1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích
V polském právním řádu existuje „zjednodušené řízení“. Řídí se čl. 505 odst. 1–14 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego).
Zjednodušení, jejichž cílem je zrychlit řízení, spočívají v zefektivnění a optimalizaci shromažďování důkazů a odvolacího řízení, menší formálnosti a v zavedení přísnějších formálních požadavků na účastníky řízení. Tato opatření mají přispět k tomu, aby účastníci řízení dodržovali příslušné lhůty pro provedení procesních úkonů.
Polský občanský soudní řád zahrnuje i evropské řízení o drobných nárocích. Toto řízení bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, s cílem zefektivnit a zjednodušit řízení v občanských a obchodních věcech. Nařízení se uplatňuje ve všech členských státech EU kromě Dánska. Do polského práva bylo provedeno ustanoveními čl. 505 odst. 21–27a občanského soudního řádu.
1.1 Předmět řízení, limitní částka
Ve zjednodušeném řízení se projednávají žaloby na plnění, u nichž hodnota pohledávky nepřesahuje 20 000 PLN, a případy týkající se nároků ze záruky (pokud hodnota předmětu smlouvy nepřesahuje tuto částku).
Následující případy se však ve zjednodušeném řízení neprojednávají:
- případy v jurisdikci krajských soudů (sądy okręgowe);
- manželské věci a věci týkající se vztahů mezi rodiči a dětmi;
- případy pracovního práva projednávané za účasti přísedících;
- případy sociálního pojištění (s určitými výjimkami).
Evropské řízení o drobných nárocích spadá do pravomoci okresních soudů (sądy rejonowe) a krajských soudů podle místní příslušnosti stanovené v občanském soudním řádu (článek 16 ve spojení s článkem 17 a čl. 505 odst. 22 občanského soudního řádu). V takových případech mohou rozhodovat soudní úředníci.
Podle výše uvedeného nařízení jsou drobnými nároky nároky v občanských a obchodních věcech (včetně spotřebitelských věcí) a věci, u kterých hodnota nároku bez veškerých úroků a nákladů nepřesahuje 5 000 EUR (v době, kdy příslušný soud obdrží žalobní formulář).
1.2 Použití řízení
Podle čl. 505 odst. 3 se jedna žaloba v rámci zjednodušeného řízení může týkat pouze jednoho nároku. Několik nároků lze spojit v jedné žalobě pouze tehdy, vyplývají-li z téže smlouvy nebo smluv téhož druhu. V případě, že je několik nároků nepřípustně spojeno v jedné žalobě, předseda senátu nařídí, aby byla žaloba zamítnuta bez žaloby na odstranění této vady. Pokud žalobce do jednoho týdne od doručení rozhodnutí o zamítnutí vezme zpět žalobu, pokud jde o nároky, které nelze sloučit, žaloba zůstává v platnosti ve zbývající části ode dne, kdy byla původně podána.
Požaduje-li žalobce část nároku, bude daná věc posouzena v rámci zjednodušeného řízení tehdy, bylo-li by podle skutkových okolností předložených žalobcem toto řízení vhodné pro celý nárok. Nároky ve zjednodušeném řízení nelze změnit. Vzájemné žaloby a započtení pohledávek jsou přípustné, pokud lze nároky posoudit v rámci zjednodušeného řízení. Přípustná není hlavní intervence, vedlejší intervence, přizvání třetích osob a náhrada stran.
Věci jsou projednávány v zjednodušeném řízení bez ohledu na přání stran, což znamená, že toto řízení je povinné.
1.3 Formuláře
Podle občanského soudního řádu (čl. 125 odst. 2) je nutno na oficiálních formulářích podat veškeré procesní písemnosti, včetně žalob, žalobních odpovědí, návrhů na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo písemností obsahujících důkazy předložené v zjednodušeném řízení.
Oficiální formuláře jsou k dispozici na obecních úřadech (urzędy gmin / miast), podatelnách soudů (biura podawcze sądów) a internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/formularze-pism-procesowych-w-postepowaniu-cywilnym. Nepoužití požadovaného formuláře představuje formální vadu.
V obecných ustanoveních občanského soudního řádu (čl. 130 odst. 1) je uvedeno, že je-li procesní písemnost, která měla být podána na oficiálním formuláři, předložena jiným způsobem, nebo nelze-li ji zpracovat kvůli nesplnění jiných formálních podmínek, předseda soudu dotyčnou stranu požádá, aby vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne, a zašle procesní písemnost dotyčné straně. V žádosti o odstranění vad je nutno uvést všechny nedostatky, které byly v procesní písemnosti zjištěny. Pokud strana stanovenou lhůtu nedodrží, lhůta uplyne nebo procesní písemnost s vadami je předložena znovu, nařídí předseda soudu vrácení této písemnosti.
V rámci evropského řízení o drobných nárocích existují čtyři vzorové formuláře, které jsou připojeny jako přílohy výše uvedeného nařízení. Jedná se o tyto formuláře:
- žalobní formulář;
- žádost soudu o doplnění nebo opravu žalobního formuláře;
- formulář odpovědi;
- osvědčení o rozhodnutí vydaném v evropském řízení o drobných nárocích.
1.4 Pomoc
Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu (čl. 505 odst. 1 bod 3 občanského soudního řádu). Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 505 odst. 7 občanského soudního řádu).
1.5 Pravidla pro provádění důkazů
Pokud jsou k rozhodnutí o opodstatněnosti a výši nároku zapotřebí konkrétní znalosti, je na uvážení soudu, zda provede nezávislé posouzení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, nebo zda si vyžádá znalecký posudek. Znalecký posudek se nevyžaduje, pokud předpokládané náklady na posudek převyšují hodnotu pohledávky, ledaže to je odůvodněno zvláštními okolnostmi. Skutečnost, že vypovídal svědek, nebrání tomu, aby byl konzultován jako znalec, a to i pokud jde o skutečnosti, o nichž vypovídal, a to i v případě, že svědek již vypracoval posudek na žádost jiného subjektu než soudu (čl. 505 odst. 7 občanského soudního řádu).
1.6 Písemné řízení
Zjednodušené řízení je zpravidla písemné. Většina návrhů stran by měla být podána na zvláštních oficiálních formulářích. Návrhy však lze v rámci zjednodušeného řízení podávat i ústně. Strana, která je přítomna na jednání, během něhož je rozhodnutí vydáno, se může vzdát svého práva na odvolání ve formě prohlášení učiněného po vydání rozhodnutí. Pokud se všechny oprávněné strany vzdají práva na odvolání, rozsudek se stane pravomocným (čl. 505 odst. 8 bod 3 občanského soudního řádu).
Evropské řízení o drobných nárocích je písemné (čl. 125 odst. 2 ve spojení s čl. 505 odst. 21 občanského soudního řádu).
1.7 Obsah rozsudku
Při projednávání věci se soud může odchýlit od pravidel zjednodušeného řízení, může-li to přispět k efektivnějšímu řešení sporu. Rozhodnutí soudu podle čl. 505 odst. 1 bod 3 občanského soudního řádu by mělo být při jednání vydáno jako rozhodnutí, proti němuž není přípustné odvolání.
1.8 Náhrada nákladů
Žalobcům je účtován poplatek za podání žaloby v rámci zjednodušeného řízení stejně jako v případě běžného řízení. Pravidla týkající se poplatků za žaloby v rámci zjednodušeného řízení vychází z obecných pravidel stanovených v zákoně o soudních poplatcích (v občanských věcech) ze dne 28. července 2005.
V rámci zjednodušeného řízení jsou náklady vyrovnány mezi stranami podle obecných pravidel stanovených v § 98 až § 110 občanského soudního řádu. Podle článku 98 občanského soudního řádu je strana, která ve sporu neměla úspěch, povinna na žádost druhé strany nahradit náklady spojené s oprávněným uplatněním nebo oprávněnou obhajobou jejích práv. Soud přizná náhradu nákladů v každém rozhodnutí, kterým je v daném stupni věc uzavřena.
1.9 Možnost odvolání
Proti rozsudkům vydaným podle nařízení lze podat odvolání k odvolacímu soudu (sąd apelacyjny). Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu ke krajskému soudu, a pokud rozhodnutí vydal krajský soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu odvolacímu soudu (články 367 a 369 občanského soudního řádu ve spojení s jeho čl. 505 odst. 26 a čl. 505 odst. 27).
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se může proti rozsudku pro zmeškání odvolat k soudu, který tento rozsudek vynesl. Žalobce může v případě, je-li věc rozhodnuta v jeho neprospěch, podat odvolání podle obecných pravidel (čl. 339 odst. 1, článek 342 a čl. 344 odst. 1 občanského soudního řádu).