1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?
Občanský soudní řád (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14, 70/19, 80/22 a 155/23) stanoví způsob, jakým se v občanskoprávních věcech provádí dokazování na dálku. Podle čl. 115 odst. 3 občanského soudního řádu může soud nařídit, aby byly konkrétní důkazy provedeny za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci. Ustanovení čl. 115 odst. 5 občanského soudního řádu stanoví, že soud rozhodne o provedení určitého důkazu na dálku po obdržení vyjádření stran a dalších účastníků, kteří se mají výslechu na dálku zúčastnit.
Pravidla pro jednání na dálku (Pravilnik o održavanju ročišta na daljinu) (NN č. 154/22; dále jen „pravidla“) stanoví pravidla pro jednání na dálku a pro provádění určitého důkazu za použití vhodných audiovizuálních prostředků a technologických platforem pro dálkovou komunikaci. Dokazování prostřednictvím videokonference za účasti soudu však může být provedeno pouze poté, co ministr odpovědný za soudní záležitosti v souladu s čl. 17 odst. 3 novelizace občanského soudního řádu (Zakon o izmjenama i dopunama Zakona o parničnom postupku) (NN č. 80/22) rozhodnutím stanoví, že dotčené jednotlivé soudy splnily technické požadavky pro zvukový záznam výslechu.
2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?
Podle čl. 5 odst. 1 pravidel se „jednáním na dálku“ (ročište na daljinu) rozumí jednání s účastníky řízení za použití audiovizuálních prostředků a technologické platformy pro dálkovou komunikaci. Podle čl. 5 odst. 6 se „účastníky řízení“ (sudionici postupka) rozumí soud, strany řízení, vedlejší účastníci řízení, zplnomocněnci, právní zástupci, svědci, znalci a další osoby účastnící se řízení.
3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?
Podle článku 12 pravidel může soud při jednání na dálku kromě výslechu svědků a znalců provést jiné důkazy, pokud to povaha důkazů dovoluje, přičemž v takovém případě budou mít účastníci řízení před jednáním nebo v jeho průběhu možnost se vyjádřit.
4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?
V čl. 7 odst. 1 pravidel se stanoví, že účastníci řízení komunikují se soudem z místnosti vybavené technologickou platformou pro dálkovou komunikaci, ze které mohou bezproblémově komunikovat s ostatními účastníky řízení. V čl. 7 odst. 2 se stanoví, že účastník řízení, který se poté, co byl předvolán k jednání, nemůže dostavit k jednání na dálku, se může dostavit k jednání v budově soudu. V takovém případě musí informovat soud před konáním jednání.
5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?
Podle čl. 17 odst. 3 novelizace občanského soudního řádu (NN č. 80/22) ministr odpovědný za soudní záležitosti rozhodnutím stanoví, zda dotčené jednotlivé soudy splnily technické požadavky pro zvukový záznam výslechu.
6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
Strany a ostatní účastníci řízení mají právo při výslechu a při jiných ústních procesních úkonech před soudem používat svůj vlastní jazyk. Není-li řízení vedeno v jazyce, kterému strana nebo jiní účastníci řízení rozumějí, bude zajištěno tlumočení toho, co je na jednání předneseno, a překlad písemností použitých na jednání k předložení důkazů do jejich jazyka.
7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
Strany a ostatní účastníci řízení budou informováni o svém právu sledovat ústní jednání před soudem v jejich vlastním jazyce za pomoci tlumočníka. Práva na tlumočení se mohou vzdát prohlášením, že jazyk, v němž je řízení vedeno, ovládají. Poznámka o tom, že byli o svém právu informováni, a prohlášení stran a ostatních účastníků budou zaprotokolovány. Tlumočení zajišťují tlumočníci. Náklady na tlumočení hradí dotyčná strana nebo účastník.
8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?
Podle čl. 114 odst. 2 občanského soudního řádu soud včas předvolá k jednání jak účastníky řízení, tak všechny ostatní osoby, jejichž přítomnost je považována za nezbytnou. Předvolání bude účastníku řízení doručeno spolu s podáním, jež k jednání vedlo, a v předvolání bude uvedeno místo, místnost a čas jednání. Není-li s předvoláním doručeno žádné podání, musí být v předvolání uvedeny strany, předmět sporu a opatření, které je na jednání třeba přijmout (čl. 114 odst. 2 občanského soudního řádu).
V případě jednání na dálku soud v souladu s čl. 6 odst. 2 pravidel v předvolání k jednání na dálku uvede:
- jaká technologická platforma pro dálkovou komunikaci bude využívána,
- odkaz na přístup k technologické platformě pro dálkovou komunikaci nebo informace o tom, kdy a jak bude odkaz zaslán,
- v případě potřeby veškerá varování týkající se technologické platformy pro dálkovou komunikaci, o nichž by účastníci řízení měli být zvlášť informováni,
- sdělení účastníkům řízení, že podání nebo dokumenty mohou být předloženy k jednání ve formátu pdf,
- telefonní číslo nebo e-mailovou adresu, které mohou účastníci řízení použít k tomu, aby soudu oznámili, že mají technické obtíže, jež jim brání se jednání na dálku účastnit.
9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?
Při rozhodování o nákladech řízení soud nařídí, aby účastník řízení uhradil pouze ty náklady, které byly nezbytné pro vedení řízení. O nezbytných nákladech a výši těchto nákladů rozhoduje soud, který pečlivě posoudí všechny okolnosti, přičemž zohlední zejména pravidla občanského soudního řádu upravující přípravné řízení k hlavnímu líčení, které zahrnuje písemná podání, jedno přípravné jednání a jedno hlavní líčení.
Požádá-li strana o dokazování, je jí soudním rozhodnutím uloženo, aby předem složila částku, která je zapotřebí k uhrazení očekávaných nákladů na dokazování. Je-li dokazování navrženo oběma stranami nebo nařízeno soudem z moci úřední, soud požádá, aby obě strany složily polovinu požadované částky k uhrazení nákladů. Pokud soud nařídil dokazování z moci úřední, může nařídit, aby částku složila pouze jedna strana.
Strana, která spor zcela prohraje, je povinna uhradit náklady druhé strany, případně i jejího vedlejšího účastníka. Vedlejší účastník řízení na straně neúspěšného účastníka řízení je povinen uhradit náklady, které vznikly v důsledku jeho kroků.
Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu a poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.
10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?
Svědci obdrží písemné předvolání s uvedením jména předvolané osoby, času a místa konání, případu, v souvislosti s nímž jsou předvoláni, a kde je uvedeno, že jsou předvoláni jako svědci. V předvolání jsou svědci informováni o důsledcích neomluvené nepřítomnosti a o svém právu na náhradu vzniklých nákladů. Soudce informuje svědky, že mohou odmítnout podání svědecké výpovědi o záležitostech, které jim účastník řízení svěřil jako svému zástupci nebo které jim účastník řízení nebo jiná osoba sdělili v rámci církevní zpovědi, a o skutečnostech, které se svědek dozvěděl jako advokát, lékař nebo při výkonu jakéhokoli jiného povolání nebo jiné činnosti, pokud existuje povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při výkonu tohoto povolání nebo činnosti. Svědek rovněž může odmítnout odpovědět na jednotlivé otázky kvůli přesvědčivým důvodům, zvláště pokud by odpovědí na takovou otázku vystavil sebe nebo svého pokrevního příbuzného v přímé linii kteréhokoli stupně nebo příbuzného ve vedlejší linii do třetího stupně včetně svého manžela / své manželky nebo příbuzného sňatkem do druhého stupně (a to i pokud manželství skončilo) a svého opatrovníka nebo svěřence, adoptivního rodiče nebo dítě závažné hanbě, značné hmotné škodě nebo trestnímu stíhání. Samosoudce nebo předseda senátu poučí tyto osoby o možnosti odmítnout odpovědět na položené otázky.
11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?
Soud vyzve svědka, jehož výslech byl navržen v rámci důkazního řízení, aby soudu před jednáním na dálku poskytl kopii nebo sken svého průkazu totožnosti nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost osoby, která má být vyslechnuta, nebo pokud možno jiným způsobem určí totožnost svědka (čl. 8 odst. 1 pravidel). Při jednání na dálku požádá soud ostatní účastníky řízení, aby poskytli informace nezbytné k jejich identifikaci, a v případě potřeby určí jejich totožnost v souladu s příslušným odstavcem tohoto článku (čl. 8 odst. 2 pravidel). Soud určí, jakým komunikačním prostředkem mají být informace uvedené v tomto článku soudu poskytnuty (čl. 8 odst. 3 pravidel).
12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?
Soud může rozhodnout, že svědek složí s ohledem na poskytnutá prohlášení přísahu nebo že přísaha bude složena před výslechem svědka. Přísaha se skládá ústně a zní takto: „Přísahám na svou čest, že jsem pravdivě odpověděl na každou otázku položenou soudem a že jsem nezatajil žádné informace, které jsou mi o této záležitosti známy.“ Němí svědkové, kteří umějí číst a psát, skládají přísahu podpisem textu přísahy, zatímco hluší svědkové skládají přísahu přečtením jejího textu. Pokud neslyšící nebo němí svědci neumějí číst nebo psát, skládají přísahu s pomocí tlumočníka. V případě, že je svědek vyslechnut znovu, přísahu neopakuje, ale je mu připomenuta přísaha, kterou již učinil. Přísaha se nevyžaduje od svědků, kteří v době výslechu nedosáhli zletilosti nebo nejsou schopni pochopit její význam.
13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?
Před naplánováním jednání na dálku soud přezkoumá, zda jsou splněny technické a jiné požadavky na jednání (čl. 11 odst. 1 pravidel). Pokud se po naplánování jednání na dálku, ale před jeho konáním zjistí, že se jednání nemůže konat v plánovaném čase, soud jednání odloží a naplánuje nové jednání buď na dálku, nebo v budově soudu, a to v závislosti na důvodech, proč se předchozí jednání neuskutečnilo (čl. 11 odst. 2 pravidel). V takovém případě se jednání namísto na dálku může konat v plánovaném čase v budově soudu, pokud to okolnosti případu dovolují (čl. 11 odst. 3 pravidel). Vyvstanou-li během jednání na dálku technické obtíže, soud se pokusí je vyřešit a pokračovat v jednání. Není-li možné pokračovat v jednání se všemi účastníky řízení, ale pouze s některými z nich, aniž by jednomu z účastníků řízení bylo zabráněno v rozpravě, bude soud v jednání pokračovat. V opačném případě soud postupuje v souladu s odstavcem 2 tohoto článku (čl. 11 odst. 4 pravidel).
14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?
Nevyžadují se žádné další informace od dožadujícího soudu.