Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí provedení soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů (dluhové nástroje, veřejné listiny (atti publici) a ověřené soukromé listiny pro zvláštní účely). V této fázi (která je stále součástí soudního řízení) mohou zasáhnout pořádkové a bezpečnostní síly, nesplní-li povinní své závazky dobrovolně.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Odpovědnost za výkon nesou obecné soudy. Obecným soudům musí být také podán návrh na odepření výkonu uvedený v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I [přepracované znění]).

Je-li povinným orgán veřejné správy, může oprávněný za účelem provedení rozhodnutí obecného soudu podat zvláštní žalobu u krajského správního soudu (giudizio di ottemperanza [řízení o splnění povinnosti] – článek 112 a násl. soudního řádu správního). Tento postup není povinný; nýbrž představuje alternativu k přímému výkonu rozhodnutí obecným soudem, na rozdíl od nějž vyžaduje, aby rozhodnutí, které má být vykonáno, bylo pravomocné. Následující informace se týkají obecného řízení o výkonu rozhodnutí.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení výkonu rozhodnutí je mít exekuční titul. Podle článku 474 občanského soudního řádu exekuční tituly obvykle stanoví zákon, přičemž existují dva druhy exekučních titulů: soudní tituly a mimosoudní tituly. Soudní tituly zahrnují rozsudky, úkony a usnesení vydané soudem během soudního řízení či na jeho konci. K mimosoudním titulům patří dluhové nástroje, veřejné listiny a ověřené soukromé listiny vyhotovené stranami bez zapojení soudu.

3.1 Řízení

Před návrhem na zahájení výkonu rozhodnutí musí oprávněný vyrozumět povinného o exekučním titulu a doručit mu exekuční příkaz (precetto), což je příkaz povinnému, aby splnil povinnost ve lhůtě nejméně deseti dnů, a upozornění, že v opačném případě bude proveden výkon rozhodnutí v souladu s článkem 480 občanského soudního řádu.

Před uplynutím této lhůty nelze výkon zahájit, ledaže předseda soudu povolí okamžitý výkon jako naléhavou záležitost (článek 482 občanského soudního řádu).

Obsah těchto příkazů upravuje článek 480 občanského soudního řádu a oprávněný v nich musí uvést adresu v obci, v níž se nachází soud příslušný k výkonu rozhodnutí. Není-li adresa uvedena, podávají se opravné prostředky proti exekučnímu příkazu soudu v místě, kde byl doručen exekuční titul, a oznámení oprávněnému doručuje kancelář tohoto soudu.

Po splnění těchto formalit může být zahájen postup výkonu rozhodnutí. V Itálii existují tři druhy vykonávacího řízení:

1. Exekuce, která zahrnuje zabavení a prodej nebo přikázání majetku povinného či jeho nesplacených pohledávek za účelem získání peněz, které se vyplatí oprávněnému. Zabavení provádí soudní exekutor po předložení exekučního titulu a exekučního příkazu, které byly doručeny, a musí se uskutečnit do 90 dnů ode dne doručení příkazu, avšak ne dříve než ve lhůtě v něm stanovené; v opačném případě lhůta pro uplatnění exekučního příkazu vyprší (článek 481). V této fázi není nutné právní zastoupení. Příkaz k zabavení brání povinnému, aby zabavený majetek a pohledávky chránil před uplatňovanými nároky z ručení úvěru. Příkaz se stane neplatným, pokud soud příslušný k provedení výkonu není požádán o přikázání či prodej do 45 dnů od vydání příkazu.
2. Povinnost převést určitý majetek (esecuzione per consegna e rilascio), při níž soudní exekutor buď vydá oprávněnému určený movitý majetek, na který má nárok, nebo povinného vystěhuje z nemovitosti.
3. Splnění závazku něco vykonat nebo něčeho se zdržet(esecuzione degli obblighi di fare e di non fare)vyžaduje podání návrhu u vykonávacího soudu, který určí, jak má být závazek splněn, a jmenuje soudního exekutora a osoby odpovědné za splnění závazku (např. stavební společnost) na náklady povinného.

Cílem vymáhání je zajistit, že s pomocí policie budou nesplněné závazky splněny. Lze jej využít jak u peněžitých dluhů, tak závazků vydat movitou věc nebo uvolnit nemovitost a u závazků, kdy má povinný něco vykonat nebo se něčeho zdržet.

Kromě toho článek 614-bis občanského soudního řádu umožňuje soudu, který vydává nepeněžité rozhodnutí, požadovat od oprávněného poplatek za jakékoli porušení, nesplnění nebo prodlení při výkonu rozhodnutí. Toto opatření může soud odpovědný za výkon rozhodnutí použít i po doručení soudního příkazu.

3.2 Hlavní podmínky

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení výkonu rozhodnutí je mít exekuční titul obsahující nárok, který je „jistý, v konkrétní částce a splatný“ (certo, liquido ed esigibile) (článek 474). Míra „jistoty“ se různí v závislosti na povaze exekučního titulu: rozhodnutí soudu nemusí být pravomocná, aby mohla být vykonána, neboť rozhodnutí v prvním stupni je předběžně vykonatelné, dokud není zrušeno odvolacím soudem. „Konkrétní částka“ znamená, že tato částka byla (nebo může být) vypočtena, nikoli že je ponechána na uvážení. „Splatný“ znamená, že částka je po splatnosti a nepodléhá odkladným podmínkám.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

V průběhu řízení vydává vykonávací soud různé druhy opatření – obvykle příkazy (ordinanze). Jde o řadu opatření počínaje těmi, která jsou nezbytná ke stanovení pravidel pro řádné vedení řízení, po ta, která přiznávají užívací právo, např. výnos (decreto), jenž zabavený majetek převádí na osobu, která jej koupila v dražbě, nebo uchazeče s nejvyšší nabídkou.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu může být: a) movitý majetek, b) nemovitý majetek, c) pohledávky povinného a movité věci, které povinný uchovává v prostorách třetích osob, d) podíly

Lze rovněž vykonat povinnost vydat movitou věc a uvolnit nemovitost a závazky spočívající v tom, že povinný má něco vykonat nebo se něčeho zdržet.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon týkající se peněžních částek začíná příkazem k zabavení, což znamená, že povinný, proti němuž se výkon rozhodnutí vede, nemá zabavený majetek k dispozici. Veškerá jednání, která určují převod těchto peněžních prostředků, jsou tudíž neplatná a nelze je využít k zabránění výkonu.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Tato opatření slouží jako operativní vykonávací opatření pro účely uspokojení vznesených nároků, a proto je nelze použít jako důkazní materiál pro vyšetřování.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právní systém připouští opravné prostředky podané povinným (a/nebo třetími stranami, jichž se výkon týká) proti úkonům a rozhodnutím souvisejícím s vykonávacím řízením. Opravné prostředky mohou vést ke dvěma různým druhům rozhodnutí:

• námitka proti výkonu rozhodnutí (opposizione all’esecuzione) (články 615 a 616 občanského soudního řádu), která napadá právo vést výkon rozhodnutí (tj. existence práva oprávněného vést výkon nebo zabavit určitý majetek),
• námitka proti úkonům v rámci výkonu (opposizione agli atti esecutivi) (články 617 a 618 občanského soudního řádu), která namítá procesní vady (tj. platnost dokumentů použitých ve vykonávacím řízení).

Námitka proti výkonu rozhodnutí nebo úkonům v rámci výkonu podaná před zahájením výkonu je definována jako námitka proti exekučnímu příkazu (opposizioni a „precetto“), neboť je vznesena v reakci na písemnost, která výkon předem oznamuje: námitka proti exekučnímu příkazu se podává návrhem soudu, který je příslušný v dané věci nebo pro danou částku či zeměpisnou oblast, podle obecných ustanovení zákoníku.

Pokud byl výkon již zahájen nebo byl doručen příkaz k zabavení, námitka proti výkonu rozhodnutí nebo proti úkonům v rámci výkonu se vznáší podáním zvláštního opravného prostředku vykonávacímu soudu. Soud může nařídit, aby byl výkon odložen do doby, než bude o opravném prostředku rozhodnuto, ačkoli toto odložení není automatické.

Stejně jako všechna rozhodnutí v prvním stupni lze napadnout i rozhodnutí o opravném prostředku.

Třetí strany, které tvrdí, že mají k zabavenému majetku věcná práva, mohou k vykonávacímu soudu podat opravný prostředek do doby, dokud majetek není prodán nebo převeden.

Příslušnými ustanoveními jsou články 615, 616, 617, 618 a 619 občanského soudního řádu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Kromě věcí prohlášených za nezabavitelné podle zvláštních právních předpisů a článku 514 občanského soudního řádu nelze zabavit:

1. posvátné předměty a předměty používané k praktikování náboženství;
2. snubní prsten, oděvy, prádlo pro domácnost, postele, jídelní stoly a židle, šatní skříně, komody, chladničku, kamna a sporáky (plynové i elektrické), pračku, domácí a kuchyňské náčiní a nábytek k jeho uchovávání, jež postačují k uspokojování potřeb povinného a jeho domácnosti; to však nezahrnuje nábytek značné hodnoty (vyjma postelí), včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou;
3. potraviny a palivo potřebné pro obživu povinného a ostatních osob uvedených v předchozím odstavci po dobu jednoho měsíce.

to však nezahrnuje nábytek značné hodnoty (vyjma postelí), včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou;

Zabavit nelze zbraně a jiné předměty, které povinný musí mít u sebe za účelem výkonu veřejné služby, medaile, dopisy, záznamy a rodinné dokumenty obecně, jakož i rukopisy (s výjimkou těch, které jsou součástí sbírky), a zvířata chovaná jako společník a pro terapeutické účely nebo pro péči o člověka.

Zákon také označuje za nezabavitelný mimo jiné: majetek ve vlastnictví státu, majetek ve vlastnictví státu či jiného veřejného subjektu, s nímž nelze nakládat, majetek, na který se vztahují režimy společného jmění manželů, majetek církevních institucí a církevní budovy.

Podle článku 671 občanského soudního řádu nelze z pohledávek povinného vůči třetím osobám zabavit:

1. platby výživného, s výjimkou zabavení pro účely výživného, avšak pouze s povolením předsedy soudu nebo jím pověřeného soudce a jen z části, kterou určí výnos;
2. charitativní příspěvky a příspěvky na živobytí osobám uznaným za osoby ve finanční a majetkové nouzi a peněžité dávky v mateřství, náklady v nemoci nebo za pohřeb vyplácené pojišťovnami, orgány sociálního zabezpečení a dobročinnými organizacemi;
3. částky, které dluží fyzické osoby jako mzdu, plat nebo jiné platby související s pracovněprávními vztahy (včetně dlužných částek odstupného při propuštění z důvodu nadbytečnosti), mohou být zabaveny pro platby výživného v rozsahu povoleném předsedou soudu nebo jím pověřeným soudcem; z ostatních druhů příjmů může být zabavena až pětina těchto částek; souběžná zabavení vzniklá kombinací výše uvedených důvodů nesmí celkem přesáhnout polovinu výše uvedených částek;
4. rentu, je-li zřízena bezplatně, pokud je stanoveno, že částka potřebná k uspokojení základních potřeb příjemce by neměla být předmětem zabavení;
5. částky, které pojistitel platí pojistníkovi nebo osobě oprávněné z pojištění, aniž jsou – vzhledem k zaplacenému pojistnému – dotčena ustanovení týkající se revize úkonů poškozujících věřitele a ustanovení o souběhu, přičitatelnosti a omezování darů;
6. částky vyplácené jako důchody, příspěvky sloužící jako důchody nebo jiné důchodové dávky nelze zabavit ve výši, která odpovídá dvojnásobku maximální měsíční sociální dávky, minimálně však 1 000 EUR; část přesahující tuto výši lze zabavit v mezích stanovených v písmenu c);
7. zvláštní sociální a podpůrné fondy (včetně nepříspěvkových) zřízené vlastníkem podniku na základě plateb věřitelů vlastníka podniku nebo zaměstnanců.

Částky dlužné za výplatu mezd, platů a jiných plateb souvisejících s pracovněprávními vztahy (včetně výplaty odstupného při propuštění z důvodu nadbytečnosti a důchodů) a příspěvky sloužící jako důchody a jiné důchodové dávky, nacházejí-li se na bankovním nebo poštovním účtu na jméno povinného, mohou být také zabaveny, a to ve výši přesahující trojnásobek této sociální dávky, jestliže jsou na účet připsány před zabavením; v případě připsání částky na účet v den zabavení nebo po tomto dni mohou být tyto částky zabaveny v mezích uvedených výše a v mezích stanovených zvláštními právními předpisy.

Je na povinném, aby se opravným prostředkem proti výkonu rozhodnutí domáhal toho, že daný majetek či pohledávka jsou ze zabavení vyloučeny (článek 615 občanského soudního řádu).

Úkon v rámci výkonu rozhodnutí nelze provést, pokud zcela uplynula promlčecí lhůta nároku. Promlčecí lhůta obecně trvá deset let, ale může se lišit v závislosti na daném právu (například promlčecí lhůta pro náhradu mimosmluvní škody činí pět let). Zákon rovněž stanoví různé promlčecí lhůty v závislosti na druhu právního jednání, kterým se prokazuje nárok, na němž se výkon zakládá. Například u nároku stanoveného v soudním rozhodnutí činí promlčecí lhůta deset let, i když u tohoto druhu nároku zákon obecně stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Na žádost oprávněného může předseda soudu, v jehož obvodu má povinný bydliště, místo pobytu, obydlí či sídlo, povolit, aby vyhledávání majetku, který má být zabaven, bylo provedeno elektronickými prostředky (článek 492-bis občanského soudního řádu). To znamená, že soudní exekutor může vyhledávat majetek a pohledávky povinného v daňovém registru a v databázích orgánů veřejné správy. V případech zabavení movitého majetku byly rovněž zavedeny formy splátek na úhradu hodnoty zabaveného majetku (conversione del pignoramento).

Odkaz na italský soudní řád: https://www.normattiva.it/uri-res/N2Ls?urn:nir:stato:regio.decreto:1940-10-28;1443

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.