1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích
1.1 Předmět řízení, limitní částka
Samostatné řízení o drobných nárocích není v rámci občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung) stanoveno. V řízení před okresními soudy (Amtsgerichte) však § 495a občanského soudního řádu stanoví zkrácené řízení. Na základě tohoto ustanovení může soud po náležitém uvážení v případě, že hodnota nároku nepřevyšuje 600 EUR, postupovat využít zkrácené řízení. Občanský soudní řád tuto možnost nijak jinak neomezuje: nestanovuje například žádný konkrétní typ sporu.
1.2 Použití řízení
Jak bylo řečeno výše, je na uvážení soudu, zda bude postupovat pomocí zkráceného řízení a využije některé z jeho možností. Soud však nemá povinnost tak učinit. Soud nicméně není povinen vést zkrácené řízení, může tedy i v případech, kdy je hodnota nároku nižší než 600 EUR, postupovat obvyklým postupem.
Rozhodnutí soudu, jak bude řízení vést, nemohou účastníci řízení napadnout. Mohou pouze žádat o nařízení jednání.
1.3 Formuláře
Nepoužívají se žádné zvláštní formuláře.
1.4 Pomoc
Pomoc se řídí obecnými pravidly. Zkrácené řízení mění pouze způsob vedení řízení. Účastníkům bez právního zástupce poskytuje soud stejnou procesní pomoc jako účastníkům s právním zástupcem. V Německu je v rámci řízení před okresními soudy například přípustné, aby žaloba byla sdělena ústně a zaprotokolována v podatelně. Právě tak má i účastník zastoupený advokátem možnost podat vysvětlení nikoli prostřednictvím svého advokáta, nýbrž přímo do protokolu.
To, jestli účastníka řízení zastupuje, nebo nezastupuje advokát, nemění v zásadě nic na způsobu a rozsahu povinností soudu podávat vysvětlení a informace. Soud má ze zákona povinnost podávat informace a vysvětlení týkající řízení, a to z hlediska právního i věcného.
1.5 Pravidla pro provádění důkazů
Soud může využívat i za jiných okolností neobvyklé způsoby shromažďování důkazů. Na rozdíl od jiných typů řízení, kdy se uplatňuje zásada přímosti (Unmittelbarkeit) a zásada účasti stran (Parteiöffentlichkeit), tzn. vyslýchání svědků, znalců či účastníků řízení před soudem za přítomnosti účastníků řízení, může soud v rámci zkráceném řízení nařídit zejména telefonické či písemné dotazování svědků, znalců a účastníků řízení.
1.6 Písemné řízení
Soud může využívat i za jiných okolností neobvyklé způsoby shromažďování důkazů. Na rozdíl od jiných typů řízení, kdy se uplatňuje zásada přímosti (Unmittelbarkeit) a zásada účasti stran (Parteiöffentlichkeit), tzn. vyslýchání svědků, znalců či účastníků řízení před soudem za přítomnosti účastníků řízení, může soud v rámci zkráceném řízení nařídit zejména telefonické či písemné dotazování svědků, znalců a účastníků řízení.
1.7 Obsah rozsudku
Rozsudek má ve srovnání s obvyklým řízením jednodušší formu. Souvisí to s tím, že proti rozsudkům o hodnotě nároku do výše 600 EUR nelze v zásadě podat opravný prostředek.
Nemusí například obsahovat vylíčení skutkového stavu. Nemusí v něm být ani vyloženy důvody rozhodnutí, pokud na nich účastníci řízení netrvají nebo pokud je jejich podstatný obsah uveden v protokolu. Vzhledem k požadavkům přeshraniční právní spolupráce nelze ovšem od odůvodnění rozsudku vypustit v situaci, kdy lze očekávat, že má být rozsudek vykonán v zahraničí.
Pokud je odvolání výjimečně povoleno, řídí se forma rozsudku obecnými pravidly.
1.8 Náhrada nákladů
Náhrada nákladů řízení nepodléhá žádným omezením; vztahují se na ni obecná pravidla. Podle těchto pravidel nese náklady řízení v zásadě účastník, který ve věci neměl úspěch.
1.9 Možnost odvolání
Proti rozsudkům o hodnotě nároku do výše 600 EUR nelze v zásadě podat opravný prostředek. Ve výjimečných případech je použití těchto prostředků možné za předpokladu, že je soud prvního stupně v rozsudku připustí. Je tomu tak s ohledem na závažnost věci nebo s ohledem na to, že rozvoj práva či zajištění jednotné judikatury vyžadují, aby rozhodl odvolací soud.
Jestliže odvolání není připuštěno a soud prvního stupně porušil právo účastníků sporu na slyšení způsobem, který mohl mít zásadní vliv na výsledek řízení, obnoví se na základě stížnosti účastníka, v jehož neprospěch bylo původně rozhodnuto, řízení u soudu prvního stupně. Pokud soud, který věc projednává, této námitce účastníka nevyhoví, má účastník řízení jedinou možnost, a to podat ústavní stížnost u Spolkového ústavního soudu, který však přezkoumává rozhodnutí pouze z hlediska porušení ústavního práva, nikoliv z hlediska porušení běžných zákonných ustanovení.