1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?
Lucemburské velkovévodství uznává několik typů insolvenčních řízení.
Dva z nich se týkají podnikatelů (fyzických i právnických osob):
- Konkursní řízení stanovené obchodních zákoníkem (Code de Commerce) je řízení, které směřuje ke zpeněžení majetku podnikatele, který se stal insolventním a přišel o úvěruschopnost.
- Řízení o soudní reorganizaci představují mechanismus, který umožňuje společnosti ve finančních obtížích, aby se reorganizovala a vyhnula se tak úpadku. Jeho účelem je zachovat, s výhradou soudního přezkumu, kontinuitu veškerého majetku nebo činností společnosti nebo jejich části.
Účelem zahájení řízení o soudní reorganizaci může být:
- získat odkladnou lhůtu pro uzavření smírného řešení,
- získat souhlas věřitelů s plánem reorganizace,
- umožnit převod celého majetku nebo činností nebo jejich části na základě soudního rozhodnutí na jednu nebo více třetích stran.
Řízení o soudní reorganizaci mohou využít:
- obchodní právnické osoby,
- společnosti občanského práva,
- fyzické osoby vykonávající obchodní činnost a
- řemeslníci.
A konečně také existují zvláštní insolvenční řízení pro notáře, úvěrové instituce, pojišťovací společnosti, jakož i subjekty kolektivního investování (tato řízení se vztahují výlučně na profesní kategorie či obory činnosti, nebudou proto představeny v rámci tohoto dokumentu).
2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?
1. Konkurs
Konkursní řízení je zahájeno buď návrhem dlužníka na prohlášení konkursu, nebo na základě oznámení jednoho či více věřitelů, nebo z moci úřední.
Návrh na prohlášení konkursu musí být učiněn podnikatelem v soudní kanceláři obvodního soudu (tribunal d’arrondissement) v obchodních věcech v jeho trvalém bydlišti, případně v sídle jeho společnosti. Návrh musí být učiněn ve lhůtě jednoho měsíce od chvíle, kdy jsou splněny podmínky úpadku.
Pokud se jeden nebo více věřitelů dlužníka rozhodne podat návrh na prohlášení úpadku obchodníka, musí se obrátit na soudního exekutora (huissier de justice), který prostřednictvím usnesení nařídí obchodníkovi, aby se dostavil k obvodnímu soudu pro obchodní věci do osmi dnů (unesení s pevně stanovenou lhůtou), aby bylo možné rozhodnout o opodstatněnosti návrhu na prohlášení konkursu.
Konkursní řízení může být rovněž zahájeno z moci úřední na základě informací, které má soud k dispozici. V tomto případě musí soud předvolat úpadce prostřednictvím soudní kanceláře k neveřejnému zasedání, aby ho vyslechl ohledně jeho situace.
Před prohlášením úpadku podnikatele musí obvodní soud pro obchodní věci ověřit, zda dotyčná osoba nebo společnost splňuje tyto tři podmínky:
- status podnikatele: fyzická osoba, která vykonává jako běžnou profesi (jako hlavní nebo vedlejší činnost) činnost, jež je označována za podnikatelskou činnost zákonem (například činnosti vyjmenované v článku 2 obchodního zákoníku), nebo právnická osoba, která byla založena v jedné z právních forem společností stanovených pozměněným zákonem ze dne 10. srpna 1915 o obchodních společnostech (loi modifiée du 10 août 1915 concernant les sociétés commerciales) (např. akciová společnost (société anonyme), společnost s ručením omezeným (société à responsabilité limitée), družstvo (société coopérative) atd.),
- platební neschopnost: platební neschopnost předpokládá nezaplacené pohledávky, které jsou určité, likvidní a vymahatelné (např. mzdy, sociální zabezpečení, atd.), termínované nebo podmíněné pohledávky a závazky z poskytnutých záruk, které nepostačují, a
- ztráta úvěruschopnosti: podnikateli se již nedaří obstarat si úvěr u bank nebo u svých dodavatelů či věřitelů.
Pokud odmítnutí nebo nemožnost splatit jedinou pohledávku (bez ohledu na její výši), která je určitá, likvidní a vymahatelná, stačí v zásadě ke vzniku stavu platební neschopnosti, pak prostý přechodný problém s hotovostním tokem nevede ke úpadku, dokud se podnikateli daří obstarat si úvěr nutný, aby mohl pokračovat ve své činnosti a plnit své závazky.
2. Soudní reorganizace
Řízení o soudní reorganizaci je zahájeno, když dlužník podá návrh u obvodního soudu v obchodních věcech. Toto řízení je tudíž dobrovolné. Soudní reorganizace formou převodu, kterou nařídí soud, však může být dlužníkovi uložena na návrh státního zástupce (procureur de l'État), na základě předvolání věřitele nebo jakékoli osoby, která má zájem získat celou společnost nebo její část.
Podmínky pro zahájení řízení o soudní reorganizaci jsou tyto:
- Status podnikatele nebo řemeslníka: řízení o soudní reorganizaci se mohou zúčastnit podnikatelé, řemeslníci a obchodní společnosti,
- Ohrožení schopnosti společnosti pokračovat v činnosti nebo finanční obtíže: společnost musí mít finanční obtíže, které by mohly vést k platební neschopnosti. Finanční obtíže musí být natolik závažné, aby odůvodňovaly zásah soudu, společnost však musí být stále schopna ozdravení.
- Konkurs: existence úpadku nebrání zahájení nebo pokračování soudní reorganizace. Společnost v úpadku může zvážit restrukturalizaci a vyhnout se tak úplné likvidaci.
- Předchozí řízení o reorganizaci: pokud již dlužník v posledních třech letech využil soudní reorganizace, je nové řízení možné pouze tehdy, pokud je jeho účelem převod celého majetku nebo činností společnosti nebo jejich části na základě soudního rozhodnutí.
3. Předlužení
Předlužení fyzických osob je popsáno jako situace, kdy dlužník, který má bydliště v Lucemburském velkovévodství, zjevně není schopen dostát všem svým nesplatným a nesplatným dluhům, které mají být zaplaceny, a dostát závazku, který se zavázal společně a nerozdílně ručit za dluh samostatného podnikatele nebo společnosti nebo jej uhradit, za předpokladu, že tyto osoby nebyly skutkově ani právně jednatelem této společnosti.
Řízení o kolektivním vyrovnání dluhů tvoří tři fáze:
- smluvní vypořádání, které probíhá před mediační komisí ve věcech předlužení (Commission de médiation en matière de surendettement),
- soudní vyrovnání, které probíhá před smírčím soudcem (juge de paix) v bydlišti předluženého dlužníka,
- osobní vyrovnání, nazývané také „osobní bankrot“ (faillite civile), které se odehrává před smírčím soudcem předluženého dlužníka.
Je třeba poznamenat, že fáze, jež se nazývá osobním vyrovnáním, je podpůrná vzhledem ke dvěma dalším etapám řízení o kolektivním vypořádání dluhů a může být zahájena až poté, co se předlužený dlužník bude nacházet v nenapravitelně ohrožujícím stavu, který se vyznačuje nemožností realizovat:
- opatření z plánu smluvního vypořádání nebo
- opatření navržená mediační komisí v rámci smluvního vypořádání a
- opatření stanovená v rámci soudního vyrovnání.
Je třeba ještě poznamenat, že návrhy na přijetí do řízení o smluvním vypořádání dluhů je nutné zaslat předsedovi mediační komise.
Formulář návrhu pro dohodnutý postup při vyrovnání lze stáhnout z internetové stránky https://justice.public.lu/fr.html na adrese:
https://justice.public.lu/fr/creances/surendettement.html
Navíc věřitelé předluženého dlužníka jsou povinni přihlásit své pohledávky u Úřadu pro informace a poradenství ve věcech předlužení (Service d’information et de conseil en matière de surendettement). Formulář pro přihlašování pohledávek lze stáhnout z internetové stránky www.justice.public.lu na adrese:
https://justice.public.lu/fr/creances/surendettement.html
3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?
1. Konkurs
Vynesením rozhodnutí, kterým se prohlašuje úpadek, je úpadce zbaven ze zákona správy veškerého svého majetku, a to i majetku, který může získat po vyhlášení rozhodnutí, jímž se prohlašuje úpadek.
Zbavení se týká veškerého majetku, jak movitého majetku, tak nemovitého majetku úpadce. Účelem tohoto mechanismu je chránit zájmy stávajících věřitelů shromážděných v rámci věřitelského orgánu.
Správce konkursní podstaty se obvykle přesune do prostor úpadce, aby vyhotovil soupis majetku, který se tam nachází. V této souvislosti bude muset správce pečlivě rozlišovat mezi majetkem, který patří úpadci, a majetkem, na nějž mohou uplatnit různá věcná práva třetí osoby.
Správce bude dále dbát na to, aby v rámci zpeněžení movitého a nemovitého majetku prodával příslušný majetek úpadce v nejlepším zájmu všech věřitelů. Správce potřebuje pro převod majetku povolení soudu. Movitý a nemovitý majetek musí být předmětem prodeje podle způsobu stanového obchodním zákoníkem. Majetek se musí připsat na bankovní účet zřízený na jméno insolvenčního řízení.
2. Předlužení
Úkolem soudce je, aby nechal posoudit ekonomickou a sociální situaci dlužníka s cílem prověřit pohledávky a ohodnotit stav aktiv a pasiv.
Jakmile soudce dospěje k závěru, že je třeba zahájit řízení o osobním vyrovnání a že existuje majetek, který lze zpeněžit, přistoupí k soudní likvidaci majetku dlužníka.
Smírčí soud rozhoduje o případných sporných pohledávkách a nařizuje likvidaci osobního majetku dlužníka. Vyloučen je pouze movitý majetek nutný k běžnému životu a osobní majetek nezbytný k výkonu jeho profesní činnosti. Majetek předluženého dlužníka je zpeněžen v rámci osobního vyrovnání v souladu s cílem zákona, kterým je zlepšení finanční situace dlužníka tím, že se mu a jeho rodině umožní vést důstojný život.
Práva dlužníka a opatření ohledně jeho majetku vykonává po celou dobu likvidace soudem jmenovaný likvidátor.
Likvidátor má k dispozici lhůtu šesti měsíců k prodeji majetku dlužníka smírným způsobem, nebo k zajištění nuceného prodeje.
Účinky řízení o osobním vyrovnáním:
- Pokud je majetek zpeněžený v rámci soudní likvidace dostatečný, aby uspokojil věřitele, soudce vyhlásí ukončení řízení.
- Pokud výnos z likvidace majetku nepostačuje k uspokojení věřitelů, soud nařídí ukončení řízení z důvodu nedostatečného majetku.
- Pokud dlužník nevlastní nic jiného než movitý majetek nutný k běžnému životu a osobní majetek nezbytný k výkonu profesní činnosti, soudce vyhlásí ukončení řízení pro nedostatek majetku.
- Pokud majetek tvoří jen majetek bez tržní hodnoty nebo by byly náklady na prodej zjevně nepřiměřené s ohledem na jeho tržní hodnotu, soudce vyhlásí ukončení řízení pro nedostatek majetku.
Ukončení řízení pro nedostatek majetku má za účinek vymazání všech jiných než podnikatelských dluhů dlužníka.
Výjimku z výmazu dluhů však tvoří některé dlužníkovy dluhy soukromé povahy:
- dluhy, které ručitel nebo spoludlužník zaplatil místo dlužníka,
- dluhy uvedené v článku 46 zákona, tedy dluhy na výživném a peněžní náhrady určené obětem úmyslných násilných činů z důvodu utrpěné újmy na zdraví.
Nicméně dluhy uvedené v článku 46 zákona lze zrušit, pokud dotyčný věřitel souhlasil s prominutím, s restrukturalizací nebo s odepsáním dotčených dluhů.
4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?
1. Konkurs
Vynesením rozhodnutí, kterým se prohlašuje úpadek, je úpadce v plném rozsahu zbaven ze zákona správy veškerého svého majetku, a to i majetku, který mu může připadnout následně.
Od uvedeného rozhodnutí je správa jeho majetku svěřena správci konkursní podstaty.
Pokud je úpadcem právnická osoba, tvoří majetkovou podstatu všechna aktiva a pasiva společnosti bez ohledu na práva, která vlastní společníci jako takoví.
Správci budou vybíráni z osob, které nabídnou nejvíce záruk, pokud jde o jejich schopnosti a věrohodnosti jejich řízení.
V praxi vybírají soudci obvodního soudu pro obchodní věci správce ze seznamů advokátů. Avšak v případě, kdy to zájem konkursu vyžaduje, může soud rovněž jmenovat notáře nebo účetní znalce/auditory.
Jako ve všech řízeních týkající se podnikatelů připadne příslušnost ve věci konkursů obvodnímu soudu v obchodních věcech.
Obvodní soud pro obchodní věci vynese rozhodnutí, kterým je prohlášen úpadek, určí datum zastavení plateb, jmenuje jednotlivé aktéry (konkursního soudce, správce konkursní podstaty), stanoví datum k přihlášení pohledávek a datum k uzavření zápisu o přezkumu pohledávek a prohlásí konkursní řízení za ukončené.
Správa majetku je svěřena správci konkursní podstaty jmenovanému soudem, který bude pověřen zpeněžením majetku dlužníka a rozdělením výnosu ze zpeněžení mezi různé věřitele, přičemž musí dodržet pravidla týkající se přednostního pořadí a věcného zajištění.
Konkursní soudce je pověřen dohledem nad transakcemi, vedením a likvidací v rámci konkursu. Na zasedání soudu podá zprávu o všech sporech, které mohou vzniknout, a nařídí nezbytná naléhavá opatření, pokud jde o zajištění a zachování majetku v majetkové podstatě. Předsedají rovněž schůzím věřitelů úpadce.
Od prohlášení konkursu je podnikatel, který je v úpadku, zbaven správy svého majetku a nemůže už provádět platby, transakce a úkony ohledně majetku.
2. Soudní reorganizace
V rámci soudní reorganizace je na žádost dlužníka jmenován soudní zástupce (mandataire de justice), pokud je tento zástupce nezbytný k dosažení cílů reorganizace. Po nástupu do funkce se jeho povinnosti mohou různit v závislosti na konkrétních potřebách dlužníka a rozhodnutí soudu. Jeho úloha může být omezena na pouhou pomoc při řízení společnosti nebo může zahrnovat přípravu a zprostředkování dohody. V rámci soudní reorganizace převodem na základě soudního rozhodnutí soudní zástupce odpovídá za organizaci a provedení převodu jménem a na účet dlužníka. Vzhledem k tomu, že každá situace je jedinečná, jsou povinnosti soudního zástupce přizpůsobeny okolnostem a potřebám dlužníka.
Může být jmenován prozatímní správce, pokud je na straně dlužníka nebo některého z jeho orgánů zjištěno závažné a prokázané pochybení, a to na žádost kterékoli zúčastněné třetí strany nebo státního zástupce. Jeho úkolem je pak nahradit vedení společnosti a řídit ji po celou dobu trvání odkladné lhůty.
Dlužník má proaktivní roli při zahájení řízení a vypracování a provádění plánu reorganizace, přičemž spolupracuje s věřiteli a soudními orgány na obnovení finančního zdraví společnosti.
3. Předlužení
Co se týče povinností dlužníka a účinku zahájení řízení ve věci kolektivního vypořádání dluhů z jeho majetku, je třeba poznamenat, že dlužník musí plnit povinnost náležitého jednání.
V průběhu období náležitého jednání musí dlužník:
- spolupracovat s úřady a orgány, které jsou zapojeny do řízení, tím, že sám oznámí všechny informace o svém majetku, příjmech, dluzích a změnách, které nastaly v jeho situaci,
- vykonávat v rámci možností výdělečnou činnost odpovídající jeho schopnostem,
- nezhoršovat svou platební neschopnost a jednat svědomitě za účelem snížení svých dluhů,
- neupřednostňovat určitého věřitele s výjimkou příjemců výživného v běžných lhůtách, pronajímatelů, jimž je nájemné placeno v běžných lhůtách za bydlení, které odpovídá základním potřebám dlužníka, dodavatelů služeb a výrobků nezbytných pro důstojný život a věřitelů v běžných lhůtách z výkonu rozhodnutí proti dlužníkovi na základě platby náhrady škody přiznané v důsledku úmyslných násilných činů kvůli utrpěné újmě na zdraví,
- dodržovat závazky přijaté v rámci řízení.
Jedná se o dva typy subjektů v závislosti na tom, zda se jedná o postup v dohodnuté fázi smíru, nebo ve fázi soudního řízení.
Fáze smluvního vypořádání dluhů se koná před mediační komisí. Členy mediační komise jmenuje ministr. V komisi je předseda a tajemník a schází se nejméně jednou za čtvrt roku. Aby byli žadatelé způsobilí, pokud jde o mediační komisi, musí předložit mimo jiné osvědčení z rejstříku trestů. Po svém jmenování mají členové zákonnou povinnost informovat ministra o veškerých svých trestních řízeních nebo odsouzeních tak, aby mohli být nahrazeni. Členové mediační komise obdrží náhradu 10 EUR za zasedání a předseda obdrží náhradu 20 EUR za zasedání.
Mediační komise rozhoduje zejména o tom, zda žádosti o účast v řízení schválí a zda jsou podané nároky přípustné. Schvaluje nebo pozměňuje rovněž návrhy dohodnutých plánů vyrovnání, které jí byly předloženy na základě šetření úřadu pro informace a poradenství ve věcech předlužení (dále jen „úřad“).
Pokud v maximální lhůtě šesti měsíců od rozhodnutí o přijetí komisí není dotčenými stranami schválen navržený plán, vyhotoví mediační komise protokol o úpadku, který konstatuje neúspěch v řízení o smluvním vypořádání. Ve lhůtě dva měsíce ode dne zveřejnění protokolu o úpadku v rejstříku může dlužník zahájit řízení o soudním vyrovnání před smírčím soudcem ve svém bydlišti. Pokud dlužník nepodá návrh v uvedené lhůtě, může zahájit nové řízení o kolektivním vypořádání dluhů až po uplynutí lhůty dvou let ode dne zveřejnění protokolu o úpadku v rejstříku.
V případě zahájení fáze soudního vyrovnání jsou účastníci předvoláni ke smírčímu soudci, který bude moci vyžadovat, aby mu oznámili všechny doklady nebo důkazy, které umožní stanovit majetek a závazky dlužníka.
Na základě dokladů, které mu budou předloženy, soudce schválí plán vyrovnání, který bude zahrnovat opatření umožňující dlužníkovi, aby dostal svým závazkům.
Plán vyrovnání schválený soudcem bude mít maximální dobu trvání sedm let a bude se moci stát neplatným ve vymezené řadě případů (zejména pokud dlužník nebude dodržovat povinnosti, které mu byly v tomto plánu uloženy).
5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?
1. Soudní reorganizace
V rámci reorganizace je možné stanovit, že pozastavené pohledávky (créances sursitaires) nelze započíst proti závazkům, které by věřitel mohl mít vůči společnosti po schválení plánu reorganizace.
Z tohoto pravidla však existují výjimky. Nevztahuje se na související pohledávky (pohledávky, které spolu souvisejí, například na základě stejné smlouvy nebo transakce) nebo na pohledávky, které již mohly být započteny na základě dohody předcházející zahájení řízení o reorganizaci.
2. Konkurs
Ve věci konkursu z judikatury vyplývá, že od vydání rozhodnutí, kterým je prohlášen konkurs, „nelze provést žádné započtení ani ze zákona, ani soudní, ani smluvní, a dokonce ani mezi již existujícími pohledávkami, pokud by dosud postrádaly jednu z těchto tří vlastností: likviditu, vymahatelnost a zastupitelnost. Pokud rozhodnutí prohlašující konkurs může takto znemožnit započtení ze zákona, nemělo by se z toho vyvozovat, že by tak činil absolutně nebo zpětně. Rozhodnutí o prohlášení konkursu nemá vliv na započtení ze zákona, pokud podmínky k němu nastaly před zahájením úpadku. Odvolací soud (Cour d’appel) rozhodl, že „napadnuté období nebrání tomuto druhu vyrovnání.. K započtení ze zákona dochází i navzdory platební neschopnosti. Nejedná se o úkon dlužníka, neboť k němu dochází bez jeho vědomí; článek 445 obchodního zákoníku na něj neodkazuje.“
Co se týče soudního započtení, toto započtení nemůže být nařízeno před zahájením kolektivního řízení. Avšak může nastat během napadnutelného období za podmínky, že by rozhodnutí, které jej nařizuje, nabylo právní moci (opravné prostředky již nejsou k dispozici). V tomto případě započtení může mít účinek až ode dne vynesení rozhodnutí.
Co se týče smluvního započtení, nemůže samozřejmě nastat po zahájení kolektivního řízení. Navíc nemůže nastat během napadnutelného období, neboť je považováno článkem 445 obchodního zákoníku za neobvyklý způsob platby, který je postižen absolutní neplatností. [1]
Je však třeba poznamenat, že zákon ze dne 5. srpna 2005 o finančních zárukách (loi du 5 août 2005 sur les garanties financières) stanoví zvláštní výjimky z výše popsaných pravidel, pokud jde například o smlouvy o započtení uzavřené případně mezi stranami ke dni zahájení insolvenčního řízení (nebo i dokonce po zahájení (viz článek 18 a násl. zákona ze dne 5. srpna 2005 o finančních zárukách).
[1] „La compensation comme garantie d’une créance sur un débiteur en faillite“ (Započtení jako záruka pohledávky u dlužníka v konkursu), Pierre HURT, J.T., 2010, s. 30.
6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?
1. Konkurs
Jednou z prvořadých obtíží, které má správce po zahájení konkursu, jsou probíhající smlouvy, jež byly uzavřeny před tím, než byl konkurs prohlášen. Kromě pracovních smluv, které ze zákona zanikají v den prohlášení konkursu (článek L.125-1 zákoníku práce (Code du travail)), se tradičně uznává, že probíhající smlouvy trvají tak dlouho, dokud nejsou správcem ukončeny.
Správce musí uvážit dotčené zájmy, aby rozhodl, zda je namístě pokračovat dočasně v těchto smlouvách, nebo v nich nepokračovat. Existují-li smluvní doložky, které uvádějí ukončení smlouvy v případě konkursu jedné ze stran, je namístě rozhodnout, zda správce má v úmyslu napadnout uplatnitelnost těchto doložek, nebo nikoliv (s vědomím, že platnost těchto doložek je diskutabilní; například tyto doložky jsou v Belgii považovány za neplatné ve věcech obchodního pronájmu).
Za každého stavu věcí přísluší v zásadě samotnému správci, aby volil mezi prováděním a ukončením smluv. V případě nesouhlasu druhé smluvní strany, která se dovolává automatického ukončení smlouvy z důvodu úpadku, se správce vystavuje soudnímu řízení s nejistým výsledkem a vzniku nových nákladů na účet majetkové podstaty [1].
2. Soudní reorganizace
V případě zahájení řízení o soudní reorganizaci jsou dopady na probíhající smlouvy regulovány tak, aby společnost mohla pokračovat v činnosti a mohla se tak po celou dobu řízení účinně reorganizovat.
Zásada trvání podniku: Zahájení řízení o soudní reorganizaci zpravidla nevede k automatickému ukončení probíhajících smluv. Probíhající smlouvy nadále existují a dlužník se může jednostranně rozhodnout, zda je bude či nebude plnit, pokud je to nezbytné pro zachování činnosti společnosti během reorganizace.
Sankční doložky: Sankční doložky, které mají paušálně pokrýt případné škody vzniklé v důsledku nedodržení hlavního závazku, se pozastavují po dobu trvání odkladné lhůty a do úplného provedení plánu reorganizace. Věřitel však může do své pozastavené pohledávky zahrnout skutečnou škodu, která mu vznikla v důsledku neplnění hlavního závazku.
Ochrana zaměstnanců: Pracovní smlouvy se zahájením řízení o soudní reorganizaci automaticky neukončují. V rámci plánu reorganizace však může být nezbytné propustit zaměstnance z ekonomických důvodů nebo provést změny pracovních podmínek. Tato opatření musí být schválena soudem a musí dodržovat práva zaměstnanců.
[1] Zdroje: „Les procédures collectives au Luxembourg“ (Kolektivní řízení v Lucembursku), Yvette HAMILIUS a Brice HELLINCKX (autoři 3. kapitoly), Editions Larcier 2014, s. 86.
7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?
1. Konkurs
Během konkursního řízení jsou pozastavena donucovací opatření vůči podnikatelům a jejich majetku. Naopak žádný z platných textů zákona ve velkovévodství nebrání věřitelům, aby provedli úkony, jež mají za cíl zachovat celistvost majetku jejich dlužníka.
Ve všech těchto řízeních již dlužníci nemohou volně nakládat se svým majetkem. „Od rozsudku vyhlašujícího konkurs až do jeho ukončení nemůže být platně zahájeno žádné soudní řízení proti samotnému úpadci, pokud jde o majetek postižený řízením.“ (Lux. 12. ledna 1935, Pas. 14 s. 27) „Nezajištění věřitelé a věřitelé, kteří požívají obecně přednostního pořadí, nemohou během konkursu nechat předvolat úpadce ani správce a podat návrh na jejich odsouzení, nýbrž mohou jednat jen cestou přihlášení pohledávky nebo žaloby o uznání, aby si nechali uznat svou pohledávku“. (Kasační soud, 13. listopadu 1997, Pasicrisie 30, s. 265).
V určitých případech však budou moci ještě být provedeny dispoziční úkony, a to prostřednictvím následného úkonu osoby pověřené obvodním soudem pro obchodní věci (ve věci odkladu plateb nebo ve věci nucené správy).
Navíc rozhodnutí o prohlašení konkursu činí nesplatné dluhy vymahatelnými a běh úroků se přerušuje.
2. Soudní reorganizace
Prozatímní zákaz zpeněžení movitého nebo nemovitého majetku: Po dobu trvání odkladné lhůty nelze proti movitému či nemovitému majetku dlužníka vymáhat ani podávat individuální žaloby na uplatnění pozastavených pohledávek.
3. Předlužení
Ve věci kolektivního vypořádání dluhů má rozhodnutí mediační komise o přijetí žádosti dlužníka ze zákona za následek pozastavení exekučních opatření týkajících se majetku dlužníka s výjimkou dluhů z vyživovací povinnosti, k pozastavení běhu úroků a ke splatnosti nesplatných dluhů.
V případě neúspěchu smluvní etapy smírčí soudce, před nímž bude prováděna tato soudní etapa, může pozastavit exekuční opatření za stejných podmínek jako ve výše uvedených případech.
8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?
1. Konkurs
V soudních řízeních, která probíhají v době zahájení insolvenčního řízení, platně pokračuje správce konkursní podstaty na základě své funkce. Navrhovatelé však musí zajistit, aby tyto případy byly vedeny zákonným způsobem tím, že se v řízení připojí ke zplnomocněnci, protože pouze tento správce má pravomoc platně zastupovat dlužníka v úpadku.
V případě odsouzení dlužníka získává věřitel nebo věřitelé, kteří zahájili soudní řízení před konkursem dlužníka, právní titul, který mohou uplatnit v rámci vypořádání při konkursu. Nucený výkon rozhodnutí z tohoto titulu však není možný, neboť rozhodnutí o prohlašení konkursu měl za následek zbavení dlužníka správy veškerého jeho majetku.
2. Soudní reorganizace
Jakmile je podán návrh na soudní reorganizaci, zákon stanoví ochranná opatření, která mají dlužníkovi poskytnout čas potřebný k provedení účinné reorganizace, aniž by byl bezprostředně vystaven tlaku konkursního řízení nebo zabavení majetku, s cílem zachovat schopnost společnosti pokračovat v podnikání. Za tímto účelem jsou stanovena následující opatření:
Zákaz prohlášení konkursu: Dokud soud nerozhodne o návrhu na soudní reorganizaci, a to i pokud byl podán návrh na prohlášení konkursu nebo zahájen výkon rozhodnutí, nelze na dlužníka prohlásit konkurs. Pro společnosti to také znamená, že nemohou být zrušeny soudní cestou ani podrobeny správnímu zrušení bez likvidace.
Přerušení vykonávacího řízení: Nelze provést zpeněžení movitého ani nemovitého majetku dlužníka v návaznosti na výkon rozhodnutí. To znamená, že v době, kdy soud projednává návrh na soudní reorganizaci, nemohou věřitelé zabavit a prodat majetek dlužníka.
9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?
1. Konkurs
Zveřejnění konkursu v jednom nebo více denících v Lucembursku informuje věřitele o konkursu jejich dlužníka. Věřitelé jsou pak povinni přihlásit v soudní kanceláři obvodního soudu pro obchodní věci své pohledávky s jejich právními tituly ve lhůtě stanovené v usnesení o konkursu. Soudní úředník zaeviduje pohledávky a cenné papíry a vydá potvrzení.
Pohledávky musejí být podepsané a obsahovat, mimo jiné, příjmení, křestní jméno, povolání a bydliště věřitelů, jakož i částku a důvody pohledávky, a záruky nebo případně související práva. Následně se koná přezkum různých přihlášených pohledávek za přítomnosti správce, dlužníka v konkursu a konkursního soudce.
V rámci tohoto řízení lze v případě popření předvolat věřitele, aby se vyjádřili k podrobnostem týkajícím se pohledávky, jako je její opodstatněnost nebo přesná částka při sporných posouzeních.
Pokud správce nalezl majetek, který lze rozdělit mezi věřitele, svolá je na zasedání za účelem předložení účtů, během něhož mohou věřitelé vyjádřit své stanovisko k návrhu rozdělení.
V případě nedostatečného majetku se vyhlásí ukončení konkursu.
Pokud správce neplní své úkoly ke spokojenosti věřitelů, mohou zaslat své stížnosti konkursnímu soudci, který v případě potřeby přistoupí k výměně správce.
2. Soudní reorganizace
Účast věřitelů v řízení o soudní reorganizaci na základě kolektivní dohody je klíčovým prvkem úspěchu reorganizace. Hlavními znaky této účasti jsou:
- Účast na jednáních: Věřitelé se účastní jednání o podmínkách plánu reorganizace nebo restrukturalizace. Plán může zahrnovat návrhy, jako je snížení závazků (částečné odepsání), přepracování platebního kalendáře nebo kapitalizace dluhu.
- Hlasování o plánu reorganizace: Věřitelé mají právo hlasovat o plánu reorganizace, který navrhne dlužník. Aby byl plán schválen, musí s ním obvykle souhlasit většina věřitelů, často podle kategorií pohledávek (zajištění věřitelé, nezajištění věřitelé atd.). Podrobnosti hlasování a požadované většiny se mohou lišit v závislosti na typu řízení.
- Dohled nad prováděním plánu: Jakmile je plán schválen a potvrzen soudem, mají věřitelé právo kontrolovat jeho provádění. Dohledem nad řádným prováděním plánu a podáváním zpráv věřitelům a soudu může být pověřen správce pro vyrovnání (commissaire au sursis). Pokud dlužník plán nedodržuje, mohou věřitelé požádat soud, aby zasáhl.
- Zásah v případě obtíží: Pokud se během provádění plánu vyskytnou obtíže, mohou věřitelé zasáhnout a požádat o provedení změn plánu nebo v závažných případech o přeměnu řízení o soudní reorganizaci na likvidační řízení.
- Opravné prostředky a práva vznést námitku: Věřitelé mohou podat opravný prostředek proti rozhodnutím, která by pro ně byla nepříznivá, jako je potvrzení sporných pohledávek nebo schválení plánu reorganizace. Tyto opravné prostředky musí být uplatněny v zákonem stanovených lhůtách a formě.
Cílem těchto prvků je zajistit, aby věřitelé měli možnost vyjádřit se k řízení o reorganizaci na základě kolektivní dohody a aby byla jejich práva chráněna a zároveň aby byla společnosti v obtížích poskytnuta možnost přežít.
3. Předlužení
Nejprve během etapy smluvního vypořádání musí věřitelé přihlásit svou pohledávku Úřadu pro informace a poradenství ve věcech předlužení. Následně se mohou věřitelé aktivně účastnit schválení návrhu uvedeného úřadu na smluvní vypořádání.
Mediační komise ve věcech předlužení pak svolá věřitele a vyloží jim návrhy vypracované v rámci smluvního vypořádání. Nejméně šedesát procent věřitelů zastupujících svými pohledávkami šedesát procent veškerých pohledávek musí v tomto případě prohlásit, že přistupuje na návrh smluvního vypořádání, aby mohl být tento návrh považován za přijatý. Mlčení věřitelů se považuje za souhlas.
10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?
Správci konkursní podstaty zastupují jak osobu v úpadku, tak její věřitele. V této dvojí roli jsou nejen pověřeni spravovat konkursní majetek, ale také jsou oprávněni jako žalobci nebo žalovaní sledovat veškerá jednání, jež mají za cíl zachování aktiv, která musí sloužit jako záruka věřitelům, jakož i obnovení a navýšení těchto aktiv ve společnému zájmu věřitelů (Odvolací soud, 2. července 1880, Pas. 2, s. 49).
Správce provádí opatření týkající se společného zajištění věřitelů, které představuje majetek konkursní podstaty, tj. opatření k navrácení, ochraně nebo likvidaci tohoto majetku. (Odvolací soud, 25. února 2015, Pas. 37, s. 483).
Co se týče probíhajících smluv po prohlášení konkursu, musí správce rozhodnout, zda je vhodné je ukončit, nebo zda nebude lepší, pokud umožňují vytvářet aktiva, pokračovat v jejich provádění za účelem následného uhrazení závazků úpadce.
11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?
1. Konkurs
Všichni věřitelé musí přihlásit své pohledávky nehledě na povahu pohledávky i na to, zda se těší přednostnímu pořadí či nikoliv. Nicméně pohledávky vyplývající z majetkové podstaty, tj. pohledávky vzniklé následně a v zájmu konkursního řízení (např. náklady správce, nájemné splatné po vyhlášení konkursního řízení atd.), jsou z tohoto řízení vyňaty.
Pokud jde o pohledávky za majetkovou podstatou, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení a které vyplývají z řízení o konkursu, případně z pokračování určitých činností podniku v konkursu, musí být uhrazeny na prvním místě před tím, než bude zbytek aktiv rozdělen mezi věřitele. Pohledávky za majetkovou podstatou musí být tedy uhrazeny za každého stavu věcí přednostně před pohledávkami jiných věřitelů.
2. Soudní reorganizace
V rámci soudní reorganizace se přihlašují pohledávky týkající se závazků dlužníka, které vznikly před zahájením řízení o soudní reorganizaci. Dlužník musí ke svému návrhu přiložit úplný seznam neuspokojených věřitelů, ať už uznaných nebo těch, kteří si tento status nárokují, včetně jejich jmen.
Pohledávky vzniklé po zahájení řízení o soudní reorganizaci, tj. pohledávky vzniklé v průběhu soudní reorganizace, mají obecně zvláštní režim. Pohledávky týkající se služeb poskytnutých dlužníkovi během řízení o soudní reorganizaci, ať už vyplývají z nových závazků přijatých dlužníkem nebo ze smluv, které v době zahájení řízení dosud nebyly ukončeny, se v případě konkursu, likvidace nebo převodu na základě soudního rozhodnutí považují za „pohledávky za majetkovou podstatou“. Aby tyto pohledávky mohly být v následném kolektivním řízení považovány za pohledávky za majetkovou podstatou, musí existovat úzká souvislost mezi ukončením řízení o soudní reorganizaci a zahájením kolektivního řízení (např. prohlášení konkursu). Existence této souvislosti se předpokládá, pokud je kolektivní řízení zahájeno do 12 měsíců od ukončení soudní reorganizace.
Rozdělení odškodnění: Odškodnění, které věřitel požaduje v důsledku ukončení smlouvy nebo jejího neplnění, se rozdělí poměrně podle jeho vztahu k období před zahájením nebo po zahájení řízení o soudní reorganizaci. To znamená, že pokud je smlouva ukončena v průběhu řízení o soudní reorganizaci, bude se s částí odškodnění, která se vztahuje k období po zahájení reorganizace, zacházet jinak než s tou, která se vztahuje k předchozímu období.
Přednost platby z majetku zatíženého věcnými právy: Pohledávky z plnění, která přispěla k udržení zajištění nebo vlastnictví (např. majetek, k němuž má věřitel věcné právo), jsou hrazeny přednostně. To znamená, že výtěžek z prodeje tohoto majetku bude přednostně použit na splacení těchto konkrétních pohledávek.
12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?
1. Konkurs
V rámci konkursního řízení bude rozhodnutí o prohlášení konkursu zveřejněno různými způsoby (tisk, zápis u obchodního soudu), aby se umožnilo věřitelům dlužníka, který je v úpadku, seznámit se situací a vyjádřit se (článek 472 obchodního zákoníku).
Věřitelé tedy budou muset přihlásit pohledávku v kanceláři obvodního soudu pro obchodní věci a předložit své listinné důkazy (článek 496 obchodního zákoníku).
Formulář, který věřitelům umožňuje podat toto prohlášení o pohledávce, je k dispozici on-line na této adrese: https://justice.public.lu/fr/creances/declaration-creance.html
Pohledávky budou přezkoumány správcem pověřeným vypořádáním konkursu a budou moci proti nim být vzneseny námitky (článek 500 obchodního zákoníku).
Každá přihlášená pohledávka, proti které je vznesena námitka (je popřena), je postoupena soudu.
Pokud však spory vzhledem ke své povaze spadají do pravomoci jiného soudu než obvodního soudu v obchodních věcech, budou postoupeny zpět soudu příslušnému k rozhodnutí ve věci samé. Obvodní soud pro obchodní věci je mezitím podle článku 504 nadále příslušný k určení částky, do jejíž výše se může sporný věřitel účastnit jednání.
2. Soudní reorganizace
Dlužník musí ke svému návrhu připojit úplný seznam neuspokojených věřitelů, ať už uznaných, nebo těch, kteří si tento status nárokují, s uvedením jejich jména, adresy a výše pohledávky, s konkrétní poznámkou týkající se případného statusu mimořádných neuspokojených věřitelů a majetku, který je zatížen zástavním právem k movitým věcem nebo hypotékou, nebo který je ve vlastnictví věřitele.
Oznamovací povinnost: Dlužník musí o rozsudku informovat každého věřitele jednotlivě do 14 dnů od jeho vydání. Tím je zajištěno, že všichni věřitelé budou o situaci informováni a budou moci podle toho jednat.
Nahlédnutí do seznamu věřitelů: Věřitelé mají právo nahlížet do seznamu věřitelů uloženého v kanceláři soudu v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Tento seznam obsahuje podrobnosti o všech pohledávkách vůči společnosti, což věřitelům umožňuje ověřit si vlastní postavení.
Právo vznést námitku: Každý věřitel nebo přihlášený věřitel může zpochybnit výši nebo klasifikaci své pohledávky, jak ji uvedl dlužník. To zahrnuje i námitku proti třídě (běžné nebo mimořádné), do které byl věřitel dlužníkem zařazen.
Postup řešení sporů: Pokud věřitel a dlužník nedosáhnout dohody, může být spor předložen soudu, který zahájil řízení o soudní reorganizaci.
Úprava nároků: Soud může na společnou žádost věřitele a dlužníka změnit výši nebo klasifikaci pohledávky původně určenou dlužníkem. Toto rozhodnutí věřiteli oznámí soudní kancelář.
Lhůta pro podání námitek: Pokud věřitel nepředloží soudu svou námitku jeden měsíc před jednáním, má se za to, že přijímá částku navrženou dlužníkem a může hlasovat pouze do této výše.
Spor týkající se seznamu věřitelů: Každá pozastavená pohledávka uvedená v úředním seznamu pohledávek může být napadena kteroukoli zúčastněnou stranou. Žaloba směřuje proti dlužníkovi a věřiteli, jehož pohledávka je popřena. Soud po projednání zprávy pověřeného soudce vyslechne dotčené strany a ve sporu rozhodne.
Příslušnost soudu: Pokud spor přesahuje oblast příslušnosti soudu příslušného pro reorganizaci, může soud prozatímně určit výši a status pohledávky pro operace v rámci soudní reorganizace, dokud příslušný soud nerozhodne ve věci samé. Pokud nelze rozhodnutí ve sporu vydat rychle, může soud rovněž prozatímně určit výši a status pohledávky. Proti rozsudku, kterým se prozatímně stanoví výše a status pohledávky, nelze podat opravný prostředek, což znamená, že je nelze napadnout.
Změna v případě nezbytnosti: Na žádost dlužníka nebo věřitele může soud kdykoli a ve zcela nezbytných případech změnit své rozhodnutí o výši a statusu pozastavené pohledávky na základě nových informací.
Aktualizace seznamu věřitelů: Dlužník musí v případě potřeby opravit nebo doplnit seznam věřitelů a podat jej v soudní kanceláři před plánovaným jednáním. Soudní tajemník je pak povinen tyto změny oznámit dotčeným věřitelům.
3. Řízení o předlužení
Ve lhůtě jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o kolektivním vypořádání dluhů v rejstříku musí věřitelé předluženého dlužníka přihlásit své pohledávky u Úřadu pro informování a poradenství ve věcech předlužení.
Přihlášení pohledávky musí být provedeno podle článků 6 a 7 velkovévodského nařízení ze dne 17. ledna 2014 o provádění zákona ze dne 8. ledna 2013 týkajícího se předlužení (Règlement grand-ducal du 17 janvier 2014 portant exécution de la loi du 8 janvier 2013 concernant le surendettement).
Formulář pro přihlašování pohledávek lze stáhnout z internetové stránky https://justice.public.lu/fr.html na adrese: https://justice.public.lu/fr/creances/surendettement.html
Mediační komise analyzuje přípustnost přihlášených pohledávek.
13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?
Základní zásada, kterou se řídí insolvenční právo, je, že každý věřitel musí získat stejný podíl poměrně k výši své pohledávky.
Někteří věřitelé mající zajištění nebo přednostní postavení se vyplácejí přednostně.
Zajištěné věřitele je třeba seřadit podle zákonného pořádku, který je závazný (pronajímatelé nemovitostí, hypotéční věřitel, zástavní věřitel nehmotných práv k podniku, a zejména veřejné finance v širokém slova smyslu).
Obecně správce odkazuje na články 2096 až 2098, 2101 a 2102 občanského zákoníku (Code civil).
Správce musí přezkoumat případ po případu s odkazem na zákonná ustanovení a na judikaturu.
Čistá aktiva ve prospěch nezajištěných věřitelů je třeba rozdělit poměrně k jejich pohledávkám ve shodě s čl. 561 pododstavcem 1 obchodního zákoníku.
Pokud správce zná částku honorářů stanovených soudem, roztřídil zajištěné věřitele a zná částku, jež zbývá k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, sestaví návrh na rozdělení aktiv, který předloží konkursnímu soudci. Ve shodě s článkem 533 obchodního zákoníku správce pozve všechny věřitele k předložení účtů doporučeným dopisem a přiloží k předvolání kopii návrhu na rozdělení aktiv.
Úpadce musí vyzvat soudní exekutor, není-li tomu tak, zveřejněním v lucemburských denících.
Pokud předložení účtů správcem není zpochybněno ze strany některého věřitele, předloží správce protokol o předložení účtů vyhotovený na základě návrhu na rozdělení aktiv konkursnímu soudci a soudnímu tajemníkovi.
Po předložení účtů vyplatí správce věřitele.
14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?
1. Konkurs
V případě konkursu, pokud dojde k vyplacení, bude moci správce podat návrh na ukončení, po kterém bude následovat rozhodnutí o ukončení, který, jak už naznačuje jeho název, ukončí konkursní řízení.
Na základě článku 586 obchodníku zákoníku úpadce, který uhradí v plné výši hlavní jistinu, úroky a náklady, pokud jde o všechny částky, které dlužil, bude moci dosáhnout své zahlazení, když v tomto smyslu podá návrh k Nejvyššímu soudnímu dvoru (Cour supérieure de justice).
2. Soudní reorganizace
Řízení o soudní reorganizaci formou kolektivní dohody může být ukončeno za několika podmínek, obvykle v závislosti na úspěchu či neúspěchu reorganizace. Hlavní podmínky jsou tyto:
Úplné provedení plánu reorganizace: Řízení může být ukončeno po úspěšném provedení plánu soudní reorganizace. To znamená, že opatření plánovaná k restrukturalizaci společnosti a vyplacení věřitelů byla provedena v souladu s plánem, který soud schválil a věřitelé přijali.
Neplnění nebo selhání plánu: Pokud plán reorganizace nelze provést nebo pokud společnost nesplní závazky přijaté v rámci tohoto plánu, může být řízení o soudní reorganizaci ukončeno. V tomto případě může být řízení změněno na likvidační řízení, pokud finanční situace společnosti neumožňuje její další činnost.
Odstoupení nebo ukončení činnosti dlužníka: Dlužník může požádat o ukončení řízení o reorganizaci, pokud se domnívá, že pokračovat v řízení již není nezbytné nebo že se mu podařilo ozdravit svou finanční situaci bez nutnosti pokračovat v řízení.
Úplné vyplacení věřitelů: Ukončení řízení je rovněž možné, pokud je dlužník schopen v plné výši splatit pohledávky věřitelů zapojených do řízení, včetně pohledávek vzniklých před zahájením a po zahájení řízení o reorganizaci.
Nedostatečné vyhlídky reorganizace: Pokud je po analýze zřejmé, že společnost nelze reorganizovat, může soud rozhodnout o ukončení řízení s cílem zahájit likvidační řízení.
Účinky ukončení řízení o soudní reorganizaci
Ukončení řízení o soudní reorganizaci má několik právních a hospodářských účinků pro dlužníka i pro věřitele:
Zrušení pozastavujících opatření: Ukončením řízení končí ochranná opatření ve prospěch dlužníka, jako je pozastavení jednotlivých vykonávacích opatření a zákaz zabavení majetku. Věřitelé pak znovu získávají právo individuálně podat žalobu proti dlužníkovi za účelem vymáhání pohledávek, s výhradou případných dohod nebo moratorií zavedených v rámci plánu reorganizace.
Návrat kontroly: Pokud bylo řízení společnosti svěřeno prozatímnímu správci, ukončení řízení znamená návrat kontroly do rukou dlužníka.
Konec účinků plánu reorganizace: Pokud byl plán reorganizace plně proveden, uzavřením řízení se potvrdí, že závazky přijaté v rámci plánu reorganizace jsou splněny a věřitelé, kterých se plán týká, již nemohou požadovat žádné další platby v souvislosti s pohledávkami, které byly předmětem řízení.
15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?
1. Konkurs
Po skončení insolvenčního řízení získávají věřitelé v případě existence aktiv celkovou částku, popřípadě zlomek částky své pohledávky podle podmínek rozdělení uvedených v závěrečném rozsudku.
Věřitelé by mohli rovněž podat žalobu na základě článků 1382 a 1383 občanského zákoníku, aby se vyvodila obecně právní odpovědnost vedoucích představitelů úpadce, nebo žalobu založenou na základě článků 441-9 a 710-16 zákona o obchodních společnostech (loi sur les sociétés commerciales) (odpovědnost členů správních rad a jednatelů v rámci výkonu jejich mandátu).
2. Soudní reorganizace
Pokud bylo řízení o soudní reorganizaci ukončeno v důsledku úspěšného provedení plánu reorganizace:
Úhrada pohledávek podle plánu: Věřitelé si ponechávají právo obdržet platby v souladu s podmínkami plánu reorganizace. Pokud plán stanoví odklad splátek, snížení dluhu nebo jiné podmínky, musí věřitelé tato ustanovení dodržet.
Vymáhání zbývajících pohledávek: Pokud plán nestanovil úplné uspokojení pohledávky, mohou věřitelé pokračovat ve vymáhání zbývajících částek podle rozvrhu stanoveného v plánu reorganizace.
Omezené opravné prostředky: Věřitelé, kteří přijali plán nebo jej museli přijmout na základě rozhodnutí soudu, nemohou proti dlužníkovi podat žalobu týkající se částky pohledávek, které byly v rámci plánu zrušeny nebo sníženy. Mohou požadovat pouze to, co je stanoveno v plánu.
Práva v případě neúspěchu reorganizace a změně na likvidaci
Pokud bylo řízení o reorganizaci ukončeno z důvodu neúspěchu plánu a změny na likvidaci:
Účast v likvidaci: Věřitelé mají po změně právo účastnit se likvidačního řízení. Pokud tak ještě neučinili, musí přihlásit své pohledávky v tomto novém řízení.
Klasifikace pohledávek: Pohledávky jsou klasifikovány a uspokojovány podle jejich pořadí přednosti při respektování přednostních práv a záruk. Zajištění věřitelé, jako jsou hypoteční věřitelé nebo zaměstnanci, jsou z výtěžku likvidace majetku vyplaceni přednostně.
16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?
1. Konkurs
Náklady týkající se předvolání ve věci úpadku jsou součástí nákladů majetkové podstaty.
Vzhledem k tomu, že se jedná o náklady vzniklé v zájmu řízení, jsou tyto náklady zaplaceny z konkursní podstaty před tím, než správce přistoupí k rozdělení zbytku aktiv jednotlivým věřitelům.
Zákon ze dne 29. března 1893 o právní pomoci a řízení v případě dluhu (loi du 29 mars 1893 concernant l’assistance judiciaire et la procédure en débet) stanoví ve svých článcích 1 a 2 různé náklady, které mohou vyplývat z formalit vyžadovaných insolvenčním řízení, a upravuje pořadí jejich splacení v případě nedostatečného majetku.
Příslušný obvodní soud stanoví odměnu pro správce na základě velkovévodského nařízení ze dne 18. července 2003 (règlement grand-ducal du 18 juillet 2003).
Správce musí obvodnímu soudu pro obchodní věci předložit vyúčtování nákladů a poplatků podle vymoženého majetku.
Článek 536-1 obchodního zákoníku ve svém pododstavci 2 stanoví, že náklady a odměny v konkursukončených pro nedostatek aktiv budou uhrazeny Registrační správou (Administration de l’Enregistrement) za podmínek stanovených zákonem ze dne 29. března 1893 o právní pomoci a řízení v případě dluhu.
2. Soudní reorganizace
Hlavní odpovědnost za náklady a výdaje řízení o soudní reorganizaci nese dlužník, tj. společnost v obtížích.
Odměny právních zástupců: Odměny právních zástupců, jako je soudem jmenovaný správce, správce pro vyrovnání nebo likvidátor, hradí dlužník. Tyto poplatky jsou zpravidla stanoveny soudem a jsou hrazeny především z majetku dlužníka.
Soudní poplatky: Soudní poplatky, včetně nákladů spojených s jednáním, soudními rozhodnutími a dalšími soudními poplatky, hradí rovněž dlužník.
17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?
1. Konkurs
Rozhodnutí o prohlašení konkursu může stanovit platební neschopnost úpadce ke dni, jenž předchází dni vyhlášení rozhodnutí. Toto datum nicméně nemůže předcházet o více než 6 měsíců vynesení tohoto rozsudku.
Aby se ochránily zájmy věřitelů, je období mezi platební neschopností a rozhodnutím o prohlašení konkursu nazýváno „napadnutelným obdobím“.
Určité úkony provedené během tohoto období, které by mohly poškodit nároky věřitelů, jsou neplatné. Jsou to:
- veškeré úkony související s movitým nebo nemovitým majetkem, které úpadce převedl bezúplatně nebo za úplatu, je-li prodejní cena jednoznačně mnohem nižší než hodnota dotyčného majetku,
- všechny provedené platby, buď v hotovosti, nebo převodem, prodej, započtení nebo jinak provedené u dluhů, které by nebyly dosud splatné,
- všechny platby provedené jinak než v hotovosti nebo obchodní směnky u splatných dluhů,
- jakákoli hypotéka nebo veškerá jiná věcná práva přiznaná dlužníkem u pohledávek uzavřených před ukončením plateb.
Naopak u jiných úkonů zásada neplatnosti není automatická.
Některé platby provedené úpadcem u splatných dluhů a veškeré další úkony provedené za úplatu během napadnutelného období lze tedy prohlásit za neplatné, pokud se ukáže, že třetí osoby, které získaly platby nebo jednaly s úpadcem, si byly vědomy jeho stavu platební neschopnosti.
Pokud věřitel ví, že jeho dlužník není schopen dostat svým závazkům, nesmí se snažit, aby získal přednost na úkor kolektivního zájmu věřitelů.
Hypotéka a přednostní práva, která byla platně nabyta, mohou být zaregistrovány až do data rozhodnutí o úpadku. Naopak zápisy provedené během deseti dnů předcházejících období platební neschopnosti nebo později budou moci být prohlášeny za neplatné, pokud uplynulo více než 15 dnů mezi dnem úkonu, kdy byla zřízena hypotéka, a dnem zápisu.
Konečně úkony nebo platby učiněné ke škodě věřitelů, tj. provedené dlužníkem s vědomím, že způsobí újmu věřiteli (např. tak, že se sníží majetková podstata, že se nedodrží pořadí pohledávek atd.), jsou považovány za neplatné bez ohledu na datum, kdy k nim došlo.
Pojem napadnutelného období se nevztahuje na smlouvy s finančním zajištěním, jakož i na případy budoucích pohledávek převedených na společnost zabývající se sekuritizací.
2. Předlužení
Soudce může případně jmenovat osoby pověřené pomocí, co se týče sociální, vzdělávací oblasti nebo správy financí, aby dohlédly na to, že část příjmů dlužníka, která není určená k úhradě dluhů, bude využita k účelům, k nimž je určena.
Při plnění svého úkolu jsou tyto osoby zmocněné přijmout jakékoli opatření, aby zabránily tomu, že tato část příjmu bude odkloněna od svého přirozeného účelu nebo že budou poškozeny zájmy domácnosti dlužníka.