Zákonný úrok

Vnitrostátní informace o tom, jak jednotlivé země EU provádí výpočet sazeb zákonného úroku.


Výpočet zákonného úroku v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech může připadat v úvahu podle několika právních nástrojů Evropské unie. Tyto nástroje však neupravují zákonný úrok podrobně, a proto je způsob výpočtu sazeb zákonného úroku a základ pro jejich výpočet stanoven vnitrostátním právem.

V přeshraničním případě mohou být tyto informace důležité a je třeba zajistit jejich dostupnost. Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci proto vypracovala přehledy, jak členské státy definují zákonný úrok, zda je zákonný úrok ve vnitrostátním právu stanoven, a pokud ano, jaký je jeho právní základ a sazba či výše. Uvedeny jsou též informace o okolnostech a podmínkách uplatňování úrokových sazeb a o způsobu jejich výpočtu.

Chcete-li získat podrobné informace o právu některého členského státu, zvolte si jeho vlaječku.


Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.

Poslední aktualizace: 18/01/2019

Zákonný úrok - Belgie


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je procentuální podíl použitý pro výpočet dodatečné částky, kterou je dlužník povinen věřiteli zaplatit, jestliže nesplnil závazek včas.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonný úrok je v občanskoprávních věcech (mezi jednotlivci či mezi jednotlivcem a obchodníkem) stanoven jako 12měsíční sazba EURIBOR zvýšená o 2 %.

Obchodní transakce (tedy transakce mezi obchodníky a podniky) se řídí zákonem o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích ze dne 2. srpna 2002 (Wet van 2/08/2002 betreffende de bestrijding van de betalingsachterstand bij handelstransacties). Zákonná sazba úroku se uplatní, ledaže se strany obchodní transakce dohodnou jinak (smluvní úrok).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Změna sazby úroku, který se uplatní na obchodní transakce, je oznamována jednou za šest měsíců prostřednictvím Úředního věstníku Belgie (internetové stránky Belgisch staatsblad – Moniteur belge: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ejustice.just.fgov.be/)

Další informace naleznete na internetových stránkách Federální veřejné služby pro ekonomiku (Odkaz se otevře v novém okně.http://economie.fgov.be/)

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Další informace jsou bezplatně k dispozici na internetových stránkách Federální veřejné služby pro ekonomiku (Odkaz se otevře v novém okně.http://economie.fgov.be/)


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 02/02/2017

Zákonný úrok - Bulharsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je v Bulharské republice upraven, ale tento pojem v současné době není zákonem definován.

Podle právní teorie je „zákonný úrok“ úrok, který není sjednán, ale je stanoven zákonem. Zákonný úrok z prodlení se hradí za prodlení s plněním peněžitého závazku. V případě prodlení s plněním peněžitého závazku má věřitel vždy nárok na náhradu škody v zákonné úrokové sazbě od data prodlení (viz první věta čl. 86 odst. 1) zákona o závazcích a smlouvách (ZZD)).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Podle čl. 86 odst. 1 zákona o závazcích a smlouvách je dlužník, který nesplní peněžitý závazek, odpovědný za náhradu škody v zákonné úrokové sazbě od data prodlení. Zákonnou úrokovou sazbu stanovuje Rada ministrů.

Ustanovení čl. 294 odst. 1 obchodního zákoníku stanoví, že úrok je splatný mezi obchodníky, není-li ujednáno jinak.

Podle čl. 86 odst. 2 zákona o závazcích a smlouvách a pro účely provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48 ze dne 23. února 2011, s. 1) přijala Rada ministrů Nařízení č. 426 ze dne 18. prosince 2014 (které nabylo účinnosti dne 1. ledna 2015), kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení. Roční sazba zákonného úroku z prodlení je základní sazba Bulharské národní banky platná od 1. ledna nebo 1. července stávajícího roku plus 10 procentních bodů. Denní sazba zákonného úroku z prodlení je 1/360 roční sazby. Úroková sazba platná od 1. ledna stávajícího roku platí v první polovině roku a sazba platná od 1. července v druhé polovině roku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Bulharská národní banka zveřejňuje základní sazbu během příslušného období s využitím metodologie vypracované správní radou a zveřejňuje ji ve Státním věstníku. Základní sazba a její změny jsou zveřejněny na internetových stránkách Bulharské národní banky: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bnb.bg/. Tyto internetové stránky taktéž uvádí metodologii pro stanovení základní sazby.

Ustanovení čl. 10 odst. 3 zákona o závazcích a smlouvách stanoví, že úrok z úroku z prodlení (složený úrok) je splatný podle pravidel Bulharské národní banky. Žádná taková pravidla však dosud zveřejněna nebyla.

Ustanovení čl. 294 odst. 2 obchodního zákoníku stanoví, že úrok z úroku je splatný pouze v případě, že je sjednán.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Informace o základní sazbě a jejích změnách jsou k dispozici v angličtině a bulharštině na internetových stránkách Bulharské národní banky. Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bnb.bg/.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a ostatní výše uvedené právní předpisy jsou k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: www.lex.bg.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a nařízení Rady ministrů č. 426 ze dne 18. prosince 2014 ustanovující platbu zákonné sazby úroku z prodlení jsou také k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: www.tita.bg.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 25/05/2018

Zákonný úrok - Česká republika


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano, úrok je obecně upraven v §§ 1802-1806 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Je definován jako majetková sankce za prodlení dlužníka s plněním peněžité pohledávky. Sankční postih ve formě úroku vzniká automaticky ex lege v důsledku prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku, přičemž výše zákonného úroku je stanovena sekundárním právním předpisem, aktuálně nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Výpočet výše zákonného úroku se řídí úpravou účinnou v první den dlužníkova prodlení.

Od 1. 1. 2014 je v platnosti nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., ze dne 16. října 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Podle citovaného nařízení je roční výše úroku z prodlení stanovena ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního období, v němž došlo k prodlení, zvýšená o osm procentních bodů. Tato výše úroku pak zůstává stejná po celou dobu prodlení.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Úrok za prodlení, které započalo před účinností nařízení vlády č. 351/2013 Sb., se řídí předchozí platnou úpravou, tj. nařízením vlády č. 142/1994 Sb., přičemž je třeba vždy přihlédnout ke znění účinnému v první den prodlení.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=351&r=2013


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 06/03/2019

Zákonný úrok - Německo

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Sazba zákonného úroku je stanovena v § 246 německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB). Jestliže je úrok splatný v souvislosti s dluhem vzniklým ze zákona nebo na základě právního úkonu, činí sazba úroku 4 % ročně, není-li stanoveno jinak.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba zákonného úroku

Kritéria pro uplatnění zákonné sazby úroku

(podle potřeby)

Právní základ

4 %

Standardní sazba, která se použije, nestanoví-li jiná zvláštní ustanovení jinak a neexistuje-li ani dohoda o odchýlení se od této sazby

§ 246 německého občanského zákoníku

5 %

V případě dvoustranných obchodních transakcí (s výjimkou úroků z prodlení), ledaže se uplatní některé zvláštní ustanovení, které stanoví jinou sazbu

§ 352 německého obchodního zákoníku (Handelsgesetzbuch, HGB)

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 5 procentních bodů (*)

Jestliže je dlužník v prodlení s placením dluhu

§ 228 odst. 1 německého občanského zákoníku

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 9 procentních bodů (*)

Jestliže je dlužník v prodlení s plněním peněžní pohledávky a není stranou právního úkonu, se kterým pohledávka souvisí.

§ 228 odst. 2 německého občanského zákoníku

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 5 procentních bodů (*)

Jestliže je spotřebitel v prodlení s plněním dohody o spotřebitelském úvěru, ledaže jde o dohodu o hypotečním úvěru

§ 497 odst. 1 věta první německého občanského zákoníku

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 5 procentních bodů nebo 9 procentních bodů (*)

Peněžní závazek od data zahájení sporného řízení (podání žaloby / předvolání k jednání), nejdříve však ode dne, kdy se dluh stal splatným.

§ 291 německého občanského zákoníku

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 5 procentních bodů (*)

V případě nákladů na právní zastoupení ode dne doručení žádosti o posouzení nákladů a ode dne splatnosti, přičemž ode dne vynesení rozsudku není třeba předkládat žádost.

§ 104 odst. 1 věta druhá německého občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO)

základní sazba úroku stanovená německým právem zvýšená o 2 % (*), nejméně však 6 %

V případě obchodů s použitím šeků nebo směnek se zákonná sazba úroku přesahující 6 % uplatní pouze na tuzemské směnky či šeky

§ 45 a 46 německého zákona o šecích (Scheckgesetz);

§ 28, 48 a 49 německého zákona o směnkách (Wechselgesetz)

(*) Základní sazba úroku stanovená německým právem NENÍ shodná s úrokovou mírou Evropské centrální banky. Podrobnější informace o výpočtu jsou uvedeny v otázce č. 3.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Základní sazba úroku stanovená německým právem není shodná se základní úrokovou mírou Evropské centrální banky. Základní sazba úroku se vypočte v souladu s § 247 německého občanského zákoníku a její výše se mění vždy k 1. lednu a 1. červenci každého roku. Přehled základních sazeb úroků podle jednotlivých časových období v souladu s § 247 německého občanského zákoníku je k dispozici v němčině a angličtině na:

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.bundesbank.de/Navigation/EN/Statistics/Money_and_capital_markets/money_and_capital_markets.html?https=1

V souladu s § 289 německého občanského zákoníku se základní úrok dále neúročí (zákaz složeného úroku).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Německý občanský zákoník je dostupný v němčině a angličtině na:

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/bgb/index.html

Ostatní výše uvedené zákony a právní předpisy naleznete v němčině na:

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/zpo/index.html (občanský soudní řád je dostupný i v angličtině)

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/hgb/index.html (obchodní zákoník, rovněž částečně dostupný v angličtině)

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/scheckg/index.html (zákon o šecích)

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.gesetze-im-internet.de/wg/index.html (zákon o směnkách)


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 15/03/2017

Zákonný úrok - Estonsko

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V souladu s § 113 závazkového zákona může věřitel po dlužníkovi v případě prodlení s plněním peněžního závazku požadovat úhradu úroku z prodlení (sankce za pozdní platbu), a to za období od data splatnosti závazku až do jeho úplného splnění.

Pokud se strany nedohodly na výši úroku z prodlení, může věřitel požadovat úhradu úroku v sazbě stanovené zákonem. V souladu s § 113 odst. 1 závazkového zákona odpovídá zákonná sazba úroku sazbě uvedené v § 94 tohoto zákona zvýšené o osm procentních bodů ročně. Podle § 94 odst. 1 závazkového zákona se sazba úroku uplatní na půlroční bázi a odpovídá poslední úrokové míře hlavních refinančních operací Evropské centrální banky před 1. lednem a 1. červencem každého roku.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba úroku podle § 94 závazkového zákona je uveřejňována dvakrát do roka Estonskou bankou (Eesti Pank), a to na jejích internetových stránkách a prostřednictvím úředního věstníku Ametlikud Teadaanded. Při výpočtu zákonných úroků se tato sazba v souladu s § 113 odst. 1 zákona zvýší o osm procentních bodů.

Ve druhém pololetí roku 2015 odpovídala sazba stanovená v § 94 hodnotě 0,05 %, a zákonná sazba úroku proto odpovídala 0,05 %+8 %=8,05 %.

V Estonsku nejsou stanoveny různé sazby zákonného úroku. Ustanovení § 113 závazkového zákona se uplatní jednotně v případě jakéhokoliv prodlení s plněním peněžního závazku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Další informace o způsobu výpočtu zákonných úroků jsou dostupné v estonštině například na stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Tarbijaveeb určených pro spotřebitele a na stránkách právního poradenství Odkaz se otevře v novém okně.Jurist Aitab.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Závazkový zákon je dostupný na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Úředního věstníku a jeho překlad do angličtiny je dostupný Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Informace o aktuální sazbě úroku Evropské centrální banky pro hlavní refinanční operace jsou dostupné na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Estonské banky.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 19/02/2018

Zákonný úrok - Irsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V právních předpisech je stanoveno uplatňování sazby zákonného úroku v rozmanitých situacích, například v případě opožděných plateb v obchodních transakcích, soudem stanovených dlužných částek, nezaplacených daní nebo opožděných plateb daně.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazby zákonného úroku uvedené v následující tabulce platí v žalobách v občanských a obchodních věcech:

Výše/sazba zákonného úroku

Kritéria pro použití zákonného úroku

(v případě potřeby, např. prodlení s plněním, spotřebitelská smlouva atd.)

Právní základ

8 %

Úrok vztahující se na soudem stanovenou dlužnou částku ode dne vstupu rozsudku v platnost

§ 26 irského zákona o dlužnících z roku 1840 (Debtors (Ireland) Act 1840)

a

§ 20 zákona o soudech z roku 1981 (Courts Act 1981)

a

zákonný předpis S.I. 12/1989 – vyhláška (o úroku u soudem stanovených dlužných částek) z roku 1989 k zákonu o soudech z roku 1981 (Courts Act 1981)

8 %

Pokud soud dané osobě nařídí uhrazení příslušné peněžní částky, může za určitých okolností nařídit rovněž zaplacení úroku z celé této peněžní částky nebo její části za období od okamžiku, kdy nastal důvod platby, do dne vynesení rozsudku

§ 22 odst. 1 zákona o soudech z roku 1981 (Courts Act 1981)

a

§ 50 zákona o soudech a soudních úřednících z roku 1995 (Courts and Courts Officers Act 1995)

a

zákonný předpis S.I 12/1989 – vyhláška (o úroku u soudem stanovených dlužných částek) z roku 1989 k zákonu o soudech z roku 1981 (Courts Act 1981)

8 %

Úrok se vztahuje na náklady přiznané soudem ode dne, k němuž byla zjištěna výše těchto nákladů (dohodou stran, nebo vyměřením těchto nákladů ze strany soudního úředníka)

§ 30 zákona o soudech a soudních úřednících z roku 2002 (Courts and Courts Officers Act 2002) ve znění § 41 zákona o občanskoprávní odpovědnosti a soudech z roku 2004 (Civil Liability and Courts Act 2004)

a

zákonný předpis S.I 544/2004 (vyhláška o počátku působnosti (commencement order))

Hlavní refinanční sazba Evropské centrální banky (k 1. lednu a 1. červenci každého roku) s připočtením 8 procentních bodů

Nárok věřitele na zákonný úrok z prodlení v případě opožděné platby v souvislosti s obchodními smlouvami uzavřenými po dni 16. března 2013

zákonný předpis (Statutory Instrument (S.I.)) č. 580/2012 – nařízení Evropských společenství (opožděné platby v obchodních transakcích) z roku 2012

Hlavní refinanční sazba Evropské centrální banky (k 1. lednu a 1. červenci každého roku) s připočtením 7 procentních bodů

Nárok věřitele na úrok z prodlení v případě opožděné platby v souvislosti s obchodními smlouvami uzavřenými v období od 7. srpna 2002 do 15. března 2013, je-li úrok z prodlení vyšší než 5 EUR

zákonný předpis S.I. č. 388/2002 – nařízení Evropských společenství (opožděné platby v obchodních transakcích) z roku 2002

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Nepoužije se. Viz tabulka výše.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Právní předpisy jsou k dispozici na internetu na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.irishstatutebook.ie/eli/1996/act/33/enacted/en/html?q=Divorce


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 13/12/2017

Zákonný úrok - Řecko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Řecké právo stanoví zákonný úrok. Zákonný úrok je úroková míra, tedy procentní podíl kapitálu za stanovené časové období, stanovená přímo zákonem. Nejčastější formou zákonných úroků jsou úroky z prodlení, tedy úroky, k nimž je dlužník zavázán od chvíle, kdy se dostane do prodlení. Ustanovení § 301, 346, 529, 720 atd. občanského zákoníku upravují ostatní druhy zákonných úroků.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba zákonných úroků z prodlení je obvykle stanovena jako nejvyšší přípustná smluvní sazba úroku předem stanovená rozhodnutím guvernéra Řecké banky, která v roce 2001 byla harmonizována s odpovídající úrokovou mírou Evropské centrální banky (zákon č. 47/2000, o radě pro měnovou politiku, § 3 odst. 2 zákona č. 2842/2000), zvýšená o dva procentní body. Orientačně lze uvést, že nebankovní sankční sazba se pohybovala mezi 12 % (tato sazba se uplatňovala konzistentně v letech 1946 až 1979) a 44 % (v roce 1992, kdy začala postupně klesat). V současné době činí 7,3 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Na stránkách Řecké banky (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bankofgreece.gr/Pages/el/Statistics/rates_markets/monetary/exotrapezika.aspx) je k dispozici tabulka nebankovních úrokových sazeb (od roku 1946), byť tyto stránky neumožňují automatický výpočet zákonné úrokové míry, což umožňují jiné stránky, jako např. NOMOS nebo ISOKRATIS (dsanet).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Pokud jde o Řeckou banku, ano. Jinak jsou však tyto služby dostupné pouze pro předplatitele.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 07/02/2017

Zákonný úrok - Španělsko

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je ve Španělsku stanoven jako doplňkový prostředek k zajištění náhrady škody v případě, že se dlužník dostane do prodlení a strany se nedohodly jinak. Zákonný úrok je upraven v § 1108 občanského zákoníku (Código Civil), přičemž zákon vyžaduje, aby se jednalo o nesplacený peněžitý dluh, popřípadě aby byl nesplacený dluh na peníze převeden.

Zákon neobsahuje definici zákonného úroku.

Existují nicméně různé druhy zákonných úroků. Nejběžnějším druhem je ten zmíněný výše, upravený v občanském zákoníku. V ostatních případech zákon nicméně stanoví zvláštní sazby úroku, které jsou v řadě případů stanoveny odkazem na sazbu zákonného úroku zvýšenou o určité procento. Tyto sazby lze rovněž považovat za „zákonný úrok“ v tom smyslu, že jsou stanoveny zákonem. Patří mezi ně:

ve vztahu k hypotéce, zákon č. 1/2013 ze dne 14. května 2013 mění § 114 zákona o hypotéce (Ley Hipotecaria) a stanovuje limit pro úrokovou míru v případě prodlení s úhradou úvěru na koupi nemovitosti určené k primárnímu bydlení, jestliže je hypotéka sjednána na samotné bydlení, v sazbě trojnásobku zákonného úroku, tj. v současné době 11,5 %;

– § 20 odst. 4 zákona č. 16/2011, o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Contratos de Crédito al Consumo), stanovuje horní hranici pro tyto operace na 2,5 násobek zákonného úroku;

– § 7 zákona č. 3/2004, o postupech proti opožděným platbám v obchodních transakcích (lucha contra la morosidad en las operaciones mercantiles), stanoví sazbu úroku odkazem na úrokovou míru Evropské centrální banky ve vztahu k posledním hlavním refinančním operacím provedeným před prvním dnem aktuálního kalendářního čtvrtletí zvýšenou o 8 procentních bodů (7 bodů do roku 2013) (v současné době 0,250 %);

– pokud jde o pojistné smlouvy, § 20 odst. 4 zákona č. 50/1980 ze dne 8. října 1980, o pojistných smlouvách (Ley 50/1980, de 8 de octubre, de Contrato de Seguro), penalizuje neodůvodněná prodlení pojistitelů s úhradou náhrad osobám s nároky krytými pojistnými smlouvami jimi uzavřenými úhradou úroků o roční sazbě úroku odpovídající zákonnému úroku platnému v době, kdy se závazek stal splatným, zvýšenému o 50 %, přičemž však soudce nemůže pojistiteli uložit roční úrok nižší než 20 %, jestliže uplynuly dva roky od chvíle, kdy nárok vznikl, a náhrada nebyla vyplacena;

– úrok v době po vydání rozsudku (interés procesal) uvedený v § 576 zákona č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civil), který stanoví, že jakmile byl v prvním stupni vydán rozsudek nebo rozhodnutí, které ukládá peněžité plnění, má věřitel nárok na roční úrok v sazbě zákonného úroku zvýšené o dva body, případě ve výši dohodnuté stranami či stanovené zvláštními právními předpisy.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazbu úroku pro každý rok stanoví rozpočtové zákony.

Pro rok 2016 je sazba stanovena v dodatečném ustanovení č. 34 zákona č. 48/2015 ze dne 29. října, o obecném státním rozpočtu (Presupuestos Generales del Estado) na rok 2016.

– 3,00 procenta do 31. prosince 2016.

Vývoj úrokových sazeb zveřejněný Španělskou bankou je k dispozici na následující adrese:

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bde.es/clientebanca/es/areas/Tipos_de_Interes/Tipos_de_interes/Otros_tipos_de_i/otros-tipos/Tabla_tipos_de_interes_legal.html

Jak je uvedeno v předešlé otázce, vedle zákonného úroku stanoveného v § 1108 občanského zákoníku jakožto náhrada za neuhrazenou peněžitou pohledávku existují různé druhy zákonných úroků. Mezi ně patří:

ve vztahu k hypotéce, zákon č. 1/2013 ze dne 14. května 2013 mění § 114 zákona o hypotéce a stanovuje limit pro úrokovou sazbu v případě prodlení s úhradou úvěru na koupi nemovitosti určené k primárnímu bydlení, jestliže je hypotéka sjednána na samotné bydlení, v sazbě trojnásobku zákonného úroku, tj. v současné době 11,5 %;

– § 20 odst. 4 zákona č. 16/2011, o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Contratos de Crédito al Consumo), stanovuje horní hranici pro tyto operace na 2,5 násobek zákonného úroku;

– § 7 zákona č. 3/2004, o postupech proti opožděným platbám v obchodních transakcích (lucha contra la morosidad en las operaciones mercantiles), stanoví úrokovou sazbu odkazem na úrokovou sazbu uplatňovanou Evropskou centrální bankou na poslední hlavní refinanční operace provedené před prvním dnem aktuálního kalendářního čtvrtletí zvýšenou o 8 procentních bodů (7 bodů do roku 2013) (v současné době 0,250 %);

– pokud jde o pojistné smlouvy, § 20 odst. 4 zákona č. 50/1980 ze dne 8. října 1980, o pojistných smlouvách (Ley 50/1980, de 8 de octubre, de Contrato de Seguro), penalizuje neodůvodněná prodlení pojistitelů s úhradou náhrad osobám s nároky krytými pojistnými smlouvami jimi uzavřenými úhradou úroků o roční sazbě úroku odpovídající zákonnému úroku platnému v době, kdy se závazek stal splatným, zvýšenému o 50 %, přičemž však soudce nemůže pojistiteli uložit roční úrok nižší než 20 %, jestliže uplynuly dva roky od chvíle, kdy nárok vznikl, a náhrada nebyla vyplacena;

– úrok v době po vydání rozsudku (interés procesal) uvedený v § 576 zákona č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civil), který stanoví, že jakmile byl v prvním stupni vydán rozsudek nebo rozhodnutí, které ukládá peněžité plnění, má věřitel nárok na roční úrok ve výši zákonné sazby úroku zvýšené o dva body, případě ve výši dohodnuté stranami či stanovené zvláštními právními předpisy.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Vývoj úrokových sazeb je k dispozici na internetové stránce uvedené v předchozí odpovědi.

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bde.es/clientebanca/es/areas/Tipos_de_Interes/Tipos_de_interes/Otros_tipos_de_i/otros-tipos/Tabla_tipos_de_interes_legal.html

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, na následující internetové stránce:

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bde.es/clientebanca/es/areas/Tipos_de_Interes/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 04/04/2017

Zákonný úrok - Chorvatsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Zákonný úrok (zakonska kamata) je úroková sazba, kterou je dlužník v případě peněžitého závazku povinen uhradit ze zbývající dlužné částky. Proto dluží dlužník, který nesplní peněžitý závazek, kromě výše jistiny také zákonný úrok.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Obecným zákonem o zákonném úroku je zákon o závazkových vztazích (Zakon o obveznim odnosima) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 35/05, 41/08, 125/11 a 78/15) – články 29-31. Tento zákon se použije, nestanoví-li zvláštní zákon pro konkrétní osoby a konkrétní vztahy jinak. Podle tohoto zákona bude výchozí úroková sazba pro dluhy vyplývajících z obchodních smluv a smluv mezi obchodníkem a osobou, která se řídí veřejným právem, stanovena půlročně navýšením průměrné úrokové sazby z půjček schválených na dobu více než jednoho roku pro nefinanční podniky vypočítané za referenční období před aktuálním půlrokem o pět procentních bodů, a o tři procentní body v ostatních vztazích.

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit dne 1. ledna a 1. července v Narodne Novine, Úředním věstníku Chorvatské republiky.

Průměrná úroková sazba použitá k výpočtu zákonných úrokových sazeb na aktuální pololetí (od 1. ledna 2017 do 30. června 2017) je 4,68 %. Proto je na období od 1. ledna 2017 do 30. června 2017 zákonná úroková sazba pro dluhy vyplývajících z obchodních smluv a smluv mezi obchodníkem a osobou, která se řídí veřejným právem, 9,68 % a u ostatních vztahů (např. vztahy vyplývající z úvěrových smluv a jiných občanskoprávních smluv, mimosmluvních vztahů – náhrada škody, bezdůvodné obohacení) 7,68 %.

Zvláštním předpisem stanovujícím zákonnou úrokovou sazbu pro určité dluhy je zákon o finančním obchodním vyrovnání a vyrovnání v případě hrozícího úpadku (Zakon o financijskom poslovanju i predstečajnoj nagodbi) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 108/12, 144/12, 81/13, 112/13, 71/15 a 78/15). Zákon se vztahuje na prodlení s platbou v obchodním styku mezi podnikateli a mezi podnikateli a osobami, které se řídí veřejným právem, kdy osoba, která se řídí veřejným právem, je dlužníkem a výsledkem tohoto obchodního styku je dodání zboží nebo poskytnutí služeb za finanční protiplnění. Podle tohoto zákona je zákonným úrokem z prodlení úroková sazba odpovídající výchozí sazbě navýšené o 8 procentních bodů. Výchozí sazba odpovídá průměrné úrokové sazbě z půjček schválených na dobu více než jednoho roku pro nefinanční podniky vypočítané za referenční období před aktuálním půlrokem snížené o tři procentní body.

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit dne 1. ledna a 1. července v Narodne Novine, Úředním věstníku Chorvatské republiky.

Výchozí sazba použitá k výpočtu zákonných úrokových sazeb na aktuální pololetí (od 1. ledna 2017 do 30. června 2017) je 1,68 %. Proto je na období od 1. ledna 2017 do 30. června 2017 zákonná úroková sazba z prodlení v obchodním styku mezi podnikateli a mezi podnikateli a osobami, které se řídí veřejným právem, kdy osoba, která se řídí veřejným právem, je dlužníkem, 9,68 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit dne 1. ledna a 1. července v Narodne novine, Úředním věstníku Chorvatské republiky.

Úřední věstník Chorvatské republiky, Narodne novine, naleznete po kliknutí na následující odkaz: Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Bezplatně přístupný Úřední věstník Chorvatské republiky, Narodne novine, naleznete po kliknutí na následující odkaz: Odkaz se otevře v novém okně.https://narodne-novine.nn.hr/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 25/03/2019

Zákonný úrok - Itálie

Upozorňujeme, že výchozí italština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V Itálii se k finančním závazkům připočítává zákonný úrok.

Právním zdrojem je § 1282 italského občanského zákoníku (Codice Civile), který stanoví, že u zjištěných a splatných pohledávek nabíhají automaticky úroky, nestanoví-li příslušný právní předpis nebo titul jinak.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

O výši zákonného úroku rozhoduje každoročně italské Ministerstvo financí formou nařízení, které je každý rok vydáno do 15. prosince.

Pokud se strany dohodly na úrokové sazbě, je příslušnou sazbou sazba, kterou určily. Tato sazba však musí být dohodnuta písemně a nesmí být vyšší než maximální sazba, která je přípustná podle zákona proti lichvě (zákon č. 108 ze dne 7. března 1996), v opačném případě se bude úrok považovat za lichvářský, a tudíž neplatný. V těchto případech se úrok nehradí (§ 1815 občanského zákoníku).

Pokud strany dospěly k dohodě ohledně úrokové sazby, nestanovily však částku, použije se zákonný úrok.

V italském právním systému se situace u úroku z prodlení částečně liší od situace v případě zákonného úroku. Úrok z prodlení má představovat sankci (pro dlužníka) a odškodnění (pro věřitele). Souvisí s nesplněním finančního závazku v důsledku opožděné platby za dotyčnou službu nebo neprovedení platby ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo na základě dohod stran. Aby mohl věřitel požadovat úrok z prodlení, musí být dlužník pozadu s placením. „Prodlením“ se rozumí prodleva dlužníka při plnění jeho závazků. Aby se uplatnil úrok z prodlení, musí uplynout datum splatnosti a dlužníkovi musí být doručena výzva k úhradě: oficiální dokument, v němž věřitel dlužníka vyzývá k uhrazení dlužné částky.

Podle občanského zákoníku se úrok z prodlení platí ve výši zákonné sazby nebo sazby stanovené ve zvláštních právních předpisech. Byl-li však před tím, než byla dlužníkovi doručena výzva k úhradě, splatný úrok vyšší než zákonná sazba, bude úrok z prodlení ve stejné výši (§ 1224 občanského zákoníku).

Podle § 1284 občanského zákoníku je sazba zákonného úroku stanovena každoročně ministrem hospodářských věcí a financí. Prostřednictvím nařízení vyhlášeného v Úředním věstníku Italské republiky mění ministr sazbu na základě průměrného ročního výnosu státních dluhopisů s maximální délkou splatnosti 12 měsíců s přihlédnutím k míře inflace zaznamenané v daném roce. Tato výše je stanovena nejpozději do 15. prosince roku předcházejícího roku, na který se daná sazba vztahuje. Nebyla-li nová sazba stanovena do 15. prosince, pro příští rok se sazba nemění.

Od 1. ledna 2017 činí zákonná úroková sazba 0,1 %.

Tabulka udávající změny úrokové sazby od roku 2010:

1 %

od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010

Odkaz se otevře v novém okně.nařízení ministra ze dne 4. prosince 2009

1,5 %

od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011

Odkaz se otevře v novém okně.nařízení ministra ze dne 7. prosince 2010

2,5 %

od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013

Odkaz se otevře v novém okně.nařízení ministra ze dne 12. prosince 2011

1 %

od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014

nařízení ministra ze dne 12. prosince 2013

0,5 %

od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015

nařízení ministra ze dne 11. prosince 2014

0,2 %

od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016

nařízení ministra ze dne 11. prosince 2015

0,1 %

od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017

nařízení ministra ze dne 7. prosince 2016

Úrok vyšší, než je zákonná sazba, je nutno stanovit písemně, v opačném případě se použije zákonná sazba.

Pokud strany o sazbě nerozhodly, odpovídá od okamžiku podání návrhu na zahájení řízení zákonná úroková sazba sazbě stanovené ve zvláštním předpise týkajícím se opožděných plateb v obchodních transakcích (viz níže). Toto pravidlo se vztahuje také na návrh na zahájení rozhodčího řízení.

Zvláštní právní předpis týkající se opožděných plateb v obchodních transakcích

K provedení směrnice 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích vydal italský normotvůrce legislativní nařízení č. 231/2002 v platném znění. Toto nařízení v případě opožděné platby v obchodních transakcích jako úrok výslovně stanoví vyšší úrokovou sazbu, než je zákonná sazba. Podle legislativního nařízení č. 231/2002 se obchodní transakcí rozumí „smlouvy (jakkoli nazvané) uzavřené mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, které se týkají výhradně nebo převážně dodávky zboží nebo poskytování služeb za úplatu“. Nařízení stanoví, že v rámci obchodní transakce má „každý, kdo při hrazení úplaty neprávem čelil prodlevě, nárok na automatickou úhradu úroku z prodlení, která nabývá účinku (aniž by byla nutná formální výzva k úhradě) ode dne následujícího po datu splatnosti“, ledaže dlužník prokáže, že neprovedení platby bylo způsobeno důvody, které mu nelze přičíst.

Podle tohoto právního předpisu je úrok v případě opožděných plateb v obchodních transakcích založen na sazbě, kterou každý rok stanoví Ministerstvo hospodářských věcí a financí a která je shrnuta v tabulce níže, přičemž: a) pro první pololetí roku, jehož se prodlení týká, je použitou sazbou sazba platná ke dni 1. ledna daného roku; b) pro druhé pololetí roku, jehož se prodlení týká, je použitou sazbou sazba platná dne 1. července daného roku.

Tabulka udávající změny sazby úroku z prodlení od roku 2010:

TABULKA SAZEB ÚROKŮ Z PRODLENÍ podle legislativního nařízení č. 231/2002

Se změnami zavedenými legislativním nařízením č. 192/2012

Transakce provedené do 31. 12. 2012

Od

Do

Sazba ECB

Navýšení

Celkem

Celkové sazby

1. 1. 2010

30. 6. 2010

1,00 %

7,00 %

8,00 %

8,00 %

1. 7. 2010

31. 12. 2010

1,00 %

7,00 %

8,00 %

8,00 %

1. 1. 2011

30. 6. 2011

1,00 %

7,00 %

8,00 %

8,00 %

1. 7. 2011

31. 12. 2011

1,25 %

7,00 %

8,25 %

8,25 %

1. 1. 2012

30. 6. 2012

1,00 %

7,00 %

8,00 %

8,00 %

1. 7. 2012

31. 12. 2012

1,00 %

7,00 %

8,00 %

8,00 %

1. 1. 2013

30. 6. 2013

0,75 %

8,00 %

8,75 %

7,75 %

1. 7. 2013

31. 12. 2013

0,50 %

8,00 %

8,50 %

7,50 %

1. 1. 2014

30. 6. 2014

0,25 %

8,00 %

8,25 %

7,25 %

1. 7. 2014

31. 12. 2014

0,15 %

8,00 %

8,15 %

7,15 %

1. 1. 2015

31. 12. 2015

0,05 %

8,00 %

8,05 %

7,05 %

1. 1. 2016

30. 6. 2016

0,05 %

8,00 %

8,05 %

7,05 %

1. 7. 2016

31. 12. 2016

0,00 %

8,00 %

8,00 %

7,00 %

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Existuje mnoho internetových stránek nabízejících bezplatný software pro výpočet zákonného úroku a úroku z prodlení.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/01/2018

Zákonný úrok - Kypr


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Vnitrostátní právní předpisy Kypru nestanoví žádnou „zákonnou úrokovou sazbu“. Když je však k soudu podána žaloba, má soudce pravomoc nařídit, aby byl uhrazen zákonný úrok v předem stanovené sazbě, a to od data podání žaloby až do data vynesení rozsudku, pokud příslušné právní předpisy nestanoví úhradu úroku nebo pokud daná smlouva nebo dohoda, co se týče žalob pro porušení smlouvy nebo dohody, nezahrnuje výslovné ustanovení určující úrokovou sazbu.

V současné době byla sazba stanovena na 3,5 % zvláštním nařízením Ministerstva financí, které má pravomoc ji upravit.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Viz odpověď na otázku č. 1. Aktuálně platná úroková sazba je 3,5 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Nepoužije se. Viz odpověď na otázku č. 1.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Nepoužije se. Viz odpověď na otázku č. 1.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 13/05/2019

Zákonný úrok - Lucembursko

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonná úroková sazba je výše úroku, kterou každý rok stanoví zákon a jež se používá v případně prodlení s úhradou dlužné částky, pokud si strany předem nestanovily jinou sazbu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Od doby, co vstoupil v platnost zákon ze dne 18. dubna 2004, kterým se provádí směrnice 2000/35/ES ze dne 29. června 2000, je zákonná úroková sazba z prodlení v případě obchodních transakcí (tedy transakcí mezi podniky či mezi podniky a orgány veřejné moci, jež vedou k dodání zboží či poskytování služeb) stanovena samostatně podle mezní sazby, která je výsledkem nabídkového řízení s proměnlivou sazbou pro hlavní refinanční operace použité Evropskou centrální bankou během její poslední hlavní refinanční operace, provedené před prvním kalendářním dnem každého pololetí. V případě prodlení z platby se k této sazbě přidá navýšení o marži (pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, v souladu s článkem 5 zákona ze dne 18. dubna 2004 o platebních lhůtách a o sazbách za zpožděné platby).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

/

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.public.lu/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.mj.public.lu/


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 18/12/2018

Zákonný úrok - Maďarsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Sazba zákonného úroku je stanovena v § 6 odst. 47 zákona V z roku 2013, občanského zákoníku, jehož prostřednictvím je navázána na pravidla centrální banky pro úrokové sazby. Sazba zákonného úroku, který plyne z dluhu vyjádřeného v HUF, je založena na úrokové sazbě centrální banky, kterou stanovuje měnová rada Maďarské národní banky. V případě dluhu vyjádřeného v cizí měně odpovídá sazba zákonného úroku základní úrokové sazbě stanovené centrální bankou, která danou měnu vydává, a není-li tato sazba stanovena, pak úrokové sazbě na peněžním trhu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Právním základem pro zákonný úrok je občanský zákoník, který úrok koncipuje jako cenu peněz jiné osoby, kterou musí strana uhradit za případný dluh, není-li dohodnuto jinak. Zákonný úrok, který se na dluh uplatní, se hradí jednou za půl kalendářního roku. Úroková sazba platná v první den daného kalendářního pololetí se použije na celé období daného kalendářního pololetí, a to bez ohledu na případné změny základní úrokové sazby centrální banky během tohoto pololetí.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ne.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, občanský zákoník je k dispozici v Odkaz se otevře v novém okně.Národním repositáři právních předpisů [Nemzeti Jogszabálytár]. Informace o výši základní úrokové sazby centrální banky je k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Maďarské národní banky.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 16/10/2017

Zákonný úrok - Malta


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V maltském právu se výraz „zákonný úrok“ nenalézá, místo něj se používá výraz „zákonný úrok z prodlení“ (legal interest for late payment). Tento výraz se nalézá v maltském obchodním zákoníku (Commercial Code) a je definován jako „jednoduchý úrok z prodlení se sazbou, která se rovná referenční sazbě, alespoň však ve výši osmi procent (8 %)“ (simple interest for late payment at a rate which is equal to the sum of the reference rate and at least eight percent (8%)).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Maltské právo stanoví pouze jednu úrokovou sazbu, a to osm procent (8 %). Právním východiskem této sazby je kapitola 13 sbírky zákonů (Laws of Malta) Obchodní zákoník, konkrétně hlava II dílčí hlava IA tohoto zákoníku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Věřitel má nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveném ve smlouvě nebo po skončení takto stanovené lhůty splatnosti. Nestanoví-li však smlouva datum ani lhůtu splatnosti, má věřitel nárok na úrok z prodlení po uplynutí kterékoliv z těchto lhůt:

  • třicet kalendářních dnů od data obdržení faktury dlužníkem,
  • třicet kalendářních dnů od data obdržení zboží nebo služeb, je-li datum obdržení faktury nejisté,
  • třicet kalendářních dnů od data obdržení zboží nebo služeb, obdrží-li dlužník fakturu dříve než zboží či služby,
  • třicet kalendářních dnů od data, kdy musí být produkt podle zákona, jak bylo dohodnuto nebo stanoveno ve smlouvě, zkontrolován či ověřen, a dlužník obdrží fakturu dříve nebo k datu této kontroly či ověření.

Referenční sazba použitelná pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku a pro druhé pololetí dotčeného roku sazba platná dne 1. července uvedeného roku.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Odkaz se otevře v novém okně.Kapitola 13 sbírky zákonů, maltský obchodní zákoník, je bezplatně dostupná on-line.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/03/2017

Zákonný úrok - Nizozemí


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Nizozemsko má zákonný úrok. Jedná se o úrok, který může věřitel ze zákona požadovat v případě opožděné platby.

Rozlišuje se mezi zákonným úrokem u neobchodních transakcí (článek 6:119 občanského zákoníku) a zákonným úrokem u obchodních transakcí (článek 6:119a občanského zákoníku).

Zákonný úrok u neobchodních transakcí se vztahuje na veškeré dohody se soukromými osobami nebo spotřebiteli.

Zákonný úrok u obchodních transakcí se vztahuje na veškeré dohody s podniky a vládními organizacemi.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonný úrok u neobchodních transakcí činí 2 %. Zákonný úrok u obchodních transakcí činí 8 %.

Zákonný úrok může kolísat.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 21/08/2019

Zákonný úrok - Rakousko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Sazby zákonného úroku jsou stanoveny v § 1000 rakouského občanského zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, ABGB). Základní úrokové sazby jsou upraveny § 1333 ABGB a § 456 rakouského obchodního zákoníku (Unternehmensgesetzbuch, UGB) pro právní úkony související s obchodem mezi obchodními společnostmi a mezi obchodními společnostmi a právními osobami, které se řídí veřejným právem.

Ustanovení § 1000 ABGB se uplatní na úroky, „které stanovuje zákon, anebo v případech, kdy nebyla stanovena sazba úroku“. Ustanovení § 1000 odst. 2 ABGB navíc stanoví, ve kterých případech podléhá úrok úročení (složený úrok).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

V souladu s § 1000 odst. 1 ABGB je sazba zákonného úroku stanovena na čtyři procenta ročně. To platí i pro zákonný úrok z prodlení podle § 1333 odst. 1 ABGB ve spojení s § 1000 odst. 1 ABGB. Tato sazba úroku se uplatní i na jednostranné obchodní úkony.

Pro právní úkony související s obchodem mezi obchodními společnostmi a mezi obchodními společnostmi a právními osobami, které se řídí veřejným právem, je sazba úroku z prodlení stanovena jako základní úroková sazba platná pro opožděné platby neuhrazených pohledávek v souladu s § 456 UGB zvýšená o 9,2 procentního bodu. Základní úroková sazba pro příslušné pololetí odpovídá úrokové sazbě platné v první kalendářní den tohoto období. Základní úroková sazba je k dispozici na internetových stránkách Rakouské národní banky na http://www.oenb.at pod záložkou „Služby“ / „Úrokové sazby a směnné kurzy“.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Podle § 1000 odst. 2 ABGB je věřitel oprávněn účtovat úroky z peněžité pohledávky, jestliže se na tom strany výslovně dohodly. I v případě, že se na tom strany výslovně nedohodly, může být účtován složený úrok ve výši čtyř procent ročně, a to ode dne zahájení soudního řízení (doručení žaloby žalovanému), jestliže se nárok týká splatného úroku. Rakouské právo složený úrok nezakazuje.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Výše uvedená ustanovení rakouského občanského zákoníku a rakouského obchodního zákoníku jsou dostupná bezplatně (v němčině) na internetových stránkách rakouského spolkového kancléřství (Bundeskanzleramt) (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ris.bka.gv.at) pod záložkou „Bundesrecht“ / „Bundesrecht konsolidiert“.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 01/03/2018

Zákonný úrok - Polsko

Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Podle § 359 odst. 1 zákona ze dne 23. dubna 1964, občanský zákoník [Sbírka zákonů (Dziennik Ustaw) z roku 2014, č. 121, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OZ“], jsou úroky z peněžní částky splatné pouze v případě, že tak stanoví právní úkon, zákon, rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu. Není-li stanovena jiná sazba úroku, odpovídá zákonný úrok referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 3,5 procentního bodu.

Pokud jde o úroky z prodlení, ustanovení § 481 odst. 2 OZ stanoví, že není-li výše úroku z prodlení stanovena, uplatní se zákonný úrok z prodlení, a to v sazbě, která odpovídá referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 5,5 procentního bodu. Jestliže však je pro pohledávku stanovena vyšší úroková míra, může věřitel požadovat úhradu úroků z prodlení v této vyšší sazbě.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

V souladu s § 359 odst. 2 OZ je zákonný úrok stanoven jako hodnota odpovídající referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 3,5 procentního bodu. Ministr spravedlnosti vyhlašuje sazbu zákonného úroku ve formě oznámení v Polském úředním věstníku (Monitor Polski). V současné době v souladu s ohlášením ministra spravedlnosti ze dne 7. ledna 2016 a s účinností od 1. ledna 2016 činí sazba zákonného úroku 5 % per annum a sazba úroku z prodlení 7 % per annum.

Naproti tomu úroky v obchodním styku jsou upraveny zákonem ze dne 8. března 2013, o platebních podmínkách v obchodních transakcích (Sbírka zákonů 2013, č. 403, ve znění pozdějších předpisů), a sazba úroku je vždy stanovena oznámením ministra pro rozvoj. V současné době v souladu s ohlášením ze dne 7. ledna 2016 a s účinností od 1. ledna 2016 činí sazba zákonného úroku z prodlení v obchodním styku 9,5 % per annum.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Podrobnější informace o aktuální výši úrokových sazeb Polské národní banky, včetně referenční sazby, naleznete na internetových stránkách Polské národní banky (NBP): Odkaz se otevře v novém okně.http://www.nbp.pl/home.aspx?f=/dzienne/stopy.htm

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Oznámení ministra spravedlnosti a ministra pro rozvoj týkající se sazeb zákonných úroků (v obchodním styku) jsou dostupné na internetových stránkách vládního legislativního centra (Rządowe Centrum Legislacji RCL): Odkaz se otevře v novém okně.http://www.monitorpolski.gov.pl/Wyszukiwanie/tabid/114/Title/odsetki/Default.aspx


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/01/2018

Zákonný úrok - Portugalsko

Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok

Ano, portugalské právní předpisy stanoví sazby zákonných úroků.

Úrok může být dohodnut stranami, anebo stanoven zákonem. Jestliže je úrok dohodnut stranami, jedná se o smluvní úrok. Jestliže je úrok stanoven zákonem, jedná se o zákonný úrok.

Smluvní a zákonný úrok může být občanskoprávní či obchodněprávní.

Účel úroku

Obecně platí, že existují dva druhy úroku: výnosový úrok (např. úrok splatný za půjčku) a sankční úrok (např. úrok z prodlení s plněním závazku).

Zákonný úrok z prodlení

Jestliže se dlužník dostane do prodlení s plněním peněžitého závazku, jako obecné pravidlo platí, že náhrada za prodlení odpovídá zákonnému úroku ode dne, kdy se dlužník dostal do prodlení. Peněžní závazek je povinnost poskytnout druhé straně peněžité plnění.

Okamžik prodlení

Má se za to, že dlužník je v prodlení, jestliže mu bylo soudní nebo mimosoudní cestou oznámeno, že má splnit závazek.

Existují však tři případy, kdy se má za to, že je dlužník v prodlení, aniž by bylo nutné mu to oznamovat:

  1. jestliže byl stanoven pevný termín plnění závazku;
  2. jestliže závazek vznikl z protiprávního jednání;
  3. jestliže se dlužník oznámení vyhýbá; v tomto případě se má za to, že je dlužník v prodlení ode dne, kdy by mu oznámení bylo normálně doručeno.

Jestliže úvěr není likvidní, prodlení nemůže nastat až do chvíle, kdy se stane likvidním, ledaže je nedostatek likvidity způsoben vinou dlužníka. Jestliže dlužník odpovídá za protiprávní jednání nebo riziko, má se za to, že je v prodlení ode dne, kdy mu bylo doručeno formální oznámení, ledaže se již dříve dostal do prodlení v souladu s pravidly uvedenými v první části tohoto odstavce.

Zánik úroku

Jakmile úrok vznikne, není nezbytně závislý na jistině. Jedno je možné převést nebo zrušit, aniž by to mělo vliv na druhé.

Použití dílčích splátek

Vnitrostátní právní předpisy stanoví pro použití splátek následující pravidla:

i) Jestliže dlužník má vedle jistiny uhradit i náklady či úroky nebo má-li povinnost věřiteli poskytnout náhradu v důsledku prodlení, platba, která nestačí k úhradě celé částky, bude použita k úhradě nákladů, úroků a jistiny, a to v tomto pořadí;

ii) jistinu lze uhradit jedině až jako poslední, ledaže věřitel souhlasí s jiným postupem.

Úroky z úroků

V některých případech mohou být běžné úroky úročeny sankčními úroky (složený úrok).

Aby bylo možno úroky dále úročit, je třeba, aby nastala jedna z následujících situací:

dlužníkovi musí být buď soudem oznámeno, aby vzniklé úroky kapitalizoval, anebo dlužník musí platit úroky pod sankcí kapitalizace.

Kapitalizovat lze pouze úroky odpovídající období alespoň jednoho roku. Toto omezení složených úroků se neuplatní, jestliže je to v rozporu se zvláštními předpisy či praktikami daného odvětví (např. v případě úvěrů poskytnutých finančními institucemi podléhajícími zvláštní právní úpravě).

Podle vnitrostátní judikatury nemůže být sankční úrok dále úročen sankčním úrokem. Stejně tak z principu nemůže být dále úročen zákonný úrok dlužný v důsledku prodlení s plněním peněžitého závazku. To platí, aniž by byly dotčeny jakékoliv odchylky ve výkladu obsaženém v judikatuře a zákonem stanovená možnost použít povinné finanční sankce v případě, že je úhrada peněžní částky nařízena rozhodnutím soudu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba zákonných úroků se liší podle toho, zda se jedná o občanskoprávní či obchodněprávní úrok.

Občanskoprávní zákonný úrok

Občanskoprávní úrok je stanoven společnou ministerskou prováděcí vyhláškou (Portaria) ministrů spravedlnosti a financí, a to v souladu s § 449 odst. 1 portugalského občanského zákoníku (Código Civil). V prosinci roku 2015 (v době, kdy byl tento příspěvek psán) byly sazby úroků stanoveny ministerskou prováděcí vyhláškou č. 291/03 ze dne 8. dubna 2003.

Obchodněprávní zákonný úrok

Obchodněprávní zákonný úrok je obvykle splatný ve vztahu k úvěru, který dluží obchodní společnosti, podniky či právnické osoby, a zejména ve vztahu k druhům úvěrů uvedených v legislativním nařízení č. 62/2013 ze dne 10. května 2013 uvedeném níže.

Obchodněprávní úrok je stanoven společnou ministerskou prováděcí vyhláškou ministrů spravedlnosti a financí, a to v souladu s čl. 102 odst. 3 až 5 portugalského občanského zákoníku (Código Comercial). V době psaní tohoto příspěvku v prosinci 2015 byly sazby obchodněprávních úroků upraveny ministerskou prováděcí vyhláškou č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013, podle níž se sazby obchodněprávních úroků stanovují na pololetní bázi.

Výše každé sazby obchodněprávních úroků uvedených v ministerské prováděcí vyhlášce č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013 je stanovena prostřednictvím oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance (Direcção Geral do Tesouro e Finanças), uveřejněného ve Věstníku republiky, 2. sérii, a to k 15. lednu a 15. červenci každého roku.

Ministerská prováděcí vyhláška č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013 stanoví dvě sazby obchodněprávních sankčních úroků, které se liší podle toho, jaké transakce se týkají:

  1. první je úroková sazba, která se použije v případě prodlení s platbou týkající se obchodní transakce mezi obchodními společnostmi či mezi obchodními společnostmi a veřejnými subjekty a která je stanovena v legislativním nařízení č. 62/2013 ze dne 10. května 2013;
  2. druhou je doplňková sazba sankčního úroku, která se použije v případě ostatních operací a vztahuje se k úvěru, který dluží obchodní společnosti, jednotlivé podniky či právnické osoby a která je upravena v § 102 odst. 3 portugalského obchodního zákoníku.

Sazby zákonných úroků, ať už občanskoprávních, či obchodněprávních, se liší v závislosti na čase. Z tohoto důvodu je při výpočtu úroků nutno vzít v úvahu odlišné sazby použitelné pro každou část trvání prodlení.

Z praktických důvodů zde uvádíme pouze sazby zákonných úroků za poslední roky. Tento přehled je určen pouze pro informativní účely a nenahrazuje potřebu v každém jednotlivém případě konzultovat použitelné vnitrostátní právní předpisy.

V případě, že je úhrada peněžitého plnění nařízena rozhodnutím soudu, se k zákonným úrokům připočte příplatek ve výši 5 procentních bodů. V takovém případě se úrok ve výši 5 % per annum stává automaticky splatným – bez nutnosti vydání jakéhokoliv dalšího soudního rozhodnutí –, a to ode dne, kdy se rozsudek stane pravomocným. Tato povinná finanční sankce se připočte k sankčním úrokům, případně k dlužné náhradě, v souladu s § 829a odst. 4 portugalského občanského zákoníku.

Sazby zákonných úroků od 5. srpna 1980 do dnešního dne jsou následující:

Od 5. srpna 1980 do 22. května 1983
[(1 021 dní) – legislativní nařízení č. 200-C/80 ze dne 24. června 1980 a ministerská prováděcí vyhláška č. 447/80 ze dne 31. července 1980]

15 %

Od 23. května 1983 do 28. dubna 1987
[(1 437 dní) – ministerská prováděcí vyhláška č. 581/83 ze dne 18. května 1983]

23 %

Od 29. dubna 1987 do 29. září 1995
[(3 076 dní) – ministerská prováděcí vyhláška č. 339/87 ze dne 24. dubna 1987]

15 %

Od 30. září 1995 do 16. dubna 1999
[(1 295 dní) – ministerská prováděcí vyhláška č. 1171/95 ze dne 25. září 1995]

10 %

Od 17. dubna 1999 do 30. dubna 2003
[(1 475 dní) – ministerská prováděcí vyhláška č. 263/99 ze dne 12. dubna 1999]

7 %

Od 1. května 2003
[(1 475 dní) – ministerská prováděcí vyhláška č. 291/03 ze dne 8. dubna 2003]

4 %

Sazby obchodněprávních zákonných úroků od 28. září 1995 do dnešního dne jsou následující:

Od 28. září 1995 do 16. dubna 1999
[ministerská prováděcí vyhláška č. 1167/95 ze dne 23. září 1995]

15 %

Od 17. dubna 1999 do 30. září 1999
[ministerská prováděcí vyhláška č. 262/99 ze dne 12. dubna1999]

12 %

Od 1. října 2004 do 31. prosince 2004
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu (Direcção-Geral do Tesouro, „DGT“) č. 10097/04 ze dne 30. října 2004]

9,01 %

První polovina roku 2005
[ministerská prováděcí vyhláška č. 597/2005 ze dne 19. července a oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu č. 310/2005 ze dne 14. ledna 2005]

9,09 %

Druhá polovina roku 2005
[ministerská prováděcí vyhláška č. 597/2005 ze dne 19. července a oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu č. 6923/2005 ze dne 25. července 2005]

9,05 %

První polovina roku 2006
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu č. 240/2006 ze dne 11. ledna 2006]

9,25 %

Druhá polovina roku 2006
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu č. 7706/2006 ze dne 10. července 2006]

9,83 %

První polovina roku 2007
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu č. 191/2007 ze dne 5. ledna 2007]

10,58 %

Druhá polovina roku 2007
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance (Direcção-Geral do Tesouro e Finanças, „DGTF“) č. 13665/2007 ze dne 30. července 2007]

11,07 %

První polovina roku 2008
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 2152/2008 ze dne 29. ledna 2008]

11,20 %

Druhá polovina roku 2008
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 19995/2008 ze dne 14. července 2005]

11,07 %

První polovina roku 2009
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 1261/2009 ze dne 14. ledna 2009]

9,50 %

Druhá polovina roku 2009
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 12184/2009 ze dne 1. července 2009]

8 %

První polovina roku 2010
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 597/2010 ze dne 4. ledna 2010]

8 %

Druhá polovina roku 2010
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 13746/2010 ze dne 12. července 2010]

8 %

První polovina roku 2011
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 2284/2011 ze dne 21. ledna 2011]

8 %

Druhá polovina roku 2011
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 14190/2011 ze dne 14. července 2011]

8,25 %

První polovina roku 2012
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 692/2012 ze dne 17. ledna 2012]

8 %

Druhá polovina roku 2012
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 9944/2012 ze dne 24. července 2012]

8 %

První polovina roku 2013
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 584/2013 ze dne 11. července 2013]

7,75 %

Druhá polovina roku 2013
Operace upravené legislativním nařízením (Decreto-lei) č. 62/2013
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 11617/2013 ze dne 17. září 2013]

8,50 %

Ostatní operace
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 10478/2013 ze dne 23. srpna 2013]

7,50 %

První polovina roku 2014
Operace upravené legislativním nařízením č. 62/2013

8,25 %

Ostatní operace
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 1019/2014 ze dne 24. ledna 2014]

7,25 %

První polovina roku 2014
Operace upravené legislativním nařízením č. 62/2013

8,15 %

Ostatní operace
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 8266/2014 ze dne 16. července 2014]

7,15 %

První polovina roku 2015
Operace upravené legislativním nařízením č. 62/2013

8,05 %

Ostatní operace
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 563/2015 ze dne 19. ledna 2015]

7,05 %

Druhá polovina roku 2015
Operace upravené legislativním nařízením č. 62/2013

8,05 %

Ostatní operace
[oznámení generálního ředitele pro státní pokladnu a finance č. 7758/2015 ze dne 14. července 2015]

7,05 %

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Další informace týkající se výpočtu sazeb zákonných úroků naleznete na internetových stránkách Generálního ředitelství pro státní pokladnu a finance Ministerstva spravedlnosti.

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dgtf.pt/avisos-e-circulares/taxas-de-juros-moratorios

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Přístup na internetové stránky uvedené v odpovědi na otázku č. 3 je bezplatný.

Upozornění

Informace uvedené v tomto přehledu jsou obecné povahy a nejsou vyčerpávající. Tyto informace nejsou pro kontaktní místo, Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci, soudy, ani pro jiné osoby nikterak závazné. Účelem těchto informací není nahradit potřebu konzultovat použitelné právní předpisy.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 17/02/2017

Zákonný úrok - Rumunsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru stanoví právní úpravu:

– výnosového zákonného úroku (úrok, který má dlužník uhradit z částky, kterou je v dané lhůtě povinen zaplatit, a to za dobu, která předchází datu splatnosti) a

– sankčního zákonného úroku (úrok, který má dlužník uhradit z částky, kterou je povinen zaplatit v případě, že se dostane do prodlení s plněním závazku).

Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 13/2011 stanoví, že jestliže závazek k peněžitému plnění podléhá v souladu s právními předpisy či smluvními podmínkami výnosovému či sankčnímu úroku, avšak strany se výslovně nedohodly na sazbě daného úroku, uplatní se zákonná úroková míra stanovená pro příslušný druh úroku.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Ustanovení, která stanovují právní úpravu výnosového/sankčního/smluvního úroku, jsou § 3 až 5 nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru:

§ 3 odst. 1) Sazba výnosového zákonného úroku odpovídá referenční úrokové míře Rumunské národní banky (Banca Națională a României), což je měnově-politická úroková sazba stanovená rozhodnutím správní rady Rumunské národní banky.

2) Sazba sankčního zákonného úroku odpovídá referenční úrokové sazbě zvýšené o 4 procentní body.

21) V případě transakcí mezi podnikateli a mezi podnikateli a zadavateli odpovídá sazba sankčního zákonného úroku referenční úrokové sazbě zvýšené o 8 procentních bodů.

3) V případě právních vztahů, které nevyplývají z výdělečné činnosti podniku ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 287/2009, občanského zákoníku, opětovně publikovaného, se sazba zákonného úroku stanoví v souladu s odstavci 1 a 2 a poníží o 20 %.

4) Referenční úrokovou míru Rumunské národní banky Rumunská národní banka uveřejňuje v Úředním věstníku Rumunska, části I, a to vždy, když dojde ke změně měnově-politické úrokové sazby.

§ 4 V právních vztazích s přeshraničním přesahem, pro které jsou použitelné rumunské právní předpisy, a má-li být platba provedena v cizí měně, činí sazba zákonného úroku 6 % ročně.

§ 5 odst. 1) V případě právních vztahů, které nevyplývají z výdělečné činnosti podniku ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 287/2009, občanského zákoníku, opětovně publikovaného, nesmí úroková sazba překročit zákonný úrok o více než 50 % ročně.

2) Jakékoliv ujednání odporující ustanovení odstavce 1 je neplatné. V takovém případě věřitel ztrácí nárok na úhradu zákonného úroku.

3) Platnost smluvní úrokové sazby se určuje odkazem na sazbu zákonného úroku účinnou ke dni uzavření dohody.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru stanoví, že sazba zákonného úroku je referenční úroková sazba Rumunské národní banky, tedy její měnově-politická úroková sazba stanovená rozhodnutím správní rady Rumunské národní banky. Sazba je zveřejňována na internetových stránkách Rumunské národní banky na Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bnr.ro/Monetary-Policy--3318.aspx

Metody výpočtu úrokových sazeb pro různé případy jsou uvedeny v odpovědi na otázku výše.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru. Viz internetové stránky Rumunské národní banky na Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bnr.ro/apage.aspx?pid=404&actId=324573

Ano, a to v angličtině, pokud jde o referenční úrokovou sazbu Rumunské národní banky (BNR). Viz internetové stránky Rumunské národní banky na Odkaz se otevře v novém okně.http://www.bnr.ro/Monetary-Policy--3318.aspx


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 20/02/2017

Zákonný úrok - Slovinsko

Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úrok je definován v § 374 závazkového zákoníku (Obligacijski zakonik) (Uradni list RS (Úřední věstník Republiky Slovinsko); UL RS č. 83/01, 28/06, 40/07; dále jen: ZZ), který stanoví, že dlužník je vedle jistiny povinen uhradit i úrok, jestliže tak stanoví zákon, anebo jestliže se na tom věřitel a dlužník dohodnou.

Jestliže je dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je podle § 378 odst. 1 ZZ povinen uhradit nad rámec jistiny rovněž úrok.

Smluvní úrok je upraven v § 382 ZZ, který stanoví, že smluvní strany se mohou dohodnout, že dlužník je povinen nad rámec jistiny hradit smluvní úrok, a to za období od vzniku peněžitého závazku až do chvíle, kdy se závazek stane splatným.

Ve Slovinsku je složený úrok zakázán, což znamená, že splatný, avšak dosud neuhrazený úrok není dále úročen, ledaže zákon stanoví jinak. Jakékoliv smluvní ujednání, podle kterého se neuhrazené úroky dále úročí, je proto neplatné. Strany se však mohou dohodnout, že neuhradí-li dlužník úrok včas, zvedne se úroková míra.

Nicméně § 27a zákona o ochraně spotřebitele (Zakon o varstvu potrošnikov) (UL RS č. 98/04 – oficiální konsolidované znění, 114/06– ZOS, 126/07, 86/09, 78/11, 38/14 a 19/15) stanoví, že bez ohledu na obecná ustanovení týkající se závazků smluvní strany nemohou uzavřít dohodu o vyšší úrokové sazbě oproti sazbě stanovené v ZZ, je-li dlužníkem v prodlení spotřebitel.

Podle ZZ platí, že jestliže dohodnutá sazba smluvního úroku nebo úroku z prodlení je o více než 50 % vyšší než sazba zákonného úroku z prodlení, považuje se taková dohoda za lichvu, ledaže věřitel je schopen prokázat, že nezneužil tísně či obtížné finanční situace dlužníka, nedostatku jeho zkušeností, nedbalosti či závislosti, popřípadě že prospěch, který z dané operace pro sebe nebo pro někoho jiného získal, není zjevně nepřiměřený tomu, k čemu se zavázal on. Tato domněnka se neuplatní v obchodněprávních smlouvách uzavřených mezi hospodářskými subjekty (obchodní společnosti a jiné právnické osoby vykonávající hospodářskou činnosti či živnostníci).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Ustanovení § 378 odst. 2 ZZ stanoví, že sazba úroku z prodlení je 8 % ročně, nestanoví-li právní předpisy jinak. V souladu s § 379 ZZ se věřitel a dlužník mohou dohodnout na vyšší či nižší sazbě úroku z prodlení, než stanoví zákon (smluvní úroková sazba). Jak bylo uvedeno výše, dohodu o vyšší sazbě úroku z prodlení není možno uzavřít v případě, že smluvní stranou, která se dostala do prodlení, je spotřebitel.

Zvláštní zákon upravující úrokovou sazbu je zákon o zákonném úroku z prodlení (Zakon o predpisani obrestni meri zamudnih obresti) (UL RS č. 11/07 – oficiální konsolidované znění; dále jen: ZZÚZP-1). Tento zákon v § 2 stanoví, že sazba zákonného úroku z prodlení odpovídá, s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice 2000/35/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 200, 8.8.2000, s. 35), výpůjční úrokové sazbě zvýšené o 8 procentních bodů. Sazba zákonného úroku je platná po dobu šesti měsíců, počínaje 1. lednem a 1. červencem. Výpůjční úroková sazba je úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem nového šestiměsíčního období. Ministr financí zveřejňuje sazbu zákonného úroku a její změny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko. Sazba zákonného úroku z prodlení účinná po dobu šesti měsíců počínaje 1. červencem 2015 je 8,05 %.

Smluvní úroková sazba je upravena v § 382 ZZ. Podle zákona se v případě, že byla sjednána úhrada úroku, avšak nebyla sjednána sazba a datum splatnosti, použije sazba 6 % ročně, přičemž úroky mají být uhrazeny společně s jistinou. Smluvní úroky přestanou narůstat ve chvíli, kdy suma splatných, avšak dosud nesplacených úroků převýší hodnotu jistiny.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Informace o základní úrokové sazbě a sazbě úroku z prodlení jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Slovinské banky.

Předběžný výpočet úroku lze provést prostřednictvím Odkaz se otevře v novém okně. internetových stránek Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Odkaz se otevře v novém okně.závazkový zákoník Republiky Slovinsko

Odkaz se otevře v novém okně.zákon o sazbě zákonného úroku z prodlení

Odkaz se otevře v novém okně.zákon o ochraně spotřebitele


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 21/02/2017

Zákonný úrok - Slovensko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úroky z prodlení mají povahu sankce za prodlení při plnění peněžního závazku. Hradí se navíc k dlužné částce, a to stanoveným procentem z nesplacené částky. Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práva věřitele a povinností dlužníka, jelikož kromě trvající povinnosti splnit závazek vznikají i nová práva a povinnosti, a to bez ohledu na to, zda dlužník prodlevu zavinil, či nikoli.

Slovenská právní úprava v rámci zákonných úroků z prodlení rozlišuje úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (Občianský zákonník), a úroky z prodlení podle § 369 obchodního zákoníku (Obchodný zákonník). V občanskoprávních vztazích nelze výši sazby úroků z prodlení sjednat smluvně, tj. smluvní strany se nemohou dohodnout na vyšší než zákonem stanovené sazbě, na rozdíl od obchodněprávních vztahů, kde se upřednostňuje dohoda podnikatelů o výši úroků z prodlení; pokud nebyla sazba sjednána, vzniká věřiteli v případě prodlení nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

Zákonným úrokem je proto jednoduchý úrok z prodlení, jehož výši určuje zákon podle toho, zda se v daném případě jedná o občanskoprávní nebo obchodněprávní vztah. Úrok z prodlení podle občanského práva lze sjednat maximálně ve výši stanovené zákonem (tj. lze sjednat i nižší sazbu), přičemž v případě neexistence smluvní úpravy jsou úroky z prodlení, pokud je věřitel požaduje, automaticky stanoveny v zákonné výši. V obchodněprávních vztazích může být úrok z prodlení vyšší nebo nižší než zákonný úrok a zákonný úrok je relevantní pouze v případě neexistence smluvní dohody.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonnou výši úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku určuje nařízení č. 87/1995 (nariadenie č. 87/1995 Z.z.) tak, že výše úroků z prodlení je o pět procentních bodů vyšší než základní úroková sazba Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) platná k prvnímu dni prodlení s plněním peněžního závazku. K základní úrokové sazbě ECB (tzv. sazba pro hlavní refinanční operace) se tudíž připočítá pět procentních bodů. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://www.nbs.sk/en/statistics/financial-markets/interest-rates/interest-rates-of-the-ecb. Výše úroků z prodlení platná k prvnímu dni prodlení platí po celou dobu prodlení a případné následné změny základní úrokové sazby ECB po vzniku prodlení nemají na výši úroků z prodlení vliv.

Zákonný úrok podle obchodního práva upravuje § 369 obchodního zákoníku, podle něhož je věřitel v případě prodlení, pokud splnil své zákonné a smluvní povinnosti, oprávněn požadovat úroky z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě, aniž by bylo nutné zvláštní upozornění. Jak bylo uvedeno výše, obchodní závazkové vztahy se vyznačují tím, že výši úroků z prodlení lze smluvně upravit. I v případě, byly-li úroky z prodlení sjednány smluvně, však musí jejich výše odpovídat zásadám poctivého obchodního styku. V opačném případě nelze právu z této dohody přiznat ochranu, což znamená, že soud nemůže přiznat úroky ve výši, která uvedeným zásadám odporuje, třebaže byla výše úroků sjednána smluvně. Další výjimkou jsou závazky vzniklé ze spotřebitelské smlouvy, kde dlužník vystupuje jako spotřebitel, přičemž v tomto případě lze úroky z prodlení sjednat maximálně do výše stanovené podle předpisů občanského práva.

Podle § 369 obchodního zákoníku je v případě, nebyla-li výše úroků z prodlení sjednána, dlužník povinen hradit úroky z prodlení se sazbou, kterou stanoví vláda Slovenské republiky v nařízení č. 21/2013 (nariadenie č. 21/2013 Z.z.). Zákonná úprava povoluje fixní a pohyblivou sazbu úroků z prodlení. Fixní sazba se rovná základní úrokové sazbě ECB platné k prvnímu dni prodlení plus devět procentních bodů; tato sazba platí po celou dobu prodlení s plněním peněžního závazku a případné následné změny základní sazby ECB po vzniku prodlení nemají na výši úroků z prodlení vliv (z tohoto důvodu se tato sazba úroků z prodlení nazývá fixní). Místo fixní sazby úroků z prodlení však může věřitel od dlužníka požadovat pohyblivou sazbu úroků z prodlení, může tudíž od dlužníka požadovat úroky z prodlení ve výši základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku plus osm procentních bodů. Pokud si věřitel zvolil pohyblivou sazbu úroků z prodlení, platí tento způsob stanovení úroků (nikoli sazba určená při vzniku prodlení, nýbrž způsob výpočtu sazby) po celou dobu prodlení. Pohyblivá sazba úroku z prodlení tudíž znamená, že se výše úroků z prodlení může měnit v závislosti na změnách základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku, tj. k 1. lednu a 1. červenci. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.https://www.nbs.sk/en/statistics/financial-markets/interest-rates/interest-rates-of-the-ecb.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Způsob výpočtu úroků z prodlení vyplývá jasně a srozumitelně ze zákona. Aktuální sazbu úroků z prodlení zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky (Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky) (Odkaz se otevře v novém okně.https://www.justice.gov.sk/Stranky/Nase-sluzby/Civilne-pravo/Aktualna-sadzba-zakonnych-urokov-z-omeskania/Uvod.aspx). Neoficiálně je uvedena i na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.najpravo.sk/, které často využívají slovenští dlužníci a věřitelé a jejich právní zástupci. Na těchto stránkách lze rovněž úroky z prodlení snadno vypočítat pomocí kalkulačky určené pro tento účel.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Kromě výše uvedených odkazů lze aktuální znění příslušných zákonů (občanský a obchodní zákoník) a nařízení (nařízení č. 87/1995 a 21/2013) najít na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.zbierka.sk/ a Odkaz se otevře v novém okně.https://www.slov-lex.sk/domov.


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 14/01/2019

Zákonný úrok - Finsko

Upozorňujeme, že výchozí finština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

„Zákonný úrok“ ve finském právním řádu zahrnuje jak úrokovou sazbu, která se uplatní na nesplacený dluh před tím, než se stane splatným, tak sankční úrok v případě opožděné platby. Oba druhy zákonných úroků upravuje zákon č. 633/1982, o úrocích. Povinnost hradit úrok či sankční úrok za opožděnou platbu se určí v souladu se zákonem o úrocích, ledaže závazek dlužníka nebo obchodní praxe vyžaduje či zákon stanoví něco jiného (zákon o úrocích, § 2 odst. 1).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Úrok hrazený z titulu dluhu: Dlužník není povinen platit úroky v době před datem splatnosti dluhu (zákon o úrocích, § 3 odst. 1). Od tohoto ustanovení je však možné se odchýlit a dohodnout se, že úroky hrazeny budou. Jestliže se strany dohodly na tom, že úroky budou hrazeny, aniž by stanovily úrokovou míru, hradí dlužník roční úrok ve výši referenční sazby uvedené v § 12 zákona o úrocích (zákon o úrocích, § 3 odst. 2).

V případě úvěrových dohod, které spotřebitel uzavře tím, že vybere peníze, se rovněž uplatní ustanovení hlavy 7 § 17a zákona o ochraně spotřebitele (38/1978), které stanoví, že jestliže je částka úvěru nebo úvěrový limit nižší než 2 000 EUR, roční procentní sazba nákladů (RPSN) úvěru nesmí překročit referenční sazbu uvedenou v § 12 zákona o úrocích zvýšenou o 50 %.

Úroky z prodlení: V případě dohod, které spadají do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách (30/2013), odpovídá sazba zákonného úroku z prodlení referenční sazbě účinné v relevantní době zvýšené o osm procentních bodů (zákon o úrocích, § 4a odst. 1), v současné době tedy 8,5 %. V případě ostatních dohod odpovídá zákonná sazba sankčního úroku z prodlení referenční hodnotě účinné v relevantní době zvýšené o sedm procentních bodů (zákon o úrocích, § 4), v současné době tedy 7,5 %.

V případě spotřebitelského dluhu se od ustanovení zákona o úrocích upravujících úrok z prodlení nelze odchýlit a strany se nemohou dohodnout na vyšší sazbě úroku z prodlení (zákon o úrocích, § 2 odst. 2). Pokud jde o jiné dluhy, sazbu úroku z prodlení je možné stanovit dohodou. V případě smluv spadajících do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách není možné souhlasit s tím, že by věřitel neměl mít právo účtovat sankční úrok z prodlení, a jestliže je dlužník zadavatelem, úroková míra nesmí být nižší než sazba určená v souladu s § 4a odst. 1 zákona o úrocích (zákon o platebních podmínkách v obchodních smlouvách, § 8).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Referenční sazbou uvedenou v zákoně o úrocích se rozumí úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou na její poslední hlavní refinanční operace provedené před prvním dnem každého pololetí, zaokrouhlená na nejbližší polovinu procentního bodu (zákon o úrocích, § 12).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Neoficiální anglický překlad zákona o úrocích naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/fi/laki/kaannokset/1982/en19820633.pdf

Finskou a švédskou verzi naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/en/laki/kaannokset/1982/en19820633?search%5Btype%5D=pika&search%5Bpika%5D=Korkolaki

Zákon o platebních podmínkách v obchodních smlouvách naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2013/20130030?se

Zákon o ochraně spotřebitele naleznete na: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780038?se


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 22/02/2017

Zákonný úrok - Švédsko


1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je upraven zákonem č. 1975/635, o úrocích (räntelagen). Tato úprava se uplatní, není-li pomocí smlouvy, slibu či jiným způsobem stanoveno jinak. Zákon však prohlašuje některá smluvní ujednání za neplatná.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Nárok na náhradu

Jestliže se uplatňuje nárok na peněžité plnění, například z důvodu porušení smlouvy, odpovídá úroková sazba referenční sazbě (která v únoru 2016 činila 0 %) zvýšené o dva procentní body. Úrok je splatný ode dne, kdy proběhla platba, a to až do dne jejího vrácení, včetně, popřípadě jestliže platba nebyla provedena včas, až do dne, kdy se úroky stanou splatnými v souladu s ustanoveními o nesplacených pohledávkách, včetně.

Nesplacené pohledávky

V případě nesplacených pohledávek odpovídá splatný úrok referenční sazbě (která v únoru 2016 činila 0 %) zvýšené o osm procentních bodů. Uplatní se následující obecná pravidla.

a) Jestliže bylo datum splatnosti stanoveno předem, je úrok z dané pohledávky splatný od tohoto data.

b) Jestliže je nárok založen na povinnosti dané osoby držet v úschově peníze, které obdržela od komitenta nebo od třetí strany, je úrok splatný ode dne, kdy byl účet zřízen, popřípadě není-li účet zřízen, tak ode dne, kdy měl být zřízen.

c) V případě nesplacených pohledávek obecně platí, že úrok je splatný od třicátého dne ode dne, kdy věřitel zašle fakturu nebo jiným způsobem uplatní výzvu k uhrazení uvedené částky, přičemž uvede, že v případě prodlení s platbou vznikne povinnost hradit úrok. Dlužník není povinen platit úroky za dobu před tím, než obdržel fakturu nebo výzvu k úhradě.

V obchodním styku mezi obchodníky platí, že úrok se platí bez ohledu na to, zda výzva k úhradě obsahuje upozornění na to, že v případě prodlení s platbou vznikne povinnost hradit úrok. To samé platí i v případě, že obchodníkovi v rámci jeho obchodní činnosti vznikne vůči orgánu veřejné moci nebo jinému veřejnému subjektu nárok z titulu dodaného zboží či služeb.

V případě nároku na náhradu škody (skadestånd) nebo obdobnou kompenzaci, kterou není možné určit bez dalšího šetření, se úrok hradí ze splatné částky od třicátého dne po dni, kdy věřitel uplatní žádost o úhradu a učiní prohlášení o tom, co důvodně požaduje. Dlužník není povinen platit úroky za dobu před tím, než obdržel žádost a prohlášení.

Bez ohledu na ostatní ustanovení, úrok z nesplacené pohledávky je v každém případě splatný nejpozději od data oznámení o podání návrhu na vydání platebního rozkazu (betalningsföreläggande) nebo předvolání (stämning i mål) na základě žaloby na zaplacení pohledávky.

Jde-li o nárok na náhradu škody vniklé v důsledku úmyslného porušení zákona a náhrada škody nemá formu doživotní renty ( livränta), je úrok splatný ode dne, kdy ke škodě došlo.

Pohledávky, které podléhají úročení před datem splatnosti

Jestliže je pohledávka úročena v době, kdy se stane splatnou, a jestliže tato pohledávka není uhrazena včas, je i nadále úročena stejnou sazbou jako před datem splatnosti. Úroková míra však za žádných okolností nemůže být nižší než sazba úroku, která by se uplatnila v případě, pokud by nesplacená pohledávka nebyla v době přede dnem splatnosti úročena.

Úprava úrokové míry

Sazba úroku může být upravena, jestliže dlužník nemohl závazek uhradit včas z důvodu nemoci, nezaměstnanosti nebo jiného obdobného důvodu ležícího mimo jeho moc a jestliže by bylo nepřiměřené požadovat, aby z důvodu daného prodlení platil úroky v plné výši.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ne.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Na tomto odkazu je k dispozici neoficiální verze Odkaz se otevře v novém okně.zákona o úrocích (räntelagen).


Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Poslední aktualizace: 23/02/2017