Doručování právních dokumentů

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručením se rozumí oznámení písemností osobě, které jsou doručovány (adresátovi). To musí být provedeno a zdokumentováno v souladu s formálními právními předpisy. Oznámením se rozumí, že je adresátovi umožněno vzít na vědomí určité informace. Cílem doručení je zajistit, aby se adresát o řízení skutečně dozvěděl, nebo měl alespoň možnost se o něm dozvědět. Doručení rovněž poskytuje důkaz o tom, kdy a jak byla písemnost adresátovi předána.

V soudním řízení se doručují písemnosti, aby se zajistil řádný zákonný proces a spravedlivé soudní řízení. Proto existují konkrétní pravidla týkající se doručování písemností.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Německé právo jednoznačně neupravuje, které konkrétní písemnosti musí být doručeny formálně. Formální doručení se vyžaduje všude tam, kde je to vhodné nebo nezbytné – například pokud se práva zakládají nebo lhůty začínají běžet až po oznámení. Občanský soudní řád (Zivilprozessordnung, ZPO) do určité míry specifikuje, které písemnosti je nutno doručit. Písemnosti, které musí být doručeny ze zákona, jsou například písemnosti zahajující soudní řízení a soudní rozhodnutí, proti nimž lze podat opravný prostředek.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Kdo je odpovědný za doručení, závisí na tom, zda se jedná o automatické doručení podle § 166–190 občanského soudního řádu, nebo o doručení na žádost stran podle § 191–195 občanského soudního řádu.

Standardní je automatické doručení. V zásadě jej provádí kancelář soudu, u něhož řízení probíhá, v souladu s § 168 odst. 1 občanského soudního řádu. Kancelář může doručením pověřit provozovatele poštovních služeb nebo zaměstnance soudu, nebo jej může provést sama.

Doručení na žádost stran se provádí pouze v případech, kdy to povoluje nebo stanoví zákon. Podle § 192 občanského soudního řádu jej obvykle provádí soudní exekutor. Soudního exekutora pověří doručením buď přímo účastník řízení, nebo nepřímo kancelář soudu. Soudní exekutor zase může pověřit doručením provozovatele poštovních služeb v souladu s § 194 občanského soudního řádu.

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, není-li uvedená adresa správná? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení o doručování písemností.

Obecně platí, že německý orgán, který je požádán zahraničním orgánem o doručení písemností v Německu, se pokusí zjistit aktuální adresu adresáta, pokud zjistí, že adresát nebydlí na adrese uvedené v žádosti o doručení, nebo pokud je adresa uvedená v žádosti o doručení neúplná nebo nesprávná. Německý orgán tak však činí dobrovolně a není k tomu nijak zavázán.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Podle § 44 německého spolkového zákona o evidenci (Bundesmeldegesetz, BMG) mohou zahraniční orgány veřejné moci a zahraniční soukromé osoby získat od německých evidenčních orgánů zjednodušený výpis z evidence (einfache Melderegisterauskunft) o určité osobě bez udání důvodu.

Zjednodušený výpis z evidence obsahuje:

• příjmení,
• jména s uvedením obvykle používaného jména,
• doktorský titul,
• aktuální adresy a
• v případě, že osoba zemřela, prohlášení o této skutečnosti.

Žádost musí být zaslána příslušnému evidenčnímu orgánu. Zpravidla se jedná o místní matriční úřad (Bürgeramt) v obci nebo městě, kde má daná osoba bydliště. Stále více obcí nabízí možnost získat výpis z evidence online.

Výpis z evidence je zpoplatněn. Výše poplatku se v jednotlivých spolkových zemích (Land) liší.

Výpis z evidence lze vydat pouze tehdy, pokud lze hledanou osobu na základě údajů poskytnutých dožadujícím orgánem přesně identifikovat. Není možné odeslat seznam možných shod. Kromě toho osoba nebo subjekt žádající o informace musí prohlásit, že tyto údaje nebudou použity pro účely reklamy nebo obchodování s adresami.

Výpis z evidence nesmí být vydán, pokud je u dotčené osoby v evidenci zapsána blokace zveřejnění podle § 51 nebo podmíněné nezveřejnění podle § 52 německého spolkového zákona o evidenci, a pokud nelze vyloučit porušení chráněných zájmů.

V rámci činností, které zcela nebo zčásti spadají do oblasti působnosti práva EU, mohou být údaje přesahující tuto oblast podle § 35 německého spolkového zákona o evidenci předávány orgánům veřejné moci v jiných členských státech Evropské unie, veřejným orgánům jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, orgánům a institucím Evropské unie nebo orgánům a institucím Evropského společenství pro atomovou energii v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů žádajícího subjektu.

4.3 Jaký druh pomoci při vyřizování žádostí z jiných členských států o zjištění adresy poskytují orgány tohoto členského státu podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností.

Německo poskytuje pomoc při zjišťování adres podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení o doručování písemností tím, že na evropském portálu e-justice poskytuje podrobné informace o tom, jak zjistit adresy osob, kterým má být doručena písemnost v Německu.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Nejběžnějším druhem doručování je automatické doručování. Obvykle jej provádí provozovatel poštovních služeb. V souladu s § 176 odst. 2 občanského soudního řádu požádá kancelář provozovatele poštovních služeb o doručení a fyzicky předá písemnost, která má být doručena, v zapečetěné obálce spolu s formulářem zprávy o doručení připraveným k použití. Provozovatel poštovních služeb provede doručení, vyplní zprávu o doručení a neprodleně ji odešle zpět kanceláři soudu.

Doručovaná písemnost se předá adresátovi v souladu s § 177 občanského soudního řádu. To se může uskutečnit kdekoli, není určeno žádné konkrétní místo. Pokud adresát nemá procesní způsobilost, měly by být písemnosti doručeny opatrovníkovi adresáta v souladu s § 170 odst. 1 první větou občanského soudního řádu.

Existuje několik alternativních způsobů doručení. Podle § 171 občanského soudního řádu lze písemnosti doručit také zplnomocněnému zástupci adresáta. V soudním řízení se písemnosti obvykle doručují právnímu zástupci adresáta oproti potvrzení o přijetí v souladu s § 172 a 174 občanského soudního řádu. Právní zástupce zašle soudu potvrzení o přijetí.

Pokud jsou obě strany soudního řízení právně zastoupeny, mohou být písemnosti doručovány také mezi advokáty podle § 195 občanského soudního řádu. To platí i pro písemnosti, které mají být doručovány automaticky, za předpokladu, že odpůrce nemusí být současně informován o soudním příkazu. Písemnost musí obsahovat prohlášení, že je doručována od advokáta jinému advokátovi. Důkazem o doručení je opět potvrzení o přijetí.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

V souladu s § 173 a § 130a občanského soudního řádu lze v zásadě ve všech občanskoprávních řízeních doručovat elektronické písemnosti elektronicky prostřednictvím zabezpečených přenosových prostředků (De-Mail, zvláštní elektronické schránky, uživatelský účet CSO). Advokáti, notáři, soudní exekutoři, od 1. ledna 2023 daňoví poradci a veřejnoprávní orgány, subjekty a instituce a od 1. ledna 2024 další osoby, které požívají zvláštní důvěry z důvodu svého povolání, musí zřídit zabezpečený přenosový kanál pro elektronické doručování písemností. Ostatním účastníkům řízení lze elektronicky doručovat písemnosti pouze tehdy, pokud výslovně souhlasili s předáváním elektronických dokumentů pro konkrétní řízení, nebo v případě právnických osob, pokud s ním souhlasili obecně.

Písemnosti lze doručovat také faxem advokátům, notářům, soudním exekutorům, daňovým poradcům, jiným osobám, které požívají zvláštní důvěry z důvodu svého povolání, veřejnoprávním orgánům, subjektům a institucím. Jako důkaz o doručení faxem postačí potvrzení o přijetí, které adresát podepsal a opatřil datem. Potvrzení o přijetí lze soudu zaslat zpět na předtištěném papírovém formuláři, faxem nebo jako elektronický dokument.

Doručování prostřednictvím SMS není povoleno.

Elektronické doručování elektronických písemností je povoleno pro všechny typy řízení podle občanského soudního řádu.

6.1 Jaký druh elektronického doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v tomto členském státě k dispozici, má-li být doručení provedeno přímo osobě, která má známou adresu pro doručování v jiném členském státě?

Elektronické doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v současné době možné pouze formou popsanou v čl. 19 odst. 1 písm. a).

6.2 Specifikoval tento členský stát v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností další podmínky, za nichž přijme elektronické doručení e-mailem podle čl. 19 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení? Viz rovněž oznámení podle čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností.

Elektronické doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení o doručování písemností zatím není možné.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Následující odpověď platí pro otázky 7.1–7.3:

Pokud není možné doručit písemnosti přímo adresátovi, lze použít postup zvaný „náhradní doručení“. Náhradní doručení může mít následující podobu:

a) Náhradní doručení „náhradnímu adresátovi“ (§ 178 občanského soudního řádu):

Hlavním způsobem náhradního doručení je doručení náhradnímu adresátovi podle § 178 občanského soudního řádu. Pokud skutečného adresáta nelze zastihnout v místě jeho bydliště, v jeho obchodních prostorách nebo v kolektivním zařízení (např. ve věznici nebo v nemocnici), kde žije, lze písemnost doručit náhradním způsobem, a to tak, že se předá jedné z těchto osob:

• v místě bydliště adresáta: dospělý člen rodiny, osoba zaměstnaná v rodině nebo dospělý spolubydlící, který trvale bydlí v daném místě,
• v obchodních prostorách adresáta: osoba tam zaměstnaná,
• v institucích: vedoucí instituce nebo řádně zplnomocněný zástupce.
• Podle § 178 odst. 2 občanského soudního řádu však náhradní doručení výše uvedeným osobám není přípustné, pokud se dotyčná osoba účastní soudního sporu jako odpůrce osoby, které mají být písemnosti doručeny. V případě náhradního doručení náhradnímu adresátovi se písemnost považuje za doručenou okamžikem předání náhradnímu adresátovi.

b) Náhradní doručení vhozením do poštovní schránky podle § 180 občanského soudního řádu:

Pokud není možné náhradní doručení náhradnímu adresátovi v místě bydliště nebo obchodních prostorách adresáta, lze provést náhradní doručení vhozením do poštovní schránky podle § 180 občanského soudního řádu. V tomto případě musí být písemnost vhozena do poštovní schránky patřící k bydlišti nebo obchodním prostorám. Písemnost se považuje za doručenou okamžikem vhození do poštovní schránky.

c) Náhradní doručení uložením písemnosti podle § 181 občanského soudního řádu:

Není-li možné provést náhradní doručení v místě bydliště adresáta ani náhradní doručení vhozením do poštovní schránky, lze uskutečnit náhradní doručení uložením písemnosti u soudu podle § 181 občanského soudního řádu. Písemnost může být uložena buď v kanceláři okresního soudu (Amtsgericht) s příslušností v místě doručování, nebo, pokud byla doručením písemnosti pověřena pošta, na místě určeném poštou, a to v místě doručování nebo v místě okresního soudu. Písemné oznámení o tomto uložení musí být adresátovi zasláno standardním způsobem pro doručování běžných dopisů. Pokud to není možné, musí být písemné oznámení připevněno na dveře bydliště, obchodních prostor nebo instituce. Písemnost se považuje za doručenou okamžikem uskutečnění písemného oznámení.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Pokud je adresát v místě bydliště, v obchodních prostorách nebo v kolektivním zařízení zastižen, ale odmítá přijmout doručení písemností, je třeba rozlišovat:

Pokud je odmítnutí oprávněné, musí být doručovací řízení zahájeno znovu od začátku. Příkladem oprávněného odmítnutí je nesprávná adresa nebo nepřesná identifikace adresáta.

Není-li odmítnutí oprávněné, musí být písemnost zanechána v místě bydliště nebo v obchodních prostorách podle § 179 občanského soudního řádu. Pokud adresát nemá bydliště nebo obchodní prostory, musí být písemnost vrácena odesílateli. Pokud je doručení písemnosti odmítnuto bez odůvodnění, písemnost se přesto považuje za doručenou.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 18 nařízení o doručování písemností), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Podle judikatury Evropského soudního dvora v rozsudku ze dne 2. března 2017 ve věci C-354/15 – Henderson je doručení poštou s potvrzením o přijetí provedeno také předáním třetí osobě, pokud k němu dojde v domácnosti adresáta. To platí pouze pro dospělé osoby, které se v době doručování nacházejí v domácnosti zamýšleného adresáta, bez ohledu na to, zda se jedná o rodinné příslušníky žijící na stejné adrese nebo osoby zaměstnané adresátem. Podle článku 18-003 č. 4.1 předpisů Světové poštovní úmluvy může potvrzení o přijetí podepsat jiná osoba než adresát, pokud je tato osoba oprávněna převzít zásilku podle předpisů země určení.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 18 nařízení o doručování písemností provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Pokud se pokus o doručení písemností nezdaří, musí pošta podle článku 19-104 č. 5.3 předpisů Světové poštovní úmluvy uchovávat zásilky připravené k vyzvednutí. Deutsche Post AG vydá doporučenou zásilku pouze adresátovi osobně nebo osobě, kterou adresát písemně zmocnil k převzetí zásilky. Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 2. března 2017 ve věci C-354/15 – Henderson konstatuje, že doručení podle článku 18 nařízení o doručování písemností lze považovat za uskutečněné pouze tehdy, pokud adresát nebo náhradní adresát vyplní potvrzení o přijetí nebo rovnocenný doklad. Pokud tedy není odeslaná písemnost vyzvednuta, má se za to, že k doručení nedošlo.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Podle článku 19-104 č. 5.3 předpisů Světové poštovní úmluvy je doba uchovávání stanovena příslušnými vnitrostátními předpisy. Neměla by však být delší než jeden měsíc. Ve velmi omezených výjimečných případech může být tato lhůta až dvouměsíční. Deutsche Post AG uchovává poštu po dobu jednoho týdne od oznámení adresátovi. Doručovatel zanechá v poštovní schránce adresáta oznámení s údaji o pobočce, na které si lze zásilku vyzvednout, a o době, po kterou bude možné ji vyzvednout.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Existují různé druhy písemných dokladů o doručení písemnosti. K prokázání, že písemnost byla doručena, je zpravidla třeba vyhotovit zprávu o doručení na předtištěném formuláři, který je k tomuto účelu určen, a neprodleně ji zaslat zpět kanceláři soudu v souladu s § 182 občanského soudního řádu. Zpráva o doručení obsahuje všechny údaje potřebné pro prokázání, že písemnost byla doručena, zejména:

• totožnost osoby, které má být písemnost doručena,
• totožnost osoby, které byla písemnost předána,
• místo, datum a – na příkaz soudu – čas doručení,
• příjmení, jména a podpis doručovatele a případně údaje o pověřené společnosti nebo dožádaném orgánu.

Pokud jsou písemnosti doručovány na žádost dotčených stran, musí být zpráva o doručení dodána straně, jejímž jménem byly písemnosti doručeny, v souladu s § 193 odst. 4 občanského soudního řádu.

Kancelář soudu na žádost potvrdí čas doručení v souladu s § 169 odst. 1 občanského soudního řádu.

V případě náhradního doručení musí být na zprávě o doručení vždy uveden důvod náhradního doručení. V případě náhradního doručení uložením písemnosti musí být na zprávě o doručení uvedeno, jakým způsobem bylo toto uložení písemně oznámeno. Pokud je převzetí písemnosti bez odůvodnění odmítnuto, musí být ve zprávě o doručení uvedeno, kdo odmítl písemnost přijmout a že dopis byl zanechán v místě doručování nebo byl vrácen odesílateli.

V některých případech se zpráva o doručení nevyžaduje:

• pokud je písemnost doručena fyzickým doručením do úředních prostor soudu, je důkazem o doručení v souladu s § 174 druhou větou občanského soudního řádu poznámka na písemnosti a ve spise, že písemnost byla doručena a kdy se tak stalo,
• pokud je písemnost doručena advokátovi, postačí jako důkaz o doručení v souladu s § 175 občanského soudního řádu potvrzení o přijetí advokátem,
• pokud je písemnost doručena doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí, je dostatečným důkazem o doručení v souladu s § 176 odst. 1 druhou větou občanského soudního řádu potvrzení o přijetí. Totéž platí pro doručení doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí do zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností a § 183 odst. 2 první část druhé věty a § 183 odst. 5 první věta občanského soudního řádu),
• pokud je písemnost doručena do zahraničí s pomocí zahraničních orgánů nebo prostřednictvím německých diplomatických misí, je důkazem o doručení potvrzení dožádaného orgánu (§ 16 konzulárního zákona (Konsulargesetz), § 183 odst. 5 druhá věta občanského soudního řádu),
• pokud je písemnost doručována elektronicky, v případě doručování advokátům, notářům, soudním vykonavatelům, daňovým poradcům, jiným osobám, které požívají zvláštní důvěry z důvodu svého povolání, veřejnoprávním orgánům, subjektům a institucím, postačí v souladu s § 173 odst. 3 občanského soudního řádu zaslat zpět potvrzení o přijetí. V případě doručení jiným adresátům neexistuje žádný písemný doklad. V těchto případech se v souladu s § 173 odst. 4 občanského soudního řádu elektronická písemnost považuje za doručenou třetí den po dni přijetí uvedeném na automatickém potvrzení o přijetí, pokud adresát neprokáže, že písemnost nebyla přijata, nebo byla přijata později.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Pokud je doručení provedeno v rozporu s občanským soudním řádem, je v zásadě neplatné. Takovou vadu doručení však lze zhojit v souladu s § 189 občanského soudního řádu, pokud písemnost fakticky převezme osoba, které byla nebo mohla být podle občanského soudního řádu určena. V takovém případě se písemnost považuje za doručenou okamžikem, kdy je fakticky převzata a vada doručení je zhojena.

Pokud písemnost nepřevezme ani adresát, ani jiná osoba, které písemnost byla nebo mohla být určena podle občanského soudního řádu (např. zletilý příbuzný adresáta), není možné uplatnit žádný opravný prostředek. Doručení je neplatné a musí být provedeno znovu od začátku.

11 Pokud adresát odmítne přijmout písemnost na základě použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování písemností) a soud nebo orgán, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodne po ověření, že odmítnutí nebylo odůvodněné, existuje zvláštní opravný prostředek k napadení tohoto rozhodnutí?

Ne.

12 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik? Existuje rozdíl v tom, zda má být písemnost doručena podle vnitrostátního práva nebo zda žádost o doručení pochází z jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle článku 15 nařízení o doručování písemností týkající se doručení písemnosti z jiného členského státu.

Za doručení písemností soudem se v zásadě platí poplatek. Ve vnitrostátních soudních řízeních, v nichž se soudní poplatky odvíjejí od sporné částky, však soudní poplatky pokrývají prvních deset doručení písemností. Za další doručování písemností a za doručování v jiných vnitrostátních řízeních se vybírá paušální poplatek ve výši 3,50 EUR za každé doručení písemnosti se zprávou o doručení, doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí nebo prostřednictvím zaměstnance soudní správy. Elektronické doručování písemností soudem je bezplatné.

Doručování na žádost dotčených stran provádí soudní vykonavatel.

Za zajištění doručení předáním písemností poště si soudní vykonavatel účtuje poplatek ve výši 3,30 EUR. Kromě toho jsou účtovány poplatky za náklady na nezbytné kopie a poštovné, jakož i paušální náklady. Pokud byla písemnost svěřena soudnímu vykonavateli k doručení a je třeba ji ověřit, platí se zvláštní poplatek ve výši paušálního poplatku za doručení písemnosti. Tato částka činí 0,50 EUR za stranu pro prvních padesát stran a 0,15 EUR za každou další stranu.

Pokud je písemnost doručována osobně soudním vykonavatelem, činí poplatek 11,00 EUR. V takovém případě musí být soudnímu vykonavateli rovněž uhrazeny cestovní náklady ve výši 3,25 EUR až 16,25 EUR v závislosti na vzdálenosti od adresáta.

Za vyřizování žádostí o doručení z jiných členských států podle nařízení (EU) 2020/1784 se zpravidla neúčtují žádné poplatky, pokud doručení neprovádí soudní vykonavatel. Pokud je písemnost doručována prostřednictvím soudního vykonavatele, jsou poplatky stejné jako v případě domácích žádostí o doručení. Přesné náklady v jednotlivých případech jsou stanoveny v zákoně o soudních exekutorech (Gerichtsvollzieherkostengesetz (GvKostG)), zejména v jeho seznamu nákladů (Kostenverzeichnis).