1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?
Insolvenční řízení se může vést proti podnikatelským subjektům (fyzickým i právnickým osobám) za předpokladu, že splňují jednu z těchto podmínek:
a) ve třech letech před podáním návrhu na zahájení nuceného insolvenčního řízení nebo na vyrovnání s věřiteli činil jejich majetek nejméně 300 000,00 EUR;
b) tři roky před podáním návrhu na zahájení nuceného insolvenčního řízení nebo na vyrovnání s věřiteli činily jejich hrubé roční příjmy v každém z těchto let nejméně 200 000,00 EUR;
c) celkový dluh (k datu podání návrhu na zahájení nuceného insolvenčního řízení nebo na vyrovnání s věřiteli) činí nejméně 500 000,00 EUR (bez ohledu na datum, kdy dluhy vznikly).
2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?
a) Nucené insolvenční řízení vyžaduje, aby podnik byl v úpadku. O jeho zahájení může požádat:
- dlužník (nebo správní orgány či úřady, jejichž úlohou je provádět nad podnikem dohled a kontrolu)
- věřitel
- státní zástupce
b) vyrovnání s věřiteli (concordato preventivo) vyžaduje, aby se podnik nacházel v obtížích (tj. měl finanční potíže, které nejsou natolik závažné, aby způsobily úpadek), nebo byl v úpadku a může o něj požádat pouze dlužník.
3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?
Do řízení spadá veškerý majetek, s následujícími výjimkami:
- výlučně osobní majetek a práva;
- výživné, mzdy, důchody, platy a to, co dlužník vydělává v práci v mezích stanovených soudem jako nezbytných pro obživu dlužníka a jeho rodiny;
- příjem z majetku dětí dlužníka, který dlužník požívá v souladu se zákonem, aktiva ve fondech vyhrazených pro potřeby rodiny (fondo patrimoniale) a příjem z nich, s výjimkou případů stanovených v článku 170 občanského zákoníku;
- položky, které nelze ze zákona obstavit.
Majetková podstata v řízení zahrnuje veškerý majetek, který dlužník získá po jeho zahájení, ale nepatří do ní závazky vzniklé za účelem nabytí a udržení tohoto majetku.
4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?
Likvidátor (insolvenční správce) má pravomoc/povinnost majetek spravovat, prodat a rozdělit výtěžek mezi věřitele.
Dlužník může insolvenčního správce požádat o sdělení informací a napadnout opatření přijatá správcem a soudem ustanoveným správcem, avšak pouze pokud byla přijata v rozporu se zákonem (nikoli tedy jen z důvodů osobního prospěchu).
5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?
Pohledávku osoby a protipohledávku (controcredito) vůči téže osobě týkající se řízení lze započíst, pokud vznikly před jeho zahájením.
6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?
Obecně platí, že v případě zahájení nuceného insolvenčního řízení je účinnost smluv pozastavena. Správce může rozhodnout, zda smlouvu převezme, nebo ji ukončí.
Pro některé typy smluv jsou stanovena zvláštní pravidla, podle nichž smlouvy v závislosti na případu buď automaticky zanikají v důsledku zahájení nuceného insolvenčního řízení, nebo jsou dále účinné bez pozastavení.
Obecným pravidlem pro vyrovnání s věřiteli je, že účinnost smlouvy trvá, pokud dlužník nepožádá soud o její pozastavení nebo ukončení.
7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?
Věřitel obvykle nemůže zahájit řízení o výkon rozhodnutí nebo podat návrh na předběžné opatření v souvislosti s majetkovou podstatou v insolvenčním řízení po jeho zahájení ani v těchto řízeních pokračovat, s výjimkou případů, kdy se správce rozhodne tato řízení převzít.
Věřitelé mohou po zahájení insolvenčního řízení podat žalobu pouze v případě, že tak neučiní správce, tj. nepodá-li tuto žalobu (vědomě nebo jen z nedbalosti).
8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?
Zahájení nuceného insolvenčního řízení zastaví probíhající řízení, v nichž lze následně pokračovat.
V soudních sporech zahájených věřitelem proti osobě, jejíž úpadek následně prohlásí soud, může pokračovat pouze správce a bude se řídit pořadím, která těmto řízením náleží.
Dlužník může zasáhnout pouze ve výjimečných případech.
9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?
Výbor věřitelů se v průběhu nuceného insolvenčního řízení skládá ze tří nebo pěti věřitelů a má významné pravomoci. Zejména:
- schvaluje transakce, snižování dluhu, zvláštní dohody a mimosoudní vypořádání, uznává práva třetích stran, zrušení hypoték, vrácení zástav, uvolnění dluhopisů, přijetí dědictví a darů a veškeré další úkony podléhající zvláštní správě,
- sleduje činnost správce a může požádat soud o jeho odvolání,
- schvaluje plán likvidace,
- zmocňuje správce převzít nebo ukončit stávající smlouvu ke dni zahájení nuceného insolvenčního řízení,
- podílí se na činnostech sepisování majetku dlužníka,
- má přístup ke všem dokumentům, které souvisejí s řízením,
- povoluje insolvenčnímu správci, aby vyňal z majetkové podstaty jedno nebo více aktiv nebo upustil od likvidace takového aktiva, jestliže je likvidace zjevně nevýhodná,
- podává soudem ustanovenému správci návrh na pozastavení prodeje majetku.
Kromě výše uvedených aktivních správních pravomocí vyslovuje výbor věřitelů stanoviska k opatřením, která přijme soudem ustanovený správce nebo soud, jmenovitě:
- povolení pro zajištěné věřitele prodat aktiva držená jako zajištění,
- povolení pro soudem ustanoveného správce, aby dočasně pokračoval v činnosti společnosti (pokračování činnosti musí schválit výbor věřitelů),
- povolení pro soudem ustanoveného správce, aby podnik pronajal (pronájem musí schválit výbor věřitelů).
Výbor věřitelů je jmenován schvalovacím rozhodnutím jako součást likvidačních ujednání s věřiteli a vykonává stejné pravomoci, jsou-li s nimi slučitelné.
10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?
Insolvenční správce může (s výhradou předchozího povolení):
- pokračovat v provozování společnosti nebo konkrétních částí,
- pronajímat podnik nebo konkrétní části,
- prodat veškerý majetek, aby rozdělil výtěžek mezi věřitele,
- rozhodnout, že nebudou prodána či nabyta aktiva s nízkou hodnotou.
11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?
Každý věřitel, bez ohledu na své postavení a výši své pohledávky, může požádat soud o zahájení nuceného insolvenčního řízení proti dlužníkovi. Věřitel nemusí mít exekuční příkaz; je důležitá existence listinných důkazů k pohledávce.
Všichni věřitelé (včetně těch, kteří podali návrh na zahájení insolvenčního řízení a bylo jim vyhověno) se musí po jeho zahájení přihlásit k uznání svých pohledávek.
12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?
Věřitelé mohou své pohledávky přihlašovat přímo, bez právního zástupce.
Jejich přihlášky musí obsahovat listinné důkazy pohledávky a musí být podány elektronicky (zasláním certifikovaného e-mailu správci).
13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?
Výtěžek z prodeje majetku se rozdělí mezi všechny věřitele podle pořadí.
Částky se obvykle vyplácejí v následujícím pořadí: 1) předem odečitatelné pohledávky; 2) přednostní pohledávky (zákon stanoví prioritu pro hypotéky, cenné papíry a obecné či zvláštní přednostní nároky, a to vůči celému majetku nebo jeho části); 3) nezajištěné pohledávky; 4) pohledávky s odloženou splatností.
Pokud výtěžek nestačí k uspokojení všech pohledávek (což se stává téměř vždy), nerozděluje se na základě výše pohledávky, ale podle předem stanoveného pořadí. V rámci každé kategorie pohledávek se pak dodržuje zásada rovného zacházení, což znamená, že výtěžek se přiděluje na základě výše pohledávky.
14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?
Nucené insolvenční řízení skončí, jestliže:
- nebyly přihlášeny žádné pohledávky,
- byly uspokojeny všechny pohledávky,
- byl rozdělen veškerý výtěžek z prodeje majetku,
- je zjištěno, že neexistuje žádný majetek k prodeji či jiné příjmy.
Pro skončení platí zvláštní opatření, pokud je majetek zabaven nebo konfiskován podle právních předpisů týkajících se boje proti mafii.
Po skončení insolvenčního řízení získává dlužník znovu způsobilost iniciovat právní jednání a reagovat na něj a může nabývat majetek, aniž by jej zabavil insolvenční správce.
Vyrovnání s věřiteli a nucená insolvenční ujednání končí, jakmile je schválena dohoda mezi dlužníkem a věřiteli. Jestliže však dohoda vyžaduje likvidaci majetkové podstaty (concordato liquidatorio), řízení pokračuje prodejem a končí tedy poté, co je prodán veškerý majetek a výtěžek rozdělen mezi věřitele.
Po ukončení vyrovnání s věřiteli a nuceného insolvenčního řízení je dlužník osvobozen od všech svých dluhů.
15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?
Jakmile nucené insolvenční řízení skončí, mohou věřitelé na dlužníka podat žalobu za účelem vymožení veškerého zbývajícího dluhu (tj. části dluhu, kterou insolvenční správce neuspokojil), a to pokud neproběhlo oddlužení, jelikož v tomto případě nemohou věřitelé vůči dlužníkovi nárokovat nic.
Po ukončení vyrovnání s věřiteli nemohou věřitelé vůči dlužníkovi nárokovat nic. Jestliže však dlužník nesplní své závazky, mohou věřitelé požádat o vypovězení dohody. Žádost musí být podána do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené pro poslední závazek v rámci dohody. Vypovědět dohodu není přípustné, má-li nesplnění závazku malý význam.
16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?
Náklady insolvenčního řízení se hradí z výtěžku z prodeje majetku.
Pokud žádný majetek neexistuje, nese výdaje insolvenčního správce stát.
17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?
Bezplatné úkony a platby, které dlužník provedl po podání návrhu na zahájení nuceného insolvenčního řízení nebo v předchozích dvou letech, nemají vůči věřitelům žádné právní účinky.
Smlouvy, které dlužník uzavřel po podání návrhu na zahájení nuceného insolvenčního řízení nebo v předchozím roce či v šesti měsících po jeho podání, mohou být v závislosti na případu zrušeny.
Právní jednání, která dlužník učinil po zahájení řízení, jsou neplatná.
Úkony zvláštní správy provedené během doby platnosti dohody s věřiteli a bez povolení soudu jsou neplatné.