Práva obětí trestných činů v trestním řízení - Chorvatsko

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: chorvatština

Oběti trestných činů mají řadu práv v přípravném i v trestním řízení, přičemž zvláštní ochrana je věnována dětem a obětem sexuálních trestných činů a obchodování s lidmi

Oběť trestného činu má právo:

  • na informace, jež jsou povinni poskytnout policie, vyšetřovatel, státní zastupitelství (državno odvjetništvo) a soud
  • na účinnou psychologickou a jinou odbornou pomoc a podporu orgánů, organizací nebo institucí poskytujících pomoc obětem trestných činů
  • účastnit se trestního řízení jako poškozený
  • být informována státním zástupcem (državni odvjetnik) o opatřeních přijatých na základě žádosti oběti a právo podat stížnost vyššímu státnímu zástupci (viši državni odvjetnik)
  • na odbornou poradenskou pomoc hrazenou z rozpočtových prostředků, pokud oběť utrpí vážnou psychofyzickou újmu nebo vážné následky trestného činu
  • předložit návrh na uplatnění majetkového nároku
  • na odškodnění v souladu se zvláštním zákonem, pokud oběť utrpěla těžkou újmu na zdraví nebo vážné poškození zdraví v důsledku násilného trestného činu.

Oběť sexuálního trestného činu a trestného činu obchodování s lidmi má kromě výše uvedených práv i další práva, tj. právo:

  • před výslechem hovořit s právním poradcem na náklady rozpočtových prostředků
  • na právního zástupce na náklady rozpočtových prostředků
  • na výslech na policii a státním zastupitelství osobou stejného pohlaví
  • mít během výslechu při sobě osobu, jíž důvěřuje
  • odmítnout odpovědět na zbytečné otázky týkající se osobního života
  • požadovat, aby byla vyslechnuta prostřednictvím audio-video zařízení
  • na ochranu osobních údajů
  • požadovat vyloučení veřejnosti z jednání
  • být před prvním výslechem o uvedených právech informována soudem, státním zástupcem a policií.

Je-li obětí trestného činu dítě, má kromě uvedených práv oběti i další práva, tj. právo:

  • na právního zástupce na náklady rozpočtových prostředků
  • na doprovod osoby, jíž důvěřuje, při účasti na výkonu jednotlivých úkonů
  • na ochranu osobních údajů
  • na výslech doma nebo na jiném, speciálně uzpůsobeném místě namísto u soudu
  • na výslech bez účasti veřejnosti
  • na výslech v nepřítomnosti soudce a stran v místnosti, v níž se dítě nachází, prostřednictvím audio-video zařízení, jež ovládá odborný asistent
  • při výslechu dítěte se postupuje se zvláštní péčí, aby výslech neměl škodlivý dopad na duševní zdraví dítěte.

Děti jsou všechny osoby mladší 18 let.

Dětské svědky a oběti vyslýchá vyšetřující soudce během důkazního řízení a obsílka dětskému svědkovi se zasílá prostřednictvím jeho rodičů či zákonných zástupců.

Soukromá žaloba

Po oznámení trestného činu řízení ve většině případů povede státní zástupce jmenovaný z moci úřední.

V případě trestných činů, u nichž se trestní řízení zahajuje na základě soukromé žaloby, lze podat soukromou žalobu. Žaloba musí být podána ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se oprávněná fyzická nebo právnická osoba dozvěděla o trestném činu a pachateli.

Majetkový nárok

Oběť trestného činu je zároveň poškozeným, jenž má právo uplatnit nárok na majetkové vyrovnání u soudu.

Nárok na majetkové vyrovnání může zahrnovat:

  • náhradu škody – která může být hmotná nebo nehmotná (utrpěná bolest, strach)
  • vrácení věcí – pokud poškozený (oběť) může prokázat, že byl(a) vlastníkem nebo zákonným držitelem dané věci
  • zrušení určitého právního úkonu – jestliže se v souvislosti s trestným činem uskutečnil právní úkon majetkové povahy (pokud obviněný oběť násilně donutil k uzavření smlouvy).

Majetkový nárok lze uplatnit v trestním řízení nebo podat žalobu a zahájit samostatné občanskoprávní řízení proti obviněnému. Pokud je nárok uplatněn v průběhu trestního řízení, předpokladem pro jeho přijetí je, že soud obžalovaného shledá vinným.

V občanskoprávním řízení to není nezbytným předpokladem pro úspěch majetkového vyrovnání.

Práva poškozeného v průběhu vyšetřování a v trestním řízení

Oběti trestných činů jakožto soukromý žalobce a poškozený mají právo v průběhu vyšetřování upozorňovat na veškeré rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy důležité pro určení trestného činu, zjištění pachatele a stanovení jejich majetkových nároků.

Oběť, jež se trestního řízení účastní jako poškozený, má právo:

  • používat vlastní jazyk včetně znakového jazyka neslyšících a hluchoslepých a na pomoc tlumočníka, jestliže neovládá chorvatštinu nebo jí nerozumí, nebo na pomoc překladatele či tlumočníka znakového jazyka, pokud se jedná o neslyšícího nebo hluchoslepého poškozeného
  • používat vlastní jazyk
  • předložit návrh na uplatnění majetkového nároku a dočasných ochranných opatření
  • na právního zástupce
  • upozorňovat na rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy
  • účastnit se důkazního slyšení
  • účastnit se jednání a podílet se na důkazním řízení a pronést závěrečnou řeč
  • nahlížet do spisu týkajícího se dané věci
  • požádat státního zástupce o oznámení o opatřeních přijatých na základě její žádosti a podat stížnost k vyššímu státnímu zástupci
  • na odvolání
  • podat návrh na trestní stíhání a soukromou žalobu
  • na oznámení o odmítnutí trestního obvinění nebo o upuštění státního zástupce od trestního stíhání
  • převzít trestní stíhání místo státního zástupce
  • požadovat návrat do předchozího stavu
  • být vyrozuměn o výsledku trestního řízení.

Státní zastupitelství a soud jsou povinny před trestním řízením a v jeho průběhu v kterékoli fázi zkoumat, zda existuje možnost, že obviněný napraví poškozenému škodu způsobenou trestným činem. Rovněž jsou povinny poškozeného informovat o některých právech stanovených zákonem (např. o právu poškozeného používat vlastní jazyk, o právu předložit návrh na uplatnění majetkového nároku aj.).

Právo na finanční odškodnění

Zákon o finančním odškodňování obětí trestných činů (Zakon o novčanoj naknadi žrtvama kaznenih djela) (Narodne novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 80/08 a 27/11) stanoví právo na finanční odškodnění obětí úmyslného trestného činu s prvky násilí spáchaného na území Chorvatska nebo příbuzných obětí za podmínek stanovených tímto zákonem.

Výše uvedený zákon stanoví právo na finanční odškodnění obětí úmyslných násilných trestných činů, podmínky a postup pro uplatnění práva na odškodnění, orgány, jež rozhodují a podílejí se na rozhodovacím procesu týkajícím se práva na odškodnění, a orgány a postup při řešení přeshraničních věcí.

Oběť úmyslného trestného činu násilí má nárok na odškodnění ze státního rozpočtu.

Policie, státní zastupitelství a soudy jsou povinny poskytnout informace o právu na odškodnění, dát potřebné formuláře žádostí a na žádost oběti jsou povinny poskytnout obecné pokyny a informace o tom, jak žádost vyplnit, a o požadovaných podpůrných dokumentech.

Žádost o odškodnění se předkládá Ministerstvu spravedlnosti na formuláři, který lze stáhnout z jeho stránek.

Formulář žádosti o odškodné pro oběti trestných činů_hr PDF(223 Kb)hr

Žádost musí být předložena nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne spáchání trestného činu. Pokud oběť z oprávněných důvodů nebyla schopna žádost předložit v uvedené lhůtě, musí ji předložit nejpozději ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy tyto důvody skončily, a nejpozději ve lhůtě tří let ode dne, kdy byl trestný čin spáchán.

Je-li obětí nezletilá osoba nebo osoba nesvéprávná a jestliže její zákonný zástupce nepředložil žádost ve lhůtě šesti měsíců ode dne spáchání trestného činu, běží šestiměsíční lhůta ode dne, kdy tato osoba dosáhne věku 18 let, nebo ode dne, kdy bylo po dosažení plnoletosti oběti zahájeno trestní řízení, nebo ode dne, kdy je daná osoba opět svéprávná.

Nárok na odškodnění může uplatnit:

  • oběť násilného trestného činu v případě, že se jedná o občana Chorvatské republiky, respektive občana členského státu Evropské unie, nebo má-li daná osoba na jeho území bydliště, a pokud je trestný čin spáchán na území Chorvatské republiky
  • oběť, která v důsledku trestného činu utrpěla těžkou újmu na zdraví nebo zdravotní poškození (má nárok na náhradu nákladů na léčbu, pod podmínkou, že nemá povinné zdravotní pojištění, a to do výše zdravotního pojištění v Chorvatské republice, a náhradu ušlého výdělku až do výše 35 000 kun)
  • osoba, která je blízkým pokrevním příbuzným zesnulé oběti (manžel/manželka, druh/družka, dítě, rodič, osvojitel, osvojené dítě, nevlastní rodič, nevlastní dítě, partner stejného pohlaví, prarodič a vnuk či vnučka, pokud s obětí žili ve společné domácnosti) má nárok na náhradu kvůli ztrátě zákonného výživného až do výše 70 000 kun)
  • v případě úmrtí oběti má osoba, která uhradila náklady na její pohřeb, nárok na náhradu až do výše maximálně 5 000 kun
  • jestliže je trestný čin oznámen nebo zaznamenán u policie nebo státního zastupitelství ve lhůtě šesti měsíců ode dne spáchání trestného činu, bez ohledu na to, zda pachatel je znám, či nikoli.

Při stanovování výše odškodění je zohledněno chování oběti během spáchání trestného činu a po něm nebo její přispění ke vzniku a rozsahu újmy, zda se jedná o přímou oběť a zda a v jakém časovém rámci trestný čin oznámila příslušným orgánům. Kromě toho se posuzuje spolupráce oběti s policií a příslušnými orgány s cílem pachatele postavit před soud a přihlíží se ke skutečnosti, zda přímá oběť přispěla ke vzniku škody nebo k jejímu zvětšení, v takovém případě se výše odškodnění odpovídajícím způsobem sníží. Žádost bude zamítnuta nebo výše odškodného snížena, prokáže-li se, že je oběť zapojena do organizované trestné činnosti nebo že je ve zločinném spolčení. Odškodnění může být zamítnuto nebo jeho výše snížena i v případě, že by poskytování odškodnění v plné výši bylo v rozporu se zásadou spravedlnosti, dobrými mravy a veřejným pořádkem.

Oznámení o propuštění pachatele

Je-li obžalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody, informuje nezávislé oddělení pro pomoc obětem a svědkům ministerstva spravedlnosti oběť o datu (bezpodmínečného i podmíněného) propuštění vězně z výkonu trestu odnětí svobody.

Zákonná povinnost informovat oběti o propuštění vězně

V souladu s ustanoveními zákona o změně zákona o výkonu trestu odnětí svobody je povinností Ministerstva spravedlnosti (Nezávislého oddělení pro pomoc obětem a svědkům) informovat oběť, poškozeného nebo jejich rodinu o propuštění vězně z výkonu trestu.

Oběť je informována o propuštění vězně v případech, kdy se jedná o sexuální a mravnostní trestné činy, trestné činy proti životu a zdraví nebo násilné trestné činy.

Výše uvedené informace se oběti, poškozenému nebo jejich rodině poskytují v případě řádného propuštění po výkonu trestu i v případě podmíněného propuštění z výkonu trestu.

Rovněž při rozhodování o tom, zda je vhodné umožnit vězni opustit věznici do místa pobytu nebo bydliště, mohou káznice/vězení vyžadovat od probační služby stanovení postoje oběti nebo rodiny oběti ke spáchanému trestnému činu. Nezávislé oddělení pro pomoc obětem a svědkům na základě výpovědi oběti vypracuje zprávu pro probační službu.

Pomoc svědkům a obětem

Pomoc obětem a svědkům v Chorvatské republice koordinuje Nezávislé oddělení pro pomoc obětem a svědkům (Samostalna služba za podršku žrtvama i svjedocima) zřízené v rámci ministerstva spravedlnosti.

Oběti a svědci mohou obdržet pomoc a informace o svých právech a soudních řízeních v odděleních pro pomoc obětem a svědkům.

Oddělení pro pomoc obětem a svědkům (Odjeli za podršku žrtvama i svjedocima) existují u 7 krajských (župních) soudů: v Záhřebu, Zadru, Osijeku, Vukovaru, Splitu, Sisku a Rijece. Tato oddělení poskytují obětem (a svědkům), jakož i osobám, které je doprovázejí, emocionální podporu a praktické informace a informace o jejich právech. Dále poskytují podporu i příslušným městským a přestupkovým soudům.

Informace o právech a druzích pomoci mohou oběti obdržet na bezplatné lince 116 006 Národního telefonního centra pro oběti trestných činů a přestupků na internetových stránkách Národního telefonního centra.

Informace o právech obětem a svědkům a podporu poskytuje rovněž Ministerstvo spravedlnosti a dotazy je možné směřovat na e-mailovou adresu: Odkaz se otevře v novém okně.zrtve.i.svjedoci@pravosudje.hr nebo prostřednictvím internetové stránky Ministerstva spravedlnosti Chorvatské republiky: Odkaz se otevře v novém okně.https://pravosudje.gov.hr/

Pomoc obětem a svědkům v přeshraničních věcech

Nezávislé oddělení pro pomoc obětem a svědkům zřízené v rámci ministerstva spravedlnosti poskytuje pomoc a informace svědkům i obětem předvolaným prostřednictvím mezinárodní právní pomoci (včetně svědků válečných zločinů).

Svědkům, kteří jsou předvoláni, aby vypovídali u soudů v Chorvatské republice, nebo chorvatským svědkům, kteří jsou předvoláni k soudům v zahraničí, musí být zaslán informační dopis.

Svědkům válečných zločinů je zajištěna fyzická ochrana, je-li to zapotřebí, a pomoc s přípravou jejich cesty a s organizací jejich vystoupení u příslušného justičního orgánu (pro svědky a ostatní účastníky, kteří jsou předvoláni k účasti na vyšetřování v trestních řízeních týkajících se válečných zločinů před příslušnými justičními orgány v Chorvatské republice, jakož i mimo území Chorvatské republiky, je-li tato pomoc předmětem žádosti o mezinárodní právní pomoc).

Kliknutím na níže uvedené odkazy se zobrazí informace, které potřebujete

Odkaz se otevře v novém okně.1 - Má práva v případě, že se stanu obětí trestného činu

Odkaz se otevře v novém okně.2 - Oznámení trestného činu a má práva v průběhu vyšetřování nebo soudního řízení

Odkaz se otevře v novém okně.3 - Má práva po skončení soudního řízení

Odkaz se otevře v novém okně.4 - Náhrada škody

Odkaz se otevře v novém okně.5 - Má práva na podporu a pomoc


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

1 - Má práva v případě, že se stanu obětí trestného činu

Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


Jaké informace mohu obdržet od odpovědných orgánů (např. policie, státní zástupce) poté, co dojde k trestnému činu, avšak ještě předtím, než tento trestný čin oznámím?

Trestní řád nestanoví, jaký má mít obsah informační list, který se předává oběti po spáchání trestného činu a před jeho oznámením. Každý má právo a možnost spojit se s úřadem státního zastupitelství, kde může oznámit trestný čin, učinit prohlášení nebo podání v záležitosti, která spadá do pravomocí státního zástupce. Osoba, která se spojí se státním zastupitelstvím, obdrží informace o tom, jak oznámit trestný čin, a další základní informace o svých právech a povinnostech.

Policisté musí zaregistrovat oznámení trestného činu, o němž je pak zahájeno trestní řízení z moci úřední (ex officio).

Každý má dále nárok na přiměřenou policejní ochranu, pokud existují opodstatněné důvody k jejímu poskytnutí.

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena při sedmi krajských (župních) soudech, poskytují emocionální podporu a informují oběti, svědky a jejich rodiny o jejich právech (včetně poskytnutí technických a praktických informací). Informace a podpora se poskytují bez ohledu na fázi řízení. Oběť obdrží informace a podporu, i když trestný čin nenahlásí. Tato oddělení rovněž nasměrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializovaná zařízení a organizace občanské společnosti.

Nežiji v zemi EU, ve které k trestnému činu došlo (platí pro občany EU i občany třetích zemí). Jak jsou má práva chráněna?

Ustanovení, kterými se řídí práva obětí a účastníků uplatňujících občanskoprávní nároky, platí bez ohledu na státní příslušnost pro všechny stejně, protože chorvatské trestněprávní předpisy se vztahují na každého, kdo spáchá trestný čin uvnitř chorvatských hranic. Strany a účastníci řízení mají právo používat svůj mateřský jazyk.

Policie, státní zastupitelství a soudy musí podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) informovat oběti trestných činů o jejich právech podle těchto právních úprav. Znamená to, že státní zastupitelství a soudy musí před zahájením trestního řízení a během každé jeho fáze přezkoumávat možnosti osoby, která má odškodnit účastníka řízení uplatňujícího občanskoprávní nároky za ztráty/újmy utrpěné v důsledku trestného činu, informovat účastníka uplatňujícího občanskoprávní nároky ústně v jazyce, kterému oběť rozumí, nebo písemně v chorvatštině nebo angličtině o jeho právu používat svůj mateřský jazyk a podat žalobu na základě hmotného práva (právo na náhradu škody). Státní zastupitelství a soudy musí rovněž poskytnout oběti na její žádost obecné pokyny a informace o tom, jak vyplnit žádost o odškodnění a které podklady je nutno dodat. Informační listy s informacemi o právu oběti na náhradu škody jsou dostupné v chorvatštině a angličtině, jako např. formulář žádosti o odškodnění. Chorvatskou a anglickou verzi těchto dokumentů si lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

Každou oběť, která oznámí trestný čin, informuje o jejích právech policie. Po podání ústních informací oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách ochrany a podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti.

Osobám, které vůbec nerozumějí chorvatsky, jsou v policejních služebnách k dispozici informační listy o právech také v jiných jazycích.

Dobrovolníci v Národním call centru pro oběti trestných činů a přestupků poskytují emocionální podporu, informace o právech a praktické informace. Nasměrují rovněž oběti na další příslušné poskytovatele služeb a organizace, kde oběť obdrží všechny doplňkové informace a další formy podpory a pomoci. Tato linka pomoci funguje ve všední dny od 8 hodin ráno do 8 hodin večer a její zaměstnanci mohou vyřizovat volání v chorvatštině a angličtině.

Pokud trestný čin oznámím, jaké informace mi budou poskytnuty?

a) Oběť a účastník uplatňující občanskoprávní nároky mají nárok požádat do dvou měsíců od vznesení obvinění nebo oznámení trestného činu státní zastupitelství o informace o právních krocích podniknutých na základě obvinění/oznámení. O podniknutých právních krocích je bude státní zastupitelství informovat v přiměřené lhůtě ne delší než třicet dní od podání žádosti, s výjimkou případů, kdy by žádost ohrozila účinnost řízení. Rozhodnutí zadržet takové informace se musí sdělit oběti nebo účastníku uplatňujícímu občanskoprávní nároky, který podal žádost.

b) Státní zastupitelství rozhodne o zastavení vyšetřování:

  • pokud porušení zákona, z něhož je osoba obviněna, není stíhatelné z moci úřední (ex officio);
  • pokud okolnosti vylučují vinu obviněné osoby, byl-li protiprávní čin spáchán ve stavu duševní nepříčetnosti;
  • pokud je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání; a
  • pokud neexistují důkazy, že obviněný porušil zákon.

Rozhodnutí o zastavení vyšetřování se zašle účastníkovi uplatňujícímu občanskoprávní nároky a obviněné osobě, která je s okamžitou platností propuštěna, pokud byla umístěna do zajišťovací nebo vyšetřovací vazby. Kromě dopisu s vyrozuměním o rozhodnutí obdrží účastník uplatňující občanskoprávní nároky v souladu s článkem 55 trestního řádu informace o tom, jak může v trestním stíhání pokračovat sám.

c) Po přezkumu oznámení a kontrole údajů v informačním systému státního zastupitelství odloží státní zástupce oznámení odůvodněným rozhodnutím, pokud ze samotného oznámení vyplývá:

  • že porušení zákona nelze stíhat z moci úřední (ex officio);
  • že je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo o porušení zákona již pravomocně rozhodl soud nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání;
  • že okolnosti vinu vylučují;
  • že není nadevší pochyby zjevné, že by obviněná osoba oznámené porušení zákona spáchala; nebo
  • že informace v oznámení svědčí o jeho nedůvěryhodnosti.

Proti rozhodnutí státního zástupce o odložení oznámení nelze podat žádný opravný prostředek.

Není-li v trestním řádu uvedeno jinak, státní zástupce vyrozumí ve lhůtě osmi dnů oběť o svém rozhodnutí oznámení odložit a uvede jí důvody tohoto kroku. Státní zastupitelství jí rovněž poskytne informace, jak jako oběť může v trestním stíhání pokračovat sama. Státní zástupce o svém rozhodnutí odložit oznámení bezodkladně informuje osobu, která oznámení podala, a obviněného, pokud o to jedna ze stran požádala.

Pokud státní zástupce není schopen posoudit důvěryhodnost tvrzení uvedených v samotném oznámení nebo pokud informace uvedené v oznámení neposkytují dostatečné důvody pro rozhodnutí zahájit vyšetřování či shromažďovat důkazy, provede státní zástupce šetření sám nebo vydá pokyn policii, aby tak učinila.

d) Vedoucí vazební věznice propustí s okamžitou platností uvězněnou nebo zadrženou osobu:

  • pokud k tomu dostane pokyn od státního zástupce;
  • pokud zadržená osoba nebyla podrobena výslechu v zákonem stanovené lhůtě; nebo
  • pokud bylo zadržení zrušeno.

e) Státní zástupce předvolá písemně svědka nebo soudního znalce, aby se podíleli na dokazování. Obeslat je může také vyšetřovatel na pokyn státního zástupce. Soud předvolá svědka nebo soudního znalce, aby podali svědeckou výpověď během důkazního slyšení nebo se účastnili soudního jednání. Příslušný subjekt stanoví předem čas a místo, kde se bude konat dokazování. Předvolaná osoba bude upozorněna na důsledky v případě, že se nedostaví.

Mám nárok na bezplatné tlumočnické nebo překladatelské služby (v případě, že se obrátím na policii či jiné orgány, nebo během vyšetřování a soudního řízení)?

Oběť účastnící se trestního řízení jako účastník uplatňující občanskoprávní nároky má nárok:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o pomoc tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je účastník uplatňující občanskoprávní nároky neslyšící nebo hluchoněmý.

Jak příslušný orgán zajistí, abych při komunikaci rozuměl a bylo mi rozuměno (v případě dětí nebo zdravotně postižených osob)?

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech dětských svědků do věku 14 let provede vyšetřující soudce. Výslech proběhne bez přítomnosti soudce nebo stran řízení ve stejné místnosti jako dítě a za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborným pomocníkem. Výslechu se zúčastní psycholog, vychovatel nebo jiný odborník. Výslechu se může účastnit rodič nebo opatrovník dítěte, pokud to není v rozporu se zájmy vyšetřování nebo dítěte. Strany mohou dětskému svědkovi klást otázky přes odborníka, kterého musí schválit vyšetřující soudce. Výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Dětský svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností a jeho výslech se řídí stejným postupem.

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech mladistvých svědků ve věku 14 až 18 let provede vyšetřující soudce. S mladistvým, zvláště je-li obětí trestného činu, bude zacházeno uvážlivě, aby výslech neovlivnil nepříznivě jeho psychiku. Zvláštní péče bude věnována ochraně mladistvého.

Svědek, který nemůže vyhovět předvolání z důvodu vysokého věku, nemoci nebo postižení, může být vyslechnut ve svém domově nebo jiném obydlí. Takoví svědci mohou být vyslechnuti za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborníkem. Pokud to okolnosti u svědka vyžadují, výslech se provede takovým způsobem, aby mu strany mohly klást otázky, aniž by byly přítomny ve stejné místnosti jako svědek. Je-li to nutné, výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Tento postup při výslechu se použije také na žádost oběti trestného činu sexuálního vykořisťování, obchodování s lidmi nebo domácího násilí, která vystupuje jako svědek. Takový svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností, pokud to soud uzná za potřebné.

Služby podpory pro oběti

Kdo poskytuje podporu obětem?

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena sedmi krajskými (župními) soudy (Záhřeb, Osijek, Split, Rijeka, Sisak, Zadar a Vukovar) poskytují podporu obětem a svědkům, kteří svědčí u těchto soudů a u městských (opčinských) soudů těchto měst. Tato oddělení rovněž poskytují podporu u soudů pro přečiny/přestupky ve věcech domácího násilí a směrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializovaná zařízení a organizace občanské společnosti.

Informace a podpora se poskytují telefonicky a v okamžiku, kdy oběť/svědek vstupuje do budovy soudu. Informace se poskytují také e-mailem.

Více informací naleznete na této internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Chorvatska:

Odkaz se otevře v novém okně.https://pravosudje.gov.hr/o-ministarstvu/djelokrug-6366/iz-pravosudnog-sustava-6372/podrska-zrtvama-i-svjedocima/6156

Bude mě policie o možnostech podpory automaticky informovat?

Při informování oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti. Informační list o právech obsahuje kontaktní údaje:

  • příslušného oddělení podpory obětem a svědkům;
  • organizací občanské společnosti v příslušném kraji (župě);
  • Národního call centra pro oběti trestných činů a přestupků 116-006).

Jak je chráněno mé soukromí?

Příslušné orgány smí shromažďovat osobní údaje pouze pro účely stanovené právními předpisy jako součást svých konání podle trestního řádu.

Osobní údaje se mohou zpracovávat pouze, je-li to povoleno právními či jinými předpisy, a takové zpracování se musí omezit na účely, pro které byly údaje shromážděny. Každé další zpracování takových údajů je povoleno, pokud to není v rozporu s účelem, pro který byly údaje shromážděny, a za podmínky, že příslušné subjekty mají povolení ke zpracování takových údajů pro jiné účely stanovené právními předpisy a že další zpracování je nutné a přiměřené danému jinému účelu.

Osobní údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života určité osoby mohou být zpracovávány pouze ve výjimečných případech, kdy trestný čin s trestní sazbou pěti let odnětí svobody nebo přísnější nelze vyšetřovat nebo trestně stíhat jiným způsobem nebo kdy by vyšetřování/trestní stíhání bylo vystaveno neúměrným potížím.

Není povoleno žádné zpracování osobních údajů, které se týkají rasové nebo národnostní příslušnosti, politického přesvědčení, náboženské víry, filozofických názorů nebo členství v odborech.

Osobní údaje shromážděné pro účely trestního řízení mohou být předány vládním subjektům v souladu se zvláštním právním předpisem a jiným právnickým osobám pouze v případě, že státní zastupitelství nebo soud usoudí, že takové údaje požadují pro účel stanovený právními předpisy. V případě předání takových údajů je příslušným právnickým osobám připomenuta jejich povinnost chránit údaje osob, kterých se tyto údaje týkají.

V souladu s předpisy lze osobní údaje použít v jiných trestních řízeních, jiných řízeních ve věcech trestných jednání vedených v Chorvatsku, v řízeních v rámci mezinárodní pomoci v oblasti trestního soudnictví a v rámci mezinárodní policejní spolupráce.

Musím trestný čin oznámit ještě před tím, než získám přístup k podpoře pro oběti?

Oběť obdrží informace a podporu od oddělení podpory obětem a svědkům příslušného soudu nebo od organizace občanské společnosti, i když trestný čin neoznámí.

Osobní ochrana v případě, že jsem v nebezpečí

Není-li stanoveno jinak zvláštním právním předpisem, zajistí policie podle článku 99 zákona o úkolech a pravomocích policie po dobu, po kterou existují opodstatněné důvody pro takové opatření, odpovídající ochranu oběti a každé jiné osoby, která poskytla nebo může poskytnout informace důležité pro trestní řízení, nebo každé osoby jim blízké, pokud jim nebo jim blízkým osobám hrozí nebezpečí ze strany pachatele nebo jiných osob zapojených do trestního řízení. Policie poskytuje oběti fyzickou ochranu po 24 hodin denně.

Jaké druhy ochrany jsou k dispozici?

Podle článku 130 zákona o přečinech může policie dočasně a nejdéle na osm dní nařídit ochranné opatření proti osobě důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu. V praxi to obvykle probíhá formou nařízení, kterým se podezřelé osobě zakazuje navštěvovat konkrétní místo nebo oblast (vystěhování z domova oběti), přibližovat se určité osobě nebo navazovat či udržovat kontakt s určitou osobou. Během osmi dnů policie předloží příslušnému soudu pro přečiny přitěžující důkazy a soud rozhodne, zda iniciované ochranné opatření pozastavit nebo rozšířit. Během řízení o přečinu může k tomu soud podle zákona o domácím násilí (ochraně) nařídit přijetí těchto opatření proti pachateli:

  1. povinné psychosociální léčení;
  2. soudní zákaz pachateli přibližovat se k oběti domácího násilí, obtěžovat ji nebo pronásledovat;
  3. vystěhování ze společně sdílené domácnosti;
  4. povinnou léčbu závislosti na návykových látkách.

Podle zákona o přečinech může soud přistoupit také k dalším ochranným a preventivním opatřením na ochranu oběti před přibližováním se nebo obtěžováním ze strany podezřelé osoby.

V souladu s trestním řádem může dále soud a státní zástupce místo držení obviněného ve vazbě nařídit jedno nebo více preventivních opatření, včetně příkazu, kterým se pachateli zakazuje navštěvovat určité místo nebo oblast, přibližovat se k určité osobě, navazovat nebo udržovat kontakt s určitou osobou, pronásledovat nebo obtěžovat oběť nebo jinou osobu, či nařídit jeho vystěhování z domácnosti oběti.

Kdo mi může ochranu poskytnout?

Oběť může získat od policie informace o všech svých právech, včetně informací o svém právu na ochranu, možných druzích ochrany a opatřeních, která má policie přijmout na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi ze strany pachatele hrozí další nebezpečí?

Po uzavření vyšetřování a předání relevantních podkladů příslušnému subjektu trestního soudnictví přestane policie posuzovat potřeby oběti s výjimkou provádění případných nařízených ochranných a preventivních opatření. V případě ohlášení nových okolností, které upozorňují na obnovené ohrožení ze strany pachatele, přijme policie podle svého posouzení a na základě skutečností věci další opatření na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi hrozí další nebezpečí ze strany systému trestního soudnictví (v průběhu vyšetřování a soudního řízení)?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo zařízeními, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jaká ochrana může být poskytnuta velmi zranitelným obětem?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo zařízeními, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jsem nezletilý – mám nějaká zvláštní práva?

Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle obvyklých práv oběti tato dodatečná práva:

  1. právo být zastupováno pověřenou osobou s náklady na takové zastoupení hrazenými ze státního rozpočtu;
  2. právo na důvěrné zpracování svých osobních údajů
  3. právo na vyloučení veřejnosti.

Za dítě se považuje každá osoba do věku 18 let.

Dětského svědka vyslýchá vyšetřující soudce během důkazního slyšení a předvolání jsou zaslána jeho rodičům nebo zákonným zástupcům.

Člen mé rodiny zemřel v důsledku trestného činu – jaká jsou má práva?

Podle zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) v případě, že přímá oběť zemře v důsledku násilného trestného činu, má nárok na finanční odškodnění stanovené zákonem o obětech trestných činů (finančním odškodnění) nepřímá oběť (manžel/ka, partner/ka, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní rodič, nevlastní matka, nevlastní otec či nevlastní dítě nebo osoba, která se zesnulým/zesnulou žila ve svazku osob stejného pohlaví).

Nepřímá oběť, která byla zaopatřována zesnulou (přímou) obětí, má nárok na odškodnění nepřesahující 70 000 HRK za ztrátu zákonem daného výživného a náhradu nepřesahující 5 000 HRK za běžné pohřebné, pokud je zaplatila.

Každá osoba, která ztratila člena rodiny v důsledku trestného činu, má nárok účastnit se jako účastník uplatňující občanskoprávní nároky trestního řízení a vymáhat náhradu škody (v trestním nebo občanskoprávním řízení).

Člen mé rodiny byl obětí trestného činu – jaká jsou má práva?

Za nepřímou oběť se považuje manžel/ka, partner/ka, dítě, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec nebo nevlastní dítě přímé oběti nebo osoba, která se zesnulým/zesnulou žila ve svazku osob stejného pohlaví.

Za nepřímou oběť se rovněž považuje dědeček, babička nebo vnuk, pokud jeden z nich je přímou obětí a za podmínky, že tři generace sdílely společnou domácnost po delší dobu a že prarodiče zaskakovali za rodiče.
Soužití a svazek osob stejného pohlaví bude vykládán podle chorvatských právních předpisů.

Pokud oběť trestného činu přišla o život, mají nepřímé oběti nárok na odškodnění (z důvodu ztráty zákonem daného výživného a kvůli zohlednění běžného pohřebného).

Mám přístup k mediačním službám? Za jakých podmínek? Bude v průběhu mediace zajištěna má bezpečnost?

Chorvatsko uplatňuje model mediace mezi obětí a pachatelem před zahájením trestního řízení v případě nezletilých a mladistvých pachatelů. Jedná se o součást podmíněně diskrečního systému. Tím dodržuje ustanovení zákona o soudech pro mladistvé, kterým se řídí zvláštní povinnost nezletilých a mladistvých pachatelů zapojit se do mediace prostřednictvím mimosoudního vyrovnání. Jinými slovy, pokud nezletilý pachatel splní tuto povinnost, vyhne se soudnímu řízení.

Od roku 2013 vyškolilo Chorvatsko celkem 60 mediátorů v celoročních školeních, která čítala 170 vyučovacích hodin (obsahujících přednášky, úkoly, hraní rolí, cvičení pod odborným vedením a kontroly). V Chorvatsku smí vykonávat restorativní justici v trestních věcech pouze odborníci, kteří obdrželi svá osvědčení od Ministerstva sociálních věcí a mládeže Chorvatska, Sdružení pro mimosoudní vyrovnání a UNICEF.

Výsledkem je, že ústřední město každé chorvatské župy (kraje) provozuje svou vlastní službu mimosoudního vyrovnání.

Kde se mohu obeznámit s právním předpisem, v němž jsou stanovena má práva?

Odkaz se otevře v novém okně.Trestní řád
Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o obětech trestných činů (finanční odškodnění)


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

2 - Oznámení trestného činu a má práva v průběhu vyšetřování nebo soudního řízení

Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


Jak mohu trestný čin oznámit?

Trestné činy lze nahlásit podáním oznámení písemnou, ústní nebo jinou formou u úřadu státního zástupce.

Osoby, které podávají trestní oznámení ústně, jsou upozorněny na důsledky podání nepravdivého trestního oznámení. Ústní oznámení jsou zaprotokolována. Trestní oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky jsou v rámci možností zaznamenána a je vypracován úřední protokol.

Při podání trestního oznámení obdrží oběť písemné potvrzení o přijetí oznámení, které obsahuje základní údaje o trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem příslušného orgánu nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak úředním jazykem, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným příslušným orgánem nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo přeloženo do jejich jazyka na účet orgánu.

Všechna trestní oznámení, která obdrží soudy, policie nebo státní zastupitelství mimo jejich oblast působnosti, jsou okamžitě postoupena státnímu zastupitelství, které je pro danou věc příslušné.

V okamžiku přijetí trestního oznámení ji státní zástupce zanese řádně do registru trestních oznámení, s výjimkou případů stanovených právními předpisy.

Jakmile se státní zástupce dozví o spáchání trestného činu nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do registru věcí trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.

Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do registru trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.

Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací státní zástupce o tom musí vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do registru trestních oznámení.

Jak mohu zjistit, jak je daný případ vyřizován?

Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.

Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.

Mám nárok na právní pomoc (během vyšetřování nebo soudního řízení)? Za jakých podmínek?

Vedle výše uvedených práv mají oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a před výslechem jim může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.

Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na zplnomocněného právního zástupce, u nějž hradí všechny výdaje stát.

Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je během řízení poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů, takže mohou získat odškodnění za újmu/ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.

Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.

Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.

Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech:

  • pokud žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv;
  • pokud žadatel nezískal právní pomoc podle jiných předpisů;
  • pokud podaná žádost není zjevně neopodstatněná;
  • pokud je ekonomická situace žadatele taková, že hrazení právní pomoci by ohrozilo jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti.

Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.

Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.

Druhotnou právní pomoc lze poskytnout:

  1. pokud jsou řízení složitá;
  2. pokud není žadatel schopen se sám zastupovat;
  3. pokud je ekonomická situace žadatele taková, že hrazení právní pomoci by ohrozilo jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti;
  4. pokud spor není nepřiměřený;
  5. pokud nebyla žadateli v posledních šesti měsících jeho žádost odmítnuta z důvodu úmyslného podání nepřesných informací; a
  6. pokud žadatel nezískal právní pomoc podle jiných předpisů.

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

  1. dítě jako účastník řízení o výživném;
  2. oběť násilného trestného činu požadující odškodnění za újmu/ublížení na zdraví utrpěné v důsledku trestného činu;
  3. příjemce příspěvků na výživu podle jiných předpisů o právech sociálního zabezpečení; nebo
  4. příjemce přídavků na životní náklady podle zákona o právech veteránů války za nezávislost Chorvatska a členů jejich rodin a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů.

Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.

Mohu požadovat náhradu výdajů (v souvislosti s účastí na vyšetřování / soudním řízení)? Za jakých podmínek?

Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů sporu, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.

Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1–5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátu obhajoby a jeho honoráře musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.

Mohu se odvolat, pokud je můj případ uzavřen ještě před tím, než se dostane k soudu?

Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.

Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný základ pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední (ex officio), nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, který zastavil řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.

Mohu se účastnit soudního řízení?

Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá;
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení;
  • na právní zastoupení;
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů;
  • účastnit se výslechu svědků;
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení;
  • požádat o přístup ke spisu věci podle čl. 184 odst. 2 tohoto zákona;
  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího trestního oznámení, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • podat opravný prostředek;
  • domáhat se obnovení předchozího stavu;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Jaká je má oficiální úloha v soudním systému? Mohu například být (nebo se rozhodnout být): oběť, svědek, poškozená strana nebo soukromý žalobce?

Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychologickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběť trestného činu se rovněž považuje manžel/ka, partner/ka, životní partner/ka, neformální životní partner/ka, potomek/potomci či při jejich neexistenci předek/předci nebo sourozenec/sourozenci osoby, jejíž smrt je přímo přičitatelná trestnému činu, a každá osoba/osoby, které zesnulá osoba legálně zaopatřovala.

Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu škodu a účastní se trestního řízení v postavení poškozené strany.

Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoli ocitnout v každé z výše uvedených rolí; jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.

Jaká jsou potom má práva a povinnosti?

Oběť trestného činu má právo:

  • na přístup k službám podpory pro oběti trestných činů;
  • na účinnou psychologickou a jinou odbornou pomoc a podporu poskytovanou v souladu s právními předpisy subjekty, organizacemi a zařízeními pro podporu obětí trestných činů;
  • na ochranu před zastrašováním a odvetou;
  • na ochranu své důstojnosti při podávání svědecké výpovědi jako oběť;
  • být neprodleně vyslyšena po podání trestního oznámení a následně vyslýchána ne častěji, než je naprosto nutné pro účely trestního řízení;
  • být provázena při každém úkonu, na kterém se podílí, osobou, které důvěřuje;
  • postoupit minimálně lékařských vyšetření, a to pouze pokud jsou naprosto zásadní pro účely trestního řízení;
  • podávat návrhy na stíhání nebo podat soukromou obžalobu podle trestního řádu, účastnit se trestního řízení jako poškozená strana, být informována o zamítnutí trestní žaloby (čl. 206 odst. 3 zákona) a o rozhodnutí státního zástupce nepodat obžalobu a pokračovat ve stíhání samostatně bez státního zástupce;
  • být informována státním zastupitelstvím o úkonech učiněných na základě svého trestního oznámení (článek 206a zákona) a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci (článek 206b zákona);
  • požádat a neprodleně obdržet vyrozumění o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých na ochranu oběti;
  • požádat a obdržet vyrozumění o každém konečném rozhodnutí o ukončení trestního řízení;
  • na jiná práva podle právních předpisů.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá;
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení;
  • na právní zastoupení;
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů;
  • účastnit se výslechu svědků;
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení;
  • požádat o přístup ke spisu věci v souladu s trestním řádem;
  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího trestního oznámení, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • podat opravný prostředek;
  • domáhat se obnovení předchozího stavu;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Vedle výše uvedených práv mají oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi dodatečná práva uvedená v bodě 12.

Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle výše zmíněných práv oběti dodatečná práva uvedená v bodě 13.

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a doplňovat důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat adhezní žalobu na náhradu škody atd.).

Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.

O podání svědectví lze požádat: poškozenou stranu, poškozenou stranu jako žalující stranu a soukromého žalobce.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Mohu v průběhu soudního řízení učinit vyjádření nebo poskytnout důkazy? Za jakých podmínek?

Poškozená strana má v trestním řízení práva uvedená v bodě 25.

Jaké informace mi budou v průběhu soudního řízení poskytnuty?

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a doplňovat důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • žádat státní zastupitelství, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci;
  • být informována, že trestní oznámení bylo odloženo nebo že se státní zástupce rozhodl obžalobu nevznést;
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Budu moci získat přístup k soudnímu spisu?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

3 - Má práva po skončení soudního řízení

Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


Mohu proti rozhodnutí soudu podat opravný prostředek?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana může proti rozsudku podat opravný prostředek.

Oprávněné osoby mohou podat opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně od 15 dnů od obdržení jeho kopie.

Opravný prostředek může podat každá ze stran sporu, advokát obhajoby nebo poškozená strana.

Poškozená strana může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o nákladech soudního řízení nebo nároku na náhradu škody. Pokud ale od poškozené strany vystupující jako soukromý žalobce převzal stíhání státní zástupce, může poškozená strana podat opravný prostředek z každého důvodu, jímž se dá rozsudku napadnout.

Jaká jsou má práva po odsouzení pachatele?

Oběti účastnící se trestního řízení jako poškozená strana mohou podat opravný prostředek a domáhat se obnovení předchozího stavu.

Mám po skončení soudního řízení nárok na podporu nebo ochranu? Po jakou dobu?

Oběti a svědci se během trestního (nebo přestupkového) řízení mohou obrátit na specializovaná oddělení krajských (župních) soudů se žádostí o informace a podporu ve všech ohledech, ale musí tak učinit před vynesením rozsudku.

Pokud se oběti nebo svědci obrátí na tato oddělení podpory obětem a svědkům po vynesení rozsudku, dostanou od nich informace v rámci jejich kompetencí a budou odkázáni na jiné organizace a poskytovatele služeb specializované na řešení potřeb obětí nebo svědků.

O propuštění pachatele z vězení (po uplynutí trestu nebo podmíněně) informuje oběti, poškozené strany nebo jejich rodiny nezávislá služba podpory pro oběti a svědky ministerstva spravedlnosti. Tyto informace se poskytují všem obětem vážných trestných činů a poškozeným stranám, které v jejich důsledku utrpěly škodu, jako jsou trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy sexuální povahy, násilné trestné činy nebo válečné zločiny.

V mimořádných případech, když nezávislá služba zjistí, že oběť dlouhotrvajícího domácího násilí nebo násilí na ženách vyžaduje dodatečnou koordinovanou podporu, informuje krajskou (župní) skupinu pro prevenci a potírání domácího násilí a násilí na ženách o pohovoru s obětí a potížích, kterým čelí, a požádá ji o přijetí vhodného opatření. Tyto informace jsou případně předány také příslušnému oddělení policie a příslušnému středisku sociální péče, pokud je oběť (dítě/dospělá osoba) nezpůsobilá k právním úkonům, nebo příslušnému probačnímu úřadu, pokud byl pachatel propuštěn podmíněně a musí podávat probačnímu úřadu pravidelné zprávy.

V mimořádných případech, když nezávislá služba dospěje na základě informací získaných od oběti (jiného trestného činu než výše zmíněných) k závěru, že oběť vyžaduje naléhavou dodatečnou podporu a ochranu, může na základě souhlasu oběti požádat příslušné oddělení policie, aby konalo.

Podporu obětem poskytují také organizace občanské společnosti, a to okamžitě po spáchání trestného činu, během trestního řízení a po soudním řízení, tj. po vynesení pravomocného rozsudku. Podpora a pomoc poskytovaná organizacemi občanské společnosti závisí na jejich pracovní náplni.

Jaké informace mi budou poskytnuty, pokud je pachatel odsouzen?

Písemné vyhotovení rozsudku s pokyny ohledně právních opatření se předává žalující straně, obžalovanému, jeho obhájci, poškozené straně (pokud má právo podat opravný prostředek), straně, jejíž majetek byl rozsudkem zabaven, a právnické osobě, jejíž výnosy byly zabaveny.

Poškozená strana, která nemá právo podat opravný prostředek, obdrží rozsudek způsobem stanoveným právními předpisy spolu s vyrozuměním o jejím právu domáhat se obnovení předchozího stavu. Pravomocný rozsudek obdrží poškozená strana na svou žádost.

Budu informován, pokud bude pachatel propuštěn (včetně předčasného nebo podmíněného propuštění) nebo uprchne z vězení?

Podle zákona o trestním řádu má oběť právo být bezodkladně informována policií o ukončení zajišťovací nebo vyšetřovací vazby pachatele, s výjimkou případů, kdy by takové zveřejnění mohlo pachatele ohrozit. Oběť je rovněž vyrozuměna o opatřeních přijatých na její ochranu, pokud taková opatření byla nařízena.

Káznice a věznice neinformují nezávislou službu podpory pro oběti a svědky o uprchlých vězních, ale zasílají oznámení o útěku pachatele pouze policii; zákon má být nicméně v brzké době novelizován.

Oběti mají právo být na základě své žádosti informovány o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých v zájmu bezpečnosti oběti.

Oběti vážných trestných činů, tj. trestných činů proti životu a zdraví, trestných činů sexuální povahy, násilných trestných činů a válečných zločinů, jsou vyrozuměny o propuštění pachatele po uplynutí trestu nebo o jeho podmíněném propuštění.

Budu se moci podílet na rozhodnutí o propuštění nebo podmíněném trestu? Mohu se například vyjádřit nebo podat opravný prostředek?

Při zvažování rozhodnutí, zda umožnit pachateli trávení víkendů mimo káznici nebo věznici se zohledňuje každé vyjádření učiněné obětí a ostatní relevantní informace, které jsou pro oběť důležité. Vyjádření oběti je součástí spisu podmíněného propuštění. V současnosti platné předpisy ale nestanoví, že se oběť podílí na rozhodnutí o podmíněném propuštění anebo podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

4 - Náhrada škody


Jaký je postup pro vymáhání náhrady škody od pachatele? (např. trestní řízení, občanskoprávní žaloba, adhezní řízení)

Podle zvláštních předpisů mají oběti trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody v délce pěti let a více, které utrpěly vážný duševní otřes nebo byly trestným činem vážně postiženy, právo na právního zástupce dříve, než podávají svědectví v trestním řízení nebo uplatní nárok na náhradu škody; honoráře právního zástupce hradí vláda.

Uplatňovat nárok na náhradu škody mohou v trestním řízení jako zástupci osoby, které jsou oprávněné podávat žalobu na náhradu škody v občanskoprávním řízení.

Oběti trestných činů, které vymáhají náhradu škody, musí uvést, zda již obdržely vyrovnání nebo podaly žalobu na náhradu škody.

Soud pachateli uložil, aby mi vyplatil náhradu škody/odškodnění. Jak mohu zajistit, aby pachatel skutečně zaplatil?

Jakmile se rozhodnutí o nároku na náhradu škody stane pravomocným a vykonatelným, může poškozená strana požádat soud, který přijal rozhodnutí v řízení prvního stupně, aby této straně poskytl ověřenou kopii tohoto rozhodnutí s vyznačením doložky vykonatelnosti.

Pokud není v rozhodnutí stanovena lhůta pro jeho splnění, musí být povinnost uložená rozhodnutím splněna do 15 dnů od okamžiku, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným. Po uplynutí této lhůty lze splnění povinnosti vykonat.

Pokud pachatel nezaplatí, může mi stát vyplatit zálohu? Za jakých podmínek?

Oběť úmyslného trestného činu může být odškodněna ze státního rozpočtu zvláštním aktem. Pokud oběť měla úspěch ve věci nároku na náhradu škody, výše odškodnění závisí na částce přiznané náhrady škody; soud při rozhodování o nároku na náhradu škody učiní stejné právní kroky, i když oběť již byla odškodněna ze státního rozpočtu.

Mám nárok na odškodnění od státu?

Oběti úmyslných trestných činů spáchaných v Chorvatsku po 1. červenci 2013 mají nárok na odškodnění:

  • pokud jsou občany nebo rezidenty Chorvatska či jiného členského státu EU;
  • pokud následkem trestného činu utrpěly těžké ublížení na zdraví či závažné zhoršení zdravotního stavu;
  • pokud byl trestný čin oznámen policii či úřadu státního zastupitelství nebo jimi zaregistrován do šesti měsíců od jeho spáchání, a to bez ohledu na to, zda je pachatel znám či neznám;
  • pokud podaly žádost na úředním formuláři spolu s požadovanými podklady (formulář lze získat na každé policejní služebně, v každém úřadu státního zastupitelství, u každého městského (opčinského) či krajského (župního) soudu; lze si ho také obstarat on-line na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, ministerstva vnitra, státního zastupitelství a městských (opčinských) či krajských (župních) soudů).

Oběť má právo na náhradu:

  • výdajů na zdravotní péči v souladu s vnitrostátními stropními hranicemi; toto odškodnění se přiznává pouze v případě, kdy zdravotní výdaje oběti nelze pokrýt v rámci zdravotního pojištění;
  • ztráty příjmu až do výše 35 000 HRK.

Mám nárok na odškodnění v případě, že pachatel není odsouzen?

Oběti může být přiznáno odškodnění i v případě, kdy pachatel zůstal neznámý nebo trestní řízení nebylo zahájeno.

Mám v době, kdy očekávám rozhodnutí o mé žádosti o náhradu škody či odškodnění, nárok na platbu v případě naléhavé potřeby?

Chorvatské právní předpisy nemají ustanovení o platbách v případě naléhavé potřeby.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

5 - Má práva na podporu a pomoc

Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


Jsem oběť trestného činu. Na koho se mohu obrátit s žádostí o podporu a pomoc?

Telefonní linka podpory pro oběti

Vnitrostátní linka podpory obětem trestných činů a přestupků (116-006) poskytuje emocionální podporu, informace o právech obětí a pokyny, na jaké subjekty a organizace se lze obrátit pro další informace, pomoc a podporu.

Linka pomoci je bezplatná telefonní služba

a je dostupná v chorvatštině a angličtině ve všedních dnech od 8.00 do 20.00.

Vnitrostátní linka podpory obětem trestných činů a přestupků (116-006) je službou obecné podpory.

Další informace jsou k dispozici na internetové adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://pzs.hr/

Telefonickou podporu a pomoc obětem určitých trestných činů a dětem poskytují také další specializované organizace občanské společnosti. Další informace a seznam těchto organizací podle krajů (žup) jsou dostupné na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

Seznam organizací poskytujících celostátní psychosociální a právní pomoc:

116 006

Vnitrostátní linka podpory obětem trestných činů a přestupků

Všední dny 8.00 – 20.00

116 000

Vnitrostátní linka pro případy pohřešovaných dětí

Středisko pro pohřešované a zneužívané děti

24/7

116 111

Hrabri telefon – linka pomoci dětem

Všední dny 9.00 – 20.00

0800 0800

Hrabri telefon – linka pomoci rodičům

Všední dny 9.00 – 20.00

0800 77 99

Linka tísňového volání – obchodování s lidmi

Každý den 10.00 – 18.00

0800 55 44

Poradenské centrum pro ženské oběti násilí

Záhřebský útulek pro ženy

Všední dny 11.00 – 17.00

0800 655 222

Linka tísňového volání pro ženské a dětské oběti násilí

Ženska pomoć sada – linka pomoci pro ženy

24/7

0800 200 144

B.a.B.e. – bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí

Všední dny 9.00 – 15.00

01 6119 444

Centrum podpory pro oběti sexuálního násilí

Ženska soba – centrum sexuálních práv

Všední dny 11.00 – 17.00

01 48 28 888

Psychologická pomoc

TESA – centrum psychologické pomoci

Všední dny 10.00 – 22.00

01 48 33 888

Modrý telefon

Všední dny 9.00 – 21.00

01 4811 320

Bezplatná právní pomoc

Právní poradna Právnické univerzity

Všední dny 10.00 – 12.00, středa a čtvrtek 17.00 – 19.00

Je podpora pro oběti bezplatná?

Ano.

Jaké druhy podpory mi mohou poskytnout státní služby nebo orgány?

Oddělení podpory obětem a svědkům poskytují:

  1. emocionální podporu;
  2. informace o právech;
  3. technické a praktické informace obětem, svědkům a členům jejich rodiny;
  4. doporučení na specializovaná zařízení a organizace občanské společnosti podle potřeb oběti/svědka.

Oddělení podpory obětem a svědkům krajských (župních) soudů poskytují:

ODDĚLENÍ PODPORY OBĚTEM A SVĚDKŮM

Krajský (župní) soud Osijek

Adresa:

Europska avenija 7, 31 000 Osijek, Chorvatsko

Tel.:

031 228 500

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima@zsos.pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Rijeka

Adresa:

Žrtava fašizma 7, 51000 Rijeka, Chorvatsko

Tel.:

051 355 645

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-ri@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Sisak

Adresa:

Trg Ljudevita Posavskog 5, 44000 Sisak, Chorvatsko

Tel.:

044 524 419

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-sk@zssk.pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Split

Adresa:

Gundulićeva 29a, 21000 Split, Chorvatsko

Tel.:

021 387 543

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-st@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Vukovar

Adresa:

Županijska 33, 32000 Vukovar, Chorvatsko

Tel.:

032 452 529

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-vu@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Zadar

Adresa:

Borelli 9, 23 000 Zadar, Chorvatsko

Tel.:

023 203 640

E-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Záhřeb

Adresa:

Trg N.Š. Zrinskog 5, 10 000 Zagreb, Chorvatsko

Tel.:

01 4801 062

Nezávislá služba pro oběti a svědky Ministerstva spravedlnosti Chorvatska poskytuje informace o právech a emocionální podporu vedle konkrétních informací týkajících se podpory obětem a svědkům. Poskytuje také podporu obětem a svědkům předvolaným k podání svědecké výpovědi u chorvatských soudů prostřednictvím mezinárodního mechanismu právní pomoci a chorvatským obětem a svědkům předvolaným pomocí stejného mechanismu k podání svědecké výpovědi u zahraničních soudů. Nezávislá služba posílá obětem a svědkům informační listy s kontaktními údaji a informuje je o propuštění pachatele z vězení (automatické a podmíněné propuštění). Je také odpovědna za určení míry finančního odškodnění přiznaného obětem trestných činů.

Jaké druhy podpory mi mohou poskytnout nevládní organizace?

V závislosti na typu organizace a její náplni práce existují různé druhy pomoci a podpory: podpora psychologická, emocionální, právní, praktická, ubytovací, lékařská, bezpečnostní a při soudním řízení.

Další informace a seznam těchto organizací podle krajů (žup) jsou dostupné na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

V Chorvatsku se právě zřizuje dvanáct probačních úřadů. Jejich cílem je dodat výkonu trestních sankcí lidský rozměr, zajistit účinnější začlenění pachatelů zpět do společnosti a poskytovat pomoc obětem, poškozeným stranám a členům jejich rodin.

Národní probační služba se bude podílet na začleňování pachatelů do společnosti po jejich propuštění z vězení. To zahrnuje pomoc při hledání ubytování a práce a jejich přípravě – stejně jako oběti/obětí, poškozené strany/poškozených stran a členů jejich rodiny/rodin – na jejich propuštění. Služba rovněž přijímá opatření na poskytování psychosociální podpory obětem, poškozeným stranám a rodinám obětí a pachatele.

Pokud má být propuštěn pachatel, který si odpykává trest za sexuální trestný čin, trestný čin proti životu a zdraví nebo násilný trestný čin, musí probační služba odpovídajícím způsobem a bezodkladně informovat oběť/oběti, poškozenou stranu/poškozené strany a jejich rodinu/rodiny.

Kontaktní údaje jednotlivých probačních úřadů a probační sekce ministerstva spravedlnosti jsou dostupné Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Oběti trestného činu se mohou spojit s policií e-mailem zaslaným na adresu Odkaz se otevře v novém okně.policija@mup.hr nebo prevencija@mup.hr či telefonicky na číslech 192 (24/7) nebo +385 1 3788 111.


Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/10/2018