1 Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?
Lucemburské právo zná dva způsoby rozvodu, konkrétně rozvod na základě dohody a rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.
- Rozvod na základě dohody
O rozvod na základě dohody mohou požádat manželé společně, pokud se dohodnou na ukončení manželství a jeho následcích.
Mají-li manželé společný majetek, musí notář provést soupis tohoto majetku a ocenit jej. Následně si manželé vypořádají zcela svobodně svá příslušná práva ohledně předmětného majetku. Neexistuje-li však k soupisu žádný majetek, zásah notáře není vyžadován.
Manželé se musí rovněž dohodnout na svém místě pobytu během rozvodového řízení, na úpravě poměrů svých dětí během řízení a po tomto řízení, na příspěvku každého z manželů na výchovu a výživu dětí před rozvodem a po rozvodu a konečně na částce případného výživného, kterou má zaplatit jeden z manželů druhému manželovi během řízení a po rozhodnutí o rozvodu. Tato dohoda musí mít písemnou formu (dále jen „dohoda“) a musí být vyhotovena advokátem, nebo notářem. Dohoda musí být schválena soudem, který ověří, zda dohoda chrání nejlepší zájem dětí a zda zjevně nepřiměřeně nepoškozuje zájmy jednoho z manželů. Schválená dohoda je nedílnou součástí rozsudku o rozvodu.
- Rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů
O rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů může požádat jeden z manželů, nebo o něj mohou požádat oba manželé společně, existuje-li dohoda, pokud jde o princip rozvodu, ale nikoliv o všech jeho následcích.
Nenapravitelný rozvrat je stanoven dohodou manželů, pokud jde o princip rozvodu, nebo návrhem jednoho z manželů, který trvá i po době k uvážení, jež není delší než tři měsíce a již lze jednou obnovit.
2 Jaké jsou důvody k rozvodu?
Lucemburské právo zná dva způsoby rozvodu, konkrétně rozvod na základě dohody a rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.
3 Jaké jsou právní důsledky rozvodu s ohledem na:
3.1 osobní vztahy mezi manželi (například užívání příjmení)
Manželství je zrušeno rozhodnutím o rozvodu. Příslušné povinnosti, to znamená závazky věrnosti, podpory a pomoci, zanikají.
Podle lucemburského zákona nemůže žádný občan používat jiné příjmení ani jiné křestní jméno než ta, která jsou uvedena v jeho rodném listu: osoby, které by je přestaly používat, je musí znovu přijmout. Změna občanskoprávního stavu, například z důvodu manželství, nemá tedy za následek změnu příjmení jednoho z manželů. Nedochází k nabytí práva nosit příjmení svého manžela. K užívání svého příjmení musí manžel dát svůj souhlas.
Lucemburské soudy měly příležitost rozhodnout o účinku rozvodu na používané příjmení:
Rozvedená manželka může dále používat příjmení svého bývalého manžela jen s jeho svolením, jež je kdykoli odvolatelné. Vzhledem k tomu, že právo bývalého manžela bránit užívání svého příjmení závisí na jeho uvážení, nepřísluší soudním orgánům, aby rozvedené manželce povolily, a to ani z důvodu potřeb jejího povolání, aby dále nosila po neomezenou dobu manželovo příjmení v případě jeho námitek. Soud jí však může s ohledem na proslulost, kterou manželka získala ve svém povolání s manželovým příjmením, a s cílem zabránit její majetkové újmě, poskytnout lhůtu, aby mohla seznámit své zákazníky se svým vlastním příjmením. – Soudní dvůr 24. května 2006, P. 33, 258.
3.2 rozdělení jmění manželů
- Rozhodnutí o rozvodu nařizuje vypořádání majetkových vztahů manželů, jakož i rozdělení jejich jmění. Neexistuje-li manželská smlouva, vztahuje se na manžele zákonný režim společného jmění (régime de la communauté légale), čímž se myslí společné jmění manželů omezené na majetek a závazky nabyté v průběhu manželství (communauté des biens réduite aux acquêts). Rozvodem se společné jmění manželů ruší. Během rozdělení majetku je třeba odlišit dvě důležité etapy:
- v první etapě si každý z manželů bere zpět majetek, který nikdy nebyl součástí společného jmění, pokud existuje ve věcné podobě; pokud tomu tak není, tak majetková práva, která z něj vznikla,
- ve druhé etapě dochází k vypořádání aktivního a pasivního majetku tvořícího společné jmění. Na jméno každého z manželů se vystaví účet pro vypořádání, kde se uvedou jemu dlužné částky ze společného jmění a jím dlužné částky do společného jmění.
- Pokud byl manžel odsouzen pravomocným rozhodnutím za trestný čin, který je uveden v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 398, 399, 400, 401, 401a, 402, 403, 404, 405 a 409 trestního zákoníku (Code pénal) (zločin proti mravopočestnosti, znásilnění, úmyslné ublížení na těle, zabití a úmyslné ublížení na zdraví, úmyslné zabití, úkladná vražda, vražda dítěte a otrava) a byl spáchán během manželství vůči druhému manželovi nebo dítěti žijícímu v téže domácnosti, nebo za pokus o spáchání trestného činu, který je uveden v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 401, 403, 404 a 405 trestního zákoníku, vůči stejným osobám během manželství, ztrácí na žádost druhého manžela, majetkové nároky, které mu tento druhý manžel poskytl. Naopak nevinný manžel si ponechává nároky, které mu byly druhým manželem poskytnuty, a to i když tyto nároky měly být vzájemné a tato podmínka nebyla splněna.
- Pokud manžel opustil svou profesní činnost nebo ji omezil během manželství, může zpětně doplatit důchodové pojištění u všeobecného systému důchodového pojištění podle podmínek a kritérií, jež upřesňují zákony použitelné v občanskoprávní oblasti a v oblasti sociálního zabezpečení. Za tímto účelem může navrhnout – před vynesením rozsudku o rozvodu a za podmínky, že v době návrhu nepřekročil věk šedesáti pěti let –, aby soud, který rozhoduje o rozvodu, vypočítal „referenční částku“, která se zakládá na rozdílu mezi příslušnými příjmy manželů v době, kdy došlo k opuštění profesní činnosti nebo k jejímu omezení. Způsob výpočtu této částky stanoví Velkovévodské nařízení ze dne 11. září 2018 o výpočtu referenční částky a platebních podmínkách a náhradě částek uvedených v článku 252 občanského zákoníku (Code civil). Za účelem zpětného doplacení má manžel, který opustil či omezil svou činnost, pohledávku vůči druhého manželovi ve výši padesáti procent referenční částky stanovené v mezích aktiv tvořených společným jměním nebo nedílným společným majetkem, jež jsou k dispozici po vypořádání pasiv. Částka rovnocenná této pohledávce jde na účet manžela věřitele.
3.3 nezletilé děti manželů
Rozvod rodičů v zásadě nemění podmínky výkonu rodičovské odpovědnosti, která je dále vykonávána společně oběma rodiči. Musí i nadále přijímat společně veškerá důležitá rozhodnutí týkající se života dítěte (jeho péče, výchovy, studijní orientace atd.).
Pouze pokud to vyžaduje nejlepší zájem dítěte, svěří soud výkon rodičovské pravomoci jen jednomu z obou rodičů. V tomto případě rodič určený k jejímu výkonu přijímá rozhodnutí týkající se dítěte sám. Avšak druhému rodiči je ponecháno právo, aby byl o nich informován a dohlížel na péči o dítě a na jeho výchovu. Kromě výjimek ze závažných důvodů má zároveň právo na styk s dítětem a právo, aby u něj pobývalo. Takže v případě rozchodu rodičů musí každý z nich udržovat osobní styk s dítětem a respektovat jeho vztahy s druhým rodičem.
V případě rozvodu musí rodiče dále přispívat společně na náklady na péči a výchovu dítěte, není-li v rozsudku stanoveno jinak. Tento příspěvek má formu výživného a nezaniká automaticky, jakmile se dítě stane zletilým. Může být placeno přímo zletilému dítěti a je přezkoumatelné v závislosti na potřebách dítěte a na vývoji příjmů a výdajů každého z rodičů.
Pokud jde o místo pobytu dítěte, mohou nastat dva případy (mimo výjimečný případ, kdy soud rozhodne o svěření dítěte třetí osobě):
- místo pobytu dítěte je určeno v bydlišti jednoho z rodičů. V tomto případě má druhý rodič právo na styk s dítětem a právo, aby u něj pobývalo, ledaže tomu tak nemůže být ze závažných důvodů,
- nebo je místo pobytu stanoveno střídavě v bydlišti každého z rodičů, přičemž v daném případě soud ověří, zda je střídavé bydliště skutečně v zájmu dítěte. Střídavým bydlištěm není nutně myšleno, že dítě musí trávit naprosto stejnou dobu v bydlišti každého z rodičů.
Pokud se rodiče dohodnou na podmínkách výkonu rodičovské odpovědnosti, bydlišti a místě pobytu dítěte, právu na styk s dítětem a právu, aby u něj pobývalo, jakož i na příspěvku na péči o dítě a na jeho výchovu, mohou předložit tuto dohodu soudu v rámci rozvodového řízení. Soud ji může zohlednit ve svém rozsudku, pokud má za to, že dohoda dostatečně chrání zájem dítěte a že souhlas manželů byl poskytnut svobodně.
Rozvod rodičů nezbavuje děti výhod, které by jim jinak byly poskytnuty. V tomto ohledu mají zcela stejné postavení jako děti nerozvedených rodičů.
3.4 vyživovací povinnosti vůči druhému z manželů?
Soud může uložit jednomu z manželů povinnost platit výživné druhému z manželů. Výživné je stanoveno podle potřeb manžela, kterému je vypláceno, a v rámci možností druhého z manželů je platit. V případě dohody manželů může soud rozhodnout, že výživné je uhrazeno formou jednorázové platby, jejíž výši a platební podmínky stanoví.
Při určování potřeb a možností přispívat na výživu bere soud v úvahu skutečnosti, které zahrnují:
1.° věk a zdravotní stav manželů;
2.° dobu trvání manželství;
3.° dobu už věnovanou nebo dobu, kterou bude třeba věnovat, výchově dětí;
4.° jejich kvalifikaci a jejich profesní postavení se zřetelem k pracovnímu trhu;
5.° jejich připravenost získat nové zaměstnání;
6.° jejich stávající a předvídatelné nároky;
7.° jejich majetek – kapitál a příjmy – po vypořádání majetkových vztahů manželů před rozvodem.
Doba poskytnutí výživného nemůže být delší než doba trvání manželství, ledaže v daném případě existují
výjimečné okolnosti.
Výživné se může znovu posoudit a zrušit, kromě případů, kdy je uhrazeno ve formě jednorázové platby.
Pokud byl manžel odsouzen pravomocným rozhodnutím za trestný čin, který je uveden v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 398, 399, 400, 401, 401a, 402, 403, 404, 405 a 409 trestního zákoníku (zločin proti mravopočestnosti, znásilnění, úmyslné ublížení na těle, zabití a úmyslné ublížení na zdraví, úmyslné zabití, úkladná vražda, vražda dítěte a otrava) a byl spáchán během manželství vůči druhému manželovi nebo dítěti žijícímu v téže domácnosti, nebo za pokus o spáchání trestného činu, který je uveden uvedeného v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 401, 403, 404 a 405 trestního zákoníku, vůči stejným osobám během manželství, přichází na žádost druhého manžela o veškerá práva na výživné.
4 Co se v praxi rozumí právním pojmem „rozluka“?
Rozluka uvolňuje manželství, ale neruší je. Ukončuje povinnost společného soužití, ale ponechává v platnosti mezi manžely povinnost věrnosti a povinnost podpory.
5 Jaké jsou podmínky rozluky?
Podmínky rozluky jsou totožné s podmínkami rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.
6 Jaké jsou právní důsledky rozluky?
Rozluka s sebou nese vždy oddělení majetku. Pokud rozluka trvá tři roky, může každý z manželů podat u soudu návrh na rozvod. Soud rozhodne o rozvodu, pokud druhý z manželů bezprostředně nesouhlasí s ukončením rozluky.
7 Co se v praxi rozumí pojmem „prohlášení manželství za neplatné“?
Prohlášení manželství za neplatné znamená zrušení manželství soudním rozhodnutím. Jinak řečeno, takové manželství nikdy neexistovalo.
8 Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné?
Existuje několik podmínek pro prohlášení manželství za neplatné:
- sňatek byl uzavřen bez svobodného souhlasu manželů: to je případ, kdy došlo k nátlaku nebo k omylu ohledně podstatných vlastností osoby,
- sňatek byl uzavřen bez souhlasu rodičů (nebo povolení soudu), pokud byl jeden z manželů v době sňatku nezletilý,
- bigamie: tj., kdy jeden z manželů uzavřel sňatek zároveň s více osobami,
- manželé mají určitý stupeň příbuzenství,
- jedná se o sňatek účelový, aby došlo k získání výhody ve věcech povolení k pobytu,
- formální podmínky pro uzavření sňatku nejsou splněny; sňatek, který nebyl uzavřen veřejně, sňatek uzavřený před nepříslušnou úřední osobou.
9 Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné?
Manželství prohlášené za neplatné má právní účinky (teorie putativního manželství (mariage putatif)) na:
- oba manžele, pokud uzavřeli sňatek v dobré víře,
- toho z manželů, který jedná v dobré víře,
- dítě, které z tohoto manželství vzešlo, i když oba manželé jednají ve zlé víře.
Naopak manželství prohlášené za neplatné nemá nikdy právní účinky vůči manželovi, který jedná ve zlé víře.
10 Existují alternativní mimosoudní prostředky umožňující řešit otázky týkající se rozvodu bez nutnosti obracet se na soud?
Ve velkovévodství může být manželství zrušeno pouze soudním rozhodnutím, nikdy prostřednictvím alternativních mimosoudních prostředků či na základě mediace. Naopak, co se týče otázek, které se týkají vypořádání společného jmění manželů a jeho rozdělení, jakož i spoluvlastnictví, vyživovacích povinností a příspěvků na manželské výdaje, povinnosti péče o děti a výkonu rodičovské odpovědnosti, lze využít rodinnou mediaci.
11 Kam mám podat svůj návrh na rozvod/rozluku osob/prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty by měly být přiloženy k žádosti?
Kam se podává návrh?
- Návrh na rozvod nebo na rozluku se podává obvodnímu soudu (tribunal d'arrondissement), v jehož obvodu mají manželé své společné bydliště nebo, nemají-li společné bydliště, soudu, v jehož obvodu má bydliště žalovaný účastník nebo – v případě rozvodu na základě dohody – jeden z účastníků s výhradou dodržení pravidel stanovených v nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění).
- Návrh na prohlášení manželství za neplatné se podává obvodnímu soudu (tribunal d'arrondissement), který se nachází v místě bydliště rodiny nebo, pokud rodiče žijí odděleně, obvodnímu soudu, který se nachází v místě bydliště rodiče, se kterým obvykle pobývají nezletilé děti, v případě společného výkonu rodičovské odpovědnosti, nebo v místě bydliště rodiče, který tuto odpovědnost vykonává sám, nebo v ostatních případech obvodnímu soudu v místě, kde pobývá ten, kdo nedal podnět k řízení. V případě společné žádosti je příslušným obvodní soud dle volby účastníků v místě, kde bydlí jeden či druhý účastník. Tato pravidla se uplatňují s výhradou dodržení pravidel stanovených ve výše uvedeném nařízení (EU) 2019/1111.
Návrhy projednává „soudce pro rodinné záležitosti“ (juge aux affaires familiales).
Náležitosti, které musí být splněny, a dokumenty, které musí být přiloženy
- Co se týče rozvodu na základě dohody, je třeba odlišit několik etap řízení: pokud existuje majetek, který má být rozdělen, musí manželé notáře požádat, aby vyhotovil soupis a odhad veškerého jejich movitého a nemovitého majetku. Manželé si vypořádají zcela svobodně svá příslušná práva týkající se předmětného majetku. Mimoto musí v rámci dohody ustanovit určitý počet bodů, a to místo pobytu manželů během řízení, péči o děti a o jejich jmění, právo na styk s dítětem, příspěvek manželů na výživu a výchovu dětí, jakož i případné výživné, které má zaplatit jeden z manželů druhému manželovi. Tato dohoda musí být vyhotovena advokátem, nebo notářem.
Poté se oba manželé obrátí se společným návrhem na soud. Zastoupení advokátem u soudu není povinné.
Žaloba/návrh (requête) obsahuje:
1.° datum;
2.° příjmení, jména, povolání a bydliště manželů;
3.° data a místa narození manželů;
4.°případně označení totožnosti společných dětí;
5.° předmět návrhu;
6.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.
Kromě výše uvedené dohody musí být k žalobě připojeny tyto doklady:
1.° výpis z oddacího listu;
2.° výpis z rodných listů manželů;
3.° výpis z rodných listů společných dětí;
4.° doklad potvrzující státní příslušnost manželů;
5.°případně dohoda o určení rozhodného práva pro rozvod manželů na základě článku 5 nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením. Manželé také budou moci zvolit rozhodné právo pro rozvod v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1259/2010 a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením v dohodě o rozvodu na základě dohody;
6.° jiný doklad, který manželé mají v úmyslu použít.
Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.
- V případě rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů nebo rozluky je povinností se obrátit na advokáta. Žaloba se podává v soudní kanceláři obvodního soudu.
Žaloba/návrh (requête) obsahuje:
1.° datum;
2.° příjmení, jména, povolání a bydliště manželů;
3.° data a místa narození manželů;
4.°případně označení totožnosti společných dětí;
5.° předmět návrhu;
6.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.
Žaloba může také obsahovat návrhy týkající se předběžných opatření ohledně osoby, výživného a majetku jak manželů, tak dětí.
K žalobě je třeba připojit tyto doklady:
1.° výpis z oddacího listu;
2.° výpis z rodných listů manželů, popřípadě žalobce;
3.° výpis z rodných listů společných dětí;
4.° doklad potvrzující státní příslušnost manželů, popřípadě žalobce;
5.°případně dohodu o určení rozhodného práva pro rozvod manželů na základě článku 5 nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením.
6.°případně návrh řešení účinků rozvodu, na kterých se manželé dohodli;
7.°případně kopii rozhodnutí o odsouzení jednoho z manželů za jeden z trestných činů uvedených výše v bodech 3.2 a 3.4;
8. jiný doklad, který žalobce (žalobci) má (mají) v úmyslu použít.
Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.
- V případě návrhu na prohlášení manželství za neplatné se žaloba se podává v soudní kanceláři daného soudu. Zastoupení advokátem u soudu není povinné. Žaloba/návrh (requête) obsahuje:
1.° datum;
2.° příjmení, jména a bydliště účastníků;
3.° data a místa narození účastníků;
4.° předmět návrhu;
5.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.
Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.
12 Je možno získat právní pomoc na pokrytí nákladů spojených s řízením?
Osoby, jejichž příjmy jsou považovány za nedostatečné podle lucemburského práva, mohou využít právní pomoci. Za tímto účelem musí vyplnit dotazník, který je dostupný u Advokátní komory v Lucemburku (Barreau de Luxembourg), a zaslat jej předsedovi místně příslušné advokátní komory (Bâtonnier de l'Ordre des avocats), jenž rozhodne.
Právní pomoc se vztahuje na všechny náklady týkající se řízení, postupů nebo úkonů, pro které byla přiznána. Vztahuje se zejména na kolkovné a registrační poplatky, poplatky soudní kanceláři, honoráře právních zástupců, poplatky a výdaje soudního vykonavatele, notářské poplatky a odměny, výdaje a honoráře znalců, svědečné, honoráře překladatelů a tlumočníků, poplatky za potvrzení o platné právní úpravě v cizí zemi (certificats de coutume), cestovní výdaje, poplatky a výdaje za formality související se zápisy, hypotékami a zástavou, jakož i v případě potřeby výdaje za vložení oznámení do novin.
13 Je možné podat proti rozhodnutí o rozvodu manželství/rozluce/prohlášení manželství za neplatné opravný prostředek?
Ve velkovévodství je možno podat odvolání (appel) proti takovému rozhodnutí. Lhůta k odvolání je v zásadě 40 dnů, ale tato lhůta může být prodloužena, pokud odvolatel bydlí v zahraničí. Odvolacím soudním orgánem je Vrchní soud (Cour supérieure de justice).
14 Co musím udělat pro to, aby rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiném členském státě, bylo uznáno v tomto členském státě?
V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 je rozhodnutí o rozvodu, rozluce či prohlášení manželství za neplatné, jež bylo vyneseno soudem v jiné zemi Evropské unie, v Lucemburském velkovévodství automaticky uznáno. To znamená, že uznání rozhodnutí nepodléhá žádnému řízení.
Aktualizace matričních dokumentů ve velkovévodství v důsledku pravomocného rozhodnutí vydaného soudem ve státě Evropské unie je rovněž stanovena, aniž by bylo vyžadováno jakékoli předběžné řízení. Rozhodnutí soudu, který rozhodl o rozvodu, musí být uvedeno na okraji oddacího listu a rodných listů manželů. Pokud bylo manželství uzavřeno v zahraničí, musí být rozhodnutí soudu zapsáno do matričních záznamů v obci, kde byl zapsán oddací list, nebo do matričních záznamů města Lucemburku, a odkaz na toto rozhodnutí musí být uveden též na okraji rodných listů každého z manželů.
15 Na který soud bych se měl obrátit, pokud chci rozporovat uznání rozhodnutí o rozvodu/rozluce/zrušení manželství vynesenému v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije?
Každý dotčený účastník může požádat prostřednictvím žaloby předsedu obvodního soudu, aby vydal rozhodnutí o odepření uznání rozhodnutí o rozvodu, rozluce či prohlášení manželství za neplatné vydaného soudem v jiné zemi Evropské unie.
Předseda obvodního soudu neprodleně rozhodne, aniž by osoba, proti níž je odepření uznání navrhováno, mohla v této etapě řízení předložit své vyjádření. Žaloba může být přijata pouze z těchto důvodů:
- zjevný rozpor s veřejným pořádkem,
- nedodržení práva na obhajobu,
- neslučitelnost s rozhodnutím vydaným v souvisejícím řízení.
Jeden či druhý účastník může proti rozhodnutí předsedy obvodního soudu podat opravný prostředek (recours) k odvolacímu soudu (Cour d'appel). Opravný prostředek se projednává v souladu s předpisy upravujícími sporná řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu může být předmětem dovolání ke kasačnímu soudu (Cour de cassation).
16 Právo, kterého státu se použije na rozvodové řízení mezi manželi, kteří nežijí v tomto členském státu nebo kteří mají rozdílná státní občanství?
Lucemburské velkovévodství uplatňuje nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Toto nařízení je použitelné od 21. června 2012 mezi Belgií, Bulharskem, Německem, Španělskem, Estonskem (od 11. února 2018), Francií, Řeckem (od 29. července 2015), Itálií, Lotyšskem, Litvou (od 22. května 2014), Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Rakouskem, Portugalskem, Rumunskem a Slovinskem. V nařízení se stanoví, že se manželé mohou dohodnout, že si pro rozvod a rozluku zvolí rozhodné právo, jedná-li se o některé z následujících práv:
- právo státu, v němž mají manželé v době uzavření dohody obvyklé bydliště, nebo
- právo státu, v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich ještě bydlí, nebo
- právo státu, jehož je jeden z manželů v době uzavření dohody státním příslušníkem, nebo
- právo místa soudu.
Na základě téhož nařízení – v případě, že nedojde k volbě podle předchozího odstavce –, se rozvod a rozluka řídí právem státu:
- v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě
- v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud k ukončení pobytu nedošlo dříve než rok před zahájením řízení u soudu a jeden z manželů v tomto státě pobývá ještě v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě
- jehož státní příslušnost mají oba manželé v okamžiku zahájení řízení u soudu, nebo popřípadě
- u jehož soudu bylo zahájeno řízení.
Pokud se nařízení (EU) č. 1259/2010 nepoužije, řídí se rozvod a rozluka v lucemburském právu:
- vnitrostátním právem manželů, pokud mají stejnou státní příslušnost,
- právem skutečného společného bydliště, pokud mají rozdílné státní příslušnosti,
- právem země, v níž má soud sídlo, pokud manželé rozdílné státní příslušnosti nemají skutečné společné bydliště.
Související odkazy
Brožura: Le divorce au Grand-Duché de Luxembourg (Rozvod v Lucemburském velkovévodství);
Portail de la Justice (Justiční portál).
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.