1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?
„Zákonný úrok“ ve finském právním řádu představuje jak úrokovou sazbu, která se použije pro nesplacený dluh předtím, než se stane splatným, tak sankční úrok pro platby v prodlení. Oba druhy zákonných úroků upravuje zákon o úrocích (Korkolaki, 633/1982). Povinnost uhradit úrok či sankční úrok za platbu v prodlení se určí podle zákona o úrocích, ledaže závazek dlužníka nebo obchodní praxe vyžaduje či zákon stanoví něco jiného (§ 2 odst. 1 zákona o úrocích).
2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?
Úrok hrazený z titulu dluhu: Dlužník není povinen platit úroky v době před datem splatnosti dluhu (§ 3 odst. 1 zákona o úrocích). Je však možné se dohodnout, že úroky hrazeny budou. Jestliže se strany dohodly na povinnosti hradit úroky, aniž by stanovily úrokovou sazbu, je dlužník povinen hradit roční úrok dle výše referenční sazby uvedené v § 12 zákona o úrocích (§ 3 odst. 2 zákona o úrocích).
Zákon o ochraně spotřebitele (Kuluttajansuojalaki, 38/1978) uvádí pro dlužníky, kteří jsou zároveň spotřebiteli, ustanovení o zákonném úroku, zejména pokud jde o finanční dluhy vycházející ze spotřebitelských úvěrů.
Podle novely uvedeného zákona, která vstoupila v účinnost dne 1. září 2019, nesmí být výpůjční sazba úvěru přijatá dlužníkem, který je zároveň spotřebitelem, určena ve výši přesahující 20 % (kapitola 7 § 17a zákona o ochraně spotřebitele). Toto ustanovení se vztahuje na smlouvy o úvěru uzavřené ode dne 1. září 2019 včetně, s určitými výjimkami. Před vstupem tohoto ustanovení v účinnost v září 2019 existoval strop úrokové sazby spojený s roční procentní úrokovou sazbou (referenční sazba zvýšená o 50 procentních bodů v souladu s § 12 zákona o úrocích), který však nezahrnoval mimo jiné půjčky ve výši nejméně 2 000 EUR.
Kvůli situaci způsobené koronavirem byl rovněž novelizován zákon o ochraně spotřebitele, podle něhož byla maximální úroková sazba pro některé formy spotřebitelských úvěrů dočasně vypočtena na 10 % (kapitola 7 § 17c zákona o ochraně spotřebitele). Tato úprava je účinná od 1. července 2020 do 30. září 2021.
Výše uvedené úrokové sazby mohou být uplatňovány souběžně v závislosti na faktorech, jako je druh úvěru (s paušální částkou nebo revolvingový) a skutečnost, kdy byl úvěr poskytnut, nebo den čerpání revolvingového úvěru.
Úroky z prodlení: V případě dohod, které spadají do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách (Laki kaupallisten sopimusten maksuehdoista, 30/2013), odpovídá sazba zákonného úroku z prodlení referenční sazbě účinné v příslušné době, zvýšené o osm procentních bodů (§ 4a odst. 1 zákona o úrocích), tj. v současné době sazba činí 8,0 % (údaj z podzimu 2020). V případě ostatních dohod odpovídá zákonný úrok z prodlení referenční sazbě účinné v příslušné době, zvýšené o sedm procentních bodů (§ 4 zákona o úrocích), tj. v současné době sazba činí 7,0 % (údaj k podzimu 2020).
Pokud jde o spotřebitelský dluh, od ustanovení zákona o úrocích upravujících sankční úrok z prodlení se nelze odchýlit a nelze sjednat vyšší sazbu úroku z prodlení (§ 2 odst. 2 zákona o úrocích). Je však třeba poznamenat, že je-li úrok z prodlení nižší než úrok splatný z dlužných částek za období před datem splatnosti, je úrok z prodlení splatný na stejném základě jako před datem splatnosti. Pokud však závazek dlužníka souvisí se smlouvou o spotřebitelském úvěru, jsou úroky z prodlení splatné na stejném základě jako přede dnem splatnosti po dobu nejvýše 180 dnů ode dne, kdy je dluh splatný v plné výši. Je-li rozsudek soudu o dluhu vydán před uplynutím této lhůty, musí být úroky placeny na stejném základě jako před datem splatnosti dle rozsudku (§ 4 odst. 2 zákona o úrocích).
Pokud jde o jiné než spotřebitelské dluhy, sazbu úroku z prodlení je možné stanovit dohodou. V případě smluv spadajících do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách však není možné dohodnout se na tom, že by věřitel neměl mít právo účtovat sankční úrok z prodlení, a jestliže je dlužník smluvní stranou, nelze pro úrok z prodlení sjednat úrokovou míru nižší, než je sazba určená dle § 4a odst. 1 zákona o úrocích (§ 8 zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách, Laki kaupallisten sopimusten maksuehdoista). V případě plateb spadajících do oblasti působnosti zákona o platebních podmínkách pro obchodní smlouvy jsou úroky z prodlení splatné rovněž na stejném základě jako před datem splatnosti, jsou-li úroky z prodlení nižší než úroky placené z dluhu za období před datem splatnosti (§ 4a odst. 2 zákona o úrocích).
3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?
Referenční sazbou uvedenou v zákoně o úrocích se rozumí úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou pro její poslední hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem každého pololetí, zaokrouhlená na nejbližší polovinu procentního bodu (zákon o úrocích, § 12).
4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?
Neoficiální překlad zákona o úrocích do angličtiny naleznete na: https://finlex.fi/en/laki/kaannokset/1982/en19820633_20130032.pdf
Finskou a švédskou verzi tohoto zákona naleznete na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1982/19820633
Zákon o platebních podmínkách v obchodních smlouvách naleznete ve finštině a švédštině na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2013/20130030
Zákon o ochraně spotřebitele naleznete ve finštině a švédštině na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780038