1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?
Řízení o výkonu rozhodnutí (exekuční řízení) podle exekučního řádu
O výkonu rozhodnutí se hovoří tehdy, pokud orgán příslušný pro výkon vymáhá dodržení závazku, o němž rozhodl soud nebo jiný orgán. Výkon rozhodnutí se obvykle týká povinnosti uhradit určitou peněžní částku nebo vyklidit obydlí. Jiný druh výkonu rozhodnutí souvisí se zabavením či jinými zajišťovacími opatřeními.
Výkon rozhodnutí, který souvisí s platební povinností, se provádí prostřednictvím obstavení. Obstavení umožňuje zabavit majetek dlužníka. Pokud povinnost vyžaduje, aby dotyčná osoba vyklidila například obydlí, provádí se výkon formou soudního vystěhování. Jinak se výkon rozhodnutí provádí zpravidla tak, že orgán příslušný pro výkon nařídí osobě, vůči níž je výkon navrhován, aby konala nebo aby dodržela příkaz či jiné nařízení. Orgán příslušný pro výkon může uložit pokutu.
Řízení o výkonu rozhodnutí podle zákona o rodině
Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině se týká opatření, jejichž účelem je splnění určité povinnosti vyplývající z rozhodnutí nebo z dohody o péči o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí v praxi. Soud, který rozhodl o výkonu, může uložit pokutu nebo nařídit zajištění policií. Stejná pravidla týkající se výkonu se použijí v případě výkonu cizích rozhodnutí podle nařízení Rady (EU) 2019/1111 (dále jen „nařízení Brusel II“), týká-li se výkon rozhodnutí osoby dítěte. Jestliže se však výkon rozhodnutí týká majetku dítěte nebo právních nákladů, použije se dluhový exekuční řád.
2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?
Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu provádí exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten). Exekuční orgán proto rozhoduje například o zabavení majetku. Celkovou právní odpovědnost za opatření nese vrchní exekutor, zatímco vlastní výkon obvykle zajišťují ostatní úředníci (vykonavatelé provádějící exekuční opatření).
3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?
3.1 Řízení
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
Aby mohlo dojít k výkonu rozhodnutí, musí existovat soudní rozhodnutí nebo jiný exekuční titul.
Výkon rozhodnutí může být založen na následujících exekučních titulech:
- rozsudek, usnesení nebo rozhodnutí soudu,
- soudem potvrzená dohoda nebo rozhodčí smlouva prohlášená soudem za vykonatelnou,
- schválený příkaz k pokutě, schválený příkaz k uložení peněžité sankce nebo schválený soudní příkaz k úhradě,
- rozhodčí nález nebo rozhodnutí o zastavení rozhodčího řízení,
- písemný závazek učiněný v přítomnosti dvou svědků, který se týká plateb výživného podle zákona o manželství (äktenskapsbalken) nebo zákona o rodině (föräldrabalken)?
- rozhodnutí správního orgánu, které obsahuje platební povinnost, za předpokladu, že se proti tomuto rozhodnutí lze odvolat,
- rozhodnutí správního orgánu, které lze vykonat podle zvláštních předpisů,
- dokument, který lze vykonat podle zvláštních předpisů,
- usnesení nebo rozhodnutí exekučního orgánu týkající se platebního příkazu nebo poskytnutí pomoci při výkonu rozhodnutí a evropské platební rozkazy, které exekuční orgán prohlásil za vykonatelné.
Jakmile byl vydán exekuční titul, není k zahájení výkonu zapotřebí další rozhodnutí soudu či jiného orgánu.
Důležitou součástí práce exekučního orgánu je shromažďování informací o majetku dlužníka. Dlužník je povinen ve lhůtě stanovené exekučním orgánem poskytnout podrobné informace o svém majetku a potvrdit správnost poskytnutých informací v písemném seznamu nebo během výslechu, a to pod hrozbou obvinění z trestného činu. Orgán může povinnému také nařídit, aby tyto informace poskytl pod hrozbou pokuty. Pokutu ukládá okresní soud na žádost exekučního orgánu.
Návrh na výkon rozhodnutí lze podat ústně nebo písemně. Ústní podání návrhu vyžaduje, aby se navrhovatel (osoba žádající o výkon rozhodnutí) dostavil k exekučnímu orgánu.
Náklady státu na výkon rozhodnutí (správní náklady) jsou hrazeny z poplatků (náklady výkonu rozhodnutí). Správní náklady jsou zpravidla účtovány žalované straně (protistraně navrhovatele) v době výkonu rozhodnutí, je-li to možné. Navrhovatel je však obvykle odpovědný státu za tyto náklady. Výjimky z pravidla o odpovědnosti žadatele lze udělit, a to i u většiny nároků na výživné a odškodnění za trestný čin.
Obecným pravidlem je, že za každý exekuční titul, jehož výkon se požaduje, se stanoví základní poplatek. V případě výkonu rozhodnutí týkajícího se soukromoprávní žaloby činí základní poplatek 600 SEK.
K dalším poplatkům patří poplatky za přípravu, poplatky za prodej a zvláštní poplatky.
Řízení o výkonu rozhodnutí podle zákona o rodině
Výkon rozhodnutí může být založen na rozhodnutí obecného soudu ve věci péče o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí. Výkon rozhodnutí se může zakládat také na písemné dohodě o péči o dítě, bydlišti dítěte nebo styku s dítětem, kterou uzavřeli rodiče a kterou schválil úřad sociální péče. Ve Švédsku lze provést i cizí rozhodnutí, například rozhodnutí, které je vykonatelné podle nařízení Brusel II.
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydávají okresní soudy. Návrh na výkon rozhodnutí se obvykle podává okresnímu soudu, v jehož obvodu dítě žije. Nemá-li dítě pobyt ve Švédsku, je nutno návrh podat okresnímu soudu ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt).
Návrh může podat například rodič, k němuž se má dítě nastěhovat nebo který má mít styk s dítětem.
Při projednávání dané věci může soud vydat pracovníkovi sociálních služeb zvláštní pokyn, aby se pokusil přesvědčit osobu, která o dítě pečuje, aby to, co je v rozhodnutí nebo dohodě stanoveno, splnila dobrovolně. Je-li věc naléhavá, může soud nebo policejní orgán rozhodnout, že by záležitosti týkající se péče o dítě měly být projednány co nejdříve. Za účelem dosažení výkonu rozhodnutí může soud uložit pokutu nebo nařídit, aby policejní orgán přijal příslušné opatření.
Jedna strana může být povinna uhradit náklady druhé strany v rámci exekučního řízení podle zákona o rodině. Strana, kvůli níž byly vynaloženy náklady na zajištění péče o dítě nebo opatření v souvislosti s ním, může mít povinnost uhradit tyto náklady státu.
3.2 Hlavní podmínky
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
V některých případech mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí. Tak je tomu například tehdy, je-li exekuční titul natolik nejasný, že jej nelze použít jako základ pro výkon rozhodnutí.
Jiným scénářem může být situace, kdy osoba, které bylo soudním rozhodnutím nařízeno provedení určitého úkonu, povinnost stanovenou v tomto rozhodnutí splnila, například uhradila danou částku.
Dalším případem může být situace, kdy osoba, které bylo nařízeno provedení určitého úkonu, podala na navrhovatele vzájemnou žalobu, tj. předložila protinárok. Vzájemné započtení představuje překážku výkonu rozhodnutí, pokud exekuční orgán zjistí, že vzájemná žaloba byla podána prostřednictvím platného exekučního titulu nebo je založena na písemném osvědčení nároku a jsou jinak splněny podmínky pro započtení.
Jestliže povinný tvrdí, že jiná záležitost mezi stranami představuje překážku výkonu rozhodnutí a tuto námitku nelze ihned zamítnout, ani pak se nesmí výkon rozhodnutí uskutečnit. Příkladem mohou být námitky týkající se promlčecí lhůty.
Je-li exekuční titul soudem zrušen, je třeba výkon rozhodnutí ihned napravit, je-li to možné.
V některých případech může soud rovněž nařídit zastavení probíhajícího vykonávacího řízení (inhibition).
Řízení o výkonu rozhodnutí podle zákona o rodině
Předpokladem je, že to, co je stanoveno v rozhodnutí nebo dohodě, je v nejlepším zájmu dítěte. Soud nemůže rozhodnutí nebo dohodu při přezkumu v rámci výkonu rozhodnutí znovu posoudit a hlavní alternativou je dobrovolné splnění závazku. Je-li zapotřebí donucovací opatření, je nejpravděpodobnější možností uložení pokuty. Fyzické odebrání lze použít pouze jako krajní možnost.
Někdy mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí, například tehdy, je-li dítě nemocné.
Dosáhlo-li dítě takového věku a úrovně zralosti, že je nutno vzít v úvahu jeho přání, nelze výkon rozhodnutí uskutečnit proti vůli dítěte, ledaže soud zjistí, že to je nezbytné v nejlepším zájmu dítěte.
4 Předmět a povaha exekučních opatření
4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
Aby mohl být majetek zabaven, musí být splněny určité podmínky. Majetek musí
- patřit dlužníkovi,
- být převoditelný,
- mít určitou peněžní hodnotu.
Zabavit lze jakýkoli majetek. Zabavit lze nemovitý i movitý majetek.
Movitým majetkem se rozumí nejen osobní majetek (např. auta, plavidla a jiné předměty), nýbrž také aktiva (např. zůstatky na bankovním účtu) a různá práva (např. právo na užívání nebo dědické podíly).
Předmětem zabavení mohou být i mzdy, důchody atd.
Některé druhy majetku zabavit nelze. Tak je tomu v případě předmětů osobní potřeby. Pravidla týkající se předmětů osobní potřeby se obvykle vztahují pouze na fyzické osoby. K předmětům osobní potřeby patří například
- oděvy a jiné předměty určené k osobnímu užívání dlužníka v přiměřené hodnotě,
- nábytek, domácí spotřebiče a jiné vybavení nezbytné pro chod domácnosti a její údržbu,
- nástroje a jiné vybavení nutné k živobytí či odbornému vzdělávání dlužníka,
- osobní majetek, například medaile a sportovní ocenění, jež mají pro dlužníka velkou osobní hodnotu, takže jejich zabavení by bylo naprosto nevhodné,
- peníze a zůstatky na bankovních účtech atd., které jsou přiměřeně nezbytné pro výživu dlužníka do doby, než obdrží očekávaný příjem pokrývající jeho potřeby. Tato doba zpravidla nepřesahuje jeden měsíc.
Majetek rovněž může být před zabavením chráněn podle zvláštních předpisů. Tak je tomu například v případě odškodnění.
Výkon rozhodnutí v případě mzdy se může vztahovat pouze na prostředky převyšující částku, kterou povinný potřebuje k zajištění živobytí pro sebe a svou rodinu.
V tomto ohledu mají některé nároky přednost před ostatními. Nárok týkající se výživného nebo odškodnění za trestný čin má přednost před jinými individuálními řízeními.
4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
Jakmile došlo k zabavení majetku, nemá nad ním povinný stejnou kontrolu jako dříve. Povinný nesmí s majetkem nakládat na úkor navrhovatele tím, že by ho převáděl, nebo jiným způsobem, pokud k tomu exekuční orgán ze zvláštních důvodů po projednání s navrhovatelem neudělil souhlas.
Osoba, která nezákonně nakládá se zabaveným majetkem, může čelit trestním sankcím.
Rozhodnutí o zabavení majetku uděluje přednostní právo na majetek.
Při výkonu rozhodnutí musí třetí strana ve lhůtě stanovené exekučním orgánem poskytnout údaje o veškerých nárocích, které má povinný vůči ní, nebo o jiných záležitostech, které mohou být důležité pro určení toho, zda má povinný zabavitelný majetek. Povinnost poskytnout informace se vztahuje i na třetí stranu, která má v držení majetek povinného, například majetek v zástavě nebo v úschově. Banka musí například poskytnout informace o bankovních účtech dlužníka, bezpečnostních schránkách či jiném majetku povinného, který má v úschově. Povinnost poskytnout informace mají rovněž přátelé a příbuzní povinného.
Informace od třetích stran lze požadovat ústně nebo písemně a v případě potřeby je možno předvolat třetí strany k výslechu. Splnění povinnosti lze vymáhat pod hrozbou pokuty nebo trestu odnětí svobody.
Exekuční orgán může zabavený majetek neprodleně prodat v nuceném prodeji. Nucený prodej se obvykle uskutečňuje prostřednictvím veřejné dražby, někdy však může být zajištěn soukromě.
Peněžní prostředky získané při výkonu rozhodnutí musí být zaprotokolovány a vyplaceny co nejrychleji navrhovateli.
4.3 Jak dlouho platí tato opatření?
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
Neexistuje žádná maximální lhůta vztahující se na platnost rozhodnutí o zabavení majetku. Právní předpisy však předpokládají, že zabavený majetek bude neprodleně prodán; viz bod 4.2.
K soudnímu vystěhování by mělo dojít pokud možno do čtyř týdnů poté, co exekuční orgán obdrží potřebné doklady.
Řízení o výkonu rozhodnutí podle zákona o rodině
Není-li stanoveno jinak, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabývá účinku neprodleně. Platí to do doby, než bude rozhodnuto jinak. V příkazu k zaplacení pokuty se obvykle uvádí, že opatření je nutno učinit v určité lhůtě, například předání dítěte navrhovateli. Rozhodnutí o výkonu rozhodnutí v souvislosti s úpravou styku s dítětem obvykle uvádí, kdy ke styku může dojít.
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebrání v přezkoumání nového návrhu.
5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?
Řízení o výkonu rozhodnutí podle exekučního řádu
Proti rozhodnutí exekučního orgánu se obecně lze odvolat. Odvolání se zasílá exekučnímu orgánu, který jej předkládá okresnímu soudu.
Odvolání proti rozhodnutí exekučního orgánu může podat i osoba, které se rozhodnutí nepříznivě dotklo. Pro odvolání proti rozhodnutí o obstavení mezd není stanovena žádná konkrétní lhůta. Proti rozhodnutím o zabavení ostatního majetku lze odvolání podat do tří týdnů od doručení. Třetí strany se mohou proti takovémuto zabavení odvolat kdykoli.
Okresní soud může rozhodnout o tom, že prozatím nebude exekuční opatření přijato (inhibition), nebo pokud k tomu shledá zvláštní důvody, může nařídit, aby bylo již přijaté opatření zrušeno.
Řízení o výkonu rozhodnutí podle zákona o rodině
Proti usnesení okresního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí lze podat opravný prostředek odvolacímu soudu. Opravné prostředky je nutno podat písemně a předložit je okresnímu soudu. Lhůta pro podání opravných prostředků činí tři týdny.
6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?
Exekuční řád obsahuje ustanovení, která omezují možnost výkonu rozhodnutí, například v zájmu ochrany povinného. Povinný může v omezené míře bránit výkonu rozhodnutí tím, že proti němu podá námitku, například kvůli promlčení. Nejčastějšími příklady omezení výkonu rozhodnutí jsou situace, kdy jsou některé druhy majetku a některá aktiva se zřetelem k potřebám povinného vyloučena ze zabavení. Ze zabavení hmotných statků může být vyloučeno například to, co se se nazývá „beneficium“ („nezabavitelný majetek“), například peněžní prostředky, které povinný potřebuje ke své obživě. Z obstavení mzdy je vyloučena „vyhrazená částka“ určená ke krytí běžných životních nákladů a nákladů povinného na bydlení.
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.