Zavřít

BETA VERZE PORTÁLU JE JIŽ K DISPOZICI!

Vyzkoušejte si BETA verzi evropského portálu e-Justice a dejte nám vědět, jak se Vám s ní pracuje!

 
 

menu starting dummy link

Page navigation

menu ending dummy link

Doručování písemností - Francie

OBSAH

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Soudní doručování (la signification) je jednou z forem doručování písemností.

Článek 651 občanského soudního řádu (Code de procédure civile) stanoví, že „zúčastněné strany jsou uvědomovány o písemnostech tak, že jsou jim tyto písemnosti doručeny.“

Doručování písemností může mít podobu „soudního doručování“, tj. může být provedeno úkonem soudního vykonavatele (huissier de justice) (pododstavec 2), případně může být provedeno běžnou formou bez zásahu soudního vykonavatele.

Pro soudní doručování platí přísné obecné podmínky týkající se schválených hodin a dnů, jakož i formální náležitosti, které stanoví článek 653 a násl. občanského soudního řádu.

  • Odkaz na ustanovení občanského soudního řádu ohledně doručování písemností a soudního doručování: klikněte  Odkaz se otevře v novém okně.ZDE

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Veškeré důležité písemnosti týkající se řízení musí být oznámeny druhé straně. Písemnost související se soudním jednáním je taková písemnost, která umožňuje zahájit soudní řízení, zajistit průběh tohoto řízení, přerušit je či je ukončit, případně zajistit výkon soudního rozhodnutí (například: předvolání, závěr, vyjádření, soudní doručení rozsudku).

Občanský soudní řád přijal smíšený režim doručování procesních písemností: doručování písemností lze vždy provést formou soudního doručení (čl. 651 odst. 3 občanského soudního řádu), i kdyby zákon stanovil, že má mít jinou formu. Pokud však samotný zákon předepisuje soudní doručování, není použití jiné formy doručení přípustné.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Soudní vykonavatelé mají monopol na soudní doručování, přičemž při výkonu svého monopolu mají možnost využít úředníky pod přísahou (clercs assermentés), za které nesou i nadále občanskoprávní odpovědnost.

Doručování písemností běžnou formou může provádět jakákoli osoba, která musí v oznámení uvést své jméno a příjmení, případně název nebo obchodní firmu společnosti, jakož i své bydliště nebo sídlo (článek 665 občanského soudního řádu). Doručování písemností může být provedeno rovněž z iniciativy soudní kanceláře daného soudu (v některých případech u předvolání k jednání nebo u doručení rozsudku).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Pokud je francouzský orgán (státní zástupce nebo soudní vykonavatel) povinen doručit písemnost pocházející ze zahraničí a pokud je prokázáno, že daná osoba již na uvedené adrese nebydlí, je věcí tohoto orgánu podniknout kroky nezbytné ke zjištění přesné adresy bydliště této osoby.

Za tímto účelem má státní zástupce přístup do různých registrů, zejména do registru sociálního zabezpečení. Poskytnuté informace se týkají adresy dlužníka, adresy jeho zaměstnavatele a subjektů, u nichž je veden účet na jméno dlužníka, s vyloučením jakýchkoli dalších informací.

Kromě toho Odkaz se otevře v novém okně. článek L. 152-1 občanského soudního a exekučního řádu zajišťuje v rámci exekucí v občanskoprávním řízení přímý přístup soudních vykonavatelů k informacím státních úřadů nebo státních orgánů, orgánů samosprávných celků a společností a subjektů řízených správními orgány.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Kromě informací, které jsou veřejné (např. telefonní seznam), nemají zahraniční justiční orgány nebo strany soudního řízení přístup k rejstříkům, které obsahují osobní údaje, jako je například adresa dlužníka.

Tento přístup lze podle francouzského práva zajistit pouze v rámci exekuce v občanskoprávním řízení, případně v rámci soudního řízení na základě rozhodnutí příslušného soudu (viz otázka 1.3).

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Žádné ustanovení občanského soudního řádu není takové povahy, aby zakazovalo použití nařízení (ES) č. 1206/2001 za účelem zjištění adresy určité osoby. Výše uvedené nařízení však musí respektovat ustanovení tohoto soudního řádu. Podle francouzského práva totiž občanskoprávní soudy nemají přímý přístup k evidenci obyvatelstva, jako je tomu v jiných členských státech. V důsledku toho si lze uplatnění nařízení č. 1206/2001 představit v případě, že by třetí osoba měla v držení dokument, který by byl adresován zúčastněné osobě. V tomto případě a v souladu s články 138 a násl. občanského soudního řádu by soudce mohl nařídit této třetí osobě, aby předložila dotčený dokument s tím, že tato třetí strana bude moci namítnout legitimní překážku (např. profesní tajemství advokáta).

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Doručování písemností běžnou formou se provádí v uzavřené obálce nebo dopise (článek 667 občanského soudního řádu), poštou nebo předáním proti potvrzení podpisem nebo potvrzence. Musí obsahovat veškeré údaje týkající se příjmení a jména nebo názvu společnosti či obchodní firmy odesílatele, jakož i jeho bydliště nebo sídla. Je nezbytné, aby byla na doručované písemnosti označena osoba adresáta (článek 665 občanského soudního řádu). Uvedení těchto údajů je povinné, jinak bude doručení písemnosti neplatné (článek 693 občanského soudního řádu).

Pokud je adresátem fyzická osoba, písemnost se doručuje na místo, kde se daná osoba zdržuje, nebo na jakékoli místo, pokud je předána dané osobě přímo nebo na adrese zvolené pro účely doručování, pokud to zákon připouští nebo ukládá. Pokud je dotčená osoba osobou právnickou, doručuje se písemnost do místa její provozovny, případně není-li to možné, osobně jednomu z jejích členů, který je oprávněn písemnost převzít.

Pro osobu, která písemnost doručuje, je rozhodným datem datum odeslání dopisu, které je uvedeno na razítku pošty. Pro osobu, které je písemnost doručována, je rozhodným datem datum převzetí dopisu. Pokud se jedná o doporučený dopis s doručenkou, odpovídá toto datum datu, které je vyznačeno poštou (Administration des postes) při doručení dopisu adresátovi.

Doručování písemností mezi advokáty lze použít v případě, že advokát musí doručit písemnost jinému advokátovi (články 671 až 673 občanského soudního řádu). Provádí se vždy v rámci advokátní komory (Palais), a to dvěma způsoby: soudním doručením (které vyžaduje účast soudního vykonavatele, jenž danou písemnost a její kopii opatří svým razítkem a podpisem), nebo přímým doručením (které se uskuteční předáním dané písemnosti ve dvou vyhotoveních advokátovi, který je jeho adresátem, a který následně vrátí doručovateli jedno z těchto dvou vyhotovení opatřené datem a parafou).

Soudní doručování provádějí soudní vykonavatelé v obvodu svého místně příslušného soudu (tribunal de grande instance). V praxi nelze provádět soudní doručování mimo pracovní dny, ani před šestou hodinou a po jedenadvacáté hodině, s výjimkou případů, kdy to soudce povolí. Článek 663 občanského soudního řádu obsahuje výčet některých údajů, které musí být uvedeny na obou originálech písemností soudního vykonavatele, přičemž jakákoli nesrovnalost znamená, neplatnost soudního doručení (článek 693 občanského soudního řádu). Soudní doručování musí být provedeno do vlastních rukou dané osoby, a pokud není možné ho uskutečnit touto formou, lze doručení provést do místa bydliště nebo pobytu. Pokud nejsou splněny podmínky tohoto druhého způsobu, uskuteční se soudní doručení tím, že bude adresátovi zaslán protokol (soudní doručení zpřístupněním v kanceláři soudního vykonavatele).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Článek 748-1 občanského soudního řádu stanoví, že zasílání, předávání a doručování jednacích písemností, dokumentů, oznámení, upozornění nebo předvolání, zpráv, zápisů, jakož i kopií a zásilek opatřených doložkou vykonatelnosti soudních rozhodnutí, lze za určitých podmínek provést elektronicky.

Zavádění nových technologií do veřejné služby soudnictví vedlo k upřesnění podmínek soudního doručování elektronickou cestou, které provádějí soudní vykonavatelé.

Doručování písemností mezi advokáty lze provádět rovněž prostřednictvím virtuální privátní sítě advokátů (Réseau Privé Virtuel Avocats, RPVA), která se používá rovněž pro výměny procedurálních informací mezi advokáty a soudy.

Technické vyhlášky, které určují konkrétní způsoby, podle nichž se elektronické výměny musí uskutečňovat, v zásadě zpřístupňují elektronickou komunikaci pouze některým profesionálním aktérům, zejména advokátům a soudním vykonavatelům.

Elektronická komunikace je možná u většiny soudů (soudy prvního stupně, obchodní soudy, odvolací soudy, Kasační soud a v některých omezenějších případech i instanční soudy).

V přesně vymezených případech a za přesně definovaných podmínek mohou být navíc určité straně některé dokumenty od soudní kanceláře (vyrozumění o tom, že se koná jednání, nebo u některých právnických osob předvolání) zaslány e-mailem (články 748-8 a 748-9 občanského soudního řádu).

Ve všech případech musí příjemce písemnosti s doručením elektronickou cestou výslovně souhlasit.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

V případě, že se nepodaří písemnost doručit běžným způsobem, je nutno přistoupit k soudnímu doručování.

Soudní doručování se provádí „buď do místa bydliště, nebo pokud toto místo není známo, do místa pobytu“. Soudní vykonavatel musí proto dříve, než doručí písemnost do místa pobytu, provést veškerá potřebná šetření za účelem zjištění bydliště adresáta.

Pokud je známo bydliště nebo místo pobytu adresáta písemnosti, avšak soudní vykonavatel jej tam nezastihne, může provést platné soudní doručení pouze tak, že předá kopii této písemnosti kterékoli osobě, která je přítomna v místě bydliště nebo na místě pobytu. Pokud není písemnost doručena dané osobě, je třeba splnit několik formalit za účelem ochrany zájmů adresáta: na kopii, která je doručena v uzavřené obálce, musí být uvedeny některé údaje, a předmětné osobě musí být zasláno oznámení obyčejným dopisem.

Pokud není známo bydliště, místo pobytu ani pracoviště adresáta písemnosti, může soudní vykonavatel písemnost platně uložit ve své kanceláři. Za tímto účelem vypracuje protokol, ve kterém přesně zaznamená kroky, které podnikl k nalezení předmětné osoby. Tentýž den nebo nejpozději první následující pracovní den je povinen zaslat adresátovi na jeho poslední známou adresu doporučeným dopisem s doručenkou kopii tohoto protokolu a písemnosti, které se soudní doručování týká. Téhož dne informuje soudní vykonavatel adresáta obyčejným dopisem o splnění této formality.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Soudní doručování se považuje za provedené v den, kdy je daná písemnost doručena přímo dané osobě, do místa jejího bydliště nebo do místa jejího pobytu. Vzhledem k tomu, že soudní doručování formou uložení v kanceláři se „provádí v místě bydliště“, je datem soudního doručení datum oznámení o uložení dané zásilky a nikoli datum uložení její kopie v kanceláři. Pravidla pro určení data soudního doručení jsou použitelná i v případě, že je nutno zaslat oznámení.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Pokud adresát není přítomen v době, kdy se dostaví poštovní doručovatel s doporučeným dopisem s doručenkou, je prostřednictvím oznámení o uložení zásilky informován, že si může ve stanovené lhůtě vyzvednout kopii písemnosti na poště.

Pokud je si soudní vykonavatel jist, že adresa uvedená na soudně doručované písemnosti je správná, ale nemůže písemnost nikomu doručit, ponechá ve schránce oznámení o uložení dané zásilky, v němž vyzývá adresáta, aby si vyzvedl kopii písemnosti v jeho kanceláři (článek 656 občanského soudního řádu).

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Souhlas zúčastněné osoby, která je adresátem písemnosti, není podmínkou doručení této písemnosti této osobě, takže v případě, že adresát písemnosti odmítne převzít předmětnou písemnost, kterou mu soudní vykonavatel doručuje, nemění to nic na skutečnosti, že tato písemnost byla zúčastněné osobě soudně doručena. Nebylo by totiž možné, aby soudní vykonavatel donutil příjemce převzít písemnost, pokud by to příjemce odmítl; je dostačující, že soudní vykonavatel tuto kopii ponechá u adresáta, pokud ho zastihne v místě doručení. Soudní doručení je tedy platné i v případě, že adresát odmítne kopii převzít, avšak soudní vykonavatel ji odloží na kus nábytku (CA Paříž, 12. prosince 1906, s. 1907). 2.109 ).

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Pokud jde o doručování písemností poštou, může osoba pověřená doručením dopisu s doručenkou tento dopis v zásadě vydat pouze osobě, které je určen, pokud adresát nezmocnil přebíráním takových písemností třetí osobu.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Pokud adresát písemnosti nebo osoba zmocněná přijímat dopisy s doručenkou nemohla převzít písemnost, která byla předmětem poštovního doručení, nebyla písemnost řádně doručena a musí být doručena opakovaně formou soudního doručení provedeného soudním vykonavatelem.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Pokud se osoba pověřená doručením dopisu s doručenkou dostaví do bydliště adresáta v jeho nepřítomnosti (nebo v nepřítomnosti osoby zmocněné přijímat doporučené dopisy s doručenkou), ponechá poštovní doručovatel ve schránce zúčastněné osoby oznámení o uložení zásilky. Toto oznámení o uložení zásilky uvádí, že dopis je zúčastněné osobě k dispozici na poště a že si jej tam může ve lhůtě patnácti dnů vyzvednout. Pokud si zúčastněná osoba písemnost ve stanovené lhůtě nevyzvedne, je dopis zaslán zpět odesílateli.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Pokud je písemnost doručena formou doporučeného dopisu s doručenkou, předá poštovní doručovatel obálku adresátovi proti podpisu doručenky. Toto potvrzení je zasláno odesílateli jako doklad o tom, že písemnost byla doručena do vlastních rukou. Pokud si adresát dopis nevyzvedne na poště nebo pokud je například uvedena nesprávná adresa, je odesílateli rovněž po uplynutí lhůty 15 dnů od oznámení o uložení zásilky doručenku oznámení s uvedením toho, že se dopis doručit nepodařilo.

Když je písemnost soudně doručena, uvede soudní vykonavatel v protokolu o soudním doručení, jaké kroky provedl za účelem řádného provedení soudního doručení podle ustanovení článku 655 občanského soudního řádu, který v pododstavci 2 uvádí, že „soudní vykonavatel je povinen v písemnosti uvést, které kroky provedl za účelem soudního doručení této písemnosti osobě adresáta a okolnosti, které způsobily, že nebylo možné toto soudní doručení uskutečnit“.

Soudní vykonavatel také v tomto protokolu uvede, které osobě mohl písemnost předat, a informuje o tom svého mandanta.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Písemnosti musí být v zásadě doručeny osobně. Skutečnost, že jsou doručeny třetím osobám, však nemusí za určitých podmínek znamenat, že nedošlo k řádnému doručení.

V souladu s článkem 670 občanského soudního řádu tak platí, že v případě doručování písemností doporučeným dopisem s doručenkou se má za to, že písemnost byla doručena do místa bydliště nebo na místo pobytu, pokud je doručenka podepsána osobou, která je k tomuto účelu zmocněna. Takové doručení by mohlo mít vliv na kvalifikaci daného rozhodnutí (rozhodnutí je kvalifikováno jako kontradiktorní nebo kontumační v případě, že daná osoba není přítomna), ale na jeho řádnosti to nic nemění.

V ostatních případech, tj. pokud je uvedena nesprávná adresa pro doručování písemností doporučeným dopisem nebo pokud si adresát nevyzvedl obálku na poště, musí soudní úředník vyzvat příslušnou stranu, aby postupovala cestou soudního doručování v souladu s ustanoveními článku 670-1 uvedeného soudního řádu. Tento postup umožňuje zjednat nápravu doručování dané písemnosti.

Soudní vykonavatel může rovněž doručit písemnost jiné osobě než adresátovi, například rodinnému příslušníkovi, který je přítomen v místě jeho bydliště. V tomto případě je této třetí osobě předána kopie dané písemnosti v zapečetěné obálce a soudní vykonavatel uvede v protokolu o soudním doručení jméno osoby, která písemnost převzala (články 655 a 657 uvedeného soudního řádu).

Pokud byl soudní vykonavatel schopen ověřit, že adresát se na uvedené adrese skutečně zdržuje, může mu rovněž zanechat v poštovní schránce oznámení o uložení zásilky, jímž adresáta vyzývá, aby si obálku vyzvedl v jeho kanceláři. V tomto případě je soudní doručení řádné a má se za to, že bylo provedeno do místa bydliště s již uvedenými důsledky pro kvalifikaci rozsudku (článek 656 uvedeného soudního řádu).

A konečně dobrovolná přítomnost žalované strany při jednání u instančního soudu, obchodního soudu a u pracovního soudu (conseil de prud’hommes) umožňuje nahradit doručování písemností nebo soudní doručování, které nebylo provedeno řádně, návrhem na zahájení řízení, pokud s tím všechny strany souhlasí (Soc., 16. května 1990).

S výjimkou těchto případů není písemnost, jejíž doručení nebo soudní doručení neproběhlo řádně, doručena platně a nemůže zakládat žádný nárok. Zejména neumožňuje zahájení běhu lhůt pro podání odvolání.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Náklady na doručování písemností doporučeným dopisem se rovnají výši nákladů na doporučenou zásilku, tj. 5,10 EUR za dopis do hmotnosti 20 gramů odeslaný z Francie na adresu ve Francii podle tarifu platného k 1. dubnu 2017.

Náklady na úkony soudního vykonavatele jsou stanoveny v souladu s Odkaz se otevře v novém okně.vyhláškou ze dne 26. února 2016, kterou se stanoví regulované tarify soudních vykonavatelů. Náklady na soudní doručování se liší podle povahy dané písemnosti a příslušných částek, ale zpravidla jsou nižší než 50 EUR.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 21/11/2018