Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Nucený výkon rozhodnutí (Zwangsvollstreckung) neboli exekuce je postup, který se používá k nucenému vymáhání nebo zajištění nároků věřitelů vůči dlužníkům. Pravomoc k výkonu rozhodnutí náleží výhradně státu, který ji uplatňuje prostřednictvím svých orgánů na základě své svrchované moci.

Věřitel má pro vymáhání své pohledávky k dispozici různá opatření:

• zabavení majetku (Sachpfändung),
• zajištění pohledávek a jiných majetkových práv (zejména obstavení bankovních účtů nebo mzdy),
• majetkové přiznání (Vermögensauskunft),
• donucovací opatření (Zwangsmaßnahmen) k zajištění toho, aby byly věci vydány, nebo aby na vynucení konkrétního jednání nebo upuštění od něj,
• zapsání zajišťovací hypotéky k zajištění pohledávky (Sicherungshypothek),
• nucený prodej (Zwangsversteigerung),
• nucená správa (Zwangsverwaltung).

Nucený výkon rozhodnutí je v Německu upraven především v § 704 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung) a v zákoně o nuceném prodeji a nucené správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und Zwangsverwaltung).

V § 946 a násl. občanského soudního řádu jsou ustanovení týkající se nařízení (EU) č. 655/2014, které upravuje přeshraniční vymáhání pohledávek mezi členskými státy EU.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se pohledávek a jiných majetkových práv je příslušný okresní soud (Amtsgericht), v jehož obvodu má dlužník bydliště. Nemá-li dlužník bydliště v Německu, je příslušný soud, v jehož obvodu se majetek nachází (§ 13, 23 a 828 občanského soudního řádu).

Pro nucený prodej a nucenou správu je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází nemovitý majetek (§ 869 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 zákona o nuceném prodeji a nucené správě).

Hypotéku k zajištění pohledávky zapíše okresní soud, u kterého je veden katastr nemovitostí (Grundbuch) (§ 867 občanského soudního řádu, § 1 zákona o katastru nemovitostí (Grundbuchordnung)).

Soud rozhodující v prvním stupni je příslušný k výkonu rozhodnutí, který zajistí, že úkony jsou provedeny, povoleny nebo je od nich upuštěno (§ 887, 888, 890 občanského soudního řádu).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Postup závisí na příslušném donucovacím opatření, o které se žádá. Výkon rozhodnutí se provádí na základě pravomocných rozsudků, proti nimž již nelze podat opravný prostředek nebo které jsou předběžně vykonatelné (§ 704 občanského soudního řádu), zadržení (Arrest), předběžných rozhodnutí (einstweilige Verfügungen) (§ 929, 936 občanského soudního řádu) a dalších exekučních titulů uvedených v § 794 občanského soudního řádu; to zahrnuje nejen soudní příkazy, ale zejména také smíry dosažené před rozhodčím senátem (Vergleiche vor einer Gütestelle), smíry uzavřené advokáty (Anwaltsvergleiche) a notářské listiny (notarielle Urkunden). O opatření k výkonu rozhodnutí lze požádat příslušný orgán prostřednictvím exekučního titulu.

Soudy rozhodují o návrhu věřitele, obvykle aniž by před tím vyslechly dlužníka, aby nebylo ohroženo úspěšné provedení exekuce. Právo být vyslechnut se poskytuje v rámci opatření. Rozhodnutí o návrhu se vydává formou usnesení. Proti rozhodnutím soudu lze podat námitku (§ 766 občanského soudního řádu) nebo okamžitou stížnost (§ 793 občanského soudního řádu).

V zásadě není vyžadováno právní zastoupení (§ 78 občanského soudního řádu).

Činnost soudního exekutora se zaměřuje na exekuci movitého majetku. V tomto případě má soudní exekutor v rámci smírného řešení (§ 802b občanského soudního řádu) v zásadě také pravomoc umožnit dlužníkovi úhradu ve splátkách a jeho úkolem je zajistit, aby bylo řízení o výkonu ukončeno včas. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné majetkové přiznání. K dalším pravomocem soudního exekutora patří:

• převzetí movitého a nemovitého majetku (soudní vystěhování),
• potlačení odporu dlužníka vůči úkonům, které je povinen strpět,
• doručení písemností potřebných pro nucený výkon rozhodnutí na žádost jedné ze stran,
• výkon příkazů k zadržení a provedení předběžných opatření (kromě věcí, které obstarává soud),
• výkon příkazu k zatčení po odmítnutí poskytnout majetkové přiznání.

Soudním exekutorem je soudní úředník ve spolkové zemi, který podléhá správnímu dohledu ze strany příslušného předsedy okresního soudu. Při výkonu svých vynucovacích povinností je však nezávislým orgánem výkonu spravedlnosti a v zásadě vykonává veřejnou moc bez ovlivňování. Přijatá opatření a výkazy nákladů vyhotovené soudním exekutorem lze napadnout podáním námitky (Erinnerung) podle § 766 občanského soudního řádu. Totéž platí v případě, odmítne-li soudní exekutor provést usnesení o výkonu. Stížnosti proti způsobu nuceného výkonu rozhodnutí (námitky) projednává soud příslušný pro výkon rozhodnutí.

Náklady exekučních opatření:

Zákon stanoví různé způsoby výkonu rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna. Různá exekuční opatření znamenají i různé náklady:

• a) Zabavení věcí:

Je-li uznán nárok na zaplacení určité peněžní částky, může věřitel požádat o zajištění platby soudního exekutora. Za zabavení dlužníkova movitého majetku soudním exekutorem se účtuje poplatek ve výši 31,20 EUR v souladu s bodem 205 sazebníku poplatků (Kostenverzeichnis), který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů (Gerichtsvollzieherkostengesetz). Za prodej zabaveného majetku, za veřejnou dražbu (což může být místní dražba, nebo internetová dražba, která je veřejnosti zpřístupněna prostřednictvím dražební platformy) nebo za zpeněžení jiným způsobem se hradí další poplatek ve výši 62,40 EUR v souladu s bodem 300 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů. V zásadě se účtuje rovněž příplatek za čas v souladu s bodem 500 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů, pokud ze zprávy vyhotovené soudním exekutorem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 24,00 EUR za každou další započatou hodinu. Mimoto existují nutné výdaje soudního exekutora, zejména ve formě cestovních výloh (bod 711 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů).

• b) Zajištění pohledávek:

Příkaz k úhradě určité peněžní částky lze zajistit rovněž tak, že soudu je podán návrh na zajištění pohledávky v držení dlužníka (např. výplata mzdy) a její přikázání věřiteli, přičemž příslušné platby se odečítají od dluhu (zur Einziehung, „k vybrání“), nebo se jedná o přidělení v rámci vyrovnání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi (an Zahlungs statt, „místo platby“) (§ 829, § 835 občanského soudního řádu). O zajištění a přikázání pohledávky se zpravidla žádá společně a ve spojení s rozhodnutím o zajištění a přikázání. Za řízení o návrhu se hradí poplatek ve výši 24,00 EUR v souladu s bodem 2111 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz). Splatné jsou rovněž náklady, které soudnímu exekutorovi vznikly v souvislosti s doručením rozhodnutí o zajištění a přikázání dlužníkovi a poddlužníkovi.

• c) Vyhotovení majetkového přiznání:

Za vyhotovení majetkového přiznání účtuje soudní exekutor poplatek ve výši 39,50 EUR v souladu s bodem 260 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů.

• d) Exekuce na nemovitý majetek:

Nucený výkon rozhodnutí vztahující se nemovitý majetek dlužníka má podobu zapsané hypotéky k zajištění pohledávky věřitele v katastru nemovitostí nebo nuceného prodeje či nucené správy majetku.

Za zápis hypotéky do katastru nemovitostí k zajištění pohledávky se hradí poplatek v souladu s bodem 14121 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech a nákladech notářů (Gerichts- und Notarkostengesetz), a to v poplatkové sazbě 1,0 z hodnoty pohledávky, která má být zajištěna (§ 53 odst. 1 zákona o soudních nákladech a nákladech notářů). Tabulka poplatků pro jednotlivé hodnoty až do výše 3 milionů EUR je uvedena v příloze 1.

Soudní poplatky za řízení podle zákona o nuceném prodeji a nucené správě jsou stanoveny v části 2 oddíle 2 pododdílech 1 a 2 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech. Poplatek ve výši 120,00 EUR se hradí za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucenému prodeji nemovitého majetku nebo o žádosti o připojení se k řízení. Účtuje se rovněž poplatek za řízení jako takové, poplatek za konání alespoň jedné dražby s výzvou k podání nabídek, poplatek za ukončení prodeje a poplatek za rozdělení výtěžku; každý z těchto poplatků činí 0,5 sazby. Poplatky za řízení jako takové a za konání dražby jsou stanoveny s odkazem na hodnotu nemovitého majetku uznanou exekučním soudem (tržní hodnota, § 54 odst. 1 zákona o soudních nákladech). Poplatek za rozdělení výtěžku je stanoven na základě úspěšné nabídky po odečtení úroků, včetně hodnoty případných zbývajících nároků v souladu s podmínkami dražby (§ 54 odst. 2 a 3 zákona o soudních nákladech). Poplatek za ukončení prodeje musí rovněž zohlednit částku, která by dražitele uspokojila jako výnos z prodeje nemovitého majetku (§ 54 odst. 2 zákona o soudních nákladech). Tabulka poplatků pro hodnoty až do výše 500 000 EUR je uvedena v příloze 2. Kromě poplatků se odděleně účtují výdaje vzniklé během řízení v souladu s částí 9 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních nákladech; patří sem náklady na ocenění tržní hodnoty nemovitosti odhadcem v souladu se zákonem o soudních odměnách a náhradách (Justizvergütungs- und -entschädigungsgesetz) (bod 9005 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních nákladech).

Za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucené správě nebo o žádosti o připojení k řízení se hradí poplatek ve výši 120,00 EUR Samotná nucená správa podléhá ročnímu poplatku ve výši 0,5 sazby, přičemž celková minimální částka činí 144,00 EUR a minimální částka za první a za poslední kalendářní rok činí vždy 72,00 EUR. Výše poplatku je stanovena s odkazem na celkové příjmy plynoucí z nucené správy (§ 55 zákona o soudních nákladech).

• e) Vydání majetku a donucovací opatření k zajištění provedení nebo strpění určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání:

Má-li dlužník vydat movitý majetek, musí soudní exekutor odebrat danou věc dlužníkovi a předat ji věřiteli. Za tento úřední úkon účtuje soudní exekutor poplatek ve výši 31,20 EUR podle bodu 221 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních exekutorů. Kromě tohoto poplatku se účtuje příplatek za čas podle bodu 500 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních exekutorů, pokud ze zprávy vyhotovené soudním exekutorem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 24,00 EUR za každou další započatou hodinu.

Má-li dlužník vydat nemovitý majetek, musí soudní exekutor dlužníka zbavit držby a věřitele do držby uvést (soudní vystěhování). Účtuje se poplatek ve výši 163,50 EUR podle bodu 240 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních exekutorů. I v tomto případě se účtuje příplatek za čas ve výši 24,00 EUR v souladu s bodem 500 sazebníku za každou další započatou hodinu, trvá-li provedení úředního úkonu déle než tři hodiny. Účtují se rovněž výdaje soudního exekutora podle pododdílu 7 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních exekutorů, a to zejména náklady na nezbytné služby poskytnuté třetími stranami, jako jsou náklady na přepravu nebo služby zámečníka.

V řízení u soudu za účelem nuceného provedení určitého úkonu (bez ohledu na to, zda jej může provést pouze dlužník, nebo jiná osoba na jeho místě), strpění určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání se v každém případě hradí soudní poplatek ve výši 24,00 EUR podle bodu 2111 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech.

3.2 Hlavní podmínky

Opatření k výkonu rozhodnutí jsou na žádost věřitele přípustná pouze tehdy, má-li věřitel exekuční titul, na kterém se zakládá jeho pohledávka. Může se jednat o konečné soudní rozhodnutí, proti němuž již nelze podat opravný prostředek, nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí (§ 704 občanského soudního řádu) nebo jednu z listin uvedených v § 794 občanského soudního řádu (např. soudní smír (gerichtlicher Vergleich), exekuční příkaz (Vollstreckungsbescheid) nebo notářská listina). Obecně platí, že listina musí obsahovat doložku o vykonatelnosti (Vollstreckungsklausel) osvědčující její vykonatelnost (§ 724 občanského soudního řádu). Doložka vykonatelnosti se vyžaduje pouze výjimečně v případě exekučních příkazů, zadržení a předběžných opatření (§ 796; § 929 odst. 1, § 936 občanského soudního řádu). Dále může být výkon rozhodnutí zahájen pouze tehdy, pokud již byla listina doručena dlužníkovi nebo byla doručena současně (§ 750 odst. 1 občanského soudního řádu).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí může být movitý majetek, pohledávky a jiná vlastnická práva a nemovitosti dlužníka.

V ustanovení § 811 občanského soudního řádu je uveden majetek, který nelze zabavit. Cílem je umožnit dlužníkovi a osobám žijícím v jeho domácnosti zachovat si minimum nezbytné například pro osobní nebo profesní využití.

Ze zabavení jsou vyloučeny i určité příjmy dlužníka z výdělečné činnosti. § 850 a násl. občanského soudního řádu stanoví určité částky, které nelze zabavit či zajistit, které musí dlužníkovi zůstat k zajištění životního minima. Zůstatky na účtech lze chránit na „účtu vyloučeném ze zabavení“ (Pfändungsschutzkonto, § 850k občanského soudního řádu). Určité částky vyloučené ze zabavení jsou uloženy na těchto účtech bez ohledu na původ zůstatku na účtu; kromě toho mohou být úvěrové instituci prokázány další částky vyloučené ze zabavení (§ 899 a násl. občanského soudního řádu).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

• Ve vztahu k dlužníkovi

Exekuce na movitý majetek dlužníka za účelem vymáhání peněžitých pohledávek se uskutečňuje zabavením a zpeněžením zabaveného majetku. Zabavení představuje úřední úkon, který vede ke konfiskaci zabaveného předmětu. Při konfiskaci je kromě jiných účinků dlužník zbaven kontroly nad daným zabaveným předmětem.

• Ve vztahu k věřiteli

Zabavením nabývá věřitel zástavní právo (Pfandrecht) k zabavenému předmětu (§ 804 odst. 1 občanského soudního řádu). Zástavní právo vyplývající ze zabavení zakládá právo užívat zabavený předmět a požívat jeho výtěžku.

• Ve vztahu ke třetím stranám

Jsou-li pohledávky dlužníka vůči třetí straně zabaveny a postoupeny, třetí strana již nemůže platit dlužníkovi; pohledávku, která byla věřiteli postoupena k odečtení od pohledávky dlužníka může třetí strana uhradit pouze věřiteli, čímž uhradí vlastní dluh. Třetí straně, která tuto povinnost poruší, hrozí žaloba na náhradu škody.

Jestliže soudní exekutor zabavil movitý majetek, který nepatří dlužníkovi, nýbrž třetí straně, může tato strana podat námitku proti zabavení tohoto majetku prostřednictvím vylučovací žaloby třetí strany (Drittwiderspruchsklage, § 771 občanského soudního řádu).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Nároky, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a nároky na základě vykonatelných smírů nebo listin podléhají podle § 197 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch) promlčecí lhůtě v délce 30 let. Věřitel může kdykoli během této lhůty zahájit řízení o výkonu. Pro promlčecí lhůtu platí zejména toto: podle § 212 odst. 1 bodu 2 občanského zákoníku začíná promlčecí lhůta znovu běžet, pokud věřitel v této lhůtě podá návrh na provedení soudního nebo správního výkonu rozhodnutí nebo pokud je takový úkon proveden. Doba, která uplynula do tohoto okamžiku, se tak pro účely výpočtu promlčecí lhůty nebere v úvahu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V německém právním řádu není stanoven postup pro obecné povolování výkonu rozhodnutí pro vnitrostátní exekuční tituly. Z toho vyplývá, že v tomto ohledu není stanoven ani konkrétní opravný prostředek.

Zahraniční rozhodnutí, která mají být v Německu vykonána na základě dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, obecně vyžadují prohlášení vykonatelnosti německým soudem. Příslušný je zemský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště (§ 3 zákona o provádění mezivládních smluv a o provádění dohod Evropské unie v oblasti uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech). Nemá-li dlužník bydliště v Německu, je příslušný soud, v jehož obvodu má být výkon rozhodnutí proveden. Soud rozhodne bez vyslechnutí dlužníka (§ 6 odst. 1 zákona o provádění mezivládních smluv a o provádění dohod Evropské unie v oblasti uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech). Podle § 11 zákona o provádění mezivládních smluv a provádění dohod Evropské unie v oblasti uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech lze proti rozhodnutí zemského soudu o návrhu na udělení doložky vykonatelnosti podat opravný prostředek. Opravný prostředek se podává podáním odvolání nebo prohlášením do protokolu z jednání. Odvolacím soudem je vrchní zemský soud.

Evropské platební rozkazy podle nařízení (ES) č. 1896/2006, evropské exekuční tituly osvědčené v jiném členském státě EU podle nařízení (ES) č. 805/2004 a nástroje vydané v jiném členském státě EU v řízeních podle nařízení (ES) č. 861/2007 nebo nařízení (EU) č. 1215/2012 však nevyžadují prohlášení vykonatelnosti německým soudem (§ 794 občanského soudního řádu).

Ve vykonávacím řízení se dlužník může odvolat proti opatřením a rozhodnutím, která se jej nepříznivě dotýkají. Proti způsobu výkonu rozhodnutí může podat námitku (Erinnerung) (§ 766 občanského soudního řádu). Může podat rovněž okamžitou stížnost (sofortige Beschwerde) na rozhodnutí přijatá v řízení, pokud se neuskutečnilo slyšení (§ 793, § 567 občanského soudního řádu). Tuto stížnost je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů u soudu, který napadené rozhodnutí přijal, nebo u odvolacího soudu.

V případě zahraničních listin, na které se vztahuje prohlášení vykonatelnosti, to však platí až po připojení doložky vykonatelnosti.

Podání tohoto opravného prostředku nemá dopad na pokračování zahájeného řízení o výkonu; odkladný účinek neexistuje.

Opravné prostředky (námitku a okamžitou stížnost) mají k dispozici i další strany řízení (např. věřitelé). 

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Zabavení veškerého majetku dlužníka (Kahlpfändung) není přípustné. Jsou stanoveny různé záruky, jejichž cílem je zajistit dlužníkovi a osobám oprávněným k výživnému nezbytné existenční minimum, viz oddíl 4.1 výše.

Je rovněž zakázáno zabavit více, než je nezbytné k uspokojení věřitele a k pokrytí nákladů spojených s exekucí (zákaz nadměrného zabavení (Verbot der Überpfändung, § 803 občanského soudního řádu).

 

Příloha 1 (příloha 2 k § 34 odst. 3 zákona o soudních nákladech a nákladech notářů)

Příloha 2 (příloha 2 k § 34 odst. 1 třetí větě zákona o soudních nákladech)

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Your Europe.

Uvítáme vaši zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.