Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Exekuční řízení v Chorvatsku upravuje zákon o exekucích (Ovršni zakon – OZ; Narodne novine (NN; úřední věstník Chorvatské republiky) č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16, 73/17, 131/20, 114/22 a 6/24). OZ stanoví postup pro soudy a notáře, kteří vymáhají pohledávky na základě exekučních titulů a veřejných listin (exekuční řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekuční řízení provádí soudy na základě exekučních titulů, zatímco notáři provádí exekuční řízení na základě veřejných listin.

Pojmy exekuční titul a veřejná listina jsou definovány v článcích 23 a 31 OZ.

Dalšími účastníky exekučního řízení jsou Finanční úřad (Financijska agencija), tj. právnická osoba pověřená exekucí podle OZ a podle zákona upravujícího exekuci ve vztahu k peněžním fondům, zaměstnavatelé, Chorvatský ústav důchodového pojištění (Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje) a další orgány stanovené zákonem.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudy vedou exekuční řízení na základě exekučních titulů, mezi něž patří:

1. vykonatelná soudní rozhodnutí a soudní smíry,
2. vykonatelné smíry uvedené v článku 186a občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku),
3. vykonatelná rozhodnutí rozhodčího soudu;
4. vykonatelná rozhodnutí vydaná ve správním řízení a smíry uzavřené ve správním řízení týkající se peněžitých nároků, nestanoví-li zákon jinak;
5. vykonatelná rozhodnutí a exekuční tituly vydané notáři;
6. smíry uzavřené před čestnými soudy chorvatských komor a smíry uzavřené v mediačním řízení v souladu s platnými právními předpisy;
7. další nástroje, které jsou podle zákona exekučními tituly.

Exekuční titul lze použít, pokud je v něm uveden věřitel, dlužník a pohledávka z hlediska jejího předmětu, druhu, rozsahu a lhůty pro její uspokojení.

Je-li exekučním titulem rozhodnutí, kterým se nařizuje zaplacení dluhu nebo provedení úkonu, musí v něm být uvedena lhůta pro dobrovolné splnění; pokud rozhodnutí takovou lhůtu nestanoví, určí ji soud, který vydává rozhodnutí o exekuci.

3.1 Řízení

Exekuční řízení na základě exekučního titulu zahajuje vymáhající věřitel podáním návrhu na nařízení exekuce u soudu. Věřitel může podat návrh na nařízení exekuce osobně, jako účastník řízení nebo na základě plné moci. Exekuční řízení lze zahájit ex officio, pokud tak stanoví zákon.

Exekuce spadá do věcné příslušnosti obecních soudů (općinski sud), pokud zákon nestanoví jinak. Exekuce se provádí v rozsahu stanoveném v soudním rozhodnutí o exekuci.

V soudním rozhodnutí o exekuci musí být uveden exekuční titul/veřejná listina, která je podkladem pro exekuci, vymáhající věřitel a dlužník, vymáhaná pohledávka, způsob a předmět exekuce a další informace důležité pro exekuci.

3.2 Hlavní podmínky

Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat žádost o nařízení exekuce a označení exekučního titulu/veřejné listiny, která je podkladem pro exekuci, vymáhajícího věřitele a dlužníka a jejich identifikačních osobních čísel, pohledávky, která má být uspokojena, způsobu, jakým má být exekuce provedena, a případně předmětu exekuce. Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat veškeré další zákonem předepsané informace potřebné pro exekuci.

Návrh na nařízení exekuce na základě veřejné listiny musí obsahovat:

1. žádost, aby soud nařídil dlužníkovi uhradit pohledávku a případné související náklady do 8 dnů od doručení soudního rozhodnutí o exekuci (3 dny v případě sporů týkajících se směnek nebo šeků);
2. žádost o nařízení exekuce.

Lze shrnout, že předpokladem pro nařízení exekuce je exekuční titul nebo veřejná listina.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem exekuce se rozumí majetek a práva, která mohou být ze zákona předmětem exekuce za účelem uspokojení pohledávky. Exekuce na majetek dlužníka se nařizuje proto, aby exekuční věřitel mohl uspokojit svou pohledávku.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem exekuce může být majetek dlužníka (peníze, nemovitý majetek, movité věci, cenné papíry, majetkové podíly) nebo nemajetkové právo exekučního věřitele (odevzdání nebo předání movité věci, vyklizení nebo předání nemovitého majetku, návrat do práce atd.). Exekuční věřitel si může v průběhu exekučního řízení svobodně zvolit předmět exekuce.

Věci vyloučené z obchodu (res extra commercium) a jiné předměty, které jsou jako takové definovány zákonem, nemohou být předmětem exekuce. Pohledávky týkající se daňových nedoplatků nebo nezaplacených cel nemohou být předmětem exekuce.

Postihnout exekucí taktéž nelze statky, zbraně a vybavení určené k obraně a statky a vybavení určené k práci místních a národních vládních institucí a justičních orgánů.

To, zda určitý předmět nebo právo může být předmětem exekuce, tj. zda se na exekuci ve vztahu k tomuto předmětu nebo právu vztahují nějaká omezení, závisí na okolnostech v době podání návrhu na nařízení exekuce, nestanoví-li OZ jinak.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Hlavním důsledkem exekuce je omezení práva dlužníka nakládat se svým majetkem.

Výsledkem exekuce vedené na nemovitý a movitý majetek je prodej tohoto majetku a vyplacení dlužných částek věřiteli.

Pokud je exekuce vedena proti peněžním prostředkům dlužníka, jsou tyto prostředky zabaveny a ve výši dlužné částky převedeny na věřitele.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční kroky jsou prováděny až do konce exekučního řízení, které končí, jakmile je věřiteli plně uhrazena pohledávka nebo jakmile vezme návrh na nařízení exekuce zpět.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Dlužník má právo:

• podat opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí o exekuci v případě exekučního titulu nebo
• vznést námitku proti rozhodnutí notáře v případě veřejné listiny.

Následkem včasného a přípustného odvolání proti soudnímu rozhodnutí o exekuci v případě exekučního titulu není odložení exekuce.

Včasná a přípustná námitka proti rozhodnutí notáře v případě veřejné listiny (která se předkládá notáři, ale rozhoduje o ní soud) fakticky znamená přeměnu v běžné soudní řízení, v němž musí každá ze stran (věřitel, nyní žalobce, a dlužník, nyní žalovaný) prokázat svá tvrzení, má-li být ve sporu úspěšná. Pokud jsou splněny podmínky stanovené OZ, má dlužník právo na odklad exekuce.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soud nařídí exekuci způsobem uvedeným a pro věci uvedené v návrhu na nařízení exekuce. Jsou-li k provedení exekuce k dispozici různé prostředky nebo lze-li vztáhnout provádění exekuce na různé předměty, omezí soud na žádost dlužníka výkon exekuce pouze na ty prostředky nebo předměty, které jsou nezbytné pro uspokojení pohledávky.

Jednou ze základních zásad exekučního řízení je, že soud, který vede exekuční a zajišťovací řízení, musí chránit důstojnost dlužníka tím, že zajistí, aby nepříznivé účinky exekuce byly pro dlužníka co nejmenší.

Poskytnout dlužníkovi ochranu znamená v průběhu exekučního řízení nepoužívat prostředky a předměty sloužící k nucenému uspokojení pohledávky věřitele (nebo jejich používání omezit) a poskytnout dlužníkovi v průběhu exekučního řízení a v souvislosti s ním konkrétní procesní a materiální záruky. Tato ochrana se projevuje uplatňováním zásady legality při stanovení podmínek přípustnosti exekuce a při rozhodování o předmětu a prostředcích exekuce, jakož i při postupu vedeném s cílem nuceně uspokojit věřitelovu pohledávku.

Pokud jde o exekuci ve vztahu k nemovitostem, článek 91 OZ uvádí nemovitosti, které nemohou být předmětem exekuce.

Pokud jde o exekuci ve vztahu k movitému majetku, článek 135 OZ uvádí majetek, který nemůže být předmětem exekuce.

Pokud jde o exekuci ve vztahu k peněžním prostředkům, článek 173 OZ uvádí maximální částky; článek 172 pak uvádí druhy příjmů, které nemohou být předmětem exekuce.

Článek 212 OZ stanoví zvláštní pravidla, která se vztahují na exekuci ve vztahu k peněžním prostředkům, které jsou buď z exekuce vyňaty, nebo na které se vztahují exekuční omezení. Články 241 a 242 OZ stanoví zvláštní pravidla pro osvobození od exekuce a její omezení, pokud jde o majetek právnických osob.

Článek 75 OZ stanoví ochranu dlužníků‑fyzických osob v případě exekuce na jejich peněžní prostředky. Článek 76 OZ je ustanovením k ochraně činnosti právnických osob.

Ustanoveními, která chrání dlužníka v exekučním řízení, jsou taková ustanovení OZ, která exekuci omezují nebo na jejichž základě jsou určité předměty z exekuce vyňaty.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.