Náklady | Portál evropské e-Justice

Právní rámec upravující odměny právnických povolání v Německu

Advokáti

V Německu jsou odměny advokátů účtovány buď v souladu se zákonem o odměňování advokátů [Rechtsanwaltsvergütungsgesetz] (RVG), nebo na základě dohody mezi advokátem a klientem. Dohody o odměnách jsou vždy možnou alternativou zákonem stanovených poplatků. Musí splňovat pravidla stanovená v § 49b Spolkového nařízení o povolání advokáta [Bundesrechtsanwaltsordnung (BRAO)] a v § 3a až 4b zákona RVG. Pokud advokát zastupuje klienta u soudu, dohodnutá odměna nemůže být nižší než částka stanovená zákonem.

Přehled odměn připojený k zákonu RVG (příloha 1 RVG) stanoví buď hodnotové sazby, fixní sazby nebo rámcové sazby pro různé právní služby. Výše odměny se zpravidla určuje podle hodnoty nároku, přičemž vlastní výše odměn u různých hodnot nároku jsou uvedeny v příloze 2 zákona RVG. Rozpětí sazeb na základě hodnoty nároku specifikují maximální a minimální možnou sazbu, kterou lze účtovat za danou službu. Příslušná odměna v tomto rozpětí musí být stanovena v souladu s rozsahem a obtížností dané práce, důležitostí případu, majetkovými poměry klienta a příslušnými riziky odpovědnosti nesenými advokátem. Rámcové sazby platí v řadě zvláštních oblastí, zejména v trestních věcech a věcech sociálního práva.

Soudní exekutoři

Soudní exekutoři [Gerichtsvollzieher] účtují pouze náklady stanovené v zákoně o nákladech soudních exekutorech [Gerichtsvollzieherkostengesetz] (GvKostG). Pro všechny jednotlivé činnosti vykonávané soudním exekutorem je stanoven konkrétní poplatek.

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení

V občanskoprávním řízení jsou soudní poplatky obvykle hrazeny na základě hodnoty nároku. V občanskoprávních sporech jsou tyto poplatky stanovovány v souladu se zákonem o soudních nákladech [Gerichtskostengesetz] (GKG) a zákonem o soudních nákladech v rodinných věcech [Gesetz über Gerichtskosten in Familiensachen] (FamGKG). Sazby jsou stanoveny v přehledu nákladů (příloha 1 příslušných zákonů), přičemž příloha 2 uvádí tabulku poplatků odvozených z hodnoty nároku.

V obecných občanskoprávních věcech a ve věcech týkajících se rodinných sporů, zejména ve věcech výživného, je sazba poplatku 3,0. V manželských věcech je sazba 2,0 a ve věcech týkajících se dětí, včetně rodičovské péče a úpravy styku dítěte s rodičem, je sazba poplatku 0,5. Hodnota řízení se určuje takto: V manželských věcech se hodnota řízení stanoví na základě volného uvážení soudu, při zohlednění rozsahu a závažnosti případu a příjmu obou manželů. Hodnota řízení obvykle odpovídá tříměsíčnímu čistému příjmu. Ve věcech týkajících se rodinných sporů se hodnota zpravidla řídí výší nároku. Ve věcech týkajících se výživného je hodnota omezena na částku nárokovaného výživného, nejvýše jedno roční výživné. Připočítají se případné nedoplatky vzniklé do doby podání žádosti.
Ve věcech týkajících se dětí, včetně rodičovské péče a úpravy styku dítěte s rodičem, se hodnota řízení rovná částce 5 000 EUR.

Za právní zastoupení u soudu se účtují odměny na základě hodnoty nároku, pokud nebyla uzavřena dohoda o výši odměny. Hodnota nároku obvykle odpovídá hodnotě řízení, podle níž se určují soudní poplatky. Zákon o odměňování advokátů [Rechtsanwaltsvergütungsgesetz] (RVG) přesně stanoví, jaké poplatky lze vypočíst u jednotlivých řízení a jaké jsou jejich sazby. Vlastní výše odměn odvozených z hodnoty nároku jsou stanoveny v příloze 2 zákona RVG.

V občanskoprávním řízení prvního stupně advokát obvykle obdrží odměnu za zastoupení u soudu ve výši 1,3násobku sazby a odměnu za konzultaci ve výši 1,2násobku sazby. Za dohodu o narovnání v prvním stupni obdrží advokáti rovněž odměnu za narovnání ve výši 1,0násobku sazby.

Fáze občanskoprávního řízení, ve které musí být pevně stanovené náklady zaplaceny

V obecných občanskoprávních věcech, věcech výživného a věcech manželství musí být soudní poplatky uhrazeny ihned při podání žaloby nebo návrhu. V rodinných věcech jsou poplatky splatné na konci řízení. Není-li dohodnuto jinak, odměna advokáta je obvykle splatná po skončení zastoupení. Advokát má nicméně zákonný nárok na zaplacení zálohy.

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady v trestním řízení

V trestním řízení jsou soudní náklady účtovány až poté, co byl vynesen odsuzující rozsudek. Soudní náklady jsou odvozeny od výše sankce a v prvním stupni se pohybují v rozmezí 169 až 1 200 EUR. Nebyla-li uzavřena žádná konkrétní dohoda, advokáti mají nárok účtovat odměnu bez ohledu na to, zda zastupují obhajobu nebo jiné zúčastněné strany. Tyto odměny jsou stanoveny v rámci daných sazeb.

Fáze trestního řízení, ve které musí být pevně stanovené náklady zaplaceny

Soudní náklady musí být uhrazeny po vynesení odsuzujícího rozsudku. Není-li dohodnuto jinak, odměna advokáta je obvykle hrazena po skončení zastoupení. Advokát má nicméně zákonný nárok na zaplacení zálohy.

Fixní náklady v řízení v rámci ústavního soudnictví

Náklady stran řízení

Za podání ústavní stížnosti Spolkovému ústavnímu soudu [Bundesverfassungsgericht] obecně nejsou vybírány žádné poplatky, s výjimkou případu, kdy byla ústavní stížnost podána se zneužívajícím úmyslem (§ 34 zákona o Spolkovém ústavním soudu [Bundesverfassungsgerichtsgesetz]). Zastoupení, a to zejména zastoupení advokátem, je nezbytné pouze v případě, že se koná jednání před Spolkovým ústavním soudem (podle § 22 zákona o Spolkovém ústavním soudu).

Fáze ústavněprávního řízení, ve které musí být pevně stanovené náklady zaplaceny

Není-li dohodnuto jinak, odměna advokáta musí být v případě řízení před Ústavním soudem obvykle uhrazena při skončení zastoupení. Advokát má nicméně zákonný nárok na zaplacení zálohy.

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Advokáti mají povinnost poskytnout klientům úplné informace a rady a musí je upozornit na nejbezpečnější a nejméně riskantní prostředky k dosažení požadovaného cíle. Rovněž musí klientovi sdělit veškerá s věcí související rizika, aby mohl klient učinit plně informované rozhodnutí. Advokáti musí na otázky svých klientů odpovídat úplně a pravdivě. Před zahájením soudního řízení musí klientovi objasnit vyhlídky a rizika spojené s vedením soudního sporu včetně nákladů.

Advokáti mají zvláštní povinnosti poskytnout informace v následujících případech:

Jestliže odměna vychází z hodnoty nároku, je advokát povinen klienta na tuto skutečnost upozornit před převzetím zastoupení (§ 49 písm. b) odst. 5 Spolkového nařízení o povolání advokáta (BRAO)). Je-li uzavřena dohoda ohledně odměny advokáta, musí advokát upozornit na skutečnost, že bude-li protistraně nařízena náhrada nákladů řízení, budou nahrazeny pouze zákonné odměny (§ 3 písm. a) odst. 1 třetí věta zákona o odměňování advokátů (RVG)).
Před uzavřením dohody o zastupování klienta u pracovního soudu musí advokát klienta upozornit, že náklady advokáta nejsou předmětem náhrady nákladů řízení (§ 12 písm. a) odst. 1 druhá věta zákona o pracovních soudech [Arbeitsgerichtsgesetz]).

Způsob stanovení nákladů – právní základ

Kde najdu informace o právních základech pro stanovení nákladů v Německu?

Informace o právních základech pro stanovení nákladů v Německu lze získat v knihkupectví a jejich aktuální verze jsou zdarma dostupné na internetu.

V jakém jazyce lze získat informace o právních základech nákladů v Německu?

Většina dostupných informací o právních základech pro stanovení nákladů v Německu je v němčině.

Kde lze nalézt další informace o nákladech?

Online informace o nákladech

Aktuální verze právních předpisů jsou přístupné na internetových stránkách https://www.gesetze-im-internet.de/. Různé zákony upravující náklady si lze stáhnout po zadání příslušné zkratky (GKG, FamGKG, GvKostG a RVG).

Kde lze najít informace o průměrné době trvání konkrétních druhů řízení?

Spolkový statistický úřad [Statistisches Bundesamt] vydává ročně řadu statistických zpráv o výkonu práva. Zpráva o občanskoprávních soudech například obsahuje údaje o době trvání občanskoprávních řízení v celém Německu. Údaje jsou rozdělené podle jednotlivých spolkových zemí [Land] a jednotlivých oblastí vrchních zemských soudů [Oberlandesgericht]. Samostatné údaje jsou uváděny jednak pro okresní soudy [Amtsgerichte] a zemské soudy [Landgerichte], tak i pro řízení na prvním a druhém stupni. Zpráva neuvádí konkrétní statistické údaje o délce trvání soudního řízení ve vybraných oblastech práva, například odpovědnost lékařů, silniční dopravní nehody a cestovní smlouvy.

Kde lze nalézt informace o průměrných nákladech různých druhů soudních řízení?

K dostání jsou knihy věnované tématu průměrných nákladů občanskoprávního řízení. Tyto knihy se mohou zabývat různými hledisky, včetně právních základů, případových studií a praktických příkladů. Kromě toho jsou na internetu k dispozici různé kalkulátory, například kalkulátor na portálu e-Justice spolkové země Severní - Vestfálsko, který lze použít pro předběžný výpočet procesních poplatků.

Daň z přidané hodnoty

Kde lze nalézt informace o dani z přidané hodnoty? Jaké jsou sazby?

Soudy a soudní exekutoři nejsou plátci DPH. Advokáti však účtují DPH ve výši 19 %. Tato částka je účtována zvlášť jako náklad a není zahrnuta do jejich odměny.

Právní pomoc

Platná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví

O poskytnutí právní pomoci může požádat každá osoba, která není schopna uhradit náklady na řízení vůbec nebo je může uhradit jen částečně. Je třeba zohlednit osobní nebo majetkové poměry. Zamýšlený právní spor však musí mít přiměřenou naději na úspěch a nesmí budit dojem zlovolnosti. Strany řízení však musí využít své vlastní zdroje, pokud je to přiměřené. V závislosti na jejím příjmu může být právní pomoc straně poskytnuta buď v plném rozsahu bez povinnosti vrácení, nebo s povinností jejího vrácení formou splátek. Spolkové ministerstvo spravedlnosti vydalo brožuru s názvem „Právní rady a právní pomoc“ [Beratungshilfe und Prozesskostenhilfe], která za pomoci příkladů odpovídá na nejčastěji kladené otázky.

Platná hranice příjmů pro obviněné v trestním řízení

V trestním řízení existují pro příjmy obviněných osob různá pravidla. Na rozdíl od právní pomoci pro žalobce neexistují pro obviněné žádné pevně stanovené limity týkající se příjmů. Namísto toho jsou pro stanovení, zda mají či nemají pobírat finanční podporu, zohledňována jiná kritéria.

Platná hranice příjmů pro oběti v trestním řízení

Pro osoby, které se staly obětí trestného činu, závisí právní pomoc na jejich příjmu. Zohledňují se přitom předpokládané náklady věci a osobní poměry poškozené osoby, jako jsou vyživovací povinnosti a náklady na bydlení. Prahové hodnoty příjmu jsou flexibilní a v některých případech lze právní pomoc poskytnout s povinností jejího vrácení formou splátek.

Jiné podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem trestných činů

Pro oběti závažných úmyslných násilných činů existuje zvláštní režim. O bezplatnou právní pomoc mohou žádat bez ohledu na svou finanční situaci.

Jiné podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obviněným

V případě obviněných jsou s poskytnutím právní pomoci spojeny také určité podmínky. Tyto podmínky se netýkají příjmu, ale spíše právních faktorů, jako je závažnost obvinění, očekávaná sankce, složitost situace a otázka, zda je obviněný schopen se sám obhajovat. Advokáta soud přiděluje vždy, když je obviněný ve vazbě nebo když se musí dostavit k soudu za účelem určení pravidel pro zadržení nebo zajištění.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

Podle § 183 zákona o sociálních soudech [Sozialgerichtsgesetz] (SGG) nejsou osoby, které mají nárok na dávky, povinny hradit náklady řízení přes sociálními soudy [Sozialgerichte]. Jedná se o pojištěnce, osoby pobírající dávky (včetně příjemců pozůstalostního důchodu), osoby se zdravotním postižením a jejich nástupce, pokud se účastní soudního řízení jako žalobci nebo žalovaní. Podle § 184 SGG osoby, které spadají pod § 183 SGG, musí uhradit poplatek za každý spor. Výše poplatků činí 150 EUR za řízení u sociálních soudů, 225 EUR za řízení u zemských sociálních soudů [Landessozialgerichte] a 300 EUR za řízení u Spolkového sociálního soudu [Bundessozialgericht]. V § 197 písm. a) SGG se stanoví, že v některých případech se náklady splatné podle zákona o soudních nákladech použijí, pokud žalobce ani žalovaný v dané věci nepatří mezi osoby uvedené v § 183 SGG. V trestním řízení platí následující podmínky: pokud je obžalovaný zproštěn viny, zahájení hlavního líčení je odloženo nebo se řízení zastaví, jsou výdaje a náklady nutně vzniklé obviněnému/obžalovanému hrazeny z veřejných prostředků v souladu s § 467 trestního řádu [Strafprozesordnung] (StPO). Je-li obviněná osoba odsouzena, musí v zásadě uhradit náklady řízení sama, včetně odměny soudem ustanoveného advokáta v souladu s § 465 StPO.

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Neúspěšná strana musí druhé straně nahradit náklady řízení odpůrce. To zahrnuje soudní náklady, zákonnou odměnu a výdaje advokáta druhé strany, cestovní náklady a ušlý zisk způsobený dostavením se k soudu. Tyto náklady musí být nezbytné na přiměřenou obhajobu práv strany nebo obhajoby proti nároku.

Odměňování znalců

Odměna soudem povolaných znalců je vypočítávána na základě hodinových sazeb v souladu se zákonem o soudních odměnách a náhradách [Justizvergütungs- und -entschädigungsgesetz] (JVEG). Tyto náklady musí uhradit strany řízení.

Náklady na znalce, kterého soukromě pověřila některá ze stran v přípravě na soudní spor, nejsou součástí nákladů řízení, o jejichž náhradě se rozhoduje v rozsudku. Náhrada těchto nákladů proto musí být požadována zvlášť. Jestliže strana pověřila znalce, aby jí během právního sporu poskytoval poradenství, závisí náhrada na tom, zda poradenství bylo v daném případě nezbytné.

Odměnu znalce povolaného soudem za účelem znalecké výpovědi hradí neúspěšná strana. V případě, že obě strany dosáhly pouze částečného úspěchu, nesou obě svůj díl nákladů podle výsledku právního sporu.

Odměny překladatelů a tlumočníků

Tlumočníci a překladatelé povolaní soudem obdrží odměnu stanovenou zákonem o soudních odměnách a náhradách. Tyto náklady musí uhradit strany řízení. Tlumočníci jsou odměňováni na základě hodinové sazby a překladatelé dostávají odměnu za řádek přeloženého textu. V trestním řízení jsou náklady na tlumočení a překlad vyžadované obžalovanými nebo zúčastněnými stranami hrazeny z veřejných prostředků. To platí v případě, že jsou tyto služby nezbytné pro obhajobu nebo pro výkon procesních práv.