Přejít k hlavnímu obsahu

Právní pomoc

Flag of France
Francie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
(in civil and commercial matters)

Ve Francii se poskytování bezplatné právní podpory nazývá právní pomocí (aide juridictionnelle).

1 Jaké náklady jsou spojeny se soudním řízením a kdo je obvykle nese?

Náklady vzniklé v řízení se liší podle povahy a složitosti případu, postupu a soudu s pravomocí ve věci rozhodovat.

Náklady lze rozdělit do tří kategorií:

• advokátní poplatky, které nepodléhají pevné sazbě, a tudíž mohou být mezi advokáty a klienty sjednány; v zásadě tyto poplatky hradí klienti, ledaže mají nárok na právní pomoc,

• výdaje konkrétně vyjmenované v článku 695 občanského soudního řádu (Code de procédure civile), které zahrnují zejména tyto položky:

a. odměna za zastoupení, hrazená advokátům nebo některým úředním osobám (officiers publics nebo officiers ministériels); odměny jsou odděleny od poplatků;

b. náklady řízení splatné soudním vykonavatelům;

c. náklady na znalecké posudky a vyšetřování;

d. veškeré svědečné, podle tarifu;

e. poplatek zástupci za jednání;

f. výlohy: náklady související s výdaji podle pevné sazby, zaplacenými předem vykonavateli odborných profesí dle požadavků řízení.

Náklady hradí neúspěšná strana. Tato zásada je stanovena v článku 696 občanského soudního řádu. Soudci však mohou vydat odůvodněné rozhodnutí, kterým nařídí uhradit veškeré náklady či jejich část jiné straně; v druhém případě soudci rozhodnou o rozdělení nákladů řízení.

• další náklady vzniklé v řízení před soudem stranám řízení v zásadě hradí samy příslušné strany, nerozhodne-li soudce jinak. Soudce může tuto pravomoc uplatnit v trestních i občanskoprávních věcech, s náležitým ohledem na spravedlnost nebo ekonomickou situaci odsouzené strany. Soudci dokonce mohou i bez návrhu rozhodnout, že tento příkaz není nutný.

V trestních věcech hradí soudní poplatky stát. Odsouzená osoba má povinnost uhradit pevně stanovený poplatek za řízení, jehož výše závisí na trestném činu.

2 Co je přesně právní pomoc?

Právní pomoc je součástí právního a regulačního rámce právní pomoci stanoveného zákonem č. 91-647 ze dne 10. července 1991 a jeho prováděcí vyhláškou, vyhláškou č. 2020-1717 ze dne 28. prosince 2020. Cílem tohoto rámce je splnit požadavky vnitrostátního a mezinárodního práva týkající se rovného přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces.

Právní pomoc zahrnuje:

  • Právní pomoc: plná nebo částečná pomoc finanční pomoc poskytnutá státem na řízení před soudem či odvolacím soudem a vymáhání rozhodnutí a uzavírání smírů před zahájením řízení nebo rozvody na základě dohody,
  • pomoc na asistenci advokáta v mimosoudních trestních řízeních, jako jsou opatření v případě zadržení osoby policií, alternativy stíhání (uzavření smíru, mediace atd.), nebo na asistenci poskytovanou osobám ve vazbě v řízení před vězeňskou disciplinární komisí,
  • pomoc v přístupu k právu (informace, návody a bezplatné právní poradenství atd.).

Právní pomoc a pomoc advokáta v mimosoudních řízeních umožňuje státu hradit odměny advokátů, odměny státních úředníků (soudních vykonavatelů, notářů atd.) a soudní poplatky. Cílem je zajistit, aby jednotlivcům nebylo bráněno v obhajobě jejich práv z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Právní pomoc může být úplná, částečná nebo nulová. Nezahrnuje žádné náklady pokryté pojištěním právních výloh nebo jiným systémem ochrany. V případě potřeby se částka nákladů krytá tímto způsobem odečítá od částky předem vyplacené státem v souvislosti s právní pomocí.

3 Jaké jsou požadavky k tomu, aby mohla být přiznána právní pomoc?

Právní pomoc přiznává kancelář právní pomoci (bureau de l'aide juridictionnelle) zřízená při příslušném obecném soudu (tribunal judiciaire) podle několika kritérií týkajících se financí, státní příslušnosti, místa pobytu a přípustnosti.

V rámci určitých řízení a ve zvláštních případech může být rovněž přiznána automaticky, aniž je nutné splnit další formality kromě těch, které ukládá samotné řízení.

  • Finanční kritéria: 

Právní pomoc můžete získat, pokud příslušné orgány zjistí, že nemáte dostatek prostředků, abyste mohli svá práva hájit u soudu. Pro určení, zda tomu tak je, jsou brány v úvahu různé prahové hodnoty:

  • prahové hodnoty příjmu,
  • prahové hodnoty týkající se movitých a finančních aktiv,
  • prahové hodnoty týkající se nemovitého majetku.

Je třeba poznamenat, že prahové hodnoty závisí na skladbě daňové domácnosti. Pokud však obě protistrany v řízení, v souvislosti s nímž byla podána žádost o právní pomoc, pocházejí ze stejné daňové domácnosti, jejich prostředky budou posuzovány odděleně.

Tyto prahové hodnoty byly od roku 2021 každoročně upravovány v souladu se zjištěnými změnami spotřebitelských cen mimo tabáku. Úprava je zaznamenána v ročním oběžníku zveřejněném v Úředním věstníku Francouzské republiky.

Kanceláře právní pomoci proto žádosti posuzují takto:

  • Hlavním ukazatelem, který se používá k zajištění dodržování prahové hodnoty příjmu, je referenční zdanitelný příjem. Referenční zdanitelný příjem představuje částku ročních příjmů různých druhů plynoucích daňové domácnosti, vypočtenou daňovými orgány. Je uveden na titulní straně daňového výměru. Prahová hodnota se mění v závislosti na skladbě daňové domácnosti;
  • při neexistenci referenčního zdanitelného příjmu se používá ukazatel zdanitelných zdrojů,
  • prahové hodnoty týkající se movitých a finančních aktiv (zejména úspory) jsou stanoveny právním předpisem. Je třeba poznamenat, že pokud žadatel uvede nulovou hodnotu majetku (0 EUR), není požadována žádná podpůrná dokumentace,
  • prahové hodnoty týkající se movitého majetku nezahrnují majetek, který by nebylo možné prodat nebo zastavit, aniž by to mělo vážné dopady na dotčené osoby. To se týká zejména hlavního bydlení a nemovitostí používaných pro účely výkonu zaměstnání.

Informace o tom, zda jste způsobilí získat právní pomoc, naleznete na internetových stránkách service-public.fr. Na těchto stránkách je k dispozici internetový nástroj, který umožňuje provést simulaci za účelem ověření nároku na právní pomoc, založenou na vámi zadaných zdrojích příjmu: https://www.aidejuridictionnelle.justice.fr/simulateur. Je třeba poznamenat, že tento nástroj má jen orientační povahu a na jeho základě nelze usuzovat, jaké bude rozhodnutí příslušných orgánů, a v žádném případě nenahrazuje řízení týkající se žádosti o právní pomoc.

Právní pomoc se však poskytuje bez ohledu na kritéria příjmu, pokud se jedná o oběti nejzávažnějších trestných činů (oběti útoků s cílem ohrozit život nebo způsobit tělesnou újmu) a osoby, které z toho získávají plnění.

Článek 19-1 zákona ze dne 10. července 1991 navíc zaručuje odměnu advokáta přiděleného nebo jmenovaného ex officio pro omezený počet řízení, přičemž nedochází k žádnému posuzování způsobilosti příjemce ex ante. Způsobilost bude ověřována ex post, což by v případě nezpůsobilosti mohlo vést ke zpětnému získání částek hrazených státem.

  • Kritérium státní příslušnosti:

Právní pomoc lze přiznat francouzským státním občanům, státním občanům členského státu EU (s výjimkou Dánska) nebo cizím státním příslušníkům s obvyklým a legálním pobytem ve Francii. Může být rovněž poskytnuta pro účely řízení u francouzského soudu cizím státním příslušníkům bez pobytu ve Francii, kteří však jsou občany státu, jenž má s Francií uzavřenou mezinárodní nebo dvoustrannou dohodu, v jejímž důsledku mají jeho občané nárok na právní pomoc.

Konkrétně je obecným pravidlem obvyklý a legální pobyt ve Francii. Nicméně cizím státním příslušníkům se přiznává právní pomoc bez splnění podmínky pobytu, pokud se jedná o nezletilé, svědky v zastoupení, vyšetřované osoby, obviněné, obžalované, odsouzené osoby či osoby žádající odškodnění v trestním řízení, jde-li o osoby, které podléhají ochrannému příkazu podle článku 515-9 občanského zákoníku, jde-li o osoby účastnící se dohody o vině a trestu nebo osoby, na něž se vztahuje řízení ohledně podmínek stanovených zákonem pro vstup a pobyt cizích státních příslušníků na území Francie a práva na azyl ve Francii.

  • Kritérium přípustnosti: 

Právní pomoc se přiznává osobám, jejichž právní jednání se nejeví jako zjevně nepřípustné nebo nepodložené. Tato podmínka se ze své podstaty vztahuje pouze na právní pomoc, nikoli na pomoc poskytnutou advokátem v mimosoudním řízení. Promlčení žaloby nebo návrhu na zahájení řízení jako strana v občanskoprávním řízení na základě skutečností, které nepředstavují trestný čin, jsou tedy považovány za zjevně nepřípustné.

Tato podmínka se nevztahuje na obžalované v rámci řízení, osoby s občanskoprávní odpovědností, svědky v zastoupení nebo obviněné, obžalované či odsouzené osoby.

Žadatelům se zamítá poskytnutí právní pomoci pro účely odvolání, jestliže pro odvolání nelze nalézt rozumné důvody.

Zvláštní situace

Právní pomoc se uděluje bez přezkoumávání kritéria způsobilosti, jestliže žadatel již obdržel právní pomoc ve své věci a jeho protistrana se odvolala proti rozhodnutí vydanému ve prospěch žadatele (v takovém případě se právní pomoc považuje za „zachovanou“).

Podobně osobám, které nesplňují kritéria způsobilosti (pokud jde o zdroje nebo státní příslušnost), může být právní pomoc výjimečně přiznána, pokud se jejich žaloba jeví jako obzvláště hodná zájmu vzhledem k předmětu sporu nebo předvídatelným nákladům řízení (články 3 a 6 zákona ze dne 10. července 1991 o právní pomoci). To platí i pro oběti útoku s úmyslem ohrozit život nebo způsobit újmu na zdraví, s cílem umožnit jim zahájit občanskoprávní řízení, a také pro jejich pozůstalé.

Existuje rovněž řada řízení, u nichž je právní pomoc poskytována automaticky. Tak tomu je v případě:

– odvolání proti jednotlivým rozhodnutím přijatým podle knihy I a hlav I až III knihy II zákoníku o vojenských invalidních důchodech a důchodech obětí války,

– nezletilých osob, jichž se týká slyšení podle článku 388-1 občanského zákoníku,

– řízení před Národním soudem pro azylové právo, pokud žaloba není zjevně nepřípustná,

– osob ve vazbě:

  • kterých se týká disciplinární řízení v souvislosti s jejich zadržením,
  • kterých se týká izolační opatření (automatická izolace, prodloužení nebo zrušení umístění v izolaci, pokud o to zadržená osoba požádala)
  • před komisí pro výkon trestů podle článku 720 trestního řádu,

– osob zadržených v sociálně-lékařském zadržovacím zařízení (centre socio-médico-judiciaire de sûreté) s ohledem na rozhodnutí přijatá vůči nim za účelem zajištění hladkého chodu zařízení.

4 Je právní pomoc poskytována ve všech typech řízení?

Právní pomoc se poskytuje žalobcům a žalovaným v nesporných nebo sporných řízeních u každého soudu a pro účely výslechu nezletilých.

Může být poskytnuta pro celé řízení nebo jeho část a pro účely dosažení smíru před zahájením řízení.

Právní pomoc může být rovněž přiznána k zajištění vymáhání soudního rozhodnutí nebo jiného nařízení výkonu, včetně těch z ostatních členských států EU s výjimkou Dánska.

5 Existují v případě potřeby zvláštní postupy?

V mimořádných situacích lze udělit předběžnou způsobilost pro právní pomoc, například pokud řízení ohrožuje základní životní podmínky dotčené osoby, nebo v případě výkonu rozhodnutí, které zahrnuje zabavení majetku či vystěhování.

O předběžné způsobilosti rozhoduje soudce soudu, který případ projednává, na základě neformální žádosti dotyčné osoby nebo z moci úřední, pokud dotyčná osoba podala žádost o právní pomoc, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

Uděluje se automaticky, tj. bez jakýchkoli dalších právních formalit kromě těch, které vyžaduje samotné řízení, pokud se řízení týká vydání ochranného příkazu, mechanismu pro ochranu obětí domácího násilí.

Existuje rovněž režim zaručené právní pomoci, který se vztahuje na jedenáct různých řízení:

  • soudní řízení o zrušení a kontrole opatření psychiatrické péče,
  • pomoc osobě, která žádá o vydání ochranného příkazu nebo jej napadá, jak je stanoveno v článku 515-9 občanského zákoníku,
  • okamžité soudní řízení,
  • odložené soudní řízení,
  • předvedení před vyšetřujícího soudce,
  • vyslechnutí argumentů týkajících se umístění nebo ponechání ve vyšetřovací vazbě,
  • pomoc nezletilému v souvislosti s řízením služby na ochranu dětí, řízením před soudcem pro mladistvé v trestních věcech nebo soudem pro mladistvé, dobrovolným výslechem bez vazby, předběžným výslechem nebo vyšetřováním,
  • pomoc obviněné osobě před porotním soudem (trestní soud prvního stupně, který řeší nejzávažnější trestné činy), resortním trestním soudem, porotním soudem pro mladistvé nebo soudem pro mladistvé rozhodujícím v trestních věcech,
  • řízení před soudcem s ohledem na vazbu a propuštění (juge des libertés et de la détention) týkající se vstupu a pobytu cizinců,
  • řízení před správním soudem o vyhoštění cizího státního příslušníka, kterému bylo uloženo opatření omezující svobodu,
  • mimosoudní řízení podle čl. 11-2 bodů 2° až 4° zákona z roku 1991.

Tato úprava umožňuje, aby váš advokát požádal o úhradu odměny ze strany státu. Stát za vás uhradí zálohu na náklady. Vaše způsobilost pro právní pomoc proto bude posuzována po skončení daného řízení. Pokud se zjistí, že nejste pro právní pomoc způsobilí, budete muset státu náklady navrátit.

6 Kde mohu získat formulář žádosti o právní pomoc?

Formulář žádosti o právní pomoc si můžete stáhnout a vytisknout po zkopírování tohoto odkazu do svého prohlížeče.

https://www.justice.fr/formulaire/demande-aide-juridictionnelle

Žádost o právní pomoc je možné podat také online přímo z internetových stránek https://www.aidejuridictionnelle.justice.fr/, pokud se vaše žádost týká probíhajícího nebo budoucího řízení před soudem.

O právní pomoc lze požádat před podáním návrhu nebo během řízení.

O právní pomoc můžete požádat také po skončení řízení. Například pro účely výkonu soudního rozhodnutí.

Formulář žádosti o právní pomoc můžete obdržet také u obecného soudu v místě vašeho bydliště nebo v místě, kde bude věc projednávána, a také u nejbližšího Point Justice neboli „kontaktním místě spravedlnosti“ (Maisons de la Justice et du Droit (Domy spravedlnosti a práva), Point d'Accès au Droit (kontaktní místo pro přístup k právu) nebo Relais d'Accès au Droit (jednotky pro přístup k právu)). Místo, kde je najdete, lze vyhledat na této internetové stránce: http://www.annuaires.justice.gouv.fr/lieux-dacces-aux-droits-10111/

Pokud jste francouzský občan žijící v zahraničí, formulář lze získat také na konzulátech nebo na adrese:

Département de l'entraide, du droit international privé et européen (DEDIPE – oddělení pro vzájemnou pomoc, soukromé mezinárodní právo a evropské právo) Ministère de la Justice, Direction des affaires civiles et du sceau, 13 place Vendôme, 75042 Paris Cedex 01.

Pokud jste cizí státní příslušník bez bydliště ve Francii, můžete formulář týkající se právní pomoci získat od ústředního orgánu určeného vaší zemí pro předávání mezinárodních žádostí o právní pomoc. Většina zemí určila svá ministerstva spravedlnosti. Francie pro tyto účely určila výše uvedené oddělení Ministerstva spravedlnosti, Bureau du droit de l’Union, du droit international privé et de l’entraide civile, které zpracovává žádosti v občanskoprávních, obchodních a správních věcech podané rezidenty členských států Rady Evropy, jež jsou stranami Evropské úmluvy o předávání žádostí o právní pomoc z 27. ledna 1977, a odpovídá za přijímání a předávání žádostí.

Pokud jste občanem členského státu EU s výjimkou Dánska a máte bydliště ve Francii nebo vaši věc projednává francouzský soud, můžete mít nárok na přeshraniční právní pomoc v občanskoprávních a obchodních věcech v souladu se směrnicí Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003. Kancelář odpovědná za zpracování těchto žádostí ve Francii:

Bureau de l’aide juridictionnelle
Service de l'accès au droit et à la justice et de l'aide aux victimes (SADJAV)
Ministère de la Justice
13 place Vendôme 75042 Paris Cedex 01.

Pokud vaše žádost spadá do působnosti správního soudu nebo odvolacího správního soudu, žádost o právní pomoc nelze vyplnit na internetu, ale je nutné použít formulář CERFA (CERFA je subjekt odpovědný za registraci a revizi úředních formulářů pro různé účely ve Francii).

7 Jaké dokumenty je třeba předložit spolu s formulářem žádosti o právní pomoc?

K formuláři žádosti o právní pomoc je třeba přiložit potřebnou podpůrnou dokumentaci (daňový výměr, doklad o rodinné situaci nebo státním občanství atd.).

Seznam předkládaných dokumentů naleznete na internetových stránkách service-public.fr a v nařízení ze dne 30. prosince 2020 o obsahu formuláře žádosti o právní pomoc a seznamu podpůrných dokumentů.

Podpůrné dokumenty umožňují prokázat, že vás vaše situace opravňuje k získání právní pomoci, zejména pokud jde o:

  • vaše finanční prostředky a finanční prostředky osob, které s vámi obvykle žijí ve vaší domácnosti,
  • předmět vaší žádosti.

8 Kde mám podat žádost o právní pomoc?

Žádost můžete podat v kanceláři právní pomoci pro místo vašeho pobytu či v kanceláři pro okres, v němž sídlí soud projednávající dotyčnou věc, nebo lze žádost těmto kancelářím zaslat.

U každého obecného soudu (dříve krajský soud (tribunal de grande instance)) je jedna kancelář právní pomoci, která zpracovává žádosti o právní pomoc ve věcech, které bude projednávat daný soud nebo soudy v jeho působnosti: obecný soud (tribunal judiciaire), správní soud (tribunal administratif), soud pro pracovní věci (conseil de prud’hommes), odvolací soud (cour d’appel) a správní odvolací soud (cour administrative d’appel).

Jako výjimku z pravidla jedné kanceláře má kancelář rovněž každý z následujících soudů:

  • Kasační soud (Cour de cassation), nejvyšší obecný soud,
  • Státní rada (Conseil d’état), nejvyšší správní soud,
  • Národní soud pro azylové právo (Cour nationale du droit d’asile).

O právní pomoc můžete požádat také prostřednictvím internetu na této adrese: https://www.aidejuridictionnelle.justice.fr/

9 Jak zjistím, zda mám nárok na právní pomoc?

Oznámení o rozhodnutí kanceláře právní pomoci vám bude zasláno do místa vašeho bydliště.

Pro odhad, jaké případné nároky na právní pomoc můžete mít, lze využít online simulátor na adrese: https://www.justice.fr/simulateurs/aide-juridictionnelle

Uvedená simulace vám poskytne přehled o tom, zda jste či nejste způsobilí získat právní pomoc. Nenahrazuje však řádné posouzení vaší žádosti. Nelze z ní proto usuzovat, jaké rozhodnutí kancelář právní pomoci přijme.

10 Pokud mám nárok na právní pomoc, jak mám postupovat?

Měli byste kontaktovat svého právníka (nebo úředníka s právní odborností, např. soudního vykonavatele, znalce, notáře atd.) nebo vám přidělenou osobu, vysvětlit jim svůj případ a poskytnout jim veškeré informace a dokumenty potřebné k jejich práci.

Pokud vám byla přiznána částečná právní pomoc, musíte se s danou osobou dohodnout na dodatečné částce, kterou jí uhradíte. Částku je nutné uvést v dohodě, kterou musíte podepsat.

11 Pokud mám nárok na právní pomoc, kdo vybere mého právníka?

Každý si může určit advokáta podle svého výběru.

Pokud si volíte vlastního advokáta, jste povinni v žádosti o právní pomoc uvést jeho jméno.

Pokud však o žádném advokátovi nevíte, přidělí vám jej buď předseda advokátní komory při obecném soudu (dříve krajský soud ), nebo předseda soudu, který projednává danou žalobu.

12 Jsou v rámci právní pomoci hrazeny veškeré náklady řízení?

Plná právní pomoc zahrnuje veškeré soudní náklady, včetně přímých plateb soudním úředníkům (advokátům, soudním vykonavatelům, znalcům, notářům atd.). Platba se vypočítá podle sazby nebo koeficientu v závislosti na typu řízení.

Je rovněž možné získat částečnou právní pomoc, která pokrývá 25 % až 55 % nákladů daného řízení.

13 Pokud mám nárok pouze na omezenou právní pomoc, kdo ponese ostatní náklady?

Pokud vám je udělena částečná právní pomoc, nadále odpovídáte za ostatní nepaušální poplatky stanovené smlouvou mezi vámi a advokátem, a to pod dohledem předsedy advokátní komory, na kterého se můžete v případě sporu obrátit.

Stejně jako v případě plné právní pomoci osvobozuje způsobilost pro částečnou právní pomoc příjemce od povinnosti mít zálohu nebo záruku na náklady řízení.

14 Vztahuje se právní pomoc i na opravné prostředky?

  • Pokud jste stranou v řízení, která podává odvolání, musíte podat další žádost, která bude posouzena s ohledem na zákonem stanovená kritéria způsobilosti.
  • Naproti tomu, pokud odvolání podává protistrana, všechny nároky na právní pomoc, které vám byly přiznány, zůstanou v platnosti. Musíte však podat další žádost pro kancelář právní pomoci při obecném soudu buď v místě vašeho bydliště, nebo v okrese, kde sídlí daný odvolací soud. Tato nová žádost nepovede k dalšímu zkoumání podkladů nebo zejména vašich prostředků;
  • pokud vám byla přiznána právní pomoc již pro účely předcházejícího řízení a přejete si podat odvolání, předchozí rozhodnutí o způsobilosti již neplatí. Musíte podat žádost kanceláři právní pomoci při Kasačním soudu, která zváží přípustnost navrhovaného úkonu, jakož i výši vašeho majetku. Pokud jde o odvolání, poskytnutí právní pomoci lze zamítnout, jestliže pro odvolání nelze nalézt rozumné důvody.

15 Může být přiznaná právní pomoc odňata před ukončením řízení (nebo i po ukončení řízení)?

Právo na právní pomoc může být zcela či částečně odňato (článek 50 zákona z roku 1991 a články 65 až 68 nařízení 2020-1717 ze dne 28. prosince 2020 o právní pomoci) během řízení či po jeho skončení, a to v následujících případech:

  • jestliže byla právní pomoc získána na základě nepravdivých prohlášení či nesprávných dokladů,
  • jestliže v rámci řízení představují zneužití řízení, nebo u nichž bylo shledáno, že způsobují průtahy či jsou zjevně nepřípustná,
  • jestliže hodnota movitého či nemovitého majetku příjemce během řízení významně vzroste,
  • jestliže byl na základě konečného rozhodnutí pořízen majetek přesahující prahové hodnoty týkající se způsobilosti pro právní pomoc,
  • jestliže se vnější prvky životního stylu příjemce právní pomoci nebo pomoci na asistenci advokáta jeví jako zjevně neslučitelné s výší ročních prostředků zohledněných při hodnocení způsobilosti.

Rozhodnutí odnímající právní pomoc mají za následek povinnost příjemce vrátit částku příspěvku, kterou stát vyplatil. V takovém případě státní orgány vydají proti vaší osobě exekuční příkaz, v němž bude uvedeno, jakým způsobem navrátit soudní náklady uhrazené státem.

16 Mohu napadnout nepřiznání právní pomoci?

Pokud je vám právní pomoc zamítnuta, je možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Odvolat se můžete sami, nebo prostřednictvím advokáta.

Odvolání lze podat proti rozhodnutí, kterým se právní pomoc zamítá úplně, či proti rozhodnutí o přiznání částečné pomoci, jestliže jste žádali o plnou pomoc.

Odvolání je nutné podat do 15 dnů od oznámení rozhodnutí.

V odvolání musíte uvést důvody, proč přijaté rozhodnutí napadáte. Příklad: chyba v počtu osob ve vaší domácnosti nebo ve výši prostředků.

Odvolání musí být zasláno doporučeně s potvrzením o přijetí kanceláří právní pomoci, která rozhodnutí vydala.

Musíte k němu přiložit kopii napadeného rozhodnutí.

Kancelář, která rozhodnutí vydala, vaši žádost přepošle orgánu příslušnému k posouzení odvolání. Orgán příslušný k posouzení odvolání se určuje podle soudu, který odpovídá za posouzení případu, v souvislosti s nímž jste o právní pomoc žádali.

Orgán příslušný k posouzení odvolání podle soudu
 
Soud Orgán odpovědný za posouzení odvolání
Obvyklý postup První předseda odvolacího soudu, pod který spadá soud projednávající danou věc, nebo odvolacího soudu projednávajícího danou věc
Národní soud pro azylové právo (Cour nationale du droit d’asile – CNDA) Předseda Národního soudu pro azylové právo
Správní soud Předseda správního odvolacího soudu, kam spadá daný soud
Správní odvolací soud Předseda správního odvolacího soudu, projednávající danou věc
Státní rada Předseda Legislativní sekce Státní rady
Kasační soud První předseda Kasačního soudu
Soud pro kompetenční konflikty Předseda Soudu pro kompetenční konflikty

Jakmile bude odvolání posouzeno, bude vám rozhodnutí oznámeno poštou.

Toto druhé rozhodnutí je konečné; nebudete jej moci zpochybnit.

Pozn.:

  • Odvolání podané advokátem předsedovi správního odvolacího soudu nebo předsedovi Legislativní sekce Státní rady je nutné zaslat prostřednictvím služby vzdáleného odvolání Télérecours.
  • Právní pomoc může být přiznána zpětně, pokud strana podala žalobu a ve věci měla úspěch, a to v případě, že právní pomoc byla zamítnuta proto, že daná žaloba neměla důvodnou vyhlídku na úspěch.

17 Má žádost o právní pomoc za následek pozastavení běhu promlčecí lhůty?

Podle článků 43 a 44 vyhlášky 2020-1717 ze dne 28. prosince 2020 má žádost o právní pomoc za následek přerušení běhu lhůty, v níž lze zahájit řízení nebo podat opravný prostředek, v souvislosti s nímž je žádáno o právní pomoc, pokud je žádost o právní pomoc podána ve stejné lhůtě. Tato lhůta tedy začíná znovu běžet poté, co kancelář právní pomoci vydá konečné rozhodnutí o žádosti. Totéž platí pro promlčecí lhůtu.

Pro kancelář právní pomoci při Národním soudu pro azylové právo existuje výjimka. Žádost o právní pomoc má za následek přerušení běhu jednoměsíční lhůty, která začíná znovu běžet po oznámení rozhodnutí o přiznání nároku na právní pomoc (článek 9-4 zákona ze dne 10. července 1991).

Upozornit na technický problém, chybný obsah nebo zaslat zpětnou vazbu