Dokazování

1 Důkazní břemeno

1.1 Jaká jsou pravidla týkající se důkazního břemena?

Důkazní břemeno leží na osobě, která činí tvrzení, jak vyplývá z § 562 organizačního a občanského soudního řádu (Kodiċi ta' Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili): „důkazní břemeno ohledně určité skutečnosti nese ve všech případech strana, která tuto skutečnost tvrdí“.

1.2 Existují pravidla, která vylučují některé skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné i tak vyvrátit určité právní domněnky předložením důkazu?

Ano, tato pravidla existují a jsou obsažena v § 627 a n. organizačního a občanského soudního řádu. Ustanovení § 627 uvádí dokumenty, které mohou být předloženy jako důkaz, aniž by u nich bylo potřeba ověření pravosti, mimo jiné:

• akty maltské vlády podepsané ministrem nebo vedoucím oddělení, jež je vydalo, nebo v jejich nepřítomnosti náměstkem, asistentem nebo jiným nejblíže postaveným úředníkem, který je oprávněn takové akty podepisovat;
• rejstříky jakékoli složky maltské vlády;
• všechny veřejné akty podepsané příslušnými orgány a obsažené ve vládním věstníku;
• akty maltské vlády vydané v rámci její pravomoci a řádně zveřejněné;
• akty a rejstříky soudů a církevních soudů na Maltě;
• potvrzení vydaná matričním úřadem a katastrálním úřadem;
• námořní protesty učiněné u prvního dvora civilního soudu;
• další dokumenty uvedené v zákoně o obchodní lodní dopravě (včetně osvědčení o registraci podepsaných vedoucím kanceláře nebo jiným oprávněným úředníkem a jakýchkoli dalších záležitostí zapsaných v osvědčení o registraci, které se jeví jako podepsané vedoucím kanceláře nebo jiným oprávněným úředníkem).

Mezi další dokumenty, které lze předložit a jejichž obsah nepodléhá důkaznímu břemeni, ale jejichž pravost je třeba prokázat, patří:

• akty a rejstříky jakéhokoli úředního nebo veřejného subjektu schváleného nebo uznaného zákonem nebo vládou;
• farní listiny a matriky týkající se narození, sňatků a úmrtí, jakož i akty učiněné v souladu se zákonem za přítomnosti duchovního;
• akty a rejstříky notářů na Maltě;
• účetní záznamy podnikatelů vedené v souladu se zákonem – pouze pokud jde o smlouvu nebo jinou transakci obchodní povahy;
• účetní záznamy veřejných zprostředkovatelů vedené v souladu se zákonem, pokud jde o vše, co se mohlo stát mezi smluvními stranami v obchodních záležitostech.

Mohou být předloženy důkazy svědčící o rozporu s obsahem těchto typů dokumentů.

Kromě těchto dokumentů existuje ještě domněnka upravená v kapitole 16 Sbírky zákonů Malty (občanský zákoník), a to, že dítě narozené v manželství je dítětem manžela manželky. Neplatnost této právní domněnky lze prokázat přísežným návrhem u občanskoprávního soudu (oddělení rodinného práva) (Civil Court (Family Section)) a předložením důkazů, že tato domněnka neplatí.

1.3 Do jaké míry musí být soud přesvědčen o pravdivosti faktu, aby na něm založil rozsudek?

Aby soud mohl vynést rozsudek v občanskoprávní věci, musí shledat, že s převažující mírou pravděpodobnosti byla věc předloženými důkazy prokázána.

2 Provádění důkazů

2.1 Provádí soud dokazování pouze na návrh účastníků nebo může soudce v některých případech provádět důkazy i z vlastního podnětu?

Každý z účastníků soudního řízení může, bez ohledu na svůj zájem na věci, svědčit na svou vlastní žádost, na žádost jiného účastníka téhož řízení, nebo pokud jej předvolá soud z moci úřední. Pokud se řízení zahajuje návrhem s místopřísežným prohlášením, musí k němu být připojen seznam svědků. To samé platí pro odpověď s místopřísežným prohlášením – její součástí musí být seznam svědků. Pouze pokud účastník řízení potřebuje předvolat svědka, který není uveden na seznamu, musí podat příslušný návrh.

2.2 Je-li návrhu účastníka na provedení důkazu vyhověno, co následuje?

Po přijetí návrhu na dokazování jsou předvoláni svědci, a to prostřednictvím předvolání vydaného na základě žádosti strany, která jejich předvolání žádá. Žádosti o vydání takového předvolání na soudě (Court of Magistrates – Malta) a na soudě (Court of Magistrates  – Gozo) v jeho nižší jurisdikci mohou být podány ústně.

2.3 Ve kterých případech může soud zamítnout návrh účastníka na provedení dokazování?

Pokud je navrženým svědkem advokát, právní zmocněnec nebo duchovní, může soud zamítnout návrh účastníka na provedení důkazu. Jako pravidlo dále platí, že jednotlivec, který je přítomen soudnímu jednání, nemůže být ve stejné věci předvolán jako svědek. Je však ponecháno na uvážení soudu, zda v konkrétních případech učiní výjimku z tohoto pravidla, pokud k tomu má řádné důvody. V takových případech se také uplatní zvláštní právní předpisy, které upravují profesní či úřední tajemství a které nedovolují zveřejnit tajné a důvěrné informace. Soud může dále návrh na dokazování svědkem zamítnout, pokud se domnívá, že svědek není relevantní.

2.4 Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Existují tři důkazní prostředky, kterými je možné provést důkaz: listiny, svědecké výpovědi a místopřísežná prohlášení.

2.5 Jaké jsou metody dokazování pomocí svědků a jak se liší od dokazování pomocí znalců? Jaká jsou pravidla pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?

Obecně platí, že výslech svědků během soudního jednání probíhá veřejně a ústně. Právní předpisy nicméně připouští i jiné způsoby dokazování, které je možné použít:

• Důkaz lze provádět prostřednictvím místopřísežného prohlášení u svědků s bydlištěm na Maltě i s bydlištěm v zahraničí.
• Soud může pověřit soudního asistenta, aby vyslechl osobu, která před soudním jednáním hodlá vycestovat z Malty nebo je nemocná či pokročilého věku nebo hrozí, že zemře, či již se stane nesvéprávnou nebo se nemůže dostavit na jednání. V takovém případě se otázky položené svědkovi spolu s jeho odpověďmi písemně zaprotokolují a svědek svou výpověď podepíše, případně místo podpisu označí značkou.
• Soud může také jmenovat vedlejšího soudce pro výslech svědků, kteří již nemohou opustit svůj domov z důvodu věku.
• Pokud má svědek bydliště v zahraničí, může advokát požádat o provedení výslechu dožádáním (žádosti o právní pomoc) – účastník řízení žádající o výslech svědka předloží písemné otázky a jméno a adresu osoby, která jej bude při výslechu zastupovat.
• Soud může dovolit pořízení zvukového nebo obrazového záznamu výpovědi svědka, považuje-li to za vhodné.
• Soud může pověřit právní experty a přiznat jim pravomoc vyslýchat svědky a brát je pod přísahu.

Pokud provádí dokazování rozhodčí soudce, má k dispozici stejné prostředky jako soudy.

2.6 Mají některé způsoby dokazování větší důkazní sílu než jiné?

Všechny důkazní prostředky jsou považovány za stejně důležité.

2.7 Jsou pro prokázání určitých skutečností povinné určité způsoby dokazování?

Ne, ale vždy je třeba předložit nejlepší důkaz.

2.8 Mají svědci ze zákona povinnost svědčit?

Ano, zákon ukládá všem předvolaným svědkům povinnost svědčit. Svědka však nelze nutit, aby odpovídal na otázky, které by mohly vést k jeho trestnímu stíhání.

2.9 Ve kterých případech mohou svědci odmítnout vypovídat?

Manžel nebo manželka účastníka řízení mohou svědčit a jakýkoliv účastník řízení může vyžadovat, aby svědčili. Žádného z manželů však nelze nutit, aby zpřístupnil jakékoliv informace, které mu druhý manžel během manželství svěřil jako důvěrné, a nelze po něm požadovat, aby odpovídal na otázky, jež mohou způsobit trestní stíhání druhého z manželů.

Další výjimkou jsou skutečnosti, které byly svěřeny advokátům, právním zmocněncům nebo duchovním. Pokud však advokát nebo právní zmocněnec získá souhlas svého klienta nebo duchovní souhlas osoby, která se mu zpovídala, mohou být dotázáni na záležitosti, o nichž se dozvěděli (pod podmínkou souhlasu): v případě advokáta a právního zmocněnce na to, co jim klient svěřil pro účely dané věci, a v případě duchovního na skutečnosti, o nichž se dozvěděl v souladu se zpovědním tajemstvím nebo při zpovědi.

Pokud to nenařídí soud, nemohou být účetní, lékaři, sociální pracovníci, psychologové ani manželští poradci požádáni, aby zpřístupnili informace, které jim svěřili jejich klienti v souladu s profesním tajemstvím nebo o nichž se dozvěděli při výkonu své profese. Toto výsadní právo se týká rovněž tlumočníků najatých za účelem tlumočení těchto utajovaných informací.

Svědek vázaný profesním tajemstvím nemůže zpřístupnit utajované a důvěrné informace, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

2.10 Může být osoba, která odmítne vypovídat jako svědek, sankcionována nebo přinucena podat svědectví?

Pokud se řádně předvolaný svědek nedostaví k soudu, pohrdá soudem a je okamžitě odsouzen a pokutován. Soud také může cestou předváděcího nebo zatýkacího rozkazu vyžadovat, aby svědek byl předveden k soudu a svědčil na následujícím jednání. Pokud však svědek svou nepřítomnost řádně odůvodní, soud může uloženou pokutu zrušit.

2.11 Existují osoby, od nichž nelze vyžadovat svědectví?

Jako svědek může být předvolán jakýkoli duševně zdravý člověk, pokud neexistují výhrady k jeho způsobilosti. Předvolaný svědek může být jakéhokoli věku, je-li si vědom skutečnosti, že nepravdivá výpověď je zavrženíhodný čin.

2.12 Jaká je úloha soudce a účastníků při výslechu svědků? Za jakých podmínek lze svědka vyslechnout prostřednictvím videokonference nebo jiných technických prostředků?

Ve všech stadiích výslechu nebo křížového výslechu může soud položit svědkovi jakoukoli otázku, kterou považuje za nezbytnou nebo účelnou. Každý z účastníků řízení může bez ohledu na svůj zájem na věci svědčit na svou vlastní žádost, na žádost jiného účastníka řízení, nebo pokud jej předvolá soud z moci úřední.

Ve věcech týkajících se nezletilých soudce obvykle vyslechne nezletilého s vyloučením veřejnosti nebo výslech nezletilého provádí specializovaný subjekt.

Svědci žijící mimo Maltu jsou vyslýcháni prostřednictvím videokonference.

3 Hodnocení důkazů

3.1 Jestliže účastník získal důkaz nezákonným způsobem, existují omezení přípustnosti takového důkazu při rozhodování?

Pokud byly důkazy získány zákonným způsobem, soud není při rozhodování nijak omezen. Existuje jediná výjimka: soud zpravidla nepřihlédne k důkazům skutečností, jež se svědek dozvěděl zprostředkovaně od jiné osoby, nebo skutečností, které uvedly třetí osoby, jež lze vyslechnout.

3.2 Jsem-li účastníkem řízení, bude moje tvrzení považováno za důkaz?

Ano, prohlášení kteréhokoli účastníka řízení jsou přípustná.

4 Určil tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování jiné orgány, které jsou příslušné k dokazování pro účely soudních řízení v občanských nebo obchodních věcech podle uvedeného nařízení? Pokud ano, v jakých řízeních jsou příslušné k dokazování? Mohou žádat pouze o provedení dokazování, nebo rovněž pomáhat při dokazování na základě žádosti jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování

Ne.