Přejít k hlavnímu obsahu

Dokazování prostřednictvím videokonference

Flag of Finland
Finsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
(in civil and commercial matters)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Možné jsou oba postupy. V žádosti je třeba jednoznačně uvést, který postup má dožadující soud na mysli.

Je-li žádost podána podle článků 12 až 14 nařízení, použijí se na slyšení ustanovení soudního řádu týkající se předkládání důkazů.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

V řízení ve věcech občanských nebo obchodních žádná takováto omezení uložena nejsou. Pomocí videokonference lze vyslechnout i znalce a strany.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Neexistují žádná omezení.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Nikoliv.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Zaznamenávání slyšení prostřednictvím videokonference není zakázáno, potřebné zařízení však není k dispozici na všech soudech. Při podávání žádosti je nutno vznést zvláštní dotaz za tímto účelem.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

V případě žádosti podle článků 12 až 14 je slyšení vedeno ve finštině nebo švédštině. V případě přímého výslechu podle článků 19 až 21 volí jazyk, který se použije, dožadující soud.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění a kde by se měli nacházet a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Je-li žádost podána podle článků 12 až 14, je zajištění tlumočníků a místo, kde by se měli nacházet, věcí dohody mezi dožadujícím a dožádaným soudem. Je-li žádost podána podle článků 19 až 21, odpovídá za zajištění tlumočníků a místo, kde by se měli nacházet, dožadující soud.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu a) v případě žádostí podle článků 12 až 14 nařízení o dokazování a b) v případě přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování? S jakou dobou je u obou variant nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

V případě žádostí podaných podle článků 12 až 14 musí dožádaný soud zaslat písemné předvolání k slyšení. V ideálním případě by mezi doručením předvolání a datem slyšení měly uplynout nejméně dva až tři týdny. V případě žádostí podaných podle článků 19 až 21 odpovídá za doručení předvolání a přijetí potřebných opatření dožadující soud.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Je-li určitá osoba vyslýchána podle článků 12 až 14 nařízení u soudu, který má k dispozici videokonferenční zařízení, nemá použití tohoto zařízení zpravidla za následek zvláštní náklady. Je-li osoba vyslýchána podle článků 19 až 21 na jiném místě než u soudu, přebírá odpovědnost za náklady na videokonferenci dožadující soud.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Podle čl. 19 odst. 2 nařízení 2020/1783 musí dožadující soud dotyčnou osobu informovat o tom, že slyšení je dobrovolné.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Jsou-li žádosti podány podle článků 12 až 14, zjistí dožádaný soud totožnost osoby, která má být vyslechnuta, a v případě potřeby ověří její totožnost podle průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Je-li žádost podána podle článků 19 až 21, musí totožnost osoby, která má být vyslechnuta, ověřit dožadující soud.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článků 19 až 21 nařízení o dokazování?

Při přímém dokazování podle článků 19 až 21 neexistují žádné zvláštní požadavky na složení přísahy. Přísaha se skládá v souladu s právními předpisy, jimiž se řídí soud, který svědka vyslýchá.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Dožádaný soud musí za tímto účelem uvést kontaktní osobu.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

– Dožadující soud by měl uvést jména kontaktních osob jak pro technická opatření, tak i zvláštní (právní) otázky.

– Žádost by měla uvádět kontaktní údaje (e-mailové adresy a/nebo telefonní čísla) kontaktních osob, které umožňují obrátit se v případě problémů při audiovizuálním přenosu na tyto osoby i během slyšení.

– Pokud se dotyčné státy nacházejí v různých časových pásmech, je třeba v žádosti uvést, zda se uvedeným časem rozumí čas dožadujícího, nebo dožádaného státu.

Upozornit na technický problém, chybný obsah nebo zaslat zpětnou vazbu