1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?
V některých případech může mít smysl využít alternativní řešení sporů, například smírčí řízení se spotřebitelem, mediaci nebo rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení však není povoleno pro všechny spory. Například v oblasti rodinného práva nelze rozhodčí řízení použít na nároky, které se netýkají majetkových práv (nicht-vermögensrechtliche Ansprüche). Další informace o mediaci naleznete v informačním listu „Mediace“.
2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?
Pro podání žaloby neexistuje žádná obecná procesní lhůta. Lhůta však může být stanovena v zákonem vymezených situacích, např. pro některá předběžná opatření. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti mohou ale být nároky, kterých se žaloba domáhá, promlčeny. Je-li nárok promlčen a žalovaný se na to v procesu odvolá, bude žaloba zamítnuta. Promlčecí lhůty se neřídí právem procesním, nýbrž právem hmotným. Jejich délka se v různých případech liší. Pro vyjasnění, které lhůty platí v konkrétním případě, může být užitečné poradit se s právně kvalifikovaným poradcem, například s právníkem.
3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?
Viz „Který soud je příslušný?“.
4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?
Viz „Který soud je příslušný? - Německo“.
5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?
Viz „Který soud je příslušný? - Německo“.
6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?
To, jestli může účastník sporu podat žalobu sám, nebo musí být zastoupen advokátem, závisí na tom, který soud je pro tuto žalobu příslušný. V některých případech může být zastoupení advokátem vzhledem k předmětu řízení povinné.
Strany sporů před zemskými soudy (Landgerichten) a vrchními zemskými soudy (Oberlandesgerichten) v Německu musí být zastoupeny advokátem (§ 78 odst. 1 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung – ZPO)). Zastoupení advokátem je povinné také před Spolkovým soudním dvorem (Bundesgerichtshof). Před tímto soudem však mohou vystupovat pouze advokáti se zvláštním zmocněním. Zastoupení advokátem je povinné i ve většině rodinných záležitostí (např. rozvod, vyživovací povinnosti, majetkové spory), pro které je příslušný okresní soud (Amtsgericht).
Ve všech ostatních typech řízení před okresním soudem může obecně podat žalobu a vést řízení přímo žalobce, aniž by musel být zastoupen advokátem.
V případě řízení o platebním rozkazu (Mahnverfahren) (§ 688 a násl. občanského soudního řádu), jehož účelem je zjednodušit vymáhání peněžitých pohledávek, je příslušným soudem v občanskoprávních sporech okresní soud. Ve spolkových zemích byly mnohdy zřízeny ústřední soudy pro řízení o platebním rozkazu (Zentrale Mahngerichte), u nichž lze toto řízení zahájit. Žalobce může i bez advokáta podat u těchto soudů návrh na vydání platebního rozkazu.
Řízení o platebním rozkazu lze rovněž zahájit u pracovněprávního soudu (Arbeitsgericht). V tomto případě je třeba na rozdíl od občanskoprávního řízení podat žalobu přímo u místně příslušného pracovněprávního soudu. V řízení v prvním stupni před pracovněprávním soudem může v zásadě podat žalobu a vést řízení přímo žalobce, aniž by musel být zastoupen advokátem.
7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?
Žaloba se podává v zásadě písemně u příslušného soudu. Lze ji zaslat poštou nebo doručit osobně do poštovní schránky soudu. Žaloby lze podávat také elektronicky. Pro elektronickou komunikaci byly zpřístupněny zvláštní komunikační kanály, které jsou podrobněji popsány v informačním listu „Nařízení o digitalizaci“.
Žalobu, pro kterou je příslušný okresní soud, lze ovšem podat také ústně a nechat zaprotokolovat v podatelně okresního soudu (Geschäftsstelle des Amtsgerichts). Žaloby lze tímto způsobem nechat zaprotokolovat nejen u místně příslušného okresního soudu, ale také v podatelně jiného okresního soudu v Německu. Z podatelny je pak protokol bezodkladně zaslán soudu, jemuž je žaloba určena.
Totéž platí i pro řízení před pracovněprávním soudem. Žalobu, která je určena určitému pracovněprávnímu soudu, lze také podat ústně a nechat zaprotokolovat i na podatelně kteréhokoli pracovněprávního soudu.
8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?
Úředním jazykem soudu je obecně němčina. Žaloba musí být proto podána v německém jazyce. Výjimku představují domovské okresy lužickosrbského obyvatelstva. V těchto okresech mohou Lužičtí Srbové podávat žaloby také v lužické srbštině. Další výjimka platí pro zvláštní senáty, které mohou být zřízeny k projednávání vymezených obchodněprávních sporů u zemského soudu, vrchního zemského soudu nebo nejvyššího zemského soudu (Oberstes Landesgericht) (obchodní senáty, obchodní soudy). Žalobu lze u těchto senátů podat v angličtině.
Žaloba se podává v zásadě písemně. Jedná-li se o řízení před okresním nebo pracovněprávním soudem, lze žalobu podat rovněž ústně a nechat zaprotokolovat na podatelně (viz otázka 7). Kromě toho lze žaloby podávat elektronicky. Advokáti jsou povinni podávat žaloby v elektronické podobě.
Prostý e-mail nesplňuje zákonné požadavky na elektronické podávání žalob, a proto není přípustný. Místo e-mailu jsou pro elektronickou komunikaci se soudy k dispozici různé zabezpečené způsoby předávání, které lze použít k zasílání písemností soudům právně závazným způsobem.
Mezi tyto zabezpečené způsoby předávání patří elektronická schránka pro občany a organizace (elektronisches Bürger- und Organisationenpostfach – eBO) a Schránka a služba doručování (Postfach- und Versanddienst) uživatelského účtu podle § 2 odst. 5 zákona o zlepšení online přístupu ke správním službám (Gesetz zur Verbesserung des Onlinezugangs zu Verwaltungsleistungen – OZG), zejména Mein Justizpostfach (Moje soudní schránka – MJP).
Mein Justizpostfach je bezplatná služba pro fyzické osoby, která je standardizovaná v celém Německu. Lze ji zřídit prostřednictvím uživatelského účtu spolkové vlády (BundID), ve kterém je třeba aktivovat funkci online identifikace, a lze ji používat přímo v internetovém prohlížeči, aniž by byl nutný další software.
Schránka eBO je dalším komunikačním prostředkem, který je k dispozici občanům, ale i právnickým osobám a organizacím. Vyžaduje zvláštní software a bezpečnou identifikaci.
Písemnosti lze rovněž řádně předložit faxem. V tomto případě musí být na faxu identifikovatelný podpis dotyčné strany. Musí být zřejmé, kdo podepsal žalobu.
Advokáti mají přístup ke zvláštní elektronické schránce pro advokáty (besonderes elektronisches Anwaltspostfach), která je zabezpečeným způsobem předávání.
9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?
Pro řízení o platebním rozkazu – zejména pro návrh na vydání platebního rozkazu (Mahnbescheid) nebo nařízení výkonu rozhodnutí (Vollstreckungsbescheid) – jsou vyžadovány oficiální formuláře (§ 703c odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 1 nařízení, kterým se zavádějí formuláře pro řízení o platebním rozkazu (Verordnung zur Einführung von Vordrucken für das Mahnverfahren) nebo § 46f zákona o pracovněprávních soudech (Arbeitsgerichtsgesetz) ve spojení s § 1 nařízení, kterým se zavádějí formuláře pro řízení o platebním rozkazu před pracovněprávními soudy (Verordnung zur Einführung von Vordrucken für das arbeitsgerichtliche Mahnverfahren)). Použití těchto formulářů je povinné. V případě jejich nepoužití může být návrh zamítnut jako nepřípustný.
K podání žaloby nejsou vyžadovány žádné standardizované formuláře. Žaloba však musí splňovat určité formální požadavky a mít určitý obsah:
- V žalobě musí být uvedeny správné údaje o stranách a jejich právních zástupcích, jakož i jejich adresy pro doručování. Musí být rovněž uveden soud, u kterého se žaloba podává.
- V žalobě musí být jasně a jednoznačně uvedeno, co je předmětem žaloby a co by měl soud žalobce přiřknout (žalobní žádání, petit).
- Srozumitelně, přehledně a jasně musí být rovněž popsán uplatňovaný nárok a skutečnosti, na nichž se zakládá.
- Žaloba musí být vlastnoručně podepsána. Pokud je účastník podávající žalobu zastoupen advokátem, musí být žaloba podepsána advokátem nebo jeho zástupcem (viz otázka 8).
10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?
Za soudní řízení v civilních nebo obchodních věcech se účtují soudní náklady. Tyto soudní náklady tvoří poplatky a soudní výlohy. Poté, co je žaloba podána, účtuje soud zálohovou platbu soudních výloh (Gerichtskostenvorschuss) na účet ve výši zákonných soudních poplatků. Žaloba je žalovanému doručena zpravidla až poté, co žalobce uhradí zálohovou platbu soudních výloh na účet.
Totéž platí i pro řízení o platebním rozkazu.
V rámci řízení v pracovněprávních věcech povinnost platit soudní poplatky předem nevzniká.
V případě, že účastníka řízení zastupuje pověřený advokát, vznikají náklady tomuto advokátovi. Tyto náklady na právní zastoupení jsou sice splatné zpravidla až po ukončení řízení nebo poté, co soud rozhodne o výši soudních nákladů, advokát může nicméně požadovat zálohu ve výši svých pozdějších nákladů na svou činnost ještě před podáním žaloby.
Náklady řízení, soudní náklady a odměnu pro advokáta včetně záloh obecně nese na konci řízení účastník řízení, jemuž soud nařídí náklady uhradit. Často je to účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto. V řízeních, v nichž se rozhoduje o nákladech řízení podle zákona o řízení v rodinných a nesporných věcech (Gesetz über das Verfahren in Familiensachen und in den Angelegenheiten der freiwilligen Gerichtsbarkeit), soud zpravidla rozhoduje o tom, kdo ponese náklady řízení a v jakém poměru, podle vlastního uvážení.
Viz „Právní pomoc – Německo“.
11 Mohu žádat o právní pomoc?
Každý, kdo vzhledem ke svým osobním a majetkovým poměrům nemůže uhradit náklady řízení sám, může požádat příslušný soud o právní pomoc (Prozesskostenhilfe/Verfahrenskostenhilfe) (§ 114 občanského soudního řádu). Soud přezkoumá, zda má žaloba/návrh vyhlídku na úspěch a není svévolná a zda existuje finanční potřeba. Přizná-li soud pomoc s hrazením soudních nákladů, nemusí žalobce hradit žádné náklady spojené s doručením žaloby.
K žádosti musí být přiloženo prohlášení popisující osobní a finanční situaci účastníka řízení. K tomuto účelu je třeba použít oficiální formulář („Erklärung über die persönlichen und wirtschaftlichen Verhältnisse bei Prozess- oder Verfahrenskostenhilfe“ („Prohlášení o osobní a finanční situaci pro účely právní pomoci“)), k němuž je třeba přiložit příslušné důkazy (např. potvrzení o příjmech, výpisy z účtu atd.).
V případě přiznání právní pomoci jsou soudní náklady a případně odměna pro advokáta účastníka řízení hrazeny z veřejných prostředků. V závislosti na vašich finančních možnostech vám může soud přiznat právní pomoc také pod podmínkou, že budete platit měsíční splátky na úhradu nákladů. Pokud však spor prohrajete, jste obecně povinni uhradit náklady druhého účastníka řízení sami (§ 123 občanského soudního řádu).
12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?
Pokud je žaloba úplná a byla podána k soudu řádným způsobem a byla uhrazena záloha, která je často vyžadována, soud zajistí, aby byla žaloba doručena žalovanému. Doručením žaloby žalovanému je tato žaloba považována za podanou.
Pokud je žaloba neúplná nebo obsahuje chyby, soud zpravidla poskytne žalobci možnost ji opravit. Pokud požadované opravy nejsou provedeny, může být žaloba zamítnuta jako nepřípustná.
13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?
Po doručení žaloby soud informuje účastníky řízení o dalším postupu a přijme procesní opatření. Může buď stanovit předběžný termín prvního ústního jednání, nebo nejprve nařídit písemné řízení.
V písemném řízení je žalovanému stanovena lhůta, ve které musí soudu oznámit, zda má v úmyslu se proti žalobnímu nároku bránit. Poté mohou být stanoveny další lhůty k poskytnutí vyjádření nebo předložení doplňujících dokumentů.
V rámci přípravy ústního jednání může soud účastníky řízení požádat o podrobnější objasnění některých bodů nebo o předložení dokumentů. Může jim rovněž nařídit, aby se k soudu dostavili osobně. Účastníci řízení jsou informovány o všech vydaných příkazech a lhůtách stanovených soudem.