1 Důkazní břemeno
Hlavní právní základ: Články 249 až 365 občanského soudního řádu (Codul de procedură civilă).
1.1 Jaká jsou pravidla týkající se důkazního břemena?
Tvrzení učiněné v rámci řízení musí prokázat strana, která je učinila, vyjma zvláštních situací stanovených v zákoně. Důkazní břemeno nese žalující strana. U procesních námitek žalované strany nese důkazní břemeno tato strana. V případě domněnky přechází důkazní břemeno ze strany, v jejíž prospěch byla domněnka stanovena, na protistranu.
1.2 Existují pravidla, která vylučují některé skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné i tak vyvrátit určité právní domněnky předložením důkazu?
Nikdo není povinen prokazovat to, co je soud povinen znát z úřední povinnosti.
Soud musí vzít na vědomí z úřední povinnosti platné právo Rumunska. Právní předpisy, které nejsou zveřejněné v rumunském Úředním věstníku (Monitorul Oficial) nebo jinak, mezinárodní úmluvy, smlouvy a dohody platné v Rumunsku a začleněné do vnitrostátních právních předpisů a obyčejové mezinárodní právo musí příslušná strana prokázat. Pravidla uvedená v utajovaných písemnostech mohou být prokázána a použita pouze za podmínek stanovených zákonem. Soud může z vlastního podnětu přihlédnout k právnímu předpisu jiného státu, odvolával-li se na něj někdo soudem. Důkazy o cizím právu se předkládají v souladu s ustanoveními občanského zákoníku (Codul civil) o obsahu cizího práva.
Je-li nějaká skutečnost všeobecně známá nebo není zpochybňována, může soud rozhodnout, že vzhledem k okolnostem není nutné tuto skutečnost prokazovat. Zvyklosti, profesní pravidla chování a postupy stanovené mezi stranami musí prokázat strana, která se o ně opírá. Místní pravidla musí prokázat strana, která se o ně opírá, pokud si to soud vyžádá.
Domněnkou se rozumí závěr, který zákon nebo soud vyvozuje na základě známé skutečnosti s cílem prokázat neznámou skutečnost. Právní domněnka zbavuje osobu, která z ní těží, důkazního břemene v souvislosti se skutečností, kterou zákon považuje za prokázanou. Právní domněnku lze vyvrátit důkazem prokazujícím opak, není-li zákonem stanoveno jinak.
1.3 Do jaké míry musí být soud přesvědčen o pravdivosti faktu, aby na něm založil rozsudek?
Důkazy musí být přípustné a relevantní s ohledem na výsledek řízení. Povolí-li soud důkaz týkající se určitých skutečností, o tom, zda byly dotčené skutečnosti prokázány, rozhodne soud podle vlastního uvážení, není-li jejich důkazní hodnota stanovena zákonem.
2 Provádění důkazů
2.1 Provádí soud dokazování pouze na návrh účastníků nebo může soudce v některých případech provádět důkazy i z vlastního podnětu?
Důkazy musí navrhnout žalující strana ve své žalobě a žalovaná strana ve své obhajobě, není-li zákonem stanoveno jinak; v opačném případě právo na jejich uplatnění zaniká. Pokud navrhované důkazy nestačí k úplnému objasnění projednávané věci, nařídí soud stranám, aby doplnily další důkazy. Soud může z vlastního podnětu strany upozornit na potřebu dalších důkazů a může nařídit, aby byly tyto důkazy provedeny, i když s tím strany nesouhlasí.
Strany mohou navrhnout provedení těchto důkazů: dokumenty, znalecké posudky, svědecké výpovědi, prohlídky na místě a výslech strany na žádost strany, která požaduje přiznání od protistrany. Nový občanský soudní řád upravuje také hmotné důkazní prostředky, které mohou být relevantní v určitých kategoriích občanskoprávních řízení (např. v rozvodovém řízení).
2.2 Je-li návrhu účastníka na provedení důkazu vyhověno, co následuje?
Soud nejprve posoudí, zda jsou důkazy navrhované stranami přípustné, a poté vydá usnesení, které stanoví skutečnosti, které musí být prokázány, povolené důkazy a povinnosti stran týkající se provádění důkazů. Je-li to možné, jsou důkazy provedeny v rámci stejného jednání, při němž byly povoleny.
Provádění důkazů se řídí několika základními pravidly: důkazy se provádějí v pořadí stanoveném soudem; důkazy by měly být pokud možno provedeny při stejném jednání; důkazy musí být provedeny před podáním návrhů ve věci samé; důkazy a protidůkazy by měly být provedeny pokud možno současně.
Důkazy se provádějí na veřejném jednání před soudem, který o věci rozhoduje, není-li zákonem stanoveno jinak. Pokud lze z objektivních důvodů provádět důkazy pouze mimo obec, v níž má soud sídlo, může je na základě soudní delegace provést soud téhož stupně nebo, pokud v dané obci takový soud neexistuje, soud nižšího stupně.
2.3 Ve kterých případech může soud zamítnout návrh účastníka na provedení dokazování?
Důkazy lze použít pouze tehdy, pokud splňují určité požadavky na jejich zákonnost, věrohodnost, relevanci a důkazní hodnotu. Co se týče zákonnosti, požadované důkazy musí představovat důkazní prostředek stanovený zákonem a nesmí být zákonem zakázány. Pokud jde o věrohodnost, požadované důkazy nesmí být v rozporu s obecně uznávanými přírodními zákony. Pokud jde o relevanci, důkazy musí souviset s předmětem řízení, tj. musí se týkat skutečností, které je nutno prokázat na podporu žaloby nebo obhajoby předložených stranami. Aby byly důkazy přípustné, musí být také věrohodné a musí být schopny vést k vyřešení sporu.
V případě listinných důkazů musí soud žádost o předložení dokumentu zamítnout: pokud se obsah dokumentu týká výhradně osobních záležitostí souvisejících s důstojností nebo soukromím osoby; pokud by předložením dokumentu byla porušena povinnost mlčenlivosti; nebo pokud by dokument mohl být základem pro trestní stíhání dané strany, manžela či manželky dané strany nebo jakéhokoli příbuzného či příbuzného spřízněného sňatkem až do třetího stupně příbuzenství včetně.
Svědecké výpovědi jsou nepřípustné v případě právních úkonů, jejichž hodnota přesahuje 250 RON a pro které zákon vyžaduje písemnou formu. Svědecká výpověď je jako důkaz nepřípustná také tehdy, je-li v rozporu s obsahem písemnosti nebo její obsah překračuje.
Důkazy navrhuje žalující strana ve své žalobě nebo žalovaná strana v žalobní odpovědi. Důkazy nenavržené tímto způsobem si může soud vyžádat a povolit v jakékoli z těchto situací: potřeba důkazů vzniklá ze změny tvrzení; potřeba důkazů vzniklá v průběhu řízení, kterou strana nemohla předvídat; strana soudu ukáže, že z dobrého důvodu nebyla schopna požadovaný důkaz předložit v povolené lhůtě; provedení důkazu nevede k odročení řízení; všechny strany s tím výslovně souhlasily.
2.4 Jaké existují druhy důkazních prostředků?
Právní úkon nebo skutečnost lze prokázat pomocí písemností, svědků, domněnek, doznání jakékoli ze stran (z vlastního podnětu nebo v odpovědi na výslech), znaleckých posudků, fyzických důkazů, ohledání nebo jiné formy stanovené zákonem.
2.5 Jaké jsou metody dokazování pomocí svědků a jak se liší od dokazování pomocí znalců? Jaká jsou pravidla pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?
Svědky navrhují strany, a to buď žalující strana v žalobě, nebo žalovaná strana v žalobní odpovědi. Když soud povolí dokazování pomocí svědků, předvolá svědky k jednání.
Pokud soud považuje za vhodné získat názor odborníků v zájmu vyjasnění skutečností, na žádost stran nebo z vlastního podnětu jmenuje jednoho nebo tři znalce a vydá usnesení, v němž stanoví aspekty, k nimž poskytnou svůj posudek, a lhůtu, během níž tak musejí učinit. Závěry znalců se zaznamenají do znaleckého posudku. V odůvodněných případech může soud na žádost stran nebo z vlastního podnětu nařídit vypracování dalšího posudku jiným znalcem.
Co se týče listinných důkazů, může každá strana předložit písemnosti, které hodlá během jednání použít, a to v podobě řádně ověřené kopie. Strana musí mít k dispozici i originál a musí být schopna jej na žádost předložit u soudu; pokud tak neučiní, nebude příslušná písemnost brána v potaz. Soud může nařídit předložení určité písemnosti v držení protistrany, pokud se jedná o společnou písemnost stran soudního sporu, pokud protistrana písemnost sama zmínila u soudu nebo pokud je povinna ji předložit. Má-li strana písemnost v držení a nemůže ji předložit u soudu, může být pověřen soudce, v jehož přítomnosti mohou strany do písemnosti nahlédnout v místě, kde se nachází. Je-li písemnost v držení třetí strany, může být tato strana předvolána jako svědek a požádána, aby písemnost přinesla.
Důkazy se provádějí před soudem v jednací síni. Pokud má být důkaz proveden v jiné obci, provede jej na základě soudní delegace provést soud téhož stupně nebo, pokud v dané obci takový soud neexistuje, soud nižšího stupně. Jestliže to povaha důkazu umožňuje a strany souhlasí, může soud, který důkaz provádí, upustit od předvolání stran.
2.6 Mají některé způsoby dokazování větší důkazní sílu než jiné?
Všechny důkazní prostředky mají stejnou důkazní hodnotu, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.
Strany často akceptují úředně vystavené listiny s ohledem na výhody těchto listin, včetně presumpce pravosti, což osobu, která se o úředně vystavenou listinu opírá, zbavuje důkazního břemene.
2.7 Jsou pro prokázání určitých skutečností povinné určité způsoby dokazování?
U právních úkonů, jejichž hodnota přesahuje 250 RON, jsou přijímány pouze listinné důkazy, ačkoli existují určité výjimky týkající se svědeckých výpovědí.
Úředně vystavená listina představuje vůči jakékoli osobě nezvratný důkaz skutkových zjištění, která osobně učinila osoba, která ji v souladu se zákonem ověřila, ledaže je listina prohlášena za padělanou. Prohlášení stran zaznamenaná v úředně vystavené písemnosti mohou být použita jako důkaz, pokud není prokázán opak.
Existují-li domněnky, které jsou ponechány k úvaze a rozhodnutí soudu, může se o ně soud opřít jen tehdy, mají-li dostatečnou váhu a sílu, aby bylo možné tvrzenou skutečnost považovat za pravděpodobnou. Takové domněnky lze akceptovat pouze tehdy, pokud zákon připouští dokazování pomocí svědků.
2.8 Mají svědci ze zákona povinnost svědčit?
Viz odpověď na otázku 2.11.
2.9 Ve kterých případech mohou svědci odmítnout vypovídat?
Občanský soudní řád nestanoví důvody, na základě nichž může svědek odmítnout vypovídat; uvádí pouze osoby, které nemohou být vyslechnuty jako svědci, a osoby, které nemohou být předvolány jako svědci. Viz odpověď na otázku č. 2.11.
2.10 Může být osoba, která odmítne vypovídat jako svědek, sankcionována nebo přinucena podat svědectví?
Soud udělí pokutu svědkům, kteří se nedostaví k soudu nebo odmítnou vypovídat. Pokud se svědek nedostaví na základě prvního předvolání, může soud vydat příkaz k zajištění jeho účasti. V urgentních záležitostech může soud takový příkaz vydat i pro první jednání.
Jestliže se osoba nedostaví nebo odmítne odpovídat na otázky, může to soud považovat za doznání nebo pouze za počáteční důkaz ve prospěch strany, která navrhla vyslechnutí daného svědka.
2.11 Existují osoby, od nichž nelze vyžadovat svědectví?
Jako svědci nemohou být vyslechnuti: příbuzní a příbuzní spříznění sňatkem až do třetího stupně příbuzenství; manžel/manželka, bývalý manžel / bývalá manželka, snoubenec/snoubenka nebo partner/partnerka žijící ve společné domácnosti; osoby v nepřátelském nebo zájmovém vztahu k jedné ze stran; osoby se zvláštní péčí; a osoby usvědčené z křivého svědectví.
V soudních sporech týkajících se rodičovství, rozvodu nebo jiných rodinných vztahů může soud vyslechnout pokrevní příbuzné a příbuzné spřízněné sňatkem, vyjma potomků.
Tyto osoby jsou osvobozeny od plnění úlohy svědka:
- duchovní, lékaři, lékárníci, právníci, veřejní notáři, soudní exekutoři, mediátoři, porodní asistentky a zdravotní sestry a veškeré další osoby, které musejí ze zákona zachovávat mlčenlivost nebo služební tajemství v souvislosti se skutečnostmi, které se dozvědí při plnění svých povinností nebo výkonu svého povolání, a to i poté, co svou činnost ukončili,
- soudci, státní zástupci a veřejní činitelé, a to i po skončení služebního poměru, v souvislosti s důvěrnými okolnostmi, o nichž se během svého funkčního období dozvěděli,
- osoby, které by na základě své výpovědi mohly vystavit sebe, své příbuzné, příbuzné skrze manžela/manželku, bývalého manžela / bývalou manželku atd. trestnímu stíhání nebo veřejnému opovržení.
2.12 Jaká je úloha soudce a účastníků při výslechu svědků? Za jakých podmínek lze svědka vyslechnout prostřednictvím videokonference nebo jiných technických prostředků?
Soud předvolává svědky a určuje pořadí, ve kterém budou vyslechnuti. Před výslechem je ověřena svědkova totožnost a má povinnost přísahat. Každý svědek musí být vyslechnut zvlášť. Svědek musí nejprve odpovědět na otázky předsedy soudu a poté se svolením předsedy na otázky strany, která jej navrhla, a protistrany. Svědek, který se nemůže k soudu dostavit, může být vyslechnut na místě, kde se nachází.
Neexistují žádné právní předpisy, které by upravovaly případy, kdy lze výpověď zaznamenat audiovizuálními prostředky, ale takové záznamy jsou přípustné. Na žádost zúčastněné strany předloženou v souladu se zákonem může být následně pořízen přepis záznamu.
3 Hodnocení důkazů
3.1 Jestliže účastník získal důkaz nezákonným způsobem, existují omezení přípustnosti takového důkazu při rozhodování?
Pokud účastník, který předložil listinu, trvá na tom, že se jí bude dovolávat, přestože byla napadena jako padělaná a tato námitka nebyla vzata zpět, a pokud existují indicie ohledně autora padělku nebo spolupachatele, může soud řízení přerušit a neprodleně předat údajně padělanou listinu příslušnému státnímu zastupitelství k prošetření spolu se zprávou vypracovanou za tímto účelem. Není-li možné zahájit trestní řízení nebo v něm pokračovat, vyšetří padělání občanskoprávní soud.
Soud dále uloží pokutu tomu, kdo ve zlém úmyslu zpochybnil sepsání či podpis písemnosti nebo autentičnost audio či video záznamu.
Při posuzování svědeckých výpovědí soud zohlední upřímnost svědků a okolnosti, za nichž se dozvěděli o skutečnostech, které jsou předmětem jejich výpovědi. Pokud se v průběhu vyšetřování objeví náznaky křivé výpovědi nebo podplácení svědků, soud vypracuje zprávu a předá věc příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
3.2 Jsem-li účastníkem řízení, bude moje tvrzení považováno za důkaz?
Doznání je uznání skutečnosti, na níž protistrana zakládá svůj nárok nebo obranu, jednou ze stran. Doznání učiněné u soudu je důkazem proti osobě, která je učinila; soud musí zohlednit celé doznání a nemůže oddělovat jednotlivé části, pokud se netýkají samostatných skutečností, které spolu vzájemně nesouvisejí. Mimosoudní doznání jsou učiněna mimo řízení a podléhají posouzení soudu. Vztahují se na ně požadavky na přípustnost a provádění důkazů, které se podle obecného práva vztahují na ostatní formy důkazů.
Soud může nařídit, aby byla kterákoli ze stran vyslechnuta ohledně osobních skutečností, které mohou vést k vyřešení věci.
4 Určil tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování jiné orgány, které jsou příslušné k dokazování pro účely soudních řízení v občanských nebo obchodních věcech podle uvedeného nařízení? Pokud ano, v jakých řízeních jsou příslušné k dokazování? Mohou žádat pouze o provedení dokazování, nebo rovněž pomáhat při dokazování na základě žádosti jiného členského státu? Viz rovněž oznámení podle čl. 2 odst. 1 nařízení o dokazování
Žádný jiný orgán nebyl informován.