Drobné nároky

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Vnitrostátní procesní pravidla pro soudní řízení týkající se občanskoprávních věcí jsou stanovena v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik).

Podle § 403 občanského soudního řádu může soud se souhlasem stran rozhodnout bez jednání.

Podle § 404 občanského soudního řádu může soud nařídit, aby věc týkající se žaloby s peněžitým plněním byla projednána písemně, pokud hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 4 500 EUR u hlavního nároku a 8 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Podle § 405 občanského soudního řádu soud vykonává spravedlivou posuzovací pravomoc a může projednat žalobu ve zjednodušeném řízení, přičemž dodrží pouze obecné procesní zásady stanovené v občanském soudním řádu, pokud má dané plnění peněžitou hodnotu a hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 3 500 EUR u hlavního nároku a 7 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Pokud o to žalobce požádá, žaloba na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku nebo žaloba na nucené vymáhání pohledávky vyplývající z hypotéky, zástavy k lodi nebo zástavy na jméno se projednává v listinném řízení, pokud lze všechny skutečnosti odůvodňující nárok prokázat pomocí listin a pokud jsou potřebné listiny přiloženy k žalobě nebo je žalobce předloží ve lhůtě stanovené soudem.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

1.2 Pokud se strany dohodnou, soud může nařídit, aby se občanskoprávní věc projednávala písemně, a to bez ohledu na druh a hodnotu věci.

Soud může nařídit použití písemného řízení bez dohody stran, pokud se věc týká žaloby s peněžitým plněním a hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 4 500 EUR u hlavního nároku a 8 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Zjednodušený postup lze použít, pokud má žaloba peněžitou hodnotu plnění a tato hodnota plnění nepřesahuje částku odpovídající 3 500 EUR u hlavního nároku a 7 000 EUR spolu s vedlejšími nároky.

Pokud se žaloba na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku nebo žaloba na nucené vymáhání pohledávky vyplývající z hypotéky, zástavy k lodi nebo zástavy na jméno projednává v listinném řízení, není stanovena žádná prahová hodnota.

1.2 Použití řízení

Návrhy v rámci evropského řízení o drobných nárocích lze soudu podávat elektronicky nebo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Žádosti lze podat elektronicky prostřednictvím informačního systému vytvořeného k tomuto účelu (Veřejné elektronické podání (Avalik e-toimik), https://www.e-toimik.ee/) nebo zasláním e-mailu na určenou e-mailovou adresu. Kontaktní údaje estonských soudů jsou k dispozici na internetových stránkách soudů. Návrhy musí podepsat odesílatelé. Návrhy podávané elektronicky musí být opatřeny digitálním podpisem odesílatele nebo je nutné odeslat jej podobným zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikaci odesílatele. Návrhy lze podávat také elektronicky faxem nebo jinou formou, která umožňuje pořídit písemný záznam, pokud je originál písemného dokumentu neprodleně předložen soudu. V případě zjednodušeného řízení může soud obejít zákonná ustanovení týkající se požadavků na formu, v níž mají být návrhy podávány.

Při nařízení písemného řízení se souhlasem stran podle § 403 občanského soudního řádu soud co nejrychleji stanoví lhůtu, během níž lze podávat návrhy a písemnosti, určí datum zveřejnění rozsudku a informuje o tom strany. Strany mohou svůj souhlas s písemným řízením odvolat pouze v případě, že se procesní situace výrazně změní. Pokud strana soudu nesdělí, zda souhlasí či nesouhlasí s písemným řízením, předpokládá se, že si přeje, aby byl případ projednán v soudním jednání.

Podle § 404 občanského soudního řádu soud při nařízení písemného řízení ve věci týkající se žaloby s peněžitým plněním stanoví lhůtu pro předložení návrhů a dokumentů, určí datum zveřejnění rozsudku a informuje o něm strany. Soud může lhůtu změnit, pokud to odůvodňuje změna procesní situace. Soud zruší písemné řízení, pokud má za to, že je nezbytné, aby se strana dostavila osobně a vysvětlila skutečnosti, na nichž je založena žaloba. Pokud o to strana požádá, bude vyslechnuta bez ohledu na to, zda bylo či nebylo nařízeno písemné řízení.

Podle § 405 odst. 3 občanského soudního řádu může soud projednat žalobu ve zjednodušeném řízení, aniž by bylo vyžadováno zvláštní usnesení. Při výkonu spravedlivé posuzovací pravomoci a projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení soud dodržuje pouze obecné procesní zásady. Ve zjednodušeném řízení soud dbá na dodržování základních práv a svobod a základních procesních práv stran řízení a na její žádost stranu rovněž vyslechne. K tomu není nutné svolávat soudní jednání. Strany řízení nicméně musí být informovány o svém právu být soudem vyslechnuty. Zjednodušení řízení je pro soud možností, nikoliv však povinností.

Při projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení soud může mimo jiné:

• uchovávat záznamy o procesních úkonech pouze v rozsahu, který soud považuje za nezbytný, a vyloučit právo vznášet námitky proti těmto záznamům,
• stanovit jiné lhůty, než jsou lhůty stanovené zákonem,
• uznat rovněž osoby, které nejsou uvedeny v zákoně jako smluvní zástupci strany řízení,
• obejít právní předpisy týkající se požadavků na formu předkládání důkazů a provádění dokazování a uznat rovněž za důkazní prostředky i ty, které nebyly předloženy pod přísahou, včetně prohlášení stran řízení,
• obejít právní předpisy týkající se požadavků na doručování procesních písemností a formy, v níž mají být písemnosti stranami řízení předkládány, s výjimkou doručování oznámení o zahájení řízení žalovanému,
• upustit od písemného předběžného řízení nebo soudního jednání,
• provádět dokazování z vlastního podnětu,
• vynést rozsudek v dané věci bez popisné části a odůvodnění,
• prohlásit rozhodnutí přijaté v dané věci za neprodleně vykonatelné i v jiných případech, než jsou stanoveny v právních předpisech, nebo bez zajištění stanoveného právními předpisy.

Pokud hodnota plnění v občanskoprávní věci nedosahuje prahové hodnoty pro zjednodušené řízení, použijí se ustanovení o zjednodušeném řízení, a to i v případě opravného prostředku podaného proti rozhodnutí přijatému ve zjednodušeném řízení. To platí i v případě rozhodování občanskoprávní věci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1), pokud se na ni nevztahuje toto nařízení. Na základě tohoto nařízení může věc rozhodnout okresní soud (maakohus) s příslušnou pravomocí.

Listinné řízení se použije na žádost žalobce za předpokladu, že všechny skutečnosti odůvodňující nárok lze prokázat pomocí listin a že potřebné listiny jsou přiloženy k žalobě nebo je žalobce předloží ve lhůtě stanovené soudem.

Prostředky elektronických služeb, které lze použít pro zasílání dokumentů soudům v Estonsku, jsou elektronický informační systém (https://www.e-toimik.ee/) a doručování písemností e-mailem nebo faxem. Při zasílání písemnosti soudu faxem musí být originál písemnosti předložen soudu neprodleně po odeslání faxu. Pokud je podán opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí, musí být originál opravného prostředku předložen do 10 dnů.

Soud může považovat návrh nebo jinou procesní písemnost, kterou zaslala strana řízení e-mailem, za přípustnou i tehdy, když nesplňuje požadavky na digitální podpis, za předpokladu, že soud nemá žádné pochybnosti o totožnosti odesílatele nebo o odeslání písemnosti, zejména tehdy, kdy písemnosti opatřené digitálním podpisem již byly ze stejné e-mailové adresy ve stejné věci odeslány stejnou stranou, nebo pokud soud souhlasil s tím, aby se návrhy nebo jiné písemnosti předkládaly rovněž tímto způsobem.

Předchozí souhlas je možné udělit také elektronicky prostřednictvím elektronického informačního systému (https://www.e-toimik.ee/), e-mailem nebo faxem. Akceptování způsobu doručování elektronickými prostředky podle čl. 13 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení o evropském řízení o drobných nárocích lze rovněž soudu podat s návrhem na zahájení evropského řízení o drobných nárocích.

Procesní písemnosti musí být obecně doručeny advokátům, notářům, soudním exekutorům, insolvenčním správcům a orgánům státní nebo místní správy elektronicky prostřednictvím určeného informačního systému. Doručování písemností jinými prostředky je povoleno pouze tehdy, existuje-li k tomu řádný důvod.

Opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí vydanému v evropském řízení o drobných nárocích lze podat oblastnímu soudu (ringkonnakohus), který je příslušným podle sídla okresního soudu, který vydal rozhodnutí v evropském řízení o drobných nárocích. Opravný prostředek je nutné podat písemně a musí obsahovat:

1. název soudu, který vydal sporný rozsudek, datum rozsudku a číslo občanské věci;
2. výslovnou žádost strany podávající opravný prostředek, v níž uvede jak rozsah, v němž napadá rozsudek soudu prvního stupně, tak i rozhodnutí oblastního soudu, jehož vydání se domáhá;
3. odůvodnění opravného prostředku;
4. okamžik doručení sporného rozsudku.

Odůvodnění opravného prostředku musí zahrnovat:

1. právní ustanovení, které soud prvního stupně porušil v rozsudku nebo ve formulaci rozsudku, nebo skutečnosti, které soud prvního stupně stanovil nesprávně nebo nedostatečně;
2. důvod porušení právního ustanovení nebo nesprávného nebo nedostatečného stanovení skutečností;
3. odkaz na důkazy, které chce strana podávající opravný prostředek použít, aby prokázala jednotlivé skutkové okolnosti.

Listinné důkazy, které nebyly předloženy soudu prvního stupně a jejichž přijetí soudem strana podávající opravný prostředek požaduje, se připojí k opravnému prostředku.

Pokud jsou důvodem podání opravného prostředku nové skutečnosti a důkazy, musí být v odůvodnění opravného prostředku uvedeno, že tyto nové skutečnosti a důkazy nebyly předloženy soudu prvního stupně.

Pokud si strana podávající opravný prostředek přeje, aby soud vyslechl svědka nebo přijal přísežné prohlášení strany řízení nebo aby zajistil znalecký posudek či odbornou prohlídku, musí to uvést v opravném prostředku a odůvodnit. V takovém případě je třeba v opravném prostředku uvést jména, adresy a kontaktní údaje svědků nebo znalců, pokud jsou známy.

Pokud si strana podávající opravný prostředek přeje, aby věc byla projednána v průběhu soudního jednání, musí to uvést v opravném prostředku. Pokud tak neučiní, předpokládá se, že souhlasí s tím, že věc bude rozhodnuta písemně. Soud doručí podaný opravný prostředek protistraně a stanoví jí lhůtu k předložení stanoviska.

O žádosti o přezkum soudního rozhodnutí podle nařízení o řízení o drobných nárocích soud rozhoduje formou rozhodnutí. V případě potřeby je žádost projednána při soudním jednání. Pokud bude žádosti vyhověno, evropské řízení o drobných nárocích bude pokračovat stejným způsobem jako před vydáním rozhodnutí. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přezkum soudního rozhodnutí se lze odvolat k oblastnímu soudu. Opravný prostředek proti rozhodnutí o opravném prostředku vydanému oblastním soudem lze podat k Nejvyššímu soudu (Riigikohus) pouze v případě, že oblastní soud opravný prostředek zamítl.

Výše státního poplatku se určuje na základě hodnoty občanské věci, která se odvíjí od výše nároku. Při výpočtu hodnoty občanské věci se k částce hlavního nároku připočítávají částky vedlejších nároků. V případě návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích o vrácení úroku z prodlení, který se nestal splatným, se k této částce musí připočítat rovněž částka odpovídající ročnímu úroku z prodlení. Výše státního poplatku se stanoví na základě konečné obdržené částky (hodnoty věci) a v souladu s tabulkou v příloze 1 zákona o státních poplatcích, jak je uvedeno v § 59 odst. 1.

Za návrh na přezkum soudního rozhodnutí v řízeních vedených na základě nařízení o řízení o drobných nárocích je třeba zaplatit státní poplatek ve výši poloviny hodnoty žaloby. Tento státní poplatek bude činit nejméně 100 EUR a nejvýše 2 100 EUR.

Za podání opravného prostředku se platí stejný poplatek jako za návrh na zahájení evropského řízení o drobných nárocích podaný okresnímu soudu, přičemž se zohlední rozsah opravného prostředku. Při podání opravného prostředku nebo kasačního opravného prostředku proti rozsudku vydanému v listinném řízení nebo proti mezitímnímu rozsudku nebo částečnému rozsudku vydanému s výhradou se předpokládá, že hodnota věci činí čtvrtinu hodnoty věci v prvním stupni.

Při podání kasačního opravného prostředku k Nejvyššímu soudu je třeba zaplatit státní poplatek ve výši 1 % z hodnoty občanskoprávní věci s ohledem na rozsah kasačního opravného prostředku. Výše státního poplatku se určuje na základě § 59 zákona o státních poplatcích. Státní poplatek činí nejméně 100 EUR a nejvýše 4 760 EUR.

Za podání opravného prostředku oblastnímu soudu nebo Nejvyššímu soudu se platí státní poplatek ve výši 50 EUR.

Státní poplatek lze uhradit bankovním převodem na některý z bankovních účtů ministerstva financí: SEB Pank – číslo bankovního účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X), Swedbank – číslo bankovního účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X), Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: RIKOEE22), LHV Pank – číslo bankovního účtu EE567700771003819792 (BIC/SWIFT: LHVBEE22).

Není-li soudní rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích splněno dobrovolně, spadá výkon rozhodnutí do kompetence soudních exekutorů.

Soudy rozhodující o návrzích v rámci evropského řízení o drobných nárocích (viz bod 1.2) mají pravomoc přijmout opatření uvedená v § 23.

1.3 Formuláře

Pro zjednodušené postupy neexistují žádné celostátně platné standardní formuláře.

1.4 Pomoc

Právní pomoc je poskytována v souladu s postupem stanoveným v zákoně o právní pomoci poskytované státem (riigi õigusabi seadus) a v kapitole 18 podkapitole 6 občanského soudního řádu. O poskytnutí právní pomoci poskytované státem se rozhoduje na základě žádosti dotčené osoby.

Žádost o poskytnutí právní pomoci poskytované státem straně soudního řízení v občanskoprávní věci se podává u soudu, který věc projednává nebo který je příslušný k jejímu projednání.

Fyzická osoba může obdržet právní pomoc poskytovanou státem, pokud je její finanční situace v době, kdy právní pomoc potřebuje, taková, že není schopna uhradit příslušné právní služby nebo pokud je schopna uhradit právní služby pouze částečně nebo ve splátkách, nebo pokud jí finanční situace neumožňuje po uhrazení právních služeb uspokojit základní životní potřeby.

Právní pomoc poskytovaná státem se poskytuje fyzické osobě, která má v době podání žádosti bydliště v Estonské republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Bydliště je stanoveno na základě článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1). Ostatním fyzickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že mají nárok na její poskytnutí v rámci mezinárodního závazku, který je pro Estonsko závazný.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Na rozdíl od standardního řízení o žalobě může soud ve věci, která je projednávána ve zjednodušeném řízení podle § 405 občanského soudního řádu, provádět dokazování i z vlastního podnětu. Soud může obejít zákonná ustanovení týkající se požadavků na formu předkládání důkazů a provádění dokazování a uznat rovněž za důkazní prostředky i ty, které nebyly provedeny pod přísahou, včetně prohlášení stran řízení.

V listinném řízení jsou jako důkazy přijímány pouze dokumenty předložené stranami a prohlášení stran učiněná pod přísahou. Důkazy lze podávat pouze v případě žaloby na zaplacení dlužné částky ze směnky nebo šeku, žaloby na nucený výkon rozhodnutí z hypotéky nebo zástavy k lodi a sporu o to, zda je listina pravá nebo padělaná. Žádné jiné důkazy se nepřijímají a k námitkám se nepřihlíží. V listinném řízení nelze předkládat žádné jiné nároky ani protinároky. K prokázání vedlejšího nároku vyplývajícího ze směnky nebo šeku postačí pohledávku doložit.

Pravidla dokazování jsou stanovena v kapitole 25 občanského soudního řádu. Nestanoví-li zákon jinak, musí obě strany v řízení prokázat skutečnosti, na nichž se zakládají jejich nároky a námitky. Není-li zákonem stanoveno jinak, mohou se strany řízení dohodnout na rozdělení důkazního břemene jiným způsobem, než je stanoveno v zákoně, a dohodnout se na povaze důkazů k prokázání určitých skutečností. Důkazy poskytují strany řízení. Soud může vyzvat strany, aby předložily další důkazy. Pokud strana řízení, která si přeje předložit důkazy, nemůže důkazy předložit sama, může požádat soud o jejich provedení. Při předkládání důkazů nebo žádosti o provedení dokazování musí strana řízení vysvětlit, které skutečnosti významné pro danou věc chce prokázat předložením důkazů nebo žádostí o provedení dokazování. Každá žádost o provedení dokazování musí obsahovat také informace, které umožňují jejich provedení. V přípravném řízení soud stanoví stranám lhůtu pro předložení důkazů nebo pro podání návrhu na provedení dokazování. Pokud je žádost strany řízení o provedení dokazování zamítnuta, protože strana řízení nezaplatila předem náklady spojené s provedením dokazování, přestože soud o zaplacení požádal, strana řízení není oprávněna žádat o provedení dokazování v pozdější době, pokud by vyhovění této žádosti vedlo k odročení věci.

Je-li nutné provést dokazování mimo místní příslušnost soudu, u něhož probíhá řízení ve věci, může soud, který danou věc projednává, provést zvláštní dožádání o provedení procesního úkonu soudem, v jehož územní působnosti může být dokazování provedeno. Zvláštní dožádání se provádí v souladu s postupem platným pro provedení požadovaného procesního úkonu. Strany řízení jsou informovány o času a místě provedení procesního úkonu, nepřítomnost strany však nebrání provedení zvláštního dožádání. Záznam o procesním úkonu a důkazy získané při provedení zvláštního dožádání jsou neprodleně zaslány soudu, který věc projednává. Pokud dokazování prováděné soudem, který vede řízení ve věci na základě zvláštního dožádání, vede ke sporu a pokud pokračování v dokazování závisí na vyřešení tohoto sporu, avšak soud, který se věcí zabývá na základě zvláštního dožádání, jej není schopen vyřešit, řeší spor soud, který rozhoduje v hlavní věcí. Pokud se soud, který provádí zvláštní dožádání, domnívá, že je v zájmu rozhodování věci vhodné předat proces dokazování jinému soudu, zašle za tímto účelem soudu žádost a informuje o tom strany řízení.

Důkazy, které byly provedeny v cizí zemi v souladu s jejími právními předpisy, lze použít v občanskoprávním řízení v Estonsku, pokud procesní úkon provedený za účelem provedení dokazování není v rozporu se zásadami estonského občanského soudního řízení. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech může být senát estonského soudu, který požádal o dokazování postupem podle tohoto nařízení, nebo soudce jednající na základě příkazu takového soudu přítomen dokazování u zahraničního soudu a účastnit se ho. Strany řízení, jejich zástupci a znalci se mohou dokazování zúčastnit ve stejném rozsahu, v jakém se mohou účastnit dokazování v Estonsku. V případě, že čl. 19 odst. 3 nařízení umožňuje přímé dokazování estonským soudem v jiném členském státě Evropské unie, může se dokazování účastnit senát soudu, který věc projednává, soudce jednající na základě příkazu nebo soudem jmenovaný znalec.

Pokud má být dokazování provedeno mimo Evropskou unii, soud požádá, aby bylo dokazování provedeno prostřednictvím příslušného orgánu podle Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních. Soud může rovněž provádět dokazování v cizí zemi prostřednictvím velvyslance nebo pověřeného konzulárního úředníka zastupujícího Estonskou republiku v této zemi, pokud to není zakázáno právními předpisy této země.

Strana, která předložila důkazy nebo požádala o provedení dokazování, může upustit od dokazování nebo důkazy stáhnout pouze se souhlasem protistrany, nestanoví-li právní předpisy jinak.

1.6 Písemné řízení

Věc může být v rámci zjednodušeného řízení projednávána písemně. Soud dbá na dodržování základních práv a svobod a základních procesních práv stran řízení a na její žádost stranu rovněž vyslechne. K tomu není nutné svolávat soudní jednání. Soud může upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání.

V rámci listinného řízení může být věc projednána písemně, pokud se na tom strany dohodnou.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudek sestává z úvodu, výroku, popisné části a odůvodnění. Ve zjednodušeném řízení může soud vydat rozsudek bez popisné části nebo odůvodnění. Pokud se soud zabývá žalobou ve zjednodušeném řízení, může se v popisné části rozsudku omezit pouze na uvedení právních důvodů a důkazů, z nichž vyvozuje své závěry.

Okresní soud vydávající rozsudek ve věci, v níž bylo použito zjednodušené řízení, může konstatovat, že je povoleno podat opravný prostředek. Soud podání opravného prostředku obecně povolí, pokud se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu je nezbytné k získání stanoviska oblastního soudu k právní otázce. Udělení povolení k podání opravného prostředku není třeba odůvodňovat.

V listinném řízení je žaloba zamítnuta, pokud žalobce neprokázal nárok pomocí důkazů, které jsou v listinném řízení přípustné. V takovém případě může být žaloba znovu předložena standardním postupem. Pokud soud žalobě v listinném řízení vyhoví i přes námitky žalovaného, vydá rozsudek, v němž zároveň zachová právo žalovaného hájit svá práva v budoucnu. Pro účely opravného prostředku a nuceného výkonu se rozsudek s výhradou považuje za pravomocný rozsudek. Pokud je námitka, která mohla být podána v listinném řízení, vyřešena rozsudkem s výhradou, může žalovaný tuto námitku následně znovu podat pouze v případě, že je rozsudek s výhradou zrušen nebo změněn.

1.8 Náhrada nákladů

Obecné zásady:

• Náklady řízení hradí neúspěšná strana.
• Neúspěšná strana nahradí druhé straně mimo jiné veškeré nezbytné mimosoudní výlohy vzniklé v důsledku soudního řízení. Strany mají nárok na náhradu všech mimosoudních výloh, které by měly být proplaceny svědkům, včetně náhrady za ztrátu výdělku nebo jiného trvalého příjmu, a to na stejném základě a ve stejném rozsahu jako svědci.
• Náklady řízení právního zástupce strany se hradí podle stejných pravidel, jaká platí pro procesní náklady strany.
• Soud může rozhodnout, že strany řízení uhradí náklady zcela nebo zčásti samy, pokud by bylo uložení úhrady nákladů řízení neúspěšné straně hrubě nespravedlivé nebo nepřiměřené.
• Pokud je žalobě vyhověno částečně, strany řízení hradí procesní náklady rovným dílem, ledaže soud rozdělí procesní náklady způsobem odpovídajícím rozsahu, v jakém je žalobě vyhověno, nebo uloží stranám řízení, aby procesní náklady uhradily zcela nebo zčásti samy.

1.9 Možnost odvolání

Ve výroku rozsudku vydaného ve zjednodušeném řízení soud uvede pravidla a lhůtu pro podání opravného prostředku. Proti rozhodnutí soudu vydanému ve zjednodušeném řízení lze podat opravný prostředek v rámci standardního postupu. Oblastní soud může projednat opravný prostředek ve zjednodušeném řízení bez ohledu na to, zda to okresní soud povolil, a opravný prostředek lze podat bez ohledu na to, zda to okresní soud povolil. Oblastní soud nesmí dopustit, aby opravný prostředek nebyl projednán, pouze proto, že používá zjednodušené řízení.

Proti rozhodnutí soudu vydanému v listinném řízení lze podat opravný prostředek v rámci standardního postupu.

Proti rozsudku soudu prvního stupně může strana řízení a vedlejší strana se samostatným nárokem podat opravný prostředek. Vedlejší strana bez samostatného nároku může podat opravný prostředek za podmínek stanovených v § 214 odst. 2 občanského soudního řádu.

Opravný prostředek nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Opravný prostředek lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku straně podávající opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

Je-li v dané věci vynesen ve lhůtě pro podání opravného prostředku doplňující rozsudek, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet ode dne vynesení doplňujícího rozsudku, a to i s ohledem na původní rozsudek. V případech, kdy je k rozsudku vynesenému bez popisné části nebo bez odůvodnění doplněna vynechaná část, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet znovu ode dne, k němuž byl vynesen rozsudek v úplném znění.

Pokud strany řízení dospějí k dohodě a vyrozumí o tom soud, lze lhůtu pro podání opravného prostředku zkrátit, nebo ji prodloužit až na pět měsíců ode dne zveřejnění rozsudku.

Strana řízení o opravném prostředku může podat kasační opravný prostředek proti rozsudku oblastního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud okresní soud zásadně porušil ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva. Vedlejší strana bez nezávislého nároku může podat kasační opravný prostředek za podmínek stanovených v § 214 odst. 2 občanského soudního řádu.

Kasační opravný prostředek nelze podat, jestliže se obě strany vzdaly práva na jeho podání v návrhu předloženém soudu.

Kasační opravný prostředek lze podat do 30 dnů od doručení rozsudku straně podávající opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců od vyhlášení rozsudku oblastního soudu.