1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?
Doručování písemností je kodifikovaný postup, kterým se pro účely stanovené zákonem fyzická nebo právnická osoba dozví o písemném právním dokumentu.
Doručení (notificazione) obecně provádí soudní exekutor na žádost jedné ze stran nebo soudního orgánu, ale může je provést i advokát.
Má-li být doručována elektronická písemnost a adresát nemá certifikovanou e-mailovou adresu, soudní exekutor doručení provede doručením kopie písemnosti v tištěné podobě, o níž prohlásí, že se shoduje s originálem, a elektronickou písemnost uchová po dobu následujících dvou let. Soudní exekutor na požádání zašle doručovanou písemnost rovněž elektronickými prostředky na e-mailovou adresu, kterou uvedl její adresát nebo jeho zástupce, anebo těmto osobám předá kopii doručované písemnosti na nepřepisovatelném počítačovém médiu (článek 137 občanského soudního řádu) (Codice di Procedura Civile), což podléhá příslušným poplatkům.
Prosté doručení (comunicazione) provádí vedoucí soudní kanceláře (cancelliere) v případech, kdy musí účastníkům řízení a dalším osobám doručit procesní písemnosti týkající se řízení (článek 136 občanského soudního řádu).
Doručování písemností konkrétně znamená předání písemností v jejich úplnosti jednomu nebo více předem určeným adresátům, jehož obecným účelem je seznámit adresáta s jejich obsahem, a to doručením věrné kopie originálu adresátovi, prováděným prostředky a osobami stanovenými právními předpisy, které tuto činnost, způsob, jakým byla provedena, a její výsledek osvědčí prohlášením s přednostní důkazní hodnotou.
Strukturovaný soubor pravidel, jimiž se řídí proces a výsledek postupu doručení, souvisí se skutečností, že účelem této činnosti je vyvolat určité právní účinky. Především tedy platí, že byla-li dodržena řádná forma doručení, právní předpisy s tímto doručením spojují nevyvratitelnou domněnku, že se adresát o písemnosti dozvěděl, a to bez ohledu na skutečné seznámení se s ní, které za okolností, kdy písemnost doručena nebyla, nemá stejné účinky jako řádné doručení, vyjma případů, kdy bylo dosaženo účelu písemnosti.
Z hlediska právní jistoty je tedy doručení nezbytnou a postačující podmínkou účinku písemnosti, kterou je konkrétněji právem uznaná skutečnost, že se adresát o písemnosti dozvěděl (legale conoscenza).
2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?
Doručování se obecně týká písemností, o nichž je třeba se právem uznaným způsobem dozvědět, aby vyvolaly určité právní účinky: doručení musí být provedeno pro uplatnění určitých práv (např. odvolání plné moci, postoupení pohledávky, formální výzva k plnění) nebo pro zahájení či pokračování soudního řízení (např. předvolání v řádném, námitkovém nebo odvolacím řízení) nebo exekučního řízení.
V kontextu nařízení (EU) 2020/1784 se formální doručování týká všech soudních i mimosoudních písemností souvisejících s občanskými a obchodními věcmi, u nichž má právem uznaná skutečnost, že se adresát o písemnosti dozvěděl, vyvolat právní účinky.
Písemnosti s daňovým, celním nebo správním obsahem nebo písemnosti, které se týkají odpovědnosti státu za jednání nebo opomenutí při výkonu veřejné moci, jsou z oblasti působnosti nařízení vyloučeny.
3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?
Doručení se provádí:
- prostřednictvím soudního exekutora (ufficiale giudiziario), podle přesných pravidel územní působnosti (články 106 a 107 nařízení prezidenta republiky (Decreto del Presidente della Repubblica) č. 1229 ze dne 15. prosince 1959). Soudní exekutoři jsou jediné subjekty příslušné k zasílání a přijímání písemností, jež mají být doručeny v jiném členském státě nebo z jiného členského státu podle článku 3 nařízení (EU) 2020/1784,
- prostřednictvím advokáta s náležitou plnou mocí a pověřením rady advokátní komory(Ordine), u níž je zapsán, který může doručovat poštou v souladu se zákonem č. 890 ze dne 20. listopadu 1982 nebo certifikovaným e-mailem (článek 149bis občanského soudního řádu). Soudní orgán nebo zákon však může nařídit, aby doručení provedl soudní exekutor osobně.
4 Zjišťování adresy
4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, není-li uvedená adresa správná? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení o doručování písemností
Přijímající subjekt pro Itálii předá žádost o doručení územně příslušnému soudnímu exekutorovi.
Nelze-li na adrese, kterou uvedla dožadující strana, adresáta zastihnout, učiní soudní exekutor tyto kroky:
- v případě fyzické osoby: dotáže se osob žijících na uvedené adrese či sousedů nebo získá informace z místního rejstříku obyvatel (Anagrafe del Comune) (je-li v písemnosti uvedeno místo a narození),
- v případě právnické osoby: soudní exekutor vrátí písemnost dožadující straně, aby mohla požádat o doručení právnímu zástupci adresáta. V tomto případě musí být v písemnosti uvedeno jméno právního zástupce a jeho bydliště (článek 145 občanského soudního řádu).
Podle čl. 33 odst. 1 ve spojení s článkem 7 nařízení (EU) 2020/1784 je třeba zmínit následující.
Je-li adresa osoby, které má být soudní nebo mimosoudní písemnost v Itálii doručena, neznámá, poskytne Itálie pomoc se zjištěním adresy tím, že uvede UNEP (Úřad pro doručování, výkon a stížnosti) při odvolacím soudě v Římě (Corte di Appello di Roma) jako určený orgán, kterému mohou odesílající subjekty zasílat žádosti o zjištění adresy osoby, které má být písemnost doručena. V případě, že adresa uvedená v žádosti o doručení není správná, italské orgány se z vlastního podnětu neobracejí s žádostmi o informace ohledně adres na rejstříky evidující obyvatele ani jiné databáze.
Kontaktní údaje kanceláří úřadu UNEP při odvolacím soudu v Římě:
Viale Giulio Cesare 52, 00192 Řím
Tel. +39 06328367058-7059
E-mail: attiesteri.unep.ca.roma@giustizia.it
Certifikovaný e-mail: attiesteri.unep.roma@giustiziacert.it
4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?
Adresu musí uvést dožadující orgán nebo strana, která ji získá z dokumentů, jež má k dispozici.
Pro případné vyhledávání je třeba rozlišovat mezi fyzickými a právnickými osobami.
Adresu fyzických osob si lze vyžádat od příslušných místních rejstříků obyvatel, nejdříve u úřadu obce, kde osoba naposledy pobývala, který obvykle odpovídá na odůvodněné písemné žádosti účastníků řízení nebo jejich právních zástupců a sdělí, zda se účtuje poplatek (v Římě v současnosti činí za každé ověření 0,26 EUR) nebo zda se vyžaduje cokoli jiného (obvykle orazítkovaná obálka s adresou žadatele pro odpověď).
V poslední době mohou advokáti zapsaní v advokátní komoře v rámci své profesní činnosti získávat ověření z rejstříku obyvatel přímo z portálu ANPR (Jednotný národní rejstřík obyvatel [Anagrafe Nazionale Unica] spravovaný ministerstvem vnitra). Ověření budou vydána poté, co advokát potvrdí jejich použití pro účely související s výkonem jeho činnosti a budou osvobozena od kolkovného.
Pokud jde o právnické osoby a společnosti, příslušné informace jsou k dispozici v rejstříku obchodních společností, který je veřejný a spravují ho obchodní komory provincií (Camera di Commercio). Lze do něj nahlížet prostřednictvím portálu registroimprese.it; za tuto službu se platí poplatek (cca 7 EUR). Alternativou mohou být profesní sdružení a poskytovatelé internetových služeb, kteří odběratelům poskytnou požadované informace.
4.3 Jaký druh pomoci při vyřizování žádostí z jiných členských států o zjištění adresy poskytují orgány tohoto členského státu podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností.
Žádosti o zjištění adresy pouze fyzických osob je nutné zaslat úřadu UNEP v Římě, již uvedenému jako příslušný orgán, na formuláři B (modulo B), v němž musí být uvedeno místo a datum narození adresáta (bod 3.3.3).
5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?
Doručování se provádí:
- Prostřednictvím soudního exekutora v souladu s přesnými pravidly územní příslušnosti (články 106 a 107 nařízení prezidenta republiky č. 1229 ze dne 15. prosince 1959). Soudní exekutor je jediným příslušným subjektem podle čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2020/1784 upravujícího odesílání a přijímání písemností, které mají být doručeny, mezi členskými státy.
- Prostřednictvím advokáta s náležitou plnou mocí a pověřením rady advokátní komory, u níž je zapsán, který je oprávněn přijímat písemnosti, jež mají být doručeny od zahraničních žadatelů podle čl. 20 odst. 1 nařízení.
- V rámci Itálie podle zákona č. 890 ze dne 20. listopadu 1982 nebo certifikovaným e-mailem (článek 149bis občanského soudního řádu). Soudní orgán nebo zákon však může nařídit, aby doručení provedl soudní exekutor osobně.
Pokud jde o alternativní metody, je třeba uvést následující.
Přímé doručování
Doručení může být rovněž provedeno v místě obvyklého bydliště adresáta (abituale dimora), v jeho kancelářích, v místě, kde vykonává svou obchodní činnost, kde se dočasně zdržuje nebo kde má hlavní místo své obchodní činnosti a zájmů (sede principale dei suoi affari ed interessi) ve smyslu článku 43 občanského zákoníku.
Není-li adresát na těchto místech k zastižení, může být kopie v zapečetěné obálce doručena rodinnému příslušníkovi nebo osobě zaměstnané v jeho domácnosti či kanceláři, která není mladší čtrnácti let, není zjevně nezpůsobilá ani není účastníkem daného řízení.
Kopie, rovněž v zapečetěné obálce, může být doručena také domovníkovi nebo sousedovi, který musí podepsat stvrzenku; v tomto případě musí být adresát o doručení vyrozuměn doporučeným dopisem bez potvrzení o přijetí (článek 139 občanského soudního řádu).
Pokud adresát obvykle pobývá na palubě obchodního plavidla, lze písemnost předat veliteli plavidla.
Článek 146 občanského soudního řádu stanoví, že doručení členům vojenského personálu v aktivní službě se v případě, kdy není možné osobní doručení, uskutečňuje doručením státnímu zastupitelství, které písemnost zašle veliteli útvaru, k němuž adresát patří.
Není-li doručení popsaným způsobem možné, protože adresát je v danou dobu nepřítomen a ostatní osoby, které mohou písemnost převzít, nejsou přítomny nebo převzetí odmítnou, může soudní exekutor postupovat podle článku 140 občanského soudního řádu a uložit kopii písemnosti v zapečetěné obálce na obecním úřadě obce, v níž se doručení musí provést.
Doručování prostřednictvím poštovních služeb
Pracovník pošty se musí pokusit doručit obálku adresátovi osobně; není-li adresát přítomen, doručí se obálka v místě na ní uvedeném rodinnému příslušníkovi, který s adresátem žije, byť dočasně, nebo u něj pracuje, pokud zjevně netrpí duševní chorobou ani není mladší čtrnácti let. V případě nepřítomnosti těchto osob lze obálku předat domovníkovi.
Osoba přijímající doporučený dopis podepíše potvrzení o přijetí a doručovací listinu na vyhrazeném místě a uvede svůj vztah k adresátovi.
Formální doručení v případě, že místo bydliště, dočasného pobytu nebo střediska činností a zájmů adresáta není známo
Adresáta je třeba vyhledat s řádnou péčí a v dobré víře. Nelze-li však adresáta nalézt, uskuteční se doručení uložením kopie na obecním úřadě v místě jeho posledního známého bydliště, nebo není-li místo posledního bydliště známo, na obecním úřadě v místě jeho narození. Pokud ani toto není známo nebo se nachází v zahraničí, doručí se písemnost státnímu zastupitelství (článek 143 občanského soudního řádu).
Způsoby doručení, které nařídí soud
Na žádost nebo z vlastního podnětu může soud za zvláštních okolností nebo z naléhavých důvodů nařídit jiné způsoby doručení než zákonem stanovené postupy. Tyto způsoby lze vybírat libovolně, musí však chránit soukromí adresáta a jeho právo na soudní obranu (článek 151 občanského soudního řádu).
Běžným příkladem je pověření k zaslání obálky prostřednictvím kurýrní služby, čímž se zaručí velmi rychlé doručení. Ostatní systémy jsou již zastaralé.
Doručení veřejnou vyhláškou
Na návrh jednoho z účastníků řízení a po vyslechnutí stanoviska státního zastupitelství může soud povolit doručení tohoto typu v případě vysokého počtu adresátů nebo tehdy, je-li obtížné určit všechny adresáty.
Kopie písemnosti je uložena na obecním úřadě obce, kde se nachází soud, u něhož řízení probíhá, a výpis z písemnosti je zveřejněn v Úředním věstníku (Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana). Soud může také nařídit zveřejnění výpisu v nejrozšířenějších novinách nebo využít jiné formy zveřejnění (článek 150 občanského soudního řádu).
Soudní exekutor musí doručit písemnost přímo, jestliže se adresa nachází v obci, v níž má soudní exekutor sídlo, a poštou, nachází-li se adresa mimo tuto obec (článek 107 nařízení prezidenta republiky č. 1229/1959), pokud dožadující strana nebo orgán výslovně nepožádá o přímé doručení.
Přímé doručení: spočívá v doručení ověřené kopie originálu (článek 137 občanského soudního řádu), které musí být provedeno v pracovní den mezi 7:00 a 21:00 (článek 147 občanského soudního řádu). Soudní exekutor kopii doručí adresátovi osobně, přednostně v jeho domácnosti, aby chránil jeho soukromí, jinak kdekoli v obvodu své územní působnosti.
Pokud fyzická nebo právnická osoba uvedla adresu pro doručování u jiné osoby nebo v kanceláři, musí být doručení uskutečněno osobě oprávněné přijímat písemnosti na místě uvedeném v adrese pro doručování. Toto doručení se považuje za doručení přímo příjemci (článek 141 občanského soudního řádu).
Výjimkami z tohoto pravidla jsou předvolání za účelem vystěhování (citazioni per convalida di sfratto), exekuční příkazy (titoli esecutivi) a platební rozkazy (precetti di pagamento), jež nelze doručit na zvolené adrese pro doručování.
Orgány státní správy mají adresu pro doručování u Státního právního úřadu (Avvocatura di Stato).
Zasláním kopie prostřednictvím poštovní služby, jak stanoví článek 149 občanského soudního řádu a zákon č. 890 ze dne 20. listopadu 1982: kopie písemnosti se umístí do zvláštní obálky pro doporučené zásilky s potvrzením o přijetí, přičemž obě mají zelenou barvu a standardní formu, která umožňuje jejich sledování.
6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?
Ano, elektronické doručování je v občanských řízeních povoleno.
Itálie jako běžný postup doručování soudních a mimosoudních písemností v občanských a obchodních věcech stanovila zasílání písemností přímo adresátovi, který má certifikovanou e-mailovou adresu, a to bez ohledu na právní či profesní postavení adresáta.
Různé strany jsou povinny svou certifikovanou e-mailovou adresu (posta elettronica certificata [PEC]) zveřejnit v příslušných registrech: pro advokáty, právnické osoby, obchodní podniky a veřejné subjekty.
Podle článku 149bis občanského soudního řádu zašle soudní exekutor nebo advokát dožadující strany digitální kopii písemnosti podepsanou digitálním podpisem na adresátovu certifikovanou e-mailovou adresu, která je uvedena ve veřejných seznamech nebo je jinak přístupná orgánům veřejné správy.
Má se za to, že doručení se uskutečnilo okamžikem, kdy poskytovatel služby písemnost v elektronické podobě zpřístupnil v e-mailové schránce adresáta.
Vzhledem k tomu, že použití operativního prostředku pro přenos je omezeno na vnitrostátní území a je stanoveno v postupu přímého předání písemnosti od žadatele adresátovi, doručování prostřednictvím certifikovaného e-mailu se v současné době v souvislosti s přeshraničním doručováním písemností neuplatňuje. Co se týká jiných možných forem elektronického předání písemnosti (fax, e-mail), jelikož je právní předpisy nestanoví jako běžný způsob doručení písemnosti, jsou specifické, a jako takové podle článku 151 občanského soudního řádu vyžadují výslovné povolení soudu, jejich právní účinek omezený na vnitrostátní právní systém je diskutabilní, pokud jde o úkony s přeshraničním rozměrem, v němž právní vztahy mající účinky mimo území státu mohou být upraveny pouze v rámci a na základě zvláštních ustanovení, která mají regulatorní povahu nebo jsou uvedena v dohodách či smlouvách.
6.1 Jaký druh elektronického doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v tomto členském státě k dispozici, má-li být doručení provedeno přímo osobě, která má známou adresu pro doručování v jiném členském státě?
Ústřednímu orgánu pro přeshraniční doručování (Autorità Centrale per le notifiche transfrontaliere) není známo, že by byl užíván tento způsob doručování, který by s ohledem na to, že jde o přímé doručení, bylo možné uplatnit vůči účastníkům řízení osobně v souladu s ustanovením čl. 19 odst. 1 a nařízení č. 910/2014.
6.2 Specifikoval tento členský stát v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností další podmínky, za nichž přijme elektronické doručení e-mailem podle čl. 19 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení? Viz rovněž oznámení podle čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností.
V současné době žádné nejsou.
7 „Náhradní“ doručení
7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?
Pokud jde o přímé doručování, písemnost může být doručena také v místě obvyklého bydliště adresáta, v jeho kancelářích, v místě, kde vykonává svou obchodní činnost, kde se dočasně zdržuje nebo kde má hlavní místo své obchodní činnosti a zájmů ve smyslu článku 43 občanského zákoníku.
Není-li adresát na těchto místech zastižen, může být kopie v zapečetěné obálce doručena jeho rodinnému příslušníkovi nebo osobě zaměstnané v jeho domácnosti či kanceláři, která není mladší čtrnácti let nebo není zjevně nezpůsobilá nebo která nemá přímý zájem na řízení, jehož se doručovaná písemnost týká, ani není ve vztahu k adresátovi ve střetu zájmů.
V případě nepřítomnosti těchto osob může být kopie písemnosti předána domovníkovi a pokud na místě domovník není, sousedovi, který ji převezme, v obou případech v zapečetěné obálce. Domovník nebo soused musí přijetí písemnosti potvrdit podpisem a adresát musí být o tom, že se písemnost považuje za doručenou jeho osobě, vyrozuměn doporučeným dopisem bez potvrzení o přijetí (článek 139 občanského soudního řádu).
Pokud adresát obvykle pobývá na palubě obchodního plavidla, lze písemnost předat veliteli plavidla.
Článek 146 občanského soudního řádu stanoví, že doručení členům vojenského personálu v aktivní službě se v případě, kdy není možné osobní doručení, uskutečňuje doručením státnímu zastupitelství, které písemnost zašle veliteli útvaru, k němuž adresát patří.
Není-li některá z osob, které mohou písemnost odmítnout, k zastižení nebo odmítne-li kopii písemnosti převzít, soudní exekutor podle článku 140 občanského soudního řádu kopii písemnosti uloží v zapečetěné obálce na obecním úřadě obce, v níž se doručení musí uskutečnit, umístí oznámení, že písemnost byla uložena, u dveří domu adresáta a informuje jej o tom doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí.
Doručení prostřednictvím poštovních služeb: pracovník pošty se musí pokusit doručit obálku adresátovi osobně; není-li adresát přítomen, může být obálka doručena v místě na ní uvedeném rodinnému příslušníkovi, který zde také žije, a to i dočasně, nebo u něj pracuje, pokud zjevně netrpí duševní chorobou ani není mladší čtrnácti let. V případě nepřítomnosti těchto osob lze obálku předat domovníkovi.
Osoba přijímající doporučený dopis podepíše potvrzení o přijetí a doručovací listinu na vyhrazeném místě a uvede svůj vztah k adresátovi.
Formální doručení v případě, že místo bydliště, dočasného pobytu nebo střediska činností a zájmů adresáta není známo
Adresáta je třeba vyhledat s řádnou péčí a v dobré víře. Nelze-li však adresáta nalézt, uskuteční se doručení uložením kopie na obecním úřadě v místě jeho posledního známého bydliště, nebo není-li místo posledního bydliště známo, na obecním úřadě v místě jeho narození. Pokud ani toto není známo nebo se nachází v zahraničí, doručí se písemnost státnímu zastupitelství (článek 143 občanského soudního řádu).
Způsoby doručení, které nařídí soud
Na žádost nebo z vlastního podnětu může soud za zvláštních okolností nebo z naléhavých důvodů nařídit jiné způsoby doručení než zákonem stanovené postupy. Tyto způsoby lze vybírat libovolně, musí však chránit soukromí adresáta a jeho právo na soudní obranu (článek 151 občanského soudního řádu).
Běžným příkladem je pověření k zaslání obálky prostřednictvím kurýrní služby, čímž se zaručí velmi rychlé doručení.
Doručení veřejnou vyhláškou
Na návrh jednoho z účastníků řízení a po vyslechnutí stanoviska státního zastupitelství může soud povolit doručení tohoto typu v případě vysokého počtu adresátů nebo tehdy, je-li obtížné určit všechny adresáty.
Kopie písemnosti se uloží na obecním úřadě obce, kde se nachází soud, u něhož řízení probíhá, a výpis z písemnosti se zveřejní v Úředním věstníku. Soud může také nařídit zveřejnění výpisu v nejrozšířenějších novinách nebo využít jiné formy zveřejnění (článek 150 občanského soudního řádu).
7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?
Doručení uskutečněné předáním písemnosti osobám odlišným od adresáta: v případě, že písemnost byla předána rodinnému příslušníkovi adresáta nebo osobě zaměstnané v jeho domácnosti anebo předána domovníkovi či sousedovi, nastává doručení dnem, kdy byla písemnost těmto osobám předána, i když se o ní adresát skutečně dozvěděl později.
Doručení písemnosti na obecní úřad podle článku 140 občanského soudního řádu: v případě doručení provedeného uložením písemnosti na obecním úřadě ve smyslu článku 140 občanského soudního řádu přistoupily soudy z důvodu, že pro platné doručení je nezbytné množství formálních náležitostí a tyto nemusí být nutně splněny ve stejný den, k definitivnímu výkladu tohoto ustanovení. Relevantní judikatura stanovila, že dnem, kdy dojde k doručení, je ve vztahu k žadateli den splnění poslední náležitosti, konkrétně zaslání doporučeného dopisu s oznámením o uložení na obecním úřadě, zatímco ve vztahu k adresátovi se jedná o datum, k němuž uplynula desetidenní doba uložení dopisu na poště, nebo datum, k němuž byla obálka vyzvednuta, nastane-li dříve.
Doručení poštou: dnem doručení je datum doručení písemnosti uvedené v potvrzení o přijetí; není-li písemnost vyzvednuta, je dnem doručení den, kdy uplyne desetidenní lhůta, po kterou je uložena na poště. Pokud je toto datum stále nejisté, má se za to, že k doručení došlo k datu, které je uvedeno na razítku, jímž pošta opatřila potvrzení o přijetí, které se vrací odesílateli.
Nevyzvednutá obálka bude adresátovi k dispozici po dobu šesti měsíců, aby se i přesto mohl skutečně seznámit s jejím obsahem.
Formální doručení v případě, že místo bydliště, dočasného pobytu nebo střediska činností a zájmů adresáta není známo: má se za to, že písemnost byla doručena dvacet dnů poté, co byla uložena na státním zastupitelství nebo doručena státnímu zastupitelství.
Způsoby doručení, které nařídí soud
Datum uskutečnění doručení závisí na použitém způsobu provedení.
Doručení veřejnou vyhláškou
Má se za to, že doručení se uskutečnilo, pokud soudní exekutor dodržel zákonem stanovené postupy a uloží v kanceláři soudu, u něhož řízení probíhá, kopii záznamu [o doručení] a dokumentů, jež prokazují úkony, které účastník řízení provedl na žádost soudu (zveřejnění v Úředním věstníku atd.).
7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?
V případě nepřítomnosti adresáta nebo osob, které jsou schopny v jeho nepřítomnosti písemnost převzít, soudní exekutor podle článku 140 občanského soudního řádu uloží kopii písemnosti na obecním úřadě obce, v níž se doručení musí uskutečnit. Soudní exekutor umístí oznámení o uložení v zapečetěné obálce u dveří domu adresáta a také jej informuje doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí. Doporučený dopis se doručuje adresátovi nebo jiné osobě schopné převzít obálku od pracovníka pošty, který ji v případě, že tyto osoby nejsou přítomny, uloží na poště příslušné pro danou oblast a zanechá adresátovi ve schránce výzvu, aby si ji vyzvedl v následujících deseti dnech.
V případech, kdy je doručování prováděno prostřednictvím poštovních služeb, může pracovník pošty v nepřítomnosti adresáta předat obálku obsahující doručovanou písemnost jedné z osob oprávněných k jejímu převzetí a poté adresátovi zašle oznámení o doručení (comunicazione di avvenuta consegna, CAN) doporučeným dopisem.
Pokud pracovník pošty adresáta ani jinou oprávněnou osobu na známé adrese nezastihne, zašle adresátovi doporučenou poštovní zásilkou oznámení o uložení (comunicazione dell'avvenuto deposito, CAD) kopie písemnosti na poště příslušné pro danou oblast. Oznámení CAD a CAN jsou k doručení doplněny navíc a pracovník pošty uvede poznámku o jejich zaslání na originál potvrzení o přijetí obálky, která obsahuje doručovanou písemnost. Oznámení mají zajistit, aby se adresát o písemnosti skutečně dozvěděl, a nemají vliv na datum doručení, kterým je i nadále datum uplynutí desetidenní doby uložení na poště, nebo datum vyzvednutí písemnosti, nastane-li dříve.
Aby mohl pracovník pošty provést úkony pro doručení poštou, musí mít adresát schránku vhodnou pro příjem korespondence, na níž je uvedeno jméno.
7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?
Podle článku 138 občanského soudního řádu může soudní exekutor vždy provést doručení předáním kopie adresátovi osobně v jeho bydlišti, nebo, není-li to možné, kdekoli se adresát nachází v obvodu soudního úřadu, k němuž je soudní exekutor přidělen. Pokud adresát odmítne kopii převzít, soudní exekutor tuto skutečnost uvede do záznamu a má se za to, že k doručení došlo osobním doručením.
Jde-li o doručení kopie písemnosti osobě odlišné od adresáta, která je schopna převzít písemnost v jeho nepřítomnosti, jakož i o doručení uložením písemnosti na obecním úřadě nebo doručení prostřednictvím poštovních služeb, doručení se v každém případě považuje za provedené, pokud byly splněny formální náležitosti stanovené zákonem bez ohledu na to, že adresát následně odmítl písemnost převzít.
8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností)
8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 18 nařízení o doručování písemností), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?
Pracovník pošty doručí doporučený dopis adresátovi na uvedenou adresu, nebo jiné vhodné osobě, jak stanoví právní předpisy týkající se doručování doporučených dopisů: členům domácnosti, druhovi či družce, spolupracovníkům, domovníkovi.
Doporučené dopisy adresované organizacím, právnickým osobám a sdružením jsou doručovány právnímu zástupci nebo odpovědnému zaměstnanci. Doporučené dopisy adresované organizacím, právnickým osobám a sdružením jsou doručovány právnímu zástupci nebo odpovědnému zaměstnanci.
8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 18 nařízení o doručování písemností provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?
Pokud pracovník pošty nikoho nezastihne, uloží písemnost na poště příslušné pro danou oblast.
8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?
V případě nepřítomnosti adresáta zanechá pracovník pošty v jeho poštovní schránce výzvu k vyzvednutí písemnosti.
Doručování ze zahraničí je možné prostřednictvím mezinárodní doporučené zásilky, která na rozdíl od doručování poštou v Itálii nemá znaky umožňující poštovnímu pracovníkovi nebo adresátovi identifikovat její obsah jako doručování písemnosti ze zahraničí podle článku 18 nařízení (EU) 2020/1784, a to počínaje typem použité obálky, která je pro vnitrostátní poštovní doručování zelená, a umožňuje tak identifikovat obsah. S obálkou se proto zachází jako s jakýmkoli jiným doporučeným dopisem obsahujícím osobní nebo obchodní korespondenci.
Mezinárodní potvrzení o přijetí nemá některé prvky, jež jsou obsaženy v záznamech o přijetí upravených vnitrostátním právem proto, aby se zajistilo řádné doručení a právo na soudní obranu, a jež poskytují užitečné informace o postavení osoby, která obálku vyzvedává, a to navíc k jménu a datu případného uložení na poště pro účely posouzení správné doby uložení. U mezinárodního doporučeného dopisu je úložní lhůta třicet dní, podle vnitrostátního práva však pouze deset dní, i když obálka zůstává adresátovi k dispozici po dobu šesti měsíců, což zaručuje delší dobu pro to, aby se s písemností skutečně seznámil.
9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?
Osoba provádějící doručení potvrdí na doručované kopii a na originálu datum, způsob a místo doručení pro účely posouzení správného postupu při doručování. Musí rovněž uvést všechna provedená vyhledávání, a to i v záznamech o osobách (článek 148 občanského soudního řádu).
Záznam o doručení poštovní službou musí uvádět datum a poštu, která písemnost zasílala. Jako doklad o doručení písemnosti musí být odesílateli vráceno potvrzení o přijetí.
Jestliže pracovník pošty v potvrzení o přijetí uvede, že adresát je neznámý, nebo že na adrese, která je uvedena na obálce, již nepobývá, doručení se neuskuteční.
Záznam soudního exekutora představuje úřední doklad a není-li prokázáno, že je padělaný, dokládá skutečnosti, jež se staly v přítomnosti soudního exekutora, a prohlášení, která vůči němu byla učiněna; jedná se o prima facie (tj. zjevný) důkaz ostatních okolností, které soudní exekutor nezjistil osobně (např. skutečnost, že osoba, která písemnost převzala, byla rodinným příslušníkem nebo osobou zaměstnanou v domácnosti adresáta).
Pokud jde o přeshraniční oznámení, výsledek postupů doručování se zaznamenává do formulářů týkajících se oznámení či neprovedeného oznámení, které stanoví nařízení (EU) 2020/1784.
10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?
Doručení bude neplatné, pokud nebyly splněny formální požadavky stanovené proto, aby zaručily zásadu, že adresát se o písemnosti dozví právem uznaným způsobem, nebo pokud existuje zásadní nejistota ohledně osoby, které bylo doručeno, a data, kdy k doručení došlo.
Neplatnost doručení lze zhojit, pokud doručení přesto dosáhlo svého účelu, například dostaví-li se adresát k soudu.
Nejistota ohledně data doručení musí být zásadní a nelze ji zhojit, pokud na ní závisí závazná lhůta. Je-li na originálu a kopii uvedeno rozdílné datum, má přednost datum uvedené na kopii určené adresátovi, aby bylo zaručeno právo adresáta na soudní obranu.
Podle judikatury platí, že k doručení nedojde, a tedy neexistuje nic, co by bylo možné zhojit, pokud písemnost nebyla doručena vůbec nebo byla-li doručena na místo či osobě, jež s adresátem nejsou nijak spojeny.
Dalším důvodem neplatnosti, jenž nelze zhojit, je rozpor mezi originálem a kopií, který adresátovi znemožňuje se bránit.
11 Pokud adresát odmítne přijmout písemnost na základě použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování písemností) a soud nebo orgán, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodne po ověření, že odmítnutí nebylo odůvodněné, existuje zvláštní opravný prostředek k napadení tohoto rozhodnutí?
Odmítne-li adresát písemnost převzít z důvodu použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování) a má-li soud za to, že toto odmítnutí je neoprávněné, lze k napadení opatření, která byla přijata v rozporu s právem na soudní obranu a právem být vyslechnut, využít opravné prostředky obecně stanovené procesním právem (občanský soudní řád).
12 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik? Existuje rozdíl v tom, zda má být písemnost doručena podle vnitrostátního práva nebo zda žádost o doručení pochází z jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle článku 15 nařízení o doručování písemností týkající se doručení písemnosti z jiného členského státu
V občanských věcech musí účastník řízení, který žádá o doručení, uhradit náklady, jež sestávají z poplatků jdoucích státní pokladně (erario), nákladů na doručení a úhrad pro soudního exekutora za obstarání doručení písemnosti mimo jeho úřad.
Tuto otázku upravuje nařízení prezidenta republiky č. 115 ze dne 30. května 2002 (konsolidovaný zákon o soudních výdajích [Testo Unico delle spese di giustizia]).
V některých typech řízení, včetně pracovněprávních řízení a řízení ve věcech sociálního zabezpečení, rozlukových a rozvodových věcech a v řízeních, v nichž byla osobě bez dostatečných prostředků přiznána právní pomoc od státu, je účastník řízení od hrazení nákladů na doručení osvobozen a tyto náklady jsou účtovány státní pokladně.
Doručování vyžadované podle nařízení (EU) 2020/1784 je osvobozeno od všech nákladů.