Soudy – obecné zásady
Článek 202 a další články portugalské ústavy definují zásady, jež tvoří základ pro organizaci soudní moci a fungování soudů v Portugalsku. Soudy jsou svrchované orgány s pravomocí vykonávat spravedlnost ve jménu lidu. Odpovídají za ochranu zákonných práv a zájmů občanů, brání porušování demokratického právního řádu a projednávají veřejné nebo soukromé spory.
Soudy jsou nezávislé a jsou vázány pouze zákonem. Jejich rozhodnutí jsou závazná pro všechny veřejné i soukromé subjekty a jsou nadřazena rozhodnutím všech ostatních institucí.
Soudní jednání jsou veřejná, s výjimkou případů, kdy je nutno ochránit osobní důstojnost nebo veřejnou mravnost nebo kdy je nutno zajistit řádný průběh jednání, přičemž o neveřejném jednání daný soud rozhodne prostřednictvím písemného odůvodnění.
Organizace soudnictví – systém soudní moci
Ústava Portugalské republiky (článek 209 a další) stanoví dvě kategorie soudů: občanské a správní (jurisdição civil e administrativa). Existuje též jurisdikce Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) a Účetního dvora (Tribunal de Contas) a dále jurisdikce rozhodčích soudů (tribunais arbitrais) a smírčích soudů (julgados de paz).
V rámci občanského soudnictví mají obecnou soudní pravomoc v občanskoprávních a trestněprávních věcech soudy tří úrovní, hierarchicky uspořádané od nejvyššího stupně s největší zeměpisnou působností po nejnižší stupeň s nejmenší zeměpisnou působností takto: Nejvyšší soudní dvůr (Supremo Tribunal de Justiça; celostátní působnost), odvolací soudy (tribunais da Relação; jeden v každém soudním obvodu a dva v soudním obvodu města Porto) a okresní soudy (tribunais judiciais de comarca; soudy prvního stupně).
Soudy prvního stupně se podle předmětu sporu a nárokované hodnoty dělí do tří kategorií: soudy se všeobecnou příslušností, soudy se specializovanou příslušností (trestní vyšetřování, rodinné právo, mladiství, pracovní právo, obchodní právo, námořní právo, výkon trestů) a soudy se specifickou příslušností (soudní kolegia (varas) pro občanskoprávní věci, pro trestněprávní věci nebo se smíšenou příslušností; soudní sekce (juízos) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci; sekce nižšího stupně (juízos de pequena instância) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci).
Správní jurisdikce zahrnuje správní a finanční soudy (tribunais administrativos e fiscais; soudy prvního stupně), ústřední správní soudy (tribunais centrais administrativos; jeden pro severní a jeden pro jižní oblast) a Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo; celostátní působnost).
Spory mezi jednotlivými soudy řeší kompetenční soud (Tribunal de Conflitos), jehož činnost je upravena zákonem.
Druhy soudů – stručný popis
V portugalském systému soudní moci existují následující kategorie soudů:
- Ústavní soud (Tribunal Constitucional), jehož hlavním úkolem je posuzovat ústavnost nebo zákonnost právních předpisů a ústavnost opomenutí přijmout legislativní akt;
- Účetní dvůr (Tribunal de Contas), který je nejvyšším orgánem oprávněným k posuzování zákonnosti veřejných výdajů a ke kontrole účtů, jež se mu ze zákona musí předkládat;
- Obecné soudy (Tribunais Judiciais) se všeobecnou soudní příslušností pro občanskoprávní a trestněprávní věci, které rovněž vykonávají soudní pravomoc ve všech záležitostech, které nejsou v příslušnosti jiných soudů. Zahrnují Nejvyšší soud, soudy druhého stupně (zpravidla odvolací soudy) a soudy prvního stupně (zpravidla okresní soudy);
- Správní a finanční soudy (Tribunais Administrativos e Fiscais), jejichž úkolem je řešit spory vyplývající ze správních a finančních vztahů. Zahrnují Nejvyšší správní soud, ústřední správní soudy, obvodní správní soudy a soudy ve věcech daňových;
- Smírčí soudy (Julgados de Paz), které představují soudy se zvláštními znaky a s oprávněním v občanských soudních řízeních, kde hodnota nároku nepřevyšuje 15 000 EUR.
- Během válečného stavu mohou být zřízeny rovněž vojenské soudy (Tribunais Militares).