Pro přeshraniční případy rodičovské zodpovědnosti (např. v souvislosti s právem péče o dítě a právem na styk s dítětem, poručenství, umístění dítěte do ústavní nebo pěstounské péče) jsou pravidla EU pro určení příslušnosti stanovena v nařízení Brusel IIb, zatímco právo rozhodné pro věci rodičovské zodpovědnosti je upraveno Haagskou úmluvou o ochraně dětí z roku 1996. Úmluva se vztahuje rovněž na situace související se státy mimo EU, které jsou smluvními státy této úmluvy (např. Ukrajina).
Pravomoc
V záležitostech rodičovské zodpovědnosti stanoví článek 8 nařízení Brusel IIa [1] a článek 7 nařízení Brusel IIb, že soudy [2] členského státu [3] jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. Ukrajinské soudy však zůstávají nadále příslušné v případě, že dítě mělo před vysídlením obvyklé bydliště na Ukrajině. Obecně by změna obvyklého bydliště vyžadovala určitou dobu a soud se musí ujistit, že jsou splněny určité požadavky [4]. Ukrajinské dítě, které vstoupí do EU, tak pravděpodobně po určitou dobu nebude mít obvyklé bydliště v EU, takže článek 8 nařízení Brusel IIa a článek 7 nařízení Brusel IIb se v mnoha případech nepoužijí.
V čl. 13 odst. 2 nařízení Brusel IIa a čl. 11 odst. 2 nařízení Brusel IIb se stanoví příslušnost založená na přítomnosti dítěte v případě dětí, které jsou uprchlíky, nebo dětí mezinárodně přemístěných z důvodu nepokojů v jejich zemi. Ustanovení čl. 52 odst. 2 Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 (je třeba vykládat ve spojení s 25. bodem odůvodnění nařízení Brusel IIb) však objasňuje, že toto pravidlo o příslušnosti by se mělo vztahovat pouze na děti, které měly před přemístěním obvyklé bydliště v některém členském státě. Pokud mělo dítě před přemístěním obvyklý pobyt ve třetím státě, např. na Ukrajině, měla by se uplatnit pravidla o příslušnosti obsažená v Haagské úmluvě z roku 1996 o dětských uprchlících a mezinárodně přemístěných dětech. Ukrajina a všechny členské státy EU jsou smluvními stranami Haagské úmluvy z roku 1996 (HCCH | #34 – Tabulka stavu).
V čl. 6 odst. 1 Haagské úmluvy z roku 1996 se stanoví, že „vůči dětem uprchlíků a dětem, v jejichž zemi došlo k nepokojům, v důsledku čehož tyto děti byly přemístěny do různých zemí, vykonávají pravomoci podle čl. 5 odst. 1 orgány smluvního státu, na jehož území se děti v důsledku tohoto přemístění nacházejí“.
Více informací o uplatňování Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 na děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny je k dispozici zde a zde.
Články 8 a 9 Haagské úmluvy z roku 1996, jakož i článek 15 nařízení Brusel IIa a články 12 a 13 nařízení Brusel IIb stanoví, že pravomoci mohou být přeneseny na soud, který má lepší předpoklady k projednání věci. Za současné situace by se to mohlo týkat ochrany dítěte z Ukrajiny (například dítěte přicházejícího do EU bez doprovodu) v případě, že příslušný orgán zjistí, že dítě má rodinné příslušníky v jiném členském státě. V takové situaci může první členský stát požádat o přenesení pravomocí, pokud má dítě zvláštní vztah k druhému členskému státu a pokud by toto přenesení bylo v nejlepším zájmu dítěte.
Pro lepší pochopení toho, jak uplatňovat nařízení Brusel IIa nebo nařízení Brusel IIb, jsou užitečnými nástroji praktické příručky, které jsou k dispozici zde.
Použitelné právo a uznávání
V případě vojenské agrese představuje Haagská úmluva o ochraně dětí z roku 1996 důležitý nástroj na ochranu dětí, včetně dětí bez doprovodu, migrujících dětí odloučených od rodiny a dětí žádajících o azyl. Ukrajina a všechny členské státy EU jsou smluvními stranami Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 (HCCH | #34 – Tabulka stavu).
Je třeba připomenout, že v čl. 16 odst. 1 Haagské úmluvy z roku 1996 se stanoví, že otázka, kdo má ze zákona rodičovskou zodpovědnost k dítěti, se řídí právem místa obvyklého bydliště dítěte, tj. v případě dětí, které mají obvyklé bydliště na Ukrajině, ukrajinským právem. Totéž platí pro přiznání rodičovské zodpovědnosti na základě dohody nebo jednostranného právního úkonu (čl. 16 odst. 2 Haagské úmluvy z roku 1996). Navíc platí, že rodičovská zodpovědnost, která existuje podle práva státu obvyklého bydliště dítěte, trvá po změně obvyklého bydliště do jiného státu (čl. 16 odst. 3 Haagské úmluvy z roku 1996). Výkon rodičovské zodpovědnosti se řídí rovněž právem státu obvyklého bydliště dítěte (článek 17 Haagské úmluvy z roku 1996).
Kromě toho článek 23 Haagské úmluvy z roku 1996 stanoví formální uznání opatření vydaných v jiném smluvním státě. Proto bude ukrajinské opatření v oblasti působnosti úmluvy automaticky uznáno v jiných smluvních státech, aniž by bylo nutné formální uznání. Ukrajinská opatření proto zůstanou v EU v platnosti.
Jak je dále upřesněno v článku 18 Haagské úmluvy z roku 1996, rodičovská zodpovědnost zmíněná v článku 16 Haagské úmluvy z roku 1996 může být odňata nebo podmínky jejího výkonu mohou být upraveny opatřeními přijatými podle této úmluvy.
V čl. 15 odst. 1 Haagské úmluvy z roku 1996 se stanoví, že „[p]ři výkonu pravomoci podle ustanovení kapitoly II použijí orgány smluvních států své vlastní právo“, a z toho vyplývá, že smluvní strany použijí v těchto případech své vnitrostátní právní předpisy.
Více informací o uplatňování Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 na děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny je k dispozici zde a zde.
Spolupráce mezi ústředními orgány
Upozorňujeme na to, že stávající krize ovlivňuje a může dočasně omezit fungování ukrajinského ústředního orgánu ustanoveného podle Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996.
V situacích týkajících se spolupráce mezi ústředními orgány členských států (například pokud má dítě, které bylo umístěno v jednom členském státě, sourozence v jiném členském státě), by se mohly použít články 55 a 56 nařízení Brusel IIa nebo články 80 a 82 nařízení Brusel IIb.
Pokud jde o pěstounskou péči, mohly by být k užitku informace od členských států, které jsou zveřejněny na portálu e-justice a týkají se toho, jak probíhá postup pro přeshraniční umístění, včetně umístění do pěstounských rodin. Jsou k dispozici zde.
Pro lepší pochopení toho, jak uplatňovat nařízení Brusel IIa nebo nařízení Brusel IIb, jsou užitečnými nástroji praktické příručky, které jsou k dispozici zde.
Kontaktní údaje ústředních orgánů jsou k dispozici níže:
Jak může být nápomocna Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci?
Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci poskytuje podporu při provádění nástrojů EU v oblasti civilního soudnictví v každodenní právní praxi. Kromě ústředního orgánu se můžete obrátit na kontaktní místo Evropské soudní sítě ve svém členském státě, které vám pomůže s konkrétním problémem v přeshraničním případě. Vaše kontaktní místo se může například dotázat na aktuální stav žádosti, zprostředkovat kontakt mezi dvěma soudy nebo nalézt kontaktní údaje příslušného orgánu v jiném členském státě EU.
Více informací o Evropské soudní síti a o tom, jak může pomoci.
Jak najdu své vnitrostátní kontaktní místo?
Užitečné odkazy
- Informace o ukrajinském právu
- Informace o ukrajinských právních předpisech týkajících se ochrany dětí a nezletilých osob bez doprovodu (261.19 KB - PDF) CS
- Otázky a odpovědi týkající se ukrajinského rodinného práva (285.85 KB - PDF) CS
- Řízení o navrácení dětí v ústavech (zařízeních) na Ukrajinu (118.67 KB - PDF) EN
- Vícejazyčný online formulář pro ukrajinské děti cestující do Evropské unie a pobývající v ní. Tento formulář umožňuje ukrajinským rodičům nebo právním zástupcům dítěte cestujícího do Evropské unie uvést, kdo je odpovědný za cestování s dítětem a/nebo za výkon rodičovské zodpovědnosti za dítě.
- Ústřední orgány:
- Konzultační skupina Rady Evropy pro ukrajinské děti
- Informativní poznámka Haagské konference o dětech zbavených rodinného prostředí v důsledku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
- Oddíl věnovaný ochraně dětí na internetových stránkách Haagské konference
- Uplatňování Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 na děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny
- Vysvětlující zpráva k Haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996
- Praktická příručka k fungování Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996
- Publikace Evropské soudní sítě (včetně praktických příruček k uplatňování nařízení Brusel IIa a Brusel IIb) jsou k dispozici zde.
- Praktický nástroj pro opatrovníky:Dočasná ochrana dětí bez doprovodu prchajících z Ukrajiny
[1] Od 1. srpna 2022 se nařízení Brusel IIa nahrazuje nařízením Brusel IIb, avšak nařízení Brusel IIa se použije nadále, pokud bylo řízení zahájeno před 1. srpnem 2022.
[2] Podle čl. 2 bodu 1 nařízení Brusel IIa a čl. 2 odst. 2 bodu 1 nařízení Brusel IIb zahrnuje pojem „soud“ všechny orgány členských států příslušné k rozhodování ve věcech spadajících do oblasti působnosti obou nařízení.
[3] Tato dvě nařízení se nepoužijí na Dánsko, které uplatňuje podobná pravidla příslušnosti, jako jsou pravidla obsažená v Haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996.
[4] Pro výklad pojmu „obvyklé bydliště“ viz např. rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech C-523/07, C-497/10 PPU, C-376/14 PPU, C-111/17 PPU, C-512/17 a C‑393/18 PPU. Další informace naleznete také v praktické příručce k uplatňování nařízení Brusel IIb.