1 Je třeba se obracet na obecný soud nebo na zvláštní, specializovaný soud (například pracovní soud)?
V občanskoprávních věcech jsou k řízení v prvním stupni příslušné zásadně okresní soudy (Bezirksgerichte) a zemské soudy (Landesgerichte). Mimo Vídeň rozhodují okresní a zemské soudy také ve věcech obchodních; zemské soudy mimo to rozhodují ve věcech vyplývajících z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Pouze Vídeň má samostatný okresní soud zabývající se obchodními věcmi (Bezirksgericht fûr Handelssachen), samostatný obchodní soud (Handelsgericht) a samostatný pracovní a sociální soud (Arbeit- und Socialgericht).
Další podrobnosti k vymezení věcné příslušnosti okresních a zemských soudů a soudů rozhodujících ve věcech obchodních a pracovněprávních a ve věcech týkajících se sociálního zabezpečení je možno nalézt v informačním listu k organizaci soudnictví.
2 Kdy jsou příslušné obecné soudy (tj. kdy jde o soudy, které jsou příslušné u daných věcí), jak mohu zjistit, na který soud se mám obrátit?
2.1 Rozlišují se nižší a vyšší obecné civilní soudy prvního stupně (například okresní coby nižší a krajské coby vyšší), a pokud ano, který je příslušný k projednání mé věci?
V občanskoprávních věcech se příslušnost soudu určuje v zásadě podle povahy sporu a u všech věcí, které nejsou takto přiděleny okresním nebo krajským soudům, se určuje podle výše sporné částky. Věcná příslušnost (Eigenzuständigkeit) má vždy přednost před příslušností založenou na sporné částce (Wertzuständigkeit).
Okresní soudy mají věcnou příslušnost, například ve většině rodinněprávních nebo nájemních sporů. Zemské soudy mají věcnou příslušnost například ve věcech vyplývajících ze zákona o odpovědnosti za atomovou energii (Atomhaftpflichtgesetz), zákona o odpovědnosti veřejné správy (Amtshaftungsgesetz), zákona o ochraně údajů (Datenschutzgesetz) a ve sporech vyplývajících z autorského práva. Okresní soudy jsou příslušné na základě sporné částky v případech, kdy tato částka nepřesahuje 15 000 EUR, zemské soudy jsou příslušné na základě sporné částky, pokud tato částka přesahuje 15 000 EUR.
2.2 Místní příslušnost (je pro mou věc příslušný soud města A, nebo města B?)
2.2.1 Základní pravidla místní příslušnosti
Každá osoba má svou obecnou soudní příslušnost (allgemeiner Gerichtsstand), která je založena na vztahu této osoby k určitému soudnímu okresu. Žaloba se zásadně podává u obecného soudu příslušného pro žalovaného. Obecným soudem příslušným pro fyzickou osobu se zpravidla rozumí soud, v jehož okrese má trvalé bydliště (Wohnsitz), nebo soud, v jehož okrese má obvyklý pobyt (gewöhnlicher Aufenthalt); jedna fyzická osoba může mít i několik obecných příslušných soudů. Obecným soudem příslušným pro právnickou osobu je zpravidla soud, v jehož okrese má své sídlo.
2.2.2 Výjimky ze základního pravidla
2.2.2.1 Kdy si mohu vybrat mezi soudem v místě bydliště žalovaného (soud určený podle základního pravidla) a jiným soudem?
V některých případech být žaloba podána buď u obecného soudu příslušného pro žalovaného, nebo u jiného soudu na základě volby žalobce – příslušnost daná na výběr (Wahlgerichtsstand). Podle rakouských právních předpisů týkajících se soudní příslušnosti existuje jenom v oblasti civilního procesu více než dvacet různých příslušností daných na výběr v otázkách smluvních závazkových vztahů a závazků ze zákona, různých věcněprávních nároků a příslušnost daná na výběr procesního charakteru. Může to být například soud místa plnění nebo adresy uvedené na faktuře, soud místa, kde se nachází předmět sporu (forum rei sitae), soud místa, kde došlo ke vzniku škody, nebo soud místa, kde byl podán protinávrh. Úprava místní příslušnosti se může někdy významně lišit od srovnatelných úprav podle evropského a vnitrostátního práva jiných členských států.
K projednání a rozhodnutí níže uvedených nároků jsou podle rakouského práva například místně příslušné následující soudy:
Pro nároky plynoucí ze smluv (s výjimkou nároků plynoucích z pracovních smluv): žaloby o určení platnosti nebo neplatnosti smlouvy, žaloby na plnění ze smlouvy nebo na zrušení smlouvy, jakož i žaloby na náhradu za neplnění nebo jen dílčí plnění smlouvy mohou být podány u soudu v místě, kde se od žalovaného, podle dohody smluvních stran, vyžaduje plnění. Toto ujednání musí být doloženo v písemné formě.
Pro nároky na výživné: viz „Nároky na výživné – Rakousko“.
Pro nároky na náhradu škody: spory o náhradu škody za zabití nebo ublížení na zdraví jedné nebo několika osob, náhradu škody z omezování osobní svobody nebo za poškození hmotného majetku mohou být také projednávány u soudu, v jehož okrese došlo k jednání, které vedlo ke vzniku škody (soudní příslušnost podle místa jednání, které vedlo ke vzniku škody). Navíc mohou být nároky na náhradu škody na základě trestných činů rovněž uplatňovány v rámci trestního řízení vedeného proti pachateli (adhezní řízení).
Pro žaloby nebo návrhy na rozvod: viz „Rozvod – Rakousko“.
Pro návrhy na svěření dítěte do péče: viz „Rodičovská zodpovědnost – Rakousko“.
2.2.2.2 Kdy musím zvolit jiný soud než soud v místě bydliště žalovaného (soud určený použitím základního pravidla?
V některých případech je dána zvláštní místní příslušnost, kdy žaloba musí být podána u určitého soudu, a která vylučuje jak obecnou místní příslušnost, tak příslušnost danou na výběr. Takové místo se označuje jako „výlučné soudní místo“ (ausschließlicher Gerichtsstand). Výlučným soudním místem, které nelze změnit ani dohodou stran, je „povinná soudní příslušnost“ (Zwangsgerichtsstand). Povinná soudní příslušnost musí být stanovena zvláštním předpisem. Výlučné soudní místo je dáno především ve věcech manželského a rodinného práva, ale neomezuje se pouze na ně. Výlučně místně příslušné jsou například soudy rozhodující spory vyplývající z manželských vztahů či registrovaných partnerství nebo v pozůstalostních věcech. Povinná místní příslušnost je dána například také ve sporech z podílových fondů nebo ze vztahů ve sdružení. Úprava místní příslušnosti se může někdy významně lišit od srovnatelných úprav podle evropského a vnitrostátního práva jiných členských států.
2.2.2.3 Mohou si strany samy určit soud, který by za normálních okolností nebyl příslušný?
Nejedná-li se o povinnou místní příslušnost (viz k tomu výše bod 2.2.2.2), mohou strany uzavřít výslovnou prorogační dohodu ve prospěch jednoho nebo více soudů prvního stupně s určením konkrétního místa nebo naopak místně příslušný soud z projednávání a rozhodování věci vyloučit. Tato prorogační dohoda se musí týkat buď konkrétního právního sporu, nebo právních sporů vyplývajících z konkrétního právního sporu nebo právního vztahu. Prorogační dohoda o místní příslušnosti nemusí být povinně uzavřena v písemné formě. Musí však být možné tuto dohodu důkazně doložit pro případ, že by byla v průběhu řízení rozporována.
Účastníci řízení tak mají možnost změnit příslušnost vyplývající z právních předpisů (věcnou a/nebo místní). Prorogační dohoda o soudní příslušnosti může být uzavřena před zahájením soudního řízení, ale je přípustné, aby byla uzavřena dokonce i na začátku řízení. Změna věcné soudní příslušnosti na základě dohody o místní příslušnosti je možná tehdy, pokud se věc přesouvá ze soudu prvního stupně k okresnímu soudu, za předpokladu, že je tento soud prvního stupně příslušný na základě výše hodnoty sporu. Toto pravidlo platí jak pro obecnou místní příslušnost, tak i pro soudní příslušnost v obchodních věcech.
Dohoda o změně místní soudní příslušnosti je přípustná tehdy, pokud není výslovně zakázána. V případě, že právní předpisy nepřipouští změnu místní příslušnosti, jedná se o povinnou místní příslušnost. Změna místní příslušnosti je například nepřípustná, nebo přípustná jen v omezeném rozsahu, tehdy, pokud je soudní příslušnost určena podle § 14 zákona na ochranu spotřebitele (Konsumentenschutzgesetz, KschG), § 83a a 83b zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm, JN), § 532 občanského soudního řádu (Zivilprozeßordnung, ZPO), § 9 zákona o pracovních a sociálních soudech (Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz, ASGG), § 51 exekučního řádu (Exekutionsordnung, EO) nebo podle § 253 insolvenčního zákona (Insolvenzordnung, IO).
3 Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?
Pouze Vídeň má zvláštní občanskoprávní soudy pro obchodní věci, a to okresní soud pro obchodní věci a Vídeňský obchodní soud, a zvláštní občanskoprávní soud pro případy související s pracovním právem a právem sociálního zabezpečením, a to Vídeňský pracovní a sociální soud. Ve všech ostatních okresech probíhá řízení v obchodních věcech a ve věcech vyplývajících z pracovního a sociálního práva u obecných soudů. Úprava místní příslušnosti v obchodních věcech a ve věcech týkajících se pracovního a sociálního práva je proto v zásadě stejná jako úprava podle předpisů pro obecné civilní řízení. Zejména ve věcech týkajících se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení však zákon o pracovních a sociálních soudech stanoví řadu míst daných na výběr a výlučných soudních míst (oddíl 4 a násl. ASGG).