I. Seznamy a rejstříky znalců
V Nizozemsku existují dva rejstříky: jeden převážně pro občanské a správní právo (Landelijk Register van Gerechtelijke Deskundigen – LRGD) a jeden převážně pro trestní právo (Nederlands Register Gerechtelijk Deskundigen – NRGD). Existuje také Stichting Advisering Bestuursrechtspraak voor Milieu en Ruimtelijke Ordening (StAB [Poradní centrum pro správní soudnictví v oblasti životního prostředí a územního plánování] – nezávislý orgán pracující výhradně pro justici) a Nederlandse Vereniging voor Medisch Specialistische Rapportage (NVMSR – Nizozemská asociace pro odborné lékařské zprávy). Pro trestní věci kromě toho existuje Landelijke Deskundigheidsmakelaar (LDM – Státní znalecká agentura), která vede rejstřík externích znalců v různých oborech, kteří mohou být požádáni o pomoc při (policejním) vyšetřování. A konečně existuje i Registr Deskundigen Onteigening en Bestuursrechtelijke Schadevergoeding (DOBS – Rejstřík znalců v oboru vyvlastnění a náhrad podle správního práva).
Znalci jsou v rejstřících uvedeni podle specializace. Rejstříky znalců jsou vedeny různými způsoby: LRGD, DOBS a NVMSR jsou soukromé subjekty, zatímco NRGD a StAB řídí a financuje Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti. Soudy neodpovídají za správu rejstříků ani za kvalitu znalců v nich zapsaných. Orgány, které vedou rejstříky, jsou v Nizozemsku přísně odděleny od soudů. Soudy se spoléhají na záruky kvality poskytované těmito orgány. Soudci se však podílejí na přijímacích a/nebo akreditačních řízeních pro rejstříky LRGD a NRGD.
Odkazy:
- Landelijk Register van Gerechtelijke Deskundigen
- Nederlands Register Gerechtelijk Deskundigen
- Stichting Advisering Bestuursrechtspraak voor Milieu en Ruimtelijke Ordening
- Nederlandse Vereniging voor Medisch Specialistische Rapportage
- Stichting Register Deskundigen Onteigening en Bestuursrechtelijke Schadevergoeding
- Landelijke Deskundigheidsmakelaar
Veřejnosti jsou přístupné rejstříky NRGD/LRGD, NVMSR a DOBS a webové stránky StAB. K dispozici jsou nástroje pro vyhledávání, ačkoli znalci zapsaní v rejstříku StAB nemohou být účastníky řízení konzultováni, protože jsou jmenováni výhradně jako poradci soudů a taková konzultace by vyvolala pochybnosti o jejich nezávislosti. Účastníci řízení však mohou požádat soud o konzultaci se StAB. Funkci Vyhledání znalce lze použít pouze k vyhledávání znalců v rejstříku LRGD. Je možné filtrovat podle specializace. Znalci pracující v StAB jsou rovněž zapsáni v rejstříku LRGD. Rejstřík NRGD je k dispozici na následujícím odkazu: Vyhledávání v rejstříku.
Předtím, než získají způsobilost stát se členy sdružení soudních znalců a než mohou být zapsáni do rejstříku, absolvují členové NVMSR proces odborné přípravy a zkoušek.
Aby mohli být zapsáni do rejstříku NRGD, musí znalci absolvovat akreditační řízení, které zohledňuje nejen oblast odbornosti, v níž musí prokázat své dovednosti, ale i jejich úlohu soudních znalců a dovednosti nutné pro kvalitní výkon znalecké činnosti v rámci soudních řízení. Rejstřík LRGD využívá certifikaci profesních norem stanovených profesními subjekty a (oborovými) sdruženími v rámci profese samotné a proces odborné přípravy týkající se úlohy znalce a systém průběžné odborné přípravy.
StAB uplatňuje velmi přísnou politiku náboru, zajišťuje interní odbornou přípravu a provozuje systém průběžného vzdělávání. Posudky vypracované znalci zapsanými do rejstříku StAB podléhají povinnému vzájemnému hodnocení a vydané posudky pravidelně přezkoumává externí výbor pro přezkum.
Znalci nemusí skládat přísahu. Znalce lze z rejstříků vyškrtnout na základě formálních stížností týkajících se nedodržování pravidel chování platných pro jednotlivé soudy, která jsou v zásadě podobná.
Rejstříky jsou aktualizovány správními orgány odpovědnými za jejich vedení.
II. Kvalifikace znalců
Zařazení do rejstříku LRGD jako znalec je podmíněno členstvím v profesní organizaci, která stanoví profesní normy a požadavky na vzdělání. Znalci usilující o zápis do rejstříku NRGD musí rovněž splňovat přísné požadavky na vzdělání. Znalci zapsaní v tomto rejstříku jsou často členy profesních organizací, nicméně existují i oblasti, pro které žádné profesní organizace neexistují, takže členství v profesních organizacích není povinné. Pro zařazení do rejstříků StAB, LRGD a NRGD je nutná průběžná odborná příprava. Například StAB jí věnuje 15 % času. Znalci zapsaní v rejstříku LRGD se musí účastnit průběžných činností odborné přípravy v rozsahu nejméně 6 hodin ročně. Profesní organizace často akreditují vzdělávací instituce, které musí prokázat, že odborná příprava skutečně proběhla, a to umístěním seznamu registrací na internetových stránkách vzdělávacích zařízení. Taková odborná příprava má dvojí účel: zdokonalit se v dovednostech souvisejících se soudem a rozšířit si odborné znalosti.
III. Odměňování znalců
V trestním a správním řízení jsou znalci odměňováni státem. Existuje systém pevných sazeb a znalci jsou povinni předem předložit odhad nákladů (Vyhláška o poplatcích v trestních věcech z roku 2003). U StAB je vše uspořádáno jinak: Znalci StAB jsou odměňováni Ministerstvem spravedlnosti a bezpečnosti. V občanskoprávních věcech platí za znalecké úkony účastníci řízení.
IV. Odpovědnost znalců
Znalci mohou být činěni odpovědnými podle obecného smluvního práva a práva občanskoprávních deliktů. Znalci nejsou ze zákona povinni uzavřít pojištění odpovědnosti a tuto povinnost jim neukládá ani jmenovaný soudce. Může je však pojistit společnost, pro kterou pracují. Samostatně výdělečně činní znalci se rozhodují o svém pojištěni dle vlastního uvážení, některá profesní sdružení však ukládají povinné pojištění odpovědnosti.
V. Doplňující informace týkající se znaleckého řízení
Hlavními právními předpisy, které se v Nizozemsku vztahují na soudní znalce, jsou článek 194 Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering (občanský soudní řád) a článek 8:47 Algemene wet bestuursrecht (obecný správní zákon) (Awb) a také Wet deskundige in strafzaken (zákon o znalcích v trestních věcech) (článek 51i trestního řádu).
Tyto právní předpisy tvoří určitý rámec: podrobné pokyny naleznete v Leidraad deskundigen in civiele zaken (Pokyny pro znalce v občanskoprávních věcech) a Leidraad medisch deskundigen in bestuursrechtelijke zaken (Pokyny pro znalce z oboru zdravotnictví ve správních věcech).
Je zde Kodex chování NRGD – s právním základem – pro soudní znalce v trestních věcech, kodex chování pro soudní znalce v občanskoprávních a správních věcech, který vypracovala Rada pro justici a také kodex chování vypracovaný Ústředním odvolacím tribunálem pro soudní znalce. StAB má svůj vlastní kodex chování. Úsek pro správní právo Rady státu má kodex chování pro znalce. U většiny druhů znalecké činnosti existují dodatečné požadavky na kvalitu odborných znalostí nebo kvalifikaci znalců.
Titul znalce („deskundige“) není chráněn.
1. Ustanovování znalců
Znalce může ustanovit soud a účastníci řízení. Ustanovování znalců ve správním řízení je podobné jako v občanskoprávním řízení, a to s tím rozdílem, že náklady podle správního práva hradí stát, zatímco v občanskoprávním řízení je hradí účastníci řízení. Ve všech případech má soudní znalec povinnost odpovědět na otázky položené soudem (případně po konzultaci s účastníky řízení). V řízení před trestním soudem může znalce ustanovit státní zástupce nebo soudce v průběhu vyšetřování. Za tímto účelem existuje zákonem upravený rejstřík, neboť tito znalci musí splňovat náročnější požadavky než v občanskoprávním a správním řízení. Všichni soudem ustanovení znalci mají ze zákona povinnost oznámit jakýkoli střet zájmů.
1.a Ustanovení soudem
Občanskoprávní soud má diskreční pravomoc ustanovit znalce buď z moci úřední, nebo na výslovnou žádost účastníka řízení, pokud příslušnou skutkovou podstatu nelze určit jinak. V takovém případě se ústní jednání odloží na datum po předložení znaleckého posudku. Soud může znalcem ustanovit v zásadě jakoukoli osobu, kterou bude pro výkon činnosti znalce považovat za vhodnou. Téměř všechny soudy však ustanovují znalce z příslušného rejstříku. Znalec je povinen oznámit soudu případný střet zájmů. Soudem ustanovení znalci mají přístup k dokumentům týkajícím se předmětné věci. V občanskoprávních věcech platí obzvláště přísná pravidla pro externí znalce, které ustanovený znalec v průběhu úkolu konzultuje. Účastníci řízení musí například předem vědět, které osoby budou konzultovány a jaké otázky jim budou položeny.
1.b Ustanovení účastníky řízení
Pokud znalce ustanoví účastníci řízení, činí tak obvykle na začátku soudního řízení v rámci řádné přípravy jejich věci. Soud může znalecké posudky použít při rozhodování ve věci. Kdykoli v průběhu řízení může soudce ustanovit znalce na žádost účastníků řízení. Všichni musí pracovat v souladu s pravidly a kodexy chování platnými pro soudní znalce.
Obě strany mohou požádat o jmenování konkrétního znalce. V těchto případech neplatí žádná zvláštní pravidla. Soudce může nařídit, aby oba účastníci řízení ustanovili jediného znalce, není to však běžnou praxí.
2 Řízení
2.a Občanskoprávní řízení
Soud sleduje pokrok při znaleckém šetření pouze z hlediska plánování času. Není prováděna žádná kontrola kvality výkonu znalce a v rozsudcích se na znalce nijak neodkazuje. StAB však dostává od soudů pravidelnou zpětnou vazbu týkající se výkonu znalecké činnosti, ačkoli se v občanskoprávních řízeních angažuje jen zřídka.
Účastníci řízení mohou posudek napadnout prohlášením nebo předložením protiposudku. Soudy sice nejsou znaleckým posudkem vázány, obvykle však akceptují stanovisko znalce, kterého ustanovily. Znalci jmenovaní účastníky řízení mají obvykle menší vliv než znalci jmenovaní soudem. Neexistují žádné postupy pro setkání znalců před hlavním líčením nebo pro křížový výslech před hlavním líčením, které by měly určit rozsah otázek a pomoci soudu porozumět případným rozdílům.
Znalci mohou být během řízení v kontaktu s účastníky řízení, pouze však tehdy, je-li to nezbytné pro zjištění skutkového stavu, a za přítomnosti všech účastníků řízení. Pokud tomu nebrání profesní normy (např. v lékařských případech), musí znalec uspořádat jednání za přítomnosti všech účastníků řízení, aby shromáždil jejich připomínky.
1. Znalecké posudky
Nizozemsko má vzor pro vypracování znaleckých posudků. Znalci jsou povinni předložit předběžný posudek a účastníci řízení mají právo se k němu vyjádřit. Znalec se musí v předběžném posudku i v závěrečném posudku zabývat argumenty účastníků řízení. Na posudek se nevztahují žádné další zvláštní požadavky. Pokud to nařídí soud, je znalec povinen předložit doplňující posudek, například pokud existují doplňující otázky. Posudek je obvykle předkládán písemně, může však být přednesen i ústně při soudním jednání.
2. Soudní jednání
Pouze ve výjimečných případech je znalci nařízena účast na jednání. Mohou o ni požádat účastníci řízení nebo ji může nařídit soud. Křížový výslech není obvyklý.
2.b Různé
Rozdíly mezi občanskoprávními a jinými řízeními nejsou významné.
Zde uváděné informace byly získány v rámci projektu „Vyhledání znalce“ od vnitrostátních kontaktních míst, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.