Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Nucený výkon v občanskoprávních a obchodních věcech spočívá v právním úkonu navrženém věřitelem nebo stranou požadující výkon vůči dlužníkovi nebo osobě, vůči níž je výkon navrhován, přičemž věřitel žádá soud o výkon rozhodnutí v souvislosti se splněním určitého závazku vůči své osobě.

Nucený výkon může mít tři cíle: zaplacení peněžité částky, vydání určité věci nebo provedení či neprovedení určitého úkonu.

Výkon může mít podobu standardních soudních řízení (která mohou být běžná, zkrácená nebo singulární) či zvláštních soudních řízení.

Veškerá vykonávací řízení týkající se zaplacení peněžité částky mají podobu běžného typu standardních soudních řízení, s výjimkou řízení uvedených níže, která mají podobu zkrácených řízení, a vykonávacích řízení týkajících se výživného, která mají podobu zvláštních řízení.

Zkrácená řízení se používají v rámci vykonávacích řízení týkající se zaplacení peněžité částky na základě:

  • nálezu rozhodčího soudu nebo rozhodnutí soudu v případech, kdy takový nález či rozhodnutí nelze vykonat v rámci samotného řízení,
  • návrhu na vydání platebního rozkazu, k němuž byl připojen exekuční titul,
  • mimosoudní exekuční titul týkající se nesplněného peněžitého závazku zaručeného hypotékou či zástavním právem,
  • mimosoudní exekuční titul týkající se nesplněného peněžitého závazku, jehož hodnota nepřesahuje dvojnásobek hodnoty, pro niž je příslušný soud prvního stupně.

I v případě, že je vydán jeden z výše uvedených exekučních titulů, je v následujících případech použitelná spíše běžná forma než zkrácená forma řízení:

  • vymáhání alternativního závazku, v závislosti na možnosti nebo stavu,
  • případy, kdy závazek, který má být vymáhán, vyžaduje vypořádání ve fázi výkonu a toto vypořádání nezávisí na jednoduché aritmetické kalkulaci,
  • případy, kdy existuje jiný exekuční titul než rozsudek vůči pouze jednomu z manželů, a kdy strana požadující výkon ve svém návrhu uvádí, že dluh je společný,
  • vykonávací řízení zahájená pouze proti subsidiárnímu dlužníkovi, který se nezřekl práva požadovat, aby nucený výkon směřoval nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi (benefício da excussão prévia).

Vykonávací řízení týkající se vydání určité věci a provedení určitého úkonu mají podobu jednotného standardního řízení.

Nucený výkon týkající se vydání určité věci je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení peněžité částky, nelze-li nalézt věc, kterou by strana požadující výkon měla obdržet. V takovém případě strana požadující výkon může v témž řízení požadovat zaplacení hodnoty věci, která měla být vydána, a uhrazení ztráty vzešlé z jejího nevydání.

Nucený výkon týkající se provedení určitého úkonu je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení finanční částky, pokud strana požadující výkon požádá o náhradu utrpěné škody a zaplacení příslušné částky.

Vykonávací řízení týkající se výživného má podobu zvláštního řízení, přičemž:

  • strana požadující výkon může požádat, aby jí byl přiznán určitý podíl z finančních částek, výplat mzdy či důchodu, které pobírá osoba, vůči níž je navržen výkon, nebo o to, aby jí bylo přikázáno nájemné náležející dlužníkovi za účelem úhrady dlužných či splatných splátek, a výrok či přidělení jsou nezávislé na zabavení,
  • pokud strana požadující výkon požádá, aby jí byly přiznány výše uvedené finanční částky, výplaty mzdy či důchodu, je subjekt odpovídající za provádění plateb nebo zpracování příslušných výplatních pásek informován o tom, že má přiznanou část vyplatit přímo straně požadující výkon,
  • pokud strana požadující výkon požádá o přikázání nájemného, musí uvést majetek, jehož se takový výkon týká, a soudní vykonavatel jej provede ve vztahu k majetku, který pokládá za dostatečný pro uhrazení dlužných a splatných plateb. Osoba, vůči níž je navrhován výkon, může být za tímto účelem vyslechnuta,
  • strana, na niž se výkon vztahuje, je vždy předvolána poté, co bylo provedeno zabavení, a její námitka proti výkonu či zabavení nemá na výkon odkladný účinek.

Vykonávací řízení je stanoveno v článcích 703 až 877 (Vykonávací řízení) a v článcích 933 až 937 (Zvláštní výkon rozhodnutí v souvislosti s výživným) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil), jež jsou dostupné prostřednictvím tohoto odkazu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Příslušnými orgány pro nucený výkon jsou soudy a soudní vykonavatelé.

Výkon samotný probíhá prostřednictvím soudního vykonávacího procesu, v jehož rámci jsou soudy příslušnými orgány a využívají pomoci vykonavatelů. Kromě soudního procesu stanoví zákon také „mimosoudní předexekuční postup“ (procedimento extrajudicial pré-executivo), který je volitelný a věřitel jej může využít v případě splnění určitých požadavků. Příslušnými orgány pro předexekuční postup jsou vykonavatelé.

Soudní vykonávací řízení

Nucený výkon začíná předložením návrhu na výkon rozhodnutí soudu. Vzor a podmínky pro předložení návrhu na výkon rozhodnutí jsou stanoveny ve vládní vyhlášce, tj. vládní vyhlášce č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2013 (v roce 2020, kdy byl tento informativní přehled revidován), která je dostupná prostřednictvím tohoto odkazu.

Formuláře, které může strana požadující výkon použít v případech nevyžadujících právní zastoupení advokátem, advokátním koncipientem anebo právním zmocněncem, jsou k dispozici na portálu CITIUS

Vykonavatel musí být jmenován stranou požadující výkon. Pokud tak uvedená strana neučiní, jmenuje vedoucí soudní kanceláře vykonavatele automaticky a náhodně. Ve výjimečných případech stanovených v zákoně může povinnosti vykonavatele zastávat soudní úředník.

Obecně je rozdělení kompetencí mezi soudem a vykonavatelem následující:

  • odpovědností vykonavatele je provádět veškeré formality spojené s nuceným výkonem, které nejsou přiděleny vedoucímu soudní kanceláře nebo nespadají do pravomoci soudce, mezi něž konkrétněji patří předvolání, obsílky, zveřejňování, nahlížení do databází, zabavení a jejich záznam, vypořádání a platby,
  • i v případě, že případ nedospěje k rozhodnutí, musí vykonavatel zajistit, aby byly provedeny úkony vyplývající z řízení, které vyžadují jeho zásah,
  • kromě pravomocí výslovně připsaných zákonem je odpovědností vedoucího soudní kanceláře zajistit plynulý chod administrativních záležitostí a zpracování procesu a provádět soudní příkazy, v obou případech s ohledem na předběžnou fázi a určovací řízení či incidenty související s předvoláním, které jsou odpovědností vykonavatele,
  • je rovněž povinností vedoucího soudní kanceláře neoficiálně informovat vykonavatele o probíhajících určovacích řízeních nebo důsledcích a o příslušném prováděném úkonu, který může mít na řízení vliv.

Zejména

je odpovědností soudce:

  • vydat v případě nutnosti předběžný příkaz,
  • rozhodnout o námitce proti výkonu a zabavení a stanovit pořadí nároků ve lhůtě maximálně tří měsíců od data podání námitky či nároku,
  • rozhodnout bez možnosti odvolání o námitkách vůči opatřením a rozhodnutím vykonavatele,
  • rozhodovat o jiných otázkách vznesených vykonavatelem, stranami či zasahujícími třetími stranami.

Je odpovědností vykonavatele:

  • podniknout nezbytná opatření za účelem ověření zákonnosti exekučního titulu a nahlédnout do počítačového záznamu nucených výkonů a do online databází, do nichž lze přímo nahlížet za účelem určení zabavitelného majetku,
  • doručit předvolání osobě, vůči níž je navrhován výkon, včetně případů, v nichž je příslušná osoba předvolána za účelem určení majetku pro zabavení, pokud nebyl zjištěn zabavitelný majetek,
  • provést zabavení a poté stanovit cenové nabídky,
  • provést prodej, srážku za právní výdaje a platbu.

V případě nucených výkonů zahájených v Portugalsku je věcná příslušnost soudů následující:

  • exekuční senáty ústředního okresního soudu (Instância Central do Tribunal de Comarca) mají pravomoci pro občanskoprávní vykonávací řízení, a to s výjimkou: příslušnosti přidělené soudu pro duševní vlastnictví, soudu pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled, námořnímu soudu, senátům pro rodinu a mládež, pracovním senátům či obchodním senátům, a také vykonávání rozsudků vynesených trestními senáty, kterými se podle práva pro trestní řízení nesmí zabývat občanskoprávní senát,
  • pokud neexistuje žádný exekuční senát nebo jiné příslušné senáty či specializované soudy, mají příslušnost senáty s obecnou příslušností (nebo příslušný občanskoprávní senát, pokud existuje) místního okresního soudu (Instância Local do Tribunal de Comarca).

Místní příslušnost portugalských soudů pro zahájení vykonávacího řízení je následující:

  • obecně platí, že příslušnost pro nucený výkon má soud v místě trvalého bydliště osoby, vůči níž je výkon navrhován, není-li stanoveno jinak ve zvláštním právním ustanovení nebo v těchto pravidlech,
  • strana požadující výkon se může rozhodnout pro soud v místě, kde měla být povinnost splněna, je-li žádáno o výkon vůči právnické osobě nebo má-li strana požadující výkon bydliště v metropolitní oblasti Lisabonu nebo Porta a osoba, vůči níž je výkon navrhován, má bydliště v téže metropolitní oblasti,
  • pokud se nucený výkon týká vydání určité věci, případně dluhu zajištěného hmotnou zárukou, je pro výkon příslušný soud v místě, kde se věc nachází, nebo v místě, kde se má nacházet zatížený majetek,
  • když mají být vykonávací řízení zahájena u soudu v místě trvalého bydliště osoby, vůči níž je navrhován výkon, a tato osoba nesídlí v Portugalsku, ale vlastní zde majetek, je příslušný soud v místě, kde se tento majetek nachází,
  • soud v místě, kde se majetek nachází, má také příslušnost, pokud: vykonávací řízení musí být zahájena u portugalského soudu, protože souvisejí s platností založení nebo úpadku společností či jiných právnických osob se sídlem v Portugalsku nebo s platností rozhodnutí o jejich korporacích, a pokud neplatí žádná ze situací uvedených v předešlých či následujících pravidlech o výkonu,
  • v případech zahrnujících řadu vykonávacích řízení, která mají posuzovat soudy s různou místní příslušností, bude mít příslušnost soud v místě trvalého bydliště osoby, vůči níž je navrhován výkon,
  • při výkonu rozhodnutí vyneseného portugalskými soudy je žádost o výkon podána v řízeních, v nichž bylo vyneseno příslušné rozhodnutí, a výkon je uveden ve spisu k dané věci. Pokud věc následně dospěla k odvolání, je předán opis spisu. Je-li k výkonu rozhodnutí příslušný specializovaný senát, musí být tomuto senátu co nejdříve zaslán opis soudního rozhodnutí, návrh vedoucí k výkonu rozhodnutí a související doklady,
  • pokud rozhodnutí vydali rozhodci v rozhodčím řízení, které se uskutečnilo v Portugalsku, je příslušným soudem ve věci výkonu rozhodnutí okresní soud (Tribunal da comarca) v místě, kde se konalo rozhodčí řízení,
  • pokud byla věc předložena odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu soudu (Supremo Tribunal de Justiça), je příslušný soud v místě trvalého bydliště osoby, vůči níž je navrhován výkon,
  • v případě vykonávacích řízení týkajících se nákladů, pokut či odškodnění splatných v důsledku zneužívání soudních sporů, má příslušnost soud, u kterého probíhala řízení, která vedla k oznámení příslušného účtu či vypořádání. Vykonávací řízení týkající se nákladů, pokut či odškodnění probíhají prostřednictvím spojení příslušných věcí,
  • pokud byl příkaz ukládající náhradu nákladů řízení, pokut či odškodnění vydán odvolacím soudem či Nejvyšším soudem, probíhá vykonávací řízení u soudu prvního stupně, který má příslušnost v oblasti, v níž byla věc projednávána,
  • v případě výkonu založeného na rozsudku zahraničního soudu, včetně evropského exekučního titulu, má příslušnost soud v místě trvalého bydliště žalované strany,
  • v případě evropského platebního rozkazu (nařízení (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006) má příslušnost 1. občanskoprávní senát při ústředním okresním soudu v Portu.

Mimosoudní předexekuční postup

Jako alternativu k soudnímu procesu mohou věřitelé zvolit administrativní postup, který mu předchází a který je označován jako PEPEX (procedimento extrajudicial pré-executivo (mimosoudní předexekuční postup)) – http://www.pepex.pt.

Orgánem příslušným k provádění opatření v rámci tohoto postupu jsou vykonavatelé.

Postup PEPEX je možné používat v případech: vnitrostátních rozsudků o výkonu, jiných vnitrostátních příkazů k výkonu, rozsudků zahraničních soudů prohlášených za vykonatelné, rozsudků, jejichž vykonavatelnost vyplývá z právních předpisů, smluv či úmluv EU závazných pro Portugalsko a v případech evropských exekučních titulů. V kterémkoli z těchto případů musí být splněny oba tyto požadavky:

  • věřitel musí mít exekuční titul, který splňuje požadavky umožňující navrhnout souhrnný standardní vykonávací řízení za účelem vyplacení peněžité částky, a
  • navrhovatel i žalovaná strana musí mít DIČ v Portugalsku, a to bez ohledu na svou státní příslušnost či trvalé bydliště.

Vykonavatelé musí provést vyhledávání majetku a příjmu s využitím DIČ žalovaného a mohou tak učinit pouze v portugalských databázích (nesmí nahlížet do databází jiných členských států). Portugalské právní předpisy umožňují zahraničním právnickým i fyzickým osobám žádat o DIČ, a to i tehdy, pokud v Portugalsku neprovádí žádnou činnost ani zde nemají trvalé sídlo.

Postup PEPEX je bezpapírový a elektronický a oproti soudním řízením je rychlý a levnější. Elektronický návrh podává přímo věřitel přístupem do následující IT platformy na adrese: http://www.pepex.pt/

Přístup k portálu daňového a celního úřadu lze získat pomocí přístupových údajů nebo prostřednictvím digitálního certifikátu v rámci občanského průkazu (cartão de cidadão).

Pokud věřitel jmenuje autorizovaného zástupce, mohou právníci (Advogados) a právní poradci (Solicitadores) získat přístup k platformě pomocí digitálního certifikátu vydávaného pro tento účel jejich příslušnými profesními orgány.

Po podání návrhu je postup automaticky předán vykonavateli a věřitelé rychle (zpravidla do pěti dní po podání žádosti) obdrží informace o skutečné možnosti výběru dlužných peněz, nebo potvrzení, že je nelze vybrat pro daňové účely, aniž by bylo nutné se odvolávat na soudní řízení.

Hlavním cílem tohoto postupu je získat dobrovolnou platbu. V rámci postupu PEPEX nelze provést opatření za účelem zabavení či obstavení. Je-li to nutné, musí se PEPEX změnit v obecné vykonávací řízení.

V rámci postupu PEPEX může adresát žádosti provést dobrovolnou platbu nebo dosáhnout platební dohody s žadatelem.

Kdykoli se žadatel rozhodne zaslat dlužníkovi oznámení, bude takové oznámení předáno osobně vykonavatelem.

Dlužníci, kteří jsou platně informováni o postupu PEPEX a nepodniknou žádné opatření, budou uvedeni ve veřejném seznamu dlužníků, a výše uvedený certifikát o nedobytnosti tak může být vydán pro jiné právní a daňové účely. Později bude tato situace prostřednictvím úhrady nároku v plné výši, vrácena zpět odstraněním dlužníkova jména ze seznamu a informováním daňového úřadu.

V rámci postupu PEPEX mohou strany požádat o zásah soudce: navrhovatel může změnit postup PEPEX ve vykonávací řízení, pokud nebyla získána dobrovolná platba; adresát, vůči němuž postup směřuje, tak může učinit podáním námitky proti postupu PEPEX.

Z hlediska nákladů je postup PEPEX méně nákladný než soudní řízení. Za cenu pouhých 51,00 EUR plus DPH mohou věřitelé zjistit, zda je či není možné jejich nárok vymoci, bez ohledu na jeho hodnotu. V případě, že se nárok podaří vymoci, mohou být náklady u konkrétních případů vyšší než 51,00 EUR.

Je také třeba podotknout, že pokud se postup PEPEX změní ve vykonávací řízení, jsou věřitelé zproštěni povinnosti uhradit počáteční soudní poplatek.

Postup PEPEX je stanoven v zákoně č. 32/2014 ze dne 30. května 2014, který je dostupný prostřednictvím tohoto odkazu.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Celý postup výkonu rozhodnutí je založen na exekučním titulu, který určuje účel a výši nároku. Má se za to, že exekuční tituly zahrnují s ohledem na příslušný závazek i úroky z prodlení v zákonné výši.

Rozsudky jsou vykonatelné a exekuční tituly mohou být vydávány za těchto okolností:

a) Rozsudky vůči žalovanému

  • rozsudek se pokládá za vykonatelný titul až poté, co se stane pravomocným, s výjimkou případů, kdy odvolání proti němu podané nemá odkladný účinek,
  • z hlediska vykonatelnosti jsou tituly a jiná rozhodnutí nebo úkony soudního orgánu, které vyžadují splnění určité povinnosti, rovnocenné rozsudku. Rozhodnutí Arbitrážního soudu (Tribunal Arbitral) jsou vykonatelná za stejných podmínek jako rozsudky běžných soudů,
  • aniž by tím byla dotčena ustanovení smluv, úmluv, předpisů EU a zvláštních zákonů, mohou rozhodnutí vydaná soudy nebo rozhodci v cizí zemi sloužit jako základ pro výkon až poté, co byla přezkoumána a potvrzena příslušným portugalským soudem,
  • aby exekuční tituly vydané v cizích zemích byly vykonatelné, není nutný jejich přezkum.

b) Písemnosti vyhotovené nebo osvědčené notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými za tímto účelem, které vyžadují stanovení nebo uznání jakéhokoli závazku

  • písemnosti vyhotovené nebo osvědčené notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými za tímto účelem, v nichž jsou dohodnuty budoucí platby nebo v nichž jsou stanoveny budoucí závazky, mohou sloužit jako základ pro výkon, je-li písemností vyhotovenou v souladu s ustanoveními obsaženými v těchto písemnostech nebo v případě, že takováto ustanovení neexistují, vykonatelností samotné písemnosti, prokázáno, že platba byla provedena za účelem uzavření obchodu nebo že závazek byl stanoven v důsledku dohody stran,
  • písemnost podepsaná jménem jiné osoby je vykonatelná pouze tehdy, byl-li podpis ověřen notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými ověřovat.

c) Dluhové cenné papíry, i když jsou napsané pouze rukou, jsou-li v tomto případě skutkové okolnosti, které tvoří příslušný vztah, uvedeny v samotné písemnosti nebo stanoveny v návrhu na výkon

  • k dluhovým cenným papírům patří šeky, směnky a dluhopisy.

d) Písemnosti, jimž je vykonatelnost přiznána ve zvláštním ustanovení

  • například návrhy na vydání platebního rozkazu, k nimž je přiložen exekuční titul, a zápisy ze schůzí spoluvlastníků domů.

3.2 Hlavní podmínky

S ohledem na nárok

Vymáhaný nárok musí být jistý, splatný a musí odpovídat fixní částce. Pokud tomu tak s ohledem na titul není, začne nucený výkon opatřeními, jejichž cílem je zajistit, aby byl nárok jistý, splatný a odpovídající fixní částce.

S ohledem na věřitele

Nárok musí vymáhat osoba, která je ve vykonatelném titulu označena za věřitele. Je-li exekuční titul vystaven na doručitele, musí návrh výkon na rozhodnutí podat tento doručitel.

Došlo-li ke zdědění práva nebo závazku, měl by být návrh na výkon rozhodnutí podán v souvislosti s dědici osob uvedených jako věřitelé či dlužníci vymáhaného závazku. V samotném návrhu na výkon rozhodnutí musí strana požadující výkon uvést skutečnosti prokazující dědictví.

S ohledem na dlužníka

Vykonávací řízení je nutno zahájit proti osobě, která je ve vykonatelném titulu označena jako dlužník.

Majetek dlužníka je zabaven i v případě, je-li z jakéhokoli důvodu v držení třetí strany, aniž by však byla dotčena práva, která tato třetí strana může uplatnit vůči straně požadující výkon.

Výkon v souvislosti s dluhem zajištěným věcnou zárukou k majetku třetí osoby je nutno zahájit přímo vůči této třetí osobě, pokud si strana požadující výkon přeje vymáhat plnění ze záruky bez ohledu na skutečnost, že je možné zažalovat přímo dlužníka.

Jestliže bylo vykonávací řízení zahájeno pouze proti třetí straně a je zřejmé, že majetek zatížený věcnou zárukou nepostačuje, může strana požadující výkon v rámci téhož řízení požádat o pokračování vykonávacího řízení vůči dlužníkovi, který bude zažalován o plné uspokojení předmětného nároku. Pokud majetek zatížený zástavním právem patří dlužníkovi, je však v držení třetí strany, je možno tuto třetí stranu zažalovat spolu s dlužníkem.

Ve vykonávacím řízení proti subsidiárnímu dlužníkovi nemůže být majetek tohoto dlužníka zabaven, jestliže nebyl zabaven veškerý majetek hlavního dlužníka, pokud subsidiární dlužník na základě dobrých důvodů uplatní ve lhůtě stanovené pro vznesení námitky vůči výkonu právo požadovat, aby výkon směřoval nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi.

Je-li ve vykonávacím řízení vedeném proti jednomu z manželů zabaveno společné jmění manželů kvůli předpokladu, že majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, nepostačuje k uhrazení dluhu, obdrží manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, oznámení, aby požádal o vypořádání společného jmění nebo připojil osvědčení o probíhajícím řízení o vypořádání, neboť jinak bude vykonávací řízení ve vztahu ke společnému jmění pokračovat.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti jednomu z manželů, může strana požadující výkon na základě patřičných důvodů tvrdit, že dluh uvedený v jiném dokumentu než soudním rozhodnutí je společný. V takových případech je manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, upozorněn, aby prohlásil, zda vzhledem k uvedeným důvodům souhlasí či nesouhlasí s tím, že se jedná o společný dluh; neučiní-li žádné prohlášení, považuje se dluh za společný, aniž by tím bylo dotčeno právo podat námitku.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti některému ze společných vlastníků bezpodílového majetku nebo majetku ve spoluvlastnictví, nelze podíly či konkrétní části bezpodílového majetku zabavit.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti dědicům, může být zabaven pouze majetek, který zdědili po zemřelém. Pokud se zabavení vztahuje na jiný majetek, může strana, vůči níž je navrhován výkon, uvést, který majetek v jejím vlastnictví pochází z pozůstalosti, a požádat vykonavatele o jeho vyloučení ze zabavení. Žádosti lze vyhovět v případě, že strana požadující výkon nevznese při slyšení námitky. Jestliže strana požadující výkon podá námitku proti vyloučení majetku ze zabavení, může strana, vůči níž je navrhován výkon, dosáhnout vyjmutí majetku ze zabavení v případě bezpodmínečného přijetí dědictví pouze tehdy, pokud uvede a u soudu prokáže, že: a) zabavený majetek nepochází z pozůstalosti; b) že z pozůstalosti nezískala větší majetek, než je uvedeno, a pokud ano, že tento majetek byl použit k uhrazení výloh spojených s pozůstalostí.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Hlavními exekučními opatřeními jsou:

  • zabavení,
  • prodej,
  • platba,
  • vydání věci,
  • provedení úkonu jiným subjektem na náklady strany, vůči níž je navrhován výkon.

Před těmito hlavními exekučními opatřeními či po nich mohou být provedena jiná pomocná opatření nezbytná pro jejich provedení (např. volba plnění v případě alternativního závazku; splnění podmínky či provedení služby, na níž vymáhaný závazek závisí; zpeněžení vymáhaného závazku, pokud je nepeněžní; zhodnocení nahraditelného plnění třetí stranou; předběžné konzultace za účelem lokalizace a určení zabavitelného majetku; registrace zabavení; zřízení depozitáře pro zabavený majetek; zveřejnění informací o prodeji zabaveného majetku; oznámení prodeje registračnímu úřadu).

Výběr exekučních opatření závisí na účelu výkonu, kterým může být: úhrada peněžité částky, vydání určité věci nebo provedení určitého úkonu.

Pro účely vykonávacích řízení týkajících se úhrady peněžité částky jsou nejvhodnějšími exekučními opatřeními zabavení, prodej a platba.

Pro účely vykonávacích řízení týkajících se vydání určité věci je nejvhodnějším exekučním opatřením vydání uvedené věci zajištěné vykonavatelem. Nelze-li najít věc, kterou by měla strana požadující výkon obdržet, může tato strana změnit řízení ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky prostřednictvím úhrady hodnoty věci a škod vzniklých jejím nevydáním.

V rámci vykonávacích řízení týkajících se provedení určitého úkonu je možné využít dvou vhodných alternativních exekučních opatření: provedení úkonu jinou osobou na náklady strany, vůči níž je navrhován výkon, pokud je úkon nahraditelný, plus náhradu škody za zpoždění; nebo vyplacení náhrady za vzniklé škody, pokud je úkon nenahraditelný, k čemuž je možné připočíst penále. Pokud strana požadující výkon vznese nárok na náhradu vzniklé škody, je úkon změněn ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem řízení může být veškerý majetek dlužníka, který lze zabavit.

Výkon rozhodnutí se může vztahovat na majetek třetí strany, pokud je tento majetek vázán úvěrovou zárukou, nebo pokud je předmětem jednání poškozujícího věřitele, proti němuž věřitel podal úspěšně námitku.

Zabavit lze pouze věci a práva, jež lze peněžně ocenit. Majetek, s nímž není možné legálně obchodovat, nelze zabavit.

S ohledem na výše uvedená pravidla se výkon rozhodnutí může vztahovat na tento majetek:

  • nemovité věci,
  • movité věci,
  • úvěry,
  • cenné papíry,
  • práva,
  • budoucí práva,
  • bankovní vklady,
  • příjmy či mzdy,
  • bezpodílový majetek,
  • podíly ve společnostech,
  • obchodní prostory.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinky zabavení

  • s výjimkou případů speciálně stanovených zákonem strana požadující výkon získává prostřednictvím zabavení právo na to, aby byly její pohledávky uhrazeny přednostně před jakýmkoli jiným věřitelem bez předchozí věcné záruky,
  • pokud byl majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, již obstaven, týká se přednost data, k němuž byl obstaven,
  • aniž by byla dotčena pravidla, jimiž se řídí registrace, nelze se proti výkonu odvolávat na žádná jednání týkající se zcizení, zatížení nebo pronájmu zabaveného majetku,
  • je-li připojen jakýkoli nárok dlužníka, nelze se proti výkonu odvolávat ani na zrušení tohoto nároku na základě důvodu závisejícího na vůli strany, vůči níž je navrhován výkon, nebo jejího dlužníka, k němuž došlo po zabavení,
  • vůči straně požadující výkon se nelze odvolávat na platbu v plné výši nebo před zabavením na přiřazení poplatků za pronájem a zapůjčení, které nejsou po splatnosti, pokud se tyto poplatky za pronájem a zapůjčení týkají období, které k datu zabavení ještě neuběhlo,
  • pokud se zabavená věc ztratí, je vyvlastněna nebo utrpí pokles hodnoty, a v jakémkoli z případů, kdy existuje otázka náhrady škody třetí strany, ponechá si strana požadující výkon u příslušných nároků nebo u peněžitých částek vyplacených formou náhrady škody právo, které měla k dané věci.

Účinky prodeje

  • nucený prodej převádí na kupujícího práva strany, vůči níž je navrhován výkon, k prodané položce,
  • majetek je předáván bez jakýchkoli zástavních práv, která jej zatěžují, a bez jakýchkoli jiných věcných práv, která nebyla registrována před jakýmkoli obstavením, zabavením či zajištěním, s výjimkou těch, která vznikla dříve, což přináší účinky s ohledem na třetí strany bez ohledu na registraci,
  • výše uvedená práva třetích stran, která vyprší, jsou přenesena do výtěžků z prodeje dotčeného majetku.

Účinky platby

  • platba ukončuje výkon,
  • platba může probíhat prostřednictvím peněžité úhrady, přidělení majetku věřiteli, přidělení příjmu či platby ve splátkách prostřednictvím dohody mezi stranou požadující výkon a stranou, vůči níž je výkon navrhován.

Účinky vydání věci

  • pokud strana, vůči níž je navrhován výkon, dobrovolně nevydá požadovanou věc, pak ustanovení, jimiž se řídí zabavení, jako alternativu použijí obdobný postup k provedení vydání, přičemž se provede hledání a jiná nezbytná opatření,
  • vydání může zahrnovat majetek náležející státu, jiným veřejným právnickým osobám, koncesionářům veřejně prospěšných staveb či služeb nebo dobročinných společností,
  • pokud jde o movitý majetek, který je třeba zjistit počítáním, vážením či měřením, zajistí vykonavatel provedení nezbytných činností ve své přítomnosti a informuje stranu požadující výkon o splatném množství,
  • pokud jde o nemovitý majetek, převede vykonavatel vlastnictví na stranu požadující výkon tím, že jí předá písemnosti a klíče, pokud existují, a uvědomí stranu, vůči níž je navrhován výkon, nájemníky a veškeré držitele, aby zajistil, že budou respektovat a uznávat práva strany požadující výkon,
  • pokud je věc vlastněna společně s dalšími zúčastněnými stranami, je na stranu požadující výkon převedeno vlastnictví příslušného podílu,
  • je-li majetek hlavním sídlem strany, vůči níž je navrhován výkon, pak v případě, že by s jejím vystěhováním byly závažné problémy, vykonavatel o této skutečnosti v předstihu informuje obecní radu a příslušné orgány sociálního zabezpečení,
  • je-li majetek hlavním sídlem strany, vůči níž je navrhován výkon, a tato strana jej pronajala, odloží vykonavatel doručení, pokud je mu ukázáno lékařské osvědčení uvádějící dobu, po niž je třeba výkon pozastavit, protože opatření ohrožuje život osoby v prostorách v důsledku akutního onemocnění.

Účinky provedení úkonu

  • pokud se strana požadující výkon rozhodne pro provedení úkonu, požádá o jmenování znalce, který provede odhad nákladů s tím spojených,
  • po dokončení ohodnocení je zabaven majetek nezbytný k uhrazení stanovené částky, a to podle dalších podmínek vykonávacího řízení za účelem úhrady peněžité částky,
  • pokud dlužník není povinen provést jakýkoli úkon a následně tak učiní, bude mít věřitel právo požadovat, aby stavby, jsou-li dokončeny, byly zbourány na náklady osoby, která je nebyla povinna provést,
  • toto právo pomine, a za všeobecných podmínek bude splatná pouze náhrada škody, pokud je škoda utrpěná dlužníkem v důsledku zbourání výrazně vyšší než škoda utrpěná věřitelem.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Prodej, platba, vydání věci a provedení určitého úkonu jsou exekuční opatření, která po provedení nemají časově omezenou platnost. Totéž platí pro zabavení, přestože se specifikem uvedeným níže ve vztahu k zabavení majetku podléhajícího registraci.

S ohledem na zabavení nemovitého majetku podléhajícího registraci je registrace povinná a musí k ní dát podnět vykonavatel. V určitých případech, které jsou výslovně stanoveny zákonem, musí být registrace zabavení provedena jako prozatímní. Pokud se tak stane, prozatímní registrace vyprší, není-li změněna v registraci trvalou nebo obnovena během příslušné lhůty. Proto v případě zabavení majetku podléhajícího registraci, jehož registrace je prozatímní, musí vykonavatel zajistit změnu prozatímní registrace v registraci trvalou, pokud se mezitím tato možnost naskytne, nebo ji obnovit pro nezbytnou dobu.

Vykonávací řízení, která byla zahájena, mohou skončit ve fázi hloubkové kontroly za účelem lokalizace dlužníkova majetku, bez dosažení platby, pokud hloubková kontrola nepřinese žádné výsledky do uplynutí lhůt stanovených občanským soudním řádem v závislosti na konkrétních případech a na použitelné formě řízení.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V širším slova smyslu se termín „odvolání“ (recurso) vztahuje na námitku proti výkonu rozhodnutí, na námitku vůči zabavení a na odvolání v užším slova smyslu.

Námitka proti výkonu rozhodnutí

Osoba, vůči níž je navrhován výkon, může napadnout výkon rozhodnutí vznesením námitek proti němu do 20 dní od data, k němuž jí bylo doručeno předvolání.

Aniž by byla dotčena ustanovení mezinárodního práva a práva EU, která jsou pro Portugalsko závazná a mají přednost, se důvody pro námitku proti výkonu rozhodnutí v rámci vnitrostátních právních předpisů liší v závislosti na tom, zda je výkon založen na soudním rozhodnutí (omezenější spektrum důvodů), rozhodčím nálezu (o něco širší spektrum) nebo na jiném exekučním titulu (ještě širší spektrum).

Pokud je vykonávací řízení založeno na soudním rozhodnutí, mohou být námitky založeny pouze na těchto důvodech:

  • titul neexistuje nebo je nevymahatelný,
  • spis nebo jeho ověřená kopie jsou padělané či nepřesné, a to má dopad na podmínky vykonávacího řízení,
  • absence procedurální náležitosti, na níž závisí regulérnost vykonávacího řízení, aniž by bylo dotčeno její splnění,
  • neúčast žalovaného v deklaratorním řízení, pokud nastane některá ze situací uvedených v čl. 696 písm. e) občanského zákoníku (předvolání nebylo doručeno nebo je neplatné; neinformovanost o předvolání z důvodů, jež nelze přičíst žalovanému; neexistence námitek z důvodu vyšší moci),
  • nejistota, nevymahatelnost nebo nepeněžní charakter vymáhaného závazku, které nebyly řešeny v počáteční fázi vykonávacího řízení,
  • případ posuzovaný před vykonáním rozsudku,
  • jakýkoli faktor rušící či měnící závazek, pokud následuje po ukončení diskuze v určovacím procesu a pokud je možné doložit písemné doklady; prekluzi práva nebo závazku je možné prokázat jakýmikoli prostředky,
  • protinárok vůči osobě požadující výkon s cílem dosáhnout započtení pohledávek,
  • pokud je zahrnut rozsudek schvalující přiznání či narovnání, jakýkoli důvod neplatnosti nebo možnosti zneplatnění těchto úkonů.

Je-li výkon založen na rozhodčím nálezu, lze se kromě důvodů podání námitky proti výkonu odvolat také na důvody, na nichž lze založit soudní zrušení téhož rozhodnutí, aniž by byla dotčena ustanovení zákona o dobrovolném rozhodčím řízení (Lei da Arbitragem Voluntária).

Není-li výkon založen na soudním rozhodnutí nebo na návrhu na předběžný soudní příkaz, k němuž byl exekuční titul připojen, lze kromě již uvedených důvodů pro podání námitky proti výkonu založenému na soudním rozhodnutí uvést jakékoli jiné důvody, na něž se lze odvolat jako na obranu v určovacím procesu.

Námitka vůči zabavení

Strana, vůči níž je navrhován výkon, její manžel či manželka a třetí strany mohou podat námitku proti zabavení určitého majetku v následujících případech.

Pokud je zabaven majetek patřící straně, vůči níž je navrhován výkon, může tato strana podat námitku proti zabavení na základě kteréhokoli z těchto důvodů:

  • nepřípustnost zabavení skutečně zabaveného majetku nebo rozsah, v němž bylo zabavení provedeno,
  • okamžité zabavení majetku, které pouze pomocně uspokojuje vymáhaný dluh,
  • zabavení majetku, který by neměl být opatřením postižen, protože podle podmínek hmotného práva neuspokojuje vymáhaný dluh.

Pokud zabavení nebo jakákoli soudně nařízená konfiskace či vydání majetku porušuje právo vlastnictví nebo jakékoli jiné právo neslučitelné s provedením nebo rozsahem opatření, které je delegováno na někoho, kdo není účastníkem řízení, může poškozená strana toto potvrdit vznesením žaloby na vydání neprávem odňaté věci ze strany třetí strany.

Manžel, který je v pozici třetí strany, může bez svolení druhého z manželů bránit svá práva ohledně vlastního majetku či společného majetku, která byla neoprávněně dotčena zabavením.

Odvolání

Běžná odvolání mohou být podána k odvolacímu soudu (de apelação) (podaná proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně) nebo na základě právního důvodu (de revista) (podaná k Nejvyššímu soudu). Řádná odvolání proti rozhodnutím vyneseným ve vykonávacích řízeních se řídí ustanoveními použitelnými na určovací proces.

Zpravidla je běžné odvolání přípustné pouze tehdy, pokud hodnota případu přesahuje určitou částku, pro niž má soud, proti jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno, příslušnost, a napadené rozsudky jsou nepříznivé pro navrhovatele svou výší, která rovněž přesahuje částku, pro niž má soud příslušnost. V Portugalsku činí částka, pro niž má příslušnost odvolací soud, 30 000  EUR, a částka, pro niž má příslušnost soud prvního stupně, 5 000 EUR.

Vykonávací řízení stanoví určitá předběžná určení, která mohou či nemusí proběhnout, v závislosti na konkrétním případu – např. napadení exekuce prostřednictvím opatření v podobě žaloby na vydání neprávem odňaté věci vznesené stranou, vůči níž je navrhován výkon, námitky proti zabavení podané stranou, vůči níž je navrhován výkon, nebo třetími stranami, ověření a stanovení pořadí nároků, pokud existují věřitelé s věcnou zárukou na zabaveném majetku, kteří požadují úhradu svých příslušných nároků z výtěžku ze zabaveného majetku. Odvolání rovněž vychází z rozhodnutí učiněných na základě uvedených předběžných určení za výše stanovených podmínek.

Ve vykonávacích řízeních budou odvolání vycházet zejména:

  • z rozhodnutí posuzujícího odvolání soudce,
  • z rozhodnutí posuzujícího výlučnou příslušnost určitého soudu,
  • z rozhodnutí nařizujícího přerušení řízení,
  • z příkazu přijímajícího nebo zamítajícího jakoukoli procesní písemnost (articulado) nebo předložený důkaz,
  • z rozhodnutí ukládajícího pokutu nebo procesní sankci,
  • z rozhodnutí nařizujícího zrušení jakékoli registrace,
  • z rozhodnutí učiněného po konečném rozsudku,
  • z rozhodnutí, které by bylo zcela zbytečné napadat odvoláním,
  • z rozhodnutí pozastavujících, rušících nebo anulujících výkon rozhodnutí,
  • z rozhodnutí nařizujícího anulování prodeje,
  • z rozhodnutí nařizujících uplatnění předkupního práva nebo práva na odkup,
  • ze zamítnutí, a to i částečného, ohledně přezkumu žádosti o výkon rozhodnutí,
  • z příkazu zamítajícího žádost o výkon rozhodnutí.

Odvolání na základě právního důvodu vychází:

  • z rozhodnutí odvolacího soudu vynesených na základě odvolání v řízení o vypořádání, která nezávisejí na jednoduché aritmetické kalkulaci, na ověření a stanovení pořadí žalob nebo na námitkách vznesených proti výkonu,
  • tímto nejsou dotčeny případy, v nichž je odvolání k Nejvyššímu soudu vždy přípustné.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Ano, existují určitá omezení vztahující se k ochraně dlužníka. Některá z nich se týkají zabavení, jiná výkonu v souvislosti se lhůtami.

Omezení ohledně zabavení, která se vztahují k ochraně dlužníka, zahrnují absolutní či celkovou imunitu vůči zabavení, relativní imunitu vůči zabavení a částečnou imunitu vůči zabavení určitého dlužníkova majetku. Existují ještě další dvě omezení: jedno je spojeno s ochranou společného jmění manželů, je-li vykonávací řízení vedeno pouze proti jednomu z manželů, a druhé vychází ze zásady proporcionality, podle níž by měl být zabaven pouze majetek nezbytný k uspokojení dluhu a výdajů vzniklých při výkonu.

Plynutí času může představovat limit výkonu rozhodnutí v případě prekluze nebo promlčení. Po uplynutí příslušných lhůt zaniká právo, které je vymáháno.

Fungování těchto omezení v souvislosti s ochranou dlužníka a lhůtami je vysvětleno níže.

Majetek s absolutní imunitou proti zabavení

Kromě zboží, které je nezabavitelné na základě zvláštního ustanovení, mají absolutní imunitu proti zabavení:

  • nezcizitelné věci nebo práva,
  • majetek ve vlastnictví státu a dalších veřejných právnických osob,
  • věci, jejichž zabavení by bylo nemorální nebo by nemělo finanční význam, jelikož jejich tržní hodnota je zanedbatelná,
  • věci konkrétně určené k veřejnému uctívání,
  • pohřebiště,
  • vybavení a věci, které jsou nezbytné pro zdravotně postižené osoby a k ošetřování nemocných.

Majetek s relativní imunitou proti zabavení

  • majetek státu a jiných veřejných právnických osob, subjektů oprávněných k provádění veřejných prací nebo provozování veřejných služeb a dobročinných subjektů, který je zvlášť přiřazen pro veřejné účely, vyjma případů vymáhání plateb dluhů zajištěných věcnou zárukou k dané věci, je nezabavitelný,
  • pracovní nástroje strany, vůči níž je navrhován výkon, a věci nezbytné pro výkon jejího povolání nebo odborné přípravy, jsou také vyloučeny ze zabavení, pokud příslušná strana neuvede, že mohou být zabaveny, nebo pokud je účelem výkonu uhrazení jejich nákupní ceny či ceny jejich opravy, případně pokud jsou zabaveny jako hmotný majetek v rámci obchodních prostor,
  • vyloučen ze zabavení je také majetek tvořený nezbytným vybavením domácnosti v aktuálním domově strany, vůči níž je navrhován výkon, pokud je účelem výkonu rozhodnutí platba za věci samotné nebo úhrada jejich opravy.

Částečně zabavitelný majetek

  • ze zabavení jsou vyloučeny dvě třetiny čisté mzdy, platu, pravidelných dávek pobíraných ve formě starobního důchodu nebo jiných sociálních dávek, pojištění, odškodnění v případě úrazu nebo renty či jiných plateb podobného druhu, které zajišťují obživu dlužníka,
  • pro účely výpočtu čisté části výše uvedených plateb se berou v úvahu pouze příspěvky, které jsou stanoveny zákonem,
  • tato imunita proti zabavení má stanoven maximální limit v podobě částky odpovídající třem celostátním minimálním mzdám v okamžiku zabavení, a minimální limit ve výši jedné celostátní minimální mzdy, nemá-li dlužník žádný jiný příjem,
  • výše uvedené limity neplatí v případech, kdy je nárok vymáhán pro účely výživného, přičemž je vůči zabavení imunní částka rovnající se plnému nepříspěvkovému důchodu,
  • při zabavení peněz či bankovních zůstatků je vůči zabavení imunní částka rovnající se celostátní minimální mzdě, nebo v případě vyživovací povinnosti částka rovnající se plnému nepříspěvkovému důchodu. (Tato imunita vůči zabavení a výše uvedená částečná imunita vůči zabavení se nekumulují.),
  • zvážení výše a povahy uplatňovaného nároku a potřeb strany, vůči níž je navrhován výkon, a její rodiny, může soud výjimečně na žádost strany, vůči níž je navrhován výkon, snížit část jejího příjmu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí, po dobu, kterou považuje za přiměřenou, nebo dokonce z výkonu vyjmout celý její příjem, a to po dobu nejvýše jednoho roku.

Imunita peněžitých částek nebo bankovních vkladů proti zabavení

Peněžité částky nebo bankovní vklady, které jsou výsledkem uspokojení nároku, u něhož nebylo možné provést výkon, jsou vůči zabavení imunní, a to za stejných podmínek jako původní nárok.

Limity zabavení společného jmění ve vykonávacích řízeních vedených proti jednomu z manželů

  • je-li společné jmění manželů zabaveno v rámci vykonávacího řízení vedeného pouze proti jednomu z manželů, protože se předpokládá, že strana, vůči níž je navrhován výkon, nemá dostatečný majetek, obdrží manžel dlužníka upozornění, aby do 20 dní zažádal o vypořádání společného jmění nebo připojil osvědčení o probíhajícím řízení o vypořádání, neboť jinak bude vykonávací řízení ve vztahu ke společnému jmění pokračovat,
  • po připojení žádosti o vypořádání nebo osvědčení o probíhajícím řízení je výkon rozhodnutí pozastaven do doby, než proběhne rozdělení společného jmění. Pokud v důsledku rozdělení zabavený majetek nepřipadne straně, vůči níž je navrhován výkon, může být zabaven jiný majetek, který jí připadl, a předchozí zabavení zůstává v platnosti až do doby, než bude provedeno nové.

Limity zabavení zavedené v důsledku proporcionality

Zabavit lze pouze majetek, který je zapotřebí k uhrazení vymáhaného dluhu a předpokládaných nákladů na výkon rozhodnutí, které se (pro účely zabavení a bez nákladů na pozdější vyrovnání), předpokládají ve výši 20 %, 10 % a 5 % částky, jež je předmětem vykonávacího řízení, v závislosti na tom, zda tato hodnota spadá do finančního stropu pro příslušnost okresního soudu, nebo přesahuje strop pro příslušnost okresního soudu, přičemž však není čtyřnásobně překročena hodnota stanovená pro odvolací soud, případně je vyšší než posledně uvedená hodnota. Finanční strop pro příslušnost okresního soudu činí 5 000,00 EUR a pro odvolací soud je to 30 000 EUR  (v roce 2020, kdy byl tento informativní přehled revidován). Obě hodnoty jsou stanoveny v článku 44 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, který je dostupný prostřednictvím tohoto odkazu.

Limity výkonu vzešlé z promlčecích lhůt

Na soudní ochranu (jejíž existence či ustanovení závisí na vůli stran) se zpravidla vztahuje promlčení, není-li vykonávána během lhůty stanovené zákonem.

Soud nesmí z vlastní iniciativy uplatňovat promlčecí lhůtu. Aby byla promlčecí lhůta efektivní, musí být soudně či mimosoudně uplatněna osobou, která z ní má prospěch, jejím zástupcem nebo případně státním žalobcem, nemá-li daná osoba procesní způsobilost.

Po uplynutí promlčecí lhůty může oprávněná osoba (dlužník) odmítnout provedení platby či jakkoli napadnout výkon promlčeného práva. Pokud by proti dané osobě bylo vedeno vykonávací řízení, může dlužník, vůči němuž je navrhován výkon, podat vůči výkonu námitku pomocí žaloby na vydání neprávem odňaté věci, v rámci níž se odvolá na promlčení. Lhůta pro námitky proti výkonu je 20 dní od doručení předvolání.

Dlužník však nesmí usilovat o navrácení splátky, kterou o své vůli provedl s cílem splnit promlčený závazek, i když byla tato splátka provedena bez vědomí o promlčecí lhůtě. Toto pravidlo platí pro všechny formy uspokojení promlčeného práva, a také pro jeho uznání nebo poskytnutí záruk.

Na promlčecí lhůtu se lze odvolat proti straně požadující výkon ze strany dlužníkových věřitelů a třetích stran s oprávněným zájmem o její určení, ačkoli se jí dlužník vzdal. Pokud se jí však dlužník vzdal, mohou se jeho věřitelé na promlčecí lhůtu odvolat pouze tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené v občanském právu pro odpůrčí žalobu (impugnação Pauliana).

Pokud žalovaný dlužník nevznese námitku promlčení a spor prohraje, nemá rozhodnutá věc vliv na právo udělené věřitelům.

Běžná promlčecí lhůta činí 20 let, existují však i kratší lhůty.

Pětiletá promlčecí lhůta platí pro tyto položky:

  • doživotní důchody a pozemkové renty,
  • půjčovné a nájemné splatné ze strany nájemníka, i když bylo zaplaceno pouze jednou,
  • dlouhodobé pronájmy,
  • úroky stanovené smlouvou či zákonem, včetně hrubého úroku a firemních dividend,
  • míry amortizace kapitálu splatné s úrokem,
  • splatné platby výživného,
  • a jiné periodicky obnovitelné platby.

Zákon stanoví předpokládané promlčecí lhůty (na základě předpokladu splnění) v následujících případech:

  • nároky zařízení poskytujících ubytování, stravu či nápoje ohledně poskytovaného ubytování, stravy či nápojů se promlčí po šesti měsících, aniž by byla dotčena níže uvedená dvouletá promlčecí lhůta,
  • nároky zařízení poskytujících ubytování nebo ubytování společně se stravou či nápoji studentům se promlčí po dvou letech, stejně jako nároky zařízení poskytujících vzdělávání, výuku, pomoc či léčbu, ve vztahu k poskytovaným službám,
  • nároky obchodníků na věci prodané osobě, která obchodníkem není, nebo věci, které nebyly určeny pro její podnikání, jsou promlčeny po dvou letech, stejně jako nároky subjektů profesně angažovaných v daném odvětví na dodávky zboží či výrobků, provádění prací či řízení různých záležitostí jiné strany, včetně vzniklých výdajů, pokud není příslušná služba určena pro průmyslovou činnost dlužníka,
  • nároky za služby poskytnuté při výkonu svobodných povolání a na úhradu odpovídajících výdajů jsou promlčeny po dvou letech.

Pokud je zahrnuta promlčecí lhůta uvedená v občanském právu jako předpokládaná promlčecí lhůta, platí následující pravidla:

  • předpoklad splnění prostřednictvím uplynutí lhůty je možné vyvrátit pouze uznáním ze strany původního dlužníka nebo osoby, na niž byl nárok převeden na základě dědění,
  • mimosoudní uznání je platné pouze v písemné formě,
  • nárok je pokládán za uznaný, pokud dlužník odmítne svědčit či přísahat před soudem, nebo provede jakékoli právní úkony, které jsou neslučitelné s předpokladem splnění.

Promlčení práv uznaných v soudním rozhodnutí nebo exekučním titulu funguje následovně:

  • pokud zákon stanoví kratší promlčecí lhůtu, byť jen předpokládanou, pro právo jiné než běžné, podléhá právo pozdější promlčecí lhůtě, pokud přečká soudní rozhodnutí, které zajistilo sílu nabytí právní moci uznávající právo, nebo jiný exekuční titul,
  • pokud však soudní rozhodnutí či jiný titul odkazuje na splátky, které ještě nejsou splatné, je promlčecí lhůta ve vztahu k takovým splátkám i nadále kratší.

Občanské právo stanoví pravidla pro počátek běhu promlčecí lhůty, jejího stavení a přerušení. Existují-li důvody pro stavení (např. nezletilost, vojenská služba, zásah vyšší moci, chyba dlužníka), promlčecí lhůta běžet nezačne ani nadále neběží. V případě přerušení promlčecí lhůty se uplynulý čas stane zcela nevyužitým a začne běžet nová promlčecí lhůta.

Věřitel, který má zájem o přerušení promlčecí lhůty, tak může učinit využitím jednoho z těchto úkonů nebo odvoláním se na něj:

  • předvolání nebo soudní oznámení o jakémkoli úkonu, který přímo či nepřímo vyjadřuje záměr vykonávat právo, bez ohledu na to, jakého typu řízení se týká, a i když soud nemá příslušnost.

Pokud předvolání či oznámení není provedeno do pěti dní od jeho navrhnutí, a to z důvodu, který nelze připsat navrhovateli, bude promlčecí lhůta přerušena po uplynutí pěti dní.

Zrušení předvolání či oznámení nebrání přerušení stanovenému v předešlých odstavcích.

Pro účely tohoto článku jsou veškeré soudní prostředky, jimiž je osoba, vůči níž je právo možné vykonávat, informována o příslušném úkonu, pokládány za ekvivalentní předvolání či oznámení.

  • rozhodčí smlouva, která přeruší promlčecí lhůtu vztahující se k právu, které je potvrzeno,
  • uznání práva před příslušným držitelem ze strany osoby, vůči níž může být právo vykonáváno,
  • tacitní uznání bude relevantní jen tehdy, pokud je výsledkem událostí, které takové uznání jednoznačně vyjadřují.

Přerušení promlčecí lhůty má následující účinky (nestanoví-li zákon konkrétně jinak):

  • veškerý dosud uplynulý čas není brán v potaz,
  • od okamžiku přerušujícího úkonu začne běžet nová promlčecí lhůta,
  • nová promlčecí lhůta podléhá původní lhůtě.

Limity vzniklé z prekluze

Když ze zákona či vůle stran musí být určité právo vykonáno během určité lhůty, platí pravidla pro prekluzi, pokud zákon výslovně nehovoří o promlčecí lhůtě.

Prekluze může být zastavena pouze provedením úkonu, jemuž zákon či dohoda připisuje preventivní účinek, a to ve lhůtě stanovené zákonem či dohodou. Pouhé uplatnění opatření směřujícího k prohlášení či výkonu brání ukončení platnosti, pokud není nezbytné doručit dlužníkovi předvolání. Je-li stanovená lhůta zahrnuta vzhledem ke smlouvě či právnímu ustanovení týkajícím se soudní ochrany, brání prekluzi také uznání takové ochrany ze strany osoby, vůči níž musí být vykonávána.

Prekluzivní lhůta ukončení platnosti se nepozastavuje ani nepřerušuje, s výjimkou případů, v nichž tak stanoví zákon, a pokud by zákon neměl stanovit alternativní datum, započne tato lhůta běžet v době, kdy by právo mohlo být legálně vykonáváno.

Prekluzi posuzuje soud z vlastní iniciativy a je možné ji uplatnit v jakékoli fázi řízení, pokud se týká soudní ochrany. Pokud odkazuje na soudní ochranu, na základě níž je vedeno vykonávací řízení, musí být prekluze zmíněna osobou, která z ní má užitek (v zásadě dlužník či strana, vůči níž je navrhován výkon).

Vymezení a účinky promlčecí lhůty a prekluze jsou stanoveny v článcích 309 až 340 občanského zákoníku, které jsou dostupné prostřednictvím tohoto odkazu.

Upozornění:

Kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy či jiné subjekty a orgány nejsou vázány informacemi obsaženými v tomto informativním přehledu. Je také nadále nutné si přečíst platné právní texty. Ty jsou pravidelně aktualizovány a vztahuje se na ně evoluční výklad judikatury.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 11/10/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.