Přizpůsobení věcných práv

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V prvé řadě je třeba uvést, že věcnými právy mohou být užívací práva (direitos reais de gozo) nebo zajišťovací práva (direitos reais de garantia).

Za druhé, kromě věcných práv k hmotným věcem obhajuje část doktríny existenci věcných práv k nehmotným věcem.

V portugalském právu je zakotvena rovněž zásada numerus clausus, neboli taxativní povaha věcných práv (článek 1306 občanského zákoníku (Código Civil)).

PRÁVA, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM DĚDICTVÍ

Předmětem dědictví může být soubor práv, která úmrtím jejich držitele nezanikají, nýbrž mohou pokračovat.

Článek 2025 portugalského občanského zákoníku se týká toho, co může být předmětem dědictví. Právní vztahy, které z důvodu své povahy nebo silou práva úmrtím příslušného vlastníka zanikají, nejsou předmětem dědictví; práva, jichž se lze vzdát, mohou rovněž úmrtím držitele zaniknout, pokud tak jejich držitel stanoví.

Například požívací právo, věcné užívací právo a právo bydlení jsou věcná práva, která zanikají úmrtím jejich držitele, a to silou práva (čl. 1476 odst. 1 písm. a) a článek 1485 občanského zákoníku).

Platné znění občanského zákoníku je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

S výjimkou požívacího práva (článek 1443 občanského zákoníku), věcného užívacího práva a práva bydlení (článek 1485 občanského zákoníku), věcných práv, která spadají do některé ze situací uvedených v článku 2025 občanského zákoníku, nebo ostatních případů zvlášť upravených v jiných právních předpisech mohou ostatní věcná práva zpravidla být předmětem dědictví.

Určitá práva jsou omezena, například věcná práva týkající se nahlášených zbraní, která mohou být předmětem dědictví pouze za určitých podmínek uvedených v článku 37 právního rámce pro zbraně a střelivo (Regime Jurídico das Armas e Munições), a to na základě povolení národního ředitele policie pro veřejnou bezpečnost (Polícia de Segurança Pública –⁠ PSP).

Právní rámec pro zbraně a střelivo schválený zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006 je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

VĚCNÁ UŽÍVACÍ PRÁVA

Zákon stanoví tato věcná užívací práva (články 1302 až 1575 občanského zákoníku a právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení (Regime Jurídico da Habitação Periódica) uvedený níže):

• vlastnické právo (direito de propriedade) (článek 1302 občanského zákoníku)
• spoluvlastnictví (compropriedade) (článek 1403 občanského zákoníku)
• vlastnictví bytu (propriedade horizontal) (článek 1414 občanského zákoníku)
• požívací právo (usufruto) (článek 1439 občanského zákoníku)
• věcné užívací právo a právo bydlení (direito real de uso e habitação) (článek 1484 občanského zákoníku)
• věcná práva na dočasné užívání ubytovacího zařízení (direito real de habitação periódica)
• právo stavby (direito de superficie) (článek 1524 občanského zákoníku)
• služebnost (servidões prediais) (článek 1543 občanského zákoníku)

Právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení byl schválen legislativním nařízením č. 275/93 ze dne 5. srpna 1993, které je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

VĚCNÁ ZAJIŠŤOVACÍ PRÁVA

Občanský zákoník stanoví tato věcná zajišťovací práva:

• postoupení nájmu (consignação de rendimentos) (článek 656)
• zástava (penhor) (článek 666)
• hypotéka (hipoteca) (článek 686)
• výhradní právo k nemovitosti (privilégios imobiliários) (články 743 a 744)
• zadržovací právo (direito de retenção) (články 754 a 755)

VĚCNÁ PRÁVA K HMOTNÝM VĚCEM

V článku 1302 občanského zákoníku je stanoveno, že předmětem vlastnického práva, které je upraveno tímto zákoníkem, mohou být pouze movité či nemovité hmotné věci (včetně vody).

VĚCNÁ PRÁVA K NEHMOTNÝM VĚCEM

Článek 1303 občanského zákoníku odkazuje na duševní vlastnictví, které se řídí zákonem o průmyslovém vlastnictví (Código da Propriedade Industrial). Část doktríny stanoví, že duševní vlastnictví je pojem, který zahrnuje autorské právo a práva související a průmyslové vlastnictví. Portugalské právo ponechává tyto dvě skupiny: duševní vlastnictví (v občanském zákoníku) a průmyslové vlastnictví (v zákoně o průmyslovém vlastnictví, vydaným v příloze k legislativnímu nařízení č. 110/2018 ze dne 10. prosince 2018).

Podle článku 2 zákona o průmyslovém vlastnictví spadají do průmyslového vlastnictví rybolov, zemědělství, lesnictví, živočišná výroba a těžební průmysl, průmysl a obchod v užším smyslu a veškeré přírodní produkty nebo zhotovené výrobky a služby.

Doktrína není jednotná, pokud jde o to, zda vnitrostátní právo uznává vlastnické právo a jiná věcná práva k nehmotným věcem, například vlastnické právo k obchodnímu podniku nebo duševnímu vlastnictví. Tato záležitost je předmětem výkladu ze strany soudů.

Zákon o průmyslovém vlastnictví upravuje práva k patentům, užitným vzorům, polovodičovým výrobkům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, odměnám, logům, označením původu a zeměpisným označením a jejich změny a převod.

Práva vyplývající z patentů a užitných vzorů, jakož i topografie polovodičových výrobků, průmyslových vzorů a ochranných známek a jiných rozlišovacích znaků lze poskytnout jako zástavu – článek 6 zákona o průmyslovém vlastnictví.

Platné znění zákona o průmyslovém vlastnictví je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

Co se týká obchodních společností, nástupnictví do práv k účastem nebo podílům z důvodu úmrtí jednoho ze společníků a příslušné požadavky jsou upraveny v zákonu o obchodních společnostech (Código das Sociedades Comerciais), konkrétně:

• článek 184, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka veřejné obchodní společnosti,
• články 198, 225 a 252, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka ve společnosti s ručením omezeným,
• Články 469 a 475, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka komanditní společnosti.

Platné znění zákona o obchodních společnostech je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Ano, tato práva jsou zpravidla zapsána v rejstříku, jak je objasněno níže.

KATASTRÁLNÍ ÚŘADY

Na katastrálních úřadech (Conservatórias do Registo Predial) jsou zapisovány úkony týkající se právního stavu budov, včetně níže uvedených věcných práv (články 1 a 2 zákona o katastru nemovitostí (Código de Registo Predial)):

• právní skutečnosti, z nichž vyplývá vznik, uznání, nabytí nebo změna vlastnických a požívacích práv, práv k užívání a obývání, dědičných práv stavby nebo práv přístupu,
• právní skutečnosti, z nichž vyplývá vznik nebo změna společného vlastnictví a práva k dočasnému užívání nemovitosti,
• změna hranic pozemku vyplývající z parcelace, zřízení spoluvlastnictví a reparcelace a související změny,
• nabídka převedení nebo zatížení, smlouvy o přednostním právu a přednostní právo vyplývající ze závěti, pokud nabyly účinnosti, jakož i postoupení smluvního postavení vyplývajícího z těchto úkonů,
• postoupení majetku věřitelům,
• převod nebo změna hypotéky, postoupení přednostního práva týkajícího se příslušného zápisu a postoupení nájmu,
• převod pohledávek zajištěných hypotékou nebo postoupení nájmu, pokud je třeba převést záruku,
• nájem v trvání delším než šest let a jeho převod nebo další pronájem, s výjimkou pronájmu zemědělské půdy,
• zastavení úvěru zajištěného hypotékou nebo postoupení nájmu a jiné skutečnosti či ujednání týkající se týchž pohledávek,
• jakákoli jiná omezení vlastnického práva podléhající ze zákona zápisu,
• právní skutečnosti vedoucí k zániku zapsaných práv, zatížení nebo břemen.

Zápis výše uvedených skutečností je povinný s výjimkou úkonů obsažených ve výčtu v článku 8-A zákona o katastru nemovitostí.

Podle článku 687 občanského zákoníku musí být hypotéka zapsaná, jinak nebude ve vztahu ke stranám uznána.

Podmínky pro zápis pozemku jsou stanoveny v těchto ustanoveních zákona o katastru nemovitostí:

• podmínky týkající se povinného zápisu, lhůt a způsobilosti práv k nemovitosti jsou stanoveny v článcích 8-B, 8-C, 8-D a 9,
• předběžný zápis, zachování zápisu – zejména zásada právního nástupnictví a osvobození od předběžného zápisu v knize nabývání na základě rozdělení/dědění – jsou stanoveny v článcích 34 a 35,
• způsobilost k podání žádosti o zápis a možnost zastoupení jsou stanoveny v článcích 36 až 39,
• forma a způsob podání žádosti o zápis – zejména právo na zápis elektronickou cestou – jsou stanoveny v článcích 41 až 42-A,
• doklady, které je nutné předložit, jsou uvedeny v článcích 43 až 46.

Platné znění zákona o katastru nemovitostí je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

Podrobnější informace týkající se žádostí o zápis do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a evidence motorových vozidel, zejména pokud jde o způsob zaslání žádosti, požadavky a služby dostupné on-line, jsou k dispozici na adrese https://justica.gov.pt/

ÚŘADY SPRAVUJÍCÍ OBCHODNÍ REJSTŘÍK

U úřadů spravujících obchodní rejstřík (Conservatórias do Registo Comercial) se zapisují skutečnosti, jejichž účelem je zveřejnění právního postavení jednotlivých obchodníků, obchodních společností, sdružení občanského práva obchodní povahy a samostatných podniků s ručením omezeným. U úřadů spravujících obchodní rejstřík se zapisují také určité skutečnosti týkající se právního postavení družstev, veřejných podniků, komplementárních skupin podniků a evropských hospodářských zájmových sdružení (článek 1 zákona o obchodním rejstříku – Código do Registo Comercial).

Do rejstříku musí být u úřadů, které obchodní rejstřík spravují, zapsány skutečnosti uvedené v článku 15 zákona o obchodním rejstříku.

Podmínky pro zápis do obchodního rejstříku jsou stanoveny v článcích 28 až 53 zákona o obchodním rejstříku.

Podle čl. 32 odst. 1 a 2 zákona o obchodním rejstříku:

• lze zapsat pouze skutečnosti uvedené v písemnostech, které je právně dokládají,
• písemnosti vyhotovené v cizím jazyce mohou být přijaty, pouze jsou-li přeloženy, ledaže se týkají skutečností, které jsou předmětem zápisu přepisem, jsou vyhotoveny v angličtině, francouzštině nebo španělštině a příslušný úředník tento jazyk ovládá.

Co se týká daňových povinností, podle čl. 51 odst. 1 zákona o obchodním rejstříku nemůže být zpoplatněný úkon zapsán s konečnou platností, dokud nejsou uhrazeny nebo zajištěny příslušné daně.

Platné znění zákona o obchodním rejstříku je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

ZÁPIS CENNÝCH PAPÍRŮ

V souladu s právními předpisy se za cenné papíry považují mimo jiné:

• akcie,
• dluhopisy,
• podíly na kapitálu,
• podíly v podnicích kolektivního investování,
• odebírací práva k cenným papírům uvedeným v předchozích bodech, pokud se vztahují na celou emisi nebo sérii nebo jsou-li stanovena v době vydání,
• samostatné opční listy,
• jiné písemnosti představující celistvou právní situaci, pokud je lze převádět na trhu.

(článek 1 portugalského zákona o cenných papírech – Código dos Valores Mobiliários)

Cenné papíry znějí na jméno (článek 52 portugalského zákona o cenných papírech).

Nabývání cenných papírů, jakož i zřízení, změna nebo zánik požívacího práva, zástavního práva či jiné právní situace zatěžující cenné papíry se zapisují (zpravidla u subjektu, který je vydal, nebo u subjektu, který je spravuje) a mohou být předmětem dědictví.

Zápis cenných papírů, subjekty odpovědné za zápis, požadavky na zápis, účinky zápisu na zřízení, převod a výkon práv a nástupnictví do těchto práv se liší podle výše uvedených kategorií cenných papírů.

Tato problematika se řídí portugalským zákonem o cenných papírech, schváleným legislativním nařízením č. 486/99 ze dne 13. listopadu 1999, jehož současné znění je k dispozici v portugalštině na tomto odkazu.

EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL

Skutečnosti týkající se právního stavu motorových vozidel a jejich přívěsů se zapisují v evidenci motorových vozidel (Conservatórias do Registo Automóvel).

Za účelem registrace se za vozidla považují motorová vozidla a jejich přívěsy, které podle pravidel silničního provozu (Código da Estrada) podléhají registraci.

Článek 117 pravidel silničního provozu uvádí, která vozidla a přívěsy podléhají povinné registraci. Platné znění pravidel silničního provozu schválených legislativním nařízením č. 114/94 ze dne 3. května 1994 je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

Článek 5 zákona o registraci motorových vozidel (Código de Registo Automóvel) uvádí případy, kdy je registrace povinná.

Motorová vozidla nelze zastavit – článek 8 zákona o evidenci motorových vozidel.

Požadavky týkající se evidence motorových vozidel jsou k dispozici na tomto odkazu.

Evidence motorových vozidel je upravena legislativním nařízením č. 54/75 ze dne 12. února 1975, které je k dispozici na tomto odkazu.

Je třeba rovněž uvést nařízení o evidenci motorových vozidel (Regulamento do Registo de Automóveis), jež se řídí legislativním nařízením č. 55/75 ze dne 12. února 1975, které je k dispozici na tomto odkazu.

NÁRODNÍ REJSTŘÍK LETADEL

Letadlo nebo samostatné vybavení (motor, rotor, vrtulový pohon atd.) musí být zapsány v národním rejstříku letadel (Registo Aeronáutico Nacional).

Žádost o zápis se podává pomocí formuláře, k němuž jsou připojeny tyto doklady:

1. smlouva o koupi a prodeji majetku v dražbě či jiný doklad prokazující prodej;
2. osvědčení o vyškrtnutí z rejstříku letadel země předchozí registrace nebo osvědčení o nezaregistrování;
3. osvědčení o celním odbavení v případě letadla dovezeného ze třetí země;
4. dvě fotografie letadla, jedna zepředu a jedna z profilu, s vyznačenou značkou státní příslušnosti a poznávací značkou, ve formátu 9x12, bez ohraničení a vytištěné v přírodních barvách.

Doklady vydané v cizích zemích musí obsahovat řádně notářsky ověřené a legalizované podpisy osob s připojenou apostilou, v souladu s ustanoveními článků 3 a 4 Haagské úmluvy ze dne 5. října 1961 o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, ratifikované legislativním nařízením č. 48450 ze dne 24. června 1968, nebo řádně notářsky ověřené a legalizované portugalským diplomatickým či konzulárním zástupcem v dané zemi.

Doklady vydané v Portugalsku právnickou osobou musí být opatřeny podpisy právních zástupců uznávaných zákonem se slovy „řádně zmocněni k výkonu svých pravomocí“.

Další informace jsou uvedeny na internetových stránkách Národního úřadu pro civilní letectví (Autoridade Nacional de Aviação Civil)

REJSTŘÍK PLAVIDEL

Registrace plavidel se řídí legislativním nařízením č. 265/72 ze dne 31. července 1972 (obecné nařízení o přístavních orgánech – Regulamento Geral das Capitanias), které je k dispozici na tomto odkazu.

Použitelné je rovněž legislativní nařízení č. 96/89 ze dne 28. března 1989 o zřízení mezinárodního rejstříku plavidel Madeiry (Registo Internacional de Navios da Madeira) a ministerské prováděcí nařízení č. 715/89 ze dne 23. srpna 1989 (Portaria n.° 715/89, de 23 agosto), které upravuje některé aspekty uvedeného legislativního nařízení.

Pozn.: legislativní nařízení č. 96/89 ze dne 28. března 1989 bylo opětovně vydáno jako příloha k zákonu č. 56/2020 ze dne 27. srpna 2020. Do jeho aktuálního znění lze nahlédnout na tomto odkazu.

Podle tohoto právního rámce:

• Vnitrostátní plavidla s výjimkou plavidel patřících vojenskému námořnictvu musí mít pro výkon činnosti, do které jsou zařazena, zaregistrováno vlastnictví (čl. 72 odst. 1 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• Obchodní plavidla podléhají rovněž obchodní registraci podle příslušných právních předpisů (čl. 72 odst. 3 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• Vnitrostátní plavidla jsou registrována u námořních úřadů, s výjimkou rekreačních plavidel, která jsou registrována u organizací určených v obecných právních předpisech (čl. 73 odst. 1 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• V případě nově nabytých či nově postavených plavidel je příslušný námořní úřad určený v příslušném povolení (čl. 73 odst. 2 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• V případě nabytí plavidel či stavby náhradních plavidel je pro registraci příslušný námořní úřad, u něhož byly registrovány nahrazené jednotky (čl. 73 odst. 3 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• Plavidlo postavené nebo nabyté v přístavu v jakékoli části vnitrostátního území může být prodáno či zaregistrováno v jiném přístavu v téže či jiné části daného území, jestliže má odpovídající povolení (čl. 73 odst. 4 obecného nařízení o přístavních orgánech).
• Lehká plavidla na palubě, třebaže se jedná o záchranné čluny, malé pomocné rybářské lodě a malé pobřežní čluny bez motorového pohonu a bez plachet, jako jsou veslice, skify, nafukovací čluny a šlapadla, pro použití až do 300 m při odlivu, jsou od požadavku na registraci osvobozena, podléhají však pravomoci námořního orgánu, který odpovídá za vydávání povolení k jejich provozování (článek 77 obecného nařízení o přístavních orgánech).

Požadavky na registraci plavidel jsou stanoveny v článku 78 obecného předpisu o přístavních orgánech.

Pokud jde zejména o registraci plavidel v případě dědění:

• v případě dědění se změny registrace zakládají na osvědčení smlouvy o rozdělení majetku, nebo plánu rozdělení a příslušném rozhodnutí o schválení, k nimž je připojen doklad vydaný příslušným finančním úřadem, který potvrzuje, že byla uhrazena, zajištěna nebo není splatná příslušná dědická daň (čl. 82 odst. 2 obecného předpisu o přístavních orgánech),
• zahraniční plavidla nabytá děděním nebo v řízení u portugalských soudů jsou zaregistrována u námořního úřadu stanoveného vyšším orgánem (čl. 75 odst. 3 obecného předpisu o přístavních orgánech).

REJSTŘÍK ZBRANÍ

Právní rámec pro zbraně a střelivo schválený zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006 je v portugalštině k dispozici na tomto odkazu.

Zbraně a střelivo podléhají povinnému přihlášení a registraci u policie (Polícia de Segurança Pública, PSP).

Na dědění se vztahují požadavky stanovené v článku 37 výše uvedeného právního rámce pro zbraně a střelivo.

DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ SE ZAPISUJE u Národního institutu průmyslového vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial).

Udělení patentů, užitných vzorů, polovodičových výrobků a průmyslových vzorů nebo modelů, ochranných známek, odměn nebo log, označení původu a zeměpisného označení zapisuje Národní institut průmyslového vlastnictví, jemuž je nutno podat příslušné žádosti.

Požadavky a účinky žádosti o udělení nebo zápis jsou pro každou z výše uvedených kategorií stanoveny v zákoně o průmyslovém vlastnictví, aniž by byly dotčeny právní předpisy Evropské unie a platné mezinárodní úmluvy.

Praktické informace o způsobu podání a vyhotovení žádosti o udělení nebo zápis jsou k dispozici na internetových stránkách Národního institutu průmyslového vlastnictví https://inpi.justica.gov.pt/

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv k nemovitému majetku zpravidla nezakládá právní nárok. U ostatních kategorií majetku však může toto pravidlo zahrnovat výjimky stanovené ve zvláštních právních předpisech.

ÚČINKY ZÁPISU V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Účinky spojené se zápisem věcných práv k nemovitostem jsou stanoveny v článcích 4 až 7 zákona o katastru nemovitostí takto:

• účinek mezi stranami,
• vykonatelnost vůči třetím osobám,
• přednost zápisu,
• domněnky vyplývající ze zápisu.

Zákon o katastru nemovitostí je k dispozici na tomto odkazu.

ÚČINKY ZÁPISU V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU

Účinky zápisu v obchodním rejstříku vyplývají v zásadě z ustanovení článků 11 až 14 zákona o obchodním rejstříku:

• domněnky vyplývající ze zápisu,
• přednost zápisu,
• účinek mezi stranami,
• vykonatelnost vůči třetím osobám.

Zákon o obchodním rejstříku je k dispozici zde.

ÚČINKY ZÁPISU CENNÝCH PAPÍRŮ

Účinky zápisu cenných papírů lze zjistit v zákoně o cenných papírech (Código dos Valores Imobiliários), který je dostupný zde, a liší se podle jednotlivých kategorií cenných papírů. Zápis může zakládat právo s ohledem na určité kategorie cenných papírů (článek 73 zákona o cenných papírech).

ÚČINKY ZÁPISU OSTATNÍCH VÝŠE UVEDENÝCH KATEGORIÍ MAJETKU

Účinky zápisu zbraní, letadel, plavidel, motorových vozidel, duševního nebo průmyslového vlastnictví lze pro každou z těchto kategorií majetku zjistit ve zvláštních právních předpisech, které již byly zmíněny.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Právními ustanoveními, která lze použít na přizpůsobení věcných práv v případě dědictví, jsou v zásadě článek 15 občanského zákoníku (např. v případě přizpůsobení soudem v soudním řízení) a článek 43-A zákona o katastru nemovitostí (pokud např. přizpůsobení provádí registrační úředník v osvědčení o registraci).

Přizpůsobení v užším smyslu, které může nastat v případě technického problému vyplývajícího z uplatnění dvou různých právních režimů týkajících se dědictví. Například v případě osvojeného dítěte, jehož adoptivní i biologičtí rodiče zemřou, použije-li se na dědictví právo země X z důvodu úmrtí adoptivních rodičů a právo země Y z důvodu úmrtí biologických rodičů, může to vést k výsledku, který ani jeden z dotčených právních systémů nezamýšlí (např. osvojené dítě není nakonec dědicem adoptivních ani biologických rodičů). Tento problém musí soud vyřešit přizpůsobením.

Jiná situace, nikoli přizpůsobení v užším slova smyslu, nýbrž spíše nahrazení/převedení, nastává, je-li doktrína zakotvená v cizím právu nahrazena doktrínou známou ve vnitrostátním právu.

Přístup spočívající v nahrazení/převedení poskytuje vhodnější rámec pro případy přizpůsobení věcných práv, jak uvádí článek 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Například by mohlo jít o případ nahrazení doktríny „pachtu“ (zakotvené v právu jiného státu, ale neexistující v portugalských právních předpisech) za věcné právo stavby (zakotvené v portugalských právních předpisech).

Toto nahrazení/převedení může provést soud v soudním řízení i rejstříkový úředník v době zápisu. Proti rozhodnutí rejstříkového úředníka lze podat soudu opravný prostředek (články 140 až 146 zákona o katastru nemovitostí).

 

POZNÁMKA

Informace obsažené v tomto informativním přehledu nejsou úplné ani závazné pro kontaktní místo, soudy ani jiné subjekty a orgány. Ačkoliv jsou pravidelně aktualizovány, nemusí obsahovat všechny změny právních předpisů, a je tedy vždy nutné nahlédnout do platného znění právních předpisů.