Drobné nároky

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

V polském právním řádu existuje „zjednodušené řízení“. Toto řízení je upraveno v článcích 505⁽¹⁾ až 505⁽¹⁴⁾ občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego).

Zjednodušení, jejichž cílem je zrychlit řízení, spočívají v zefektivnění a optimalizaci shromažďování důkazů a odvolacího řízení, menší formálnosti a v zavedení přísnějších formálních požadavků na účastníky řízení. Tato opatření mají přispět k tomu, aby účastníci řízení dodržovali příslušné lhůty pro provedení různých procesních úkonů.

Polský občanský soudní řád zahrnuje i evropské řízení o drobných nárocích. Toto řízení bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, s cílem zefektivnit a zjednodušit řízení v občanských a obchodních věcech. Nařízení se uplatňuje ve všech členských státech EU kromě Dánska. V polském právu bylo provedeno ustanoveními článku 505⁽²¹⁾ až 505^(27a) občanského soudního řádu.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Zjednodušené řízení se používá v níže uvedených případech, které spadají do pravomoci okresních soudů (sądy rejonowe):

• nároky vyplývající ze smluv (jejichž hodnota nepřesahuje 20 000 PLN) a nároky vyplývající ze záruk nebo záruk jakosti či nároky vzniklé v důsledku rozporu spotřebního zboží se spotřebitelskou kupní smlouvou, pokud hodnota předmětu smlouvy nepřesahuje uvedenou částku,
• nároky týkající se placení nájemného za byt a poplatků, které hradí nájemce, jakož i poplatků za užívání bytu v družstevním domě bez ohledu na hodnotu nároku.

Podle judikatury Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jsou nároky vyplývající z nesplnění či nedostatečného splnění závazku posouzeny v rámci zjednodušeného řízení v případě, že hodnota nároku nepřesahuje 20 000 PLN. Požaduje-li žalobce částku nižší než 20 000 PLN představující zbytek pohledávky, která již byla uspokojena a jejíž výše přesahovala 20 000 PLN, je tento nárok rovněž posouzen v rámci zjednodušeného řízení. Slovní spojení „ze smlouvy“ znamená, že nároky vyplývající z protiprávního jednání, bezdůvodného obohacení a existence vlastnictví věci, spoluvlastnictví nebo společenství práv či existence jiných majetkových práv, jejichž nabytí nebo výkon mají za následek platební povinnost, nemohou být projednány v rámci zjednodušeného řízení. V tomto řízení nemohou být projednány ani nároky vyplývající z jiných právních úkonů než smluv: jednostranných právních úkonů, jednatelství bez příkazu, zákonného podílu (legitima portio) a závazků plynoucích ze správního rozhodnutí nebo přímo z právních předpisů.

Zjednodušené řízení lze použít ve věcech, jež se týkají fyzických osob a právnických osob nebo podniků, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jako takové není využití řízení omezeno podle typu subjektu. To znamená, že v zjednodušeném řízení lze posuzovat i pracovněprávní či ekonomické záležitosti.

Evropské řízení o drobných nárocích spadá do pravomoci okresních soudů a krajských soudů (sądy okręgowe) podle místní příslušnosti stanovené v občanském soudním řádu (čl. 16 občanského soudního řádu ve spojení s jeho čl. 17 a čl. 505⁽²²⁾). V takových případech mohou rozhodovat soudní úředníci.

Podle výše uvedeného nařízení jsou drobnými nároky nároky v občanských a obchodních věcech (včetně spotřebitelských věcí) a věci, u kterých hodnota nároku bez úroků a nákladů nepřesahuje 5 000 EUR (v době, kdy příslušný soud obdrží žalobní formulář).

1.2 Použití řízení

Podle článku 505⁽³⁾ se jedna žaloba v rámci zjednodušeného řízení může týkat pouze jednoho nároku. Několik nároků lze spojit v jedné žalobě pouze tehdy, vyplývají-li z téže smlouvy nebo smlouvy téhož druhu. V případě nepřípustného spojení několika nároků v jedné žalobě nařídí předseda soudu vrácení žaloby podle článku 130 § 1 občanského soudního řádu po neúspěšné žádosti o odstranění této formální vady. Požaduje-li žalobce část nároku, bude daná věc posouzena v rámci zjednodušeného řízení tehdy, bylo-li by podle skutkových okolností předložených žalobcem toto řízení vhodné pro celý nárok. V rámci zjednodušeného řízení se nároky nemohou změnit. Vzájemné žaloby a započtení pohledávek jsou přípustné, pokud lze nároky posoudit v rámci zjednodušeného řízení. Přípustná není hlavní intervence, vedlejší intervence, přizvání třetích osob a změna stran.

Věci jsou projednávány v zjednodušeném řízení bez ohledu na přání stran, což znamená, že toto řízení je povinné.

1.3 Formuláře

Podle občanského soudního řádu (článek 125 § 2) je nutno na oficiálních formulářích podat veškeré procesní písemnosti, včetně žalob, žalobních odpovědí, návrhů na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo písemností obsahujících důkazy předložené v zjednodušeném řízení.

Oficiální formuláře jsou k dispozici na obecních úřadech, podatelnách soudů a internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Nepoužití požadovaného formuláře představuje formální vadu.

V obecných ustanoveních občanského soudního řádu (článek 130⁽¹⁾) je uvedeno, že je-li procesní písemnost, která měla být podána na oficiálním formuláři, předložena jiným způsobem, nebo nelze-li ji zpracovat kvůli nesplnění jiných formálních podmínek, předseda soudu dotyčnou stranu požádá, aby vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne, a zašle procesní písemnost dotyčné straně. V žádosti o odstranění vad je nutno uvést všechny nedostatky, které byly v procesní písemnosti zjištěny. Pokud strana stanovenou lhůtu nedodrží, lhůta uplyne nebo procesní písemnost s vadami je předložena znovu, nařídí předseda soudu vrácení této písemnosti.

V rámci evropského řízení o drobných nárocích existují čtyři vzorové formuláře, které jsou připojeny jako přílohy výše uvedeného nařízení. Jedná se o tyto formuláře:

• žalobní formulář;
• žádost soudu o doplnění nebo opravu žalobního formuláře;
• formulář odpovědi;
• osvědčení o rozhodnutí vydaném v evropském řízení o drobných nárocích.

1.4 Pomoc

V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu (čl. 505⁽¹⁾ § 3 občanského soudního řádu). Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 507⁽⁷⁾ trestního řádu).

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 507⁽⁷⁾ trestního řádu).

1.6 Písemné řízení

Zjednodušené řízení je zpravidla písemné. Většina návrhů stran by měla být podána na zvláštních oficiálních formulářích. Návrhy však lze v rámci zjednodušeného řízení podávat i ústně. Strana, která je přítomna na jednání, během něhož je rozhodnutí vydáno, se může vzdát svého práva na odvolání ve formě prohlášení učiněného po vydání rozhodnutí. Pokud se všechny oprávněné strany vzdají práva na odvolání, rozsudek se stane pravomocným (čl. 505⁽⁸⁾ § 3 občanského soudního řádu).

Evropské řízení o drobných nárocích je písemné (čl. 125 § 2 ve spojení s článkem 505⁽²¹⁾ občanského soudního řádu).

1.7 Obsah rozsudku

Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu. Rozhodnutí soudu podle čl. 505⁽⁷⁾ (7) občanského soudního řádu by mělo být při jednání vydáno jako rozhodnutí, proti němuž není přípustné odvolání.

1.8 Náhrada nákladů

Žalobcům je účtován poplatek za podání žaloby v rámci zjednodušeného řízení stejně jako v případě běžného řízení. Pravidla týkající se poplatků za žaloby v rámci zjednodušeného řízení vychází z obecných zásad stanovených v zákoně o soudních poplatcích (v občanských věcech) ze dne 28. července 2005.

V rámci zjednodušeného řízení jsou náklady vyrovnány mezi stranami podle obecných pravidel stanovených v článcích 98 až 110 občanského soudního řádu. Podle článku 98 občanského soudního řádu je strana, která neměla ve věci úspěch, povinna nahradit druhé straně na její žádost nezbytně vynaložené náklady k uplatnění nebo obhajobě jejích práv u soudu. Soud přizná náhradu nákladů v každém rozhodnutí, jímž se ukončuje řízení.

1.9 Možnost odvolání

Proti rozhodnutím vydaným podle nařízení lze podat odvolání k odvolacímu soudu (sąd apelacyjny). Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu ke krajskému soudu, a pokud rozhodnutí vydal krajský soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu odvolacímu soudu (čl. 367 a 369 občanského soudního řádu ve spojení s jeho čl. 505⁽²⁶⁾ a 505⁽²⁷⁾).

Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Proti rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat odvolání u soudu, který tento rozsudek vydal. Žalovaný může v případě, je-li věc rozhodnuta v jeho neprospěch, podat odvolání podle obecných pravidel (čl. 339 § 1, čl. 342 a čl. 344 § 1 občanského soudního řádu).