1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?
Zákonným úrokem je úroková sazba, kterou lze ze zákona uplatnit u nesplacené peněžité pohledávky. Právo Anglie a Walesu stanoví, že v příslušných případech se použije zákonný úrok.
2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?
|
Výše/sazba zákonného úroku |
Kritéria pro uplatnění zákonného úroku (v případě potřeby, například prodlení, spotřebitelská smlouva atd.) |
Právní základ |
|
8 % |
Pokud se nepoužije jiná sazba zákonného úroku nebo smluvní úroková sazba, může věřitel požadovat úrok s roční sazbou ve výši 8 %. |
§ 17 zákona o soudních rozhodnutích z roku 1838 (Judgments Act 1838) § 35A zákona o vrchním (Nejvyšším) soudu z roku 1981 (Senior (frmr Supreme) Court Act 1981) u vrchního soudu (High Court) („§ 35A“) „... jednoduchý úrok se sazbou, kterou soud považuje za vhodnou nebo která může být stanovena v soudním řádu, z celé pohledávky nebo její části za celé období mezi dnem, k němuž nastal příslušný důvod, a dnem platby, nebo za část tohoto období ...“ § 69 zákona o soudech hrabství z roku 1984 (County Courts Act 1984) u soudu hrabství (County Court) („§ 69“) „... v řízení (je-li zahájeno) u soudu hrabství k vymáhání pohledávky nebo náhrady škody může být k jakékoli částce, která je předmětem soudního rozhodnutí, připočítán jednoduchý úrok se sazbou, kterou soud považuje za vhodnou nebo která může být stanovena, z celé pohledávky nebo výše náhrady škody nebo její části, s ohledem na niž bylo vydáno rozhodnutí, nebo provedena platba před vydáním rozhodnutí, a to za celé období nebo za část období mezi dnem, kdy nastal příslušný důvod ...“ § 3 zákona o právní reformě (různá ustanovení) z roku 1934 (Law Reform (Miscellaneous Provisions) Act 1934) v případě jiných obecných soudů než vrchní soud a soud hrabství, jako je například odvolací soud (občanskoprávní úsek) (Court of Appeal (Civil Division)), pokud vydává rozhodnutí. „V řízení u jakéhokoli obecného soudu, jehož předmětem je vymáhání pohledávky nebo náhrady škody, může soud, pokud to uzná za vhodné, nařídit, aby byl k částce, jíž se rozhodnutí týká, připočítán úrok se sazbou, kterou soud považuje za vhodnou, a to z celé pohledávky nebo výše náhrady škody nebo její části za celé období mezi dnem, k němuž nastal příslušný důvod, a dnem vydání soudního rozhodnutí, nebo za část tohoto období ...“ § 57 odst. 1 písm. b) zákona o směnkách z roku 1882 (Bills of Exchange Act 1882) s ohledem na nevyplacené směnky od předložení směnky, je-li splatná na požádání, a jinak ode dne splatnosti. § 86 až § 92 zákona o správě daní z roku 1970 (Taxes Management Act 1970), pokud jde o neuhrazené daně Článek 14 vyhlášky o odměně právních zástupců (nesporné věci) z roku 1994 (Solicitors (Non Contentious Business) Remuneration Order 1994), pokud jde o neuhrazené účty právních zástupců v případě nesporných věcí, včetně zaplacených výdajů a DPH, sazba však nemůže překročit sazbu u soudem uznaného dluhu, tj. 8 % ročně. § 49 arbitrážního zákona z roku 1996 (Arbitration Act 1996), podle něhož má soud pravomoc přiznat jednoduchý nebo složený úrok „ode dne, se sazbou a s ohledem na nedoplatky, jak považuje za spravedlivé v dané věci“. Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998 (Late Payment of Commercial Debts (Interest) Act 1998) (dále jen „zákon z roku 1998“). A dále s přihlédnutím k bodu 16.4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 OSŘ (Civil Procedure Rules) musí žalobce uvést podrobnosti o nároku (nebo protinároku), u něhož požaduje úroky, a musí sdělit, zda úroky požaduje na základě smlouvy, právního předpisu, a pokud ano, kterého, nebo jiného základu, a pokud ano, jakého. Pokud se pohledávka týká určité peněžní částky, musí žadatel uvést: procentní sazbu požadovaného úroku datum, od kdy se úrok požaduje datum, k němuž se vypočte, a to nejpozději ke dni vydání žalobního formuláře celkovou výši úroků nárokovaných ke dni výpočtu denní úrokovou sazbu, s níž úroky nabíhají ode dne výpočtu |
|
8 % nad základní sazbu Bank of England. Referenční sazba pro banku je stanovena každých šest měsíců, a to 30. června a 31. prosince. |
Podniky a subjekty veřejného sektoru mají zákonné právo žádat o úroky z prodlení v souvislosti s obchodními transakcemi na základě smluv, které byly uzavřeny dne 7. srpna 2002 nebo po tomto datu. |
Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998 |
3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?
Úroky mohou být požadovány ode dne, kdy se částka stala splatnou, do dne podání žaloby, a se stejnou sazbou rovněž do dne vydání soudního rozhodnutí. Úroky se stejnou sazbou mohou být požadovány rovněž ode dne vydání rozhodnutí vrchního soudu týkajícího se jakékoli hodnoty nároku a rozhodnutí soudu hrabství týkajícího se hodnoty vyšší než 5 000 GBP. Použije se pouze jednoduchý úrok. Bod 44.2 odst. 6 písm. g) OSŘ přiznává soudu pravomoc uložit úroky z nákladů vynaložených před vydáním soudního rozhodnutí.
4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?
Příslušné právní předpisy lze nalézt na těchto adresách:
Zákon o soudních rozhodnutích z roku 1838
Zákon o Nejvyšším soudu (přejmenován na zákon o vrchním soudu) z roku 1981
Zákon o soudech hrabství z roku 1984
Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998
Vyhláška o úrocích z dluhu uznaného soudy hrabství z roku 1991 (County Courts (Interest on Judgment Debts) Order 1991) pozměněná vyhláškou o úrocích z dluhu uznaného soudy hrabství (novela) z roku 1996 (County Courts (Interest on Judgment Debts) (Amendment) Order 1996)