2 - Oznámení trestného činu a má práva v průběhu vyšetřování nebo soudního řízení

Save as PDF

Please note that the original language version of this page Croatian has been amended recently. The language version you are now viewing is currently being prepared by our translators.


Jak mohu trestný čin oznámit?

Trestné činy lze nahlásit podáním oznámení písemnou, ústní nebo jinou formou u úřadu státního zástupce.

Osoby, které podávají trestní oznámení ústně, jsou upozorněny na důsledky podání nepravdivého trestního oznámení. Ústní oznámení jsou zaprotokolována. Trestní oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky jsou v rámci možností zaznamenána a je vypracován úřední protokol.

Při podání trestního oznámení obdrží oběť písemné potvrzení o přijetí oznámení, které obsahuje základní údaje o trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem příslušného orgánu nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak úředním jazykem, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným příslušným orgánem nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo přeloženo do jejich jazyka na účet orgánu.

Všechna trestní oznámení, která obdrží soudy, policie nebo státní zastupitelství mimo jejich oblast působnosti, jsou okamžitě postoupena státnímu zastupitelství, které je pro danou věc příslušné.

V okamžiku přijetí trestního oznámení ji státní zástupce zanese řádně do registru trestních oznámení, s výjimkou případů stanovených právními předpisy.

Jakmile se státní zástupce dozví o spáchání trestného činu nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do registru věcí trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.

Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do registru trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.

Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací státní zástupce o tom musí vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do registru trestních oznámení.

Jak mohu zjistit, jak je daný případ vyřizován?

Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.

Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.

Mám nárok na právní pomoc (během vyšetřování nebo soudního řízení)? Za jakých podmínek?

Vedle výše uvedených práv mají oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a před výslechem jim může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.

Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na zplnomocněného právního zástupce, u nějž hradí všechny výdaje stát.

Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je během řízení poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů, takže mohou získat odškodnění za újmu/ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.

Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.

Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.

Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech:

  • pokud žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv;
  • pokud žadatel nezískal právní pomoc podle jiných předpisů;
  • pokud podaná žádost není zjevně neopodstatněná;
  • pokud je ekonomická situace žadatele taková, že hrazení právní pomoci by ohrozilo jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti.

Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.

Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.

Druhotnou právní pomoc lze poskytnout:

  1. pokud jsou řízení složitá;
  2. pokud není žadatel schopen se sám zastupovat;
  3. pokud je ekonomická situace žadatele taková, že hrazení právní pomoci by ohrozilo jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti;
  4. pokud spor není nepřiměřený;
  5. pokud nebyla žadateli v posledních šesti měsících jeho žádost odmítnuta z důvodu úmyslného podání nepřesných informací; a
  6. pokud žadatel nezískal právní pomoc podle jiných předpisů.

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

  1. dítě jako účastník řízení o výživném;
  2. oběť násilného trestného činu požadující odškodnění za újmu/ublížení na zdraví utrpěné v důsledku trestného činu;
  3. příjemce příspěvků na výživu podle jiných předpisů o právech sociálního zabezpečení; nebo
  4. příjemce přídavků na životní náklady podle zákona o právech veteránů války za nezávislost Chorvatska a členů jejich rodin a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů.

Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.

Mohu požadovat náhradu výdajů (v souvislosti s účastí na vyšetřování / soudním řízení)? Za jakých podmínek?

Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů sporu, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.

Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1–5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátu obhajoby a jeho honoráře musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.

Mohu se odvolat, pokud je můj případ uzavřen ještě před tím, než se dostane k soudu?

Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.

Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný základ pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední (ex officio), nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, který zastavil řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.

Mohu se účastnit soudního řízení?

Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá;
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení;
  • na právní zastoupení;
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů;
  • účastnit se výslechu svědků;
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení;
  • požádat o přístup ke spisu věci podle čl. 184 odst. 2 tohoto zákona;
  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího trestního oznámení, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • podat opravný prostředek;
  • domáhat se obnovení předchozího stavu;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Jaká je má oficiální úloha v soudním systému? Mohu například být (nebo se rozhodnout být): oběť, svědek, poškozená strana nebo soukromý žalobce?

Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychologickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběť trestného činu se rovněž považuje manžel/ka, partner/ka, životní partner/ka, neformální životní partner/ka, potomek/potomci či při jejich neexistenci předek/předci nebo sourozenec/sourozenci osoby, jejíž smrt je přímo přičitatelná trestnému činu, a každá osoba/osoby, které zesnulá osoba legálně zaopatřovala.

Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu škodu a účastní se trestního řízení v postavení poškozené strany.

Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoli ocitnout v každé z výše uvedených rolí; jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.

Jaká jsou potom má práva a povinnosti?

Oběť trestného činu má právo:

  • na přístup k službám podpory pro oběti trestných činů;
  • na účinnou psychologickou a jinou odbornou pomoc a podporu poskytovanou v souladu s právními předpisy subjekty, organizacemi a zařízeními pro podporu obětí trestných činů;
  • na ochranu před zastrašováním a odvetou;
  • na ochranu své důstojnosti při podávání svědecké výpovědi jako oběť;
  • být neprodleně vyslyšena po podání trestního oznámení a následně vyslýchána ne častěji, než je naprosto nutné pro účely trestního řízení;
  • být provázena při každém úkonu, na kterém se podílí, osobou, které důvěřuje;
  • postoupit minimálně lékařských vyšetření, a to pouze pokud jsou naprosto zásadní pro účely trestního řízení;
  • podávat návrhy na stíhání nebo podat soukromou obžalobu podle trestního řádu, účastnit se trestního řízení jako poškozená strana, být informována o zamítnutí trestní žaloby (čl. 206 odst. 3 zákona) a o rozhodnutí státního zástupce nepodat obžalobu a pokračovat ve stíhání samostatně bez státního zástupce;
  • být informována státním zastupitelstvím o úkonech učiněných na základě svého trestního oznámení (článek 206a zákona) a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci (článek 206b zákona);
  • požádat a neprodleně obdržet vyrozumění o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých na ochranu oběti;
  • požádat a obdržet vyrozumění o každém konečném rozhodnutí o ukončení trestního řízení;
  • na jiná práva podle právních předpisů.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá;
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení;
  • na právní zastoupení;
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů;
  • účastnit se výslechu svědků;
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení;
  • požádat o přístup ke spisu věci v souladu s trestním řádem;
  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího trestního oznámení, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • podat opravný prostředek;
  • domáhat se obnovení předchozího stavu;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Vedle výše uvedených práv mají oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi dodatečná práva uvedená v bodě 12.

Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle výše zmíněných práv oběti dodatečná práva uvedená v bodě 13.

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a doplňovat důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat adhezní žalobu na náhradu škody atd.).

Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.

O podání svědectví lze požádat: poškozenou stranu, poškozenou stranu jako žalující stranu a soukromého žalobce.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Mohu v průběhu soudního řízení učinit vyjádření nebo poskytnout důkazy? Za jakých podmínek?

Poškozená strana má v trestním řízení práva uvedená v bodě 25.

Jaké informace mi budou v průběhu soudního řízení poskytnuty?

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a doplňovat důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • být informována, že trestní oznámení bylo odloženo nebo že se státní zástupce rozhodl obžalobu nevznést;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Budu moci získat přístup k soudnímu spisu?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018