účinky rozhodnutí o povolení exekuce) je obvykle ukončeno, jakmile je nárok oprávněného uspokojen. Není-li výkon rozhodnutí možný z právních či skutkových důvodů, musí být ukončen zastavením exekuce, což vede k zrušení všech exekučních opatření vyjma případu, že by to znamenalo zásah do práv, jež nabyly třetí strany (například do práv kupujících, kteří získali zabavené movité věci). Oprávněný může požádat o odklad výkonu rozhodnutí nejvýše o jeden rok a v tomto případě zůstává rozhodnutí, kterým se povoluje exekuce, v platnosti i v případě, že povinný nemá v době vydání rozhodnutí žádný majetek (tj. existence faktických překážek, které brání uspokojení pohledávky oprávněného).

Nejsou-li v případě exekuce na pohledávky povinného k dispozici peněžní prostředky na bankovních účtech povinného nebo nemá-li povinný přístup k peněžním prostředkům, musí banka evidovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ve svých záznamech po dobu jednoho roku a provést platbu ve prospěch oprávněného, jakmile jsou na účtu povinného k dispozici peněžní prostředky nebo jakmile povinný získá právo nakládat s peněžními prostředky. Do té doby nelze exekuci zastavit.

Pokud během zabavení movitých věcí nenalezne exekutor majetek, který by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, nebo pokud zabavený majetek nepostačuje k uhrazení pohledávky oprávněného, nebo nemůže-li exekutor provést zabavení, jelikož povinný není přítomen nebo neumožnil přístup do prostor, může oprávněný do tří měsíců od prvního pokusu o zabavení exekutora požádat, aby se majetek pokusil zabavit znovu. Do té doby nelze exekuci zastavit.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právo podat opravné prostředky proti rozhodnutím exekučního soudu má povinný, oprávněný, jakákoli třetí strana s právem podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, a kupující, který v rámci řízení pořídil určitou věc.

Obvyklým opravným prostředkem proti rozhodnutí v prvním stupni je odvolání. Výjimečně může povinný nebo třetí strana, která má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Námitka musí být opodstatněná. V námitce musí povinný nebo třetí strana uvést všechny skutečnosti a předložit důkazy, na jejichž základě by měla být námitka oprávněná (námitka povinného). Oprávněný může na námitku odpovědět do osmi dnů. Proti rozhodnutí o námitce se lze odvolat.

Každá osoba, která prokáže, že pravděpodobně má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, může vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a požádat, aby soud prohlásil, že výkon rozhodnutí, jehož se námitka týká, není přípustný (námitka třetí strany). Námitku lze podat do doby ukončení řízení o výkonu. Pokud oprávněný neodpoví na námitku ve stanovené lhůtě nebo pokud prohlásí, že námitce neodporuje, soud podle okolností daného případu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v celém rozsahu nebo částečně zruší a exekuci zastaví. Jestliže oprávněný prohlásí, že proti námitce podá ve stanovené lhůtě odpor, soud námitku zamítne. Třetí strana, která podala námitku, může do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci, zahájit soudní řízení za účelem určení, zda je exekuce na danou věc přípustná.

Odvolání a námitku lze podat soudu, který vydal rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek směřuje. O námitce zpravidla rozhoduje stejný soud, který vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a o odvolání rozhoduje soud druhého stupně. Rozhodnutí o odvolání je konečné.

Námitku a odvolání je nutno podat do osmi dnů od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Výjimečně lze námitku podat po uplynutí této lhůty, a to do okamžiku, než je řízení o výkonu ukončeno, je-li námitka založena na skutečnosti, která se týká vlastní pohledávky, a tato skutečnost nastala poté, co se rozhodnutí stalo vykonatelným, a v původní lhůtě ji nebylo možné zjistit.

Námitka a odvolání nevedou k přerušení exekučních opatření v rámci řízení o výkonu s výjimkou fáze placení. Oprávněnému nelze zpravidla dotyčnou částku vyplatit, dokud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nenabude právní moci. Platbu ve prospěch oprávněného lze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, pouze v případě exekuce založené na exekučním titulu, kdy se exekuce vztahuje na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (exekuce na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul, vyjma v obchodních věcech, kdy není nutné exekuční titul připojit.

V řízení o výkonu jsou mimořádné opravné prostředky omezené.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Exekuce na peněžité pohledávky a zajištění těchto pohledávek není přípustná s ohledem na věci a práva, jež jsou nezbytné k uspokojení základních životních potřeb povinného a osob, vůči nimž má povinný zákonnou vyživovací povinnost, nebo které povinný potřebuje k výkonu své pracovní činnosti. U některých těchto věcí a práv je výkon rozhodnutí přípustný pouze v omezeném rozsahu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.mp.gov.si/si/obrazci_evidence_mnenja_storitve/uporabni_seznami_imeniki_in_evidence/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.sodisce.si/

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

Odkaz se otevře v novém okně.http://pisrs.si/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 24/08/2017