Jak předložit věc soudu?

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Alternativou k předložení věci soudu je mediační řízení (článek 183 občanského soudního řádu – OSŘ). Mediace znamená mimosoudní (smírný) postup pro řešení sporu se zapojením nezávislé a kvalifikované osoby nebo instituce (mediátora). Mediační řízení jsou dobrovolná (strana sporu může kdykoli odvolat souhlas s mediací a od mediace odstoupit), důvěrná (účastníci musejí zachovávat důvěrnost informací získaných během mediace) a mediátoři jsou nestranní a nezávislí (nepřikloní se k žádné ze stran a v zásadě nenavrhují řešení sporu).

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Žaloby lze obvykle podávat k soudu kdykoli, pokud zákon nestanoví časové omezení, tzv. promlčecí lhůtu. Straně, která podává žalobu po uplynutí promlčecí lhůty nároku, hrozí nebezpečí, že prohraje, pokud druhá strana promlčení nároku namítne.

Promlčecí lhůty (terminy zawite) se řídí polským právem. Zvláštní povaha promlčecí lhůty znamená, že pokud oprávněná strana nepodnikne konkrétní úkon v rámci promlčecí lhůty, právo této strany na podniknutí tohoto úkonu zaniká. Občanský soudní řád (OSŘ, Kodeks postępowania cywilnego) neobsahuje žádné obecné ustanovení, které by upravovalo promlčecí lhůty, ale udává konce jednotlivých promlčecích lhůt v konkrétních případech.

Zánik práva v důsledku uplynutí promlčecí lhůty je závazný pro strany právního vztahu, soud nebo jiný orgán, který věc projednává. Orgán to musí vzít do úvahy z moci úřední, nikoli na základě žádosti některé ze stran nebo po vznesení námitky. Promlčecí lhůtu lze obnovit pouze za výjimečných okolností, pokud její nedodržení nebylo způsobeno vinou konkrétní strany (článek 168 trestního řádu).

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Aby bylo možno prohlásit, zda je soud na území daného členského státu příslušný k rozhodování konkrétní věci, je nutno určit pravomoc takového soudu.

Obecná příslušnost obecných soudů v Polsku pro řešení občanskoprávních sporů na jeho území se nazývá vnitrostátní pravomoc a řídí se ustanoveními OSŘ (článek 1103 a násl.).

Projednávané věci podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud má žalovaný bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska nebo pokud má v Polsku své sídlo.

Polské soudy mají vnitrostátní pravomoc rovněž v následujících případech:

• manželské věci (vnitrostátní pravomoc je výlučná, pokud jsou oba manželé polskými občany majícími bydliště a obvyklý pobyt na území Polska);
• věci týkající se vztahů mezi rodiči a dětmi (vnitrostátní pravomoc je výlučná, pokud jsou všechny strany polskými občany majícími bydliště a obvyklý pobyt na území Polska);
• věci týkající se výživného a určování otcovství (podléhají vnitrostátní pravomoc, pokud žalobce má bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska);
• věci týkající se pracovního práva (věci, v nichž je žalobce zaměstnancem, podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud se práce obvykle vykonává, vykonávala nebo měla vykonávat na území Polska);
• věci týkající se pojištění (věci týkající se pojistných vztahů a žaloby na pojišťovny podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud má žalobce bydliště v Polsku nebo pokud existuje jiný prvek zakládající polskou místní příslušnost);
• věci týkající se spotřebitelů (věci, v nichž je spotřebitel žalobcem, podléhají vnitrostátní pravomoci, pokud má spotřebitel bydliště nebo obvyklý pobyt na území Polska a podnikl kroky nezbytné k uzavření smlouvy v Polsku; v takových případech se s druhou stranou smlouvy se spotřebitelem zachází jako se subjektem s bydlištěm nebo sídlem na území Polska, pokud má podnik nebo pobočku v Polsku a smlouva se spotřebitelem byla uzavřena v rámci podnikání tohoto podniku nebo pobočky).

Polské soudy mají také výlučnou vnitrostátní pravomoc v těchto věcech:

• věci související s věcnými právy (in rem) k nemovitostem a držbou nemovitostí na území Polska; věci související s nájmem (najem nebo dzierżawa) a jiné vztahy zahrnující používání takovéto nemovitosti (vyjma věcí souvisejících s nájemným a jinými dlužnými částkami za používání nebo využívání výnosů z nemovitosti); další věci, kdy se rozhodnutí soudu týká věcných práv, držby nebo užívání nemovitosti na území Polska;
• věci týkající se likvidace právnické osoby nebo organizační složky, která není právnickou osobou, dále pak neplatnosti nebo zrušení rozhodnutí jejich řídicích orgánů, pokud právnická osoba nebo organizační složka, která není právnickou osobou, má sídlo v Polsku.

Pokud vnitrostátní pravomoc platí pro záležitost, která byla uplatněna v rámci hlavní žaloby, vztahuje se tato pravomoc j na protinávrh.

Strany konkrétního právního vztahu se mohou písemně dohodnout na tom, že záležitosti související s majetkovými právy, které vznikají nebo mohou vzniknout z jejich vztahu, budou spadat do pravomoci polských soudů.

Soud z úřední povinnosti přezkoumává, zda existuje vnitrostátní pravomoc ve všech fázích projednávání věci.

Pokud soud zjistí, že věc nespadá do vnitrostátní pravomoc, žalobu nebo návrh zamítne.

Absence vnitrostátní pravomoci je důvodem pro neplatnost řízení.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Aby bylo možno určit, který okresní soud (sąd rejonowy) nebo krajský soud (sąd okręgowy) je příslušný věc projednat, je nutno posoudit místní příslušnost soudu. Podle polského práva rozlišujeme obecnou místní příslušnost, alternativní místní příslušnost a výlučnou místní příslušnost.

a) obecná místní příslušnost (článek 27 a násl. OSŘ)

Obecně platí, že žaloby se podávají k soudu prvního stupně s místní příslušností podle bydliště žalovaného (ve smyslu občanského zákoníku je bydlištěm fyzické osoby město/obec, kde se zdržuje s úmyslem trvalého pobytu). Pokud žalovaný nemá bydliště v Polsku, určí se místní příslušnost podle místa pobytu, pokud takové místo není známo nebo se nachází mimo území Polska – podle posledního známého bydliště žalovaného na území Polska. Žaloby proti státu se podávají k soudu příslušnému podle sídla organizační složky státu, jíž se nárok týká. Žaloby proti právnické osobě nebo jinému subjektu, který není fyzickou osobou, se podávají k soudu příslušnému podle sídla tohoto subjektu.

b) alternativní místní příslušnost (článek 31 a násl. OSŘ)

Podle pravidel o alternativní místní příslušnosti mohou žalobci – podle svého uvážení – podat žalobu k soudu s obecnou příslušností nebo k jakémukoli jinému soudu, který je v právních předpisech uvedený jako příslušný soud. V polských občanskoprávních řízeních platí alternativní místní příslušnost v těchto případech: věci týkající se výživného a určení otcovství dítěte; věci týkající se majetkového nároku vůči podnikatelskému subjektu;

věci týkající se sporů vyplývajících ze smluv; občanskoprávní delikty; věci související s úhradou částky dlužné za zastupování ve věci (odměny pro advokáta); věci související s nároky v oblasti nájmu (najem nebo dzierżawa) nemovitosti; věci související se směnkou nebo šekem.

Žaloby týkající se nároků z vyživovací povinnosti a určení otcovství dítěte a obdobné nároky lze podávat k soudu příslušnému podle bydliště oprávněné strany. Žaloby týkající se majetkových pohledávek vůči podnikatelskému subjektu lze podávat k soudu místně příslušnému podle sídla nebo pobočky, pokud je nárok spojen s aktivitami sídla nebo pobočky. Žaloby týkající se uzavření smlouvy, určení jejího obsahu, změny nebo platnosti smlouvy, plnění, ukončení nebo zrušení smlouvy i škod z důvodu neplnění nebo nesprávného plnění smlouvy mohou být podány k soudu místně příslušnému podle místa plnění smlouvy. V případě jakýchkoli pochybností je nutno místo plnění smlouvy doložit písemností. Žaloby týkající se občanskoprávních deliktů lze podávat k soudu s místní příslušností pro místo, kde došlo k události, která škodu způsobila. Žaloby týkající se úhrady částky dlužné za zastupování ve věci lze podat k soudu místně příslušnému podle místa, kde právní zástupce věc vyřizoval. Žaloby týkající se nároku v oblasti nájmu nemovitosti (najem nebo dzierżawa) lze podat k soudu místně příslušnému podle místa, kde se nemovitost nachází. Žaloby proti straně povinné v souvislosti se směnkou nebo šekem lze podat k soudu místně příslušnému podle místa proplacení. Několik stran povinných v souvislosti se směnkou nebo šekem lze žalovat společně u soudu s místní příslušností podle místa proplacení nebo u soudu s obecnou příslušností pro akceptanta nebo vystavovatele směnky nebo šeku.

c) výlučná místní příslušnost (článek 38 a násl. OSŘ)

Ustanovení týkající se výlučné místní příslušnosti jsou mandatorní. Vylučují v některých kategoriích věcí možnost podat žalobu k soudu s obecnou příslušností a také k soudu s alternativní příslušností. Vylučuje rovněž i možnost postoupit věc k vyřešení k jinému soudu na základě dohody o příslušnosti. V případě výlučné příslušnosti je pouze jeden soud z řady soudů na téže úrovni příslušný k projednání konkrétní věci. V závislosti na druhu věci se bude jednat o okresní nebo krajský soud.

Žaloby týkající se vlastnických práv nebo jiných věcných práv k nemovitostem i držby nemovitosti lze podat k soudu s příslušností podle místa, kde se nemovitost nachází. Pokud je předmětem sporu věcné břemeno, určí se příslušnost podle místa zatíženého majetku. Výše uvedená příslušnost zahrnuje osobní nároky související s věcnými právy a nároky související vůči témuž žalovanému. Žaloby týkající se nástupnictví, povinného dědického podílu i odkazů, pokynů či jiných ustanovení závětí lze podat pouze k soudu s místní příslušností podle posledního místa obvyklého bydliště zůstavitele, a pokud nelze určit obvyklé bydliště zůstavitele na území Polska, pak k soudu s místní příslušností podle místa, kde se pozůstalost nebo její část nachází. Žaloby týkající se členství v družstvu, partnerství, společnosti nebo spolku lze podat pouze k soudu s místní příslušností podle umístění sídla. Žaloby týkající se manželských vztahů lze podávat pouze k soudu s územní příslušností podle posledního bydliště manželů, i když jeden z nich v této jurisdikci stále bydlí nebo obvykle pobývá. Pokud takový soud není, výlučně příslušným je soud místně příslušný podle bydliště žalovaného, pokud neexistuje ani takový soud – pak soud místně příslušný podle bydliště žalobce. Žaloby týkající se vztahu mezi rodiči a dětmi a mezi osvojitelem a osvojencem lze podat výlučně k soudu místně příslušnému podle bydliště žalobce, pokud neexistují důvody pro podání žaloby podle ustanovení o obecné příslušnosti.

Pokud je příslušných několik soudů nebo pokud je žaloba podána proti několika stranám, pro které jsou příslušné různé soudy ve smyslu předpisů o obecné příslušnosti, pak si může žalobce zvolit některý z těchto soudů. Totéž platí v případě, že nemovitost, jejíž umístění je východiskem pro určení místní příslušnosti soudu, spadá do několika soudních obvodů. Pokud příslušný soud nemůže věc projednat nebo nemůže přijmout další kroky z důvodu překážek, soud, který mu je nadřízený, na neveřejném zasedání určí jiný soud. Pokud v souladu s ustanoveními OSŘ nelze určit místní příslušnost na základě okolností věci, Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy) určí soud, ke kterému je nutno žalobu podat, a to na neveřejném zasedání. Strany se mohou písemně dohodnout na předložení existujícího sporu nebo sporů, které mohou v budoucnosti vyplynout z konkrétního právního vztahu, soudu prvního stupně, který není podle právních předpisů místně příslušný. Takový soud pak bude mít výlučnou příslušnost, pokud se strany nedohodnou jinak nebo pokud žalobce neuplatnil žalobní nárok elektronicky v řízení o vydání platebního rozkazu (elektroniczne postępowanie upominawcze, EPU). Strany mohou také na základě písemné dohody omezit právo žalobce zvolit některý ze soudů, které jsou příslušné pro jejich spory. Strany však nemohou měnit výlučnou příslušnost.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Věcná příslušnost obecných soudů (sądy powszechne) Polské republiky se řídí ustanoveními občanského soudního řádu (článek 16 a násl.).
V občanských řízeních jsou soudy prvního stupně okresní a krajské soudy, soudy druhého stupně jsou pak krajské soudy a odvolací soudy (sądy apelacyjne).

Občanské věci se projednávají v prvním stupni před okresními soudy, není-li příslušnost vyhrazena pro krajské soudy.

Krajské soudy mají příslušnost v prvním stupni ve věcech uvedených v § 17 OSŘ, konkrétně mají příslušnost u:

• nemajetkových práv (a peněžitých nároků vymáhaných společně s těmito právy) vyjma věcí týkajících se určování otcovství nebo sporu o ně, neúčinnosti uznání otcovství a zrušení osvojení;
• nároků podle tiskového zákona;
• práv k majetku, kde hodnota předmětu sporu převyšuje částku 100 000 PLN (vyjma věcí týkajících se výživného, narušení držby, rozdělování společného jmění manželů, sladění zápisů v pozemkové knize se skutečným právním stavem a věcí projednávaných v elektronickém řízení o vydání platebního rozkazu);
• vydávání rozsudku nahrazujícího usnesení o rozdělení družstva;
• zrušení, prohlášení za neplatné nebo neexistující usnesení řídicích orgánů právních subjektů nebo organizačních složek, které nejsou právnickými osobami, kterým však byla ze zákona přiznána způsobilost k právům a právním úkonům;
• odškodnění za újmu způsobenou vydáním nezákonného konečného a pravomocného rozsudku.

Podle platných právních předpisů jsou věci týkající se duševního vlastnictví posuzovány v samostatných řízeních (čl. 479 odst. 89 a násl. OSŘ). Podle čl. 490 odst. 90 bod 1 OSŘ spadají věci týkající se duševního vlastnictví do pravomoci krajských soudů, nicméně ve věcech duševního vlastnictví týkajících se počítačového softwaru, vynálezů, užitných vzorů, topografií integrovaných obvodů, rostlinných odrůd a obchodního tajemství v technických záležitostech je výlučně příslušný Krajský soud ve Varšavě.

Podle platných právních předpisů jsou věci týkající se předcházení nekalé soutěži a jejího zákazu posuzovány v samostatných řízeních ve věcech duševního vlastnictví. Věci, jejichž cílem je předcházet nekalé soutěži a bojovat proti ní, spadají do pravomoci krajských soudů, zatímco věci týkající se obchodního tajemství v technických záležitostech spadají do pravomoci Krajského soudu ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie).

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

V občanskoprávních sporech mohou strany a jejich řídicí orgány nebo zákonní zástupci jednat před soudem osobně nebo prostřednictvím zástupců.

OSŘ nicméně stanoví v některých situacích povinné zastupování právníkem. V řízeních před Nejvyšším soudem musejí být strany zastoupeny advokáty (adwokat) nebo právními zástupci (radca prawny). Ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví musí být rovněž zastoupeni patentovými zástupci (rzecznik patentowy – čl. 87 odst. 1 OSŘ). Požadavek na zastupování platí i pro procesní úkony týkající se řízení před Nejvyšším soudem, ke kterým dochází před soudem nižší instance. Požadavek na zastupování neplatí v případě, že řízení se týká žádosti o zproštění soudních výloh, o jmenování advokáta nebo právního zástupce nebo pokud strana, jejímž řídicím orgánem nebo zákonným zástupcem nebo zmocněncem je soudce, státní zástupce, notář nebo profesor práva nebo osoba s post-doktorským titulem z oblasti práva (doktor habilitowany nauk prawnych), a dále pak pokud strana, jejímž řídicím orgánem nebo zákonným zástupcem je advokát, právní zástupce nebo právník při odboru generálního právního zástupce státní pokladny (Prokuratoria Generalna Skarbu Państwa).

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Žaloby je nutno podávat k příslušnému soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrhy se soudu předkládají v polštině nebo s přiloženým překladem do polštiny. Žaloba by měla mít písemnou formu a měla by splňovat požadavky na písemná podání (článek 187 OSŘ). Výjimkou je situace (týkající se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení), kdy zaměstnanec nebo pojištěná osoba jednající bez advokáta nebo právního zástupce může přednést příslušnému soudu žalobu, obsah opravných prostředků a jiných podání ústně do protokolu (článek 466 OSŘ).

Pokud tak stanoví zvláštní ustanovení nebo bylo rozhodnuto o předložení dokumentů prostřednictvím systému IKT, jsou návrhy ve věci předkládány výhradně prostřednictvím systému IKT. Návrhy, které nebyly předloženy prostřednictvím systému IKT, nemají právní účinky spojené s podáním návrhu soudu, o čemž soud informuje účastníka řízení, který návrh předkládá. Je přípustné rozhodnout se pro předkládání návrhů prostřednictvím systému IKT a pokračovat v jejich předkládání tímto způsobem, pokud to technologie, kterou má soud k dispozici, umožňuje. 
V případě nepředložení návrhu prostřednictvím systému IKT předseda informuje účastníka řízení, který návrh předložil, o neplatnosti jeho jednání (článek 125 OSŘ).

Prostřednictvím systému IKT lze návrh podat i v elektronickém řízení o vydání platebního rozkazu.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Žaloby je nutné podat na úředních formulářích pouze tehdy, pokud to stanoví zvláštní ustanovení (článek 125 OSŘ).

Návrh na zahájení řízení před soudem by měl:

• uvést soud, kterému je žaloba nebo návrh podán (název soudu a oddělení, úplná adresa);
• jasně uvést osoby, jichž se daná věc týká (žalobce, žalovaný); navrhovatel/účastníci; (jména, příjmení, čísla PESEL, názvy institucí (pokud je to relevantní), úplné adresy) a případně jména statutárních zástupců nebo zmocněnců;
• uvést druh podání (např. žaloba);
• upřesnit předmět sporu (návrhová žádání);
• upřesnit hodnotu předmětu sporu ve věcech týkajících se vlastnických práv;
• uvést důvody žádosti a podpůrné důkazy (např. výpovědi svědků a účastníků řízení, dokumenty);
• zahrnovat soudní poplatek (pokud žaloba/návrh podléhá poplatku);
• obsahovat vlastnoruční podpis;
• obsahovat seznam příloh.

K žalobě je nutné připojit rovněž tyto dokumenty:

• plnou moc nebo její ověřenou kopii (pokud žalobu podává zmocněnec);
• kopii žaloby a jejích příloh, které budou rozeslány účastníkům řízení, a pokud originály příloh nebyly dosud soudu zaslány, jednu kopii každého originálu pro soudní spis (v případě elektronického řízení o vydání platebního rozkazu elektronicky ověřené kopie příloh musejí být přiloženy žalobě podané elektronicky).

Žaloba může dále obsahovat: návrh na nařízení předběžných opatření, předběžné vykonatelnosti rozsudku a rozhodnutí věci v nepřítomnosti žalobce; návrhy týkající se přípravy jednání (a zejména návrhy: na předvolání svědků a soudních znalců, které žalobce uvedl a kteří se mají zúčastnit jednání; na provedení vizuální prohlídky; na nařízení žalovanému, aby pro účely jednání poskytl dokument, který má v držení a který je nezbytný k provedení důkazů nebo předmět vizuální prohlídky; na žádost o předložení důkazů, které mají v držení jiné soudy, úřady nebo třetí strany, pro účely jednání).

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Vedení soudního řízení je v zásadě spojeno s náklady. Mezi náklady soudního řízení patří poplatky a výdaje.

Povinnost uhradit náklady soudního řízení má strana, která u soudu podá návrh (včetně žaloby), jenž podléhá poplatku nebo jehož projednávání je spojeno s náklady řízení. V případě neuhrazení poplatku soud stranu vyzve, aby jej uhradila do týdne, jinak bude návrh vrácen (pokud byl návrh podán stranou s bydlištěm nebo sídlem v zahraničí a bez zástupce na území Polska, činí lhůta pro úhradu poplatku nejméně jeden měsíc). Po uplynutí lhůty bez uhrazení poplatku soud vrátí návrh straně. Vrácený návrh nemá žádný účinky, které vyplývají ze zákona z podání návrhu k soudu.

Stanoví-li zvláštní ustanovení zákona, že návrh (žalobu) lze podat pouze elektronicky (řízení o EPU), hradí se poplatek společně s podáním návrhu.

Návrhy (žaloby) podané advokátem, právním zástupcem nebo právníkem specializovaným na patentové právo (pokud podléhají povinnosti úhrady poplatku v pevně stanovené nebo poměrné výši vypočítané podle předmětu sporu uvedeného stranou), za které nebyl řádně uhrazen poplatek, jsou soudem vráceny, aniž by soud stranu vyzval k uhrazení poplatku (článek 130 odst. 2 OSŘ). Strana může dlužný poplatek uhradit do týdne. Je-li poplatek uhrazen v požadované výši, má návrh (žaloba) právní účinky od data původního podání. Tyto účinky nenastanou, pokud žaloba opět vrácena ze stejného důvodu.

V případě, že některá strana jmenuje odborného právního zmocněnce, měly by být ve smlouvě, kterou klient se zmocněncem uzavře, uvedeny otázky týkající se odměny advokáta nebo právního zástupce (např. výše odměny a lhůta pro zaplacení).

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Fyzické osoby i právnické osoby mohou požádat o právní pomoc – soudem přiděleného právního zmocněnce na řešení věci (pełnomocnik z urzędu).

Fyzické osoby mohou požádat o přidělení advokáta nebo právního zástupce, pokud předloží prohlášení o tom, že nemohou hradit odměnu za právní zastoupení, aniž by tím ohrozily obživu sebe nebo své rodiny.

Právnické osoby (nebo jiné organizační složky oprávněné vystupovat jako strany v soudních řízeních) mohou požádat o přidělení advokáta nebo právního zástupce, pokud prokáží, že nemají dostatečné zdroje na úhradu odměny za právní zastoupení.

Soud žádosti vyhoví, pokud zjistí, že účast advokáta nebo právního zástupce je v dané věci nezbytná.

Otázku osvobození od nákladů řízení a přidělení právního zástupce (zmocněnce) jmenovaného soudem v přeshraničních sporech upravuje zákon ze dne 17. prosince 2004 o právu na právní pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na právní pomoc za účelem smírného vyřešení sporu před zahájením řízení (Sbírka zákonů 2022, č. 284).

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení se zahajuje řádným podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) soudu. OSŘ nestanoví povinnost potvrzovat skutečnost, že žaloba byla řádně podána.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Informace o zamýšlených nebo provedených úkonech ve věci lze získat od kanceláře soudu pro styk s veřejností (Biuro Obsługi Interesanta, BOI) příslušného soudu. Informace o datech následných soudních jednání můžete získat na telefonním čísle kanceláře soudu pro styk s veřejností uvedeném na internetové stránce soudu a po uvedení spisové značky.