1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?
V Polsku lze dokazování pomocí videokonference provést v souladu s články 12 až 14 a články 19 až 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (o dokazování) (přepracované znění). Videokonference je upravena v občanském soudním řádu (dále jen „OSŘ“), konkrétně čl. 151 odst. 2 a čl. 235 odst. 2 OSŘ, a nařízení ministra spravedlnosti ze dne 11. března 2024 o typech technického vybavení a prostředků používaných v soudních budovách k dokazování během jednání na dálku v občanskoprávních řízeních, o metodách používání těchto typů technického vybavení a zdrojů a o způsobu uchovávání, reprodukce a kopírování záznamů pořízených během dokazování (Sbírka zákonů 2024, položka 357) a oznámení ministra spravedlnosti ze dne 5. března 2024 o technických normách pro programové a technické požadavky nezbytné pro účast na distančních jednáních (Sbírka zákonů, Ministerstvo spravedlnosti 2024, položka 82).
2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?
Polské právo taková omezení neukládá: všichni znalci, účastníci řízení a svědci mohou být vyslechnuti prostřednictvím videokonference.
Soud, který rozhodující ve věci, může nařídit, aby byly důkazy prováděny na dálku v rámci jednání na dálku, pokud tomu nebrání povaha důkazů (čl. 235 odst. 2 OSŘ).
Účastník řízení může vznést námitku proti výslechu svědka mimo soudní síň při jednání na dálku, nejpozději však do 7 dnů poté, co byla informován o záměru provést dokazování tímto způsobem. Je-li námitka úspěšně podána, soud předvolá svědka, aby se osobně dostavil do soudní síně (čl. 263 odst. 1 OSŘ).
3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?
Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze provést prostřednictvím videokonference, vyžaduje pouze, aby tomu nebránila povaha důkazů (čl. 235 odst. 2 OSŘ). V praxi se totiž může ukázat, že provedení některých důkazů prostřednictvím videokonference (např. důkazů vizuální kontrolou) je nemožné nebo značně obtížné. Konečné posouzení je ponecháno na soudu.
Předseda senátu může nařídit konání veřejného jednání za použití technických prostředků umožňujících jeho konání na dálku (jednání na dálku), pokud tomu nebrání povaha úkonů, které mají být na jednání provedeny, a pokud konání jednání na dálku zajišťuje plnou ochranu procesních práv účastníků řízení a řádný průběh řízení. V tomto případě jsou soudci a soudní úředník pro nahrávání přítomni v soudní síni a ostatní osoby, které se jednání účastní, nemusí být přítomny v prostorách soudu. Záznam obrazu a zvuku procesních úkonů probíhajících v soudní síni se zasílá na místo, kde se nacházejí ti účastníci, kteří oznámili svůj záměr zúčastnit se jednání na dálku, a z místa, kde se tito účastníci nacházejí, do budovy soudu, který vede řízení (čl. 151 odst. 2 OSŘ).
4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?
Pokud se výslech koná prostřednictvím videokonference, musí být vyslýchaná osoba a další účastníci řízení, kteří nejsou v soudní síni, přítomni v prostorách jiného soudu nebo, pokud jsou omezeni na osobní svobodě, ve věznici nebo ve vazební věznici.
Osoba, která se účastní jednání na dálku mimo soudní prostory, je povinna informovat soud o místě, kde se nachází, a vynaložit veškeré úsilí, aby zajistila, že podmínky v místě bydliště jsou slučitelné s důstojností soudu a nebrání jí v provádění procesních úkonů, kterých se účastní. Pokud je poskytnutí informací odmítnuto nebo pokud jednání této osoby vyvolává důvodné pochybnosti o řádném průběhu procesních úkonů, kterých se účastní na dálku, může soud předvolat tuto osobu, aby se dostavila do soudní síně.
Na žádost předsedy senátu musí osoba účastnící se jednání na dálku poskytnout informace o místě, kde je přítomna, a o osobách, které je doprovázejí.
V případě osoby omezené na osobní svobodě se řízení účastní také zástupce správy věznice nebo vazební věznice, případný zástupce osoby a případný tlumočník.
5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?
Zápis z jednání se zpravidla pořizuje pomocí zvukového nebo zvukově-obrazového záznamového zařízení. V tomto případě je soudem z moci úřední zaznamenáváno i jednání, které se koná prostřednictvím videokonference. Pokud se však zápis z jednání pořizuje pouze písemně (např. při absenci vhodného vybavení soudní místnosti), průběh zasedání, včetně zasedání konaného prostřednictvím videokonference, se nezaznamenává a jednání se zaznamená do protokolu. V takovém případě je však možné, aby účastník řízení zaznamenával průběh jednání pomocí zařízení pro záznam zvuku (např. mobilního telefonu s funkcí diktafonu). Souhlas soudu se nevyžaduje, účastník řízení je pouze povinen informovat soud o svém záměru pořídit zvukový záznam.
Záznam obrazu a zvuku procesních úkonů prováděných v soudní síni se zasílá na místo, kde se nacházejí ti účastníci jednání, kteří oznámili svůj záměr zúčastnit se jednání na dálku, a z místa, kde se tito účastníci nacházejí, do budovy soudu, který vede řízení.
6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
a) Osobní výslechy podle článků 12 až 14 zpravidla probíhají v polštině. Polské právo nestanoví možnost vést jednání před polským soudem v jiném než polském jazyce.
b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 určí dožadující soud jazyk, v němž bude jednání vedeno. V souladu s čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1783 však může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že jednání musí proběhnout v polštině nebo že musí být zajištěn překlad do polštiny. To platí zejména pro situaci uvedenou v čl. 19 odst. 4 bodě 2 nařízení, tj. v případě, kdy se polský soud účastní přímého dokazování.
7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
V případě jednání podle článků 12 až 14 zajišťuje tlumočníka polský soud jako soud dožádaný. Pravidla nestanoví, kde by se měl tlumočník nacházet, s výjimkou případů, kdy je osoba, která tlumočníka potřebuje, omezena na osobní svobodě (viz bod 4 výše).
V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení zajišťuje tlumočníka dožadující soud. Dožadující soud také rozhodne, kde se má tlumočník během výslechu zdržovat. Podle čl. 19 odst. 4 nařízení 2020/1783 může polský ústřední orgán stanovit podmínku, že se tlumočník musí nacházet na určitém místě.
8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?
a) V případě jednání podle článků 12 až 14 polský soud jako dožádaný soud oznámí osobě, která má být vyslechnuta, datum a místo jednání doručením předvolání v souladu s polským právem (zejména články 131 až 147 OSŘ), v praxi nejčastěji doporučenou poštou. Oznámení by mělo být učiněno nejpozději sedm dní před plánovaným datem jednání. Výjimečně může být tato lhůta zkrácena na tři dny (článek 149 občanského soudního řádu). V praxi to znamená, že datum jednání musí být stanoveno přibližně měsíc předem. Soud může osobu informovat i jiným způsobem, který považuje za nejvhodnější (např. telefonicky nebo e-mailem), pokud to považuje za nezbytné pro urychlení projednání věci. Podle článku 1491 OSŘ může soud předvolat účastníky řízení, svědky, znalce nebo jiné osoby způsobem, který považuje za nejvhodnější, považuje-li to za nezbytné pro urychlení projednávání věci. Takto provedené předvolání má účinky stanovené v OSŘ, je-li zřejmé, že bylo adresátovi doručeno ve lhůtách stanovených v čl. 149 odst. 2. Tato ustanovení umožňují předvolávat k soudu jiným způsobem než prostřednictvím doručování předvolání stanovených v článcích 131–147 OSŘ. Tyto jiné metody však nejsou upraveny výslovně. To znamená, že kromě zákonných způsobů předvolání může soud využít všech možných způsobů předvolání, jako je telefonický hovor (včetně SMS), fax, e-mail a další.
b) V případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 je za oznámení času a místa konání jednání odpovědný dožadující soud, který v tomto ohledu uplatňuje své vlastní právo. V případě, že organizace jednání bude vyžadovat spolupráci s polským soudem (např. pro zajištění účasti soudu na jednání nebo dokonce pro poskytnutí prostor a zařízení nezbytných pro videokonferenci), musí dožadující soud při stanovení termínu jednání zohlednit dostupnost vybavení a personálu na polské straně. Tyto možnosti se značně liší a musí být stanoveny případ od případu.
9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?
V souladu s pravidly stanovenými v článku 22 nařízení 2020/1783 polské soudy požadují náhradu nákladů uvedených v tomto článku a žádají zálohu na náklady na znalecký posudek. Ostatní náklady spojené s použitím videokonferencí nese Polsko.
10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?
Dožadující soud je povinen informovat osobu, která má být vyslechnuta, že výslech se může konat pouze na základě dobrovolnosti bez použití donucovacích opatření. Pokud se polský soud účastní přímého dokazování, může požadovat ujištění, že výslech probíhá na základě dobrovolnosti (čl. 19 odst. 2 a 4 nařízení 2020/1783).
11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?
Soud ověří totožnost osoby na základě dokladu potvrzujícího její totožnost nebo totožnost a státní příslušnost. Konkrétně: v případě polského státního příslušníka průkaz totožnosti nebo cestovní pas; v případě cizího státního příslušníka cestovní pas, cestovní doklad nebo jiný platný doklad prokazující jeho totožnost nebo jeho totožnost a státní příslušnost. Výslech svědka začíná také otázkami týkajícími se jeho osoby a vztahu k účastníkům řízení. Stejné požadavky platí obdobně pro osoby, které se účastní jednání vedeného za použití technických prostředků umožňujících jeho konání prostřednictvím komunikace na dálku mimo soudní prostory.
12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
Pokud jde o výslech podle článků 19 až 21, kdy dožadující soud informuje polský ústřední orgán o svém záměru vyslechnout svědka pod přísahou, může si ústřední orgán vyžádat znění uvedené přísahy. Je-li přísaha v rozporu se základními zásadami polského práva, může ústřední orgán s výslechem nesouhlasit nebo požádat o to, aby bylo použito znění přísahy stanovené v polských právních předpisech.
13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?
Pokud se videokonference koná v prostorách polského soudu, polské věznice nebo polského vazební věznice, poskytují tyto instituce specializované videokonferenční služby. Kontaktní údaje odpovědné osoby jsou dožadujícímu soudu sděleny v rámci technických opatření předcházejících videokonferenci.
Předseda senátu může nařídit, aby se osoba zbavená svobody účastnila procesních úkonů pouze v rámci jednání na dálku. V případě osoby omezené na osobní svobodě se jednání na dálku účastní také zástupce správy věznice nebo vazební věznice, případný zástupce osoby či tlumočník. Toto ustanovení se použije obdobně na osoby podléhající ústavní léčbě na základě zvláštních ustanovení (čl. 151 odst. 4 OSŘ).
14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?
Na základě polských právních předpisů se žádné dodatečné informace obvykle nevyžadují. Jsou-li přesto zapotřebí další informace (například o technických opatřeních u polského soudu), musí být tyto informace napsány v polštině nebo k nim musí být přiložen překlad do polštiny. Videokonference (jednání na dálku) jsou povoleny za předpokladu, že tomu nebrání povaha úkonů, které mají být na jednání provedeny, a pokud konání jednání na dálku zajišťuje plnou ochranu procesních práv účastníků řízení a řádný průběh řízení. V tomto případě jsou soudci a soudní úředník pro nahrávání přítomni v soudní síni a ostatní osoby, které se jednání účastní, nemusí být přítomny v prostorách soudu.