Doručování písemností - Rakousko

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

OBSAH

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

„Doručováním“ se rozumí postup předání písemnosti adresátovi v zákonem stanovené formě a zdokumentovaným způsobem, aby byl adresát o písemnosti informován.

Doručování je právní úkon nařízený soudem v rámci soudního řízení, který se provádí automaticky (§ 87 rakouského občanského soudního řádu) (Zivilprozessordnung – ZPO). Doručení musí být oficiálně zdokumentováno, aby bylo možné ověřit, kdy se doručení uskutečnilo a komu. Určité procesní účinky nastanou pouze tehdy, existuje-li doklad o řádném doručení písemností.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Základní zásadou je, že formálně je nutno doručit veškerá soudní rozhodnutí (např. předvolání, usnesení a rozsudky) a veškeré návrhy účastníka řízení (např. žaloba, žalobní odpověď, opravný prostředek) a jiná prohlášení, která jsou (rovněž) určena protistraně.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Doručení písemnosti a způsob doručení nařizuje subjekt s rozhodovací pravomocí (soudce, soudní úředník). Tento příkaz se nazývá nařízením doručení (Zustellverfügung) a musí je vydat subjekt s rozhodovací pravomocí s ohledem na prvopis písemnosti, která má být doručena. Vlastní doručování provádí doručovací služba. Obvykle se jedná o poštovní službu. Může to však být i jiný poskytovatel univerzální služby (§ 2 odst. 7 rakouského zákona o doručování (Zustellgesetz – ZustG) ve spojení s § 3 odst. 4 rakouského zákona o poštovním trhu (Postmarktgesetz).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Odpověď je v zásadě záporná. Podle dostupných lidských zdrojů však lze provádět jednoduchá šetření, například vyhledávání v rejstříku (bližší podrobnosti viz bod 4.2).

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Ano. Kterákoli osoba, včetně zahraničního orgánu, se může obrátit na rakouské Odkaz se otevře v novém okně.registrační orgány (obecní úřad, magistrát, obvodní úřad (Gemeindeamt, Magistrat, Magistratisches Bezirksamt)) se žádostí o Odkaz se otevře v novém okně.registrační údaje týkající se Odkaz se otevře v novém okně.hlavního bydliště zapsaného u určité fyzické osoby. Registrační údaje jsou uchovávány v centrální evidenci (Zentrales Melderegister – ZMR). Jedná se o veřejný rejstřík, který obsahuje jména všech osob registrovaných v Rakousku spolu s údaji o jejich Odkaz se otevře v novém okně.hlavním bydlišti a případně jejich vedlejším bydlišti. V Rakousku existuje povinnost Odkaz se otevře v novém okně.ohlásit/odhlásit své bydliště.

Za účelem podání dotazu na registraci je nutné mít o osobě, kterou hledáte, k dispozici minimálně tyto údaje: jméno a příjmení a další znak, který umožňuje dotyčnou osobu jednoznačně identifikovat (např. datum narození, místo narození, státní příslušnost nebo předchozí adresa).

V současnosti činí poplatek za podání dotazu na registraci 17,30 EUR (poplatek za žádost ve výši 14,30 EUR; spolkový správní poplatek za vyhledání údajů z centrální evidence ve výši 3,00 EUR).

Další informace o podávání dotazů na registraci jsou k dispozici na internetu na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.help.gv.at v části Odkaz se otevře v novém okně.Dokumente und Recht (dokumenty a právní informace) / Odkaz se otevře v novém okně.Personen-Meldeauskunft (osobní/registrační údaje).

Doručování v zásadě provádí doručovací služba, tj. poštovní služba či jiný poskytovatel univerzální služby (viz výše bod 3), nebo soudní úředníci (§ 88 rakouského občanského soudního řádu).

Existují však i tyto alternativní postupy doručování:

Doručení veřejnou vyhláškou v souladu s § 25 rakouského zákona o doručování písemností a § 115 rakouského občanského soudního řádu:

Doručování osobám s neznámým místem doručení nebo většině osob, které nejsou orgánům známy a jimž nebyl ustanoven oprávněný příjemce (§ 20 rakouského zákona o doručování písemností), lze uskutečnit vložením oznámení do databáze soudních oznámení (Ediktsdatei) (přístupná na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/ a volba E-Government/Ediktsdatei), aby bylo sděleno, že písemnost, která má být doručena, byla uložena u soudu. Oznámení musí obsahovat rovněž stručné údaje o obsahu písemnosti, která má být doručena, názvu soudu projednávajícího danou věc, sporné věci a možnosti vyzvednout si písemnosti spolu s informacemi o právních důsledcích tohoto oznámení. Doručení se pokládá za uskutečněné, jakmile je oznámení vloženo do databáze soudních oznámení.

Doručení prostřednictvím opatrovníka ustanoveného soudem (§§ 116–118 rakouského občanského soudního řádu):

Je-li jediným možným způsobem doručení veřejná vyhláška (vložení do databáze soudních oznámení), musí soud na žádost nebo z vlastního podnětu ustanovit opatrovníka, pokud by dotyčná osoba vzhledem k písemnosti, která jí má být doručena, obvykle podnikla právní kroky na obranu svých práv, zejména tehdy, obsahuje-li písemnost, která má být doručena, předvolání této osoby. Ustanovení opatrovníka musí být zadáno do databáze soudních oznámení (§ 117 rakouského občanského řádu). Jakmile k tomu dojde a písemnost je následně předána opatrovníkovi, považuje se doručení za uskutečněné (§ 118 rakouského občanského soudního řádu).

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Jestliže dožádaný orgán považuje žádost za dokazování ve smyslu článku 1 nařízení, jelikož je například nutné adresu zjistit za účelem soudního řízení (zejména doručení písemnosti), postupuje orgán v souladu s ustanoveními nařízení a pokusí se zjistit současnou adresu pomocí zdrojů, které má k dispozici, například zadáním dotazu do centrální evidence nebo vyhledáváním v jiných rejstřících.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Doručení v zásadě uskutečňuje doručovací služba, tj. poštovní služba nebo jiný poskytovatel univerzální služby (viz výše bod 3), nebo soudní úředníci (§ 88 rakouského občanského soudního řádu).

Existují však i tyto alternativní postupy doručování:

Doručení veřejnou vyhláškou v souladu s § 25 rakouského zákona o doručování písemností a § 115 rakouského občanského soudního řádu:

Doručování osobám s neznámým místem doručení nebo většině osob, které nejsou orgánům známy a jimž nebyl ustanoven oprávněný příjemce (§ 20 rakouského zákona o doručování písemností), lze uskutečnit vložením oznámení do databáze soudních oznámení (Ediktsdatei) (přístupná na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/ a volba E-Government/Ediktsdatei), aby bylo sděleno, že písemnost, která má být doručena, byla uložena u soudu. Oznámení musí obsahovat rovněž stručné údaje o obsahu písemnosti, která má být doručena, názvu soudu projednávajícího danou věc, sporné věci a možnosti vyzvednout si písemnosti spolu s informacemi o právních důsledcích tohoto oznámení. Doručení se pokládá za uskutečněné, jakmile je oznámení vloženo do databáze soudních oznámení.

Doručení prostřednictvím opatrovníka ustanoveného soudem (§§ 116–118 rakouského občanského soudního řádu):

Je-li jediným možným způsobem doručení veřejná vyhláška (vložení do databáze soudních oznámení), musí soud na žádost nebo z vlastního podnětu ustanovit opatrovníka, pokud by dotyčná osoba či osoby vzhledem k písemnosti, která má být doručena, obvykle podnikly právní kroky na obranu svých práv, zejména tehdy, obsahuje-li písemnost, která má být doručena, předvolání této osoby nebo osob. Ustanovení opatrovníka musí být zadáno do databáze soudních oznámení (§ 117 rakouského občanského řádu). Jakmile k tomu dojde a písemnost je následně předána opatrovníkovi, považuje se doručení za uskutečněné (§ 118 rakouského občanského soudního řádu).

Existuje zvláštní systém, který soudům umožňuje elektronické doručování písemností. Tento systém se nazývá Elektronischer Rechtsverkehr (elektronická justice), zkráceně ERV. Jedinými osobami, které mají povinnost se tohoto systému účastnit, jsou právní zástupci a obhájci v trestních věcech, notáři, úvěrové a finanční instituce, rakouské pojišťovny, poskytovatelé sociálního pojištění, penzijní společnosti, Fond pro proplácení dovolené a odstupného pracovníkům ve stavebnictví (Bauarbeiter-Urlaubs- und Abfertigungskasse), mzdový fond rakouských farmaceutů (Pharmazeutische Gehaltskasse), fond pro vyplácení náhrad v případě platební neschopnosti (Insolvenz-Entgelt-Fonds) a IEF-Service GmbH, Hlavní svaz rakouských sociálních pojišťoven (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger), finanční prokuratura v rámci ministerstva financí (Finanzprokuratur) a advokátní komora. Systému se mohou účastnit i jiné osoby, nevyžaduje se to však od nich.

Uskutečňuje-li se doručení prostřednictvím systému ERV, považují se elektronicky doručovaná soudní usnesení a podání (§ 89a odst. 2 zákona o organizaci soudů) (Gerichtsorganisationsgesetz – GOG) za doručená pracovní den bezprostředně následující po jejich doručení do elektronické domény adresáta (sobota se za tímto účelem nepovažuje za pracovní den).

Není-li doručení prostřednictvím systému ERV možné, lze je uskutečnit rovněž prostřednictvím elektronických doručovacích služeb v souladu s ustanoveními zákona o doručování písemností (§ 89a odst. 3 zákona o organizaci soudů ve spojení s § 28 a násl. rakouského zákona o doručování písemností).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Existuje zvláštní systém, který soudům umožňuje elektronické doručování písemností. Tento systém se nazývá Elektronischer Rechtsverkehr (elektronická justice), zkráceně ERV. Jedinými osobami, které mají povinnost se tohoto systému účastnit, jsou právní zástupci a obhájci v trestních věcech, notáři, úvěrové a finanční instituce, rakouské pojišťovny, poskytovatelé sociálního pojištění, penzijní společnosti, Fond pro proplácení dovolené a odstupného pracovníkům ve stavebnictví (Bauarbeiter-Urlaubs- und Abfertigungskasse), mzdový fond rakouských farmaceutů (Pharmazeutische Gehaltskasse), fond pro vyplácení náhrad v případě platební neschopnosti (Insolvenz-Entgelt-Fonds) a IEF-Service GmbH, Hlavní svaz rakouských sociálních pojišťoven (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger), finanční prokuratura v rámci ministerstva financí (Finanzprokuratur) a advokátní komora. Systému se mohou účastnit i jiné osoby, nevyžaduje se to však od nich.

Uskutečňuje-li se doručení prostřednictvím systému ERV, považují se elektronicky doručovaná soudní usnesení a podání (§ 89a odst. 2 zákona o organizaci soudů) (Gerichtsorganisationsgesetz – GOG) za doručená pracovní den bezprostředně následující po jejich doručení do elektronické domény adresáta (sobota se za tímto účelem nepovažuje za pracovní den).

Není-li doručení prostřednictvím systému ERV možné, lze je uskutečnit rovněž prostřednictvím elektronických doručovacích služeb v souladu s ustanoveními zákona o doručování písemností (§ 89a odst. 3 zákona o organizaci soudů ve spojení s § 28 a násl. rakouského zákona o doručování písemností).

Pokud zákon doručovateli výslovně zakazuje doručení písemnosti náhradnímu příjemci, nazývá se příslušný postup doručením do vlastních rukou, což nastává v případě, musí-li být písemnosti předány přímo osobě, které mají být doručeny. Toto se používá pouze výjimečně.

Ve všech ostatních případech je přípustné náhradní doručení. To znamená, že není-li adresát zastižen v místě doručení, mohou být písemnosti v zásadě předány jakékoli dospělé osobě, která bydlí ve stejném místě doručení jako adresát, nebo zaměstnanci či zaměstnavateli adresáta, kteří jsou ochotni písemnosti převzít (§ 16 odst. 2 rakouského zákona o doručování písemností). Právní předpisy odkazují na tuto osobu jako na náhradního příjemce (Ersatzempfänger).

Náhradní doručení je však přípustné pouze tehdy, má-li doručovatel důvod se domnívat, že se adresát v místě doručení pravidelně zdržuje.

Podle § 103 rakouského občanského soudního řádu nemůže určitá osoba jednat jako náhradní příjemce, je-li účastníkem soudního řízení jako odpůrce adresáta.

Podle § 16 odst. 5 rakouského zákona o doručování písemností se náhradní doručení nepovažuje za uskutečněné, pokud se adresát nemohl o doručovaných písemnostech včas dozvědět, jelikož se nezdržoval v místě doručení (například cestoval, byl v nemocnici nebo ve vazbě). Doručení se však považuje za účinné ke dni bezprostředně následujícím po návratu adresáta do místa doručení.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Pokud zákon doručovateli výslovně zakazuje doručení písemnosti náhradnímu příjemci, nazývá se příslušný postup doručením do vlastních rukou, což nastává v případě, musí-li být písemnosti předány přímo osobě, které mají být doručeny. Toto se používá pouze výjimečně.

Ve všech ostatních případech je přípustné náhradní doručení. To znamená, že není-li adresát zastižen v místě doručení, mohou být písemnosti v zásadě předány jakékoli dospělé osobě, která bydlí ve stejném místě doručení jako adresát, nebo zaměstnanci či zaměstnavateli adresáta, kteří jsou ochotni písemnosti převzít (§ 16 odst. 2 rakouského zákona o doručování písemností). Právní předpisy odkazují na tuto osobu jako na náhradního příjemce (Ersatzempfänger).

Náhradní doručení je však přípustné pouze tehdy, má-li doručovatel důvod se domnívat, že se adresát v místě doručení pravidelně zdržuje.

Podle § 103 rakouského občanského soudního řádu nemůže určitá osoba jednat jako náhradní příjemce, je-li účastníkem soudního řízení jako odpůrce adresáta.

Podle § 16 odst. 5 rakouského zákona o doručování písemností se náhradní doručení nepovažuje za uskutečněné, pokud se adresát nemohl o doručovaných písemnostech včas dozvědět, jelikož se nezdržoval v místě doručení (například cestoval, byl v nemocnici nebo ve vazbě). Doručení se však považuje za účinné ke dni bezprostředně následujícím po návratu adresáta do místa doručení.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Podrobnosti viz body 5 a 6.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Adresát musí být o uložených písemnostech informován prostřednictvím oznámení o uložení zásilky (vhozeného do schránky nebo vyvěšeného na vstupních dveřích). V tomto oznámení musí být uvedeno místo, kde jsou písemnosti uloženy, počátek a doba trvání lhůty pro vyzvednutí a účinky uložení písemnosti (§ 17 odst. 2 rakouského zákona o doručování písemností). Podle § 17 odst. 3 rakouského zákona o doručování písemností začíná lhůta pro vyzvednutí běžet ode dne, kdy byla písemnost poprvé připravena k vyzvednutí, a musí trvat nejméně dva týdny. Uložená písemnost se považuje za doručenou první den této lhůty (fikce doručení). To však neplatí, pokud se adresát nemohl o doručovaných písemnostech dozvědět včas, jelikož se v místě doručení nezdržoval. V tomto případě však § 17 odst. 3 poslední věta rakouského zákona o doručování písemností stanoví, že se doručení považuje za účinné ke dni bezprostředně následujícím po návratu adresáta do místa doručení ve lhůtě pro vyzvednutí, kdy si mohl uloženou písemnost vyzvednout. Není-li uložená písemnost vyzvednuta (což nemění nic na účinném doručení uložením písemnosti), musí být na konci lhůty pro vyzvednutí vrácena soudu, který ji odeslal.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Pokud adresát nebo náhradní příjemce žijící ve stejné domácnosti odmítne přijmout písemnost, aniž by k tomu měl oprávněný důvod, musí být písemnost zanechána v místě doručení nebo v případě, není-li to možné, uložena bez písemného oznámení. Zanechání písemnosti nebo její uložení má účinek doručení (§ 20 rakouského zákona o doručování písemností).

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Doručení poštovní službou se musí uskutečnit v souladu s Úmluvou Světové poštovní unie a s mezinárodním potvrzením o přijetí. Písemnost musí být doručena adresátovi nebo (pokud mu ji nelze doručit) jiné osobě, která je oprávněna ji přijmout podle zákona země, v níž je písemnost doručována (např. oprávněný příjemce, náhradní příjemce). V Rakousku jsou použitelná ustanovení § 16 rakouského zákona o doručování písemností, která se týkají náhradních příjemců (viz bod 7.1).

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Úmluva Světové poštovní unie neobsahuje ustanovení zabývající se otázkou, zda je přípustné uložení písemnosti, a pokud ano, za jakých podmínek. Tyto záležitosti se proto řídí vnitrostátními právními předpisy země, v níž je písemnost doručována. Podle příslušných ustanovení rakouského zákona může být písemnost uložena, jsou-li splněny potřebné podmínky (viz bod 7).

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Viz bod 7.3.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Ano. Doručovatel musí potvrdit, že písemnost byla doručena, vyznačením této skutečnosti v osvědčení o doručení (doručenka, návratka). Osoba, která písemnosti přijímá, musí doručení potvrdit podpisem osvědčení o doručení s uvedením data a v případě, že tato osoba není skutečným adresátem, musí uvést svůj vztah k příjemci. Jestliže osoba přijímající doručení odmítne potvrzení poskytnout, musí doručovatel tuto skutečnost vyznačit v osvědčení o doručení spolu s datem a případně uvést vztah osoby přijímající doručení k adresátovi. Osvědčení o doručení je nutno neprodleně zaslat zpět odesílateli.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Ačkoli se doručení nepovažuje za účinné, proběhne-li v rozporu s právními předpisy, je možné toto zhojit. Za prvé, je-li doručení vadné, základní pravidlo v § 7 rakouského zákona o doručování písemností znamená, že se doručení považuje za uskutečněné v okamžiku, kdy adresát písemnost skutečně obdržel. Pokud byl ustanoven oprávněný příjemce, musí být tato osoba uvedena jako adresát; v opačném případě je doručení účinné teprve v okamžiku, kdy oprávněný příjemce písemnost skutečně převzal. Zákon o doručování písemností (§ 16 odst. 5 a § 17 odst. 3) mimoto stanoví zvláštní pravidla pro zhojení vad při doručování písemností v těchto případech: nemohl-li se adresát o doručovaných písemnostech dozvědět včas, jelikož se nezdržoval v místě doručení, není-li náhradní doručení účinné nebo jsou-li písemnosti uloženy. Vada je zhojena ke dni bezprostředně následujícím po návratu příjemce do místa doručení, pokud však byly písemnosti uloženy, je rozhodující skutečnost, že se adresát musí vrátit ve lhůtě pro vyzvednutí a musí mít možnost si uloženou písemnost vyzvednout následující den. Zatímco pro zhojení vad v případě neúčinného náhradního doručení není stanovena žádná lhůta, není-li doručení uložením písemnosti účinné, nelze tuto vadu zhojit, pokud se adresát vrátí po uplynutí lhůty pro vyzvednutí zásilky. Jestliže se adresát vrátí dostatečně včas, aby mohl zásilku vyzvednout první den lhůty pro vyzvednutí zásilky, považuje se doručení za uskutečněné k tomuto dni, ačkoli je ještě k dispozici celá lhůta pro vyzvednutí. Pokud se vrátí později, platí doručení uložením písemnosti za uskutečněné teprve následující den po návratu příjemce; lhůty začínající běžet doručením písemností, zejména lhůta pro podání opravného prostředku, musí být příjemci poskytnuty vždy v celé délce.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Ne.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/12/2016