MEDIACE
Oblast povinného poradenství a rodinné mediace je v Chorvatsku upravena zákonem o rodině (Obiteljski zakon) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 103/15, 98/19, 47/20, 49/23 – rozhodnutí Ústavního soudu Chorvatské republiky (Ustavni sud Republike Hrvatske) a 156/23.
Povinné poradenství představuje způsob, jak rodinným příslušníkům pomoci dosáhnout dohod ohledně rodinných vztahů, přičemž je zvláštní pozornost věnována ochraně rodinných vztahů týkajících se dítěte a právním důsledkům nedosažení dohody a zahájení soudního řízení, ve kterém se rozhoduje o osobnostních právech dítěte. Povinné poradenství poskytuje odborný tým příslušného chorvatského úřadu sociální péče (Hrvatski zavod za socijalni rad) podle trvalého nebo dočasného bydliště dítěte nebo posledního společného trvalého či dočasného bydliště manželů nebo mimomanželských partnerů. Podle zákona o rodině se povinné poradenství neposkytuje před zahájením vykonávacího a zajišťovacího řízení. Rodinní příslušníci se povinného poradenství účastní osobně a bez zmocněnce.
Povinné poradenství se poskytuje: 1. před zahájením řízení o rozvod manželství mezi manžely, kteří mají společné nezletilé dítě, a 2. před zahájením ostatních soudních řízení týkajících se výkonu práva péče o dítě a práva na styk s dítětem. Před zahájením řízení o rozvod manželství se povinné poradenství neposkytuje v případě manžela či obou manželů, kteří: 1. jsou zbaveni způsobilosti uzavírat smlouvy, nejsou-li ani s pomocí odborníka schopni porozumět významu a důsledkům řízení, 2. mají poruchy úsudku nebo 3. nemají známé trvalé nebo dočasné bydliště.
Povinné poradenství je zahájeno na žádost jedné ze stran, která se podává chorvatskému úřadu sociální péče písemně, nebo ústně a je zaevidována. Po obdržení žádosti o povinné poradenství musí chorvatský úřad sociální péče naplánovat schůzku a předvolat strany. Jestliže si je chorvatský úřad sociální péče vědom případu domácího násilí a domnívá se, že by za daných okolností společná schůzka nebyla vhodná, nebo pokud o to jedna či obě strany požádají z oprávněných důvodů, naplánují se a uskuteční samostatné pohovory se stranami.
Po skončení povinného poradenství vypracuje chorvatský úřad sociální péče zprávu, v níž uvede: 1. kdo se řízení účastnil, 2. ochotu každé strany dosáhnout smírného řešení sporu, 3. kdo má v úmyslu zahájit soudní řízení, 4. zda si je v případě povinného poradenství před zahájením rozvodového řízení manželský pár vědom právních důsledků nedosažení dohody, respektive plánu společné péče o dítě, a 5 případná tvrzení o domácím násilí.
Zpráva o povinném poradenství zůstává v platnosti po dobu šesti měsíců ode dne ukončení povinného poradenství.
Rodinná mediace je proces, jehož se rodinní příslušníci účastní dobrovolně.
Rodinná mediace je proces, v jehož rámci se strany snaží dospět k dohodě ohledně rodinného sporu s pomocí jednoho či více rodinných mediátorů.
Rodinný mediátor je nestranná a zvlášť vyškolená osoba, která je zapsána v registru rodinných mediátorů. Hlavním účelem rodinné mediace je dosáhnout plánu společné péče o dítě a jiných dohod týkajících se dítěte. Kromě dosažení tohoto účelu se v rámci rodinné mediace mohou strany dohodnout rovněž na všech ostatních záležitostech týkajících se majetku a jiných věcí.
Rodinná mediace se neuskuteční: 1. existují-li tvrzení o domácím násilí, 2 jsou-li jeden či oba manželé zbaveni způsobilosti uzavírat smlouvy a nejsou-li ani s pomocí odborníka schopni porozumět významu a právním důsledkům řízení, 3. má-li jeden z manželů či oba manželé poruchy úsudku, a 4. není-li známo dočasné nebo trvalé bydliště jednoho z manželů.
Rodinná mediace se může uskutečnit bez ohledu na soudní řízení před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu nebo po skončení soudního řízení. Podle zákona o rodině se rodinná mediace neprovádí před zahájením vykonávacího a zajišťovacího řízení. Během vykonávacího řízení za účelem uplatnění práva na styk s dítětem může soud odchylně stranám navrhnout, aby zahájily rodinnou mediaci. Po vyslechnutí stran a s přihlédnutím k okolnostem daného případu může tudíž soud odložit výkon o třicet dnů a nařídit, aby si s dítětem promluvil profesionál, nebo může stranám navrhnout, aby zahájily rodinnou mediaci s cílem dospět k dohodě ohledně sporu; v případě potřeby může soud během pohovoru s profesionálem nebo během rodinné mediace vydat rozhodnutí podrobněji upravující výkon práva na styk s dítětem zvláštním rozhodnutím, přičemž soud takto nepostupuje, nebyl-li pokus o rodinnou mediaci úspěšný nebo je-li zapotřebí neodkladné opatření.
Rodinný mediátor a ostatní osoby účastnící se rodinné mediace musí zajistit ochranu důvěrných informací a údajů, o nichž se během rodinné mediace dozví ve vztahu k třetím osobám, kromě: 1. případu, je-li nezbytné sdělit tyto informace za účelem provedení nebo výkonu dohody, nebo 2. případu, je-li nutné sdělit informace v zájmu ochrany dítěte, jehož blaho je ohroženo, nebo odstranění rizika vážného narušení duševní a tělesné integrity určité osoby. Rodinný mediátor musí strany informovat o rozsahu zásady důvěrnosti.
Co se týká dohody, jíž bylo dosaženo během rodinné mediace, zákon o rodině stanoví, že plán společné péče o dítě a jiné dohody, jichž bylo v rámci rodinné mediace dosaženo, musí mít písemnou formu a musí být podepsány všemi stranami, a že jsou rovnocenné vykonatelnému titulu, jestliže je soud na návrh stran schválí v nesporném řízení.
Jestliže strany nedospějí k dohodě ohledně plánu společné péče o dítě či jiného sporného rodinného vztahu, uvede rodinný mediátor ve zprávě o zastavení rodinné mediace to, zda se obě strany aktivně zúčastnily mediace. Zpráva o zastavení rodinné mediace je doručena účastníkům. Rodinný mediátor předá zprávu o zastavení rodinné mediace soudu, který během provádění rodinné mediace řízení pozastavil.
Pokud během soudního řízení strany navrhnou souhlasnou dohodu ohledně vyřešení sporu prostřednictvím rodinné mediace, může soud řízení pozastavit, přičemž v tomto případě stanoví tříměsíční lhůtu, ve které se strany mohou pokusit o vyřešení sporu v rámci rodinné mediace. Pakliže se soud během soudního řízení domnívá, že existuje možnost dosáhnout souhlasné dohody ohledně rodinného sporu, může stranám rovněž navrhnout rodinnou mediaci. Pokud strany s rodinnou mediací souhlasí, může soud řízení pozastavit a stanovit tříměsíční lhůtu, ve které se strany mohou pokusit o vyřešení sporu v rámci rodinné mediace. Jestliže se stranám nepodaří v tříměsíční lhůtě stanovené soudem pro vedení rodinné mediace spor v rámci rodinné mediace vyřešit nebo pokud strany navrhnou pokračování soudního řízení před uplynutím této lhůty, soud v řízení pokračuje. Před rozhodnutím o pozastavení řízení musí soud uvážit, zda je pozastavení vhodné vzhledem k potřebě neodkladného opatření v případech, kdy se rozhoduje o právech a zájmech dítěte.
V rámci rodinné mediace musí rodinný mediátor účastníky informovat o tom, že je třeba věnovat pozornost blahu dítěte, a může dovolit, aby děti se souhlasem svých rodičů vyjádřily v rámci rodinné mediace svůj názor.
Rodinný mediátor, který rodinou mediaci vedl, se nesmí podílet na písemném vyhotovení znaleckých posudků nebo hodnocení rodiny či se jinak účastnit soudního řízení, v němž se rozhoduje o sporu stran, které se zúčastnily rodinné mediace, vyjma v případech stanovených zákonem o rodině.
Vedou-li rodinnou mediaci rodinní mediátoři, kteří jsou zaměstnanci úřadu sociální péče, nemusí strany za práci rodinných mediátorů platit. Vedou-li rodinnou mediaci rodinní mediátoři mimo úřad sociální péče, hradí strany náklady na svou účast.
Rodinná mediace je rovněž upravena jako služba zákonem o sociálním zabezpečení (Zakon o socijalnoj skrbi) (NN č. 8/22, 46/22, 119/22, 71/23 a 156/23) a jako služba je poskytována rodinným příslušníkům za účelem jednání o sporných otázkách s cílem dosáhnout společné dohody.
V rámci rodinné mediace se odpovídajícím způsobem uplatňují předpisy, které upravují mediaci, pokud zákon o rodině nestanoví jinak.
Další informace viz:
zákon o rodině (NN č. 103/15, 98/19, 47/20, 49/23 – rozhodnutí Ústavního soudu Chorvatské republiky a 156/23)
zákon o sociálním zabezpečení (NN č. 8/22, 46/22, 119/22, 71/23 a 156/23)
pravidla pro povinné poradenství (Pravilnik o obveznom savjetovanju) (NN č. 123/15)
Pravidla týkající se povinného obsahu formuláře plánu společné péče o dítě (Pravilnik o obveznom sadržaju obrasca plana o zajedničkoj roditeljskoj skrbi) (NN č. 123/15)
Pravidla týkající se obsahu a způsobu vedení rejstříku rodinných mediátorů, podmínek odborné způsobilosti rodinných mediátorů, podmínek týkajících se prostor a způsobu provádění rodinné mediace (Pravilnik o sadržaju i načinu vođenja Registra obiteljskih medijatora, uvjetima stručne osposobljenosti obiteljskih medijatora, prostornim uvjetima i načinu provođenja obiteljske medijacije) (NN č. 29/21)
zákon o mediaci (Zakon o mirenju) (NN č. 18/11)