1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?
Ano, úrok je obecně upraven v §§ 1802-1806 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Je definován jako majetková sankce za prodlení dlužníka s plněním peněžité pohledávky. Sankční postih ve formě úroku vzniká automaticky ex lege v důsledku prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku, přičemž výše zákonného úroku je stanovena sekundárním právním předpisem, aktuálně nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?
Výpočet výše zákonného úroku se řídí úpravou účinnou v první den dlužníkova prodlení.
Od 1. 1. 2014 je v platnosti nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., ze dne 16. října 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Podle citovaného nařízení je roční výše úroku z prodlení stanovena ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního období, v němž došlo k prodlení, zvýšená o osm procentních bodů. Tato výše úroku pak zůstává stejná po celou dobu prodlení.
3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?
Úrok za prodlení, které započalo před účinností nařízení vlády č. 351/2013 Sb., se řídí předchozí platnou úpravou, tj. nařízením vlády č. 142/1994 Sb., přičemž je třeba vždy přihlédnout ke znění účinnému v první den prodlení.