1 Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní, specializovaný soud (například pracovní soud)?
Občanskoprávní spory obvykle projednává obecný soud (allmän domstol). Žaloba musí být podána k příslušnému okresnímu soudu (tingsrätt).
Pracovněprávní soud (Arbetsdomstol) je jediným specializovaným soudem pro oblast občanského práva ve Švédsku. Existují rovněž okresní soudy, které se zabývají konkrétními druhy záležitostí. Informace o příslušnosti těchto soudů jsou uvedeny níže v otázce č. 3.
Další informace o obecných soudech naleznete zde, informace o zvláštních soudech zde.
Některé občanskoprávní spory projednávají orgány, které nejsou skutečnými soudy. Švédský exekuční úřad (Kronofogdemyndigheten) může za použití zjednodušeného postupu v rámci zkráceného řízení požadovat, aby účastník řízení provedl platbu nebo podnikl jiné kroky. Rozhodnutí úřadu lze napadnout u okresního soudu. Některé druhy sporů týkajících se nájmu nebo nájemného projednávají soudy pro oblast pachtů (hyresnämnder) nebo nájmů (arrendenämnder).
2 Kdy jsou příslušné obecné soudy (tj. kdy jde o soudy, které jsou příslušné u daných věcí), jak mohu zjistit, na který soud se mám obrátit?
2.1 Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy prvního stupně (například okresní coby nižší a krajské coby vyšší), a pokud ano, který je příslušný k projednání mé věci?
Téměř všechny občanskoprávní věci se předkládají nejprve nejnižšímu, tj. okresnímu soudu.
2.2 Místní příslušnost (je pro mou věc příslušný soud města A, nebo města B?)
2.2.1 Základní pravidla místní příslušnosti
Obecně platí, že řízení musí být zahájeno tam, kde má žalovaný bydliště. Fyzické osoby se považují za osoby s bydlištěm, pokud jsou zapsány v registru obyvatel. Informace o tom, kde je osoba registrována, může poskytnout finanční úřad (Skatteverket) (tel.: +46 (0)8 56 48 51 60). Právnické osoby se obvykle považují za rezidenty v místě, kde mají své sídlo.
Je rovněž možné žalovat někoho u švédského soudu, i když žalovaný ve Švédsku nebydlí. Nemá-li žalovaný místo pobytu, věc lze zahájit v místě, kde se osoba v současné době zdržuje, nebo v některých případech v místě, kde osoba naposledy pobývala nebo se zdržovala. V některých občanskoprávních věcech lze žalobu podat ve Švédsku, i pokud je bydliště žalovaného v zahraničí. Rozhodující pro vznik příslušnosti je, že se ve Švédsku nachází majetek nebo byla ve Švédsku uzavřena smlouva.
Pokud jde o mezinárodní vztahy, je třeba vědět, že švédská ustanovení o příslušnosti soudů lze použít pouze tehdy, kdy existuje švédská jurisdikce. Švédská jurisdikce existuje nejčastěji tehdy, pokud je švédský soud příslušný podle mezinárodních ustanovení o příslušnosti soudů. V této souvislosti je rovněž nutné mít na zřeteli existující mezinárodní nástroje. Pro Švédsko jsou nejdůležitější Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva, jež upravují příslušnost soudů, pokud má žalovaný bydliště v zemi, na niž se nařízení nebo úmluvy vztahují. Zejména rovněž uvádějí, že důvod pro určení příslušnosti, podle kterého lze žalobu na náhradu škody podat v místě, kde má žalovaný majetek, nelze vztahovat na osobu, která má bydliště v členském státě nebo ve státě, který je smluvní stranou úmluvy.
2.2.2 Výjimky ze základního pravidla
2.2.2.1 Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?
Existuje řada ustanovení o příslušnosti, podle nichž může být věc předložena i jinému soudu, než je soud v místě bydliště žalovaného. Zároveň existují odchylná pravidla příslušnosti v různých mezinárodních nástrojích, jako jsou Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva.
Zde jsou nejdůležitější švédské odchylky od obecné příslušnosti:
- Žalobu na náhradu škody lze podat v místě, kde bylo škodné jednání vykonáno nebo kde ke škodě došlo. Toto pravidlo nelze v zásadě použít, pokud se jedná o porušení smlouvy. Ve spojitosti se stíháním trestného činu lze podat žalobu na náhradu škody vzniklé v důsledku trestného činu.
- Spotřebitelé mají ve spotřebitelských věcech týkajících se menších hodnot možnost žalovat podnikatele v místě svého bydliště.
- Žalobu na zaplacení určitého smluvního plnění lze v určitých případech podat tam, kde byla smlouva uzavřena. Naproti tomu ve švédském právu neexistuje žádné ustanovení, které by dávalo příslušnost soudu v místě, kde má smlouva být plněna.
- Žalobu na podnikatele ve sporu v souvislosti s podnikatelskou činností lze v určitých případech podat v místě provozovny.
- Žaloba týkající se svěření do péče, bydlení a styku se obvykle podává v místě bydliště dítěte (viz také kapitolu Rodičovská odpovědnost – Švédsko).
- Žaloba na výživné pro dítě se obvykle podává k soudu místně příslušnému bydlišti žalovaného, avšak určení otcovství, manželské spory nebo věci týkající se rodičovské odpovědnosti (péče o dítě a bydlení dítěte) mohou projednávat jiné soudy.
2.2.2.2 Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla?
Švédské právo obsahuje řadu pravidel o výlučné příslušnosti, která znamenají, že žalobu je nutné podat k určitému soudu. Kromě toho existují pravidla výlučné příslušnosti v různých mezinárodních nástrojích, jako jsou Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva. Je-li věc, na kterou se vztahuje některé z těchto pravidel, předložena jinému soudu, než je soud, který má výlučnou příslušnost, není tento soud oprávněn věc projednat.
Zde jsou uvedena nejdůležitější švédská pravidla výlučné příslušnosti:
- Většinu sporů týkajících se nemovitostí musí projednat soud v místě, kde se nemovitost nachází.
- Některé spory týkající se majetku musí řešit soud pro spory týkající se půdy a životního prostředí (mark- och miljödomstol) nebo pachtovní či nájemní soud. I zde je rozhodující umístění nemovitosti.
- Žaloby týkající se dědického práva musí být přezkoumány soudem v místě bydliště zůstavitele.
- Spory týkající se manželství a spory o rozdělení majetku projedná soud v místě, kde bydlí některý z účastníků.
- Pokud spor musí projednat pracovní soud, nelze věc předložit obecnému soudu v místě bydliště žalovaného.
- Pro spory týkající se práva hospodářské soutěže, právní regulace reklamy, práva životního prostředí, námořního práva a práva duševního vlastnictví často existují zvláštní ustanovení, podle nichž je příslušný pouze jeden soud.
- Odvolací soud Svea (Svea hovrätt) má výlučnou pravomoc rozhodovat o některých návrzích na výkon cizích rozhodnutí.
2.2.2.3 Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?
Strany se mohou dohodnout, že spor může nebo musí být projednán určitým soudem. Taková dohoda se nazývá „dohoda o příslušnosti“. Musí být uzavřena písemně. Dohoda může obnášet výlučnou příslušnost pouze jednoho soudu. Je rovněž možné se dohodnout na tom, že příslušný bude jiný soud, než který je stanoven běžnými pravidly. Procesní strany mohou také jako příslušné označit více soudů.
Soud, který si procesní strany zvolily jako příslušný, je v zásadě povinen projednat věc, která byla u tohoto soudu zahájena. To však neplatí, pokud je dohoda v rozporu s některým z pravidel výlučné příslušnosti. Pokud jedna ze stran tvrdí, že dohoda o příslušnosti je neplatná, musí soud toto tvrzení přezkoumat, přičemž může dojít k závěru, že není příslušný.
Soud, který by jinak nebyl příslušný, se stává příslušným, pokud žalovaný nevznese námitku, že věc je projednávána nesprávným soudem (tzv. „konkludentní prorogace“). To však neplatí, pokud existují výlučná pravidla pro určení příslušnosti, která musí soud přezkoumat i bez návrhu. Soud se však nezabývá automaticky otázkou, zda je věc projednávána v rozporu s hlavním pravidlem, pravidly o konkurenční příslušnosti nebo dohodou o příslušnosti. Veškeré námitky o nepříslušnosti soudu musí být vzneseny při prvním vyjádření účastníků řízení v dané věci. Pokud se žalovaný ve věci vůbec nevyjádří a soud má vynést rozsudek pro zmeškání, musí soud přezkoumat svou příslušnost.
3 Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?
Ve Švédsku existuje pouze jeden specializovaný občanskoprávní soud, a to pracovní soud. Pracovní soud projednává pracovněprávní spory, tj. spory týkající se vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Existují určité okresní soudy, které projednávají konkrétní druhy občanskoprávních věcí. Je zde pět okresních soudů pro spory týkající se půdy a životního prostředí podle zákona o životním prostředí (miljöbalken) (mark- och miljödomstolar) a spory týkající se vyvlastnění a nabývání majetku. Námořními záležitostmi se zabývá sedm okresních soudů, které jsou zároveň námořními soudy (sjörättsdomstolar). Patentový a obchodní soud (patent- och marknadsdomstolen) okresního soudu ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt) má výlučnou pravomoc rozhodovat o věcech týkajících se duševního vlastnictví, hospodářské soutěže a marketingu.