Čl. 25 odst. 1 písm. a) Příslušné soudy
Okresní soudy (sądy rejonowe) nebo krajské soudy (sądy okręgowe)
Příslušné (v 1. stupni) jsou v zásadě soudy okresní. Ve věcech, které svou povahou spadají do věcné příslušnosti krajských soudů, jsou nicméně příslušné (v 1. stupni) soudy krajské, a to nehledě na hodnotu předmětu sporu. To se týká například majetkových nároků v souvislosti s ochranou autorských práv.
Čl. 25 odst. 1 písm. b) Komunikační prostředky
Procesní písemnost v papírové podobě.
Čl. 25 odst. 1 písm. c) Orgány nebo subjekty poskytující praktickou pomoc
Klientské kanceláře (biura obsługi interesantów) na okresních a krajských soudech.
Čl. 25 odst. 1 písm. d) Prostředky elektronického doručování a komunikace a způsoby jejich akceptace
Elektronické doručování je povinné, pokud se strany rozhodly pro podání procesních písemností prostřednictvím tohoto systému. Písemnosti nejsou doručovány na adresu elektronické pošty spravované komerčními subjekty, nýbrž do e-mailové schránky vytvořené pro účely soudního řízení. Článek 1311občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego) stanoví způsob elektronického doručování prostřednictvím elektronického systému. Soud doručí písemnosti prostřednictvím elektronického systému, pokud adresát podal písemnosti prostřednictvím systému, nebo se pro podání písemností prostřednictvím systému rozhodl. Adresát, který se rozhodl podat písemnosti prostřednictvím elektronického systému, se může vzdát možnosti elektronického doručování (článek1311 § 21).
Zákonodárce neupřesnil formu volby, takže ji lze provést písemně i ústně a je třeba ji zaznamenat do protokolu z jednání.
Čl. 25 odst. 1 písm. e) Osoby nebo profese, které mají povinnost akceptovat doručení dokumentů nebo jiných písemností elektronickými prostředky
Ustanovení čl. 132 § 13 občanského soudního řádu stanoví elektronickou formu přímého doručování mezi kvalifikovanými zástupci. Kvalifikovaní právní zástupci si vzájemně doručují procesní písemnosti a jejich přílohy přímo a pouze v elektronické podobě, pokud za tímto účelem podají soudu souhlasné prohlášení příslušného obsahu a sdělí soudu údaje o adrese použité za tímto účelem. Aby se zabránilo jakýmkoli manipulacím ovlivňujícím účinnost doručení a rychlost řízení, je zavedeno pravidlo, že prohlášení nelze zrušit a že výhrady podmíněnosti nebo časového omezení se považují za neexistující. V odůvodněných případech může soud nařídit upuštění od tohoto způsobu doručování (zejména na žádost stran). Toto řešení se nevztahuje na písemnosti podané prostřednictvím elektronického systému, které mají být doručeny advokátovi, právnímu zástupci, patentovému zástupci nebo Generální prokuratuře Polské republiky, kteří se rozhodli podat písemnosti prostřednictvím elektronického systému a možnosti elektronického doručování se nevzdali.
Čl. 25 odst. 1 písm. f) Výše soudních poplatků a způsoby platby
Za návrh ve věci projednávané v rámci evropského řízení o drobných nárocích se vybírá pevný poplatek ve výši 100 PLN. Poplatek ve stejné výši se vybírá také za odvolání.
Soudní poplatky v občanskoprávních věcech lze hradit bezhotovostním převodem na běžný účet příslušného soudu (informace o tomto účtu podá přímo soud nebo je lze nalézt na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti), přímo v pokladně soudu nebo soudními kolky, které jsou k zakoupení v pokladně soudu.
Čl. 25 odst. 1 písm. g) Opravné prostředky a soudy, u kterých je lze podat
Vzniknou-li okolnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 nařízení, příslušný soud vydá rozsudek, proti kterému se lze odvolat k soudu druhého stupně (tj. proti rozsudku okresního soudu se odvolává ke krajskému soudu a proti rozsudku krajského soudu k odvolacímu soudu). Odvolání se podává u soudu, který vydal napadaný rozsudek, ve lhůtě dvou týdnů od doručení rozsudku s odůvodněním žalující straně, a pokud byla prodloužena lhůta pro vyhotovení odůvodnění rozsudku, pak do tří týdnů od doručení rozsudku s odůvodněním žalující straně (čl. 316 § 1, čl. 367 § 1 a 2 ve spojení s článkem 369 a 50526 občanského soudního řádu).
Vzniknou-li okolnosti uvedené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Žalovaný má právo podat námitku vůči rozsudku pro zmeškání. Ta se podává u soudu, který rozsudek pro zmeškání vydal. Žalobce má v případě nepříznivého výsledku právo na odvolání v souladu s obecnými pravidly (čl. 339 § 1, článek 342 a čl. 344 § 1 občanského soudního řádu).
Čl. 25 odst. 1 písm. h) Přezkum rozhodovacího řízení a soudy, které jsou pro tento přezkum příslušné
Postup týkající se návrhu na zrušení rozsudku upravuje článek 50527a občanského soudního řádu. Soudem příslušným k projednání takového návrhu je soud, který rozsudek vydal.
Čl. 25 odst. 1 písm. i) Přijatelné jazyky
Polština
Čl. 25 odst. 1 písm. j) Orgány příslušné pro výkon rozhodnutí
Orgánem příslušným pro výkon rozhodnutí vydaných v rámci evropského řízení o drobných nárocích jsou soudní exekutoři (komornicy). Úkony prováděné soudními exekutory lze napadnout u příslušného okresního soudu. Právní základ: čl. 767 § 1 občanského soudního řádu.
Orgánem příslušným pro podání návrhu na zamítnutí výkonu je krajský soud v místě pobytu nebo sídla dlužníka, a pokud takový soud neexistuje, krajský soud, v jehož působnosti má být nebo je prováděn výkon rozhodnutí.
Orgánem příslušným pro účely článku 23 nařízení je příslušný okresní soud. Právní základ: Článek 115320 § 1 a 2 občanského soudního řádu (v případě výkonu rozhodnutí probíhajícího v Polsku na základě rozhodnutí vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích v jiném členském státě EU) nebo článek 8202 občanského soudního řádu (v případě výkonu rozhodnutí probíhajícího v Polsku na základě vykonatelného titulu ve formě rozhodnutí polského soudu vydaného v rámci evropského řízení o drobných nárocích a opatřeného doložkou o vykonatelnosti).