V červnu 2016 přijala Evropská unie nařízení týkající se majetkových důsledků mezinárodních registrovaných partnerství, jehož cílem je pomoci párům s každodenní správou majetku a s jeho rozdělením v případě zrušení partnerství nebo úmrtí jednoho z partnerů. Nařízení v rámci posílené spolupráce přijalo 18 zemí EU: Švédsko, Belgie, Řecko, Chorvatsko, Slovinsko, Španělsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Malta, Lucembursko, Německo, Česká republika, Nizozemsko, Rakousko, Bulharsko, Finsko a Kypr. Ostatní země EU se k nařízení mohou kdykoli připojit (v daném případě bude muset země přijmout i nařízení o majetkových poměrech v manželství).
Nařízení poskytuje mezinárodním registrovaným partnerstvím právní jistotu a snižuje náklady právních řízení, protože páry budou s jistotou vědět, v jaké zemi EU by se při řešení svých majetkových záležitostí měly obrátit na soud a které vnitrostátní právo by se mělo uplatnit. Rovněž usnadňuje uznávání a výkon rozhodnutí v majetkových záležitostech vydaných v jedné zemi EU v jiné zemi EU. Vzhledem k tomu, že majetek páru musí být rozdělen v případě úmrtí, usnadňuje nařízení též uplatňování pravidel EU pro přeshraniční dědická řízení. Nařízení je použitelné ode dne 29. ledna 2019.