Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla týkající se způsobu exekuce v občanskoprávním řízení, včetně obchodních věcí, jsou stanovena v polském občanském soudním řádu (Kodeks postępowania cywilnego) ze dne 17. listopadu 1964 (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1805, ve znění pozdějších předpisů).

Výkonem rozhodnutí neboli exekucí se rozumí použití donucovacích opatření, která jsou stanovena v zákoně, ze strany příslušných vnitrostátních orgánů s cílem dosáhnout uhrazení dlužných částek věřitelům na základě exekučního titulu (tytuł wykonawczy). Řízení o výkonu je zahájeno po podání exekučního návrhu.

Základem pro výkon rozhodnutí je exekuční titul. Exekučním titulem je zpravidla usnesení o nařízení exekuce (tytuł egzekucyjny) s doložkou vykonatelnosti (článek 776 občanského soudního řádu). Tato doložka se nevyžaduje u některých soudních rozhodnutí vydaných na úrovni členského státu nebo u dohod o urovnání a úředních dokumentů uvedených v čl. 1153 odst. 14 občanského soudního řádu. Pokud tato soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a úřední dokumenty splňují výše uvedené podmínky, představují exekuční titul, který mohou věřitelé předložit přímo orgánu příslušnému pro výkon rozhodnutí.

Exekučního řízení se účastní dva druhy orgánů:

• justiční orgány – v řízení o připojení doložky vykonatelnosti k usnesení o nařízení exekuce (předseda soudu; okresní soud (sąd rejonowy), krajský soud (sąd okręgowy) a odvolací soud (sąd apelacyjny), soudní úředník (referendarz sądowy)),
• orgány příslušné pro výkon rozhodnutí – v příslušném exekučním řízení, jedná se o okresní soudy a soudní exekutory (komornik) (článek 758 občanského soudního řádu).

Účastníky řízení o doložce vykonatelnosti i exekučního řízení jsou dlužník a věřitel.

Polský právní řád rozlišuje tyto druhy exekučního řízení:

Exekuce na peněžité plnění vyplývající z:

• movitých věcí,
• odměny za práci,
• bankovních účtů,
• jiných pohledávek,
• jiných vlastnických práv,
• nemovitostí,
• námořních plavidel.

Exekuce na nepeněžité plnění:

• odevzdání movitého majetku,
• předání nemovitého majetku,
• výkon rozhodnutí vyžadujících projev vůle, včetně uzavření smlouvy (článek 1047 občanského soudního řádu),
• výkon úkonů týkajících se zastupitelných a nezastupitených věcí a opomenutí (články 1049 až 1056 občanského soudního řádu).

Vymáhání pohledávek na výživném – soud připojí doložku vykonatelnosti k exekučnímu titulu přiznávajícímu výživné automaticky. V těchto případech je exekuční titul doručen věřiteli automaticky. Je-li nařízeno placení výživného, může být exekuční řízení zahájeno na žádost soudu prvního stupně, který danou věc projednával. Tato žádost se podává orgánu příslušnému pro výkon. Soudní exekutor je z úřední povinnosti povinen provést šetření za účelem zjištění příjmů, majetku a místa bydliště dlužníka. Není-li tento postup účinný, příslušné kroky k zjištění místa bydliště a pracoviště dlužníka podnikne policie, která jedná na žádost soudního exekutora. Šetření je nutno provádět v intervalech, které nejsou delší než šest měsíců. Nevede-li šetření k zjištění příjmů nebo majetku dlužníka, soudní exekutor soud požádá, aby dlužníkovi nařídil poskytnout informace o svém majetku. Je-li dlužník v prodlení déle než šest měsíců, soudní exekutor požádá ex officio národní soudní rejstřík (Krajowy Rejestr Sądowy) o zařazení dlužníka na seznam insolventních dlužníků. Neprovedení exekučního opatření není důvodem pro zastavení řízení.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Podle článku 758 občanského soudního řádu spadají záležitosti týkající se výkonu rozhodnutí (exekuce) do působnosti okresních soudů a soudních exekutorů jednajících jejich jménem.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle článku 803 občanského soudního řádu představuje exekuční titul základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak. Orgán příslušný pro výkon není oprávněn přezkoumávat platnost a vymahatelnost exekučního titulu, na nějž se tento závazek vztahuje. Je však třeba přezkoumat napadnutelnost pohledávky, na kterou se exekuční titul vztahuje.

Exekuční titul zpravidla obsahuje doložku vykonatelnosti.

Podle článku 777 občanského soudního řádu se za exekuční tituly považují:

• pravomocná nebo okamžitě vykonatelná soudní rozhodnutí a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u soudu;
• pravomocné nebo okamžitě vykonatelné rozhodnutí soudního úředníka;
• ostatní soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a právní akty, které podléhají soudnímu výkonu;
• notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku nebo odevzdat druhově určené věci v množství uvedeném v listině, nebo odevzdat jednotlivě určené věci, je-li v listině stanoveno datum, k němuž musí být tato povinnost splněna, nebo určena událost, která musí nastat, aby bylo možno exekuci provést;
• notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku uvedenou v listině nebo stanovenou ve valorizační doložce, pokud je v listině určena událost, která musí nastat, aby bylo třeba tuto povinnost splnit, a datum, k němuž může věřitel požádat, aby k listině byla připojena doložka vykonatelnosti;
• notářská listina uvedená v odstavci 4 nebo 5, podle níž osoba, která není osobním dlužníkem a jejíž majetek, nárok nebo právo jsou zatíženy hypotékou nebo zástavou, dobrovolně splnila exekuční opatření směřující proti majetku zatíženému hypotékou nebo zástavou, aby uspokojila zajištěnou peněžitou pohledávku věřitele.

V samostatné notářské listině může být učiněno rovněž prohlášení dlužníka o dobrovolné přímé vykonatelnosti.

Exekuční titul mohou představovat pouze platná soudní rozhodnutí, která obsahují doložku vykonatelnosti nebo jsou okamžitě vykonatelná (na základě rozhodnutí o okamžité vykonatelnosti, které bylo vydáno ex officio, nebo na žádost některého z účastníků řízení). Notářská listina se považuje za rovnocennou exekučnímu titulu, pokud splňuje podmínky stanovené v občanském soudním řádu a zákonu o notářích.

K dalším exekučním titulům patří: výpis ze seznamu pohledávek v insolvenčním řízení; platná dohoda s bankou; plán rozdělení částek získaných při exekuci na nemovitost; bankovní exekuční titul stanovený v bankovních předpisech, avšak až poté, co soud připojí doložku vykonatelnosti; rozhodnutí cizích soudů a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u těchto soudů, a to poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Rozhodnutí vydaná cizími soudy v občanských věcech, která jsou vykonatelná prostřednictvím soudního výkonu, se považují za exekuční tituly poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Prohlášení vykonatelnosti se vydává, je-li dotyčné rozhodnutí vykonatelné v zemi původu a nenastanou-li překážky uvedené v čl. 1146 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.

3.1 Řízení

Základem pro zahájení exekučního řízení je exekuční titul. Obecně platí, že soud prvního stupně projednávající danou věc připojí k exekučnímu titulu vydanému soudem doložku vykonatelnosti (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu).

O návrhu na připojení doložky vykonatelnosti rozhodne soud neprodleně, nejpozději však do tří dnů od jeho podání příslušnému orgánu (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu). K titulu vydanému v řízení, jež bylo nebo mohlo být zahájeno ex officio, je doložka vykonatelnosti připojena ex officio. Doložku vykonatelnosti k platebnímu rozkazu vydanému v elektronickém řízení o platebním rozkazu ex officio soud připojí neprodleně poté, co nabude právní moci (článek 782 občanského soudního řádu).

Exekuce může být v zásadě zahájena na návrh. V řízení, které lze zahájit ex officio, může být exekuční řízení zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně projednávajícího danou věc, která je podána příslušnému soudu nebo soudnímu exekutorovi (čl. 796 odst. 2 občanského soudního řádu).

Návrh na zahájení exekučního řízení může věřitel podat příslušnému okresnímu soudu nebo soudnímu exekutorovi působícímu u tohoto soudu. Návrh lze podat rovněž příslušným orgánům (soudu nebo státnímu zástupci (prokuratura) ve věcech týkajících se vymáhání pokut, finančních sankcí, soudních poplatků a nákladů řízení, které mají být odvedeny do státního rozpočtu (Skarb Państwa).

Návrhy na zahájení exekučního řízení se podávají zpravidla písemně. Je nutno k nim připojit exekuční titul.

Pravidla upravující výběr poplatků a jejich výši jsou stanovena v zákoně o nákladech soudních exekutorů (Ustawa o kosztach komorniczych) ze dne 28. února 2018 (Sbírka zákonů z roku 2023, položka 1357).

V rámci exekučního řízení se vybírají tyto poplatky:

1) exekuční poplatky za vedení exekučního řízení, za výkon rozhodnutí o zajišťovacím opatření v případě peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů nebo za výkon rozhodnutí o uchování důkazního prostředku nebo příkazu k předání důkazního prostředku ve věcech duševního vlastnictví: ve věcech týkajících se exekuce na peněžité plnění účtuje soudní exekutor dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 10 % vymáhané pohledávky. Pokud dlužník do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o zahájení exekučního řízení, zaplatí soudnímu exekutorovi nebo na jeho bankovní účet celou vymáhanou pohledávku nebo její část, soudní exekutor dlužníkovi naúčtuje procentuální poplatek odpovídající 3 % z takto vymáhané pohledávky. Minimální poplatek za takto vymáhanou pohledávku činí 150 PLN. Jestliže byla pohledávka vymožena pouze v důsledku exekuce jiné pohledávky, bankovního účtu, odměny za práci nebo dávek sociálního zabezpečení nebo v důsledku toho, že dlužník uhradil pohledávku soudnímu exekutorovi nebo na bankovní účet soudního exekutora po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne, kdy bylo dlužníkovi doručeno oznámení o zahájení exekučního řízení, činí minimální poplatek 200 PLN.

Byla-li pohledávka vymožena jiným než výše uvedeným způsobem, činí minimální poplatek 300 PLN.

Pevný poplatek za návrh na předání movitého majetku činí 400 PLN. Pevný poplatek za návrh na předání nemovitosti, která slouží k uspokojování bytových potřeb dlužníka, nebo na vyklizení movitých věcí z prostor, které dlužník používá k uspokojování svých bytových potřeb, činí 1 500 PLN. Pevný poplatek za návrh na nabytí vlastnictví jiné nemovitosti nebo na vyklizení movitých věcí z jiných prostor činí 2 000 PLN. Pokud nemovitost, prostory nebo místnost využívá dlužník výhradně pro účely výkonu podnikatelské činnosti, zvyšuje se poplatek 2 000 PLN o 1 000 PLN za každou další místnost, která je součástí nemovitosti nebo prostor, jež mají být předmětem exekuce. Celkový poplatek nesmí přesáhnout 30 000 PLN.

Pevný poplatek za:

• předání majetku insolvenčnímu správci nebo správci majetku,
• předání správy nemovitosti správci nemovitosti,
• uchování důkazního prostředku ve věcech duševního vlastnictví, nebo
• předání důkazního prostředku ve věcech duševního vlastnictví činí 400 PLN.

Pevný poplatek za účast na překonání fyzického odporu dlužníka a za provedení pokynů soudu k umístění dlužníka do vazby činí 1 000 PLN.

Uhradí-li dlužník pohledávku uvedenou v exekučním titulu nejpozději tři dny před splatností exekučního titulu, soudní exekutor vrátí věřiteli 50 % zaplaceného poplatku. Uhradí-li dlužník pohledávku dříve, než mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce nebo výzva k dobrovolné úhradě, soudní exekutor vrátí věřiteli tu část uhrazené částky, která přesahuje 200 PLN.

2) poplatky za vedení jiných řízení nebo výkon jiných činností.

Pevný poplatek za žádost o:

• výkon rozhodnutí o zajištění dědictví, nebo
• vyhotovení soupisu pozůstalosti činí 400 PLN.

Pevný poplatek za přímé a osobní doručení písemností, pokud to nařídí soud nebo o to požádá žadatel, činí 60 PLN. Poplatek se účtuje za doručení uvedené písemnosti v dané věci na jednu adresu bez ohledu na počet adresátů s bydlištěm na dané adrese a na počet pokusů o doručení. Pevný poplatek za návrh na opatření ke zjištění současné adresy adresáta činí 40 PLN. Pevný poplatek za vyhotovení exekutorského zápisu činí 400 PLN.

3.2 Hlavní podmínky

Exekuce je zahájena podáním návrhu věřitelem, k němuž je připojen exekuční titul. V návrhu je důležité uvést jméno dlužníka. Věřitel může uvést, jakým způsobem má být exekuce provedena, tj. určením dotčených majetkových práv. Při exekuci na nemovitost se vyžaduje také označení katastru nemovitostí (księga wieczysta). V případě exekuce na movité věci není nutné podrobné určení každé movité věci, jelikož se exekuce vztahuje na veškeré movité věci dlužníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem exekuce mohou být veškeré předměty nebo vybavení, které tvoří majetek dlužníka, například movité věci, nemovitost, odměna za práci, bankovní účty, část nemovitosti, námořní plavidla a jiné nároky a vlastnická práva dlužníka.

Články 829 až 831 občanského soudního řádu ukládají určitá omezení týkající se druhu předmětů nebo vybavení, jež mohou být předmětem exekuce. Podle těchto ustanovení jsou z exekuce vyloučeny tyto předměty nebo vybavení: takové vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo a každodenní oděvy, které jsou nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které dlužník potřebuje k výkonu služby nebo pracovní činnosti; zásoby potravin a paliva nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce; nářadí a jiné nástroje, které jsou zapotřebí pro osobní používání dlužníkem při výkonu placeného zaměstnání, a suroviny, které jsou nezbytné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel.

Kromě občanského soudního řádu existují i další vnitrostátní předpisy, které stanoví, jaké druhy pohledávek a v jakém rozsahu jsou z exekuce vyloučeny (např. zákoník práce (Kodeks pracy) stanoví, v jakém rozsahu podléhá exekuci odměna za práci).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční titul představuje základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak.

Dlužníci mohou spravovat svůj majetek, pokud je soud tohoto práva nezbaví.

Jakmile bylo zahájeno exekuce na movitý majetek, soudní exekutor majetek zabaví a vyhotoví protokol o jeho zabavení. Účinkem zabavení je to, že nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení a že exekuční řízení týkající se zabavené nemovitosti může být zahájeno i proti kupujícímu. Soudní exekutor však může ze závažných důvodů v jakékoli fázi řízení přenechat kontrolu nad zabavenými movitými věcmi jiné osobě, nevyjímaje věřitele.

Po zahájení exekuce na nemovitost soudní exekutor nejprve vyzve dlužníka, aby dluh uhradil do dvou týdnů, a pokud tak neučiní, soudní exekutor přistoupí k popisu a odhadu ceny nemovitosti. Nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení. Kupující se může řízení účastnit jako dlužník.

Jestliže se vyžaduje, aby se dlužník zdržel určitého jednání nebo nebránil činnosti věřitele, soud na návrh věřitele uloží dlužníkovi pokutu, pokud tento svou povinnost neplní. Jestliže dlužník pokutu nezaplatí, může mu být tudíž uložen trest odnětí svobody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Občanský soudní řád nestanoví pro podání návrhů na exekuci žádné lhůty. Podle polského právního řádu však budou nároky stanovené v pravomocném rozhodnutí soudu či jiného orgánu ustanoveného k projednávání těchto věcí nebo v nálezu rozhodčího soudu nebo nároky stanovené v dohodě, které bylo dosaženo u soudu nebo rozhodčího soudu, či dohodě uzavřené u mediátora a schválené soudem promlčeny po šesti letech, a to i v případě, je-li u těchto nároků promlčecí lhůta kratší (čl. 125 odst. 1 občanského zákoníku (Kodeks cywilny)). Pokud se takto schválený nárok týká pravidelných závazků, podléhají případné budoucí nároky ve vztahu k pravidelným závazkům promlčecí lhůtě v délce tří let.

Návrhy na exekuci příslušný orgán přezkoumá s cílem zjistit, zda splňují formální požadavky a kritéria přípustnosti. Nesplnění určitých požadavků může vést k zamítnutí návrhu nebo zastavení exekučního řízení.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastníci řízení mohou podat odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti.

V řízení o výkonu jsou k dispozici tyto opravné prostředky:

• stížnost proti postupu soudního exekutora (kterou je třeba podat u okresního soudu; to se týká i situace, kdy soudní exekutor nekoná. Stížnost může podat účastník nebo osoba, jejíž práva byla jednáním nebo opomenutím soudního exekutora porušena nebo ohrožena. Lhůta pro podání stížnosti je jeden týden ode dne, kdy byl úkon učiněn, nebo ode dne, kdy se účastník nebo osoba o nečinnosti dozvěděli),
• odvolání proti usnesení soudu (odvolání proti rozhodnutí soudního úředníka) o připojení doložky vykonatelnosti (článek 795 občanského soudního řádu, lhůta pro podání odvolání se v případě věřitele počítá ode dne, k němuž byl věřiteli vydán exekuční titul nebo k němuž bylo vydáno rozhodnutí, kterým se exekuce zamítá, nebo v případě dlužníka ode dne, k němuž mu bylo doručeno oznámení o zahájení exekuce),
• odvolání proti usnesení soudu, kterým byl evropský platební rozkaz prohlášen za vykonatelný (čl. 795 odst. 5 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o odkladu nebo zastavení řízení (článek 828 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o omezení exekuce (článek 839 občanského soudního řádu),
• usnesení soudu o omezení exekuce a odvolání proti tomuto usnesení (článek 839 občanského soudního řádu),
• žaloby dlužníka k napadení exekučních opatření (články 840 až 843 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o náhradě výdajů správce (článek 859 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu týkajícímu se činností v souvislosti s popisem a odhadem během exekuce na nemovitost (článek 950 občanského soudního řádu),
• ústní stížnost na úkony soudního exekutora učiněné v průběhu dražby podaná orgánu dohledu (článek 986 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o příklepu (článek 997 občanského soudního řádu),
• návrhy námitek proti plánu rozdělení částky získané při exekuci (do dvou týdnů ode dne uvědomění orgánu příslušného pro výkon, který plán vypracoval (článek 998 občanského soudního řádu)),
• odvolání proti usnesení soudu týkajícímu se návrhů námitek proti plánu rozdělení (článek 1028 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu, kterým se dlužníkovi ukládá povinnost vykonat určitou činnost (článek 1055 občanského soudního řádu),
• odvolání proti rozhodnutí soudu o vyloučení věci ze zabavení při exekučním řízení za účasti ministerstva financí (čl. 1061 odst. 2 občanského soudního řádu).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 829 občanského soudního řádu jsou z exekuce vyloučeny tyto předměty:

1. takové vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo a každodenní oděvy, které jsou nezbytné k uspokojení základních životních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, zejména lednička, pračka, vysavač, trouba nebo mikrovlnná trouba, varná deska pro ohřev a přípravu jídel, postele, stůl a židle v počtu potřebném pro dlužníka a jeho rodinné příslušníky a jeden zdroj osvětlení na každou místnost, ledaže jde o věci, jejichž hodnota výrazně převyšuje průměrnou hodnotu nových věcí příslušného druhu;
2. ložní prádlo, spodní prádlo a běžné oblečení v rozsahu nezbytném pro dlužníka a jeho rodinné příslušníky, jakož i oděvy, které jsou nezbytné pro výkon veřejných nebo pracovních povinností dlužníka;
3. zásoby potravin a paliva nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce;
4. jedna kráva nebo dvě kozy anebo tři ovce nezbytné pro obživu dlužníka a na něm závislých osob, s dostatečnou zásobou krmiva a podestýlky, která je nezbytná pro přežití do další sklizně;
5. nářadí a jiné nástroje, které jsou zapotřebí pro osobní používání dlužníkem při výkonu placeného zaměstnání, a suroviny, které jsou nezbytné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel;
6. pokud dlužník pravidelně pobírá pevně stanovenou mzdu – částka mzdy odpovídající části mzdy nepodléhající exekuci na dobu do dalšího výplatního termínu – a pokud dlužník nepobírá pevně stanovenou částku – částka odpovídající prostředkům pro obživu dlužníka a jeho rodinných příslušníků po dobu dvou týdnů;
7. věci nebo vybavení potřebné k vzdělávání, osobní doklady, vyznamenání a náboženské předměty, jakož i předměty každodenní potřeby, které lze prodat pouze za cenu podstatně nižší, než byla jejich původní hodnota, pro dlužníka však mají vysokou osobní hodnotu;
8. léčivé přípravky ve smyslu zákona o léčivech (Prawo farmaceutyczne) ze dne 6. září 2001 (Sbírka zákonů z roku 2024, položka 686), které jsou nezbytné pro zajištění fungování zdravotnického subjektu ve smyslu ustanovení o zdravotnické činnosti po dobu tří měsíců;
9. následující položky nezbytné pro zajištění fungování zdravotnického subjektu ve smyslu ustanovení o zdravotnické činnosti: zdravotnické prostředky, příslušenství zdravotnických prostředků, systémy a soupravy zdravotnických prostředků ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1, v platném znění) a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a příslušenství diagnostických zdravotnických prostředků in vitro ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176, v platném znění);
10. předměty, které jsou nezbytné z důvodu zdravotního postižení dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Podle čl. 831 odst. 1 jsou z exekuce vyloučeny:

1. platby a věcné dávky určené k pokrytí obchodních a cestovních výdajů;
2. částky přidělené ze státního rozpočtu na zvláštní cíle (zejména stipendijní programy a režimy podpory), pokud vymáhaný nárok nevznikl v souvislosti s uskutečňováním těchto cílů nebo v důsledku vyživovacích povinností;
3. zdroje z programů financovaných z prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 bodech 2 a 3 zákona o veřejných financích (Ustawa o finansach publicznych) ze dne 27. srpna 2009 (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 885, 938 a 1646), ledaže by vymáhaný nárok vznikl při provádění projektu, na nějž byly tyto finanční prostředky přiděleny;
4. nepřevoditelná práva, ledaže by byla možnost jejich převodu smluvně vyloučena a předmět plnění by bylo možné vymáhat nebo výkon práva svěřit jiné osobě;
5. plnění v rámci osobního pojištění a náhrady škody na základě neživotního pojištění v mezích stanovených formou nařízení ministra financí a ministra spravedlnosti; to se nevztahuje na exekuční opatření k uspokojení pohledávek z vyživovacích povinností;
6. sociální pomoc ve smyslu zákona o sociální pomoci (Ustawa o pomocy społecznej) ze dne 12. března 2004 (Sbírka zákonů z roku 2013, položka 182, v platném znění);
7. částky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo Národního zdravotního fondu (Narodowy Fundusz Zdrowia) z důvodu poskytování dávek zdravotní péče ve smyslu zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004 (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych) (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 164, položka 1027, v platném změní) před ukončením poskytování těchto dávek, a to ve výši odpovídající 75 % každé platby, pokud se nejedná o nároky zaměstnanců dlužníka nebo poskytovatelů zdravotní péče, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 41 písm. a) a b) zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004;
8. částky přiznané rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, je-li pohledávka splatná státní pokladně;
9. příspěvky na rehabilitaci ve smyslu zákona o sociálním zaměstnání ze dne 13. června 2003 (Ustawa o zatrudnieniu socjalnym) (Sbírka zákonů z roku 2020, položka 176);
10. pohledávky splatné bytovému družstvu od jeho členů a od nečlenů, kteří mají družstevní právo k prostorám nebo jsou vlastníky prostor, pokud jde o poplatky uvedené v článku 4 zákona o bytových družstvech (Ustawa o spółdzielniach mieszkaniowych) ze dne 15. prosince 2000 (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1208), jakož i prostředky, které má družstvo k dispozici v souvislosti s úhradou těchto poplatků, ledaže pohledávka, která je předmětem výkonu rozhodnutí, vznikla v souvislosti s plněním povinností, ohledně nichž byly splatné platby uvedené v článku 4 uvedeného zákona, ze strany věřitele.

Zvláštní omezení platí pro soudní výkon rozhodnutí také v případě dlužníků, kteří jsou zemědělci. Tato omezení se řídí čl. 829 odst. 1–5 občanského soudního řádu.

Podle čl. 829 odst. 1 občanského soudního řádu jsou v případě dlužníků, kteří jsou zemědělci provozujícími zemědělský podnik, z výkonu rozhodnutí vyňaty:

1) hlavní stádo hospodářských zvířat:

a) mléčný skot;

b) masný skot;

c) koně;

d) kozy;

e) ovce;

f) prasata;

g) drůbež;

h) kožešinová zvířata;

i) ostatní druhy, které tvoří základ živočišné výroby v zemědělském podniku;

2) hospodářská zvířata, která nejsou zahrnuta do hlavního stáda, v druhé polovině březosti a při odchovu potomstva, hříbata do 6 měsíců, telata do 4 měsíců, jehňata do 3 měsíců, selata do 2 měsíců a kůzlata do 5 měsíců;

3) hejna užitkové drůbeže, na která byla uzavřena smlouva o dodávce ptáků z tohoto hejna nebo o dodávce produktů z těchto ptáků;

4) kožešinová zvířata, u nichž zemědělec uzavřel smlouvu o dodávce kůží z těchto zvířat;

5) včelstva včely medonosné (Apis mellifera) a úly, které tato včelstva obývají;

6) základní zemědělské stroje, nářadí a vybavení v množství nezbytném pro práci v zemědělském podniku dlužníka, včetně zemědělských traktorů s doprovodnými stroji a zařízením, motorových zemědělských strojů nezbytných pro pěstování, ošetřování, sklizeň a přepravu plodin;

7) sila pro skladování obilovin a krmiv;

8) zásoby pohonných hmot a náhradních dílů nezbytných pro běžný provoz zemědělského traktoru a zemědělských strojů po dobu nezbytnou k dokončení výrobního procesu;

9) semenný materiál, obiloviny a jiné plodiny potřebné pro setí nebo výsadbu v zemědělském podniku dlužníka v množství potřebném v příslušném hospodářském roce;

10) zásoby pohonných hmot na dobu 6 měsíců;

11) hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a růstová média v množství nezbytném pro zemědělský podnik dlužníka v příslušném hospodářském roce;

12) zásoby krmiva a podestýlky pro hospodářská zvířata uvedená v bodech 1–4 (do příští sklizně);

13) základní technické vybavení nezbytné pro dokončení daného technologického výrobního cyklu v případě specializovaných podniků;

14) zálohy na dodávky zemědělských produktů;

15) hospodářské budovy a zemědělská půda potřebná k chovu zvířat v poměru k velikosti hlavního stáda a nezbytnému přebytku hospodářských zvířat;

16) hospodářské budovy pro skladování, uskladnění a údržbu; skleníky, fóliovníky a pařeniště pro rostlinnou výrobu v zemědělském podniku dlužníka, včetně příslušenství. 

Bez ohledu na výjimky uvedené v čl. 829 odst. 1 občanského soudního řádu se v čl. 829 odst. 2 § 1 uvádí, že přebytky hospodářských zvířat nad hlavní stádo a položky uvedené v čl. 829 odst. 1 bodech 6, 8 a 9, 11–13 a 15 jsou vyňaty z exekuce v množství větším, než je uvedeno v těchto ustanoveních, pokud soudní exekutor po obdržení stanoviska agrární komory příslušné podle místa zemědělského podniku dlužníka zjistí, že jsou nezbytné pro provoz tohoto podniku.

Podle čl. 831 odst. 1 jsou z exekuce vyloučeny:

1. platby a věcné dávky určené k pokrytí obchodních a cestovních výdajů;

2. 50 % cestovních náhrad – v případech, kdy je cílem exekuce uspokojení pohledávek vyplývajících z vyživovací povinnosti, včetně pohledávek státního rozpočtu z vyplacených dávek v případě nevymáhání výživného;

3. částky přidělené ze státního rozpočtu na zvláštní cíle (zejména stipendijní programy a režimy podpory), pokud vymáhaný nárok nevznikl v souvislosti s dosahováním těchto cílů nebo v důsledku vyživovacích povinností;

4. zdroje z programů financovaných z prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 bodech 2 a 3 zákona o veřejných financích ze dne 27. srpna 2009 (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 885, 938 a 1646), ledaže by vymáhaný nárok vznikl při provádění projektu, na nějž byly tyto finanční prostředky přiděleny;

5. nepřevoditelná práva, ledaže by byla možnost jejich převodu smluvně vyloučena a předmět plnění by bylo možné vymáhat nebo výkon práva svěřit jiné osobě;

6. plnění v rámci osobního pojištění a pojistná plnění na základě neživotního pojištění v mezích stanovených formou nařízení ministra financí a ministra spravedlnosti; to se nevztahuje na exekuční opatření k uspokojení pohledávek z vyživovacích povinností;

7. sociální pomoc ve smyslu zákona o sociální pomoci ze dne 12. března 2004 (Sbírka zákonů z roku 2013, položka 182, v platném znění);

8. jednorázová a pravidelná peněžitá pomoc, kterou uděluje vedoucí Úřadu pro vojenské veterány a oběti represí (Urząd do Spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych);

9. částky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo Národního zdravotního fondu z důvodu poskytování dávek zdravotní péče ve smyslu zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004 (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 164, položka 1027, v platném změní) před ukončením poskytování těchto dávek, a to ve výši odpovídající 75 % každé platby, pokud se nejedná o nároky zaměstnanců dlužníka nebo poskytovatelů zdravotní péče, jak je uvedeno v čl. 5 bodu 41 písm. a) a b) zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004;

10. částky přiznané rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, je-li pohledávka splatná státní pokladně;

11. příspěvky na rehabilitaci ve smyslu zákona o sociálním zaměstnání ze dne 13. června 2003 (Sbírka zákonů z roku 2020, položka 176);

12. pohledávky splatné bytovému družstvu od jeho členů a od nečlenů, kteří mají družstevní právo k prostorám nebo jsou vlastníky prostor, pokud jde o poplatky uvedené v článku 4 zákona o bytových družstvech ze dne 15. prosince 2000 (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1208), jakož i prostředky, které má družstvo k dispozici v souvislosti s úhradou těchto poplatků, ledaže pohledávka, která je předmětem exekučního řízení, vznikla v souvislosti s plněním povinností, ohledně nichž byly splatné platby uvedené v článku 4 uvedeného zákona, ze strany věřitele.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Your Europe.

Váš názor na užitečnost poskytnutých informací je pro nás důležitý.