Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

Cesta

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Omezení dědění – zvláštní pravidla - Portugalsko

1 Stanoví zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu z ekonomických, rodinných nebo společenských důvodů omezení pro dědění nemovitostí, některých podniků a jiných zvláštních druhů majetku nacházejících se v tomto členském státě nebo na něj mají dopad?

Ano, existují pravidla, která omezují nebo ovlivňují dědění některých druhů majetku.

V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Čl. 1476 odst. 1 písm. a) a článek 1485 občanského zákoníku (Código Civil) stanovují, že požívací právo a věcné právo užívání a bydlení jsou věcná práva, která ze zákona zanikají smrtí jejich držitele.

Články 2103-A a 2103-B občanského zákoníku upravují dědění ze zákona: pozůstalý z manželů má při dělení majetku přednost, pokud jde o právo na bydlení vztahující se k domácnosti dotyčné rodiny a právo užívat její obsah, s výhradou určitých podmínek stanovených v občanském zákoníku.

V OBCHODNÍM ZÁKONÍKU

Článek 184 obchodního zákoníku (Código das Sociedades Comerciais) stanoví, že pokud společník veřejné obchodní společnosti zemře, potom v případě, že stanovy neupravují tuto situaci jinak, zbývající společníci nebo společnost musí vypořádat příslušnou hodnotu s nástupcem, na něhož přešla práva po zemřelém, s výjimkou případu, kdy se rozhodnou společnost zrušit a oznámí to dědicovi do 90 dnů od data, kdy se o úmrtí společníka dozvěděli. Pozůstalí společníci však mohou v podnikání společnosti pokračovat s nástupcem zemřelého, pokud nástupce poskytne svůj výslovný souhlas.

Článek 225 obchodního zákoníku stanoví, že smlouva o společnosti s ručením omezeným může stanovit, že pokud některý ze společníků zemře, jeho podíl nesmí přejít na nástupce zemřelého, a rovněž může přechod podmiňovat splněním určitých požadavků.

Pokud v důsledku takové dohody nepřejde podíl na nástupce zesnulého společníka, společnost o něj musí snížit základní kapitál, nabýt tento podíl nebo povolit nabytí tohoto podílu jiným společníkem či třetí stranu; pokud není žádné z těchto opatření provedeno do 90 dnů poté, co se kterýkoli z ředitelů dozvěděl o úmrtí partnera, bude se mít za to, že dotyčný podíl přešel na nástupce.

Podle článků 469 a 475 obchodního zákoníku se stejný systém uplatňuje i v případě smrti společníka v komanditní společnosti.

Podle čl. 252 odst. 4 obchodního zákoníku nesmí být řízení společnosti s ručením omezeným předmětem dědictví v případě úmrtí, a to ani ve spojení s podílem ve společnosti.

PRÁVNÍ RÁMEC PRO ZBRANĚ A STŘELIVO

Článek 37 právního rámce pro zbraně a střelivo (Regime Jurídico das Armas e Munições), schváleného zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006, stanoví, že zdědit jakoukoli řádně přihlášenou zbraň v případě úmrtí lze pouze na základě povolení národního ředitele PSP (Polícia de Segurança Publica (státní policie)), které lze získat podle výše uvedeného právního předpisu.

Aktualizovaná verze občanského zákoníku je k dispozici v portugalštině na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=775&tabela=leis&so_miolo=&

Aktualizovaná verze obchodního zákoníku je k dispozici v portugalštině na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=524&tabela=leis&so_miolo=&

Právní rámec pro zbraně a střelivo, schválený zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006, je k dispozici v portugalštině na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=692&tabela=leis&so_miolo.

2 Použijí se tato zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu pro dědění výše uvedeného majetku nezávisle na právu rozhodném pro dědění?

Odpověď je kladná v případě zániku požívacího práva a věcného práva užívání a bydlení, jakož i pravidel stanovených v zákoníku společností a v právním rámci o zbraních a střelivu uvedeném výše, v důsledku úmrtí.

Tento závěr vyplývá rovněž z ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. h), k) a l) nařízení (EU) č. 650/2012.

Odpověď je záporná v případě dědění ze zákona podle článků 2103-A a 2103-B občanského zákoníku.

Výše uvedená odpověď však nemá vliv na odlišný výklad soudů.

3 Existují podle práva tohoto členského státu zvláštní postupy pro zajištění souladu s výše uvedenými zvláštními pravidly?

V občanském zákoníku existují pravidla, která v případě zahájení dědického řízení přiznávají pravomoci správy dědictví a která pomáhají zajistit dodržování zvláštních pravidel uvedených výše.

Občanský zákoník stanoví následující postupy a zásady:

  • Pokud je dědictví stále neúčinné – jinými slovy, bylo zahájeno řízení, ale dědictví dosud nebylo přijato nebo prohlášeno za dědictví, které má připadnout státu, jelikož na něj nikdo nevznesl nárok – potom nástupci, jimž mají připadnout vlastnická práva (podle článku 2047), nebo vykonavatel pozastaveného dědického řízení (podle článku 2048) mohou zajistit správu majetku v případě, že by odklad těchto opatření mohl způsobit škodlivé účinky.
  • Po přijetí dědictví přechází správa dědictví na správce pozůstalosti (podle článků 2079 a 2087).
  • Správce pozůstalosti může dědice nebo třetí osoby požádat, aby majetek, který má být spravován, předali, a může proti nim vznést žaloby, jež mají za cíl převzetí majetku nebo jejich vystěhování, aby tak přispěl k navrácení položek, které jsou v jejich správě (viz článek 2088), nebo toto navrácení zajistil.
  • Správce pozůstalosti může inkasovat pohledávky z dědictví, pokud by jejich splacení mohlo být ohroženo zpožděním, nebo pokud je jejich splacení dobrovolné (viz článek 2089).
  • Dědic navíc může vznést nárok na dědictví, a požádat tak o soudní uznání své způsobilost dědit a vymoci si navrácení veškerého majetku, který je předmětem dědictví, nebo jeho části, od osob, jež mají tento majetek v držení jakožto dědicové nebo na základě jiného právoplatného nároku, nebo dokonce bez právoplatného nároku (viz článek 2075).

POZNÁMKA

Informace obsažené v tomto informačním listu nejsou vyčerpávající ani závazné pro kontaktní místo, soudy nebo jiné subjekty a orgány. Přestože jsou pravidelně aktualizovány, informační listy nemusí obsahovat všechny změny právních předpisů, a proto nepředstavují náhradu za prostudování znění platných právních předpisů.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 26/08/2019