Odpovědnost veřejné správy za nečinnost, včetně neposkytnutí účinného přístupu ke spravedlnosti, je upravena v zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě a zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Mezi disciplinární opatření podle zákona o státní službě patří písemná důtka, snížení platu o 15% na dobu až tří měsíců, odvolání ze služebního místa představeného, nebo propuštění ze služebního poměru. Trestem za zneužití pravomoci úřední osoby je podle trestního zákoníku odnětí svobody, propuštění ze služebního poměru, nebo pokuta.
V případě nečinnosti státní správy je možné právními prostředky donutit správní orgán k jednání. Správní orgány musí postupovat bez zbytečného odkladu. Pokud správní orgán nejedná v zákonné lhůtě, nebo v přiměřené lhůtě, lze použít ustanovení o ochraně před nečinností.
Podle ustanovení § 80 správního řádu, nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Po vyčerpání tohoto opravného prostředku může dotčená osoba podle § 79 soudního řádu správního podat žalobu proti nečinnosti ke správnímu soudu.
V případě škody způsobené buď nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci, nebo jiným nezákonným úředním postupem, může poškozený žádat náhradu škody před obecným soudem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je mezi jinými i nečinnost správních orgánů. Jednotlivec může žádat o náhradu škody, stejně jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Možnost požadovat náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje také případy neposkytnutí účinného přístupu ke spravedlnosti.
Pokud správní orgán nesplní povinnost podle rozhodnutí, které mu nařizuje jednat určitým způsobem, jedná se o konkrétní příklad nesprávného úředního postupu. V takovém případě lze využít shora uvedená opatření, která se týkají disciplinární nebo trestní odpovědnosti, stejně jako soukromoprávní odpovědnost za škodu.
Obecně platí, že pokud jakákoli osoba nebo orgán veřejné moci nerespektuje soudní rozhodnutí, je zde možnost výkonu soudního rozhodnutí buď samotným soudem, nebo soudním exekutorem. V případě nepeněžitých povinností má výkon rozsudku buď podobu přímého výkonu rozhodnutí (vyklizení budovy, vyklizení pozemku, jiné druhý fyzických prací, zbavení držby předmětu atd.), nebo uložení pokut.