1 - Má práva v případě, že se stanu obětí trestného činu

Save as PDF

Please note that the original language version of this page Croatian has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


Jaké informace mohu obdržet od odpovědných orgánů (např. policie, státní zástupce) poté, co dojde k trestnému činu, avšak ještě předtím, než tento trestný čin oznámím?

Trestní řád nestanoví, jaký má mít obsah informační list, který se předává oběti po spáchání trestného činu a před jeho oznámením. Každý má právo a možnost spojit se s úřadem státního zastupitelství, kde může oznámit trestný čin, učinit prohlášení nebo podání v záležitosti, která spadá do pravomocí státního zástupce. Osoba, která se spojí se státním zastupitelstvím, obdrží informace o tom, jak oznámit trestný čin, a další základní informace o svých právech a povinnostech.

Policisté musí zaregistrovat oznámení trestného činu, o němž je pak zahájeno trestní řízení z moci úřední (ex officio).

Každý má dále nárok na přiměřenou policejní ochranu, pokud existují opodstatněné důvody k jejímu poskytnutí.

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena při sedmi krajských (župních) soudech, poskytují emocionální podporu a informují oběti, svědky a jejich rodiny o jejich právech (včetně poskytnutí technických a praktických informací). Informace a podpora se poskytují bez ohledu na fázi řízení. Oběť obdrží informace a podporu, i když trestný čin nenahlásí. Tato oddělení rovněž nasměrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializovaná zařízení a organizace občanské společnosti.

Nežiji v zemi EU, ve které k trestnému činu došlo (platí pro občany EU i občany třetích zemí). Jak jsou má práva chráněna?

Ustanovení, kterými se řídí práva obětí a účastníků uplatňujících občanskoprávní nároky, platí bez ohledu na státní příslušnost pro všechny stejně, protože chorvatské trestněprávní předpisy se vztahují na každého, kdo spáchá trestný čin uvnitř chorvatských hranic. Strany a účastníci řízení mají právo používat svůj mateřský jazyk.

Policie, státní zastupitelství a soudy musí podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) informovat oběti trestných činů o jejich právech podle těchto právních úprav. Znamená to, že státní zastupitelství a soudy musí před zahájením trestního řízení a během každé jeho fáze přezkoumávat možnosti osoby, která má odškodnit účastníka řízení uplatňujícího občanskoprávní nároky za ztráty/újmy utrpěné v důsledku trestného činu, informovat účastníka uplatňujícího občanskoprávní nároky ústně v jazyce, kterému oběť rozumí, nebo písemně v chorvatštině nebo angličtině o jeho právu používat svůj mateřský jazyk a podat žalobu na základě hmotného práva (právo na náhradu škody). Státní zastupitelství a soudy musí rovněž poskytnout oběti na její žádost obecné pokyny a informace o tom, jak vyplnit žádost o odškodnění a které podklady je nutno dodat. Informační listy s informacemi o právu oběti na náhradu škody jsou dostupné v chorvatštině a angličtině, jako např. formulář žádosti o odškodnění. Chorvatskou a anglickou verzi těchto dokumentů si lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

Každou oběť, která oznámí trestný čin, informuje o jejích právech policie. Po podání ústních informací oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách ochrany a podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti.

Osobám, které vůbec nerozumějí chorvatsky, jsou v policejních služebnách k dispozici informační listy o právech také v jiných jazycích.

Dobrovolníci v Národním call centru pro oběti trestných činů a přestupků poskytují emocionální podporu, informace o právech a praktické informace. Nasměrují rovněž oběti na další příslušné poskytovatele služeb a organizace, kde oběť obdrží všechny doplňkové informace a další formy podpory a pomoci. Tato linka pomoci funguje ve všední dny od 8 hodin ráno do 8 hodin večer a její zaměstnanci mohou vyřizovat volání v chorvatštině a angličtině.

Pokud trestný čin oznámím, jaké informace mi budou poskytnuty?

a) Oběť a účastník uplatňující občanskoprávní nároky mají nárok požádat do dvou měsíců od vznesení obvinění nebo oznámení trestného činu státní zastupitelství o informace o právních krocích podniknutých na základě obvinění/oznámení. O podniknutých právních krocích je bude státní zastupitelství informovat v přiměřené lhůtě ne delší než třicet dní od podání žádosti, s výjimkou případů, kdy by žádost ohrozila účinnost řízení. Rozhodnutí zadržet takové informace se musí sdělit oběti nebo účastníku uplatňujícímu občanskoprávní nároky, který podal žádost.

b) Státní zastupitelství rozhodne o zastavení vyšetřování:

  • pokud porušení zákona, z něhož je osoba obviněna, není stíhatelné z moci úřední (ex officio);
  • pokud okolnosti vylučují vinu obviněné osoby, byl-li protiprávní čin spáchán ve stavu duševní nepříčetnosti;
  • pokud je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání; a
  • pokud neexistují důkazy, že obviněný porušil zákon.

Rozhodnutí o zastavení vyšetřování se zašle účastníkovi uplatňujícímu občanskoprávní nároky a obviněné osobě, která je s okamžitou platností propuštěna, pokud byla umístěna do zajišťovací nebo vyšetřovací vazby. Kromě dopisu s vyrozuměním o rozhodnutí obdrží účastník uplatňující občanskoprávní nároky v souladu s článkem 55 trestního řádu informace o tom, jak může v trestním stíhání pokračovat sám.

c) Po přezkumu oznámení a kontrole údajů v informačním systému státního zastupitelství odloží státní zástupce oznámení odůvodněným rozhodnutím, pokud ze samotného oznámení vyplývá:

  • že porušení zákona nelze stíhat z moci úřední (ex officio);
  • že je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo o porušení zákona již pravomocně rozhodl soud nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání;
  • že okolnosti vinu vylučují;
  • že není nadevší pochyby zjevné, že by obviněná osoba oznámené porušení zákona spáchala; nebo
  • že informace v oznámení svědčí o jeho nedůvěryhodnosti.

Proti rozhodnutí státního zástupce o odložení oznámení nelze podat žádný opravný prostředek.

Není-li v trestním řádu uvedeno jinak, státní zástupce vyrozumí ve lhůtě osmi dnů oběť o svém rozhodnutí oznámení odložit a uvede jí důvody tohoto kroku. Státní zastupitelství jí rovněž poskytne informace, jak jako oběť může v trestním stíhání pokračovat sama. Státní zástupce o svém rozhodnutí odložit oznámení bezodkladně informuje osobu, která oznámení podala, a obviněného, pokud o to jedna ze stran požádala.

Pokud státní zástupce není schopen posoudit důvěryhodnost tvrzení uvedených v samotném oznámení nebo pokud informace uvedené v oznámení neposkytují dostatečné důvody pro rozhodnutí zahájit vyšetřování či shromažďovat důkazy, provede státní zástupce šetření sám nebo vydá pokyn policii, aby tak učinila.

d) Vedoucí vazební věznice propustí s okamžitou platností uvězněnou nebo zadrženou osobu:

  • pokud k tomu dostane pokyn od státního zástupce;
  • pokud zadržená osoba nebyla podrobena výslechu v zákonem stanovené lhůtě; nebo
  • pokud bylo zadržení zrušeno.

e) Státní zástupce předvolá písemně svědka nebo soudního znalce, aby se podíleli na dokazování. Obeslat je může také vyšetřovatel na pokyn státního zástupce. Soud předvolá svědka nebo soudního znalce, aby podali svědeckou výpověď během důkazního slyšení nebo se účastnili soudního jednání. Příslušný subjekt stanoví předem čas a místo, kde se bude konat dokazování. Předvolaná osoba bude upozorněna na důsledky v případě, že se nedostaví.

Mám nárok na bezplatné tlumočnické nebo překladatelské služby (v případě, že se obrátím na policii či jiné orgány, nebo během vyšetřování a soudního řízení)?

Oběť účastnící se trestního řízení jako účastník uplatňující občanskoprávní nároky má nárok:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o pomoc tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je účastník uplatňující občanskoprávní nároky neslyšící nebo hluchoněmý.

Jak příslušný orgán zajistí, abych při komunikaci rozuměl a bylo mi rozuměno (v případě dětí nebo zdravotně postižených osob)?

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech dětských svědků do věku 14 let provede vyšetřující soudce. Výslech proběhne bez přítomnosti soudce nebo stran řízení ve stejné místnosti jako dítě a za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborným pomocníkem. Výslechu se zúčastní psycholog, vychovatel nebo jiný odborník. Výslechu se může účastnit rodič nebo opatrovník dítěte, pokud to není v rozporu se zájmy vyšetřování nebo dítěte. Strany mohou dětskému svědkovi klást otázky přes odborníka, kterého musí schválit vyšetřující soudce. Výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Dětský svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností a jeho výslech se řídí stejným postupem.

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech mladistvých svědků ve věku 14 až 18 let provede vyšetřující soudce. S mladistvým, zvláště je-li obětí trestného činu, bude zacházeno uvážlivě, aby výslech neovlivnil nepříznivě jeho psychiku. Zvláštní péče bude věnována ochraně mladistvého.

Svědek, který nemůže vyhovět předvolání z důvodu vysokého věku, nemoci nebo postižení, může být vyslechnut ve svém domově nebo jiném obydlí. Takoví svědci mohou být vyslechnuti za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborníkem. Pokud to okolnosti u svědka vyžadují, výslech se provede takovým způsobem, aby mu strany mohly klást otázky, aniž by byly přítomny ve stejné místnosti jako svědek. Je-li to nutné, výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Tento postup při výslechu se použije také na žádost oběti trestného činu sexuálního vykořisťování, obchodování s lidmi nebo domácího násilí, která vystupuje jako svědek. Takový svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností, pokud to soud uzná za potřebné.

Služby podpory pro oběti

Kdo poskytuje podporu obětem?

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena sedmi krajskými (župními) soudy (Záhřeb, Osijek, Split, Rijeka, Sisak, Zadar a Vukovar) poskytují podporu obětem a svědkům, kteří svědčí u těchto soudů a u městských (opčinských) soudů těchto měst. Tato oddělení rovněž poskytují podporu u soudů pro přečiny/přestupky ve věcech domácího násilí a směrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializovaná zařízení a organizace občanské společnosti.

Informace a podpora se poskytují telefonicky a v okamžiku, kdy oběť/svědek vstupuje do budovy soudu. Informace se poskytují také e-mailem.

Více informací naleznete na této internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Chorvatska:

Odkaz se otevře v novém okně.https://pravosudje.gov.hr/o-ministarstvu/djelokrug-6366/iz-pravosudnog-sustava-6372/podrska-zrtvama-i-svjedocima/6156

Bude mě policie o možnostech podpory automaticky informovat?

Při informování oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti. Informační list o právech obsahuje kontaktní údaje:

  • příslušného oddělení podpory obětem a svědkům;
  • organizací občanské společnosti v příslušném kraji (župě);
  • Národního call centra pro oběti trestných činů a přestupků 116-006).

Jak je chráněno mé soukromí?

Příslušné orgány smí shromažďovat osobní údaje pouze pro účely stanovené právními předpisy jako součást svých konání podle trestního řádu.

Osobní údaje se mohou zpracovávat pouze, je-li to povoleno právními či jinými předpisy, a takové zpracování se musí omezit na účely, pro které byly údaje shromážděny. Každé další zpracování takových údajů je povoleno, pokud to není v rozporu s účelem, pro který byly údaje shromážděny, a za podmínky, že příslušné subjekty mají povolení ke zpracování takových údajů pro jiné účely stanovené právními předpisy a že další zpracování je nutné a přiměřené danému jinému účelu.

Osobní údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života určité osoby mohou být zpracovávány pouze ve výjimečných případech, kdy trestný čin s trestní sazbou pěti let odnětí svobody nebo přísnější nelze vyšetřovat nebo trestně stíhat jiným způsobem nebo kdy by vyšetřování/trestní stíhání bylo vystaveno neúměrným potížím.

Není povoleno žádné zpracování osobních údajů, které se týkají rasové nebo národnostní příslušnosti, politického přesvědčení, náboženské víry, filozofických názorů nebo členství v odborech.

Osobní údaje shromážděné pro účely trestního řízení mohou být předány vládním subjektům v souladu se zvláštním právním předpisem a jiným právnickým osobám pouze v případě, že státní zastupitelství nebo soud usoudí, že takové údaje požadují pro účel stanovený právními předpisy. V případě předání takových údajů je příslušným právnickým osobám připomenuta jejich povinnost chránit údaje osob, kterých se tyto údaje týkají.

V souladu s předpisy lze osobní údaje použít v jiných trestních řízeních, jiných řízeních ve věcech trestných jednání vedených v Chorvatsku, v řízeních v rámci mezinárodní pomoci v oblasti trestního soudnictví a v rámci mezinárodní policejní spolupráce.

Musím trestný čin oznámit ještě před tím, než získám přístup k podpoře pro oběti?

Oběť obdrží informace a podporu od oddělení podpory obětem a svědkům příslušného soudu nebo od organizace občanské společnosti, i když trestný čin neoznámí.

Osobní ochrana v případě, že jsem v nebezpečí

Není-li stanoveno jinak zvláštním právním předpisem, zajistí policie podle článku 99 zákona o úkolech a pravomocích policie po dobu, po kterou existují opodstatněné důvody pro takové opatření, odpovídající ochranu oběti a každé jiné osoby, která poskytla nebo může poskytnout informace důležité pro trestní řízení, nebo každé osoby jim blízké, pokud jim nebo jim blízkým osobám hrozí nebezpečí ze strany pachatele nebo jiných osob zapojených do trestního řízení. Policie poskytuje oběti fyzickou ochranu po 24 hodin denně.

Jaké druhy ochrany jsou k dispozici?

Podle článku 130 zákona o přečinech může policie dočasně a nejdéle na osm dní nařídit ochranné opatření proti osobě důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu. V praxi to obvykle probíhá formou nařízení, kterým se podezřelé osobě zakazuje navštěvovat konkrétní místo nebo oblast (vystěhování z domova oběti), přibližovat se určité osobě nebo navazovat či udržovat kontakt s určitou osobou. Během osmi dnů policie předloží příslušnému soudu pro přečiny přitěžující důkazy a soud rozhodne, zda iniciované ochranné opatření pozastavit nebo rozšířit. Během řízení o přečinu může k tomu soud podle zákona o domácím násilí (ochraně) nařídit přijetí těchto opatření proti pachateli:

  1. povinné psychosociální léčení;
  2. soudní zákaz pachateli přibližovat se k oběti domácího násilí, obtěžovat ji nebo pronásledovat;
  3. vystěhování ze společně sdílené domácnosti;
  4. povinnou léčbu závislosti na návykových látkách.

Podle zákona o přečinech může soud přistoupit také k dalším ochranným a preventivním opatřením na ochranu oběti před přibližováním se nebo obtěžováním ze strany podezřelé osoby.

V souladu s trestním řádem může dále soud a státní zástupce místo držení obviněného ve vazbě nařídit jedno nebo více preventivních opatření, včetně příkazu, kterým se pachateli zakazuje navštěvovat určité místo nebo oblast, přibližovat se k určité osobě, navazovat nebo udržovat kontakt s určitou osobou, pronásledovat nebo obtěžovat oběť nebo jinou osobu, či nařídit jeho vystěhování z domácnosti oběti.

Kdo mi může ochranu poskytnout?

Oběť může získat od policie informace o všech svých právech, včetně informací o svém právu na ochranu, možných druzích ochrany a opatřeních, která má policie přijmout na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi ze strany pachatele hrozí další nebezpečí?

Po uzavření vyšetřování a předání relevantních podkladů příslušnému subjektu trestního soudnictví přestane policie posuzovat potřeby oběti s výjimkou provádění případných nařízených ochranných a preventivních opatření. V případě ohlášení nových okolností, které upozorňují na obnovené ohrožení ze strany pachatele, přijme policie podle svého posouzení a na základě skutečností věci další opatření na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi hrozí další nebezpečí ze strany systému trestního soudnictví (v průběhu vyšetřování a soudního řízení)?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo zařízeními, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jaká ochrana může být poskytnuta velmi zranitelným obětem?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo zařízeními, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jsem nezletilý – mám nějaká zvláštní práva?

Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle obvyklých práv oběti tato dodatečná práva:

  1. právo být zastupováno pověřenou osobou s náklady na takové zastoupení hrazenými ze státního rozpočtu;
  2. právo na důvěrné zpracování svých osobních údajů
  3. právo na vyloučení veřejnosti.

Za dítě se považuje každá osoba do věku 18 let.

Dětského svědka vyslýchá vyšetřující soudce během důkazního slyšení a předvolání jsou zaslána jeho rodičům nebo zákonným zástupcům.

Člen mé rodiny zemřel v důsledku trestného činu – jaká jsou má práva?

Podle zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) v případě, že přímá oběť zemře v důsledku násilného trestného činu, má nárok na finanční odškodnění stanovené zákonem o obětech trestných činů (finančním odškodnění) nepřímá oběť (manžel/ka, partner/ka, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní rodič, nevlastní matka, nevlastní otec či nevlastní dítě nebo osoba, která se zesnulým/zesnulou žila ve svazku osob stejného pohlaví).

Nepřímá oběť, která byla zaopatřována zesnulou (přímou) obětí, má nárok na odškodnění nepřesahující 70 000 HRK za ztrátu zákonem daného výživného a náhradu nepřesahující 5 000 HRK za běžné pohřebné, pokud je zaplatila.

Každá osoba, která ztratila člena rodiny v důsledku trestného činu, má nárok účastnit se jako účastník uplatňující občanskoprávní nároky trestního řízení a vymáhat náhradu škody (v trestním nebo občanskoprávním řízení).

Člen mé rodiny byl obětí trestného činu – jaká jsou má práva?

Za nepřímou oběť se považuje manžel/ka, partner/ka, dítě, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec nebo nevlastní dítě přímé oběti nebo osoba, která se zesnulým/zesnulou žila ve svazku osob stejného pohlaví.

Za nepřímou oběť se rovněž považuje dědeček, babička nebo vnuk, pokud jeden z nich je přímou obětí a za podmínky, že tři generace sdílely společnou domácnost po delší dobu a že prarodiče zaskakovali za rodiče.
Soužití a svazek osob stejného pohlaví bude vykládán podle chorvatských právních předpisů.

Pokud oběť trestného činu přišla o život, mají nepřímé oběti nárok na odškodnění (z důvodu ztráty zákonem daného výživného a kvůli zohlednění běžného pohřebného).

Mám přístup k mediačním službám? Za jakých podmínek? Bude v průběhu mediace zajištěna má bezpečnost?

Chorvatsko uplatňuje model mediace mezi obětí a pachatelem před zahájením trestního řízení v případě nezletilých a mladistvých pachatelů. Jedná se o součást podmíněně diskrečního systému. Tím dodržuje ustanovení zákona o soudech pro mladistvé, kterým se řídí zvláštní povinnost nezletilých a mladistvých pachatelů zapojit se do mediace prostřednictvím mimosoudního vyrovnání. Jinými slovy, pokud nezletilý pachatel splní tuto povinnost, vyhne se soudnímu řízení.

Od roku 2013 vyškolilo Chorvatsko celkem 60 mediátorů v celoročních školeních, která čítala 170 vyučovacích hodin (obsahujících přednášky, úkoly, hraní rolí, cvičení pod odborným vedením a kontroly). V Chorvatsku smí vykonávat restorativní justici v trestních věcech pouze odborníci, kteří obdrželi svá osvědčení od Ministerstva sociálních věcí a mládeže Chorvatska, Sdružení pro mimosoudní vyrovnání a UNICEF.

Výsledkem je, že ústřední město každé chorvatské župy (kraje) provozuje svou vlastní službu mimosoudního vyrovnání.

Kde se mohu obeznámit s právním předpisem, v němž jsou stanovena má práva?

Odkaz se otevře v novém okně.Trestní řád
Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o obětech trestných činů (finanční odškodnění)


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018