1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích
Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Drobné nároky projednává smírčí soudce (giudice di pace).
Řízení u smírčího soudce jsou zpravidla co nejjednodušší (články 316–322 občanského soudního řádu).
1.1 Předmět řízení, limitní částka
Smírčí soudci jsou příslušní pro spory týkající se movitých věcí s hodnotou do 10 000 (deseti tisíc) EUR, nestanoví-li zákon výslovně jinak.
Smírčí soudce projednává rovněž žaloby na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel, pokud nárokovaná částka nepřesahuje 25 000 (dvacet pět tisíc) EUR.
Bez ohledu na hodnotu sporu projednává smírčí soudce všechny věci týkající se:
- vymezení hranic pozemků a dodržování zákonných vzdáleností při sázení stromů a keřů, jak jsou stanoveny právními a správními předpisy nebo zvyklostmi,
- rozsahu a využívání služeb v bytových domech,
- vztahů mezi vlastníky nebo nájemci bytů, pokud jde o kouř, zápach, teplo, hluk, otřesy a podobné obtěžování nad běžnou úroveň,
- úroků nebo vedlejších výdajů v případě pozdní výplaty důchodu nebo dávek sociálního zabezpečení.
1.2 Použití řízení
Nedávná reforma (legislativní nařízení č. 149/2022) přinesla řadu novinek v řízení u smírčího soudce: za účelem jeho přizpůsobení potřebám v oblasti digitalizace se od 1. ledna 2023 použijí ustanovení čl. 127 odst. 3 a článku 127a občanského soudního řádu (slyšení s využitím audiovizuálního spojení) a článku 127b občanského soudního řádu (předkládání písemných připomínek), čl. 193 odst. 2 občanského soudního řádu (soudní technické znalecké prohlášení pro přísahy s digitálním podpisem) a článku 196k (prováděcí ustanovení) občanského soudního řádu (slyšení s využitím dálkového audiovizuálního spojení), a to i u řízení, jež k tomuto datu probíhají. Ustanovení kapitoly I hlavy Vb (prováděcí ustanovení) občanského soudního řádu (digitální justice) se použijí od 30. června 2023, a to i u řízení, která k tomuto datu probíhají.
Žaloby se podávájí formou návrhu (ricorso) v zjednodušeném řízení, pokud jsou slučitelné (články 281i až 281l občanského soudního řádu).
Žalobu lze podat rovněž ústně. V tomto případě ji smírčí soudce zaznamená v písemnosti, kterou žalobce doručí účastníkům řízení společně s usnesením o nařízení jednání uvedeným v článku 318 občanského soudního řádu.
V návrhu je nutno uvést soud a účastníky řízení, žalobní důvody a předmět sporu a čeho se žalobce domáhá (nový čl. 318 odst. 1 občanského soudního řádu).
Do pěti dnů od přidělení věci vydá smírčí soudce usnesení, jímž nařídí vyslechnutí účastníků řízení v souladu s čl. 281j odst. 2 (nový čl. 318 odst. 2 občanského soudního řádu).
Žalobce se ustanoví předložením doručeného návrhu nebo úředního záznamu (protokolu) uvedeného v článku 316 občanského soudního řádu společně s usnesením uvedeným v článku 318 (pokud žalobu podal ústně), zprávou o doručení a případně plnou mocí.
Žalovaný se naproti tomu ustanoví na základě čl. 281j odst. 3 a 4 občanského soudního řádu podáním žalobní odpovědi a případně plnou mocí (nový článek 319 občanského soudního řádu).
Smírčí soudce během prvního jednání účastníky řízení podle svého uvážení vyslechne a pokusí se o usmíření: je-li toto úspěšné, je smír zaprotokolován. Není-li pokus o smír úspěšný, smírčí soudce postupuje v souladu se zjednodušeným postupem (čl. 281k odst. 2, 3 a 4 občanského soudního řádu), a pokud se domnívá, že věc není ve stavu dovolujícím vydat rozhodnutí, zahájí vyšetřovací řízení nutné k vydání rozhodnutí.
Má-li smírčí soudce za to, že věc je ve stavu dovolujícím vydat rozhodnutí, postupuje v souladu s článkem 281e občanského soudního řádu. Proto je to soudce, kdo předkládá návrhová žádání a může nařídit ústní projednání věci. Rozsudek se uloží v soudní kanceláři do 15 dnů od tohoto projednání.
1.3 Formuláře
Nejsou předepsány žádné formuláře.
1.4 Pomoc
Pokud hodnota předmětu sporu nepřesahuje 1 100 EUR, mohou se účastníci řízení zastupovat u smírčího soudce sami (článek 82 občanského soudního řádu; viz informační list „Jak postupovat“).
Ve všech ostatních případech musí být účastníci řízení zastoupeni advokátem.
Smírčí soudce však může na základě povahy a rozsahu dané věci určitému účastníku řízení dovolit, aby jednal jako sporná strana vystupující bez právního zástupce, a to na základě ústní žádosti účastníka řízení či jiného způsobu.
Soudce ověří, zda účastníci řízení učinili všechny úkony, které se vyžadují s ohledem na jejich vystupování před soudem, a v případě potřeby je požádá, aby doplnili nebo upravili písemnosti, které soud pokládá za neúplné.
Pokud zjistí, že advokát nemá zmocnění jako obhájce, nebo nedostatky ve zmocnění uděleném pro zastupování, pomoc nebo schvalování, jež způsobují jeho neplatnost, stanoví soudce lhůtu, v níž musí účastníci řízení určit osobu odpovědnou za zastupování nebo pomoc, udělí nezbytné schválení anebo udělí či obnoví procesní plnou moc. Je-li nedostatek odstraněn ve stanovené lhůtě, považuje se návrh za opravený a jeho hmotněprávní a procesní účinky platí ode dne jeho prvního oznámení (článek 182 občanského soudního řádu).
1.5 Pravidla pro provádění důkazů
Pravidla o dokazování jsou stejná jako v řízení u tribunálu (viz informační list „Dokazování“).
1.6 Písemné řízení
Upravuje jej článek 127b občanského soudního řádu, v němž se uvádí, že jednání, a to i pokud je již naplánované, lze nahradit předložením písemných připomínek obsahujících pouze požadované návrhy, není-li vyžadována přítomnost jiných osob než obhajců, účastníků řízení, státního zastupitelství a členů pomocného personálu soudu. V těchto případech se jednání nahrazuje předložením písemných připomínek na žádost všech účastníků řízení. Při nařízení nahrazeného jednání stanoví soudce pro předložení připomínek závaznou lhůtu v délce nejméně patnácti dnů. Každý účastník jednání [...]
1.7 Obsah rozsudku
Obecně platí pravidla zjednodušeného postupu stanovená v bodě 1.2.
Smírčí soudce může rozhodovat „na základě ekvity“ (sentenze di equità, tj. podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR (článek 113 občanského soudního řádu).
1.8 Náhrada nákladů
Existují nějaká omezení týkající se náhrady nákladů? Pokud ano, jaká?
Rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů jsou přijímána podle běžných pravidel, kdy náklady musí uhradit účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto. Každý účastník řízení však může nést své vlastní náklady, pokud neuspěje ani jeden z nich, nebo z jiného oprávněného důvodu.
1.9 Možnost odvolání
Proti rozsudkům vydaným na základě ekvity (sentenze di equità, podle úvahy smírčího soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR lze podat opravný prostředek pouze tehdy, došlo-li k porušení procesního práva, ústavního práva nebo práva Společenství či zásad upravujících předmět sporu.
Proti všem ostatním rozsudkům smírčího soudce lze podat opravný prostředek u odvolacího soudu.
Viz informační listy o soudním systému, příslušnosti soudů a o tom, jak postupovat.