1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?
Doručováním procesních písemností se rozumí doručování písemností příjemci způsobem, který mu umožňuje se včas s písemnostmi seznámit, aby mohl vykonávat a chránit svá práva. Kapitola 34 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik) stanoví různé způsoby doručování, včetně doručování elektronicky, doporučeným dopisem, prostřednictvím soudního exekutora, zástupci příjemce, doručení procesní písemnosti zasláním a uveřejněním ve Sbírce vyhlášek (Ametlikud Teadaanded). Procesní písemnost se považuje za doručenou, splňuje-li její doručení zákonné formální požadavky a je-li zdokumentováno určeným způsobem.
2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?
Podle § 306 odst. 5 občanského soudního řádu musí soud doručovat stranám řízení tyto písemnosti: žalobu, opravný prostředek a doplnění žaloby nebo opravného prostředku, předvolání, rozsudky, rozhodnutí o ukončení řízení a veškeré další procesní písemnosti určené zákonem.
3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?
Soud může doručovat procesní písemnosti elektronicky prostřednictvím určeného informačního systému. Procesní písemnosti soud doručuje prostřednictvím profesionálních provozovatelů poštovních služeb, soudních exekutorů, orgánů justiční stráže nebo podle vnitřních pravidel soudu prostřednictvím jiného příslušného soudního úředníka. Písemnosti lze také doručovat jiným způsobem stanoveným v zákoně. Strana řízení, která předložila písemnost, již je třeba doručit, nebo která požaduje doručení jiné procesní písemnosti, může nezávisle požádat soud, aby doručení písemnosti zařídil. Strana řízení může doručovat procesní písemnosti pouze prostřednictvím soudního exekutora. V těchto případech se doručování a jeho prokazování provádí za týž podmínek jako doručování soudem prostřednictvím soudního exekutora. Soud posoudí, zda lze procesní písemnost považovat za doručenou.
4 Zjišťování adresy
Estonsko zvolilo mechanismus uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení, tj. poskytnutím podrobných informací prostřednictvím evropského portálu e-justice o tom, jak lze zjistit adresy osob, kterým má být doručena písemnost.
4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, není-li uvedená adresa správná? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení o doručování písemností
Dožádaný orgán – tj. Ministerstvo spravedlnosti (Justiitsministeerium) či soud – kromě stávajících údajů také ověřuje adresu osoby v evidenci obyvatel (Rahvastikuregister) a/nebo v obchodním rejstříku (Äriregister).
Soudy vyřizují mezinárodní žádosti o doručování písemností z vlastního podnětu, tzn. jsou povinny vynaložit na zjištění adresy dotčené osoby veškeré úsilí.
4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?
Adresy právnických osob, poboček zahraničních společností a společností s jediným společníkem jsou k dispozici v obchodním rejstříku. Tyto informace jsou poskytovány bezplatně. Za účelem zjištění adresy soukromé osoby lze podat úřední žádost o získání údajů uvedených v evidenci obyvatel. Žádost musí prokazovat oprávněný zájem, aby správce údajů mohl rozhodnout, zda je vydání příslušných informací oprávněné. V případě oprávněného zájmu je za posouzení žádosti o vydání údajů z registru obyvatel třeba zaplatit státní poplatek ve výši 15 EUR za každý soubor osobních údajů.
4.3 Jaký druh pomoci při vyřizování žádostí z jiných členských států o zjištění adresy poskytují orgány tohoto členského státu podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností? Viz rovněž oznámení podle čl. 7 odst. 1 nařízení o doručování písemností
Estonsko zvolilo mechanismus uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení, tj. poskytnutím podrobných informací prostřednictvím evropského portálu e-justice o tom, jak lze zjistit adresy osob, kterým má být doručena písemnost.
5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?
O způsobu doručování písemností obecně rozhoduje orgán, u kterého se řízení koná. Soudy by však měly v prvé řadě doručovat písemnosti elektronicky prostřednictvím příslušného veřejného portálu pro elektronická podání, na němž má strana řízení přístup ke všem procesním písemnostem a dokumentům ke svému případu, nebo elektronickou poštou. Používání elektronických kanálů pomáhá soudům šetřit prostředky za poštovné a využívání elektronických služeb neustále vzrůstá. Po zvážení elektronického doručení zváží soud další alternativy, například doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím soudního doručovatele a různé další možnosti stanovené zákonem.
6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?
Elektronické doručování je povoleno ve všech řízeních a všem adresátům.
Podle § 3111 občanského soudního řádu se procesní písemnosti doručují elektronicky prostřednictvím určeného informačního systému, přičemž stranám řízení je zasláno upozornění informující o tom, že písemnost je k dispozici v systému. Soudy všechny procesní písemnosti, včetně soudních rozhodnutí, stranám řízení okamžitě doručují prostřednictvím informačního systému bez ohledu na to, jak jsou písemnosti stranám doručovány. Do informačního systému je možné se přihlásit pouze pomocí průkazu totožnosti umožňujícího ověření. Procesní písemnost se považuje za doručenou, když ji příjemce v informačním systému otevře nebo v něm potvrdí přijetí, aniž ji otevřel. Totéž platí, učiní-li tak jiná osoba, které příjemce poskytl přístup k nahlížení do písemností v informačním systému. Informační systém doručení písemnosti automaticky zaeviduje.
Nelze-li předpokládat, že příjemce může využívat informační systém využívaný k doručování procesních písemností, nebo je-li doručování písemností prostřednictvím informačního systému technicky nemožné, může soud doručovat procesní písemnosti elektronicky také jiným způsobem. V takových případech se písemnost považuje za doručenou, potvrdí-li příjemce přijetí procesní písemnosti písemně, faxem nebo elektronicky. Toto potvrzení musí být opatřeno datem přijetí písemnosti a podpisem příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení v elektronické podobě musí být opatřeno digitálním podpisem odesílatele nebo musí být odesláno jiným bezpečným způsobem, který umožňuje identifikovat odesílatele a určit čas odeslání, ledaže soud nemá důvod pochybovat o tom, že potvrzení bez digitálního podpisu odeslal příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení v elektronické formě lze soudu zaslat e-mailem, pokud je soudu známa e-mailová adresa příjemce a lze předpokládat, že žádné neoprávněné osoby k ní nemají přístup, a rovněž tehdy, pokud soud již odeslal dokumenty na tuto e-mailovou adresu v rámci stejné věci, nebo poskytla-li sama strana řízení tuto e-mailovou adresu soudu. Potvrzení se musí soudu odeslat bezodkladně. Soud může straně řízení nebo jejímu zástupci uložit za porušení této povinnosti pokutu.
Jiným než elektronickým způsobem prostřednictvím určeného informačního systému se procesní písemnosti smějí doručovat advokátům, notářům, soudním exekutorům, nuceným správcům, státním orgánům a orgánům místní samosprávy, pouze existuje-li pro to dobrý důvod.
6.1 Jaký druh elektronického doručování ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností je v tomto členském státě k dispozici, má-li být doručení provedeno přímo osobě, která má známou adresu pro doručování v jiném členském státě?
Podle čl. 19 odst. 1 nařízení o doručování písemností může soud doručovat procesní písemnosti příjemci elektronicky prostřednictvím e-mailu.
6.2 Specifikoval tento členský stát v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností další podmínky, za nichž přijme elektronické doručení e-mailem podle čl. 19 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení? Viz rovněž oznámení podle čl. 19 odst. 2 nařízení o doručování písemností
Podle estonského práva se procesní písemnost považuje za doručenou příjemci e-mailem, pokud příjemce potvrdí její přijetí. Toto potvrzení musí být opatřeno datem přijetí písemnosti a podpisem příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení v elektronické podobě musí být opatřeno digitálním podpisem odesílatele nebo musí být odesláno jiným bezpečným způsobem, který umožňuje identifikovat odesílatele a určit čas odeslání, ledaže soud nemá důvod pochybovat o tom, že potvrzení bez digitálního podpisu odeslal příjemce nebo jeho zástupce. Potvrzení v elektronické formě lze soudu zaslat e-mailem, pokud je soudu známa e-mailová adresa příjemce a lze předpokládat, že žádné neoprávněné osoby k ní nemají přístup, a rovněž tehdy, pokud soud již odeslal dokumenty na tuto e-mailovou adresu v rámci stejné věci, nebo poskytla-li sama strana řízení tuto e-mailovou adresu soudu. Příjemce musí soudu toto potvrzení zaslat neprodleně. Soud může straně řízení nebo jejímu zástupci uložit za porušení této povinnosti pokutu.
7 „Náhradní“ doručení
7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?
Jak stanoví § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, nelze-li zastihnout příjemce procesní písemnosti v místě bydliště, považuje se písemnost také za doručenou, je-li doručena osobě ve věku alespoň 14 let, která s příjemcem žije nebo pracuje v jeho domácnosti. Odstavec 2 téhož paragrafu stanoví, že místo příjemci lze procesní písemnost doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví nebo pronajímateli příslušných prostor. Obdobně lze písemnosti doručovat zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy. Podle odstavce 3 se procesní písemnost považuje za doručenou příjemci, i když je doručena zástupci příjemce jedním ze způsobů uvedených v odstavcích 1 a 2 téhož paragrafu. Podle § 322 odst. 4 občanského soudního řádu se písemnost také považuje za doručenou osobě, která je příslušníkem ozbrojených sil, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je delší dobu hospitalizována ve zdravotnickém zařízení či se nachází v podobném místě, je-li písemnost doručena vedoucímu zařízení či osobě jmenované vedoucím zařízení, nestanoví-li zákon jinak.
Jak stanoví § 323 občanského soudního řádu, jestliže se písemnost doručuje fyzické osobě, která vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, ale tato osoba se během obvyklé pracovní doby nezdržuje v provozovně či nemůže písemnost přijmout, lze písemnost doručit zaměstnanci, jenž se v provozovně příjemce obvykle zdržuje, nebo osobě, která příjemci obvykle poskytuje služby na podobném smluvním základě. Totéž podle odstavce 2 také platí pro doručování písemností právnickým osobám, správním orgánům, notářům a soudním exekutorům, jakož i v případě doručování písemností zástupci příjemce nebo jakékoliv jiné osobě, které lze písemnost doručit místo příjemce.
V případech uvedených v § 322 a 323 občanského soudního řádu se písemnost nepovažuje za doručenou, pokud je namísto příjemci doručena osobě zúčastněné na soudním řízení v postavení protistrany příjemce.
V souladu s § 326 odst. 1 občanského soudního řádu lze procesní písemnost, kterou nelze doručit do místa bydliště nebo do provozovny příjemce či jeho zástupci, považovat za doručenou vhozením do domovní schránky na adrese bydliště nebo provozovny či zanecháním na podobném místě, jež příjemce nebo jeho zástupce používá k přijímání pošty a jež písemnost za obvyklých okolností chrání před působením živlů. Procesní písemnost lze tímto způsobem doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví, pronajímateli příslušných prostor, zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy, pouze je-li nemožné doručit písemnost příjemci či jeho zástupci osobně. Doručení písemnosti způsobem popsaným v odstavci 1 uvedeného paragrafu je podle odstavce 2 povoleno, pouze bylo-li vynaloženo úsilí o doručení procesní písemnosti osobně příjemci alespoň jednou a je-li také nemožné doručit procesní písemnost jiné osobě, která se ve shodě s § 322 odst. 1 nebo s § 323 občanského soudního řádu zdržuje v místě bydliště či v provozovně příjemce.
Ustanovení § 327 občanského soudního řádu také umožňuje doručení procesní písemnosti zanecháním na konkrétním místě. Podle § 217 odst. 1 občanského soudního řádu lze písemnost za podmínek stanovených v § 326 občanského soudního řádu také uložit v provozovně provozovatele poštovních služeb, na místně příslušném obecním nebo městském úřadě v místě doručování či u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
Podle § 317 odst. 1 občanského soudního řádu lze straně řízení doručit procesní písemnost na základě soudního rozhodnutí uveřejněním vyhlášky, jestliže:
- adresa účastníka řízení není uvedena v příslušném rejstříku nebo se daná osoba na adrese uvedené v příslušném rejstříku nezdržuje a soud nemá žádnou jinou možnost, jak její adresu či místo pobytu zjistit, a písemnost nelze doručit zástupci dané osoby ani osobě oprávněné písemnost přijmout, ani žádným jiným způsobem stanoveným v uvedeném paragrafu;
- doručení písemnosti do cizího státu v souladu s požadavky je podle předpokladů nemožné;
- písemnost nelze doručit, protože místem doručení je bydliště exteritoriální osoby.
Procesní písemnost lze na základě rozhodnutí soudu doručit straně řízení, která je právnickou osobou, uveřejněním vyhlášky, pokud elektronické doručování a doručování doporučeným dopisem na poštovní adresu zapsanou v rejstříku právnických osob nepřineslo žádné výsledky. Pokud právnická osoba předala registrátorovi estonskou adresu osoby uvedené v § 24 obchodního zákoníku, musí být před doručením procesní písemnosti uveřejněním vyhlášky učiněn rovněž pokus doručit písemnost na tuto adresu.
Podle § 317 odst. 3 občanského soudního řádu se údaje z písemnosti, která se má doručit uveřejněním vyhlášky, zveřejní ve Sbírce vyhlášek (Ametlikud Teadaanded). Soud, který věc projednává, může rozhodnutím povolit zveřejnění údajů také jiným způsobem.
Soud může odmítnout doručit procesní písemnost uveřejněním vyhlášky, pokud je důvodné se domnívat, že v řízení bude vydáno rozhodnutí uznané nebo vykonatelné v cizím státě, a takové doručení uveřejněním vyhlášky by znemožnilo uznání nebo výkon takového rozhodnutí.
7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?
Doručuje-li se písemnost podle § 322 a 323 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou doručením osobě, které v souladu s těmi samými ustanoveními doručena být má.
Má-li se písemnost doručit vhozením do domovní schránky podle § 326 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou vhozením do domovní schránky.
Doručuje-li se písemnost uložením podle § 327 odst. 3 občanského soudního řádu, považuje se za doručenou uplynutím třídenní lhůty od zanechání nebo odeslání písemné výzvy uvedené v odstavci 2 téhož paragrafu. Datum doručení se zaznamená na obálku písemnosti.
V případě doručování uveřejněním vyhlášky se procesní písemnost považuje za doručenou uplynutím 15 dnů od data zveřejnění údajů z písemnosti ve Sbírce vyhlášek Ametlikud Teadaanded (§ 317 odst. 5 občanského soudního řádu). Soud, který věc projednává, může stanovit delší lhůtu, jejímž uplynutím se písemnost považuje za doručenou. V tomto případě se lhůta zveřejní společně s údaji z písemnosti doručované uveřejněním vyhlášky.
7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?
Doručuje-li se procesní písemnost uložením, podle § 327 odst. 2 občanského soudního řádu se na adrese příjemce zanechá nebo se na ni zašle písemná výzva k vyzvednutí písemnosti. Je-li to nemožné, výzva se zanechá na dveřích bydliště, provozovny nebo místa pobytu příjemce či se za účelem předání příjemci předá osobě, která žije v sousedství. Výzva musí zřetelně uvádět, že uložená písemnost byla zaslána soudem, že se uložením považuje za doručenou a že počínaje uvedeným okamžikem mohou začít běžet lhůty v rámci řízení.
7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?
Jak stanoví § 325 občanského soudního řádu, jestliže osoba odepře přijetí písemnosti bez řádného důvodu, považuje se písemnost za doručenou uvedené osobě okamžikem odepření písemnost přijmout. V této situaci se písemnost zanechá v místě bydliště nebo v provozovně příjemce či se vhodí do jeho domovní schránky. Neexistují-li žádné prostory ani domovní schránka, vrátí se písemnost soudu.
8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 18 nařízení o doručování písemností)
8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 18 nařízení o doručování písemností), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?
Podle § 3161 odst. 5 občanského soudního řádu, který upravuje provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784, a na základě tohoto nařízení se písemnosti v Estonsku doručují postupem stanoveným pro doručování procesních písemností v občanském soudním řádu. Písemnosti nelze doručovat uveřejněním vyhlášky.
Podle § 313 odst. 2 občanského soudního řádu lze doručovanou procesní písemnost předat osobě, která není příjemcem, pouze v případech stanovených částí VI občanského soudního řádu. Tato osoba musí písemnost příjemci předat při nejbližší příležitosti. Přijetí písemnosti za účelem předání příjemci smí odepřít, pouze prokáže-li, že písemnost nemůže příjemci předat. Uvedená osoba musí být poučena o povinnosti písemnost předat. Písemnost se považuje za doručenou bez ohledu na to, zda byla uvedená osoba takto poučena.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 lze tedy také použít způsoby doručování popsané v bodě 7 výše a stanovené v § 322 a 323 občanského soudního řádu.
Jak stanoví § 322 odst. 1 občanského soudního řádu, nelze-li zastihnout příjemce procesní písemnosti v místě bydliště, považuje se písemnost také za doručenou, je-li doručena osobě ve věku alespoň 14 let, která s příjemcem žije nebo pracuje v jeho domácnosti. Odstavec 2 téhož paragrafu stanoví, že místo příjemci lze procesní písemnost doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví nebo pronajímateli příslušných prostor. Obdobně lze písemnosti doručovat zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy. Podle odstavce 3 se procesní písemnost považuje za doručenou příjemci, i když je doručena zástupci příjemce jedním ze způsobů uvedených v odstavcích 1 a 2 téhož paragrafu. Podle § 322 odst. 4 občanského soudního řádu se písemnost také považuje za doručenou osobě, která je příslušníkem ozbrojených sil, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je delší dobu hospitalizována ve zdravotnickém zařízení či se nachází v podobném místě, pokud je písemnost doručena vedoucímu zařízení či osobě jmenované vedoucím zařízení, nestanoví-li zákon jinak.
Jak stanoví § 323 občanského soudního řádu, jestliže se písemnost doručuje fyzické osobě, která vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, ale tato osoba se během obvyklé pracovní doby nezdržuje v provozovně či nemůže písemnost přijmout, lze písemnost doručit zaměstnanci, jenž se v provozovně příjemce obvykle zdržuje, nebo osobě, která příjemci obvykle poskytuje služby na podobném smluvním základě. Totéž podle odstavce 2 také platí pro doručování písemností právnickým osobám, správním orgánům, notářům a soudním exekutorům, jakož i v případě doručování písemností zástupci příjemce nebo jakékoliv jiné osobě, které lze písemnost doručit místo příjemce.
8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 18 nařízení o doručování písemností provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?
V souladu s § 3161 odst. 5 druhou větou občanského soudního řádu se procesní písemnosti doručované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 nesmí doručovat uveřejněním vyhlášky.
Procesní písemnost lze doručit vhozením do domovní schránky podle § 326 občanského soudního řádu nebo uložením v souladu s § 327 občanského soudního řádu.
V souladu s § 326 odst. 1 občanského soudního řádu lze procesní písemnost, kterou nelze doručit do místa bydliště nebo do provozovny příjemce či jeho zástupci, považovat za doručenou vhozením do domovní schránky na adrese bydliště nebo provozovny či zanecháním na podobném místě, jež příjemce nebo jeho zástupce používá k přijímání pošty a jež písemnost za obvyklých okolností chrání před působením živlů. Procesní písemnost lze tímto způsobem doručit bytovému společenství, které spravuje budovu, v níž se nachází byt či provozovna příjemce, správci nemovitosti ve společném vlastnictví, pronajímateli příslušných prostor, zaměstnavateli příjemce nebo jiné osobě, které příjemce poskytuje služby na základě smlouvy, pouze je-li nemožné doručit písemnost příjemci či jeho zástupci osobně. Doručení písemnosti způsobem popsaným v odstavci 1 uvedeného paragrafu je podle odstavce 2 povoleno, pouze bylo-li vynaloženo úsilí o doručení procesní písemnosti osobně příjemci alespoň jednou a je-li také nemožné doručit procesní písemnost jiné osobě, která se ve shodě s § 322 odst. 1 nebo s § 323 občanského soudního řádu zdržuje v místě bydliště či v provozovně příjemce.
Ustanovení § 327 občanského soudního řádu také umožňuje doručení procesní písemnosti zanecháním na konkrétním místě. Podle § 217 odst. 1 občanského soudního řádu lze písemnost za podmínek stanovených v § 326 občanského soudního řádu také uložit v provozovně provozovatele poštovních služeb, na místně příslušném obecním nebo městském úřadě v místě doručování či u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
Vzhledem k tomu, že procesní písemnosti mají být v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 doručovány s potvrzením o přijetí, je sporné, zda je přípustné doručování, které se uplatňuje v případech uvedených v § 326 a 327 občanského soudního řádu.
8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?
Jak stanoví § 6 odst. 1 „Požadavků na dodávání doporučených a pojištěných zásilek v rámci všeobecné poštovní služby“ schválených prostřednictvím nařízení ministra hospodářství a spojů č. 57 ze dne 22. června 2006, není-li příjemce listovní zásilky v době doručení v místě svého bydliště nebo pobytu zastižen, zanechá mu provozovna provozovatele poštovních služeb, která je nejblíže místě jeho dotčeného bydliště nebo pobytu, výzvu, ve které jej informuje o pokusu o doručení zásilky.
Pokud není možné procesní písemnost doručit z důvodu nezastižení příjemce nebo z jiného důvodu, postupuje se podle pokynů uvedených odesílatelem na doručence a procesní písemnost může být uložena na poště po dobu 15 nebo 30 kalendářních dnů podle lhůty zvolené odesílatelem (pokud odesílatel nezvolil lhůtu pro uložení, bude zásilka uložena po dobu 15 dnů). Odesílatel může prodloužit dobu, po kterou je procesní písemnost uložena. Pokud si příjemce procesní písemnost během lhůty pro uložení nevyzvedne, je písemnost na konci lhůty vrácena odesílateli. Oznámení o uložení se zasílá příjemci textovou zprávou, na e-mailovou adresu nebo do poštovní schránky (viz podmínky služby AS Eesti Post pro doručování procesních písemností).
9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?
Při doručování procesních písemností musí doručení podle § 306 odst. 2 občanského soudního řádu splňovat formální požadavky stanovené zákonem a být zdokumentováno předepsaným způsobem. Podle § 307 odst. 4 občanského soudního řádu se odeslání procesní písemnosti, která se má doručit, musí zaznamenat do soudního spisu. Podle § 3111 občanského soudního řádu doručení procesní písemnosti systémem automaticky zaeviduje určený informační systém (viz popis doručování prostřednictvím informačního systému v bodě 6 výše). Podle § 313 občanského soudního řádu osvědčí doručení písemnosti doporučeným dopisem doručenka. Zasílá-li se písemnost obyčejně nebo faxem, považuje se za doručenou, zašle-li příjemce soudu dle své volby dopisem, faxem či elektronicky potvrzení o přijetí písemnosti. Potvrzení musí být opatřeno datem přijetí písemnosti a podpisem příjemce písemnosti nebo jeho zástupce. Podle § 315 odst. 5 občanského soudního řádu se v případě doručování procesních písemností soudním exekutorem, soudním úředníkem nebo jinou osobou či institucí vyplní doručenka. Po doručení se doručenka neprodleně vrátí soudu.
Při doručování procesních písemností na základě § 3141 občanského soudního řádu se doručování zasláním zaznamená do spisu, přičemž se uvede, kam a kdy byla písemnost nebo informace o jejím uložení zaslána, pokud odeslání automaticky nezaeviduje informační systém vytvořený k tomuto účelu.
10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?
Jak stanoví § 307 odst. 3 občanského soudního řádu, jestliže strana řízení, které písemnost měla nebo mohla být podle zákona doručena, písemnost obdržela, ale doručení není možné osvědčit, či jestliže písemnost nebyla doručena postupem stanoveným v zákoně, považuje se za doručenou straně řízení až od okamžiku, kdy ji příjemce skutečně obdržel.
V případě doručování doporučeným dopisem podle § 313 občanského soudního řádu může soud považovat doručenku, která nesplňuje formální požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 téhož paragrafu, pro účely doručování za vyhovující, jestliže doručenka doručení přesto spolehlivě prokazuje. Nemůže-li soud považovat procesní písemnost za doručenou, protože ji provozovatel poštovních služeb řádně nedoručil, může ji předat provozovateli poštovních služeb k opětovnému doručení bez jakýchkoli dodatečných nákladů. K příkladům nedoručení písemnosti řádným způsobem patří nevyužití všech možností uvedených v občanském soudním řádu při doručování procesní písemnosti doporučeným dopisem, doručení procesní písemnosti osobě, které podle ustanovení uvedeného paragrafu doručena být neměla, nesplnění požadavků stanovených v § 326 občanského soudního řádu pro doručování procesních písemností vložením do domovní schránky nebo v § 327 občanského soudního řádu pro doručování procesních písemností uložením či nezdokumentování doručení řádným způsobem, což znamená, že se nemůže mít za to, že k doručení došlo.
11 Pokud adresát odmítne přijmout písemnost na základě použitého jazyka (článek 12 nařízení o doručování písemností) a soud nebo orgán, u něhož bylo zahájeno řízení, rozhodne po ověření, že odmítnutí nebylo odůvodněné, existuje zvláštní opravný prostředek k napadení tohoto rozhodnutí?
Estonské právo žádný takový opravný prostředek nestanoví.
12 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik? Existuje rozdíl v tom, zda má být písemnost doručena podle vnitrostátního práva nebo zda žádost o doručení pochází z jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle článku 15 nařízení o doručování písemností týkající se doručení písemnosti z jiného členského státu
Náklady na poštovní služby na vnitrostátní úrovni v Estonsku nepředstavují náklady spojené s posouzením případu, tj. doručování procesních písemností ve vnitrostátních soudních řízeních je obecně bezplatné, není-li vyžadováno doručení prostřednictvím soudního exekutora.
Byly-li procesní písemnosti doručeny prostřednictvím soudního exekutora, činí poplatek splatný soudnímu exekutorovi za doručování procesních písemností podle § 48 odst. 2 zákona o soudních exekutorech 40 EUR, bylo-li možné písemnosti adresátovi nebo jeho zákonnému zástupci doručit:
- prostřednictvím adresy nebo telekomunikačních údajů zapsaných v registru obyvatel nebo prostřednictvím e-mailové adresy isikukood@eesti.ee (isikukood = osobní identifikační číslo);
- na adresu uvedenou v rejstříku osob samostatně výdělečně činných nebo právnických osob vedeném v Estonsku či prostřednictvím telekomunikačních údajů zapsaných v informačním systému uvedeného rejstříku.
Jestliže podle odstavce 3 nebylo možné procesní písemnost doručit, a to navzdory tomu, že soudní exekutor učinil pro její doručení postupem stanoveným v zákoně vše nezbytné a přiměřeně možné, má soudní exsekutor právo požadovat poplatek ve výši 40 EUR vydáním rozhodnutí o odměně soudního exekutora a vystavením záznamu o doručení, ve kterém uvede, jaké kroky k doručení písemnosti učinil. V jiných případech než v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 činí poplatek splatný soudnímu exekutorovi za doručování procesních písemností 70 EUR.
Je-li osoba, které mají být písemnosti doručeny, ze zákona povinna uvést svou adresu nebo kontaktní údaje do evidence obyvatel nebo do estonského rejstříku osob samostatně výdělečně činných nebo právnických osob a tato osoba řádně nesplnila uvedenou povinnost (včetně případů, kdy jsou údaje zapsané do rejstříku zastaralé nebo nesprávné z jakéhokoli jiného důvodu), a proto by procesní písemnosti nemohly být podle těchto údajů doručeny, je na základě rozhodnutí o poplatku pro soudního exekutora povinna z poplatku 70 EUR zaplatit 35 EUR osoba, která žádá o provedení profesionálního úkonu, a 35 EUR osoba, které měly být písemnosti doručeny.
Soudní exekutor nemá právo požadovat poplatek a vrátí veškerou zaplacenou zálohu, pokud neučinil vše nezbytné a přiměřeně možné k doručení písemností postupem stanoveným zákonem a ve lhůtě stanovené soudem a pokud procesní písemnosti nebylo možné doručit.
Výše poštovného, které hradí soud, se řídí ceníkem poskytovatele služeb; na legislativní úrovni není stanoven žádný pevný poplatek. Cena se odvozuje od hmotnosti dopisu, místa doručení atd.
Strana řízení musí zaplatit za doručení procesní písemnosti do zahraničí v souladu se sazebníky poskytovatele poštovních služeb. Náklady na doručování a zasílání procesních písemností v cizí zemi a na doručování a zasílání těchto písemností občanovi Estonské republiky pobývajícímu mimo její území jsou součástí zvláštních nákladů na projednání věci ve smyslu § 143 občanského soudního řádu. V rozsahu stanoveném soudem hradí konkrétní náklady na projednání věci předem strana řízení, která podala návrh, na jehož základě vznikly náklady, pokud soud nerozhodne jinak. Konečnou odpovědnost za úhradu nákladů řízení nese osoba, která má na základě soudního rozhodnutí uhradit náklady řízení. Náklady řízení hradí neúspěšná strana. Při vyřizování žádosti o doručení soudních písemností z vlastního podnětu musí být zaplacen státní poplatek ve výši 50 EUR. Státní poplatek lze uhradit bankovním převodem na některý z bankovních účtů Ministerstva financí: SEB Pank – číslo bankovního účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X), Swedbank – číslo bankovního účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X), Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: RIKOEE22), LHV Pank – číslo bankovního účtu EE567700771003819792 (BIC/SWIFT: LHVBEE22).
Bližší informace lze nalézt zde: Občanský soudní řád